CS204630B1 - Způsob oxonace propylénu - Google Patents

Způsob oxonace propylénu Download PDF

Info

Publication number
CS204630B1
CS204630B1 CS243179A CS243179A CS204630B1 CS 204630 B1 CS204630 B1 CS 204630B1 CS 243179 A CS243179 A CS 243179A CS 243179 A CS243179 A CS 243179A CS 204630 B1 CS204630 B1 CS 204630B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
oxonation
propylene
acid
cobalt
ethylhexanoic acid
Prior art date
Application number
CS243179A
Other languages
English (en)
Inventor
Rudolf Kubicka
Vladimir Macek
Josef Rusy
Miroslav Parizek
Original Assignee
Rudolf Kubicka
Vladimir Macek
Josef Rusy
Miroslav Parizek
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Rudolf Kubicka, Vladimir Macek, Josef Rusy, Miroslav Parizek filed Critical Rudolf Kubicka
Priority to CS243179A priority Critical patent/CS204630B1/cs
Publication of CS204630B1 publication Critical patent/CS204630B1/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Catalysts (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu oxonace propylenu plynem obsahujícím kysličník uhelnatý a vodík na aldehydy se 4 atomy uhlíku při tlaku 25 až 30 MPa za přítomnosti katalyzátoru, jímž jsou karbonyly kobaltu.
Provozně jsou zavedeny a osvojeny různé modifikace oxonace propylenu; liší se od sebe zejména tím, jakým způsobem se z produktu oxonace odděluje obsažený kobalt a v jaké formě se vrací zpět do oxonace. Při izolaci kobaltu z produktu oxonace pomocí vodných roztoků anorganických kyselin se provozně také používá vodný roztok kyseliny dusičné. Oddělený, předčištěný roztok dusičnanu kobaltnatého se používá k přípravě olejorozpustné kobaltnaté. soli kyseliny dodekanové a v této formě se vrací zpět do oxonace propylenu. Při tomto provozně zavedeném postupu se kyselina dodekanová izoluje z těžkých podílů oxonace, zbylých po oddestilovaní používaného rozpouštědla, a to pomocí roztoku hydroxidu sodného. Poněvadž kyselina dodekanová je v těžkých podílech oxonace obsažena nejen jako volná organická kyselina, ale i ve formě butyl- a izobutyl esterů, kterých je asi 60 až 75 %, je nutné provádět zmýdelnění těchto esterů a tak zvýšit výtěžek kyseliny dodekanové při této regeneraci. Kyselina dodekanová se podle uvedeného postupu izoluje jen zčásti, přibližně z poloviny těžkých podílů oxonace; druhá část těžkých podílů oxonace, obsahující kyselinu dodekanovou volnou i esterifikovanou, se používá při přípravě olejorozpustné kobaltnaté soli a tedy se recykluje zpět do oxonace s roztokem katalyzátoru. Přitom platí, že množství rec. těžkých podílů je závislé na tvorbě těchto podílů při oxonaci.
Nyní bylo zjištěno, že lze způsob oxonace propylenu podle tohoto provozně zavedeného postupu zlepšit a umožnit intenzifikaci výroby, aniž by bylo nutné provádět na instalovaném zařízení větší úpravy.
Způsob oxonace propylenu plynem obsahujícím kysličník uhelnatý a vodík na aldehydy se 4 atomy uhlíku při tlaku 25 až 30 MPa za přítomnosti katalyzátoru, jímž jsou karbonyly kobaltu, vznikající v oxonačním procesu z kobaltnatých solí organických karboxylových kyselin v organickém rozpouštědle, spočívá podle vynálezu v tom, že 'se do oxonační reakce uvádí kohaltnaíá sůl kyseliny 2-etylhexanové, esterifikující se za podmínek reakce do 10 %, která se po výstupu z oxonační reakce regeneruje roztokem hydroxidu sodného při současné hydrolýze případně přítomných mravenčahů butylnatého a isobutylnatého a vyisolovaná sodná sůl kyseliny 2-etylhexanové se převádí na kobaltnatou sůl při teplotě 50 až 100 °C, výhodně 80 °C a při pH 6,4 až 7,2, výhodně 6,6 až 6,8, přičemž se případná kyselina
2-etylhexanová rozpuštěná ve vodných roztocích extrahuje použitým rozpouštědlem a po převedení na kobaltnatou sůl se vrací
-“suib.* zpět do procesu. Při tomto způsobu se tedy do oxonačního zařízení dávkuje olejorozpustná kobaltrtatá sůl kyseliny 2-etylhexanové, tj. organické karboxylové výševroucí kyseliny, která se za podmínek oxonace esterifikuje v malé míře. Kromě kyseliny 2-etylhexanové -tomuto požadavku vyhovují organické kyseliny, které podle empirického pravidla šesti, formulovaného Newmanem, mají v poloze 6 od atomu kyslíku karboxylové skupiny větší počet atomů. Tyto atomy se v prostoru přibližují nejvíce ke karboxylu a čím je jich více, tím pomaleji esterifikace probíhá.
Při přípravě olejorozpustné kobaltnaté so-. li se pracuje s přídavkem rozpouštědla. Jako rozpouštědlo je zaveden toluen, lze ale použít i další rozpouštědla jako xyleny, benzinové frakce z primárního i sekundárního zpracování ropy, C4 alkoholy a další rozpouštědla nebo jejich směsi. Podle toho, jaké množství rozpouštědla se použije, lze regulovat ve vyrobeném roztoku katalyzátoru obsah kobaltu: obvyklé množství kobaltu v roztoku katalyzátoru je v rozmezí 2 až 100 g Co/1. Důležitou vlastností kyseliny 2-etylhexanové, izomerních C10 kyselin a dalších kyselin vyhovujících pravidlu šesti je, že se za podmínek oxonace propylenu esteriflkují méně než dosud používaná kyselina dodekanová, jak bylo ověřeno při poloprovozních zkouškách. To usnadňuje Izolaci těchto kyselin z produktu oxonace a umožňuje dále zjednodušit celý výrobní postup a ušetřit na pomocných látkách, např. hydroxidu sodném a kyselině dusičné.
Zmýdelnění jako samostatný technologický stupeň může při použití kyseliny 2-etylhexanové a dalších kyselin vyhovujících pravidlu šesti z části nebo úplně odpadnout; takto uvolněného zařízení se může ve stávajícím uspořádání využít k jinému účelu. Při izolaci kyseliny dodekanové z těžkých podílů oxonace, ve kterých je kyselina dodekanová z části volná a z části esterifikovaná, se musí nejprve estery zmýdelnit při 80 až 90 °C, a to při molárním poměru hydroxidu sodného a kyseliny dodekanové 6 až 8:1. Naproti tomu při izolaci kyseliny 2-etylhexanové a obdobných dalších kyselin se dosáhne stejného efdktu již při molárním poměru např. 1,2 až 4:1, a to i při kratší době styku obou fází. Výhody snazší izolace. kyseliny 2-etylhexanové a dalších obdobných kyselin lze využít k dalšímu výraznému zlepšení oxonace propylenu, a to tím, že se z recyklace vyřadí těžké podíly oxonace vůbec. V těžkých podílech oxonace jsou kromě kyslíkatých sloučenin vzniklých aldolizačními a kondenzačními reakcemi v průběhu oxonace obsaženy i další podíly, které průběh oxonace nepříznivě ovlivňují. Jsou to zejména organické dusíkaté sloučeniny, které vznikají při oxonaci propylenu. Byla zjištěna přítomnost C4-alifatických aminů primárních, sekundárních a terciárních, azometinů např. CH3—CH2—N = CH—CH3 a homologů pyridinu. Tyto báze tvoří komplexní sloučeniny s karbonyly kobaltu a snižují aktivitu oxonačního katalyzátoru. Organické dusíkaté látky se dále nepříznivě podílejí na vzniku těžkých podílů oxonace. Je to zřejmé např. z působení triizobutylaminu na n-butyraldehyd při teplotě varu n-butyraldehydu a při navážce 10 g n-butyraldehydu a 1 g trlizobutylaminu.
V reakční směsi byl sledován obsah 2-etylhexanolu v závislosti na čase:
čas hodiny 1 2 3 4 5 6 obsah 2-etylhexanolu % 0 1 3 6 15 40
Při oxonaci propylenu, která se provádí při teplotách v rozmezí 135 až 170 °C vzniká složitá směs těžkých podílů oxonace, a jak bylo při hodnocení provozních vzorků prokázáno, na jejich vzniku se podílejí obsažené organické dusíkaté sloučeniny.
V těžkých podílech oxonace se dále zjišťuje přítomnost sloučenin železa a dalších anorganických podílů; také tyto sloučeniny mají na oxonaci a její selektivitu nepříznivý vliv. Těžké podíly oxonace lze vyřadit z recyklování i na stávajícím výrobním zařízení bez větších úprav, jestliže se kyselina 2-etylhexanová nebo jiná vhodná kyselina izoluje ze směsi použitého rozpouštědla a těžkých podílů oxonace, zbylá po oddestllování vyrobeného isobutyraldehydu a n-butyraldehydu z produkce oxonace. Současně s izolací obtížně esteriflkovatelné kyseliny probíhá zmýdelnění obsažených butylesterů kys. mravenčí,, čímž dochází k rafinaci použitého rozpouštědla a tak odpadá samostatný rafinační stupeň odstranění mravenčanů. Druhá možnost je, že se z produktu oxonace vydestilují obsažené mravenčany, a to jako koncentrát spolu s C4 alkoholy a C4 aldehydy. Získaný koncentrát obsahuje např. 30 % hmot. mravenčenu n- a iso-butylnatého a zbaví se zmýdelněhím hydroxidem sodným ve zvláštním zařízení obsažených mravenčanů butylnatých. V tomto případě se tedy izoluje kyselina 2-etylhexanová samotná.
. Kyselina 2-etylhexanová je zčásti rozpustná ve vypouštěné odpadní vodě, která jí obsahuje asi 2,5 g/1. Pro snížení ztrát používané organické kyseliny je výhodné odpadní vody před vypuštěním z výrobny vyextrahovat používaným rozpouštědlem, např. toluenem. Tím se ztráty používané organické kyseliny sníží: u kyseliny 2-etylhexanové lze snížit zbytkový obsah na hodnotu kolem 0,1 g/1. Použité rozpouštědlo obohacené vyextrahovanou organickou kyselinou se použije k ředění katalyzátorového roztoku. Kyselinu 2-etylhexanovou, respektive její kobaltnatou sůl lze z odpadní vody extrahovat protiproudně i jednostupňově: uspokojivé výsledky lze dosáhnout i při jednostupňové extrakci. Tak např. odpadní voda obsahující 2,6 g/1 kys. 2-etylhexanové byla při 25 °C extrahována v jednom stupni toluenem v poměru 1 díl toluenu a 4 díly od3 padni vody a do toluenu přešlo 70,3 % kys. 2-eťylhexanové.
Vlivy organických dusíkatých sloučenin a sloučenin železa na selektivitu jsou zřejmé z těchto hodnot:
oxonace
Φ
A Φ
3 g c o >, o. >
0,762
12,9
130
3,6 stopy
0,01 ή aa spotřeba propylenu t/t alkoholů 0,813 nezreagovaný propylen v oxonaci kg/1 alkoholů 56 výroba alkoholů v % 100 poměr n a izobutyraldehydu 3,37 obsah železa v roztoku katalyzátoru do oxonace mg/1 50,2 obsah organických dusíkatých sloučenin % hm. jako dusík 0,86
Vyřazení těžkých podílů oxonace z recyklování umožňuje nejen zlepšit selektivitu oxonace, ale umožní na stávajícím výrobním zařízení zvyšovat výrobu. Při zvýšené výrobě lze vhodně zvýšit reakční teplotu na 140 až 160 °C.
Příklady prosazení kapalných produktů podle dosud zavedeného postupu a způsobem podle vynálezu jsou při dávkování na 1 m3 vstupního kapalného propylenu:
Nástřik dosud zavedený postup postup podle vynálezu
propylen m3/hod. 1 1 1,22 2
roztok katalyzátoru’ do oxonace m3/hod. 1,14 0,96 0,91 0,35
z toho recyklované
těžké podíly 0,15 — — —.
obsah kobaltu g/l 2,2 2,6 2,8
Celkem kapalný nástřik
m3/hod. 2,14 1,96 2,13 2,35
Kromě toho je do oxonačního zařízení uváděno potřebné množství syntézního plynu.
Z uvedených údajů je zřejmé, že lze zvýšit produkci C4 aldehydů, i když celkový objem dávkovaných surovin zůstane na dosavadní úrovni. V případě potřeby lze prosazení propylenu dále zvyšovat á tím zvýšit produkci C4 aldehydů. Množství olejorozpustného kobaltu vázaného ve formě kyseliny 2-etylhexanové nebo jiné vhodné kyseliny lze podle potřeby zvyšovat.
Pro ilustraci způsobu oxonace propylenu podle vynálezu jsou dále uvedeny následující příklady:
Přiklad 1
Vliv dusíkatých sloučenin na konverzi propylenu.
Do průtočného izotermního reaktoru se nastřikoval propylen, syntézni plyn s poměrem H2: CO == 1,05 a katalyzátorový roztok obsahující kobaltnatou sůl kyseliny dodekované. Dávkovaný katalyzátorový roztok, obsahoval příměsi dusíkatých sloučenin: primární, sekundární a terciální butylamin-y, C4 alifatické azometiny a deriváty pyridinu. Koncentrát těchto dusíkatých sloučenin byl izolován z výševroucích podílů oxonace, odebraných z výrobní jednotky oxonace a byl do katalyzátorového roztoku dávkován v různém množství.
Hydroformylace propylenu se prováděla za těchto podmínek:
teplota 135 °C tlak 27,5 MPa objemová rychlost 0,54 hod.-1 molový poměr Co: propylen = 3,32XlO-3
Vliv dusíkatých látek na konverzi propylenu:
% dusíku v katalyzátorovém konverze propylenu' roztoku v »/o
0,07 98,95
0,029 96,32
0,86 92,06
Po vyřazení těžkých podílů z cirkulace a tím i obsažených dusíkatých látek se dosahuje trvale zvýšené konverze propylenu na asi 98 %.
Příklad 2
Chování kyseliny 2-etylhexanové za podmínek hydroformylace.
Do hydroformylačního reaktoru se kontinuálně nastřikoval propylen, syntézni plyn o poměru H2: CO = 1,05 a katalyzátorový roztok obsahující kobaltnatou sůl kyseliny 2-etylhexanové. Reakční produkt obsahoval vedle buťyraldehydů a toluenu také n- a izo-butylalkoholy. V reaktoru vznikla po karbonylaci kobaltu volná kyselina 2-etylhexanová. Podmínky při hydroformylaci a tedy i pro případnou esterifikaci byly následující: 135 °C, 27,5 MPa a střední doba zdržení v reaktoru 1,8 hod. Volná kyselina 2-etylhexanová byla v reakční směsi y množství 7,82 g/l. V hydroformylačním produktu nebyly při citlivosti analytické metody 0,02% hmot. nalezeny žádné butylestery kyseliny 2-etylhexanové. Z tohoto provozního hodnocení tedy vyplývá, že se kyselina 2-etyIhexanová neesterifikuje.
Příklad 3
Příprava hydroformylačního katalyzátoru,
Do míchaného, vyhřívaného reaktoru se kontinuálně dávkovaly:
vodný roztok sodné soli kyseliny 2-etyl-hexanové, obsahující přebytečný vodnýj roztok hydroxidu sodného vodný roztok dusičnanu kobaltnatého toluen a výševroucí podíly z hydroformylace jako rozpouštědlo 8% kyselina dusičná na regulaci pH.
V nástřiku byl molární poměr kyseliny
2-etylhexanové á kobaltu 1,37. Podvojný rozklad probíhal při 84 °C a pH 6,8. Olejová fáze obsahovala 8,4 g/1 Co. Tato olejová fáze byla proprána vodou v poměru 1:1 á zředěna na. obsah 2,3 g Co na litr.
Příklad 4
Hydroformylace propylenu za přítomnosti kobaltnaté soli kyseliny 2-etylhexanové.
Do kontinuálního izotermního reaktoru se nastřikoval propylen, syntézní plyn s poměrem H2: CO = 1,02 a katalyzátorový roztok zi příkladu č. 3 obsahující 2,3 g Co/1.' Hydroformylace probíhala při 135 °C, 27,6 MPa; objemová rychlost byla 1,8 hod.1 a molární poměr Co a propylenu byl 3,6X10-3. Konverze propylenu byla 97,3 %; butyraldehydy vznikly v poměru n-butyraldehyd: izo-butyraldehyd = 3,41,
Přiklad 5
Rafinace rozpouštědla.
Do míchaného isotermního reaktoru se dávkovaly: toluen, mravenčan n- a iso-butylnatý, těžké produkty oxonace, kyselina 2-etylhexanová a vodný roztok 20 % hydroxidu sodného. Současně probíhala neutralizace kyseliny 2-etylhexanové a hydrolýza mravenčanů butylňatých při 80 °C a atmosferickém tlaku. Molární poměr reakčních složek byl následující:
kyselina 2-etylhexanová 0,16 mol', mravenčan n- a iso-butylnatý 0,25 mol.
hydroxid sodný 1,00 mol.
Po oddělení byla z reakční směsi získána, olejová a vodní část. V olejové části byl chromatograficky zjištěn toluen a n- a isobutanol a těžké produkty oxonace. Ve vodní části byly ionty HCOO“, C7H15 . COO-,. Na+, OH-.
Příklad 6
Destilace regenerovaného rozpouštědla. Olejový roztok z příkladu 5 byl destilován:.
na náplňové koloně. Destilát obsahoval toluen a n- a iso-butanoly a jímal se při teplotě 110 °C. Destilační zbytek obsahoval čisté produkty oxonace a stopy Na+ iontů a jímal se při max. teplotě 182 °C.
Příklad 7
Příprava 2-etylhexanátu kobaltnatého za přítomnosti kyseliny mravenčí.
Vodný roztok z příkladu 5 se dávkoval do Ísothermního míchaného reaktoru spolu, s vodným roztokem dusičnanu kobaltnatého, toluenu, těžkých podílů oxonace a 8 % kyseliny dusičné na regulaci pH.
V nástřiku byl molární poměr HCOOH :
: C7Hi5COOH = 1,6.
Podvojný rozklad probíhal při teplotě 78 °C, pH = 6,8 a atmosferickém tlaku. Po oddělení se získala olejová fáze obsahující 7,1 g: Co/1 a vodná fáze obsahující 0,23 g Co/1.

Claims (1)

  1. Způsob oxonace propylenu plynem obsahujícím kysličník uhelnatý a vodík na aldehydy se 4 atomy uhlíku při tlaku 25 až 30 MPa za přítomnosti katalyzátoru, jímž jsou karbonyly kobaltu, vznikající v oxonačním procesu z kobaltnatých solí orgahických kyselin v organickém rozpouštědle, vyznačený tím, že se do oxonační reakce uvádí kobaltnatá sůl kyseliny 2-etylhexanové, esterifikující se za podmínek reakce do 10 %, která se po výstupu z oxonační reakce regeneruje roztokem hydroxidu sodného a vyizolovaná sodná sůl kyseliny 2-etylhexanové se převádí na kobaltnaton sůl při teplotě 50 až 100 °C, výhodně 80 °C a při pH 6,4 až 7,2, výhodně 6,6 až 6,8, přičemž se případně kyselina 2-etylhexanová rozpuštěná ve vodných roztocích extrahuje použitým rozpouštědlem a po převedení na kobaltnátou sůl se vrací zpět do procesu.
CS243179A 1979-04-10 1979-04-10 Způsob oxonace propylénu CS204630B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS243179A CS204630B1 (cs) 1979-04-10 1979-04-10 Způsob oxonace propylénu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS243179A CS204630B1 (cs) 1979-04-10 1979-04-10 Způsob oxonace propylénu

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS204630B1 true CS204630B1 (cs) 1981-04-30

Family

ID=5361457

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS243179A CS204630B1 (cs) 1979-04-10 1979-04-10 Způsob oxonace propylénu

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS204630B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US6015928A (en) Process for the production of higher oxo alcohols
US2766273A (en) Esterification of acids
EP2913319B1 (en) Synthesis of guerbet alcohols
US8129571B2 (en) Multistage continuous process for the hydroformylation of higher olefins or olefin mixtures
DE19939491A1 (de) Kontinuierliches Verfahren zur Hydroformylierung von Olefinen mit 6 bis 20 Kohlenstoffatomen
EA016093B1 (ru) Способ превращения нитрильных соединений в карбоновые кислоты и соответствующие эфиры
US3929898A (en) Production of mainly linear aldehydes
PL111026B1 (en) Continuous process for aldehydes manufacture
DE3210617C2 (de) Verfahren zur Herstellung von Methyllactat
DE2943098A1 (de) Verfahren zur herstellung von diestern
NL8204973A (nl) Werkwijze voor het terugwinnen van kobaltkatalysatoren.
EP0996610B1 (en) Process for the production of dimethylesters of unsaturated dicarboxylic anhydrides
US3941848A (en) Manufacture of predominantly straight-chain aldehydes
CA1115290A (en) Manufacture of butanedicarboxylic acid esters
US3253018A (en) Decobalting aldehydic acid ester oxo reaction mixtures using oxalic acid at reflux temperatures and atmospheric pressure
CS204630B1 (cs) Způsob oxonace propylénu
US4372875A (en) Method for obtaining and reusing of oxidation catalyst in the Witten DMT process
US5237104A (en) Cobalt catalyst recovery using heavy olefin absorbent
US4910328A (en) Preparation of omega-formylalkanecarboxylic esters
DE3325372A1 (de) Verfahren zur herstellung von reinen adipinsaeuremonoestern
EP0183199A1 (en) Preparation process of 2-chloropropionaldehyde
US5410090A (en) Airless cobalt demetalling in the cobalt flash combination catalyst cycle
US4244882A (en) Process for continuous production of full esters of polyols
US4061687A (en) Oxo process with recovery of cobalt hydrocarbonyl in solution for recycle
US4419195A (en) Electrolytic recovery of cobalt oxo catalysts