CS207700B2 - Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin - Google Patents

Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin Download PDF

Info

Publication number
CS207700B2
CS207700B2 CS794191A CS419179A CS207700B2 CS 207700 B2 CS207700 B2 CS 207700B2 CS 794191 A CS794191 A CS 794191A CS 419179 A CS419179 A CS 419179A CS 207700 B2 CS207700 B2 CS 207700B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
perimidine
compounds
formula
mice
day
Prior art date
Application number
CS794191A
Other languages
English (en)
Inventor
Ken Matsumoto
Original Assignee
Lilly Co Eli
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from US05/944,434 external-priority patent/US4224326A/en
Priority claimed from CS788575A external-priority patent/CS207699B2/cs
Application filed by Lilly Co Eli filed Critical Lilly Co Eli
Priority to CS794191A priority Critical patent/CS207700B2/cs
Publication of CS207700B2 publication Critical patent/CS207700B2/cs

Links

Landscapes

  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin a jejich farmaceuticky přijatelných solí.
V předchozích publikacích byly popsány 2-eubstituované-IH-perimidinová sloučeniny a 2-substituované-2,3-dihydro-IH-perimidinové sloučeniny, které se liěí od sloučenin podle vynálezu.
Článek v Proč. Am. Assn. Cancer Res. J, 319 (1962) referuje o kancerostatické aktivitě 2-(3,4-dlchlorfenyl)-1H-benzo[deJchinazolinu, stejné sloučeniny, jako je 2-(3,4-dichlorfenyl) -1H-perimidin. Článek výslovně uvádí, že sloučenina je neúčinná při perorálním podání.
Článek v J. Het. Chem. J_, 108 (1964) je následující studie inspirovaná svrchu uvedeným článkem. V této studii byla syntetizována série 2-aryl-2,3-dihydro-1H-perimidinů. V této sérii byly:
2-(p-chlorfenyl)-2,3-dihydro-1H-perimidin
2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-1 H-perimidin
2-(p-bromfenyl)-2,3-dihydro-1 H-perimidin.
Práce nic neříká o nějaká užitečnosti těchto sloučenin.
Avšak užitečnost sloučenin svrchu uvedených sérií je popsána v J. Med. Chem. 9 (4),
599 (1966). Tři zkoumané sloučeniny měly malou antineoplastickou aktivitu.
Článek v <J. Org. Chem. 36, č. 11, 1 477 (1971) popisuje mezi jiným 2-subetituované-IH-perimidiny a jejich p-toluensulfonátová soli včetně 2-fenyl-IH-perimidinu, 2-(p-chlorfenyD-IH-perimidinu, a 2-(p-metylfenyl)-1H-perimidinu a Jejich p-tolueneulfonátová soli. Tato citace nic neříká o jejich užitečnosti. Podobně článek v Reakte. Spoeobnost, Org. Soedin. 6 (1) 47 až 54 (1969) (Eng.) popisuje 2-fenyl-IH-perimidin, 2-(p-tolyl)-1H-perimidin, 2-(p-bromfenyl)-1H-perimidin a 2-(m-bromfenyl)-1H-perimidin, ale neprohlaSuje nic o jejich použitelnosti.
Oba následující odkazy sa principiálně vztahuji na výrobu 1,2-dlsubstituovaných perimidinů.
Sovětský patent č. 504 770 referuje o perimidinech,která mají biologickou aktivitu a mohly by najít použití v medicíně, ale nejsou zde žádná poznámky ani odkazy, která by autentizovaly tento komentář, který se mimoto vztahuje pouze na 1,2-dieubetltuovaná slouče niny.
Khim. Parm. Zhur., 11 (5) 87 až 93 (1977) popisuje účinnost 1,2-disubstituováných perlmidinů a 2-(3,4-dimetoxyfenyl)perimidinu na centrální nervový systém.
Sloučeniny podle vynálezu ee odlišují od sloučenin v těchto publikacích tím, že jsou nesubstituovány v poloze 1 a sloučeniny, vyrobená způsobem podle vynálezu, mají dalěí subatltuenty na fenylovám kruhu. Mimoto ee vynález soustřeďuje na potlačení imunologická reakce u savců, což je odlišná od účinnosti na centrální nervový systém nebo od kancerostatická aktivity.
Předmětem vynálezu je způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin obecného vzorce I
HN-R
kde
R znamená skupinu obecného vzorce
NH kde
R1 znamená skupinu -CFj, -OCFj, -SCFj nebo -OCgFij v poloze msta nebo para a jejich farmaceuticky přijatelných solí, vyznačený tím, že se kondenzuje 1,8-diamlnonafta lan vzorce IV
NHj NH2 (IV) z acylovou sloučeninou obecného vzorce V kde
R1 má svrchu uvedený význam.
(V)
Ve vzorci I, uhlíkový atom skupiny obecného vzorce
NH je vždy uprostřed mezi 2 dusíkovými atomy, takže vzorec I určuje jenom jeden typ struktury (III) kde
R1 mé svrchu uvedený význam.
Obdobné látky jsou popsány v J. Het. Chem. J., 108 (1964), <J. Org. Chem. 36 (11),
477 (1971) a v odkazech citovaných v obou článcích.
Většina sloučenin vzorce V, které se užívají jako výchozí materiály jsou známé slouěeniny a všechny jsou připravovány konvenčními způsoby, m- a p-trifluormetoxybenzoylfluoridy jsou připraveny chlorací alkyl-m- nebo p-metoxybenzoátu a uvedením do reakce vzniklého mnebo p-trichlormetoxybenzoylchloridu se směsí SbF-j nebo SbCl^. m- a p-trifluormetylthiobenzoylchloridy se připravují uvedením do reakce s alkyl-m- nebo p-jodbenzoátu s Hg(SCF3)2, hydrolýzou výsledného alkyl-m- nebo p-trifluormetylthiobenzoátu a převedením volné kyseliny na kyselý chlorid působením například SOC12. Odpovídající aldehydy jež se používají k výrobě sloučenin vzorce III se vyrábějí z acylhalogenidů běžnými způsoby.
Slouěeniny vzorce I jsou užitečné k potlačení Imunologických reakcí u savců. Takové potlačení zahrnuje potlačeni imulologické reakce vyvolané kdykoli savčí tělo vytváří protilátky a reaktivní buňky jako reakci na přítomnost cizorodé bílkoviny (proteinu). Praktická aplikace imunosupresivní bílkoviny je rozličná. Významnou aplikaci imunosupresivnl aktivity je transplantace orgánů, ale imunosupresivní účinek může být s výhodou použit v terapii různých nemocí kolektivně označovaných jako autoimunní choroby. Autoimunnl choroby zahrnují autoimunní hemolytickou anemii, idiopatickou thrombocytopenickou purpuru, lupus erythromatoeus, lupoidní hepatltidu, lupusovou nephritidu, glomerulonephritidu, nephrotický syndrom, Goadpastrův syndrom, Wegenerovu granulomatózu, sklerodermii, Sasarovu chorobu, Psoriasu, uveitidu, reumatoidnl arthritidu, ulcerativní kolitidu, thyreoiditidu a příušnicovou orchitidu.
Látky vzorce I se mohou aplikovat jak per os, tak parenterálně. Přesné množství aktivní látky jež má být použito je při použití jednotlivých sloučenin různé. Avšak sloučeniny mají vysoký therapeutický index, takže účinné, netoxické dávky mají v každém případě ěiroký rozsah. V závislosti na testovacím systému se tento rozsah pro účinnější členy testované série pohybuje od méně než 1,6 mg/kg/den do 25 mg/kg/den. Ostatní sloučeniny série vyžadují větěí dávky až do 100 mg/kg/den nebo více u malých savců. Daný vztah mezi dávkami pro malá a velká zvířata, který je popisován u jiných látek, například lidská dávka imunosupresivní látky azathrioprinu je obvykle 1 až 2 mg/kg, zatímco pro myš je přibližně 50 mg (viz také Cancer Chemotherapy Reports 50: 219, /1966/1, předpokládané účinné lidské dávky by měly být odpovídajícím způsobem nižší než u malých savců, od 0,5 do 10 mg/kg/den.
Sloučeniny vzorce 1 jsou nejlépe aplikovány jako farmaceutické přípravky. Farmaceutické přípravky jsou dobře známy ve farmaceutická praxi. Fři přípravě přípravků se současnými
207700 4 aktivními sloučeninami vzorcel,je zvolené sloučenina smíšena a nosičem,jako je laktóza, dextróza, sacharóza, sorbitol, aannitol, škroby, akáciové pryž, fosforečnan vápenatý, algináty, tragant, želatina, metylcelulóza, škrob, atearan hořečnatý nebo minerální olej. Přípravky mohou být vyrobeny jako tablety, suspenze nebo kapsle. Pro parenterálni použití jsou přípravky formulovány jako injekční roztoky.
Preferovaný přípravek je takový, který v jediná dávková formě upravená pro psrorální aplikaci k získání imunosupresivního účinku imunosuprtsivní, netoxické množství v rozsahu od 10 do 1 000 mg účinná látky · farmaceutický nosič.
Vynález bude oavštlen následujícím příkladem.
Příklad 1
Výroba 2,3-dlhydro-2-(p-třifluormetylfenyl)-1H-psrimidinu
Roztok, obsahující 15,8 g (0,10 molu) 1,8-diaminonaftalenu, 17,4 g (0,10 molu) p-trifluormetylbenzaldehydu a 1 litr xylenu se zahřívá k varu pod zpětným chladičem 24 hodiny. Pak ee rozpouštšdlo odpaří ve vakúu, čímž ee získá 37,5 g surového produktu, který ee čistí na sloupci eilikagelu, který se vymývá toluenem, čímž ae ve výtěžku 73 % získá 22,93 g výsledného produktu o teplotě tání 1Ί9 až 122 °C. Hmotnostní spektrum m/e 314.
Analýza pro vypočteno: 68,78 % C, 4,17 % H, 8,91 56 N;
nalezeno: 68,69 % C, 4,40 % H, 9,11 56 N.
Příklad 1a
Způsob výroby 2,3-dihydro-2-(p-trifluormetoxyfenyl)-1H-periaidinu
8,0 St LJ. 0,0506 molu 1,8-diaminonaftalenu a 9,62 g, tj. 0,0506 molu p-trifluormetoxybenzaldehydu ee uvede v reakci způsobem podle příkladu 1, čímž se ve výtšžku 34,4 % získá po překrystalování 5,76 g výsledného produktu o teplotě tání 103 až 105 °C, hmotnostní spektrum m/e 330.
Příklad 1b
Způsob výroby 2,3-dihydro-2-(p-trifluormetylthiofenyl)-1H-perimidinu
4,68 g, tj. 0,0296 molu 1,8-diaminonaftalenu a 4,98 g, tj 0,0296 molu p-trifluormetylthiobenzaldehydu se uvede v reakci způsobem podle příkladu 1, čímž se ve výtěžku 53,2 % získá 5,45 g výsledného produktu o teplotě tání 133 až 134 °C,'hmotnostní spektrum m/e 346. Analýza pro C,θΗ,^NgSF3 vypočteno: 62,42 % C, 3,78 56 H, 8,09 56 Nj nalezeno: 62,15 % C, 4,01 % H, 8,06 % N.
Hemaglutininový test u myši při perorálnlm podání
Skupiny po 5 švýcarských myších samců o hmotnosti 20 g se od sebe oddělí a podá se jim nitrožilně 5x 10 červených krvinek ovce. Krvinky pro toto podání se připraví z ovčí krve v Alseverově roztoku, pak se promyjí třikrát 0,85% chloridem sodným a znovu se uvedou v suspenzi v tomtéž roztoku. Perorálně se podá v dávce 0,1 ml po 9 dní zkoumaná látka v roztoku v polyetylénglykolu 400, přičemž účinná látka se počne podávat 3 dny před injekcí červených krvinek. Užije se několika dávek pro každou sloučeninu, přičemž každá dalěi dávka je dvojnásobkem dávky předchozí. Kontrolní skupina myěí obdrží pouze injekci červených krvinek a perorálně místo účinné látky pouze rozpouštědlo. 6 dnů po injekcích antigenu se odebere myším krev a séra z každé skupiny 5 myší se smísí. Po inaktivaci komplimentu se stanoví v sérech obsah hemaglutininu standardními postupy, přičemž se užije smšs ředění v chloridu sodném, který obsahuje zkoumané sérum a 0,5 % suspenze ovčích červených krvinek. Každé následující ředění má poloviční obsah uvedených látek ve srovnání s předchozím ředěním. Zkoušky se provádějí na podložkách z plastické hmoty. Na těchto podložkách se roztoky inkubují 3 hodiny při teplotě 37 °C, načež se stanoví stupeň hemaglutinace. V případě, že dojde k více než čtyřnásobnému (75%) nebo většímu snížení protilátek ve zkoumaném séru ve srovnáni s kontrolním sérem, pokládá se výsledek za statisticky významný. Výsledky se vyjádřují jako minimální účinná dávka (MED), což je nejnižší dávka, která způsobí snížení obsahu protilátek na 75 % nebo vyšší.
Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 1: (MED je minimální účinná dávka, snižující tvorbu protilátek alespoň o 75 % při perorálním podání PO.)
Tabulka I
Sloučenina MED mg/kg x9 PO
2.3- dihydro-2-(p-trifluormetylfenyl)-1H-perimidin 25
2.3- dihydro-2-(p-trifluormetoxyfenyl)-1H-perimidin 6,25
2.3- dihydro-2-(p-trifluormetylthiofenyl)-1H-perimidin 12,5
Stanovení v jednotlivých sérech
V průběhu těchto pokusů byl předchozí postup modifikován tak, že bylo v jedné skupině užito vždy 10 myší místo původních 5 myší. Myším byla odebrána krev stejně jako svrchu, avšak obsah protilátek byl stanoven v jednotlivých sérech místo ve směsi sér. Pro každou skupinu 10 myší byla vypočítána střední hodnota hemaglutininu (log2) + S. E. a hodnota p pomooí Studentova testu t. Výsledky byly srovnávány s kontrolní skupinou. Přitom byla hledána dávka účinné látky, která statisticky významně (p<0,05) snižuje titr protilátek. Účinné látky byly podávány perorálně nebo podkožně 10 dní počínaje od 3 dnů před podáním suspenze červených krvinek, a to v roztoku, který sestával z chloridu sodného s obsahem 0,125 % metylcelulózy a 0,2 % neiontového emulgátorů. Stanovení bylo prováděno 7 dní po injekci krvinek.
Reakce hostitele na štěp (GVH)
Při tomto testu byly podány parenterálně myším slezinové buňky (C57BL) myším hybridního kmene F, (C57BL x C3H). V tomto případě myěí, kterým jsou slezinové buňky podány tyto buňky neodmítají, protože hybridní kmen rozeznává příbuzný antigen C57BL jako svůj vlastní Takto podané buňky však zvyšují reakci tkání příjemce na antigeny, odvozené od C3H. V důsledku toho se slezina příjemce zvětší. V případě, že se podaří zabránit imunologické odpovědi, nedojdé k tomuto zvětšení sleziny. Z tohoto důvodu je možno užít hmotnost sleziny jako míru GVH v důsledku potlačení imunologické reakce.
Při pokusech bylo užito modifikace původního Simonsova postupu (Ann. N. Y. Acad. Sci. 73:834, 1958). Tímto způsobem je možno získat větší množství slezinných buněk při použití homogenizátoru (Waring blandors). Při tomto způsobu získávání slezinných buněk postup probíhá zcela automaticky. Užívá se dvojího homogenizování po 6 sekundách, přičemž se užívá 25 C57BL slezin ve 23 ml roztoku chloridu sodného. Tento postup je dostatečný k uvolnění buněk z pojivové tkáně. Táto tkáň se odstraní filtrací přes několik vrstev mulu. Buněčná suspenze, připravená tímto způsobem se standardizuje v Levy-Hausserově komoře tak, aby obsahovala 6 x 10® buněk s jádrem v 1 ml. Pak se skupinám po 10 myších C57BL x C3H o hmotnosti 16 až 18 g podá tato suspenze intraper!toneálnš v celkovém obsahu 1 ml. Podávání účinných látek se provádí perorálně nebo podkožně v objemu 0,2 ml, a to od 3 dnů před injekcí buněk a pak denně 13 dní. Kontrolním zvířatům se podají pouze buňky a rozpouštědla. Sleziny ee odstraní a zváží 10 dnů po injekci buněk. Výsledky se vyjádří jako hmotnost sleziny/g tělesné hmotnosti.
Uvedené injekce působí malé zvětšení sleziny, je možno hmotnost sleziny užít ke stanovení 100% potlačení reakce GVH. Způsob výpočtu je uveden v následujícím příkladu pro myši, jimž byla podána srovnávací sloučenina, potlačující imunologickou reakci.
Ošetření kontrolní sloučeninou mg sleziny/g tělesné hmotnosti + SEX) % inhibice“)
1 -(6-me toxy-2-benzothiazolyl)-3-fenylmočovina (J. lled. Chem. 12. 1 016 až 1 018 /1969/), 12,5 mg/kg x 13 (perorálně) 6,86 i 0,80xxx) 74
žádné (GVH kontrola) 11 ,55 ± 1,01 0
žádné (syn. kontrola) 5,20 i 0,37 100
žádné (normální kontrola) 4,16 í 0,17 -
x) Průměr ze skupin 5 myší „ (GVH kontroly - ošetřené myši) xx) - x 100 = % inhibice (GVH kontrola - syn kontrola) xxx) p<0,01 ve srovnání s GVH kontrolou
Protože v praxi bylo zjištěno, že syngeneické a normální kontroly se od sebe jen velmi málo liší v různých pokusech, byla pro výpočty užita celková hodnota (4,8), které byla odvozena při opakovaných výpočtech při použití čtyř od sebe odlišných syngeneických kontrolních skupin (5,20 i 0,37, 4,99 ± 0,39, 4,42 ± 0,13, 4,66 ♦ 0,12) a byla pokládána za skupinu obsahující 20 myší.
Test na artritis při použití adjuvans u krys
2-(p-Trifluormetylfenyl)-1H-perimidinhydrochlorid byl zkoumán na svou schopnost otok zadní tlapy a poškození kosti v důsledku otoku, který byl vyvolán podáním adjuvans u krys. Aby bylo možno kvantitativně vyjádřit inhibici otoku, byly definovány dvě fáze zánětu:
1. primární a sekundární zánět v zadní tlapě, do níž byla podána injekce a 2. sekundární zánět zadní tlapy, do niž nebyla podána injekce. Tento zánět se vyvíjí obvykle 9 dní po vyvolání zánětu v tlapě, do níž byla podána injekce. Snížení druhého typu zánětu ukazuje na potlačení Imunologické reakce, jak bylo popsáno v publikaci Chang, Arth. Rheum. 20,
135 až 1 141 (1971). Fenoprofen v dávce 30 mg/kg byl užit jako standardní protizánětlivá sloučenina pro srovnávací vyhodnocení. (Nickander a další, Med. Proč. Annual FASEB Mtgs., duben 1971, ABS#205.)
Artritida svrchu uvedeného typu byla vyvolána u krysích samců kmene Lewis-Wistar o hmotnosti 200 až 210 g tak, že samcům byla podána jednotlivé subplantární injekce do pravé zadní tlapy, injekce obsahovala 0,1 ml 0,5% suspenze teplem usmrcených, lyofilizovaných Mycobacterium tuberculosis (Calbiochem. Perrigen-C) v minerálním oleji. Postup je modifikací metody, uvedené v publikaci Winter a další, Arth. Rheum. 9: 394 až 397 (1966). Jedné skupině 5 krys (TB kontroly) byla podéna pouze tato injekce. Dalěi skupina 5 krys byla ponechána bez jakéhokoli ošetření (normální kontroly). Každá ze zkoumaných látek byla uvedena v 1% suspenzi v karboxymetylcelulóze a podávána sondou skupinám po 5 krysách denně v dávce 30 mg/kg, a to od prvního dne po dobu ,7 dnů po podáni injekce adjuvans. Objem tlap byl měřen při použití digitálního voltmetru a přístroje Statham pressure transducer pro přenášení tlakových hodnot. Objemy obou zadních tlap byly měřeny ve dnech 2, 4, 7, 9, 11, 14, 16 a 18. Rentgenové snímky byly získány v den 18 po usmrcení zvířat. Objemy tlapy, do níž nebyla podána injekce byly měřeny ode dne 9 do dne 18 a jsou zaznamenány v následující tabulce.
Tabulka
Ošetření Objem tlapy, do niž nebyla podána injekce ode dne 9 do dne 18 den 9 den ! 1 den 14 den 16 den 18 (normální
kontroly) 1,99 í 0,063 2,13 i 0,08 2,08 í 0,053 2,15 ± 0,056 2,01 í 0,95
TB kontroly 1,94 í 0,028 2,02 í 0,037 2,69 í 0,106 3,26 í 0,202 3,65 í 0,227
fenoprofen 1,97 í 0,023 2,11 i 0,07 2,38 í 0,099 2,7 ± 0,107 2,67 i 0,128 „
(23% inhibice)*)
objem ošetřených zvířat - objem u normálních kontrol x) % inhibice = 1--x 100 objem u TB kontrol - objem u normálních kontrol
Při zkoumání rentgenových snímků tlap, do nichž byla nebo nebyla podána injekce ukázalo, že u zvířat, ošetřených 2-(p-trifluormetylfenyl)-1H-perimidinhydrochloridem, nedošlo k žádnému poškození kostí, toto poškození bylo však velmi zřetelné u TB kontrol.

Claims (2)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU
1. Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin obecného vzorce I
NH
R znamená skupinu obecného vzorce kde
R1 znamená skupinu -CF3, -OCF3, -SCFj nebo -OCgF^ v poloze meta nebo para a jejich farmaceuticky přijatelné soli, vyznačený tím, že se kondenzuje 1,8-diaminonafta len vzorce IV nh2 nh2 (IV) s acylovou sloučeninou obecného vzorce V (V) kde
R1 má svrchu uvedený význam.
2. Způsob podle bodu 1 k výrobě 2,3-dihydro-2-(p-trifluormetylfenyl)-1H-perimidinu, vyznačený tím, že se uvede v reakci 1,8-diaminonaftalen s p-trifluormetylbenzaldehydem.
CS794191A 1977-12-19 1979-06-18 Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin CS207700B2 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS794191A CS207700B2 (cs) 1977-12-19 1979-06-18 Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin

Applications Claiming Priority (4)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US86173277A 1977-12-19 1977-12-19
US05/944,434 US4224326A (en) 1978-09-21 1978-09-21 Immunosuppressive agents
CS788575A CS207699B2 (en) 1977-12-19 1978-12-19 Method of making the noew 2-atyl-1h-perimidine compounds
CS794191A CS207700B2 (cs) 1977-12-19 1979-06-18 Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS207700B2 true CS207700B2 (cs) 1981-08-31

Family

ID=27179578

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS794191A CS207700B2 (cs) 1977-12-19 1979-06-18 Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS207700B2 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
SU843746A3 (ru) Способ получени аминотиазоловили иХ КиСлОТНО-АддиТиВНыХ СОлЕй
US6127384A (en) Compounds, compositions and methods for treatment of hepatitis C
EP0767793B1 (en) N-substituted-(dihydroxyboryl)alkyl purine, indole and pyrimidine derivatives, useful as inhibitors of inflammatory cytokines
US5141735A (en) Substituted amino-benzodiazepines having anitviral activity
Buskirk et al. Effect of uracil mustard and several antitumor drugs on the primary antibody response in rats and mice
CA2063417C (en) Antiviral composition
US3759921A (en) Method of suppressing immuneresponse with 1 substituted-3-(2 pyrimidyl)ureas
AU640511B2 (en) Hexa-n-(o-hydroxybenzyl) neomycin b for inhibiting human retroviruses and for the treatment of aids
JPH01501551A (ja) 新規な医薬用途
CS207700B2 (cs) Způsob výroby nových 2-aryl-1H-perimidinových sloučenin
EP1314429A2 (en) Use of an antiretroviral compound to manufacture a medicament for the treatment of sjogren&#39;s syndrome, systematic lupus erythematosis, scleroderma, or juvenile rheumatoid arthritis
IE913898A1 (en) The use of thiazoloisoindolinone derivatives as antiviral¹medicaments
CS207699B2 (en) Method of making the noew 2-atyl-1h-perimidine compounds
US3641049A (en) Imidazoline-2-thiones
US3509208A (en) Arylacyl-omega-aminocarboxylic acids
JPS63264527A (ja) 抗エイズウイルス剤
SU895290A3 (ru) Способ получени N-2-(6-оксибензтиазолил)-N&#39;-фенилмочевин
US3578666A (en) Substituted imidazolines,pyrimidines and diazepines
JPS61126026A (ja) イソキノリンスルホン酸アミドを有効成分とする抗癌剤
DK144911B (da) Analogifremgangsmaade til fremstilling af 2,3-dihydro-2-phenyl- 1h-perimidiner eller salte heraf
US3997594A (en) Hydroxamic acids of alicyclic amino acids
US4670442A (en) Isoquinoline derivatives as immune regulants
FI66361B (fi) Analogifoerfarande foer framstaellning av saosom avstoetning motstaoende aemnen anvaendbara 2,3-dihydro-2-fenyl-1h-perimidiner
US4413126A (en) Preparation of isoquinoline derivatives useful as immune regulants
EP0695746A2 (en) Antiviral compounds and pharmaceutical compositions