CS208474B2 - Způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny - Google Patents

Způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny Download PDF

Info

Publication number
CS208474B2
CS208474B2 CS782079A CS782079A CS208474B2 CS 208474 B2 CS208474 B2 CS 208474B2 CS 782079 A CS782079 A CS 782079A CS 782079 A CS782079 A CS 782079A CS 208474 B2 CS208474 B2 CS 208474B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
dioxide
acid
formula
penicillanic acid
chloride
Prior art date
Application number
CS782079A
Other languages
English (en)
Inventor
Wayne E Barth
Original Assignee
Pfizer
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Pfizer filed Critical Pfizer
Publication of CS208474B2 publication Critical patent/CS208474B2/cs

Links

Landscapes

  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)

Description

(54) Způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny
Vynález se týká způsobu výroby derivátů 1,1-dioxidu kyseliny penicilanové, konkrétně esterů 1,1-dioxidu kyseliny penicilanové snadno hydrolyzovatelných in vivo, kteréžto látky jsou užitečné jako antibakteriální činidla a mimoto zvyšují účinnost některých antibiotik beta-laktamového typu proti četným bakteriím produkujícím beta-laktamasu.
Mezi dobře známá a široce používané antibakteriální činidla náležejí tzv. beta-laktamové antibiotika. Tyto sloučeniny se vyznačují přítomností jádra obsahujícího 2-szetidinový (beta-laktamový) kruh, nekondenzovaný na thiazolidinový nebo 1,3-thiazinový kruh. Obsahuje-li toto jádro thiazolidinový kruh, označují se takovéto sloučeniny jako peniciliny, zatímco v případě přítomnosti dihydrothiazinového kruhu jde o cefalosporiny. Jako typické příklady penicilinů běžně používaných v klinické praxi lze uvést benzylpenicilin (penicilín 6), řenoxymethylpenicilin (penicilín V), ampicilin a karbenicilin. Jako typické příklady běžných cefalosporinú se uvádějí cefalothin, cefalexin a cefazolin.
I když jsou beta-laktomová antibiotika široce používaná a upotřebitelná jako cenné chemoterapeutika, mají nicméně tu hlavní nevýhodu, že určité látky z této skupiny nejsou účinné proti některým mikroorganismům. K rezistenciurčitého mikroorganismu na dané beta-laktamové antibiotikum dochází zřejmě proto, že tento mikroorganismus produkuje beta-laktamasu, což je enzym štěpící beta-laktamový kruh penicilinů a cefalosporinú za vzniku produktů nemajících antibakteriální účinnost. Některé látky však mají schopnost ihnibovat beta-laktamasu a jestliže se inhibitor beta-laktamasy použije v kombinaci s příslušným penicilinem nebo cefalosporinem, může zvýšit nebo podpořit antibakteriální účinnost penicilinu nebo cefalosporinu proti určitým mikroorganismům. Má se za to, že ke zvýšení antibakteriální účinnosti dochází tehdy, je-li antibakteriální účinnost kombinace látky inhibující beta-laktamasu a beta-laktamového antibiotika podstatně vyšší než součet antibakteriálních účinností individuálních komponent.
Vynález popisuje určité nové sloučeniny penicilinová řady, která jsou užitečné jako antibakteriálnl činidla a jsou rovněž silnými inhibitory mikrobiálních beta-laktamas Jak již bylo uvedeno výěe, jsou těmito novými sloučeninami estery 1,1-dioxidu penlcilanové kyseliny snadno hydrolyzovatelné in vivo.
Předmětem vynálezu je způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penlcilanové kyseliny obecná ho vzorce I,
O, O Hí.
CHj COOR (I) ve kterém
R znamená 3-ftalidylovou skupinu, 4-krotonolaktonylovou skupinu, gama-butyrolakton-4-ylovou skupinu nebo zbytek vzorce kde
R3 R3
I ° I ° ‘ II κ I II 5
-C-O-C-R5 nebo -G-O-C-O-R3
R4 R4
R3 a R4 nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, methylovou nebo ethylovou skupi nu a
R^ představuje alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku vyznačující se tím, že se sůl 1,1-dioxidu penlcilanové kyseliny vzorce II
O O
H,, '-'s'*sřCH3 o COOH (II) nechá reagovat s 2-ftalidylchloridem, 3-ftalidylbromidem, 4-krotonolekton-4-ylchloridem, 4-krotonolakton-4-ylbromidem, gama-butyrolakton-4-ylchloridem, gamn-butyrolekton-4-ylbromi dem nebo se sloučeninou obecného vzorce III nebo lila, q-C-O-C-R2 0 1 « 5
Q-C—O-C-O-R3 (III) (Hle) kde
Q znamená halogen a
R3·, R4 a R^ mají shora uvedený význam, v inertním rozpouštědle při teplotě od 0 do 100 °C.
Atomem halogenu nebo halogenidem se v dané souvislosti míní atomy a deriváty chloru, bromu a jodu. Reakce se účelně provádí tak, že se sůl sloučeniny vzorce II rozpustí ve vhodném polárním organickém rozpouštědle, jako v Ν,Ν-dimethylformamidu, a přidá se cca 1-molekvivalent shora zmíněného helogenidu. Po prakticky úplném proběhnutí reakce se produkt izoluje obvyklým způsobem. V daném případě často postačuje jednoduché zředění reakční směsi nadbytkem vody, extrakce produktu organickým rozpouštědlem nemísitelným s vodou a následující odpaření tohoto rozpouštědla.
Jako výchozí soli se při této reakci obvykle používají soli s alkalickými kovy, jako soli sodné a draselné, a soli s terciárními aminy, jako s triethylaminem, N-ethylpiperidinem, U,N-dimethylanilinem a N-methylmorfolinem. Reakce se provádí při teplotě zhruba od 0 do 100 °C, obvykle při teplotě okolo 25 °C. Reakční doba potřebná k úplnému proběhnutí reakce se mění v závislosti na ředě faktorů, jako na koncentraci reakčních složek a na reaktivitě jednotlivých reakčních komponent. Tak pokud jde o halogenderitáty, reagují jodidy rychleji než bromidy, které zase reagují rychleji než chloridy. V případě použití chlorderivátů je někdy výhodné přidat k reakční směsi až 1 molekvivalent jodidu alkalického kovu, čímž se reakce urychlí. Se zřetelem na věechny tyto faktory se reakční doba ovykle pohybuje od 1 do 24 hodin.
Shora zmíněné ester?-é zbytky snadno hydrolyzovatelné in vivo představují netoxické esterové zbytky, které ee v krvi nebo tkáni živočicha rychle odětěpují za regenerace odpovídající volné kyseliny, tj. sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R znamená atom vodíku.
Výchozí látky shora uvedeného obecného vzorce II, v němž X znamená skupinu
0
I I
-S- nebo -S-jsou novými sloučeninami a jejioh způsob výroby je popsán a chráněn v naěem souvisejícím československém patentovém spisu 6. 208 473.
Ve shora uvedených vzorcích se přerušovanou čarou označují substituenty bicyklického jádra, které jsou pod rovinou tohoto jádra. Obvykle se konfigurace takovéhoto substituentu označuje jako alfa-konfigurace. Naproti tomu se zesílenou vazbou označují substituenty, které jsou nad rovinou bicyklického jádra, přičemž tato konfigurace se označuje jako beta-konfigurace.
V tomto textu se rovněž hovoří o derivátech cefalosporanové kyseliny, která odpovídá vzorci III
H triVll ° io mSa 4L il 'Y^'CH2-O-C-CH3 (III)
COOH
V obecném vzorci III se vodík na uhlíku v poloze 6 nachází pod rovinou bicyklického jádra. Odvozené názvy deacetoxycefalosporanová kyselina a 3-deacetoxymethylcefalosporanová kyselina se používají k označení sloučenin vzorců IV resp. V.
COOH
Používané výrazy 4-krotonolaktonylová s gama-butyrolakto»~4-ylové skupina se týkají zbytků následujících vzorců VI β VII.
O
O (VI) (VII)
Zbytek R je takového chrakteru, že seskupení -COOR se in vivo snadno štěpí sa uvolnění karboxylové skupiny· Symbol R tedy představuje skupinu takovéhoto typu, že vystaví-li se sloučenina obecného vzorce I, v němě R znamená esterový zbytek snadno hydrolyzovatelný in vivo, působení krve nebo tkáně savce, vzniká snadno odpovídající slouSenine obecného vzorce I, ve kterém R znamená atom vodíku. Takovéto skupiny ve významu symbolu R jsou v chemii penicilinů obecně známy. Zbytek ve významu symbolu R má mimoto být takové povahy, že propůjčuje sloučenině obecného vzorce I farmaceuticky upotřebitelné vlastnosti a že při Štěpení in vivo umožňuje uvolnění farmaceuticky vhodných fragmentů.
Estery vyráběné způsobem podle vynálezu, jakož i odpovídající volné kyseliny vzniklé z nich hydrolýzou a soli těchto kyselin jsou účinnými antibakteriálními činidly a mohutnými inhibitory mikrobiálních beta-laktamas, a dále zvyšují entibakteriální účinnost beta-laktamových antibiotik (penicilinů a cefalosporinů) proti četným mikroorganismům, zejména těm, které produkuji beta-laktamasu.
Četné testy dokládající tuto činnost jsou uvedeny v našem souvisejícím československém patentovém spisu č. 208 472 kde jsou popsány i způsoby aplikací, lékové formy, dávkování a všechny ostatní aspekty účinnosti a použitelnosti sloučenin shora uvedeného obecného vzorce I, jakož i příslušných volných kyselin e jejich solí.
Vynález ilustrují následující příklady provedení, jimiž se vSak rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje. Infračervená spektra byla měřena v lisovaných tabletkách s bromidem draselným nebo v nujolu, a absorpční pásy jsou uváděny ve vlnočtech (cm-’). NUR-spektra byla měřena při 60 MHz v deuterovaném chloroformu (CDCl^), perdeuterovaném dimethylsulfoxidu (DMSO-dg) a v deuteriumoxidu (DgO), a poloha signálu je vyjadřována v ppm proti tetramethylsilanu nebo sodné soli 2,2-dimethyl-2-silapentan-5-sulfonové kyseliny jako standardu.
Přikladl
1,1-Dloxid pivaloyloxymethylesteru penicilanové kyseliny
K roztoku 0,615 g (2,41 mmol) 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny ve 2 ml N,N-dimethylformamidu se přidá nejprve 0,215 g (2,50 mmol) diisopropyiethylaminu a potom 0,365 ml chlor methylesteru kyseliny pivalové. -Reakční směs se 24 hodiny míchá při teplotě místnosti, pak sé Zředí přidáním ethylesteru octové kyseliny a vody, vrstva organického rozpouštědla se oddělí a promyje se třikrát vodou a jednou nasyceným roztokem chloridu sodného. Roztok v ethylesteru octové kyseliny se vysuší bezvodým síranem sodným a zahuštěním filtrátu ve vakuu se izoluje 0,700 g sloučeniny, jejíž složení je uvedeno v nadpisu, a to ve formě pevné látky a teplotě tání 103 až 104 °C. NMR-spektrum produktu (v CDCl^) obsahuje signály při: 1,27 (singlet, 9H), 1,47 (singlet, 3H), 1,62 (singlet, 3H), 3,52 (multiplet, 2H),
4,47 (singlet, 1H), 4,70 (multiplet, 1H), 5,73 (dublet, 1H, J = 6,0 Hz) a 5,98 (dublet, J = 6,0 Hz).
Př í k 1 a ů 2 ,
Opakuje se postup podle příkladu 1, s tím rozdílem, že se použitý chlormethylester kyseliny pivalové nahradí ekvimolárním množstvím aoetoxymethylchloridu, propionyloxymethylohloridu a hexanoyloxymethylchloridu. Získají se
1,1-dioxid acetoxymethylesteru penicilanové kyseliny, 1,1-dioxid propionyloxymethylesteru penicilanové kyseliny a 1,1-dioxid hexanoyloxymethylesteru penicilanové kyseliny.
Příklad 3
1,1-Dioxid 3-ftalidylesteru penicilanové kyseliny
K roztoku 0,783 g (3,36 mmol) 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny v 5 ml N,N-dimethylformamidu se přidá 0,47 ml triethylaminu a potom 0,715 g 3-bromftalidu. Reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti, načež se zředí přidáním ethylesteru octové kyseliny a vody. Hodnota pH vodného podílu se upraví na 7,0, vrstvy se oddělí, roztok v ethylesteru octové kyseliny se promývá postupně vodou a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, načež se vysuší bezvodým síranem sodným. Zahuštěním organického roztoku ve vakuu se získá ve formě bílého pěnovitého produktu látka, jejíž složení je uvedeno v nadpisu. NMR-spektrum tohoto produktu (v CDCl^) obsahuje signály při 1,47 (singlet, 6H), 3,43 (multiplet, 1H),
4,45 (singlet, 1H), 4,62 (multiplet, 1H), 7,40 a 7,47 (2 singlety, 1H) a 7,73 (multiplet,
4H) ppm.
Opakuje-li se výše uvedený postup s tou změnou, že se 3-bromftalid nahradí 4-bromkrotonolaktonem nebo 4-brom-gama-butyrolaktonem, získají se 1,1-dioxid 4-krotonolaktonylesteru penicilanové kyseliny a 1,1-dioxid gama-butyrolakton-4-ylesteru penicilanové kyseliny.
Příklad 4
1,1-Dioxid 1-(ethoxykarbonyloxy)ethylesteru penicilanové kyseliny
Směs 0,564 g 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny, 0,42 ml triethylaminu, 0,412 g 1-chlorethylethylesteru kyseliny uhličité, 0,300 g bromidu sodného a 3 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se 6 dnů míchá při teplotě místnosti, načež se zpracuje tak, že se zředí ethylesterem kyseliny octové e vodou, hodnota pH vodného podílu se upraví na 8,5, vrstva ethylesteru octové kyseliny se oddělí, promyje se třikrát vodou a jednou nasyceným roztokem chloridu sodného, načež se vysuší bezvodým síranem sodným. Oddestilováním organického rozpouštědla ve vakuu se získá 0,390 g sloučeniny, jejíž složení je uvedeno v nadpisu, a to ve formě oleje.
Výše uvedený produkt se spojí s přibližně stejným množstvím analogického produktu z obdobně prováděného pokusu. Směs se rozpustí v chloroformu, k roztoku se přidá 1 ml pyridinu, směs se přes noc míchá při teplotě místnosti, načež se chloroform oddestiluje ve vakuu. Zbytek se protřepe mezi ethylester octové kyseliny a vodu o hodnotě pH 8. Oddělený podíl v ethylesteru octové kyseliny se vysuší a zahuštěním ve vakuu se z něho izoluje 150 mg sloučeniny, jejíž složení je uvedeno v nadpisu (výtěžek cca 7 %). Infračervené 'spektrum produktu (film) se vyznačuje silnou absorpcí při 1 805 a 1 763 cnT'. NMR-spektrum (CDCl-j) obsahuje signály při 1,43 (multiplet, 12H), 3,47 (multiplet, 2H), 3,9 (kvadruplet, 2H,
J = 7,5 Hz), 4,37 (multiplet, 1H), 4,63 (multiplet, 1H) a 6,77 (multiplet, 1H) ppm.
Příklad 5
1,1-Dioxid methoxykarbonyloxymethylesteru kyseliny penicilanové
Do roztoku 3,08 ml chlormravenčanu methylnatého v 50 ml tetrachlormethanu zbaveného kyslíku se pod dusíkem za míchání uvádí rychlým proudem plynný chlor, načež se reakční směs 10 minut ozařuje zářením o vlnové délce 3 500.10”’® m. Tetrachlormethanový roztok se pak ochladí na -10 °C, přidá se k němu nejprve 1,62 ml methanolu a potom se k němu přikape 11,87 ml diisopropylethylaminu v 10 ml tetrachlormethanu. Výsledná směs se nechá pozvolna ohřát na teplotu místnosti a ještě 45 minut se míchá. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a k zbytku se přidá roztok 6,24 g 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny a 4,62 ml diisopropylethylaminu v 60 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Po dvacetičtyřhodinovém míchání se k reakění směsi přidá voda a dichlormethan, hodnota pH se upraví na 4,0 a vrstvy se oddělí. Vodná fáze se znovu extrahuje dichlormethanem, spojené dichlormethanové féze se promyjí vodou o pH 3,0 a pak vodou, jejíž pH nebylo upravováno, načež se vysuší a odpaří se ve vakuu na olejovitý zbytek, který po zpracování etherem ztuhne. Získá se 1,94 g sloučeniny uvedené v názvu, tající při 124 až 126 °C.
NMR-spektrum (CDCl^) produktu obsahuje signály při 1,43 (singlet, 3H), 1,61 (singlet,
3H), 3,44 (multiplet, 2H), 3,85 (singlet, 3H), 4,39 (singlet, 1H), 4,56 (multiplet, 1H) a 5,7Θ (kvadruplet, 2H) ppm (oproti tetramethylsilanu Jako vnitřnímu standardu).
Příklad6
1,1-Dioxid butoxykarbonyloxymethylesteru penicilanové kyseliny
Do roztoku 3,08 ml chlormravenčanu methylnatého v 50 ml tetrachlormethanu zbaveného kyslíku se uvádí rychlým proudem plynný chlor, načež se reakční směs 7 minut ozařuje zářením o vlnové délce 3 500.10*’® m. Reakční směs se propláchne dusíkem a ozařuje se ještě dalších 10 sekund. Výsledný roztok se ochladí na cca -10 °C, přidá se k němu 3,48 ml n-butanolu a pak se k němu přikape 8,6 ml diisopropylethylaminu v 10 ml dichlormethanu. Chladicí lázeň se odstraní a v míchání se pokračuje ještě I hodinu. Dichlormethan se odpaří ve vakuu a k zbytku se přidá roztok 3,07 g 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny a 2,27 ml diisopropylethylaminu v cca 50 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. V míchání se pokračuje ještě 18 hodin, načež se přidá voda dichlormethan. Vrstvy se oddělí a vodná fáze se znovu extrahuje dichlormethanem. Spojené dichlormethanové roztoky se promyjí vodou a po vysušení a odpaření se z nich získá surový produkt.
Analýza surového produktu NMR-spektroskopií svědčí o tom, že reakce ještě neproběhla úplně. Surový produkt se proto rozpustí v 5 ml Ν,Ν-dimethylformamidu a k roztoku se přidá 1,165 g 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny a 0,86 ml diisopropylethylaminu. Směs se míchá přes noc, načež se produkt izoluje stejným způsobem jako výše. Reakce Je stále ještě neúplná a proto se produkt znovu rozpustí v 5 ml Ν,Ν-dimethylformamidu a k roztoku se přidá 1,165 g 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny a 0,86 ml diisopropylethylaminu. Směs se přes noc míchá, načež se z ní shora popsaným způsobem izoluje produkt. Získá se 4,6 g surového produktu. ..............
Vyčištěním posledně zmíněného surového produktu ehromatografii na sloupci silikagelu se získá 0,19 g sloučeniny uvedené v názvu.
NMR-spektrum (CDCl^) produktu obsahuje signály při 0,98 (triplet, 3H), 1,45 (singlet, 3H), 1,63 (singlet, 3H), 1,55 (multiplet, 4H), 3,5 (multiplet, 2H), 4,23 (triplet, 3H,
J = 6,8 Hz), 4,45 (singlet, 1H), 4,65 (multiplet, 1H) a 5,85 (kvadruplet, 2H) ppm (oproti tetramethylsilanu jako vnitřnímu standardu).

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1. Způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny obecného vzorce I
    Q. ,O„..
    (I)
    COOR ve kterém
    R znamená 3-ftalidylovou skupinu, 4-krotonolaktonylovou skupinu, gama-butyrolekton-4-ylo vou skupinu nebo zbytek vzorce
    -C-O-C-R2
    -C-O-C-O-r5
    R4 kde
    R^ a H4 nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, methylovou nebo ethylovou skupinu a R^ představuje alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, vyznačující se tím, že se sůl 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny vzorce II (II) nechá reagovat s 3-ftalidylchloridem, 3-ftalidylbromidem, 4-krotonolakton-4“ylchloridem, 4-krotonolakton-4-ylbromidem, gama-butyrolakton-4-ylchloridem, gama-butyrolakton-4-ylbromidem nebo se sloučeninou obecného vzorce III nebo lila
    Rq_C-O-C-Ri4 r3 ! o 11 5
    Q-C-0-C-0-R2 (III) (lila) kde
    Q znamená halogen a 3 4 5
    R , R a R mají shora uvedeny vyznám, v inertním rozpouštědle při teplotě od 0 do 100 °C.
CS782079A 1978-02-21 1978-06-01 Způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny CS208474B2 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US87938178A 1978-02-21 1978-02-21

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS208474B2 true CS208474B2 (cs) 1981-09-15

Family

ID=25374038

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS782079A CS208474B2 (cs) 1978-02-21 1978-06-01 Způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS208474B2 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4234579A (en) Penicillanic acid 1,1-dioxides as β-lactamase inhibitors
KR840000797B1 (ko) 6β-하이드록시알킬페니실란산 유도체의 제조방법
GB2108107A (en) B-lactam intermediates
IE47079B1 (en) Penicillanic acid s-oxide derivatives
JPS6056160B2 (ja) β−ラクタマ−ゼ阻害剤としてのペニシラン酸1,1−ジオキシド
EP0013617B1 (en) Penicillin derivatives, process for their preparation and pharmaceutical compositions containing certain of these compounds
IE49770B1 (en) 6beta-halopenicillanic acid derivatives
JPS6124396B2 (cs)
CH628900A5 (fr) Procede de preparation de thio-oximes derivees de cephalosporines et de penicillines.
EP0074783B1 (en) Beta-lactamase inhibiting 2-beta-substituted-2-alpha-methyl-(5r) penam-3-alpha-carboxylic acid 1,1-dioxides and intermediates therefor
CS228919B2 (en) Method of preparing halogenomethylester of 1,1-dioxide of penicillanic acid
US4260598A (en) Method for increasing antibacterial effectiveness of a β-lactam antibiotic
IE48631B1 (en) Penam-3-carboxylic acid 1,1-dioxides,process for their preparation and pharmaceutical compositions
CS208474B2 (cs) Způsob výroby derivátů 1,1-dioxidu penicilanové kyseliny
EP0031509B1 (en) Penem derivatives
LU82219A1 (fr) Acides penicillamiques 6- -substitues inhibiteurs de -lac-tamase, leur procede de production et composition pharmaceutique les contenant
US4361513A (en) Esters of penicillanic acid sulfone
JPS647077B2 (cs)
JPH0523271B2 (cs)
JP3224261B2 (ja) 2−エキソメチレンペナム誘導体の製造法
FR2586020A2 (fr) Nouveaux derives de l'acide 1-dethia 2-thia cephalosporanique, leur procede de preparation, leur application comme medicaments et les compositions pharmaceutiques les contenant
US4474698A (en) Process for preparing esters of penicillanic acid sulfone
KR820000740B1 (ko) 페니실란산 1, 1-디옥사이드의 제조방법
KR810002025B1 (ko) 페니실란산 1, 1-디옥사이드의 제조방법
JPS643197B2 (cs)