CS201177B1 - Rotační frézovací nástroj s výměnnými elementy, zejména na dřevo - Google Patents

Description

Vynález se týká rotačního frézovacího nástroje s výměnnými elementy, zejména na dřevo, pro rovinné a tvarové frézování, který při rotací svým břitem odděluje z obrobku postupně třísky, nebo vyrábí třísky pro různý účel použití a pro následné jejich průmyslové zpracování.

Pod pojmem nástroj se v textu rozumí například nožové hlavy, nožové hřídele atd., jejichž tělo je homogenní, nebo může být dosaženo složením i z více dílčích nástrojů, modulů požadované jejich šířky.

Rozborem dosavadního stavu techniky bylo zjištěno, že nástrojem pro rovinné frézování v tuzemsku i v zahraničí je téměř výlučně nástroj se stoupáním šroubovice Ý= 0°, s rovnými břity, jejichž délka odpovídá šířce nástroje, nebo jednotlivých sekcí tohoto nástroje. Málo, i když jsou dlouho známé, se v praští, využívají nástroje do šroubovice s velmi malou hodnotou do 80°, pro složitost výroby nožů a těl nástrojů, a zejména pro obtíže při jejich ostření V dřevařských provozech, jakož i pro složitost jejich ustavování do pracovních poloh. Částečným kompromisem je řešení, kdy nůž nástroje je tuhý a rovný a je upínán z čela do zubu a je umístěn šikmo k ose rotace. Takový nástroj má sice hřbetovou ploohu nože naostřenou do šroubovice, ale čelní plooha nože je rovná, takže v závislosti na šířce nástroje se proto mění úhel čela . Tyto nástroje hůře pracují než nástroje do šrou201 177

- 2 201 177 bovice, mohou být použity jen pro menší šířku nástrojů a při malém úhlu šikmosti zabudování nožů z čela zubu, nebo profilové drážky v těle nástroje.

Nedostatky používaných a známých nástrojů pro uvedené účely odstraňuje rotační frézovací nástroj s výměnnými elementy, zejména na dřevo, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v každé z profilových drážek těla nástroje je upevněn pružný, tenký a v pravidelných vzdálenostech od sebe příčnými náseky opatřený jednoduchý nebo složený řezný nástroj s rádiusem ohnutí od 0,1 do 250 mm, například jeden aktivní nůž, jehož rozměr tloušťky je menší, popřípadě shodný s rozměrem přesahu jeho břitů, čelního celistvého břitu a čelního děleného břitu nad tělo nástroje, anebo jeden aktivní nůž ve složení s jedním pasivním nožem určeným pro podpěru aktivnímu noži, které na stranách opatřených čelními břity na sebe plynule navazují, a to tak, že břity čelní celistvé aktivního nože přesahují čelní břity dělené nebo čelní břity celistvé pasivního nože a rozměr přesahu aktivního nože vůči břitům psaivního nože je menší, popřípadě shodný s rozměrem tloušťky aktivního nože, přičemž aktivní nůž jako jednoduchý řezný nástroj a aktivní nůž spolu s pasivním nožem jako složený řezný nástroj se v profilových drážkách v těle nástroje opírají o tvarované dorazy. Další doplňující znaky jsou, že jednoduchý nebo složený řezný nástroj je v profilové drážce těla nástroje upevněn pomocí rozpěrového elementu se šroubem a středících pevných nebo středících vyjímatelných elementů, kterými je opatřen alternativně bučí rozpěrný element, nebo tělo nástroje, že rozpěrkový element opatřený šroubem s rozpěrnou pružinou se v profilové drážce opírá o zadní stranu aktivního nože, dále že jednoduchý nebo složený nástroj řezný je v těle nástroje upevněn pomocí systému dvou drážek, rozpěrné drážky a nožové drážky oddělených od sebe částí těla nástroje určené jako rozpěrný element, přičemž do rozpěrné drážky je kolmo na její podélnou osu zavrtán rozpěrný šroub, že rozpěrné drážky zaúsťují a vyúsťují, nebo jen zaúsťují do podélných dutin v těle nástroje, jejichž středy jsou na přísném rádiusu od osy rotace nástroje a s touto osou jsou rovnoběžné, je také podstatné, že tvarovaný doraz je uložen na dně profilové drážky, nebo v těle nástroje, popřípadě v rozpěrovém elementu, že dotykové plochy tvarovaných dorazů mají přesný rádius k ose rotace nástroje, že buď aktivní nůž, nebo i nůž pasivní z jedné nebo obou delších protilehlých stran jsou opatřeny čelními celistvými břity nebo čelními dělenými břity s krátkými bočními břity, jejiohž délky je větší než délka mezibřitovýoh mezer, že oba nože, aktivní nůž a pasivní nůž jsou jednak opatřeny středícími otvory určenými pro vystředění břitů aktivních nožů a pasivních nožů do pracovních poloh a jednak alternativně na jedné nab'o na obou protilehlých kratších stranách jsou opatřeny bočními břity, že rozměr pracovní šířky těla nástroje je shodný s rozměrem základní délky aktivního nože nebo pasivního nože, popřípadě jejich násobků, že rozměr tloušťky aktivního nože je menší nebo shodný s rozměrem Šířky otupení středně otupeného břitu nástroje a ležív rozsahu od 0,04 do 0,3 mm, a že aktivní nůž i pasivní nůž jsou na čelní ploše v zóně mezi lamačem třísky a břitem opatřeny fazetkou ve tvaru šroubovice s proměnnou šířkou, která je na jedné straně nulová a na opačné straně maximální.

Pokrok a z něho odvozené výhody vynálezu spočívají v tom, že vychází z koncepce od3

201 177 stranit často nedostatečně kvalitní ostření nožů v dřevařském průmyslu nebo u malospotřebitelů a toto nahradit kvalitně ostřenými břity řezných nástrojů přímo u výrobce nožů. Výrobce potom dodává dlouhý nůž v podobě pásu dřevařským podnikům již jako hotový výrobek, například ve svitku libovolné délky nebo požadované hmotnosti. Používatel si může z pásu, podle šířek jím používaných nožových hřídeli nebo hlav vylamovat z pásu libovolné délky potřebných nožů, které přímo upíná. Jen v případě, že požaduje vytvářet polodrážky, dodatečně ostří pod požadovaným úhlem boční břity. Protože způsob upínání stávajících nástrojů umožňuje upínání 1 nožů podle vynálezu, zlepšuje se příkladným provedením nástroje jak kvalita nožů, tak ostření, upínání, evidence i distribuce, a to v porovnání se stávající praxí. Odpadá i pracné opatřování mezidélek nožů, nebol z pásu lze získávat libovolné další délky a její násobky.

Vynález dále sleduje zlepšit práci nástroje při oddělování třísek a řeší nástroje i s velkým stoupáním šroubovics . Zabývá se i zjednodušením seřizování nůžů do^- pracovních poloh. Nástroj je ve své podstatě jednodušší, umožňuje na svém těle umístění více profilových drážek, popřípadě jiného, příkladného upnutí nožů podle vynálezu. Další výhoda vynálezu spočívá v menší hmotnosti nožů a tím i v menších odstředivých silách vytvářených noži i upínacími elementy při rotaci nástroje a při použití různých otáček. Se zřetelem na konstrukci nožů, a tedy i na jejich pořizovací hodnotu, je nutno další výhodu vynálezu spatřovat v možnosti využívat nože 1 až 2krát,potom je vyřazovat. Vynálezem se podv statně zjednodušuje sortiment dddávaných nožů, zejména podle jejich délek. Vynález vychází i ze zaměnitelnosti tvaru a kvality nožů téže výrobní série i různých sérií dtaahodobé výroby. Existencí vynálezu dochází k úsporám nákladů na ostření nožů u spotřebitelů, které jsou značné. Charakteristickým znakem dosahovaného nového stavu podle vynálezu je možnost zavedení běžné výroby kvalitních a levných nožů různých tvarů, které mohou být využívány i ve stávajících nástrojích pomocí výměnných lišt, nebo u nástrojů nově konstruovaných. Tyto nové nástroje umožní ve svém důsledku využívání celkově lepšího procesu frézování jako dosažení lepších povrchů, menší hlučnosti, lepší využívání třísek pro průmyslové zpracování a snížení nákladů na jejich pořizování, seřizování a provoz vůbec. Současně řešení ponechává i možnost udržovat nástroje podle vynálezu dosavadním způsobem. Jak -aámo, nástroj, nebo jeho řezný element, je nejdůležitější součást obráběcích strojů. Pj»xe v tuzemsku i v zahraničí ukazuje, že obtíže provozu jsou především a trvale v této oblasti. Řešením nástroje podle vynálezu se uvedenému stavu čelí systematicky a s dlouhodobým koncepčním pojetím, jehož předností je výhodná možnost koncentrace výroby do větších územních celků jako jedna z forem integrace.

Rotační frézovací nástroj s výměnnými elementy, zejména na dřevo podle vynálezu je schematicky znázorněn na výkresech, kde značí obr. 1 schéma nesousledného procesu frézování dřeva v pohledu ze směru osy rotace, obr. 2 zvětšený detail oddělování třísky ostrým, středně tupým a tupým břitem v R^, obr.. 3 zvětšený detail oddělování třísky ostrým, střed-. ně tupým a tupým břitem Rg, obr. 4 zvětšený detail oddělování třísky ostrým, středně tupým a tupým břitem R^, obr. 5 zadní stranu dlouhého nože s čelními celistvými břity z

201 177

- 4 obou protilehlých stran a s předsekaným modulem základní délky nože, obr· 6 řez A-A*z obr* 5, obr· 7 zadní stranu dlouhého nože s čelními dělenými břityj umístěnými z obou protllehlýoh stran proti sobě a s předsekanými moduly základní délky nože, obr· 8 řez B-B* z obr. 7, obr. 9 řez C-C*z obr* 7, obr. 10 naznačené tangenciální podbruěování krátkých břitů v pásu dlouhého nože s dělenými břity a naznačeným brusným kotoučem, obr. 11 naznačené broušení dlouhého nože s naznačenými dvěma brušhými kotouči, obr. 12 příklad nože do šroubovice s přerušovanými břity z obou stran nože s občním břitem určeným pro rovinné frézování i vytváření polodrážky, obr, 13 příklad nože do šroubovice se středícími otvory s nepřerušovaným jedním hlavním břitem a jedním bočním břitem, obr. 14 příklad nožové podpěry aktivního nože v těle nástroje s podtáčeným vrcholem profilové drážky, obr. 15 příklad nožové podpěry výstupkem na těle nástroje, obr. 16 příklad nožové podpěry návarem na těle nástroje, obr. 17 příklad tvarového dorazu aktivního nože v rozpěrném elementu, obr. 18 příklad tvarového dorazu aktivního nože v těle nástroje, obr. 19 příklad tvarovaného dorazu vloženého a nevyjímatelně spojeného s tělem nástroje nebo rozpěmým elementem, obr. 20 detail profilové drážky se středícími elementy uloženými v rozpěrné liště a se sevřenými noži aktivním a pasivním, obr. 21 detail těla nástroje s aktivním nožem v drážoe nožové a s rozpěrnou drážkou opatřenou podélnou dutinou a rozpěrným šroubem a tvarovaným dorazem ve tvaru tyčinky, obr. 22 detail těla nástroje s nožem v nožové drážce a šroubem uloženým ze hřbetní strany nože, obr. 23 profilová drážka s nasazeným aktivním nožem na středioí elementy a připojeným k tělu nástroje upínací lištou s pružinou a šroubem, obr. 24 detail paty nožové drážky s tvarovaným dorazem z obr. 21, obr. 25 detail opření aktivního nože i pasivního nože o nevyjímatelnou tyčinku v řezu a pozměněném měřítku, obr. 26 detail opření aktivního nože o tupé dno profilové drážky při sevření podle obr. 21, obr. 27 znázornění míry opotřebení aktivního nože alternativně spojeného s nožem pasivním, obr. 28 detail přesahu aktivního nože nad pasivním nožem, obr. 29 příklad upevnění aktivního nože v nožové drážce s podélnou dutinou a šroubem pro axiální středění nože, obr. 30 středící element pro upnutí podle obr. 29, obr. 31 středící element z obr. 29 s nasazeným aktivním nožem v pohledu G-G^ obr. 32 řez E-E*z obr. 30 a obr. 33 řez Ρ-Ϊ* z obr. 30.

Za účelem pochopení samoostřioího účinku břitu aktivního nože v nástroji podle vynálezu jsou na obr. 1 až 4 znázorněny skutečnosti,které osvětlují závažná zjištění během obráběcího procesu.

Na obr. 1 je funkční schéma používaného frézovaoího procesu nesousledného ze směru osy rotace válcového nástroje, kde pasivní nůž 4. je opatřený břitem 201. charakterizovaný mimo jiné svou geometrií φ úhel cela, ^3 » úhel břitu, cC úhel hřbetu, úhel stoupání šroubovice břitu, tento břit se při rotaoi pohybuje po řezné kružnici 207. Obrobek £ je posouván ve směru U, proti pohybu břitu 201. čímž odděluje na své pracovní dráze třísku 502. Odebíráním tloušťky snímané vrstvy h_g se získá obrobená řezná ploch 501. Při rotaci proti směru posuvu obrobku £ se nejprve na vyznačeném R^ břit 201 dotkne povrohu 501. Tloušťka třísky 502 je zde nulová -a . Dále v poloze R_g je tloušťka třísky 502 střed- 5 201 177.

ní - a_fl a při výstupu Rj je tloušlka třísky 502 maximální -a^. Detail tvaru břitu 201 při stupni otupení na rádiusech Rp R₂, R^ vůči tloušíee třísky 502 v a₀, a_g, a_B je znázorněn na obr. 3 a 4. Ha obr. 3 je patrné, že nejlépe zaěíná oddělovat třísku 502 břit 201 v Rj., jehož břit je ostrý a má prakticky nulevé otupení -o_o· Hůře již pracuje břit 201 se středním otupením -o_ a nejhůře břit 201 již zcela tupý s maximální Šířkou _£ ~~~~ otupení -o_m. Tuto šířku otupení lze pozorovat i změřit mikroskopem, někdy je patrné i pouhým okem. S postupným otupováním, jak znázorňuje obr. 2 až 4, se prudce mění hlavně úhel čela^* břitu 201 v dotykové ploše 501 s třískou 502. Otupovaná plocha břitu 201 mění svoji hodnotuv každém jejím místě. Úhel čela otupeného břitu 201 vůči otupené ploše se mění v rozpětí 360° - &C + βϊ tj. až 300°I Otupené břity proto značně pálí, neboí stlačují dřevo působením značně negativního , zejména při tenké třísee 502. Toto je velmi důležité zjištění pro pochopení samoostřicího účinku břitu aktivního nože. Se zřetelem na tyto skutečnosti je uzpůsoben podle obr. 5 dlouhý aktivní nůž 2, popřípadě dlouhý pasivní nůž 21 délky L_p, jehož délka je totožná s délkou pásu L^, například 300 bm. 2 obou protilehlých stran nese aktivní nůž g čelní celistvé nepřerušované břity 201 vytvořené průnikem broušených břitových ploch 2021 pod úhlem břitu/^ a následným lapováním a hlazením břitů 201. Tento pás má svou stejnou a volitelnou šířku šn. v konkrétním případě 22 mm. Je opatřen středícími otvory 204 s volitelnou roztečí t_o těchto otvorů, volitelným jejich tvarem a vůlí, v konkrétním provedení mají otvory 204 šířku š₀ 6 mm a délku L_g 7 mm a jsou obdélníkového tvaru a v rozích jsou opatřeny R 1 mm. Tento nůž 2 má ze hřbetové strany, mimo vlastní oblast břitů 201 provedeno opakované předsekání označené i.

Tímto předsekáním je dán volitelný optimální modul Ljz· což je vlastně základní délky minimálně dlouhého nože, v konkrétním případě $ je rovno 25 mm, popřípadě 1, což je 25,4 ·£&&

mm* Obměnou je aktivní nůž nebo pasivní nůž podle obr. 7 s čelními dělenými břity, děleným břitem 202. Délka nože je obdobně jako u nože s celním celistvým břitem 21 1 rovna Lp se stejnými středícími otvory a stejné rozteči t_p a stejným modulem 1^» jehož celková délka je rozdělena na 2 části, tj. na poněkud delší část L_b, která značí délku čelního děleného břitu 202 a kratší část L_m, která značí délku mezibřitové mezery 203. Čelní dělené břity 202 mohou být z obou stran pásu proti sobě, čímž dva nože umístěné v nástroji za sebou, a z nichž jeden je bez převrácení otočen v rovině o 180° vůči druhému, pracují vždy jako jeden nůž s nepřerušovaným břitem, tj. čelním břitem celistvým. Na obou stranách přerušovaného, tj. děleného břitu 202 je čelní dělený břit 202 opatřen krátkým bočním břitem 206. jehož vytvoření je detailně znázorněno na obr. 10 a 11, kterýžto obrázek naznačuje ostření čelních dělených břitů 202 pomocí dvou brusných kotoučů ^z obou stran pásu L nebo Ir pod požadovaným úhlem břitu /$ ♦ U broušení bočních břitů 206 brusným kotoučem 8 u dvou sousedních břitů 206 současně se získá požadovaný tangenciální úhel £ £ Aktivní nůž 2, nebo pasivní nůž 21 podle vynálezu s čelními dělenými břity 202 uloženými ve šroubovici ⁰ je obdobně opatřen mezibřitovými mezerami 203. krátkými bočními břity 206 bočními břity 205 z jedné strany nože, který je vhodný k rovinnému frézování, nebo k vy tváření polodrážky. Obměnou je aktivní nůž 2 nebo pasivní nůž 21 z obr, 13, který je z

201 177

-6 jedné hřbetové strany opatřen Solním celistvým břitem 201 a dále je opatřen jedním bočním břitem 205. jakož 1 středloíml otvory 204. Tento druh nože je vhodný k rovinnému frézování a k vytvoření jiné polodrážky než podle obr. 12. Ostřené plochy na hřbetu nože jsou označeny 2021. Alternativně mohou být provedeny nože s různým tvarováním čelních celistvých břltů 201 1 čelních dělených břltů 202. a to z jedné nebo i z obou protilehlých stran nože, taktéž je možno situovat 1 boční břity 205. Takové nože mohou být provedeny tak, že jejloh břity jsou různě uspořádány do šroubovice a tyto nástroje mohou být alternativně opatřeny 1 vhodným lamačem třísky.

Konstrukce nástroje se zřetelem na funkci nožové podpěry je znázorněna na obr. 14» a 16. Ve všech třech případech provedení je tělo JL nástroje opatřeno profilovou drážkou 101. ve které je pomocí rozpěrné liěty 303 a šroubu 301 upnut aktivní nůž 2. Rozpěrná lišta 303 je v horní své části opatřena lamačem 304 třísek. Nožová rozpěra 106 je na těle nástroje podle obr. 14 vtělena přímo do nástroje, tj. do jeho těla 2 podtáčeným vrcholem profilové drážky 101 se sklopnou plochou pod úhel hřbetu^» , tfekže válcová plocha na nástroji chybí. Aktivní nůž 2 je v profilové drážce 101 uložen tak, že je pod ním i

volný prostor, mezera 108. Nožová podpěra 106 na nástroji podle obr. 15 je vytvořena na těle 2 nástroje ponecháním určité úzké šířky válcové plochy za přesahujícím aktivním nožem 2, čímž přesah £ čelního celistvého břitu 201 nad tělo 2 nástroje je rozdělen na dvě části, tj. na přesah p^ a p_g. Nejlepěího účinku je dosaženo, když Pg má vůči břitu 201 aktivního nože 2 minimální hodnotu, například 0,2 až 0,4 mm, nebol tělo 2 nástroje se nedotýká obrobku 2 a aktivní nůž 2 může být velmi tenký. Nožové podpěra 106 na nástroji podle obr. 16 je vytvořena návarem destičky na tělo 2 nástroje v místě za přesahem aktivního nože 2, například hřitové destičky nebo jiného tvrdého kovu. Ve všech třech případech provedení není aktivní nůž 2 vystřeďován ani na doraz, ani pomocí vystřešovacích elementů. K jeho vystřeďování se používá stejných prostředků užívaných v současné praxi· U provedení nástroje podle obr, 14 js umožněno, aby aktivní nůž měl větěi šířku. Vsunutím do nástroje na doraz 6, se jeho čelní celistvé břity 201 nalézají přímo v radiálních pracovních polohách. Aktivní nůž 2 se potom využívá jenom jednou nebo oboustranně, .1 až 2krát se upíná a potom se vyřazuje,

Provedení nástroje v konstrukční úpravě umožňující nasouVání aktivního nože 2 na doraz je znázorněno na obr, 17, 18 a 19, U obdobného provedení nástroje jako v předchozích případech, tj. s vytvořenou profilovou drážkou 101. je u přikladu provedení obr, 17 rozpěrné liěta 303 na straně přivrácené k aktivnímu noži 2 opatřena tvarovaným dorazem 106. na kterém aktivní nůž dosedá. Podle obr. 18 je doraz 106 vytvořen přímo v těle 2 oéstroje v podobě výstupku. Podle obr. 19 je tvarovaný doraz 106 vložený a pevně spojený buň s tělem 2 nástroje, nebo s rozpěrnou líštou 303. Ve vseoh třeoh případech provedení tvarovaného dorazu 106 mohou čelní plochy tvarovaných dorazů 6, určených pro styk s aktivním nožem 2 nebo nožem obecně, upraveny tak, že jejich úkos js větší než úhel břitu/^ °.Tento úhel uvolnění nože v břitové zóně je označen na obr. 18 úhlem*a má za cíl, aby břit 201 aktivního nože 2 se výstupků nebo také tvarovaných dorazů £ nedotýkal.

201 177

VástroJ v provedení se složený· řezným nástroje· s jednoho aktivního nože 2 a jednoho pasivního nože 21 je znázorněn na obr.20. 7 nástroji, jehož tělo 1_ js opatřeno profilovou drážkou 101. jsou vsunuty a rozpěrnou lištou 303 se šroube· 301 a středícími pevnými elementy J upevněny a vystředěny oba nože. Pod upnutým aktivním nožem 2 a pasivním nožem 21 je tvarovaný doraz 6| může být však nahrazen mezerou 108. Složeného řezného nástroje se užívá jako v uvedeném případě u válcových nástrojů tam, kde přesah £ je větší než 1 nm a pasivní n&ž 81 má funkel nožové podpěry 106. Většinou však postačí v provozu vycházet u válcových nástrojů z jejich pracovních podmínek a lze tedy upínat přímo do profilových drážek 101 jen aktivní nůž 2. Platí zásada, že tloušlka £ aktivního nože 2 se rovná, nebo, je menší než velikost minimálního přesahu £ obr. 17 čelního celistvého břitu 201 vůči tělu 2 tohoto kterého nástroje, při jeho konkrétní práci.

Příklad provední nástroje, jehož rozpěrový element 2 je vytvořen dvěma vedle sebe uspořádanými drážkami, nožovou drážkou 103 a rozpěrnou drážkou 102 situovanými v těle 2 nástroje pod úhlem t je znázorněn na obr. 21. Aktivní nůž 2 je nasunut do nožové drážky 103. v jejíž patě je umístěna tyčinka - tvarovaný doraz 6 pro aktivní nůž 2, který je upnut pomocí šroubu 301 majícího funkci rozpěrnou. Rozpěrná drážka 102 je na svém konci opatřena podélnou dutinou 104. Vyjímání a upínání aktivního nože 2 lze provádět bez vyjímání šroubu 301.

Jiný podobný příklad provedení nástroje s rozpěrným elementem 2 tvořeným nožovou drážkou 103 a rozpěrnou drážkou 102 je znázorněn na obr· 22 a tou obměnou, že šroub 301 jednak upíná a jednak středí aktivní nůž 2, nebol je veden aktivním nožem 2 a opírá se o tělo 2 nástroje v rozpěrné drážce 102. Toto provedení nástroje může být v obměně provedeno tak, že šroub 301 je kratší a upevňuje se volným koncem do matice, která je neoznačena, a opírá se o její lože, které je taktéž neoznačeno. Aktivní nůž 2 se alternativně opírá o tvarovaný doraz 6 v patě nožové drážky 103.

Příklad provedení nástroje s profilovou drážkou 101 a v ní situovanými elementy je znázorněn na obr. 23. V těle 2 nástroje je upevněn středící pevný element 2» aa kterém je nasunut otvory 204 aktivní nůž 2. Do profilové drážky 101. která je na svém dně opatřena osazením 107 je vložena upínací lišta 305 se šroubem 301. na jehož volném konci je nasunuta rozpěrná pružina 302 opírající se jedním svým koncem o osazení 107 a druhým svým koncem o upínací lištu 305. Horní část upínací lišty 305. v niž je zapuštěna hlava šroubu 301. tvoří nožovou podpěru 106 pro aktivní nůž 2, V těle 2 nástroje je před aktivním nožem 2 situován lamač 304 třísek.

Další alternativa nástroje podle vynálezu je znázorněna na obr. 29, kde v těle 2 nástroje je v nožové drážce 103 nasunut aktivní nůž 2, který je v nožové drážce 103 opatřené podélnou dutinou 104 upevněn pomocí vyjímatelného středícího elementu 401 se zářezem 402 a šroubu 301. Podélná dutina 104 je rovnoběžná s osou rotace nástroje. Tělo 2 nástroje je obAobně jako u předchozích případů před aktivním nožem 2 opatřeno lamačem 304 třísky.

201 177

- 8 Popsané provedení nástroje využívá známého účinku, kdy k vymezení i sebemenší vůle mezi lamačem 304 dochází již po několka metreoh obrábění, nebo? se zde napěchují velmi drobné částice.

Se zřetelem na samoostřioí účinek břltu aktivního nože 2 je konstrukční řešení nástroje podle vynálezu znázorněno na obr. 27 s naznačenou mírou opotřebení 2022 aktivního nože 2, Tím, že pasivní nůž 21 je na rozdíl od aktivního nože 2 méně otěruvzdoraý, avěak jeětě dostatečně pevný v místě 106. tj, nožové podpěry obr. 20, podpírá aktivní nůž £.Ve vztahu k obr. 2, 3 a 4 je nutno tlouš?ku aktivního nože 2 volit s ohledem na otupování čelního břltu 201 za těch pracovních podmínek, za kterých nástroj pracuje. Tloušíka aktivního nože 2 nesmí zásadně být větěí, než šířka středně otupeného břitu o , čímž se

-JL získá vhodný ostřicí účinek.

Aktivní nůž £ s pasivním nožem 21 před prvním použitím v nástroji může být pevně spojen, přičemž toto spojení se může provádět buá v celá ploěe, nebo jen v určitých zónách. Takto spojená nože původně rovná mohou před spojením být předepnuty'do libovolná ěroubovioe, nebo jiného vhodného tvaru a až po předpětí se spojí. Takový řezný nástroj se měkčeji upíná v nástroji do ěroubovioe a lépe se vysouvá na řeznou kružnici. Masivní tlustý nůž tvaru ěroubovioe lze totiž vysouvat jen ve směru stoupání této ěroubovioe,tj. více do strany nástroje než na řeznou kružnioi 207. oož je nepoužitelná. Nástroj řešený pro větší přesah £ čelního břltu 201 aktivního nože 2 nad tělo J. nástroje nad 1 mm je znázorněn na obr. 28. Přesah čelního břitu 201 aktivního nože 2 vůči čelnímu břltu 202 pasivního nože 21 je označen p₂ a přesah čelního břitu 202 pasivního nože 21 vůči tělu J, nástroje je označen p^. Tloušíka £ aktivního nože £ v takovém případě odpovídá, nebo; je větší než přesah p₂ a tloušíka & pasivního nože 21 odpovídá, nebo je větší jako hodnota p^ Takto je dosažen dostatečný podpěrný účinek pro aktivní nůž 2 v místě nožové podpěry 106. a proto je aktivní nůž £ tenký. Dále je na zmíněném obr. vyznačen poloměr £ lamače 304 třísky s negativním úhlem čela lamače LČ. jehož optimální hodnota je rovina -10° a optimální vzdálenost a optimální vzdálenost břitu ve směru úhlu od lamaěe

304 lZ> odpovídá 6ti až 8mi násobku střední tlouš?ky třísky 502 e označením a z obr. 1. '

Znázorněné příklady provedení nástroje podle vynálezu nevyčerpávají možná alternativ» ní konstrukční řešení nástroje. Je přirozená, že může být použito vzájemných kombinací jak podpěrných funkcí znázorněných jako nožové podpěry 106 na různýoh tvarech profilových drážek 101 a příslušných místech těla £ nástroje. To se týká i tvarovaných dorazů 6 a jejich kombinace při upínání jen aktivního, nebo současně i pasivního nože rovněž v různém provedení profilovýoh drážek 101. popřípadě jiného způsobu upnutí ve dvou drážkáoh, apod. Dále může bbt k ustavování čelních oelistvýoh břitů 201 a ěelníoh dělenýoh břitů 202 na řeznou kružnioi 207 využíváno působení magnetioké nebo elektromagnetické sily, při nerozepřených svíracích elementeoh, nebo? nože mají malou hmotnost.

Běžné používání nástrojů do ěroubovioe v praxi je oesta k přeměně stávajíoí hoWsEajr na průmyslově využitelnou třísku. S větším úhlem-^ř Zbřitu nástroje se totiž zlepšuj# kvalita třísek. Použitím úhlu^Xrovno 35° a většího jsou vyráběné třísky plošší, méněvnit- 9 201 177 řně poškozeny, blíží ee kvalitě standartních třísek vyráběných k tomu účelu, například pro výrobu třískových desek na speciálních třískovaoích strojích. Povrchové třísky 502 pro třískové desky mají střední tloušťku a v rozmezí 0,06 až 0,20 mm, středové potom 0,12 až _s

0,30 mm· Změnou tvaru nástroje s vyjímatelnými elementy lze dosáhnout 1 lepšího využívání dřevní hmoty.

Předmět vynálezu v konkrétní podobě je podepřen o výsledky rozsáhlých frézovacích zkoušek na laboratorním zařízení, z lisovacích zkoušek třískových desek aj. a je snahou r (projektem) přejít od stávajícího způsobu frézování, který se prakticky od minulého století nezměnil, na novou vyšší kvalitu, zajišťující komplexnost řešení nového způsobu frézování, změněným tvarem rotačních nástrojů s vyjímatelnými elementy.

Claims (12)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Rotační frézovací nástroj s výměnnými elementy, zejména na dřevo, umístěnnými v profilových drážkách v těle nástroje v rovinném uspořádání nebo ve šroubovici s libovolným úhlem stoupání břitu, určený jak pro rovinné, tak tvarové frézování, vyznačený tím, že v každé z profilových drážek (101) těla nástroje (1) je upevněn pružný, tenký a v pravidelných vzdálenostech (Lnz) od sebe příčnými náseky (i) opatřený jednoduchý nebo složený řezný nástroj s radiusem ohnutí od 0,1 do 250 mm, například jeden aktivní nůž (2), jehož rozměr tloušťky (s) je menší, popřípadě shodný, s rozměrem přesahu (p) jeho břitů, čelního celistvého břitu (201) a čelního břitu děleného (202) nad tělo (1) nástroje, anebo jeden aktivní nůž (2) ve složení s jedním pasivním nožem (21) určeným pro podpěru aktivnímu nuži (2), které na stranách opatřených čelními břity na sebe plynule navazují, a to tak, že břity čelní celistvé (201) aktivního nože (2) přesahují čelní břity dělené (202) nebo čelní břity celistvé (201) pasivního nože (21) a rozměr přesahu (p2) je menší, popřípadě shodný s rozměrem tloušťky (š) aktivního nože (2), přičemž aktivní nůž (2) jako jednoduchý řezný nástroj a aktivní nůž (2) spolu s pasivním nožem (21) jako složený řezný nástroj se v profilových drážkách (101) v těle (1) nástroje opírají o tvarované dorazy (6).
2. 2. Rotační frézovací nástroj podle bodu 1, vyznačený tím, že jednoduchý nebo složený řezný nástroj je v profilové drážce (101) těla (1) nástroje upevněn pomocí rozpěrového elementu (3) se šroubem (301) a středících pevných (4) nebo středících vyjímatelných (401) elementů, kterými je opatřen alternativně bučí rozpěrný element (3), ne, bo tělo (1) nástroje.

   ' A
3. 3. Rotační frézovací nástroj podle bodu 1, vyznačený tím, že rozpěrový element (3) opatřený šroubem (301) s rozpěraou pružinou (302) se v profilóvé drážce (101) opírá o zadní stranu aktivního nože (2).
4. 4. Rotační frézovací nástroj podle bodu 1, vyznačený tím, že jednoduchý nebo složený řezný nástroje je v těle (1) nástroje upevněn pomocí systému dvou drážek, rozpěrné drážky (102) a nožové drážky (103) oddělených od sebe části těla nástroje určené jako

   201 177

   - 10 rozpěrný element (3), přičemž do rozpěrné drážky (102) je kolmo na její podélnou oeu zavrtán rozpěrný ěroub (1021).
5. 5· Rotační frézovací nástroj podle bodů 1 a 4, vyznačený tím, že rozpěrné drážky (102) zaúsťují a vyúsťují, nebo jen zaúsťují do podélných dutin (104) v těle (1) nástroje, jejichž středy jsou na přísném rádlusu od osy rotace nástroje a s touto oeou jsou rovnoběžné.
6. 6. Rotační frézovaoí nástroj podle bodu 1, vyznačený tím, že tvarovaný doraz (6) je ulo žen na dně profilové drážky (101).
7. 7. Rotační frézovací nástroj podle bodů 1, 2 a 3, vyznačený tím, že tvarovaný doraz (6) je umíátěn budď v těle nástroje (1), nebo na rozpěrovám elementu (3).
8. 8. Rotační frézovaoí nástroj podle bodů 1, 2, 3, 4, 5» 6» a 7, vyznačený tím, že dotykové plochy tvarovaných dorazů (6) mají přesný rádius k ose rotace nástroje.
9. 9. Rotační frézovací nástroj podle bodu 1, vyznačený tím, že buď aktivní nůž (2), nebo 1 pasivní nůž (21) z jedné nebo obou delěích protilehlých stran jsou opatřeny čelními celistvými břity (201) nebo čelními dělenými břity (202) β krátkými bočními břity (206), jejichž délka (Lb) je větší než délka (Lm) mezibřitových mezer (203), a že oba nože, aktivní nůž (2) a pasivní nůž (21) jsou jednak opatřeny středícími otvory (204) určenými pro bystředění břitů aktivních nožů (2) a pasivních nožů (21) do pracovních poloh a jednak alternativně na jedné nebo na obou protilehlých kratších stra náoh jsou opatřeny bočními břity (205).
10. 10. Rotační frézovaoí nástroj podle bodů 1 a 9, vyznačený tím, že rozměr pracovní ěířky těla nástroje je shodný s rozměrem základní délky (Lnz) aktivního nože (2) nebo pasivního nože (21), popřípadě jejich násobků.
11. 11. Rotační frézovaoí nástroj podle hodů 1 až 4, 8, 9, vyznačený tím, že rozměr tloušťky b aktivního nože (2) je menší nebo shodný s rozměrem šířky (O₀) otupení středně otupeného břitu nástroje a leží v rozsahu od 0,04 do 0,3 mm.
12. 12. Rotační frézovací nástroj podle bodů 1 až 4» 8 až 11, vyznačený tím, že aktivní nůž (2) i pasivní nůž (21) jsou na čelní ploše v zóně mezi lamačem (Lč) třísky a břltem (201, 202) opatřeny fazetkou ve tvaru ěroubovioe s proměnnou šířkou, které je na jedné straně nulová a na opačné straně maximální.