CS207483B2 - Method of determining the breakage of the glass fibres - Google Patents

Method of determining the breakage of the glass fibres Download PDF

Info

Publication number
CS207483B2
CS207483B2 CS776134A CS613477A CS207483B2 CS 207483 B2 CS207483 B2 CS 207483B2 CS 776134 A CS776134 A CS 776134A CS 613477 A CS613477 A CS 613477A CS 207483 B2 CS207483 B2 CS 207483B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
radiation
plate
pyrometer
glass
holes
Prior art date
Application number
CS776134A
Other languages
English (en)
Inventor
Isao Wakasa
Yutaka Kawaguchi
Hiroaki Shono
Original Assignee
Nitto Boseki Co Ltd
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Nitto Boseki Co Ltd filed Critical Nitto Boseki Co Ltd
Publication of CS207483B2 publication Critical patent/CS207483B2/cs

Links

Classifications

    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01JMEASUREMENT OF INTENSITY, VELOCITY, SPECTRAL CONTENT, POLARISATION, PHASE OR PULSE CHARACTERISTICS OF INFRARED, VISIBLE OR ULTRAVIOLET LIGHT; COLORIMETRY; RADIATION PYROMETRY
    • G01J5/00Radiation pyrometry, e.g. infrared or optical thermometry
    • G01J5/0022Radiation pyrometry, e.g. infrared or optical thermometry for sensing the radiation of moving bodies
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B37/00Manufacture or treatment of flakes, fibres, or filaments from softened glass, minerals, or slags
    • C03B37/01Manufacture of glass fibres or filaments
    • C03B37/02Manufacture of glass fibres or filaments by drawing or extruding, e.g. direct drawing of molten glass from nozzles; Cooling fins therefor
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B37/00Manufacture or treatment of flakes, fibres, or filaments from softened glass, minerals, or slags
    • C03B37/01Manufacture of glass fibres or filaments
    • C03B37/02Manufacture of glass fibres or filaments by drawing or extruding, e.g. direct drawing of molten glass from nozzles; Cooling fins therefor
    • C03B37/0203Cooling non-optical fibres drawn or extruded from bushings, nozzles or orifices
    • C03B37/0213Cooling non-optical fibres drawn or extruded from bushings, nozzles or orifices by forced gas cooling, i.e. blowing or suction
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B37/00Manufacture or treatment of flakes, fibres, or filaments from softened glass, minerals, or slags
    • C03B37/01Manufacture of glass fibres or filaments
    • C03B37/02Manufacture of glass fibres or filaments by drawing or extruding, e.g. direct drawing of molten glass from nozzles; Cooling fins therefor
    • C03B37/0216Solving the problem of disruption of drawn fibre, e.g. breakage, start-up, shut-down procedures

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Geochemistry & Mineralogy (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • General Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Spectroscopy & Molecular Physics (AREA)
  • Radiation Pyrometers (AREA)
  • Filamentary Materials, Packages, And Safety Devices Therefor (AREA)
  • Manufacture, Treatment Of Glass Fibers (AREA)

Description

(54) Způsob zjišťování přetrhu skleněných vláken
Vynález se týká způsobu zjišťování přetrhli skleněných vláken, která jsou protahována otvory v desce.
Dobře známá je metoda zjišťování přetržení pramene, do· kterého se spojuje určité množství skleněných vláken. Tato metoda se provádí tak, že se piezoelektrický prvek osadí do· kontaktu s pramenem· a přetržení pramene se zjišťuje podle kolísání výkonu piezoelektrického prvku v závislosti na kolísání kontaktního tlaku mezi pramenem a piezoelektrickým prvkem. Avšak v praxi je nemožné použít této metody pro· jedno každé z tisíců skleněných vláken, která jsou protahována jedinou deskou s otvory. Dokonce, i kdyby bylo možné použít této metody pro· každé vlákno, samotný kontakt vlákna s piezoelektri.ckým· prvkem by měl tendenci vlákno přetrhnout. Navíc, jedí piezoelektrický prvek osazen tak, aby kontakt s vláknem vyvozoval minimální kontaktní tlak a tak se odstranila zmíněná tendence, by to způsobovalo nespolehlivou funkci piezoelektrického prvku. Dosud nebyl navržen úspěšný způsob pro- zjišťování přetržených tažených skleněných vláken, takže v současnosti neexistuje žádný jiný způsob, než stálá zraková kontrola velkého počtu tažených skleněných vláken obsluhou.
Při přetržení skleněných vláken protaho2 váných mimořádně hustě uspořádanými otvory v desce se vytvoří na spodní ploše u otvoru, u kterého došlo· k přetrhu, skleněná kulička · z roztaveného skla. Postupem doby skleněná kulička z roztaveného skla roste, takže se zvětšuje její váha a následuje odpadnutí skleněné kuličky z roztaveného skla, · dostává se do kontaktu s okolními vlákny, a tím.· je přetrhne. Navíc, je-li rozteč sousedících otvorů extrémně malá, šklebená kulička roztaveného·· skla roste a rozšiřuje se po· spodní ploše desky s otvory a spojuje se se sousedícími obrácenými kuželi roztaveného skla. Výsledkem je, že je přetrženo tím víc skleněných vláken, čím dále se skleněná kulička rozšíří. Proto- musí být přetržení skleněného vlákna zjištěno· co· možná nejdříve, aby mohlo být provedeno vhodné protiopatření.
Přetržení vláken lze snadno · zjistit způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se snímá záření vydávané skleněnými vlákny radiačním pyrometrem, přičemž se zorné pole radiačního· pyrometru nasměruje na část alespoň jednoho· skleněného vlákna alespoň přímo· pod jedním· z otvorů v desce s otvory a přetrh skleněného vlákna se zjišťuje jako· rozdíl ve výstupu radiačního pyrometru při vytvoření kuličky roztaveného skla na spodním povr207483 chu desky s otvory v zorém poli radiačního pyrometru.
Podle výhodného· provedení vynálezu se . zorné pole radiačního pyrometru nasměruje na převrácený kužel roztaveného· skla u · otvoru v desce s otvory.
U desky s otvory seřazenými v řadách a sloupcích se ' snímání záření skleněných vláken provádí pohybováním radiačního· pyrometru vratně ve vodorovné rovině ve směrech kolmých k řadám otvorů a zorným polem· pyrometru se postupně v sekvencích rastrují skleněná vlákna vycházející . řadami otvorů.
Snímání záření skleněných vláken lze proύ vádět kýváním radiačním pyrometrem ve vodorovné rovině kolem svislé osy ležící bočně od krajní řady otvorů v desce s otvory, přičemž zorným polem pyrometru se postupně v sekvencích rastrují · skleněná vlákna vycházející z. otvorů v desce.
Způsobem· podle vynálezu lze snadno zjistit každý přetrh tažených skleněných vláken, a to. bez jakéhokoliv fyzického: kontaktu se skleněným vlákny.
Vynález bude zřetelnější z následujícího popisu jednoho výhodného provedení vynálezu, . provedeného· ve spojení s výkresy, kde obr. 1 je schematický půdorys desky s otvory, používané ve zvlákňovacím přístroji skleněných vláken, na kterou je aplikován způsob podle vynálezu, obr. 2A příčný řez podle čáry II—II z obr. 1, zobrazující skleněná vlákna, tažená rovnoměrně, obr. 2β· řez podobný řezu na obr. 2A, avšak zo·brazující skleněnou kuličku· z roztaveného· skla, která roste· na spodní ploše desky u otvoru, u kterého došlo· k . přetrhu, obr. 2C řez podobný řezu na · obr. 2B, avšak zobrazující skleněnou kuličku z roztaveného skla, která roste a rozšiřuje se na spodní ploše desky s· otvory, obr. 3 částečný boční pohled na sklářskou pec s deskou s otvory a radiačním · pyrometrem; uspořádání je v souladu · s vynálezem, obr. 4 · pohled zdola na totéž, přičemž radiační pyrometr je osazen tak, aby se pohyboval přímočarým vratným pohybem· v podélném· směru k desce s· otvory, obr. 5A zorné pole· radiačního pyrometru, když jsou skleněná vlákna tažena rovnoměrně, obr. 5B ukazuje zorné pole, když · došlo, k přetržení, takže roste skleněná kulička z roztaveného· skla a obr. 6 je pohled zdola na přístroj, zobrazený na obr. 3, ve· kterém· je radiační pyrometr osazen tak, aby se · otáčel kolem· svislé osy.
Na obr. 1 je· zobrazena deska 1, provedená · s 800 až 6000 otvory, a, b, c atd. Obr. 2A, 2B a 2C jsou příčné řezy podél čáry II—II z obr. 1, a obr. 2A ukazuje· skleněná vlákna, tažená rovnoměrně. Roztavené sklo prochází otvory a, b, c, atd. · pod hydrostatickým tlakem roztaveného- skla ve sklářské peci a tvoří · převrácené kužele 2 roztaveného skla na spodní ploše desky 1; skleněná vlákna· 3 jsou tažena z kuželů 2 roztaveného· skla rovnoměrně. Protože všech ny z převrácených · · · kuželů · 2 roztaveného skla se· tvoří ve stejné velikosti — · pokud · jsou skleněná vlákna 3 tažena · rovnoměrně — — kužele 2 roztaveného· skla, které se formují u otvorů za otvory podél čáry II—II na obr. 1, se překrývají s kuželi 2 roztaveného skla podél · čáry II—II, takže prvně zmíněné není možno· vidět: Například kužele 2 roztaveného skla, zformované · u otvorů v řadě · Y·—Y' jsou v zákrytu jeden s druhým, takže je viditelný pouze kužel 2 roztaveného skla u nejbližšího otvoru b.
Když · se · však náhodou přetrhne vlákno tažené z kužele 2 roztaveného skla u otvoru b', roztavené sklo, které prochází otvorem b' pod hydrostatickým· tlakem roztaveného skla, vytváří na spodní ploše desky 1 sférickou skleněnou kuličku 4 z roztaveného· skla a tato· skleněná kulička 4 je viditelná za · kuželem 2 · z roztaveného skla, vytvořeným u otvoru b tak, jak je znázorněno na obr. 2B. S postupem času skleněná kulička · 4 postupně roste a nakonec svou vlastní tíhou spadne. Skleněná kulička 4 padá · dolů zpočátku vzhledem k viskozitě taveného· skla pomalu, avšak jak její tíha vzrůstá, kulička 4 padá zvýšenou rychlostí a dostává se do kontaktu s okolními taženými skleněnými vlákny 3 a výsledkem je, že tato vlákna 3 jsou přetržena také.
Navíc v závislosti na rozteči sousedících otvorů a/nebo na smáčení · taveného· skla při rychlosti tažení roste na spodní ploše desky 1 skleněná kulička 4 z taveného· skla a nakonec se spojí se sousedními kuželi 2 taveného· skla, takže se· vytvoří velká skleněná kulička 5 tak, jak je zobrazena · . na · obr. 2C. *
Velká skleněná kulička · 5 roste dále, takže vlákna 3 . se přetrhnou jedno· · po- druhém.
Vynález byl proveden proto, aby překonal tyto· problémy. V souladu s · vynálezem se používá radiačního pyrometru k monitorování kolísání intenzity světelného záření nebo tepla, vyzařovaného z roztaveného skla · na spodní ploše desky 1, jakmile se kužel 2 roztaveného· skla objeví a . naroste do skleněné kuličky 4 nebo 5 poté, co bylo skleněné vlákno· 3, tažené ze zmíněného· kužele 2, přetrženo· tak, jak bylo- popsáno · výše· s odkazem na obr. · 2B a 2C. Kolísání intenzity světelného záření nebo tepla se přemění na · elektrický signál, aby se zjistilo přetržení skleněného· vlákna.
Podle obr. · 3 a 4 je radiační pyrometr umístěn na jedné straně desky 1 co možná nejblíže této desce 1, ale zase v takové vzdálenosti, aby nebyla funkce· radiačníhopyrometru · 6 ovlivňována teplem, vyzařovaným, z · · roztaveného skla. Radiační pyrometr 6 je směrován rovnoběžně · se spodní plochou desky 1, ale tak, že spodní plocha desky 1 je mimo zorné· pole radiačního· pyrometru 6. Navíc je radiační pyrometr 6 osazen tak, aby se prostřednictvím · jakýchko liv vhodných · · neznázorněných prostředků pohyboval přímočarým vratným· pohybem podél strany desky 1 v rozmezí R, ve směrech daných šipkami na obr. 4. · · Alternativně může být ·· radiační · pyrometr 6 otočně osazen v bodě 7, · který · odpovídá středu zmíněného· · rozmezí · pohybu tak, aby pyrometr snímal desku 1 · od jednoho^ konce ke · druhému, jak je zobrazeno na· obr. 6.
Jako radiační pyrometr ·6 může být použit jakýkoliv vhodný běžný pyrometr, jako · je optický pyrometr, termoelektrický ·článek, pyrometr s křemíkovou buňkou, pyrometr se zesilovačem atd. Aby · se zabránilo negativním· účinkům- vysoké teploty · desky 1 a vzduchu obklopujícího· desku 1, je třeba vložit radiační · pyrometr 6 do válcového pláště, který je normálně · chlazen vhodnou chladicí kapalinou a/nebo plynem.
Navíc ke zvětšení kolísání ná výstupu v případě přetrhu, a tím zvětšení stupně přesnosti ve zjišťování přetrhu je výhodnější, když · může být zorné pole radiačního· pyrometru 6 tak malé, jak je prakticky možné.
Vynález bude· popsán podrobně na typu pyrometru s křemíkovou buňkou, ale rozumí se, že vynález · není na tento · pyrometr· omezen, a že lze použít kteréhokoliv jiného běžného pyrometru tak, jak bylo shora popsáno, jestliže je jeho citlivost a další technické parametry vyhovující.
Aby · se · změřilo kolísání na výstupu z radiačního· pyrometru s ohledem · na dobu, která uběhla od přetížení, byly provedeny pokusy se shora zmíněným- ·radiačním pyrometrem. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1, přičemž hodnoty v tabulce uvedené znamenají výstupní napětí pyrometru v mV.
Tabulka 1
Cas (s)
Test č. 1 2
0,25—0,26
0,3 0,3
1,0 0,8
2,5 1,0
0,32 0,3
1— 1,0
_ 1,8 0,35 1,2 1,0 0,35
5,0 3,0 1,2 1,5 1,2 1,0
Legenda k jednotlivým testům (1) Maximální zorné pole radiačního · pyrometru: 15 mm (2) Vzdálenost mezi deskou s otvory a středem zorného pole pyrometru:
Testy č. 1 a 4: 10 mm
Testy č. · 2 a 5: 15 mm
Testy č. 3 a 6: 20 mm (3) Teplota tažení: 1170 °C (4) Místa přetržení:
Testi č. 1, 2 a 3:
K přetržení došlo· v rozmezí mezí boční hranou bližší k radiačnímu pyromet-ru a středovou čarou desky s otvory.
Test č. 4, 5 a 6:
K přetržení došlo v rozmezí mezi středovou · čarou a boční hranou desky s otvory, odvrácenou od radiačního pyrometru.
Jsou-li vlákna 3 tažena rovnoměrně, je v zorném poli radiačního pyrometru 6 pozorován kužel 2 taveného skla · a vlákno 3, jak je zobrazeno; na obr. 5A; je-li však některé vlákno; 3 přetrženo, je pozorována kromě kužele 2 taveného skla a vlákna 3 navíc skleněná klička 4 z taveného skla, jak je zobrazeno' na obr. 5B. Jsou-li vlákna 3 tažena rovnoměrně, jak je zobrazeno· na obr. 5A, zůstává poměr mezi plochou kužele 2 taveného skla, pozorovaného· v zorném poili radiačního pyrometru, a plochou zornéhoi pole · nezměněn, takže · výstup z radiačního pyrometru S je konstantní. Jakmile však jednou dojde k přetržení, vytvoří se skleněná · kulička 4 z taveného skla, jak je zobrazeno- · na obr. 5B, a postupem · doby skleněná kulička 4 · z taveného· skla narůstá co· do velikosti. Výsledkem· je, že se poměr plochy pozorované skleněné kuličky 4 · z taveného skla k ploše zorného pole zvětšuje, takže se zvětšuje intenzita světelného · záření nebo tepla zachycovaného radiačním pyrornetrem 6 a současně se přiměřeně tomu zvětšuje výstup z radiačního pyrometru 6.
Jelikož velikost kužele 2 taveného- skla, která je závislá na průměru otvoru, hustotě otvorů v desce 1 a dalších faktorech, je obvykle velmi malá, je poměrně obtížné pozorovat kužel 2 z taveného; skla v zorném poli radiačního· pyrometru 6. Proto se má radiační pyrometr 6 osadit tak, aby vlákno 3, bezprostředně pod převráceným· kuželem 2 taveného· skla mohlo být · pozorováno· v zorném poli, protože skleněná kulička 4 z taveného* skla přerůstá přivrácený kužel 2 a okamžitě se dostává do zorného po207483 le radiačního pyrometru 6. Výsledkem je, že jakékoliv vzniklé přetržení může být zjištěno způsobem v podstatě podobným· tornu, jak byl popsán shora při odkazu na obr. 5B. V případě zobrazeném· na obr. . 6, ve kterém je radiační pyrOmetr 6 osazen otočně tak, aby snímal desku 1, by pyrometr · . měl spíše být osazen úmyslně tak, aby . kužele 2 taveného skla byly mimo. zorné pole pyrometru, avšak vlákna 3 bezprostředně pod . kužely 2 byla . v zorném poli pozorována. V tomto případě je výsledkem otočného pohybu pyrometru kolísání počtu vláken uvnitř zorného pole, ašak . takové kolísání nemá vliv na výstup z pyrometru potud, pokud jsou . vlákna 3 tažena rovnoměrně, protože skleněná vlákna 3 jsou v pevném stavu a nevyzařují podstatně světlo nebo teplo. Je-li jedno* z vláken přetrženo, bude v zorném poli pyrometru pozorována skleněná kulička z taveného· skla, protože výstup z pyrcimetru se zvýší. Pak bude přetržené vlákno nalezeno na čáře ve směru osy pyrometru v poloze, ve které se výstup z . pyrometru zvýšil.
Obvykle trvá asi 70 sekund od okamžiku kdy dojde k přetržení vedoucímu k vytvoření skleněné kuličky 4 z taveného skla a k jejímu růstu, do bkámžiku, kdy skleněná kulička 4 z taveného skla spadne zvětšením. své vlastní tíhy. Proto je žádoucí, aby bylo kolísání na výstupu z - radiačního pyrometru 6 zjištěno během 60ti sekund, lépe 40ti až 50ti sekund, . aby byl vydán jako odezva na zjištěné kolísání elektrický signál, který uvede . v činnost příslušné . kon-

Claims (4)

  1. PŘEDMĚT
    1. Způsob zjišťování přetrhu skleněných vláken tažených otvory v desce s otvory z roztavené skleněné lázně, vyznačující se tím, že se snímá záření vydávané skleněnými vlákny radiačním pyrometrem·-, přičemž se zorné pole radiačního pyrometru nasměruje na část alespoň jednoho skleněného vlákna alespoň přímo pod jedním. z. otvorů v desce . s otvory . a přetrh .skleněného vlákna se zjišťuje jako< rozdíl ve výstupu radiačního. .. pyrometTu při vytvoření kuličky . roztaveného skla na spodním. . povrchu desky s otvory v zorném . poli radiačního pyrometru.
  2. 2. Způsob . zjišťování přetrhu skleněných vláken podle bodu 1, vyznačující se tím, že se zorné pole radiačního pyrometru nasměruje na převrácený kužel . roztaveného skla u otvoru v desce s otvory.
  3. 3. Způsob zjišťování přetrhu skleněných trolní zařízení tak, aby se vyrovnalo s důsledky přetržení vlákna.
    Jak je vidět z tabulky 1, čím kratší je rozteč mezi deskou 1 a středem zorného^ pole radiačního pyrometru 6, tím dříve se objeví kolísání na výstupu. z radiačního pyrometru 6, takže je výhodnější osadit radiační pyroimetr 6 tak blízko k desce 1 s otvory, jak je to možné. Ve výhodnějším provedení vynálezu je vydáván elektrický signál, . představující výskyt přetrhu, jakmile . na . výstupu z radiačního pyrometru dostoupí hodnota napětí asi 0,4 mV.
    Před pokusy se očekávalo, že kolísání na výstupu z radiačního pyrometru jako odezva na přetržení ve vzdálenosti . mezi boční hranou, bližší k radiačnímu pyrometru, a středovou čarou desky s . otvory bude odlišné od kolísání na výstupu s . ohledem na vzniklé přetržení ve vzdálenosti mezi středovou čarou desky s otvory a její boční hranou, oid radiačního pyrometru odvrácenou. Ale jak je vidět z tabulky 1, je rozdíl mezi nimi mimořádně malý a je zanedbatelný.
    V souhrnu, podle vynálezu, je kolísání intenzity světelného záření nebo tepla, vyzařovaného ze skleněné kuličky z taveného skla, která roste na spodní ploše desky s otvory u otvoru, u kterého se přetržení objeví, přeměňováno na elektrický signál radiačním pyrometrem, kterým může být přetržení zjištěno. Proto je vynález obzvláště výhodný, jestliže jsou skleněná vlákna, tažena deskou, která má mimořádně vysokou hustotu otvorů.
    VYNALEZU vláken podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že u . desky s otvory seřazenými . v řadách a sloupcích se snímání záření skleněných vláken provádí pohybováním radiačního pyrometru vratně ve vodorovné' rovině ve směrech kolmých k řadám otvorů a zorným polem. pyrometru se postupně v sekvencích rastrují skleněná vlákna vycházející řadami otvorů.
  4. 4. Způsob zjišťování přetrhu . skleněných vláken podle bodu 1, vyznačující se tím, že se snímání záření skleněných vláken provádí kýváním radiačním- pyrometrem ve vodorovné rovině . kolem . svislé osy ležící bočně od krajní řady otvorů v desce s . otvory a . zorným polem pyrometru . se postupně v sekvencích rastrují skleněná vlákna vycházející z otvorů v desce.
CS776134A 1976-09-28 1977-09-22 Method of determining the breakage of the glass fibres CS207483B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP11619376A JPS5341521A (en) 1976-09-28 1976-09-28 Detection of broken glass filam ent yarns

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS207483B2 true CS207483B2 (en) 1981-07-31

Family

ID=14681128

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS776134A CS207483B2 (en) 1976-09-28 1977-09-22 Method of determining the breakage of the glass fibres

Country Status (19)

Country Link
US (1) US4130406A (cs)
JP (1) JPS5341521A (cs)
AU (1) AU498568B1 (cs)
BE (1) BE859091A (cs)
BR (1) BR7706438A (cs)
CA (1) CA1095141A (cs)
CH (1) CH625772A5 (cs)
CS (1) CS207483B2 (cs)
DE (1) DE2739287C3 (cs)
DK (1) DK426877A (cs)
ES (1) ES462142A1 (cs)
FR (1) FR2365532A1 (cs)
GB (1) GB1549493A (cs)
NL (1) NL7709656A (cs)
NZ (1) NZ184939A (cs)
PT (1) PT67094B (cs)
SE (1) SE7710807L (cs)
TR (1) TR19856A (cs)
ZA (1) ZA774952B (cs)

Families Citing this family (13)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4229198A (en) * 1979-01-25 1980-10-21 Nitto Boseki Co., Ltd. Apparatus for drawing of glass fiber
US4401452A (en) * 1980-12-22 1983-08-30 Owens-Corning Fiberglas Corporation Method of and apparatus for controlling the breakage of glass fibers
US4342579A (en) * 1981-01-29 1982-08-03 Owens-Corning Fiberglas Corporation Method and apparatus for collecting strand
US4342580A (en) * 1981-03-02 1982-08-03 Owens-Corning Fiberglas Corporation Method of and means for monitoring filament break-outs or glass flood conditions in a glass filament-forming process
US4511791A (en) * 1983-04-25 1985-04-16 Owens-Corning Fiberglas Corporation Electronic balance meter
US4886536A (en) * 1987-08-14 1989-12-12 Owens-Corning Fiberglas Corporation Method of using evenly distributed air flow to condition glass filaments prior to application of sizing
JP2534090B2 (ja) * 1988-02-12 1996-09-11 旭ファイバーグラス株式会社 フィラメント切断時の作業再開方法
FR2684762A1 (fr) * 1991-12-06 1993-06-11 Mercade Francois Dispositif de mesure de temperature et son utilisation.
US7716953B2 (en) * 2005-12-28 2010-05-18 Johns Manville Method and assembly for fiberizing molten glass
US20070144214A1 (en) * 2005-12-28 2007-06-28 Hanna Terry J Fiberizing bushing cooling system and method
US7694535B2 (en) * 2006-01-10 2010-04-13 Johns Manville Method of fiberizing molten glass
JP5646207B2 (ja) * 2010-04-30 2014-12-24 株式会社ニューフレアテクノロジー 成膜装置および成膜方法
WO2018225570A1 (ja) 2017-06-06 2018-12-13 日本電気硝子株式会社 ガラス繊維ストランドの製造方法

Family Cites Families (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3820967A (en) * 1970-12-30 1974-06-28 Johns Manville Filament production monitor

Also Published As

Publication number Publication date
CA1095141A (en) 1981-02-03
US4130406A (en) 1978-12-19
FR2365532A1 (fr) 1978-04-21
NL7709656A (nl) 1978-03-30
JPS5341521A (en) 1978-04-15
DK426877A (da) 1978-03-29
ES462142A1 (es) 1978-06-01
ZA774952B (en) 1978-07-26
GB1549493A (en) 1979-08-08
JPS5341251B2 (cs) 1978-11-01
PT67094B (en) 1979-02-23
CH625772A5 (cs) 1981-10-15
PT67094A (en) 1977-10-01
BR7706438A (pt) 1978-08-08
FR2365532B1 (cs) 1980-09-12
NZ184939A (en) 1980-03-05
TR19856A (tr) 1980-02-11
SE7710807L (sv) 1978-03-29
DE2739287B2 (de) 1979-04-26
DE2739287C3 (de) 1979-12-13
BE859091A (fr) 1978-01-16
AU498568B1 (en) 1979-03-15
DE2739287A1 (de) 1978-03-30

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS207483B2 (en) Method of determining the breakage of the glass fibres
JP5540012B2 (ja) ワイヤ風速計の制御装置
US4212541A (en) Method and apparatus for testing a forward-moving strand
US4655589A (en) Apparatus for automatic measurement of stress in a transparent body by means of scattered light
US3867697A (en) Measuring means
US8159659B2 (en) Optical device inspecting apparatus
US6946646B2 (en) Method of evaluating fiber PMD using polarization optical time domain reflectometry
US20210348970A1 (en) Deformation-insensitive bragg grating temperature sensor
JPH11269729A (ja) リング紡績機において糸を監視する装置
JP5509190B2 (ja) 光学試験装置およびプローブカード
Siegl et al. Fibre optical ice sensing: Sensor model and icing experiments for different ice types
US4185076A (en) Apparatus for controlled growth of silicon and germanium crystal ribbons
EP0186960B1 (en) Method for inspecting an optical fiber
US5448362A (en) Non-contact measurement of displacement and changes in dimension of elongated objects such as filaments
BR9808788B1 (pt) Dispositivo para a medição da fluorescência excitada por luz
AU742888B2 (en) Methods and apparatus for detecting surface defects of an optical fiber
US4707132A (en) Process for sensing defects on a smooth cylindrical interior surface in tubing
JPH0627005A (ja) 試験片における変形および亀裂長さを測定する方法とその装置
US6057918A (en) Laser testing probe
CN109668652A (zh) 一种玻璃管填充的光纤温度测量装置
US3504983A (en) Ellipsoidal mirror reflectometer including means for averaging the radiation reflected from the sample
KR810000851B1 (ko) 유리 섬유 필라멘트의 절단 검출 방법
CA2088081A1 (en) Out-of-pattern coating defect detection system
Neti et al. Fiber‐optic liquid contact measurements in pool boiling
JPH0571007A (ja) 繊維束の位置を測定するための装置