CS207490B1 - connection for the control of the electrone nozzle - Google Patents

Description

Vynález se týká -zapojení pro řízení elektronové trysky s mřížkou pro modulování generovaného elektronového svazku. Vynález je velmi vhodný pro zobrazovací jednotky s více elektronovými svazky, z nichž každý rozkládá jinou část stínítka zobrazovací jednotky, zejména pro systémy řízení každého z elektronových svazků pro získání jednotného jasu na celém stínítku zobrazovací jednotky.

Je známá zobrazovací jednotka s více moduly, z nichž každý má svůj vlastní elektronový svazek pro rozkládání části stínítka zobrazovací jednotky. Zobrazovací jednotka tohoto typu je popsána v patentu USA číslo

028 582.

Jedním z problémů, s nímž se setkáváme u takových zobrazovacích jednotek, jest, že jas se může měnit od jedné části stínítka ke druhé, vlivem změn v elektronovém svazku pro určitou část. Aby taková zobrazovací jednotka byla prakticky použitelná, musí být jas zobrazovací jednotky, a tudíž jas různých elektronových svazků, relativně jednotný.

Uvedené nevýhody jsou odstraěny u zapojení pro řízení elektronové trysky podle vynálezu tím, že je opatřeno prostředky pro vytváření předpětí se vstupem připojeným к druhému číslicově-analogovému převodníku a s výstupem připojeným к mřížce elek2 tronové trysky, čidlem připojeným ke kolektoru elektronové trysky pro snímání proudu elektronového svazku a pamětí připojenou ke vstupu druhého číslicově-analogového převodníku pro ukládání signálů přikládaných na prostředky pro vytváření předpětí pro generování proudů elektronového svazku.

U tohoto zapojení pro řízení elektronové trysky pro zobrazovací jednotky s mnoha elektronovými svazky jsou prostředky pro snímání elektronového proudu z elektronové trysky. Komparátor srovnává signál snímaného proudu elektronového svazku s generovaným referenčním signálem. Výstup komparátoru řídí záznam generovaných číslicových slov v paměti s libovolným výběrem. Signál jasu obrazu v číslicové formě adresuje paměť. Výstup paměti s libovolným výběrem řídí budič elektronové trysky, který dodává předpětí mřížce elektronové trysky.

Příklad provedení zapojení pro řízení elektronové trysky podle vynálezu je zobrazen na připojeném výkrese, na němž na obr. 1 je schéma zapojení pro řízení elektronové trysky podle vynálezu a na obr. 2 je graf závislosti proudu pro elektronovou trysku na mřížkovém napětí.

Zapojení 10 pro řízení elektronové trysky řídí elektronovou trysku 12 katodoluminiscenční zobrazovací jednotky. Výstup elektronové trysky 12 může být nasměrován na neznázorněné stínítko zobrazovací jednotky nebo na kolektor 14. Mezi kolektor 14 a zdroj anodového potenciálu Va je zapojen kolektorový odpor jako čidlo 16 pro snímání proudu elektronového svazku. Kondenzátor 18 představuje kolektorovou kapacitanci. Typický odpor čidla 16 může mít hodnotu 2000 ohmů a kondenzátor 18 může mít hodnotu 2000 pikofaradů. Kolektor 14 je připojen též к invertujícímu výstupu komparátoru 20. Neinvertující vstup komparátoru 20 je připojen к obvodu 22 korekce gama, podobnému obvodům používaným v konvenčních televizních přijímačích pro kompenzování nelinearity jasu zobrazovací jednotky, vzhledem к mřížkovému napětí elektronové trysky 12. Výstup komparátoru 20 řídí šestibitový první číslicový čítač 24, jehož výstup je připojen ke vstupu šestibitového násobícího prvního číslicově-analogového převodníku 26. Druhý násobící vstup prvního čísiicově-analogového převodníku 26 je připojen к vedení 28 referenčního signálu kontrastu pro zobrazovací jednotku. Výstup prvního číslicově-analogového převodníku 26 je připojen ke vstupu obvodu 22 korekce gama. Výstup komparátoru 20 je též připojen prostřednictvím prvního spínače 30 a druhého spínače 32 к řídicím vstupům primárního posuvného registru 34 a sekundárního posuvného registru 36.

Jak primární posuvný registr 34, tak sekundární posuvný registr 38 mají jeden stupeň pro každý z obrazových prvků na vedení zobrazovací jednotky, který se má rozkládat elektronovou tryskou 12. Vstup primárního posuvného registru 34 je připojen na zdroj digitalizovaného obrazového jasového signálu. Výstup primárního posuvného registru 34 je připojen к sekundárnímu posuvnému registru 36, jehož výstup je připojen к adresujícímu vstupu 512-bitové poměti 38 s libovolným výběrem, která je schopna uschovat 64 osmitových slov. Ukládací vstup 39 paměti 38 je připojen к výstupu osmibitového druhého číslicového čítače 46. Vedením 42 hodinových implsů je neznázorněné časová jednotka připojena к druhému číslicovému čítači 40 а к prvnímu a druhému řídicímu vstupu 52 a 54 snímání a zápisu pro paměť 38. Výstup 43 paměti 38 je připojen к druhému číslicově-analogovému převodníku 44, který násobí osmibitový výstup paměti 38 referenčním signálem kontrastu na vedení 28 referenčního signálu kontrastu. Výstupem druhého číslicově-analogového převodníku 44 se napájí prostředky pro vytváření předpětí 46, jejichž výstup poskytuje předpětí mřížce elektronové trysky 12. Synchronizovaný řídicí nulový signál na vedení 48 synchronizovaného řídicího nulovacího signálu se přikládá jak na první číslicový čítač 24, tak na druhý číslicový čítač 40.

Zapojení 10 pro řízení elektronové trysky řídí jednotně proudy: elektronových svazků v zobrazovací jednotce s použitíin paměti 38 libovolným výběrem pro vyrovnání každého výstupu elektronové trysky 12. Pro řízení každého svazku v zobrazovací jednotce je použito samostatného systému. Paměť 38 uchovává mapovací informací pro přeměnu různých jasových informací na potřebné mřížkové napětí pro generování elektronového svazku, který osvětlí stínítko na žádanou jasovou úroveň. Během zobrazování obrazu obrazový signál, obsahující jasovou informaci pro zobrazovací jednotku, je převáděn na číslicovou informaci-šestibitové slovo pro každý prvek zobrazovací jednotky, které adresuje paměť 38. Mapovací informace se snímá z paměti 38. a kombinuje se s referenčním signálem kontrastu, který se pak zesiluje, aby tvořil předpětí pro mřížku elektronové trysky 12. Vhodná mapovací informace se ukládá v paměti 38 snímáním úrovní proudu elektronového svazku pro různá mřížková napětí a ukládáním do paměti 38 mřížkových napětí, která vytvářejí různé pevné úrovně proudu elektronového svazku.

První číslicový čítač 24 a šestibitový násobící první číslicově-analogový převodník 26 tvoří generátor 76 referenčního signálu jasu, schopný generovat 64 různých úrovní signálu jasu. Když dané mřížkové napětí vytvoří elektronový svazek, který převyšuje referenční signál jasu z generátoru 70 referenčního signálu jasu, osmibitové slovo z osmibitového druhého číslicového čítače 40, který generoval mřížkové napětí, se uloží v paměti 38. Ačkoliv charakteristika elektronové trysky 12 se může měnit od modulu к modulu zobrazovací jednotky, použití generátoru 70 referenčního signálu jasu a paměť 38 zajišťují, že pro různé jasové úrovně budou generovány vyrovnané proudy elektronových svazků.

Když je zobrazovací jednotka zapnuta, ale před tím, než má být obraz zobrazen, mapování od požadovaného jasu к požadovanému mřížkovému proudu musí být uloženo v paměti 38. Na začátku první číslicový čítač 24 a druhý číslicový čítač 40 jsou nastaveny na nulu. Primární posuvný registr 34 a sekundární posuvný registr 36 jsou také předem zatíženy, takže první číslicové slovo dodávané do paměti 38 bude nula a dalších třicetšest hodinových impulsů do primárního posuvného registru 34 a do sekundárního posuvného registru 36 bude krokovat adresu po jednom čísle v taktu od jedné do třicetišesti. První a druhý spínač 30 a 32 přepínají hodinový vstup primárního posuvného registru 34 a sekundárního posuvného registru 36 na vedeních 50 od hodinového výstupu zobrazovací jednotky к výstupu z komparátoru 20, takže výstup komparátoru 20 synchronizuje informaci.

Během této počáteční ukládací periody je paměť 38 cyklována mezi snímáním a záz2 0 7 4 9'0 namem. Během prvníhu cyklu nula, obsažená v druhém číslicovém čítači 40, se zapíše do paměti 38 ze sekundárního· posuvného registru 36 a uloží · se na adrese nula. Paměť 38 je pak cyklována pro snímání hodinovým impulsem na vedení 42 hodinových impulsů dodávaným na první a druhý vstup 52 a 54 snímání a zápisu pro paměť 38. Nula uložená na adrese nula se přečte z paměti 38 a dodá se do· osmibitového násobícího druhého číslicově-analogového převodníku 44, kde se přemění na analogový signál a násobí se rdeferenčním signálem kontrastu na vedení 28 referenčního signálu kontrastu. Součin se dodává do prostředků 46 pro vytváření předpětí a použije se pro vytvoření předpětí na mřížce elektronové trysky 12. Současně se nula, obsažená v prvním číslicovém čítači 24, dodá do násobícího prvního čísiícově-analogového převodníku 26, kde se přemění na analogovou hodnotu a násobí signálem kontrastu na vedení 28 referenčního signálu kontrastu. Součin se dodává obvodu 22 korekce gama a pak na neinvertující vstup komparátoru 20. Elektronový svazek, generovaný elektronovou tryskou 12, naráží na kolektor 14, který snímá výsledný elektronový proud pomocí čidla 16 proudu kolektoru 14 a dodává jen na invertující vstup komparátoru 20. Na komparátoru 20 nebude výstup, pokud proud kolektoru 14 · neučiní krok nad výstup obvodu 22 korekce gama, který je nyní nulový.

Za předpokladu, že výstup komparátoru 20 je nulový, hodinový impuls 500 kHz na vedení 42 hodinových impulsů zvýší druhý číslicový čítač 40 o jednu a posune paměť 36 na záznamový režim. Jednička se uloží v místě nula paměti 38 a pak se paměť 38 cykluje na snímání. Toto číslo se pak vyčte z paměti 38, je násobeno násobícím druhým číslicově-analogovým převodníkem 44 a je dodáno prostředky 46 pro vytváření předpětí elektronové trysce 12. Generovaný svazek je pak snímán kolektorem 14 a dodáván do komparátoru 20. Tento proces se pak opakuje, pokud proud elektronového svazku neučiní krok nad nulu. Když se to stane, výstup komparátoru 20 zvýší počet prvního číslicového čítače 24 a posune primární posuvný registr 34 a sekundární posuvný registr 36, čímž se způsobí, že se v paměti 38 vybere další vyšší adresa. Poslední číslo přečtené paměti 38 zůstane v místě nula. Cyklus se opakuje pro další adresu paměti 38. Další vyšší číslo z druhého číslicového čítače 40 se dodá do paměti 38 a uloží se tam na nové adrese. Paměť 38 se pak cykluje pro snímání a toto nově uložené číslo budí elektronovou trysku 12. Výstup elektronového svazku se srovnává v komparátoru 20 s novým obsahem prvního číslicového čítače 24, například s trojkou. Cyklování druhého číslicového čítače 40 v paměti 38 trvá, pokud elektronového· svazku nepřekročí tři, v kterýžto okamžik komparátor 20 přepne stavy, čímž se zvýší první číslicový čítač 24 a po sune se obsah primárního posuvného registru 34 a sekundárního posuvného registru 36. Tento cyklus snímání a záznamu paměti 38 pokračuje, pokud uložení na adrese třicetšest není úplné. V tomto· okamžiku je paměť 38 naplněna informací o elektronovém proudu, potřebnou pro zobrazovací jednotku. .

Ukládací proces je znázorněn graficky na obr. 2. Druhý číslicový čítač 40 produkuje 256 malých stupňů na čáře 60 vztahu proudu elektronového svazku k mřížkovému napětí. Větší stupně s vodorovnými čarami 62 představují mřížková napětí uložená v paměti 38. První a druhý bod 66 a 68 koincidence mezi čarou 60 vztahu proudu elektronového svazku k mřížkovému předpětí a stupni 62 představují mřížková napětí uložená v paměti 38 a odpovídající proud elektronového svazku, který tato napětí generují. Volba 64 diskrétních stupňů 62 proudu elektronového svazku se zakládá na předpokladu, že tři barvy musí být rozloženy do 64 diskrétních proudových úrovní, aby se dosáhlo dostatečné gradace jasu pro zobrazování přijatelných obrazů. Navíc se předpokládá 256 úrovní mřížkového napě-tí, poněvadž se očekává, že bude třeba čtyřikrát tolik napěťových schodků než proudových schodků pro vytvoření vhodného počtu proudových schodků, dovolujících korekci a změnu výkonu elektronové trysky. Tohoto vynálezu lze využít s větší nebo · menší jasovou gradací v závislosti na příslušné aplikaci zobrazovací jednotky.

Během zobrazování obrazu první a druhý spínač 30 a 32 jsou připojeny k neznázorněným, centrálním hodinám zobrazovací jednotky, což způsobuje, že jasový signál v číslicové formě, uložený v sekundárním posuvném registru 36, adresuje paměť 38. Informace o mřížkovém napětí v číslicové formě, uložená v adresovaném místě, se sejme a vloží do druhého číslicově-analogového převodníku 44, kde je násobena referenčním signálem kontrastu a je dodána do prostředků 46 pro vytváření předpětí pro buzení mřížky elektronové trysky 12. Elektronový svazek se pak zaostří na stínítko pro osvětlení příslušného prvku obrazu. Když se má osvěttit jiný prvek obrazu, hodinový impuls na vedeních 50 od hodinového výstupu zobrazovací jednotky způsobí, že jiné jasové slovo v číslicové formě adresuje paměť 38 a proces se opakuje. Během vertikálního zpětného běhu zobrazovací jednotky může být obsah paměti 38 aktualizován podobným způsobem pro uložení začáteční informace, předtím popsaným·. U 256-bitové paměti s libovolným výběrem s dobou cyklu snímání a záznamu v trvání dvou mikrosekund existuje dosti času během vertikálního zpětného běhu pro aktualizování všech 64 adres v paměti 38. Nemusí být nezbytné pro všechny aplikace aktualizovat paměť 38 během každého vertikálního zpětného běhu.

Claims (5)

1. PREDMET vynalezu

   1, Zapojení pro řízení elektronové trysky s mřížkou pro modulování generovaného elektronového svazku, vyznačující se tím, že je opatřeno prostředky pro vytváření predpětí (46) se vstupem, připojeným k druhému číslicově-analogovému převodníku (44) a s výstupem připojeným k , mřížce elektronové trysky (12), čidlem (16) připojeným ke kolektoru (14) elektronové trysky (12) pro snímání proudu elektronového svazku a pamětí (38), připojenou ke vstupu druhého číslicově-analogového převodníku (44).
2. 2. Zapojení podle bodu 1, vyznačující se tím, že čidlo (16) je tvořeno kolektorovým odporem, zapojeným mezi kolektor (14) elektronové trysky (12) a zdroj anodového potenciálu (Va).
3. 3. Zapojení podle bodu 1, vyznačující se tím, že k paměti (38) je připojen generátor (70) referenčního signálu jasu a kcmparátor (20) pro srovnání výstupu čidla (16) , s referenčním signálem jasu z generátoru (70) referenčního signálu jasu.
4. 4. Zapojení podle bodu 3, vyznačující se tím, že generátor (70) referenčního signálu jasu je tvořen prvním číslicovým čítačem (24) a. k němu připojeným prvním číslicově-analogovým převodníkem (26).
5. 5. Zapojení podle bodu 3, vyznačující se tím, že paměť (38) je dále opatřena obvodem (22) korekce , gama, zapojeným mezi generátorem (70) referenčního signálu jasu a komparátorem (20).