CS202929B1 - Způsob selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na B-( —)-l-fenyl-l-hydrexy-2-propanen pro výrobu L-( —)-crythřo- -í-ÍEnyl-2-msthylamino-l-propanolu a produkční kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395 - Google Patents

Způsob selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na B-( —)-l-fenyl-l-hydrexy-2-propanen pro výrobu L-( —)-crythřo- -í-ÍEnyl-2-msthylamino-l-propanolu a produkční kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395 Download PDF

Info

Publication number
CS202929B1
CS202929B1 CS159979A CS159979A CS202929B1 CS 202929 B1 CS202929 B1 CS 202929B1 CS 159979 A CS159979 A CS 159979A CS 159979 A CS159979 A CS 159979A CS 202929 B1 CS202929 B1 CS 202929B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
benzaldehyde
phenyl
strains
fam
yeast
Prior art date
Application number
CS159979A
Other languages
English (en)
Inventor
Jiri Netrval
Vladimir Vojtisek
Josef Souhrada
Karel Culik
Vaclav Cechner
Otto Hilbert
Vladimir Jakl
Original Assignee
Jiri Netrval
Vladimir Vojtisek
Josef Souhrada
Karel Culik
Vaclav Cechner
Otto Hilbert
Vladimir Jakl
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Jiri Netrval, Vladimir Vojtisek, Josef Souhrada, Karel Culik, Vaclav Cechner, Otto Hilbert, Vladimir Jakl filed Critical Jiri Netrval
Priority to CS159979A priority Critical patent/CS202929B1/cs
Publication of CS202929B1 publication Critical patent/CS202929B1/cs

Links

Landscapes

  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na D- (1) -1-f enyl-l-hydroxy-2-propanon pro výrobu L- (- }-erythro-l-fenyl-2-methylamino-l-propanolu a produkčního kmene mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395.
• Je známo, že Ď-(-)-l-fenyl-l-hydroxy-2-propanon (D-(-)-fenylacetylmethanol, dále pro stručnost jen FAM] slouží jako výchozí surovina pro výrobu L-(-)-erythro-l-feny.l-2-methylamino-l-propanolu (dále pro stručnost jen L-efedrin). Vedle chemického způsobu přípravy FAM, který poskytuje racemickou směs L a D izomerů FAM, je vzhledem ke své stereospecifitg výhodnější použít biochemického způsobu přípravy D-(-)-FAM tzv. Neubergovou metodou, tj. dávkováním benzaldehydu k suspenzi kvasinek obsahujících cukr, především sacharózu (Neuberg, Biochem. Ztschr., 115, 282, 1921). Od prvních Neubergových poznatků byl tento postup detailně rozpracován a stal se předmětem řady teoretických prací; z poslední doby např. práce Voetse et al. (Ztschr. fůr Allg. Mikrobiol., 13, 355, 1973). Z literárních údajů vyplývá následující představa o biochemickém mechanismu tvorby D-(-)-FAM: Sekvencí enzymových reakcí zvaných glykolýza je konvertován příslušný cukr, převážně sacharoza, na pyrohroznovoukyselinu.
Tato kyselina je dekarboxylována enzymem pyruvát dekarboxylázou za vzniku acetaldehydu a kysličníku uhličitého. Vznikající acetaldehyd v aktivní formě (in státu nascendi) kondenzuje s externě přidaným benzaldehydem za vzniku D-(-)-FAM;xeakce je naprosto stereospecifická. Reakční rychlost pak závisí na poměru vnitrohuněčné koncentrace kyseliny pyrohroznové (substrátu) a enzymu pyruvát dekarboxylázy.
V patentové literatuře je využití kvasinek transformujících benzaldehyd na D-(-)-FAM pro výrobu L-(-)-efedrinu prvně popsáno v roce 1934 v USA v patentovém spisu č. 1 956 950. Z poslední doby pak v NDR v patentovém spisu č. 51 651 z roku 1966.
Odborná i patentová literatura popisuje pro biotransformaci benzaldehydu na D-(-J-FAM pro výrobu L-(-)-efedrinu výhradně použití pekařského nebo pivovarského droždí, tj. kvasinek různých kmenů druhů Saccharomyces cerevisiae nebo Saccharomyces carlsbergensis, respektive podle novějších taxonomických názorů Saccharomyces uvarum. Z uvedeného důvodu různé farmaceutické firmy vyrábějící L-(-)-efedrin buď propagují pro uvedený účel tyto druhy, anebo používají odpadní kvasnice po výrobě piva nebo droždí. V tomto smyslu dokonce převa202929 zují názory, že např. proces výroby piva a tzv. spodní kvašení poskytuje pivovarským kvasinkám vhodné biochemické vlastnosti pro uvedený účel výroby.
Při selekci sbírkových a přírodních kmenů různých druhů kvasinek podle vynálezu, bylo zpočátku postupováno tak, že suspektní kmeny byly vybírány podle specifické aktivity enzymu pyruvát dekarboxylázy; ukázalo se však, že obsah tohoto enzymu v buňkách různých druhů a kmenů kvasinek je jen v nepřímém vztahu k produkci D-(-)-FAM, neboť i když byly nalezeny kmeny s vysokou specifickou aktivitou tohoto enzymu, produkce nejenže nebyla vyšší nebo stejná, nýbrž často nižší ve srovnání s kontrolními kmeny. Z naznačených skutečností bylo uzavřeno, že musí existovat vhodný poměr mezi vnitrobuněčnou koncentrací pyrohroznové kyseliny a množstvím enzymu tak, aby dané množství enzymu v buňkách bylo dostatečně saturováno substrátem a tak mohl vysokou rychlostí vznikat aktivní acetaldehyd schopný kondenzace s externě přidaným benzaldehydem na D-(-)-FAM. Tato pracovní hypotéza byla zpětně dokázána externími přídavky pyrohroznové kyseliny k suspenzím různých kmenů kvasinek s rozdílnou specifickou aktivitou enzymu pyruvát dekarboxylázy spolu s přidáním benzaldehydu; za těchto podmínek byla rychlost tvorby D-(-)-FAM do jisté míry úměrná obsahu enzymu stejně tak jako absolutní výtěžek.
Vzhledem k tomu, že selekce různých kmenů kvasinek nemohla být prováděna ze zcela evidentních důvodů podle individuálních hladin této látky u jednotlivých kmenů (kyselina pyrohroznová je velmi rychle metabolizována, takže stanovení její koncentrace v buňkách by bylo experimentálně i metodicky náročné), byla selekce různých druhů a kmenů kvasinek podle vynálezu prováděna měřením iniciálních rychlostí tvorby D-(-)-FAM po jednorázové dávce benzaldehydu v rozsahu koncentrací 100 až 350 mg/ /100 ml suspenze buněk 20hodinové kultury. Koncentrace D-(-)-FAM byla stanovena v jediném (stejném) časovém intervalu. Různé kmeny sbírkových a z přírody izolovaných kvasinek byly naznačeným způsobem rozděleny do 4 kategorií: I. kmeny s nulovou produkcí D-(-)-FAM, II. kmeny s nízkou produkcí (1 až 40 mg/100 ml), III. kmeny se střední produkcí (40 až 70 mg/100 ml) a IV. kmeny s vysokou produkcí (více než 70 mg/ /100 ml). Většina testovaných kmenů náležela do kategorie I (30 % kmenů) nebo IV (42 °/okmenů); méně kmenů náleželo do kategorie II (18 % kmenů) a III (10 % kmenů).
Kmeny z kategorie I a II byly z dalšího testování vyřazeny a u kmenů z kategorie III a IV byla prováděna biotransformace po dobu 2 hodin. Kmeny, u kterých se již během těchto prvních dvou hodin biotransformace zastavila, byly z dalšího testování opět vyřazeny. U zbývajících kmenů různých druhů kvasinek ze suspektního předscreeningu byla sledována celá biotransformace dávkováním benzaldehydu a acetaldehydu spolu s analytickým vyhodnocením rychlosti tvorby D-(-)-FAM a rychlosti spotřeby benzaldehydu, až do úplného zastavení tvorby D-(-)-FAM, spolu s kontrolními kmeny tradičních kvasinek, tj. Saccharomyces carlsbergensis a Saccharomyces cerevisiae, za jinak stejných (zvolených) podmínek kultivace a; biotransformace.
Nejvyšší rychlosti tvorby D-(-)-FAM a jeho výtěžku bylo dosaženo s některými druhy rodů Candida, Hansenula a Pichia, zejména, druhy Candida macedoniensis a Hansenula anomala (560 až 600 mg/100 ml) a druhem Saccharomyces coreanus sp. (680 mg/100 mililitrů). Kontrolními kmeny tradičních kvasinek S. carlsbergensis a S. cerevisiae bylo dosaženo za jinak stejných podmínek kultivace a biotransformace stejného nebo nižšího výtěžku.
Zjistili jsme tedy, že pro transformaci benzaldehydu na D-(-)-FAM pro výrobu L-(-j-efedrinu podle vynálezu, lze použít jiných druhů kvasinek' jak z taxonomicky velice vzdálených rodů, např. rodů Candida, Hansenula a Pichia, tak jiných druhů z rodu Saccharomyces, nepatřících taxonomicky k druhům Saccharomyces cerevisiae a Saccharomyces carlsbergensis, tedy drožďárenským (pekařským) a pivovarským kvasinkám. Navíc u některých netradičních druhů kvasinek byla nalezena vyšší iniciální rychlost tvorby D-(-)-FAM, vyšší stechiometrické využití konverze benzaldehydu na D-(-)-FAM, kratší generační doba během růstu a nižší množství buněčné hmoty potřebné k stejné nebo vyšší konverzi (výtěžku) ve srovnání s tradičními kmeny drožďárenských nebo pivovarských kvasinek za jinak stejných reakčních podmínek.
Nejlepší izoláty netradičních kmenů kvasinek byly postupem podle vynálezu vystaveny přítomnosti benzaldehydu nebo acetaldehydu Či kombinaci obou látek, s cílem selekce mutant, které by vykazovaly vyšší rezistenci k toxickému účinku obou látek a které by měly z hlediska výrobního procesu výhodnější vlastnosti. Naznačeným způsobem byl získán vysokoprodukční kmen Saccharomyces coreanus CCM 3395, který ve srovnání s tradičním kmenovým materiálem pivovarských a drožďárenských kvasnic a ve srovnání s rodičovským kmenem má následující výhodné vlastnosti pro výrobu L-(-)-efedrinu; výsledky a srovnání jsou uvedeny v následující tabulce.
2029 23
Kmen S. carlsbergensis (pivovarské kvas.) S. cereviviae (drožďár. kvas.) S. coreanus (rodič, kmen) CCM 3395 (mut. kmen)
Produkce D-(—J-FAM ' 600—750 650—800 680—830 900—1300
(mg/100 ml)
Spotřeba benzaldehydu (% ) 0,80—0,90 0,80—0,95 0,85—0,90 0,90—1,4
Spotřeba acetaldehydu (°/o) 0,3-0,4 0,3-0,4 0,1-0,3
Spotřeba sacharózy pro 6,5-7,1 6,5—7,25 6,0—6,75 6,25—7,25
propagaci a biotransformaci
(%)
Suchá hmota buněk (%) 1,6-2,0 1,5-2,0 0,35-0,4 . 0,35
Obsah L-( —)-efedrinu ve 85,0—87,5 85,0—88,0 87,5—88,5. 87,5—90,0
vodné fázi po hydrogenaci (%)
Předmětem vynálezu je způsob selekce kmenů mikroorganismů, zejména kvasinek, transformujících benzaldehyd na D-(-)-l-fenyl-l-hydroxy-2-propanon pro výrobu L-(-)-erythro-l-fenyl-2-methylamino-l-propanolu, vyznačující se tím; že výchozí produkční kmen mikroorganismu se vystaví pasážování v tekuté nebo na pevné živné půdě obsahující benzaldehyd a/nebo acetaldehyd, přičemž při kultivaci v tekuté živné půdě se vybírají mutanty s konstantní růstovou rychlostí, při kultivaci na pevné živné půdě se vybírají největší kolonie, načež se získané mutanty izolují ve formě monokoloniových izolátů.
Vynález je dále vyznačený tím, že pro výrobu se použije kvasinek rodů Candida, Hansenula a Pichia, zejména druhů Candida macedoniensis a Hansenula anomala a jiných druhů a kmenů rodu Saccharomyces, než jsou druhy a kmeny Saccharomyces cerevisiae a Saccharomyces carlsbergensis.
Předmětem vynálezu je dále kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395, vyznačující se tím, že. produkce D-(-)-l-fenyl-l-hydroxy-2-propanonu se pohybují v rozmezí 900 až 1300 mg/100 ml sterilně nebo nesterilně propagované kultury během biotransformace benzaldehydu v nepřítomnosti acetaldehydu v reakční směsi, přičemž nízký obsah vedlejších produktů biotransformační reakce umožňuje dosáhnout vysoké čistoty výchozího meziproduktu a v důsledku toho vysoké procento konverze při jeho následné reduktivní aminaci s výtěžkem L- (-) -erythro-l-f enyl-2-methylamino-l-propanolu 87 až 90 % teorie.
Dále- je vynález blíže objasněn v příkladech provedení, aniž by se jimi omezoval. Příklady provedení
Příklad 1
Různé kmeny kvasinek náležející většímu počtu druhů zejména z rodů Candida, Hansenula, Pichia, Schizosaccharomyces a Saccharomyces, byly ze šikmých agarů obsahujících 10 % sladiny a 2 °/o agaru postupně očkovány kličkou do 500ml varných baněk, obsahujících 150 ml živné půdy následujícího složení (koncentrace uvedeny v procentech hmota/objemj:
Kukuřičný extrakt 5,0
Sacharóza 3,0
MgSO4.7H2O 0,56 (NH4}2SO4 0,19
KH2PO4 0,06
NH4H2PO4 0,05
Kultivace probíhala při teplotě 28 °C po dobu 24 hodin na rotačním třepacím stroji o počtu otáček 240/min.; pH živné půdy na počátku kultivace bylo 6,1 až 6,3. Po této době vyrostlé suspenze buněk byly přeočkovány (1 objemové procento inokula) do baněk obsahujících živnou půdu stejného složení (II. generace) a kultivace probíhala za uvedených podmínek po dobu 22 hodin.
Po této době bylo do každé z kultur postupně přidáno 2,5 % sacharózy, 0,1 % acetaldehydu a 0,35 % benzaldehydu; kultury byly umístěny na rotační třepací stroj a po uplynutí 30 minut byla v baňkách polarimetricky stanovena koncentrace vytvořeného D-(-)-FAM. U všech testovaných kmenů byly tímto způsobem zjištěny hodnoty produkce D-(-)-FAM ve 30. minutě biotransformace v rozmezí od 0 do 140 mg/100 ml kultury. Kmeny, u kterých byla za popsaných podmínek produkce nulová nebo nižší než 40 mg/100 ml, byly z dalšího testování vyřazeny; šlo asi o 50 % testovaných kmenů.
U kmenů kvasinek, které v předchozích etapách testování vykazovaly střední nebo vysokou produkci D-(-)-FAM, byl sledován celý proces biotransformace. Suspektní kmeny mikroorganismů byly po 2 generace kultivovány v baňkách na rotačním třepacím stroji za uvedených podmínek a ve zmíněné živné půdě. Při vlastní biotransformaci pak byla do baněk s různými kulturami přidávána sacharóza a benzaldehyd, Do kultur byl rovněž přidáván acetaldehyd postupem popsaným pro drožďárenské (pekařské) a pivovarské kvasnice (D. Gróger et al., Zeits. fůr Allg. Mikrobiol., 6, 275, 1966). Uvedené sloučeniny byly v několika dávkách přidávány ke kulturám podle následujícího schématu (koncentrace jsou uvedeny v procentech hmota/objemj:
202
Dávka Sacharóza Benzaldehyd Acetaldehyd
1 2,5 0,35 0,1
2 0,5 0,15 0,075
3 a další 0,5 0,1 0,05
Ve 30minutových intervalech byla póla-
rograficky měřena koncentrace benzaldehydu a polarimetricky koncentrace D-(-)-FAM. Další dávka byla vždy přidávána tehdy, když koncentrace benzaldehydu v suspenzi poklesla pod 0,05 %. Jako kontrolních kmenů bylo použito drožďárenských (pekařských) a pivovarských kvasinek S. cerevisiae a S. carlsbergensls.
Tímto způsobem bylo z testovaných 83 suspektních kmenů různých druhů kvasinek vybráno několik kmenů, u kterých bylo možno popsaným způsobem dosáhnout produkce D-(-)-FAM kolem 600 mg/100 ml; u většiny ostatních kmenů nepřesahovala produkce D-(-)-FAM 400 mg/100 ml. Po reprodukci měření rychlosti tvorby D-(-)-FAM byly jako nejlepší producenti vybrány 3 kmeny, které taxonomicky patřily k druhům Candida macedoniensis, Hansenula anomala a Saccharomyces coreanus sp. (v The Yeasts, a taxonomie study, edit., J. Lodderová, North Holland Puhl. Comp., Amsterdam, London, 1970). U těchto kmenů byla rychlost tvorby a celkový výtěžek D-(-)-FAM stejná nebo vyšší ve srovnání s kontrolními kmeny pekařských a pivovarských kvasinek a pohybovala se v rozmezí dosažených hodnot mezí 600 až 800 mg/100 ml.
Příklad 2
Kmeny kvasinek druhů C. macedoniensis, H. anomala a S. coreanus sp., byly ze šikmých agarů naočkovány kličkou do 500ml varných baněk obsahujících 150 ml živné půdy následujícího složení (koncentrace uvedeny v procentech hmota/objem):
Yeast extrakt (Oxoid) 2,0
Sacharóza 3,0
MgSCU. 7H2O 0,56 (NHíhSOi 0,19
KH2PO4 0,06
NH4H2PO4 0,05 pH živné půdy se pohybovalo v rozmezí hodnot 6,1 až 6,3. Kultivační podmínky byly jinak stejné, jak je uvedeno v příkladu 1. Po 24 hodinách kultivace byly kmeny přeočkovány do baněk obsahujících tutéž živnou půdu, avšak obsahující navíc benzaldehyd v rozsahu koncentrací 0,07 až 0,2 % nebo acetaldehyd v rozsahu koncentrací 0,1 až 0,3 %, případně byly do baněk přidány obě tyto sloučeniny v různém poměru uvedených koncentrací; množství inokula vnesené do první subkultury činilo 10 objemových procent.
V těchto selektivních živných půdách byly ' kmeny několikrát pasážovány, a to vždy po hodinách kultivace, přičemž každá následující subkUltura byla vždy očkována 10 objemovými procenty inokula ze subkultury předcházející. Současně byl v každé ze subkultur sledován přírůstek optické denzlty — turbidity buněk (dále jen O. D.) a sledována růstová rychlost v ln O. D. V některých subkulturách bylo zjištěno zvýšení růstové rychlosti buněk; tyto buněčné populace byly pasážovány tak dlouho, až se růstová-rychlost neměnila. Z posledních subkultur byla buněčná populace vyseta na pevnou neselektivní živnou půdu o stejném složení, jak je uvedeno výše, doplněnou 2 % agaru. Několik desítek kolonií bylo vyočkováno na šikmé agary a izoláty testovány na produkci D-(-)-FAM způsobem uvedeným v příkladu 1.
Nejlepší z izolátů odvozené od uvedených druhů kvasinek popsaným způsobem, vykazovaly zvýšenou produkci a lepší stechiometrickou konverzi benzaldehydu na D-(-)-FAM a vyšší stupeň resistence k toxickému účinku benzaldehydu. Nejlepší izolát odvozený od kmene S. coreanus sp., dosáhl v laboratorních podmínkách produkcí mezi 800 až 900 mg D-(-)-FAM/100 ml buněčné suspenze.
P ř í k 1 a d 3
Izolát kmene kvasinky S. coreanus sp., získaný, jak je uvedeno v příkladu 2, byl ze šikmého agaru naočkován kličkou do 500ml varné baňky obsahující 150 ml živné půdy, jejíž složení je uvedeno v příkladu 1 s tím rozdílem, že půda obsahovala namísto 5,0 % kukuřičného extraktu pouze 3 % této látky. Podmínky kultivace inokula byly rovněž stejné, jak je uvedeno v příkladu 1. Z této' I. vegetativní generace inokula bylo očkováno 1 objemové procento do další baňky plněné živnou půdou stejného složení. Po 20 hodinách růstu bylo á 40 ml inokula II. vegetativní generace nalito do dvou skleněných nádob o celkovém objemu 5 litrů plněných 4 litry nesterilní živné půdy stejného složení. Kultivace probíhala nesterilním způsobem 22 hodin za nepřetržitého míchání ocelovým vrtulovým míchadlem a nepřetržitého vzdušnění v obou nádobách; rychlost otáček 260/min., vzdušnění 1 litr vzduchu/min. (0,25 pracovního objemu nádoby) při teplotě 28 °C.
Poté byla v obou nádobách provedena blotransíormace benzaldehydu na D-(-)-FAM; do první nádoby byla dávkována pouze sacharóza a benzaldehyd, do druhé nádoby sacharóza, benzaldehyd a acetaldehyd, jak je uvedeno v příkladu 1. Biotransformace byla prováděna při teplotě 28 až 29 °C za nepřetržitého míchání a vzdušnění jako kultivace; podmínky jsou uvedeny výše. Výsled1 ky biotransformace jsou uvedeny v následujících tabulkách (I a II).
Z výsledků uvedených v obou tabulkách vyplývá, že · přídavky acetaldehydu -do reakčrií směsi během biotransformace neovlivňují reakčni rychlost a výtěžek D-(-j-FAM; průměrný výtěžek se pohyboval kolem 1200 mg D-(-)-FAM/l00 ml suspenze/12 hodin při aktuální suché hmotě buněk 6 mg/ /ml. Po skončení biotransformace byly buňky odděleny filtrací a D-(-)-FAM byl převeden z vodné do organické fáze vytřepáním octanem butylnatým v poměru vodná fáze : : organická fáze 3:1. Z organické fáze byla provedena kvalitativní analýza produktu spolu se standardem D-(-j-FAM plynovou chromatografií. Výsledky potvrdily chemickou identitu produktu.
Tabulka I
Čas (h) Benzaldehyd D-( — j-FAM Sacharóza
(mg/100 mlj (mg/100 mlj (g/100 ml)
0 +350 +2,5
0,5 214 82
1,0 139 153 2,1
1,5 +200 +0,25
2,5 132 328 1,65
3,0 +150 +0,5
3,45 115 476
4,0 +150 —.
4,5 162 —. —.
5,0 108 625 1,35
5,15 +150 +0,25
0,0 130
6,5 +100 . — +0,25
7,0 110 869 1,1
7,15 100 +0.25
7,45 136
8,5 +100
9,15 100 1050 0,95
9,5 +100 +0,25
10,15 130 1130
11,15 + 50
12,0 95 1210 0,8
(+) přídavek benzaldehydu a sacharózy
Tabulka II
Čas (h) Benzaldehyd (mg/100 mlj Acetaldehyd (mg/100 ml) D-(—-j-FAM (mg/100 mlj Sacharóza (g/100 ml]
0 • +350 +100 _ +2,5
0,5 226 80
1,0 / 156 172 2,05
1,5 +200' +100 +0,25
2,5 168 354 1,75
3,15 +150 +75 +0,5
4,0 136 536
4,5 +150 +75 _
5,0 155 653 1,2
5,5 114 +0,25
6,0 +150 +75 +0,25
7,0 105 879 1,3
7,15 +100 +50 _
8,0 119 _
8,5 +100 +50 —, +0,25
9,15 115 1050 1,1
9,45 +100 +50 +0,25 ”
10,5 134 1130
11,5 + 50 +50 _
12,0 130' 1190 1,1
(+) přídavek benzaldehydu, acetaldehydu a sacharózy
202829
Příklad 4
Do nerezového fermentačního tanku o celkovém objemu 100 litrů bylo připraveno 80 litrů nesterilní živné půdy s 3 % sušeného kukuřičného extraktu; ostatní složky živné půdy jsou uvedeny v příkladu 1. 20 baněk II. vegetativní generace inokula izolátu kmene kvasinky S. coreanus sp. bylo připraveno, jak je uvedeno v příkladu 3. Tímto inokulem byl naočkován fermentační tank a kultivace probíhala při teplotě 28 až 29 °C nesterilním způsobem při vzdušnění Ví pracovního objemu fermentoru (20 litrů/min.) za míchání turbinovým míchadlem s šesti lopatkami o průměru 160 mm při 'rychlosti otáček 190/ /min. Fermentační tank byl opatřen jednou zarážkou. Po 22hodinové nesterilní kultivaci byla provedena biotransformace benzaldehydu na D-(-)-FAM dávkováním benzaldehydu a sacharózy bez přídavku acetaldehydu způsobem uvedeným v tabulce I příkladu 3 za nepřetržitého míchání a vzdušnění.
Bylo získáno celkem 1100 mg D-(-)-FAM/ /100 ml kultury za 12 hodin biotransformace při celkové spotřebě cukru na propagaci a biotransformaci 7,25 % a celkové spotřebě benzaldehydu 1,35 °/o. Dále bylo provedeno další zpracování D-(-)-FAM na L-(-)-efedrin následujícím postupem s následující výtěžností:
litrů fermentační půdy bylo separací na odstředivce zbaveno suspenzních podílů, supernatant byl vyčeřen filtrací přes vrstvu křemeliny. 78 litrů čirého filtrátu s obsahem 1100 mg/100 ml, tj. celkem 858 g D-(-)-FAM, bylo extrahováno 39 litry octanu butylnatěho a směs byla gravitačně oddělena. Bylo získáno 37 litrů extraktu s účinností 2180 mg/ /100 ml, tj. celkem 806 g D-(-)-FAM. Extrakt byl po částech zahuštěn za vakua na oběhové odparce na konečných 1300 g tak, aby teplota brýdových par nepřekročila 75 °C. Zahuštěný koncentrát obsahoval celkem 800 g D-(-)-FAM. Po provedení zkopšek zpracovatelnosti byl získaný materiál podroben reduktivní aminaci za použití speciálního katalyzátoru na bázi Pt. Po ukončení reakce a po oddělení katalyzátoru z reakční směsi byla provedena extrakce bází L-aD, L-efedrinu do zředěného roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vodný roztok L-aD, L-efedrin.HCl, který obsahoval 960 g L-efedrinu.HCl z úhrnného množství 1020 g efedrinů.HCl, byl po vyčeření filtrací vakuově zahuštěn ke krystalizaci. Po krystalizaci, separaci a promyti bylo získáno 790 g substance s obsahem 98,6 % L-(-j-erythro-l-fenyl-2-methylamino-1-propanolu.HCl, matečné louhy obsahovaly 150 g L-efedrinu.HCl a 45 g D, L-efedrinu. .HC1.

Claims (2)

1. Způsob selekce kmenů mikroorganismů, zejména kvasinek, transformujících benzaldehyd na D-(-)-l-fenyl-l-hydroxy-2-propanon pro výrobu L-(-j-erythro-l-fenyl-2-methylamino-l-propanolu, vyznačující se tím, že výchozí produkční kmen mikroorganismu se vystaví pasážóvání v tekuté nebo na pevné živné půdě obsahující benzaldehyd a/nebo acetaldehyd, přičemž při kultivaci v tekuté živné půdě se vybírají mutanty s konstantní růstovou
VYNÁLEZU rychlostí, při kultivaci na pevné živné půdě se vybírají největší kolonie, načež se získané mutanty izoluji ve formě monokoloniových izolátů.
2. Kmen mikroorganismu Saccharomyceš coreanus CCM 3395, získaný podle bodu 1, produkující D- (-) -1-fenyl-l-hydr oxy-2-propanon v množství 900 až 1300 mg/100 ml sterilně nebo nesterilně propagované kultury během biotransformace benzaldehydu.
CS159979A 1979-03-09 1979-03-09 Způsob selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na B-( —)-l-fenyl-l-hydrexy-2-propanen pro výrobu L-( —)-crythřo- -í-ÍEnyl-2-msthylamino-l-propanolu a produkční kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395 CS202929B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS159979A CS202929B1 (cs) 1979-03-09 1979-03-09 Způsob selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na B-( —)-l-fenyl-l-hydrexy-2-propanen pro výrobu L-( —)-crythřo- -í-ÍEnyl-2-msthylamino-l-propanolu a produkční kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS159979A CS202929B1 (cs) 1979-03-09 1979-03-09 Způsob selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na B-( —)-l-fenyl-l-hydrexy-2-propanen pro výrobu L-( —)-crythřo- -í-ÍEnyl-2-msthylamino-l-propanolu a produkční kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS202929B1 true CS202929B1 (cs) 1981-02-27

Family

ID=5350770

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS159979A CS202929B1 (cs) 1979-03-09 1979-03-09 Způsob selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na B-( —)-l-fenyl-l-hydrexy-2-propanen pro výrobu L-( —)-crythřo- -í-ÍEnyl-2-msthylamino-l-propanolu a produkční kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS202929B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Ishizuka et al. Breeding of a mutant of Aureobasidium sp. with high erythritol production
Shukla et al. L-Phenylacetylcarbinol (L-PAC): biosynthesis and industrial applications
Beesch Acetone-butanol fermentation of starches
Dulaney et al. Studies on ergosterol production by yeasts
Parvez et al. Citric acid production from sugar cane molasses by 2-deoxyglucose-resistant mutant strain of Aspergillus niger
MX2010013307A (es) Metodo de produccion de biomasa de levadura.
DK168490B1 (da) Aureobasidium sp.-mikroorganismer, fremgangsmåde til opnåelse af disse og fremgangsmåde til fremstilling af erythritol ved anvendelse af disse
Hayashida et al. High concentration-ethanol fermentation of raw ground corn
Ueng et al. D-Xylulose fermentation in yeasts
Hamilton et al. The glucose uptake kinetics of some marine bacteria
RU2001949C1 (ru) Штамм гриба TRICHODERMA REESEI - продуцент целлюлолитических ферментов
EP0344163A1 (en) Process for the preparation of xylitol from xylose by cultivating candida guilliermondii
US5998181A (en) Fermentation process for preparing xylitol using Candida tropicalis
US5686277A (en) Fermentation process for preparing xylitol using mutant cells
CS217986B2 (en) Method of making the 2-keto-l-gulonic acid
US7479381B1 (en) Production of itaconic acid by Pseudozyma antarctica
US5079145A (en) Process for preparing microorganisms used for making phenyl acetyl carlinol (pac)
US6916639B2 (en) Erythritol-producing moniliella strains
CS202929B1 (cs) Způsob selekce kmenů kvasinek transformujících benzaldehyd na B-( —)-l-fenyl-l-hydrexy-2-propanen pro výrobu L-( —)-crythřo- -í-ÍEnyl-2-msthylamino-l-propanolu a produkční kmen mikroorganismu Saccharomyces coreanus CCM 3395
US6270815B1 (en) Fermentation process for preparing erythritol using mother liquor produced from purification process of palatinose
IL95692A (en) 5-Decanolide and 5-Dodecanolide are natural and a process for their production
US3669840A (en) Gluconic acid production
DK171744B1 (da) Fremgangsmåde til fremstilling af pyrodruesyre
Andersen et al. d-lactic acid fermentation of Jerusalem artichokes
JP3600803B2 (ja) マンニトール生成菌株カンジダ・マグノリア及びこれを使用したマンニトールの発酵製造方法