CS207892B1 - Appliance for continuous pressureless vulcanization of the extruded products from the rubber mixtures - Google Patents

Description

(⁵⁴) Zařízení pro kontinuální ocztiakov směsí

Předmětem vynálezů je zařízení pro kontinuální beztlakovou vulkanizaci vytlačovaných 'výrobků z kaučukových směsí, včetně systému topení a regulace teploty vulkanizačniho média.

Základní částí známých zařízení pro kontinuální beztlakovou vulkanizaci vytlačovaných výrobků z kaučukových směsí v lázni je vulkanizační vana, naplněná vulkanizačním médiem, ohřátým na pracovní teplotu, pohybující se nejčostčji v rozmezí 200 až 250 °C. Vulkanizační vana je tvořena tepelně izolovanou a horizontálně uloženou nádobou, jejíž délka bývá 10 až 15 tn a v příčném průřezu má tvar nejčastěji obdélníkový, ovšem je známo i použití tvaru V” s dvojitými stěnami.

Dalšími částmi zařízení je podávači transportér a dopravník s kovovým nekonečným pásmem, ponořeným pod hladinu vulkanizačniho média. Tento dopravník slouží k eliminaci vztlakových sil vznikajících v důsledku rozdílných hustot kaučukové směsi a vulkanizačniho média, pod jehož hladinou musí být vytlačovaný výrobek při kontinuální vulkanizaci udržován. Vytápění na pracovní teplotu je u dosud známých zařízeni řešeno elektrickým odporovým ohřevem, topnými tělesy, upevněnými vně na bocích a dnu vany, nebo ponořenými v teplosměnnéo médiu, jehož prostřednictvím se vulkanizační médium ohřívá, či ponořenými přímo ve vulkanizačním médiu. Výše uvedené známé systémy vytápění mají mnoho nevýhod, které jsou

207 692

207 882 příčinou řady provozních potíží a poruch.

Nedostatkem elektrickýoh topnýoh těles, upevněných vně na bocích a dnu vany je především jejich obtížná výměna v případě poruchy, nebol jejioh životnost je vlivem vyěěíoh pracovních teplot omezená. Demontáž je pak možno provádět pouze za studeného stavu vulkanizaěnl vany a vzhledem ke značné hmotnosti konstrukce vany a vulkanizačního média vzniká následkem pomalého klesáni teploty při odstaveni vulkanizační vany značná ztráta produkce.

V případě topnýoh těles, ponořenýoh do teplosměnného média, vznikají problémy související s požadavky na Jeho tepelnou stabilitu. Následkem vysokýoh teplot na povrohu topnýoh těles, převyěujíoich podstatně pracovní teploty vulkanizačního média může například docházet v přfc pádě použití ohlórovanýoh derivátů difenylu k jejioh tepelné degradaci a k uvolňování zdraví ěkodlivýoh zplodin. Pro jejioh toxické účinky je rovněž nežádouoi přímý styk s lidským organismem, nebol těžoe poškozuji Játra a pokožku. Výměna vadných topných těles' vyžaduje také odstavení celé linky beztlaké vulkanizace z provozu a s tím související ztráty produkce. Největěí problémy a rizika vznikají ovšem s topnými tělesy, ponořenými přímo do roztavené eutektioké směsi solí ve složeni 53 í KNO^, 40 NaNO^, 7 % NaNO^, je-li použita Jako vulkanizační médium. V procesu vulkanizace se z kaučukové směsi vyděluji organioké sloučeniny do taveniny uvedených eutetiokýoh soli a tvoří spolu lehce zápalnou a běžnými prostřed ky neuhasitelnou směs. Vznikne«li v plášti topného tělesa trhlina v důsledku výrobní vady nebo následkem místního přehřátí, dojde vlivem dobré elektrioké vodivosti taveniny soli ke vzniku intenzivního elektrického oblouku, který může být příčinou zapálení dříve uváděné směsi eutetioké taveniny solí a organických nečistot.

V zahraničí jsou známy i případy explozí s vážnými následky. Výměna vadných topnýoh těles se může provádět naopak pouze při roztavené soli, to je při teplotě nad l4l °C, a protože vyžaduje řadu demontážnich úkonů, je velmi obtížná a spojená s rizikem popálenin.

Uvedené nedostatky stávajloloh zařízení jsou odstraněny zařízením pro kontinuální beztlakovou vulkanizaoi vytlačovaných výrobků z kaučukových směsí podle vynálezu. Jeho podstatou je vulkanizační vana, příčně lichoběžníkového tvaru, uložená na válečcích, pod niž jsou topné bloky, zasunuté z boční strany do otvorů rámu a sdružené v jednotlivá regulační pásma, sestávajíoí z první skupiny topnýoh bloků, druhé skupiny topnýoh bloků a třetí skupiny topnýoh bloků a připojené rozpojitelnými přívody na silové obvody. Ty jsou složeny z prvního stykače, druhého stykače a třetího stykače, přičemž oivka prvního stykače, cívka druhého stykače a oivka třetího stykače jsou v obvodu regulace teploty připojeny na přepínaol blok k napájeoímu napětí přes přepínač a regulátor teploty, jehož čidlo je umístěno ve vulkanizaěnim médiu. První skupina topných bloků a druhé skupina topnýoh bloků regulačních pásem je na začátku propojena s druhou fází přes první spínaoí kontakty prvního stykače a paralelně za nimi s nulovým vodičem přes první spínaoí kontakty druhého stykače, kdežto koneo první skupiny topnýoh bloků je napojen přímo na první fázi a koneo druhé skupiny topných bloků je spojen přes třetí spínaoí kontakty prvního stykače na třetí fázi a zároveň

207 892 je připojen mezi třetí spínací kontakty druhého stykače a v sérii spojené prvni spínací, kontakty třetího stykače, zatímco začátek třetí skupiny topných bloků je propojen s první fází přes druhé spínací kontakty prvního stykače a současně paralelně k druhé fázi přes tře tl spinaoí kontakty druhého stykače a v sérii zapojené první spínací kontakty třetího stykače a zároveň přes druhé spínací kontakty druhého stykače, napojené na první spínací kontakty prvniho stykače, přičemž konec je připojen přímo na třetí fázi. Ve všech třech fázích jsou dále zapojeny kontrolní ampérmetry. Každý z obvodů regulace teploty, které řídí činnost silových obvodů prostřednictvím cívek jednotlivých stykačů, je zapojen tak, že se proudový okruh cívky prvniho stykače uzavírá přes první rozpínaci kontakty třetího stykače, první rozpínaci kontakty druhého stykače a prvni spínací kontakty přepínacího bloku na první výstup regulátoru teploty, nebo druhé spínací kontakty přepínacího bloku na druhý výstup regulátoru teploty, propojeného na vstupu s rozpínacími kontakty přepínače na přívod elektrické energie, kdežto proudový okruh cívky druhého stykače se uzavírá přes druhé rozpínaci kontakty třetího stykače, první rozpínaci kontakty prvního stykače a spínací kontakty přepínače na přívod elektrické energie, nebo přes třetí spínací kontakty přepínacího bloku na první výstup regulátoru teploty, zatímco proudový okruh cívky třetího stykače se uzavírá přes druhé rozpínaci kontakty druhého stykače, druhé rozpínaci kontakty prvního stykače a čtvrté spínací kontakty přepínacího bloku na druhý výstup regulátoru teploty, nebo přes páté spínací kontakty přepínacího bloku na třetí výstup regulátoru teploty, či přes prvni rozpínaci kontakty přepínacího bloku a druhé rozpínaci kontakty přepínacího bloku na první výstup regulátoru teploty, jehož čidlo je umístěno ve vulkanizační vaně, přičemž první spínací kontakty, první rozpínaci kontakty, druhé spínací kontakty a páté spínací kontakty přepínacího bloku jsou spolu funkčně spřaženy, stejně tak jako i třeti spínací kontakty, druhé rozpínaci kontakty a čtvrté spínací kontakty přepínacího bloku.

Uvedeným uspořádáním se dosáhne mnoha výhod proti stávajícím zařízením. Především umístěním topných těles pod vanou se vyloučí jejich jakýkoliv nebezpečný styk s vulkanizační m médiem. Seskupením do topných bloků, zasunutých volně pod vulkanizační vanu z boku do otvorů v rámu vany a jejich připojením na silové obvody prostřednictvím rychle a snadno rozpojitelných přívodů Je dosaženo vyměnitelnosti vadného topného bloku za rezervní topný blok v případě poruchy za plného chodu a provozu linky a bez jakékoliv ztráty produkce.

Jak bude uvedeno podrobněji dále, umožňuje zapojeni obvodu regulace teploty rychlou identifikaci skupiny topných bloků s poruchou. Vadný topný blok je pak možno opravit ve vychladlém stavu bez jakéhokoliv rizika. Příčný lichoběžníkový tvar vulkanizační vany umožňuje osálání boků vulkanizační vany, což je nutné nejenom z hlediska rovnoměrného ohřevu, ale také při roztápění vulkanizační vany, kdy se v případě použití eutetické směsi solí dusičnanu sodného a draselného a dusitanu sodného ztuhlá sůl natavuje současně ze tří stran, takže dojde k uvolněni celého ztuhlého obsahu vulkanizační vany od stěn a nemůže docházet k nežádoucím efektům, souvisícím s objemovou roztažnosti soli. Uložením vulkanizační vany na válečcích rámu so docílí snadného posouvání vulkanizační vany vůči rámu

117 lil * vlivem tepelných dilatací β vyloučí ee tím deformace a přídavná namáhání vlivem možného vzpříčení při kluzném uložení» Zapojením silových obvodů podle vynálezu Jc umožněna regulace teploty vulkanizačniho média přepínáním topného výkonu tak, že se skupiny topných bloků zapojují V libovolném sledu buS do trojúhelníka, do hvězdy nebo do série na sdružené napětí a použitím pouhých tří běžně dostupných stykačů se třemi silovými kontakty· Při změně topného výkonu ee mění stav pouze dvou stykačů, což se příznivě projevuje na životnosti a spolehlivosti celé stykačové kombinace· Navíc stykačová kombinace umožňuje svým zapojením v součinnosti a kontrolními ampérmetry, zapojenými ve váech fázích přívodu, snadnou identifikaci poruchy skupiny topných bloků za plného provozu. Obvod regulaoe teploty umožňuje zapojením přepínacího bloku volbu věech pracovních režimů nutných pro provoz vulkanizační vany. Jednotlivé pracovní režimy jsou charakterizovány odvozením regulačních stupňů od prvého nabo druhého snímače regulátorů teploty a pořadím spínání jednotlivých stykačů silových obvodů. Přepínání režimů probíhá současné ve věech pásmech regulaoe teploty bez přestavování regulátorů, což vylučuje chyby obsluhy zařízení a zaručuje udržování roztavené solné lázně s minimálními ztrátami energie. V režimu odstavení je teplota soli udržována s minimálním příkonem na teplotě, která zaručuje, že nedochází vlivem hygroakopičnoeti solí k jejioh nasycováni vzdušnou vlhkostí, což se příznivě projeví na životnosti kovových částí konstrukce přicházejících a nimi do styku. V režimu temperováni je teplota solné lázně udržována na teplotě určené nastavením prvního snímače regulátoru teploty. Tuto teplotu je vhodné zvolit těsně nad teplotou tavení soli, kdy jsou tepelné ztráty pro udržení roztavené lázně minimální. Přechod na pracovní teplotu se provede automaticky přepnutím do režimu provoz - regulace s minimální časovou prodlevou. Prostřednictvím tlačítkového přepínače a ampérmetrů v přívodech silových obvodů je možno za plného provozu linky okamžitě identifikovat skupinu topných bloků s poruchou bloku, což nebylo u dosud používaných zařízení možné.

Příkladná konstrukce zařízení podle vynálezu je znázorněna na připojených výkresech, přičemž obr. 1 představuje celkový pohled na zařízeni pro kontinuální beztlakovou vulkanizaci vytlačovaných výrobků z kaučukových směsí. Na obr. 2 je zobrazen příčný řez zařízením rovinou A-A z obr. 1. Obr. 3 zobrazuje příkladné provedeni topného bloku, který je rovněž v řezu rovinou B-B zobrazen na obr. 4. Schéma zapojení silového obvodu je na obr. 5 a schéma obvodu regulace teploty je na obr. 6. ·

Zařízeni pro kontinuální beztlakovou vulkanizaci vytlačovaných výrobků z kaučukových směsí je sestaveno z vulkanizačni vany 1, naplněné vulkanizačním médiem 2 a uložené na Válečcích 2 v rámu 4. Pod vulkanizačni vanou 1 Jsou z boku rámu 4 volně zasunuty do otvorů 2 topné bloky 6 a zo tři stran je tepelná izolace 2· Zdvih celé konstrukce ve vertikálním aměru zabezpečuje zvedací mechanismus 8. Ve vulkanizačním médiu 2 jsou ponořeny kovové pásy 2 například dvou dopravníků s regulačním pohonem 10. Skupinu topných bloků tvoři v tomto příkladě pouze jeden topný blok 6 a vždy tři topné bloky 6 tvoří jedno regulační páamo 11. U příkladné konstrukce jsou znázorněna čtyři regulační pásma (obr. 1 a 2).

207 0

Topný blok 6 jo sestaven z topných těles 12, která jsou umístěna v jeho tělese 13. Přívod elektrické energie do topného bloku je proveden rozpojitelným přívodem 14 (obr. 3 a 4). Jednotlivá regulační pásma 11, sestávající se ze tří topných bloků 6 jsou připojena na samostatné přípojky 1J (obr. l). Každá ze samostatných přípojek 1J je napájena elektrickou energií zo silových obvodů 16, jejichž schéma je na obr. 5. Silový obvod 16 je napojen na první fázi Ll, druhou fázi L2 a třetí fázi LJ přes první ampérmetr gl, druhý ampórmetr g2 a třetí ampérmetr gj ^a J^e »e»taven z prvního stykače Sl, druhého stykače S2 a třetího stykače SJ· První stykače Sl má první spínací kontakty prvního stykače 1S1, druhé spínací kon takty prvního stykače 2S1, třetí spínací kontakty prvniho stykače JSI, první rozpínací kon takty prvního stykače 4S1 a druhé rozpínací kontakty prvního stykače 5S1. Druhý stykač S2 má první spínací kontakty druhého stykače 1S2, druhé spínací kontakty druhého stykače 2S2, třetí spínací kontakty druhého stykače JS2, první rozpínací kontakty druhého stykače 4S2 a druhé rozpínací kontakty druhého stykače 5S2. U třetího stykače S3 jsou využity pouze první spínací kontakty třetího stykače 1SJ, první rozpínací kontakty třetího stykače 4SJ a druhé rozpínací kontakty třetího stykače 5S3. Zapojení silového obvodu podle obr. 5 umož ňuje regulaci topného výkonu pro ohřev regulačního pásma 11 ve třech stupních. Při spojení prvních spínacích kontaktů prvního stykače 1S1, druhých spínacích kontaktů prvního’stykače 2S1 a třetích spínacích kontaktů prvního stykače JSI jsou topné bloky 6 první skupiny topných bloků 17, druhé skupiny topných bloků 18 a třetí skupiny topných bloků 19 zapojeny do trojúhelníka. Topný výkon pro ohřev regulačního pásma 11 je maximální. Tento stav odpovídá prvnímu stupni regulace výkonu. Při spojení prvních spínacích kontaktů druhého stykače 1S2, druhých spínacích kontaktů druhého stykače 2S2 a třetích spínacích kontaktů druhého stykače 3S2 jsou topné bloky první skupiny topných bloků 17, druhé skupiny topných bloků 18 a třetí skupiny topných bloků 19 zapojeny do hvězdy, přičemž střed hvězdy je propojen s nulovým vodičem N. Topný výkon pro ohřev regulačního pásma 11 je nyní třetinový. Tento stav odpovídá druhému stupni regulace výkonu. Při spojení prvních spínacích kontaktů třetího stykače 1SJ jsou topné bloky první skupiny topných bloků 17, druhé skupiny topných bloků 18 a třetí skupiny topných bloků lg zapojeny do série a napájeny sdruženým napětím první fáze Ll a třetí fáze L3. Topný výkon pro ohřev regulačního pásma 11 je potom devitinový. Tento stav odpovídá třetímu stupni regulace výkonu. Zapojení obvodu regulace teploty 20 je znázorněno na obr. 6. Proudový okruh cívky prvního stykače 21 je blokován prvním rozpinacím kontaktem druhého stykače 4S2 a prvním rozpinacim kontaktem třetího stykače 4SJ, proudový okruh cívky druhého stykače 22 je blokován prvním rozpinacim kontaktem první· ho stykače 4S1 a druhým rozpinacim kontaktem třetího stykače £83, proudový okruh cívky třetího stykače 2J je blokován druhým rozpinacim kontaktem prvního stykače JSI a druhým rozpinacím kontaktem druhého stykače JS2. Pořadí spínáni prvního stykače Sl, druhého stykače S2 a třetího stykače SJ při postupném zvyšování teploty vulkanizačního média 2 je určeno propojením kontaktů přepínacího bloku 24 podle zvoleného pracovního režimu a propojením vstupu V regulátoru teploty 25 s příslušným prvním výstupem XI, nebo druhým výstupem Y2, nebo třetím výstupem ZJ podle okamžité hodnoty teploty vulkanizačního média 2. V režimu odstaveni* jsou rozpojeny první spínací kontakty 1B3, druhé spínací kontakty 2Β£, třetí

1·7 MS spínací kontakty 223» čtvrté spínací kontakty 4B2, páté spínací kontakty 222 a propojeny první rozpinaci kontakty 6g2 a druhé rozpinaci kontakty £B2 přepínacího bloku 24.

V režimu temperováni jsou propojeny třetí spínací kontakty 222» čtvrté spínací kontakty 4B2j první rozpinaci kontakty óBj) a rozpojeny druhé rozpinaci kontakty 7B2, první spínací kontakty lg2, druhé spínací kontakty 2B2 a páté spínací kontakty 352 Přepínacího bloku 24.

V režimu provoz - regulace jsou propojeny první spínací kontakty lBg, druhé spínací kontakty 2g2, páté spínací kontakty gB^, druhé rozpinaci kontakty 222 a rozpojeny třetí spínací kontakty 3B2, čtvrté spínací kontakty 4B2 a první rozpinaoí kontakty 6B3 přepínacího bloku 24»

Přepínací blok 24 může být realizován například speciálně sestaveným třípolohovým spínačem, jehož kontakty spínají podle dříve uvedeného programu, či běžným třípolohovým přepínačem a dvěma pomocnými relé, přičemž první spínací kontakty ÍB^, druhé spínací kontakty 252’ Páté spínací kontakty £B3 a první rozpinaci kontakty 6B3 přísluší například k prvnímu relé, kdežto zbývající třetí spínací kontakty 3B2, čtvrté spínací kontakty 4B2 a druhé rozpínací kontakty 222 přísluěi například k druhému relé.

Vzájemné propojeni přepínače režimů a pomocných relé se pak provede tak, že první kontakt přepínače je volný, k druhému kontaktu je připojeno první relé a k třetímu kontaktu je připojeno druhé relé. Jednotlivé režimy se pak přepínají v pořadí odstaveni - temperování - provoz.

Regulátor teploty 23 může být realizován například nespojitým dvoupolohovým regulátorem se dvěma snímači nastavitelnými v celém rozsahu požadovaných hodnot teploty vulkanizačního média 2, jehož teplota je měřena čidlem 26.

Rozpinacimi kontakty 2A2 přepínače 22 je možno krátkodobě odpojit vstup V regulátoru teploty 2g od napájecího napětí a zároveň připojit přes spínací kontakty 1Λ2 přepínače 22 ovládací napětí přímo přes první rozpinaci kontakty prvního stykače 4S1 a druhé rozpinaci kontakty třetího stykače £S£ na cívku druhého stykače 22. Tak dojde k sepnutí prvních spínacích kontaktů druhého stykače 1S2, druhých spínacích kontaktů druhého stykače 2S2 a třetích spínacích kontaktů druhého stykače 252» ^kdy jsou topné bloky 6 první skupiny topnýoh bloků 12» druhé skupiny topných bloků 18 β třetí skupiny topných bloků lg zapojeny do hvězdy, přičemž střed hvězdy je propojen s nulovým vodičem N.

Propojeni středu hvězdy s nulovým vodičem N umožňuje kontrolu shodnosti proudů první fáze LI, druhé fáze L2 a třetí fáze L2 pomocí prvního ampérmetru Ql.druhého ampérmetru g2

207 802 a třetího ampér tnetru g3. Vhodným prostorovým uspořádáním ampérmetrů, kdy jejich pořadí odpovídá pořadí topných bloků 6 ve vulkanizační vaně 1 lze porovnáním jednotlivých proudů snadno a rychle identifikovat topný blok s poruchou.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro kontinuální beztlakovou vulkanizaci vytlačovaných výrobků z kaučukových směsí, sestávající z horizontální, tepelně izolované vany, do níž zasahuje dopravník pro odtahování a vtlačovánl výrobku do náplně vulkanizačního média, ohřívaného zvnějšku vulkanizační vany, vyznačené tím, že pod vulkanizační vanou (1), příčné lichoběžníkového tvaru, uloženou na válečcích (3), jsou topné bloky (6) zasunuté z boční strany rámu (4) do otvorů (5) a sdružené v jednotlivá regulační pásma (ll), sestávající z první skupiny topných bloků (17), druhé skupiny topných bloků (18) a třetí skupiny topných bloků (19), připojených rozpojítelnými přívody (14) na silové obvody (16), složené z prvního stykače (Sl), druhého stykače (S2) a třetího stykače (S3), přičemž cívka prvního stykače (2l), cívka druhého stykače (22) a cívka třetího Stykače (23) jsou v obvodu regulace teploty (20) připojeny na přepínací blok (24) lc napájecímu napětí přes přepínač (27) a regulátor teploty (25), jehož čidlo (26) je umístěno ve vulkanizačním médiu (2).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že první skupina topných bloků (1?) a druhá skupina topných bloků (18) regulačních pásem (II) je na začátku propojena s druhou fází (L2) přes první spínací kontakty prvního stykače (lSl) a paralelně za nimi s nulovým vodičem (N) přes první spínací kontakty druhého stykače (1S2), kdežto konec první skupiny topných bloků (17) je napojen přímo na první fázi (Ll) a konec druhé skupiny topných bloků (18) je spojen přes třetí spínací kontakty prvního stykače (3S1) na třetí fázi (L3) a zároveň je připojen mezi třetí spínací kontakty druhého stykače (3S2) a v sérii spojené první spínací kontakty třetího stykače (1S3), zatímco začátek třetí skupiny topných bloků (19) je propojen s první fází (Ll) přes druhé spínací kontakty prvního stykače (2S1) a současně paralelně k druhé fázi (L2) přes třetí spínací kontakty druhého stykače (3S2) a v sérii zapojená první spínací kontakty třetího stykače (1S3) a zároveň přes druhé spínací kontakty druhého stykače (2S2), napojené za první spínací kontakty prvního stykače(lSl), přičemž konec je připojen přímo na třetí fázi (L3) a v první fázi (Ll) je zapojen první ampérmetr (Ql), v druhé fázi (L2) druhý ampérmetr (Q2) a v třetí fázi (L3) třetí ampérmetr (Q3).
3. 3. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tlm, že v obvodu regulace teploty (20) se proudový okruh cívky prvního stykače (21) uzavírá přes první rozpínací kontakty třetího stykače (4S3), první rozpínací kontakty druhého stykače (4S2) a první spínací kontakty (1D3)

   107 ··>

   přepínacího bloku (24) na první výstup (Xl) regulátoru teploty (25), nebo druhá spínací kontakty (2B3) přepínacího bloku (24) na druhý výstup (Y2) regulátoru teploty (25), propojeného na vstupu (V) s rozpínáčími kontakty (2A2) přepínače (27) na přívod elektrická energie, kdežto proudový okruh cívky druhého stykače (22) se uzavírá přes druhá rozpínaci kontakty třetího stykače (5S3), první rozpínaci kon.takty prvního stykače (4S1) a spínací kontakty (1A2) přepínače (27) na přívod elektrické energie, nebo přes třetí spínací kontakty (3B2) přepínacího bloku (24) na první výstup (Xl) regulátoru teploty (25), zatímco proudový okruh cívky třetího stykače (23) se uzavírá přes druhé rozpínaci kontakty druhého stykače (5S2), druhé rozpínaci kontakty prvního stykače (5S1) a čtvrté spínací kontakty (4B2) přepínacího bloku (24) na druhý výstup (Y2) regulátoru teploty (25)t nebo přes páté spínací kontakty (5B3) přepínacího bloku (24) na třetí výstup (Z3) regulátoru teploty (25), či přes první rozpínaci kontakty (6B3) přepínacího bloku (24) a druhé rozpínaci kontakty (7B2) přepínacího bloku (24) na první výstup (Xl) regulátoru teploty (25), jehož čidlo (26) je umístěno ve vulkanizačni vaně (l), přičemž první spínací kontakty (1B3), první rozpínaci kontakty (6B3), druhé spínací kontakty (2B3) a páté spínací kontakty (5B3), přepínacího bloku (24) jsou spolu funkčné spřaženy, stejně tak i třetí spínací kontakty (3B2), druhé rozpínaci kontakty (7B2) a čtvrté spínací kontakty (4B2) přepínacího bloku (24),