CS202607B1 - Spóeob alkylácie fenolu a/alebo alkylfenolu - Google Patents

Description

202 607

Vynález rieěl spAsob alkylácie fenolu β/alebo alkylfenolu 8 využitím netradičnýchpetrochemických alkylačných činidiel. K dobré známým alkylačným činidlám fenolov patria alkoholy, alkylhalogenidy a olefi-ny. Dokonce prvá práce v alkylácii fenolu alkoholmi sa vykonali už v minulom storoči epoužitím kyseliny sirovej ^Paterno E·, Fileti M.: Gazz. Chim. Ital. £, 381 (1875)^ a chlo-ridu zinočnatého ako katalyzátorov [Liebmann A,: Ber. 14, 1842 (1881); Ber. 15, 547 (1882);Senkoweki M,: Ber. 24, 2947 (1891); Fischer B., Griitzner B.: Ber. 26, 1646 (1893)J. lehepoločným nedostatkem je věak nizky výťažok alkylfenolov a značná spotřeba katalyzátora.Omnoho lepěie výsledky sa dosiahli neskAr pri alkylácii fenolu izobutanolom na katexoch iBalělch "kyelých" katalyzátorech, najmá věak terc-butylalkoholom i alkénmi£Belov P.S.aspolupr.: Chlmič. prom. 1962, č. 7, 480; Žur. prikl. chim. 37. 162 (1964); Charčenko L. S,Zavgorodnyj S. V.: Žur. prikl. chim. 37, 165 (1964); Nametkin N, S. a spolupr. Neftechi-mija 14, 121 (19740, ako aj alkenylácii alylalkoholom £Niederl 3. B. a ini: 3. Am. Chem.Soc. 53, 3390 (1931); šujkin N. I. a ini: Izv. AN SSSR otd. chim. nauk 1961. 1094; Isa-guljapoV. I. a ini: Žur. Oběč. Chim. 23, 1964 (19630. Nevýhodou je věak potřeba čietýchvýchodiskových surovin. V případe využitia dostupnej odbutadienizovanej pyrolýznejC^-frakcie na výrobu 4-terc-butylfenolu za použitia polyfosforečnanového katalyzátora se-lektivnou alkyláciou v kvapalnej fáze (Petro M: Kandidátská dizertačná práca. Chemicko-technologická fakulta SVŠT, Bratislava 1978) nevýhodou nie je ani tak podstatné nižěiarýchloeť alkylácle než s čistým izobuténom, ako potřeba regenerácie, či odstraňovania ka-talyzátora zo surového produktu. Oávnejěie sa začalo £Burwell R. L.: Chem. Rev. 54, 615(19540 eo ekúmanim éterov ako alkylačných činidiel, ale pravděpodobně z dúvodov potřebynáročných reakčných podmienok, ako teploty nad 400 °C ^Bamberger E.: Chem. Ber. 19, 1818(18860, ale aj pozorováni, že arylalkylátery sa preěmykujú na alkylfenoly pTronov B. V.,Ladigina L. V.: Ber. 62, 2844 (1929); Hennion G. F. a ini: 3. Aa.Chem, Soc. 55. 2857(19330, zoetalo v podstatě len pri ětúdiu intermolekulovej kyselinami katalyzovanej izo-merizácie arylalkyláterov na alkyl·* až trialkylfenoly£Stroh R. a ini: Chim. prom. 47, 28(19710 . Nevýhodou bol tak nielen úzký sortiment éterov, ale aj poměrně limitovaná zdrojealkylačných činidiel. Avěak v súvielosti s vyrieěenim jednoduchého epdsobu výroby alkyl--terc-butyláterov, ako aj izolácie izobuténu, najma z odbutadienizovanej pyrolýznej frak-cie C^, či z produktov katalytického krakovania, cez intermediárnu tvorbu vodného roztokuterc-butylalkoholu (Caplic D. N.: Ča. autorské osvedčenie 173 934), vytvořili sa aj suro-vinové předpoklady pre uplatnenie nového spAsobu alkylácie fenolov, ktorý rieěil tentovynález.

Pri epAsobe alkylácle fenolu e/alebo alkylfenolu aspoň e jedným sikylom o počte ató-mov uhlika 1 až 4 v kvapalnej a/alebo plynnej fáze, pdsobenim alkylačného činidla alebozmeei alkylačných činidiel v molárnom pomere k fenolu 0,5 až 4 : 1, za katalytickéhoúčinku silných minerélnych kyselin a/alebo "ansolvokyeelin*, s výhodou katexu v H-forměa/alebo aspoň jedného kysličnika fosforu na nosičoch, pri teplote 30 až 250 °C, s výhodou80 až 170 °C, připadne tiež za přítomnosti rozpúěťadiel a nosného plynu, sú alkylačným 202 007 činidlem zlúčeniny obecného vzorce R’OC(CH3)3, v ktorom R* je elkyl o počte etómov uhlikai až 12, alkenyl o počte etómov uhlike 3 až 12 alebo cykloalkyl o počte atómov uhlika 6až 8 a/alebo vodný roztok a obeahom 30 až 99,5 % terc-butylalkoholu, e výhodou za přítom-nosti izobuténu, pričom východiekové euroviny ea do proetredia alkylécie privédzajú sa-moetatne a/alebo spolu. kontinuálně, polokontinuálně alebo přetržíte a ziakaná produktyse epravidla izolujú, e výhodou rektifikáciou za zniženáho tlaku a/alebo kryátalizáciou aneekonvertovaná východiekové euroviny, ako aj vytvořený izobután ea e výhodou reclrkulujú. Výhodou epdeobu podlá tohto vynálezu je možnost podlá potrlmb alkylovať fenol, či al-kylfenol jednou látkou e dvomi rčznymi alkylmi, avšak napr. v případe izobutyl-terc-butyl-éteru len Jedným alkylom (terc-butylovým}, resp. jedným terc-butylovým a alkenylovým, akonapr· v případe apllkácie alyl-terc-butyláteru ako alkylačnáho činidla ap. Dalšou výhodouje možnost, v úzkej návaznosti na izoláclu izobuténu zo zmeei uhlovodlkov eelektivnouhydratáciou ze vzniku vodného roztoku terc-butylalkoholu, tento bez náročného odvodňova-nla, či doeušovania priamo využit na alkyláciu fenolov. Výhodou je aj lahká proprava askladovanie týchto netradičných alkylačných činldiel, ako aj minimálně spotřeba energii.

Alkylácia podlá tohto vynálezu se mčže uskutečňovat v kvapalnej a/alebo plynnej fáze,pričom pod plynnou fázou sa rozumie aj parná fáza. Alkylácia v parnéj a/elebo v plynnejfáze, najmá v případe heterogénnych katalyzátorov, má zrejmú výhodu v čistotě surovéhoproduktu, ako aj v zabráněni znečietenia odpadových vdd a v neposlednom radě sprevidla vjednoduchšej regenerácii katalyzátore* Avšak, za istých technických opatřeni, podobná vý-hody možno do8iahnuť aj pri alkylácil v kvapalnej fáze.

Ako katalyzátory ea použivajú hlavně látky typu aprotických i protonových kyselin.Patria sem hlavně chlorid hlinitý, fluorid boritý, kyselina fosforečná, kyselina p-toluén-sulfónová a iné. Novšimi a vhodnějšími katelyzátormi sú sulfonovené polyméry a kopolyméry,ako sú kopolymérne sulfonovené fenolformaldehydové a styrén-divinylbenzénové živice, tedakatexy v H-formě, Sálej kysličník fosforečný samotný a zvlášť na nosičoch, podobné ako ajkyselina fosforečná a polyfoeforečné kyeeliny, napr. kyselina tetrafosforečná, pričom ajnosič kyseliny mčže byť "aneolvokyselinou”, ako v případe kysličnikov foeforu alebo kyse-liny polyfosforečnej na hlinito-kremičitanoch, připadne zvlášť aktivovaných, ako je napr.bieliaca hlinka. Vhodným katalyzátorom je aj fenolát hlinitý, najmá ak je cielom elkylovaťfenoly v polohách 2 e 6.

Alkylačnými činidlami sú étery obecného vzorce R'OC(CH3)3, v ktorom sú R* alkyly opočte uhlikov 1 až 12, připadne alkenyl o počte uhlikov 3 až 12, cykloalkyl o počte uhli-kov 6 až 8, pričom tieto étery sa dajú poměrně lehko vyrábať rsakciou příslušných alkoho-lov ROH β izobuténom, reep. so zmesou alkénov, alkánov a dokonce i diénov obsahujúcichizobután, ze katalytického účinku kyeelin, napr. kyeeliny eírovej alebo katexu v H-forměpri teplotách 80 až 90 °c. Ďalej je to vodný roztok terc-butylalkoholu, připravený kyseli-nami katalyzovanou adlciou vody na izobután, zvlášť napr. eelektivnou hydratáciou Izobuté-nu, obsiahnutého napr. v surověj alebo v odbutadienizovanej pyrolýznej C^-frakcii, v ply- 202 607 noch z katalytického krakovania, či v incýh izobutén obsahujúcich surovinách, za kataly-tického účinku kataxov v H-forma, rasp. eulfonovaných plastických a termosetických poly-mérov i kopolyaérov ap. Protože epravidla nedochádza k úplnej konverzi! izobuténu, vznik-nutého za podmienok alkylécie fenolov, připadne ani éterov a terc-butylalkoholu, možnotleto e výhodou recirkulovať.

Suroviny do alkylécie možno prlvádzať osobitne a/alebo spolu, pričom možno použivaťaj inertné rozpúěťadlá a podlá dostupnosti Je vhodné dbať, aby mail nizku teplotu varu, V pripade kontinuélnej výroby je vhodné použivať aj nosný plyn, ktorým mčžu byť hlavněinertné plyny (dusík, dusík e nizkym obsahom kyslika, pri nízkém tlaku a nžšich teplotáchi kysličník uhličitý ap).

Zo surových produktov alkylécie ea'spravldla najskdr izolujú neskonvertované nizko-vrúce suroviny, potom fenol, resp. alkylfenoly a napokon terc-butylfenoly, resp. alkyl-Tterc-butylfenoly, najčaetejšie diferenciélnou destiláciou, rektifikáciou, destiláciou zaznlženého tlaku a kryStalizéciou, připadne Salšimi známými epčsobmi izolácie. Ďalšie podrobnosti spčeobu podlá tohto vynálezu sú zřejmé z prikladov. Přiklad 1 3

Do vrchnej časti reaktora z ťažkotavitelného skla s obsahom 50 cm katexu v H-forme(Oetion KS) na báze eulfonovaného styrén-divinylbanzénového kopolyméru 8 funkčnými skupi-nami -SO3H o celkovej výmennej kapacitě 5,59 mmolskvivalsntu/g, převedeného do H-formy výměnou sodíkových katiónov a kyselinou chlorovodíkovou o koncentrácii 5 % hmot., sa dáv-3 -3 -1 -3 -1 kuje pri prietoku dusika 37 cm •cO|cat-h 0,231 9-ci»kat.h zmesi fenol : terc-butylalko-hol v mólovom pomere 1 : 1, pričom terc-butylalkohol obsahuje 2,7 % hmot. vody. Skúma savplyv teploty na konverziu a selektivitu tvorby terc-butylfenolov. Surový produkt vychá-dzajúci z reaktora sa chladl, váži a analyzuje. Dosiahnuté výsledky sú v tabulka 1.

Tabulka 1

Teplo- ta /®C/ Konv ( srzia Selektivita premien terc-butylalkoholu/v ΪΖ na; Selektivita ZvJ premien fenolu í/ na: Λ X 44 39*HX O 1 Xo 0UXΦΗv Q a «Η O C • Mm c •Φ 44 3 X O N •H ř *φ w 9 X O N •H •H Ό a rH X 44 3 X O UrH Φ Ow C 1 0 CM M- rH X w 3 X 1 u u rH© 0+» c 1 φ**· OHu 0© c44 Φ 1 *·•Η »HΌ X 1 44(0 3•XCM 1 1 OHu 0© c 44 Φ 1 * •H iH Ό X 1 H * 2• X CM 1 -J— L Φ 44 rH 1 0 •H Ck Φ44 Μ-Ι rH(0 X* 44 12 *X CM 1 1 rH X 44 3 X I o U «Η Φ O 44 c 1 Φ CM rH X 44 3 X 1 0 k«HΦ O44 C 1 Φ a O rHk 0 Φ C 44 φ 1 H- •H rH Ό X 1 4* CO 3»X CM 1 a O«Hu 0 0 c 4é φ a μ-η «Η“□ X 1 44 15 CM 1 i u Φ 44 rH a 0 •H C U Φ 44 Μ-Ι rH(0 X» 44 2 *x CM 1 81 91 100 110 120 135 89.2 96.6 98.8 99.299,4 99.6 47,5 57,4 57.3 61.368,173,2 47.6 41.6 36,0 33,2 33,1 33,9 0,6 0,5 0.7 0,7 0,6 0.4 23,1 22,3 22,7 18,9 14,6 2.9 16,6 16,6 20.4 26.433,2 46.5 0,7 0,8 0,5 0.4 0,2 0,0 10.6 16.6 17.5 18,9 17.616,0 0,8 1.6 2.2 1.6 0,6 0,3 44.6 38.6 35.6 28,4 20.6 4.4 32,0 28.7 31,9 39.7 47,0 70.7 1.4 1.4 0.8 0.6 0,3 0,0 20,6 28,8 27.5 28.6 31,7 24,4 1.6 2.8 3.9 2,4 0.9 0,5 202 607 Přiklad 2

Postupuje sa podobna ako v přiklad· 1, lan a týa rozdialoa, ža prl stálaj teplota120 + i °c aa maní zatažanie katalyzátore akvlaolárnou zaaaou fenol - tarc-butylalkohol v -3 aal rozsahu 0,10 až 1,35 e«cakatJ» .Výaladky aú zhrnutá v tabulka 2«

Tabulka 2

Zatáženiakatalyzáto-ra ekvimo- lámou zaa- aou fenol -terc-butyl-alkohol m Konvarzla (%) Selektivita praalan tarc-bu-tylalkoholu (%) nai Salaktlvlta praalanfanolu (X) na t I H <9 w a λ a 1 HU OuxΦ oV X 3 H O C • M- c w a X o N •H ř *· v i o N •d d •o 1 H X w 3 JB 1 O LH • o w Ci a«* 1 > a X 1 ÍÍH 28 42 1 íírH 28i ad*-Od 42* N-Ž 1 o kd • O w e i a d* Od 1 X oi-a 1 o k • WH 1 o•d c k a W«k • <0 X• w ti 01 1 4 X w 1 ύ 28 <42 4 X tá a X 1 o UH 28 42 L 28i a -»* Sd 42* • 3NX 1 8-, 28 42 Od 1 X *s 01« 2,4,6-trl-terc- butylfanol 0,10 0,16 0,18 0,23 0,28 0,43 0,88 1,35 99.4 99,2 99.2 98.8 98.9 98.5 98,4 98.3 63.8 67.9 69.8 65.9 65.9 57,6 53,4 43.9 27.4 32,6 32,0 33,0 33.3 39,8 44.4 51,0 0,5 0,5 6,5 0.6 0.7 0,9 1.0 0.9 8.6 11.5 12,2 12.9 13,4 13.9 16,3 15.6 44.4 36.4 36.8 33.1 32.2 26.8 21,6 17.4 0.1 0.2 0,2 0.2 0.2 0,3 0,3 0Λ 18,5 18.5 18,8 19.6 19,5 17.2 14.9 13.3 0.4 0,4 0.4 0,6 0.7 1,1 1.6 1,4 11.9 17,2 18,1 19.4 20,6 23.9 30,0 32.5 61,1 54.2 52,9 49,0 48.8 45.2 39.8 36,0 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,5 0,5 0,9 25.6 27.7 28,0 29.4 29.8 29,2 27.5 27,0 1.3 0.7 0,5 0.9 1.0 1.8 2.7 3,0 zataženi· katalyzátor· Přiklad 3

Postupuje aa podobna ako v příklad· 1, lan a týa rozdialoa, ža aa při stálaj teplo ta 120 ♦ l °C a atáloa zataženi akvlaolárnou zaaaou fanol - tarc-butylalkohol-3 -1 0,231 9,«ca|(at,h saní priatok duaika ako noanáho plynu. Doalahnutá výaladky aú v tabul-ka 3. 202 607

Tabulka 3

Prietok dueika *—1 H 1 JC • wn « 1 o • co o 1-í Konverzia (%) Selektivita terc-butylalkoholu(%) na: Selektivita fenolu (%) na: terc-butyl- alkoholu fenolu izobután diizobutány 2-terc-butyl- fenol 4-terc-butyl- fenol 2,6-di-terc- butylfenol 2,4-di-terc- butylfenol 2,4,6-tri-terc- butylfenol 2-terc-butyl- fenol 4-terc-butyl- fenol 1 υ U r-l Φ O 4-» C 1 Φ•H M-UM 1 > 10 «» • 3N-O 2,4-di-terc- butylfenol 2,4,6-tri-terc- butylfenol 55 37 19 10 0 98,2 98,8 99,0 99,1 99,6 49,7 65,9 70,4 67,0 66,1 43,0 33,0 32,5 31,7 32,3 0.7 0,6 0,8 1.2 1.4 10,7 12.9 11.9 15,6 16.9 25,8 33.1 34.1 29.7 28.7 0,2 0.2 0,3 0,3 0,4 18.9 19,6 19.9 20,3 19,0 0.7 0,6 0.7 1.2 1.3 17.5 19,3 17,8 23,1 25.5 50,3 49,5 51,2 43,9 43,1 0,3 0,3 0.4 0,4 0,6 30.9 29,4 29.9 30,2 28,7 1.2 0.9 1.1 1,8 1,9 Přiklad 4

Postupuje sa podobné ako v přiklade 1, len s tým rozdlelom, že při etálej teplota120 + 1 °C a zataženi katalyzátore 0,231 » v nastrekovanej zmesi v prvom poku- se tvoři mol. poměr fenolu k terc-butylalkoholu 2 : 1 a v druhom pokuse 1 : 2. V prvompokuse pri mol. pomere fenol : terc-butylalkohol -2:1 konverzia terc-butylalkoholu je 99.8 % a fenolu 37,9. Selektivita premien terc-butylalkoholu (v %) na izobutón tvoři59,6; diizobutány 0,2; 2-terc-butylfenol 2,8; 4-terc-butylfenol 31,4; 2,6-di-terc-butyl-fenol 0,1; 2,4,6-tri-terc-butylfenol 0,2. Selektivita fenolu (v %) na 2-terc-butylfenol7,1; 4-terc-butylfenol 78,4; 2,6-di-terc-butylfenol 0,1; 2,4-di-terc-butylfenol 14,5; 2.4.6- tri-terc-butylfenol 0,5. Pri mólovom pomere fenol : terc-butylalkohol >1:2, kon-verzia terc-butylalkoholu je 98,6 a fenolu 93,0. Selektivita terc-butylalkoholu (v %) je 55.8 na izobután; 0,95 na diizobutány; 6,4 na 2-terc-butylfenol; 13,8 na 4-terc-butylfe-nol; 0,4 na 2,6-di-terc-butylfenol; 21,4 na 2,4-di-terc-butylfenol a 1,3 na 2,4,6-tri--terc-butylfanol. Selektivita fenolu (v %) tvoři 13,2 na 2-terc-butylfenol; 39,0 na4-terc-butylfenol; 0,8 na 2,6-di-terc-butylfenol; 44,1 na 2,4-di-terc-butylfenol a 2,7 na 2.4.6- tri-terc-butylfenol. Přiklad 5

Postupuje sa podobné ako v přiklade 1, len namiesto fenolu sa v ekvimolárnej zmeeis vodným roztokom ter-butylalkoholu použije p-krezol. Pri teploto 120 °C zaťaženie kata-lyzátore je 0,131 9«CMkat* Konverzia p-krezolu doeiahne 75,3 % a terc-butylalkoholu 98,3 %. Selektivita premien terc-butylalkoholu na izobután (v %) tvoři 42,6; na diizobu- 202 607 tény 1,24 a terc,-butylkrezoly 89,2. Přiklad 6

Postupuje ea podobna ako v přiklade 1, lan^a tým rozdielom, že na hlavu reaktora aaprl teplote 128 °C dávkuje ekvlmolárna zmee fenolu e metyl-terc-buťyléterom, pričom kon-verzla fenolu dosahuje 74,6 % a metyl-terc-butyláteru 99,4 %. Selektivita fenolu na 2-tero·butylfenol 2,6 %t na 4-terc-butylfenol 72,0 %t na 2,4-di-terc-butylfenol 25,2 %t na 2,6-dir-terc-butylfenol 0,2 % a 0,37 % na 2,4,6-trl-terc-butylfenol. Selektivita metyl-tené-bu-tyléteru (v %) na dllzobutány tvoři 0,3; terc-butylalkohol 1,3; 2-terc-butylfenol 9,1;.4-terc-butylfenol 55,6 %; 2,6-di-terč-butylfenol 0,1 %; 2,4-dl-terc-butylfenol 19*5 a 2,4,6-trl-terc-butylfenol 0,3. Přiklad 7 3

Na hlavu reaktora a obeahom 50 cm foeforečnanováho katalyzátora o zrněni 1,25 až5'mm e obeahom 22,61 % hmot. fosforu a £l«le kyaloetl 298 mg KOH/g ea dávkuje prl teplote160 + 1 °G ekvlmolárna zmee fenolu e vodným roztokom terc-butylalkoholu, ápeclflkovaná vpřiklade 1, v množstva 0,230 «b”1 Pri eúčaenom prletoku dueika 37 cm3 .cmjj3t .h-1,

Konverzla terc-butylalkoholu doeahuje 99,9 a fenolu 67,0 %· Selektivita (v %) premlenterc-butylalkoholu na lzobután tvoři 34,9; na dllzobutány 2,2; 2-terc-butylfenol 4,7;4-terc-butylfenol 53,9 a 2,4-di-terc-butylfenol 4,7. Selektivita (v %) premlen fenolu na2-terc-butylfenol tvoři 7,3; na 4-tere-butylfenol 85,7 a 2,4-di-terc-butylfenol 7,4. Přiklad 8

Postupuje ea podobné ako v přiklade 7, len teplota reaktora (katalyzátora) mieeto160 °C Je 200 °C. Konverzla terc-butylalkoholu je 99,9 a fenolu 38,8 %. Selektivita pře-slen (v %) terc-butylalkoholu na izobutáft je 57,3; na dllzobutány 2,5; 2-tere-butylfenol3,8; 4-terc-butylfenol 34,6 a 2,4-di-terc-butylfenol 1,42. Selektivita (v %) fenolu na2-terc-butylfenol doelahne 9,4 a na 4-terc-butylfenol 85,6. Přiklad 9

Na katalyzátor charakterizovaný v přiklade 7 ea podobným poetupoa dávkuje ekvimo-•3 1. lárna zmea fenolu e metyl-terc-butyláterom v množstvo 0,123 fl^cm^^.h pri teplote kata-lytického ldžka 137 °C. Konverzla fenolu doeahuje 42,4 a metyl-terc-butyláteru 98,8 %,Selektivita (v %) fenolu na 2-terc-butylfenol je 6,2; na 4-terc-butylfenol 75,9; na2,4-di-terc-butylfenol 14,4; na 2,6-di-tarc-butylfenol 0,1 a na 2,4,6-trl-terc-butylfenol2,9. Selektivita (v %) na terc-butylalkohol Je 0,4; dllzobutány 0,3; 2-terc-butylalkohol 202 607 3,7; 4-terc-butylalkohol 45,6; 2,4-di-terc-butylfenol 8,6 a 2,4,6-tri-tarc-butylfenol 0,6 Přiklad 10

Podobným postupom ako v přiklade 7 sa na foeforečnanový katalyzátor dávkuje pri prietoku dueika 37 cm3.cm^3t.h“1 a konStantnej teplota 160 + 1 °C 0,25 9«cn\at .h-1, ekvimolár-nej zmeai fenol - izobutyl-terc-butyléter. Konverzia fenolu dosahuje 97,6 a izobutyl-terc-butyléteru 96,9 %, ao selektivitou fenolu (v %) na 2-terc-butylfenol 3,9; 4-terc-butylfenol 68,9; 2,6-di-terc-butylfenol 0,1; 2,4-di-terc-butylfenol 30,3; 2,4,6-tri-terc-butylfenol 0,4 a difenyláter 0,2, Selektivita (v %) premien izobutyl-terc-butyléteru na izobuténtvoři 44,1; na dlizobutény 3,7; na 2-terc-butylfenol 2,0; na 4-terc-butylfenol 34,7; na 2,6-di-terc-butylfenol 0,05; na 2,4-di-terc-butylfenol 15,2 a na 2,4,6-tri-terc-butylfe-nol 0,2. Přiklad 11

Podobným postupom ako v přiklade 7 sa na foeforečnanový katalyzátor pri teplotaη o o 1 120 + 1 C a prietoku dueika 37 cm .cmj^.h" dávkuje ekvimolárna zmes fenolu s vodnýmroztokom terc-butylalkoholu, 8 rdznym obsahem vody, Zaťaženie katalyzátore terc-butylalko holom (počítaná na konc. 100 %) je pri koncentrácii terc-butylalkoholu 70 až 90 % hmot. -3 -1 0,12 a pri koncentrácii 99,5 % 0,10 9«cmkat.h . Dosiahnuté výsledky sú v tabulke 4.

Tabulka 4

Koncen- trácia terc- -butyl- alkoho- lu (% hmot, Konverzia (%) Selektivita terc-butylalkoholu(v %) nas Selektivita fenolu (v %) na: terc-butyl- al-koholu fenolu izobutén dlizobutény 2-terc-butyl- fenol 1 3 Λ O LH Φ o W C 1 Φ 2,6-di-terc--butylfenol 2,4-di-terc--butylfenol 2,4,6-tri-terc- butylfenol 2-terc-butyl- fenol 4-terc-butyl- fenol 2,4-di-terc- butylfenol 2,4,6-tri-terc- butylfenol 70 90 99,5 98,1 98,4 99,9 50,2 62,0 67,0 49.4 35.4 34,3 0.6 0,5 2.2 6,8 6,6 4.7 40,8 51,6 54,0 0,0 0,0 0,0 2.3 5.3 4.7 0.1 0,5 0,1 13,2 10,5 7,9 79,5 81,8 85,7 4.6 8.3 7.4 0,3 0,9 0.1 Přiklad 12 00 rotačného autoklávu z nehrdzavejúcej ocele o ebjeme 1 dm sa naváži 5 g katexuv H-forme Specifikovaného v přiklade 1 a 10 g fosforečnanového katalyzátore Specifikova-ného v přiklade 7. Balej sa přidá 94,1 g fenolu a 88 g metyl-terc-butyléteru. Po prefúka'

Claims (1)

1. 202 007 ni autoklávu duaikom aa obsah autoklávu za neuatálej rotácie vyhraje na teplotu 14Ď + 2 °Ca pri taj to teplota aa udržuje počaa 4 h. Po ochládáni autoklávu na 20 °C aa vypuatiaplynné podiely, pozoatávajúca z 15,4 % hmot, lzobuténu a 84,6 % haot, dimetylétaru. Potomea z autoklávu vyberie 170 g kvapalnáho produktu. Konverzla fenolu doaiahne 66,3 % a me-tyl- terc-butylátaru 96,4 %. Selektivita fenolu na 2-terc-butylfenol doaiahne 38,6 %; na4-terc-butyláter 31,0 na 2,4-di-terc-butylfenol 27,9 % a na 2,4,6-trl-terc-butyléter 1,3 %· Selektivita matyl-tsrc-butyláteru na dilzobután doaiahne 5,1 %i na 2-tarc-butylfa-nol 26,8 %t na 4-terc-butylfanol 21,5 %; na 2,4-di-terc-butylfenol 19,3 a na 2,4,6-tri--terc-butylfenol 0,9 %. PŘEDMĚT VYNALEZU Spftaob alkylácle fenolu a/alabo alkylfanolu aspoň p jedným alkylem o počte atómovuhlika 1 až 4 v kvapalnaj a/alabo plynnej fáze, pdaobanim alkylačnáho Činidla alabo zmaaialkylačných činidiel v molárnom poměre k fenolu O.5 až 4 : 1, za katalytického účinkusilných minerálnych kyselin a/alabo "aneolvokyaelin", a výhodou kataxu v H-formě a/alaboaspoň Jedného kyallčnika fosforu na noaičoch, pri teplota 30 až 250 °C, a výhodou 80 až170 °C, připadne tiež za přítomnosti rozpúiťadlel a nosného plynu, vyznačujúcl aa tým, žaalkylačným činidlem aú zlúčeniny obecného vzorca R*OC(CH3)3, v ktorom R’ je alkyl o počtaatómov uhlika 1 až 12, alkanyl o počta atómov uhlika 3 až 12 alabo cykloalkyl o počta ató-mov uhlika 6 až 8, a/alabo vodný roztok a obaahom 30 až 99,5 % tarc-butylalkoholu, 8 výho-dou za pritomnoéti izobuténu, pričom východiskové suroviny aa do prostredia alkylácle pri-vádzajú samostatné, alebo apolu, kontinuálně, polokontinuálna alabo pretržite a získanáprodukty sa izolujú, a výhodou rektiflkáclou a/alabo kryitallzáciou a naakonvartovaná vý-chodiskové suroviny, ako aj vytvořený izobutén aa a výhodou racirkulujú.