CS199684B2 - Řezačka na skleněná vlákna - Google Patents

Description

Vynález se týká řezačky na skleněná vlákna, která rozřezává nekonečná, skleněná vlákna na poměrně dlouhou stříž.

Při rozřezávání kabelu skleněných vláken na stříž je podle dosavadního stavu techniky zařízení vytvořeno tak, že na poháněném válci je upravena soustava čepelí, Jejichž vzdálenosti odpovídají délce stříže. Ostří čepelí se dotýkají a vnikají do pláště poddajného přiváděcího válce, čímž se jednak kabel skleněných vláken rozřezává na stříž a jednak se současně pohání přiváděči válec. Aby se přiváděči válec otáčel konstantní rychlostí, svírají čepele s osou řezného válce ostrý úhel, takže přiváděči válec je neustále v záběru alespoň se dvěma čepelemi postupně a dochází k hladkému přenosu rotačního pohybu.

V poslední době se vyžadují střížová vlákna poměrně značné délky. Když se řezná délka neboli vzdálenost mezi sousedními čepelemi řezného válce zvětší asi nad 13 mm, narážejí čepele střídavě na přiváděči válec, což vyvolává rázové kmity. Tyto kmity urychlují opotřebení a zničení přiváděcího válce, který je obvykle ze syntetické pryskyřice nebo z pryže, a poškozují ostří čepelí.

K odstranění této nevýhody bylo proto navrženo zmenšit výšku čepelí, přičemž plášť řezného válce mezi čepelemi unáší přiváděči válec v okamžicích, kdy čepele vnikají do pláště přiváděcího válce. Když však jsou skleněná vlákna ještě měkká, zploští se jejich průřez kontaktním tlakem a nařezná nebo· střížová vlákna mají sklon se přilepit na pláště řezného a přiváděcího válce.

Rovněž se již prováděly pokusy spojit přiváděči válec a řezný válec a pohánět je odděleným převodem, je však velice obtížné uvádět oba válce do přesně stejné obvodové rychlosti, poněvadž mezi jednotlivými díly pohonu a převodu nastává nezbytný skluz. Mimoto je plášť přiváděcího válce neustále poškozován a opotřebováván opětovným stykem s čepelemi řezného válce a musí se periodicky opravovat nebo vyměňovat, čímž se mění jeho vnější průměr. Po takové zásahu je velice obtížné vytvořit znovu hnací spojení tak, aby se oba válce otáčely stejnou obvodovou rychlostí.

Nevýhody a nedostatky dosavadních zařízení odstraňuje řezačka na skleněná vlákna podle vynálezu, jejíž podstata spočívá v tom, že protilehlá čela jejího řezného válce tvoří na obou koncích čepelí převýšené přírubové válcové plochy o větším průměrů než má buben řezného válce, přičemž

199884 šířka přiváděcího válce je alespoň rovná šířce řezného válce včetně přírubových válcových ploch, které jsou v hnacím záběru s protilehlými konci vnějšího pláště přiváděcího válce.

Vzhledem k tomu, že čepele slouží pouze k řezání nekonečných vláken na stříž předem stanovené délky a nevykonávají funkci pohonu přiváděcího válce, může být hloubka jejich vniku do povrchu přiváděcího válce podstatně menší, čímž se zvýší životnost jak přiváděcího válce, tak čepelí.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkresech, kde obr. 1 znázorňuje schematický bokorys zařízení pro spojitou výrobu skleněné stříže, ve kterém je použito řezačky podle vynálezu, obr. 2 ukazuje nárys a částečný řez přiváděcího válce a řezného válce podle jednoho provedení vynálezu, obr. 3 je zjednodušený půdorys řezného válce z obr. 2, obr. 4 je analogický obr. 2, znázorňuje však obměněné provedení přiváděcího a řezného válce podle vynálezu, a obr. 5 ukazuje nárys a částečný řez běžnou řezačkou podle dosavadního stavu techniky.

V zařízení na spojitou výrobu skleněné stříže podle obr. 1 se velké množství skleněných vláken 18, která se odtahují z trysek 9 pícky 8, povléká lubrikačním činidlem nebo podobným materiálem pomocí nanášecího válce 11, potom se spojuje na plochý kabel 13 na sběrném válci 12 a vede se pomocí vodícího válce 14 na přiváděči válec 1. Přiváděči válec 1 je vyroben z poddajného nebo pružného materiálu, například ze syntetické pryskyřice nebo pryže, který má vysoký součinitel tření vůči skleněným vláknům 10. Přiváděči válec 1 se dotýká řezného válce 2, který je poháněn řemenem od elektromotoru 15 a přitlačován k přiváděcímu válci 1 neznázorněným hydraulickým nebo pneumatickým zařízením. Plochý kobel 13 se rozřezává čepelemi 19 řezného válce 2 na střižová vlákna C předem stanovené délky, která spadávají na pásový dopravník 17.

Jak ukazuje obr. 2 a 3, jsou na plášti bubnu 18 řezného válce 2 upraveny v předem stanovených vzdálenostech F drážky 20. Do každé drážky 20 je vsazena čepel 19 a přidržována v ní přidržovací destičkou 21. K oběma čelům bubnu 18 jsou šrouby B připevněny čelní přírubové desky 22, 23, které přečnívají přes hrany bubnu 18 a přidržují čepele 19 a přídržné destičky 21 v drážkách 20.

Přírubové válcové plochy 24, 25 čelních přírubových desek 22, 23 tvoří část obvodové plochy řezného válce 2 a slouží jako hnací plochy pro přiváděči válec 1. Čepele 19 vyčnívají mezi čelními přírubovými deskami 22, 23 nad přírubové válcové plochy 24, 25 do hloubky T a tvoří řeznou plochu 28. Řezné ostří 27 každé čepele 19 tedy vniká do pláště 28 přiváděcího válce 1 do hloubky T, čímž odřezává skleněná vlákna určité délky z kabelu 13.

Šířka W přiváděcího válce 1 je při nejmenším rovná šířce W’ řezného válce 2 včetně čelních přírubových desek 22, 23, takže přírubové válcové plochy 24, 25 jsou v plném neustálém záběru s povrchem hnaného přiváděcího válce 1. Přírubové válcové plochy 24, 25 jsou s výhodou zdrsněné, aby se zajistil pevný záběr a znemožnilo prokluzování.

Protože přenos rotačního pohybu na přiváděči válec 1 provádějí pouze přírubové válcové plochy 24, 25 čelních přírubových desek 22, 23 čepele 19 mohou pronikat do pláště 28 přiváděcího válce 1 jen do hloubky T, což zcela stačí k rozřezání kabelu 13 na stříž. Hloubka T je podstatně menší než hloubka vniku t znázorněná na obr. 5, kterou potřebovaly dosavadní válce v řezačkách na stříž, kde čepele obstarávaly současně rozřezávání kabelu 13 na stříž a pohon přiváděcího válce 1. Tím se životnost přiváděcího válce 1 a čepelí 19 značně zvýší.

V provedení podle obr. 4 jsou přírubové válcové plochy 34, 35 vytvořeny na vnějších okrajích bubnu 30 řezného válce 29 tak, že navazují na drážky 33, do kterých jsou zasunuty čepele 31 s přidržovacími destičkami 32. Čepele 31 a přidržovací destičky 32 jsou zajištěny na bubnu 30 řezného válce 29 čelními přírubovými deskami 38, 37, přičemž ostří 38 každé čepele 31 vyčnívá nad přírubové válcové plochy 34, 35 o vzdálenost Τ’. Ostří 38 vnikají do pláště 40 přiváděcího válce 39 a rozřezávají kabel 13 na stříž. I v tomto případě je přenos otočného pohybu z řezného válce 29 na přiváděči válec 39 zajištěn pouze třením mezi přiváděcím válcem 39 a přírubovými válcovými plochami 34, 35 řezného válce 29.

Jak Již bylo uvedeno, jsou v dosavadních řezačkách na stříž, které pracují s přiváděcím válcem 1 a řezným válcem 2 podle obr. 5 upraveny čepele 3 s řeznými ostřími 4 šikmo tak, že svírají s osou řezného válce 2 úhel a. Aby se zmenšilo opotřebení přiváděcího válce 1 a ostří 4 čepelí 3, jsou čepele 3 sníženy, takže plášť 6 bubnu 5 řezného válce 1 se dotýká přiváděcího válce 1 mezi čepelemi 3. Když jsou tažená vlákna ještě měkká, zplošťují se tímto tlakem á přilepí se často na plášť 6, 7 řezného a přiváděcího válce 1, 2. Tyto nevýhody jsou u vynálezu zcela odstraněny.

V důsledku odděleného řezného pohybu a hnací funkce, které vykonávají odděleně čepele a přírubové válcové plochy v řezačce podle vynálezu, lze dosáhnout bez obtíži stejné obvodové rychlosti přiváděcího válce i řezného válce a současně se sníží do značné míry vibrace, ke kterým dochází při nárazu čepelí řezného válce na přiváděči válec, a to i při vysokých pracovních rychlostech. Mimoto je přiváděči válec stejnoměrně poháněn nezávisle na délce řezané stříže, takže vzdálenost meΒ ·ν zl· sousedními čepelemi řezného válce lze v širokém rozmezí volit libovolně, například více než 50 mm, aniž by se snížila produktivita řezačky.

Claims (4)

1. Řezačka na skleněná vlákna k rozřezávání spojitých vláken na stříž určité délky, sestávající z poháněného řezného válce opatřeného soustavou vzájemně oddálených rovnoběžných, radiálně vyčnívajících čepelí, který je přitlačován do hnacího a řezného záběru s poddajnou vnější plochou přiváděcího válce, vyznačená tím, že protilehlá čela řezného válce (2, 29) tvoří na obou koncích čepelí (19, 31) převýšené přírubové válcové plochy (24, 25, 34, 35) o větším průměru než má buben řezného válce (2, 29) a šířka přiváděcího válce (1, 39) je alespoň rovná šířce řezného válce (2, 29) včetně přírubových válcových ploch (24, 25, 34, 35), které jsou v hnacím záběru s protilehlými konci vnějšího pláště přiváděcího válce (1, 39).

YNALEZU

2. Řezačka podle bodu 1, vyznačená tím, že přírubové válcové plochy (34, 35) jsou součástí bubnu (30) řezného válce (29),

3. Řezačka podle bodu 1, vyznačená tím, že přírubové válcové plochy (24, 25) jsou vytvořeny na dvojici čelních přírubových desek (22, 23) které jsou připevněny k protilehlým čelům bubnu (18) řezného válce (2) a mají kónicky tvarovaný vnitřní okraj k zajištění čepelí (19) v drážkách (20).

4. Řezačka podle bodů 1 až 3, vyznačená tím, že přírubové válcové plochy (24, 25, 34, 35) jsou zdrsněné pro zajištění třecího záběru s povrchem přiváděcího válce (1, 39) a čepele (19, 31) jsou rovnoběžné s osou řezného válce (2, 29).