CS208278B1 - Výstupní brzda v zanašeči s ovladačem u tkacích stavů, zejména u stavů s postupným zanášením útku do prošlupu - Google Patents

Abstract

Výstupní brzda v zanašeči s ovladačem u tkacích stavů s postupným zanášením útku do prošlupu. Vynález řeší problém maximálně zdokonalit brzdění a zvláště dobržáování zanášeného útku do prošlupu na výstupní straně stavu tak, aby jeho konstantní napětí bylo v celé tkací délce udrženo. K tomu slouží čelisíová výstupní brzda v zanašeči s ovladačem, jejíž pohyblivá čelist tvoří kotvu na výstupní straně zanašečů z prošlupu ovládanou ovladačem, se kterým je kotva každého procházejícího zanašeče v daném místě pohybově spřažena. Vzájemnou spoluprací kotvy s ovladačem v úseku délky více než jednoho posledního ovinu na cívce zanašeče je útek svírán silou', která má stoupající charakter, jehož průběh je určen úbytkem napětí daného útku cívkou zanaěeče. Ovladačem je magnet nebo ovládací lišta se stoupajícím nájezdem, přičemž jejich poloha je vzhledem k výstupní brzdě procházejícího zanašeče horizontálně i vertikálně stavitelná.

Description

Předmětem vynálezu je výstupní brzda v zanašeči s ovladačem umístěným mimo zanašeč na výstupní straně útku z prošlupu u tkacích stavů, zejména u stavů s postupujícím prošlupem

Výstupní brzda je zpravidla umístěna společriě s útkovou cívkou ve vybrání zanašeěe s náběhem pro navedení útku z útkové cívky do brzdy. Od výstupní brzdy se požaduje udržet konstantní napětí útku během jeho zanášení do prošlupu v celé délce tkací roviny.

Známé zařízení výstupní brzdy u níž naváděcí člen navazuje na svislou drážku propojující vybrání s vnějším prostorem a zářezem v boční stěně, má na stěně přivrácené k zářezu záchytný výstupek. Záchytný výstupek je na zaváděcím členu upraven na přechodu svislé dráž ky v zářez a tvoří pilkový zub.

Zaváděcí člen je opatřen výstupní brzdou, vytvořenou planžetovými čelistmi, které svírají procházející útek a trvale mu udávají předem určenou hodnotu napětí. Napětí útku tímto způsobem je dáno v tkacím procesu jednak brzděním cívky, ve které je útek uložen a jednak vlastní výstupní brzdičkou.

Při uvolňování útkové nitě z cívky při sesmeknuti ovinu po cívce nebo při uvolněni posledního ovinu útku na cívce, dochází k poklesu napětí útku o hodnotu danou brzděním cívky a tím dochází k nerovnoměrnosti napětí zanášeného útku a tím také ke snížení kvality vyráběné tkaniny. U výrobního procesu výroby tkanin na tkacích stavech s hromadným zanášením útku do prošlupního klínu osnovy se tato závada opakuje u každého zanášeného útku zena Sečem.

Známých způsobů, jak brzdit útek přes celou šíři tkaniny, je mnoho. U volně uloženého útku v zanašeči jsou to většinou brzdy talířové nebo planžetové, různých provedení. Tam kde zásoba útku je při prohozu odvíjena z otočné cívky, je problém udržet požadované napětí zvláště na výstupu zanašečů z prošlupu.

Jiné známé výstupní brzdy brzdí útek konstantní silou v celé zanášené délce tak, že útek prochází mezi čelistmi brzdy, stlačovanými pružinou, přičemž hodnota přítlaku je nastavitelná pro každé brzdění zvlášť podle druhu příze. Vzhledem k požadované hodnotě napětí útku mé trvalé sevření čelistí výstupní brzdy negativní vliv na přetrhovost útku, na zanášení brzdy prachem a na výstupní straně neumožňuje vyrovnání poklesu napětí po uvolnění útku z cívky. Úkolem vynálezu je dále maximálně zdokonalit brzděni a zvláště dobržňování zanášeného útku do prošlupu v pracovním procesu zejména na tkacích stavech s hromadným zanášením útku na výstupní straně stavu tak, aby konstantní napětí bylo v celé délce zanášeného útku do prošlupu udrženo a nedostatky dosavadních brzdících zařízení byly odstraněny.

K tomu slouží řešení podle našeho vynálezu, jehož podstatou je čelisťová výstupní brzda v zanašeči s ovladačem, jejíž pohyblivá čelist je kotvou na výstupní straně zanašečů z prošlupu, ovládanou ovladačem. Ovladač je s řečenou kotvou výstupní brzdy každého procházejícího zanašeče v daném místě pohybově spřažen. Útek odvinovaný z útkové cívky procházející výstupní brzdou, je vzájemnou spoluprací kotvy výstupní brzdy a ovladače v úseku délky více, než jednoho posledního ovinu útku na cívce zanašeče svírán silou, která má stoupající charakter, jehož průběh je určen úbytkem napětí daného útku cívkou zanašeče. Kotva výstupní brzdy má tvar písmene U, v němž je ustavena koncová část tělesa výstupní

208 278 brzdy. Ovladačem je magnet, či elektromagnet nebo ovládací lišta, přičemž všechna tato příkladná provedení jaou uspořádána tak, že poloha ovladače vzhledem k výstupní brzdě kteréhokoliv procházejícího zanašeče, je horizontálně i vertikálně stavitelná. Ovladačem může být magnet či elektromagnet nebo mechanická ovládací lišta, která se směrem k výstupu útku z prošlupu vyznačuje stoupajícím ovládacím nájezdem. Ovládací mechanická lišta může být s kotvou výstupní brzdy stykově spřažene nájezdovou planžetou.

Všechna provedení výstupní brzdy s ovladačem podle našeho vynálezu mají tu výhodu, že umožňují jednak ve zvoleném rozsahu libovolně měnit počátek, konec i intenzitu dobržáování zanášeného útku z jednoho místa pro všechny zanašeče společně a tím zajištují vyšší rovnoměrnost napětí útku v celé zanášené délce. Ovládací zařízení, respektive ovladač a výstupní brzda útku jsou konstrukčně velmi jednoduché.

Další výhoda se projevuje zejména v čištění prostoru mezi čelistmi výstupní brzdy.

V době, kdy je výstupní brzda během provozu mimo činnost, tj. kdy jsou její čelisti otevřené, je mezera čištěna procházejícím útkem od prachu, vláken a jiných nečistot.

Na přiložených výkresech značí obr.l nekonečnou dráhu zasebou postupujících zanašečů a polohu ovladače na výstupu zanašečů z prošlupu, obr.2 detail zanašeče před najetím pod ovladač, obr.3 zanaáeč v místě působení ovladače na výstupní brzdu, obr.4 příčný pohled na vedení zanašečů a uchycení držáku ovladače v horním vedení zanašečů, obr.5 průřez A-A z obr.4 při poloze výstupní brzdy zanašeče mimo ovladač, obr.6 průřez A-A z obr.4 při poloze výstupní brzdy v místě působení ovladače, obr.7a,b detail ovladače, obr.8 počátek brzdění útku výstupní brzdou ovládanou ovládací lištou prostřednictvím nájezdové planžety

Provedení ovladače může být několik, například mechanické, magnetické nebo kombinace jednotlivých principů. Základem je výstupní brzda k brzdění útku v zanašeči funkčně navazující na ovladač umístěný mimo zanašeč tak, aby ae při brzdění útku mohl měnit počátek, konec i intenzita brzdění útku postupně procházejících zanašečů na okraji vytvářené tkaniny z jednoho místa.

Tkací stroje s hromadným zanášením útku 2 do prošlupu pracuje a větším počtem útkových zanašečů i, které se pohybují po uzavřené dráze 27 procházející tkacím úsekem 28 vytvářené tkaniny 29. Během průchodu zanašečů 1 postupně vytvářenými proálupy je předem odměřený útek 2 ukládán podél tkacího úseku 28 k okraji tkaniny 2g. Po výatupu z prošlupů se zanašeče 1 opět vracejí na výchozí stranu tkaniny 22« ^kde J^80U známým způsobem soukacím zařízením 30 plněny útkem 2 P^ro další tkací cyklus. Směr pohybu 2 zanašečů 1 je znázorněn šipkou, podle které také zanašeče i vystupují z tkacího úseku 28 tvořené tkaniny 29. Poloha vedení zanašečů 1 během pracovního proceau je dána horním vedením 12» dolním vedením 31 a pevným paprskem 32. K hornímu vedení 17 zanašečů i je na výstupní straně sta vitelně upevněn ovladač 18. přicházející na výstupu postupně funkčně do styku s každým procházejícím zanašečem 1 v daném místě tkacího úseku 28. Zanašeč 1, který má tvar neúplného pravoúhlého trojúhelníku, jehož hrot 2_ je vytvořen ve směru pohybu E, má vybrání j v němž je uloženo těleso 2 výatapní brzdy g současně s útkovou cívkou £ β navinutým útkem 2· Vybrání 2 zanašeče i je opatřeno zářezem 8 pro průchod útku 2 při soukání z neznázorněné dávkovači hlavice na útkovou cívku £ zanašeče 1 a pro uložení výstupní brzdy g.

208 278

Výstupní brzda g uložená v zářezu 8 vybrání g zanašeče 1 sestává jednak z kotvy 12. příkladně zhotovené z plochého materiálu upraveného do tvaru IJ, vykazující horní rameno 13 a spodní rameno 14 a jednak z koncové části 15 tělesa 6, přičemž kotva 12 je na koncové části 15 tělesa g volně nasazena. Mezi koncovou částí 15 tělesa 6. a spodním ramenem kotvy 12 je mezera 10. V koncové části 15 je upevněn naváděcí drát g, který vede útek 2 z cívky £ do mezery 10 mezi koncovou částí 15 tělesa 6 a spodním ramenem 14 kotvy 12. Výstupní brzda g je ovládána ovladačem 18 umístěným na výstupku útku 2 z prošlupu nad postup ně procházejícími zanaěeči 1.

Příkladně je ovladač 18 vytvořen z držáku 20 a magnetické lišty 19' a jako celek je uložen stavitelně a posuvně v rybině 16 horního vedení 17 zanašečů 1. Držák 20 má po celé své délce vytvořen výstupek 21. který je určen pro zasunutí držáku 20 do rybiny 16 horního vedení 17 zanašečů 1. Alespoň na jedné straně je držák 20 opatřen průběžným otvorem 24 se závitem do něhož je zašroubován pojistný šroub 23 pro nastavení a jištění polohy ovladače 18 v horizontálním daném směru podle šipky Y. Magnetická lišta 19' má tvar tyče obdélníkového průřezu, na jehož čelních plochách jsou upevněny pólové nástavce 22, 22.' které na obou koncích přesahují délku magnetické lišty 19'. Na koncích pólových nástavců 22. 22' přesahujících délku magnetické lišty 19' jsou příčně k této délce vytvořeny drážky 11. kterými volně procházejí stavitelné šrouby 34 pro vertikální nastavení polohy magnetické lišty 19 've směru šipky X a pro šroubové spojení lišty s držákem 20. S výhodou je magnetická lišta 19' na stykové straně a ve směru pohybu E zanašečů 1 opatřena sešikmením představující plynulý ovládací nájezd 25 výstupní brzdy g. Magnetickou llištu 19' je možno nahradit neznázorněnou elektro-magnetickou cívkou vytvářející magnetické pole, jímž prochází svěrná čelist 33 nebo kotva 12 výstupní brzdy g zhotovená z magnetického materiálu a jvytvářející u dané cívky v daném místě kotvu, která je v určeném úseku dráhy 27 zanašečů přitahována k jádru cívky. Stisk útku 2 stejně tak,, jako u magnetické lišty lg', je mezi koncovou částí 15 tělesa 6 a spodním ramenem 14 kotvy 12 výstupní brzdy g, vyvolán působením magnetického pole na kotvě 12 výstupní brzdy g. Nastavení velikosti brzdící přítlačné síly F na útek 2 J^e umožněno změnou intenzity magnetického pole nad drahou 27 zanašečů 1. Počátek a konec brzdění je určen polohou a délkou magnetu podél dráhy 27 zanašečů 1.

Další příkladné provedení podle obr.8 je výstupní brzda g, opatřená nájezdovou planžetou 26, kde ovladač 18 je vytvořen z libovolného materiálu jako mechanická ovládací lišta 19''. Výstupní brzda g zanašeče 1 je zabudována v daném místě podobně, jako magnetická lišta lg'. Mechanické provedení ovladače 18 spočívá v tom, že mezi svěrnou čelistí 33 výstupní brzdy g a ovládacím nájezdem 25 je nájezdová planžeta 26 umístěná co nejblíže k místu vývodu útku 2· Svěrná čelist 33 výstupní brzdy g je pomocí nájezdové planžety 26 ovládána od ovládacího nájezdu 25 zabudovaného v daném místě. Ovládací nájezd 25 působí přes osnovní nitě na nájezdovou planžetu 26 a tím na svěrnou čelist 33 výstupní brzdy g. Útek 2 vystupující ze zanašeče 1 je po uvolnění z brzděné cívky £ brzděn větší či menší přítlačnou silou F touto mechanickou brzdou podle polohy ovladače 18.

Útek 2 J® odvinován z útkové cívky £ zanašeče 1. a prochází od počátku zanášení zářezem 8 vybrání g volně mezi otevřenými čelistmi výstupní brzdy g, tj. příkladně mezi konco208 278 vou částí 15 tělesa 6 a spodním ramenem ££, které jeou od sebe dostatečné vzdálené a tím během brzdění daného útku 2 útkovou cívkou £ je výstupní brzda χ v nepracovní poloze. Brzdění útku 2 cívkou £ žanašsče £ je zajišťováno jen od počátku tkacího úseku 28 až po samovolné uvolňování posledního ovinu útku 2 z cívky £ zanaěeče i· Uvolnění posledního ovinu útku 2 z cívky £ zanaěeče i na konci dráhy 27 tkacího úseku 28 má za následek pokles napětí útku 2» který je třeba anulovat výstupní brzdou χ, která je uváděna v činnost v okamžiku ztráty daného napětí útku 2·

Výstupní brzda X každého procházejícího zaneáeče i ovládaná společným ovladačem £8, brzdí útek 2 teprve na výstupní straně v krátkém úseku dráhy 27 zanaěečů £, Tento úsek je dán délkou uvolňovaného útku 2 ⁵⁵ cívky £ zaaaěeče 1.

Požadovaná délka brzdění útku 2 výstupní brzdou χ a intenzita brzdění se nastavuje ovladačem 18, který je stavitelně umístěný nad drahou 27 zanaěečů £. V okamžiku, kdy postupující zanašeč 1 se nachází v bezprostřední blízkosti pod ovladačem 18 jsou jím ovládány svěrné čelisti výstupní brzdy X, mezi nimiž je během této doby stisknut útek 2 určenou přítlačnou silou P až do průchodu konce útku 2» načež výstupní brzda χ daného zanaěeče £ se dostane mimo stykovou délku ovladače £8, přičemž pod ovladač 18 najíždí následující zanašeč s útkem a výstupní brzdou χ a cyklus se opakuje.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Výstupní brzda v zanaěeči s ovladačem u tkacích stavů, zejména u stavů s postupným zanášením útku do prošlupu, kde útek je odvinován z cívky zanaěeče a prochází svěrnými čelistmi výstupní brzdy směrem k přírazné hraně paprsku, přičemž zanaěeče a navinutým útkem postupují za sebou ve vzdálenosti jedné proělupní vlny v celé ěiřce tkaniny směrem k výstupu z prošlupu vyznačená tím, že se svěrnou čelistí výstupní brzdy (5) je funkčně spřažen ovladač (18) umístěný na výstupu zanaěečů (1) z prošlupu, přičemž vzájemná návaznost svěrných čelistí výstupní brzdy (5) a ovladače (18) udává počátek a konec přítlačné síly (F) výstupní brzdy (5) na útek (7) a stoupající charakter její hodnoty ve směru pohybu (E) zanaěečů (1), jehož průběh je určen úbytkem napětí daného útku (7) cívkou (4) zanaěeče (1).
2. 2. Výstupní brzda podle bodu 1, vyznačená tlm, že jednu za svěrných čelistí představuje kotva (12), která má dvě ramena (13, 14) uspořádaná do tvaru (U),mezi nimiž je volně uložená koncová část (15) tělesa (6) představující druhou svěrnou čelist výstupní brzdy (5).
3. 3. Výstupní brzda podle bodu lp vyznačená tím, že ovladačem (18) je magnetická lišta (19*) nebo elektromagnet.

   208 '2
4. 4. Výstupní brzda podle bodu 1, vyznačená tím, že ovladačem (18) je mechanická ovládací liěta (19).
5. 5. Výstupní brzda podle bodů 1, vertikálně stavitelný.

   3 a 4 vyznačená tím, že ovladač (18) je horizontálně i
6. 6. Výstupní brzda podle bodů 1, ným čelistím výstupní brzdy, dací nájezd (25)·

   3 a 4 vyznačená tím, že na ovladači (18) je blíže k svěř ve směru výstupu zanaáečů (1) z prošlupu, vytvořen ovlá9 výkresů

   208 278