CS199615B2 - Process for preparing derivatives of alkaloids - Google Patents

Process for preparing derivatives of alkaloids Download PDF

Info

Publication number
CS199615B2
CS199615B2 CS7699A CS9976A CS199615B2 CS 199615 B2 CS199615 B2 CS 199615B2 CS 7699 A CS7699 A CS 7699A CS 9976 A CS9976 A CS 9976A CS 199615 B2 CS199615 B2 CS 199615B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
group
alk
carbon atoms
formula
compound
Prior art date
Application number
CS7699A
Other languages
English (en)
Inventor
George J Cullinan
Koert Gerzon
Original Assignee
Lilly Co Eli
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Lilly Co Eli filed Critical Lilly Co Eli
Publication of CS199615B2 publication Critical patent/CS199615B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D519/00Heterocyclic compounds containing more than one system of two or more relevant hetero rings condensed among themselves or condensed with a common carbocyclic ring system not provided for in groups C07D453/00 or C07D455/00
    • C07D519/04Dimeric indole alkaloids, e.g. vincaleucoblastine

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Nitrogen And Oxygen Or Sulfur-Condensed Heterocyclic Ring Systems (AREA)

Description

R znamená skupinu NHž, NH—NH2, N(CH3)2, -pyrrolidinylovou skupinu, skupinu NH—alk—X, NH-cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku, skupiny NH—alk—Am, NH—al.k—[OH)1_3 nebo N3, v nichž alk znamená alkyl o 2 až 6 atomech uhlíku,
Am znamená skupinu NH2, NHCH3 nebo N(CH3)2a
X -znamená atom vodíku, kyanoskupinu, fenyl, -karboxyl, karbalkoxyl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkoxylové -skupině nebo karboxamidovou skupinu,
R1 znamená atom vodíku, - hydroxyl, O-alkanoyl o 1 až 3 atomech uhlíku nebo O-chloralkanoyl o 1 až 3 atomech uhlíku,
R2, R3 a R4 znamenají atom vodíku nebo hydroxylovou «skupinu, za předpokladu, že znamená-li R2 atom -vodíku, znamenají R3 a R4 -rovněž atom, vodíku, znamená-li R2 hydroxylovou skupinu, znamená alespoň jeden ze substituentů R3 nebo R4 rovněž hydroxylovou skupinu.
Způsob podle vynálezu spočívá v tom, že se
a) uvede v reakci sloučenina obecného vzorce I, v níž R znamená «skupinu O—CH3,
R1 znamená atom vodíku nebo acetyl a R2, o
R3 a R4 mají význam, uvedený shora se sloučeninou obecného vzorce II
NHžR5 (III, kde
R5 znamená atom vodíku, methylovou skupinu nebo aminoskupinu, a popřípadě se, je-li to žádoucí
b) v případě, že R znamená skupinu NH—NH2, uvede se takto získaná sloučenina v reakci s nitrozačním činidlem a se sloučeninou obecného vzorce
R6
Z
NH \
R7 kde
R6 znamená atom vodíku nebo· methyl a
R7 znamená methyl, -alk—X, cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku, -alk—Am nebo -alk—;(OH)i_3, kde alk znamená alkylovou skupinu o 1 až 6 atomech uhlíku a
Am а X mají význam, uvedený ve vzorci I, načež se popřípadě acyluje sloučenina, získaná ve istupni a) nebo b) v případě, že R1 znamená hydroxyl za vzniku sloučeniny, v níž R1 má odlišný význam od hydroxylové skupiny a popřípadě se kterýkoli ze získaných produktů uvede v reakci s netoxickou, anorganickou nebo organickou kyselinou za vzniku adiční soli výsledného produktu s touto kyselinou.
Bylo zjištěno, že několik přírodně se vyskytujících alkaloidů, které je možno získat z Vinca rosea má účinnost proti experimentálním zhoubným nádorům u zvířat. Jde zejména o· leurosin US patent č. 3 370 057, vinblastin i[vincaleukoblastin) US patent číslo 3 097 137, leurosidin (vinrosidin) a leurokristin (vinkristin) podle US patentu číslo 3 205 220. Dva z těchto alkaloidů, a to vinblastin a leurokristin jsou nyní na trhu jako léky iproti zhoubným národům, zejména proti leukémiím a příbuzným onemocněním u lidí. Z těchto derivátů je nejaktivnější leurokristin pro léčbu leukémií, tento derivát je však současně přítomen v nejmenším množstvím mezi alkaloidy Vinca rosea.
Chemické modifikace těchto alkaloidů jsou více méně omezené. Především jde o to, že struktura těchto látek je velmi složitá a je tedy obtížné navrhnout klinické reakce, jimiž by bylo možno ovlivnit specifické funkce v molekule. Mimoto se tímto způsobem často získají frakce, které jsou zcela neúčinné, pokud jde o chemoterapeutické vlastnosti, přičemž chemické složení těchto látek je velmi příbuzné složení látek účinných. Protinádorová účinnost je tedy zřejmě omezena na velmi specifické struktury a je velmi malá naděje získat chemickými změnami účinnější látky.
Jednou z úspěšných modifikací fyziologicky účinných alkaloidů byla výroba dihydrovinblastinu, popsaná v US patentu číslo 3 352 868 a náhrada acetylové skupiny v poloze C-4 vinblaistinového kruhu ve vzorci I vyšší alkanoylovou skupinou nebo jinou acylovou skupinou, jak bylo popsáno v US patentu č. 3 392 173. Některé z těchto derivátů prodlužují život myší, jimž byla naočkována leukémie P1534.
Jeden z -těchto derivátů, v nichž chloracetylová skupina nahradila acetylovou skupinu v poloze 4 vinblastinu je také vhodným meziproduktem pro výrobu strukturně modifikovaných vinblastinových sloučenin, v nichž je acetylová skupina vinblastinu v poloze 4 nahrazena Ν,Ν-dialkylglycylovou skupinou, jak bylo uvedeno v US patentu číslo 3 387 001. V průběhu výroby uvedených derivátů byl získán ještě další meziprodukt, a to 4-desacetylvinblastin. Tento meziprodukt, v němž není přítomna acylová skupina v poloze 4, kde se místo ní nachází neesterifikovaná hydroxylová skupina, je toxický a má v živém organismu velmi nízkou chemoterapeutickou účinnost proti krysí leukémii P1534, jak bylo popsáno v publikaci Hargrove, Lloydia, 27, 340 (1964).
Výhodná skupina sloučenin o-becného vzorce I sestává z amidů vinkadiolinu, leurokolombinu, 4-desacetoxyvinblastinu, 3‘-hydroxy-4-desacetoxyvinblastinu, deoxyvinblastinu a 4-desacetylderivátu, kteréhokoli ze svrchu uvedených dimerních alkaloidů s acetoxyskupinou v poloze 4, jakož i z farmaceuticky přijatelných solí svrchu uvedených látek s výjimkou těch, v nichž R znamená skupinu NH—NH2 a N3 s netoxickými kyselinami.
Příkladem skupin alk— (OH)i_3, alk—Am a alk—X ve svrchu uvedeném vzorci mohou být následující zbytky: methyl,
2-me.thy]pentyl, isohexyl, isopentyl, n-pentyl, n-hexyl, sek.hexyl,
2-hydroxy-n-hexyl,
5-kyano-n-pentyl,
2- hydroxyethyl, ethyl, isopropyl, n-butyl, sek.butyl, kyanomethyl, kyanoethyl,
3- hydroxypropyl,
2-dimethylaminoethyl,
2-aminoethyl,
2-methylaminoethyl,
2-hydroxypropyl, benzyl, fenethyl,
4-fenblbytyl,
2-aminoprypyl,
2-aminohexyl,
2-aim©tyylaminopropyl, 2,2‘-dihydroxyisopro^pyl, 2,2‘-dihydroxy-t-butyl, 2,2‘,2“-trihydroxy-t-butyl apod.
V obecném vzorci I znamenají pojmy alkanoyl o 1 až 3 atomech uhlíku a chloralkanoyl o 1 až 3 atomech uhlíku skupiny jako)· acetyl, chloracetyl, propionyl, 2-chlorpropionyl, 2-chlorbutyryl a butyryl, přičemž tyto pojmy je možno vyjádřit také vzorcem CO—alkyl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkylové části, alkanoylové skupina nebo vzorce CO—(Cl)—alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové části v případě, ' že jde o chloralkanoylovou skupinu. Pojem NH-cykloalkyl o 3 až 8 . atomech uhlíku zahrnuje cyklopropylaminoskupinu, cyklobutylaminoskupinu, cyklopentylaminoskupinu, cyklohexylaminoskupinu, cykloheptylaminoskupinu, cyklooktylaminoskupinu. Pod pojmem karbaikoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku v alkoxylové části spadá karbomethoxyskupina, k.arbethoxyskuipina, karbisopropoxyskupina a karb-n-propoxyskuplna.
V případě, že zbytek X ve skupině alk—X · znamená fenyl, může tato fenylová skupina nést běžné substituenty, které se obvykle nacházejí na aromatických jádrech, jako nižší alkyl, nižší alkoxyl, hydroxyskupiny, atom halogenu, nitroskupiny · apod., přičemž jedna fenylová skupina může nést více než jeden z těchto substituentů, které mohou být stejné nebo různé a mohou se lišit od původních substituentů. Příkladem těchto skupin může být
4-hydroxyfenyl,
2.4- dichlorfenyl, 2-methyl-C-'cOlorfenyl,
2.4- dinitrofenyl,
3.5- xylyl, 4-tolyl,
2- tolyl,
3- ethoxyfenyl apod.
Netoxickými kyselinami, které jsou vhodné pro tvorbu farmaceuticky přijatelných adičních solí s aminy ' jsou .např. anorganické kyseliny, jako kyseliny chlorovodíková, dusičná, fosforečná, sírová, bromovodíková, jodovodíková, dusitá, fosforitá apod. stejně jako netoxické organické kyseliny, · a to · zejména alifatické mono- a dikarboxyláty, alkanoáty, substituované fenylovou skupinou, hydroxyalkanoáty a alkandioáty, aromatické kyseliny, alifatické a aromatické sulfonové kyseliny apod. Farmaceuticky přijatelnými kyselinami jsou tedy sírany, pyrrosírany, kyselé sírany, siřičitany, kyselé siřičitany, dusičnany, fosforečnany, střední fosforečnany, kyselé fosforečnany, metafosforečnany, pyrrofosforečnany, chloridy, bromidy, jodidy, acetáty, propionáty, dekanoáty, kapryláty, akryláty, mravenčany, isobutyráty, kapronáty, heptanoáty, propionáty, oxaláty, malonáty, jantarany, suberáty, sebakáty, · fumaráty, maleáty butin-l,4-dioáty, hexin-l,6-dioáty, benzoáty, chlorbenzoáty, methylbenzoáty, dinitrobenzoáty, hydroxybenzoáty, methoxybenzoáty, ftaláty, tereftaláty, benzensulfonáty, toluensulfonáty, chlorbenzensulfonáty, xylensulfonáty, fenylacetáty, fenylpropionáty, fenylbutyráty, citráty, laktáty, 2-hydroxybutyráty, glykoláty, maláty, tertráty, methansulfonáty, propansulfonáty, n2fιtalef-l-sulfofáty, naftalen-2-sulfonáty apod.
Většinu sloučenin obecného vzorce I je •možno popsat jako ·deriváty vinblastinu. Vinblastin je sloučenina vzorce I, v níž R znamená · CHsO, R1 znamená acetoxyskupinu, R2 znamená β-hydroxyl (C-4‘-ethylová skupina je v poloze · a) a R3 a R4 znamenají atomy vodíku. Desoxyvinblastln je sloučenina vzorce I, v níž R2, R3 a R4 znamenají atomy vodíku, R znamená . CH3O a R1 znamená · acetoxyskupinu. Existují dva isomery desoxyvinblastinu, a to ·' A a ·Β. V případě isomerů A se nachází atom vodíku ve významu R2 v poloze /3, tj. směrem vzhůru, a ethylová skupina v poloze 4‘ je a, tj. směrem dolů. · Isomer B má ethylovou skupinu a atom vodíku v poloze a ' na 4‘.
Vinkadiolin je 3‘-hydroxyderivát vinblastinu, v němž R3 znamená hydroxyskupinu.
Leurokolombin je 2‘-hydroxyderivát vinblastinu, v němž R4 znamená například hydroxylovou skupinu.
Vinkadiolin má následující vlastnosti: Teplota tání 218 až 220,5 °C za rozkladu. Difrakce v · paprscích X při použití záření, filtrovaného· chromém o λ = 2,2986 A.
d v A I/Ii d v A I/Ii
9,55 100—1 3,99 60
8,87 90) 3,71 20
8,63 90) 3,64 15
7,78 05 3,44 1OB
7,57 60 3,19 20
7,21 50 3,05 05
6,00 40 2,85 20
5,88 40 2,78 10
5,58 70—3 2,61 10
5,22 20 2,44 15 B
5,08 20 2,21 05 B
4,70 50 2,07 05
4,57 40 1,98 15
4,42 05 1,91 05
4,31 05
NMR-spRktrum, á 7,13, 7,53, 8,04, 3,60, 6,61, 6,09, 3,79, 2,70, 9,77, 5,47, 2,09, 0,80, 5,85, 5,29, 5,63, 3,84, 0,91.
Absorpční maxima v infračerveném světle při 3480, 1745 a 1725 cm1.
Molekulová hmotnost 826, empirický vzorec CdiHseNíOio a m/e = 826, 170, 371.
Vlnkadiolin se vyrábí následujícím způsobem: listy a lodyhy s obsahem celé skupiny alkaloidů, například Catharanthus roseus (Vinca rosea) se extrahují rozpustidlem nemísitelným s vodou, jako benzenem. Benzen se destiluje z extraktu za přítomnosti vodného roztoku kyseliny vinné a pH výsledného vodného kyselého extraktu se upraví na hodnotu 6 přidáním zásady. Je také možno listy uvést do styku s vodným roztokem kyseliny při pH 3 a výslednou okyselenou vrstvu extrahovat benzenem. Benzenová vrstva se oddělí a odloží a pH vodné vrstvy se upraví na hodnotu 6 stejně jako svrchu. Dimerní alkaloidy se pak extrahují z vodné vrstvy do organického rozpustldla, obvykle benzenu, popřípadě se provede ještě gelová filtrace alkaloidového extraktu při použití dextranového gelu s příčnými můstky, například přípravku Sephadex G-25F, přičemž pohyblivou fází je při pH 3,0 pufr s citronanem amonným o koncentraci 0,1 Μ. V průběhu gelové filtrace se užívá tlaku přibližně 105 kPa. Nejprve se vymývají ty frakce dimerních alkaloidů, které obsahují leurokristin, vinblastin, des-N-methylvinhlastin, leuroformin, leurosin a leurosidin. Dimemí alkaloidy se extrahují z pufru o pH 3 tak, že se pH roztoku upraví na 7,0 zásadou a pak se výsledný vodný roztok smísí s rozpustidlem nemísitelným s vodou, s výhodou znovu s benzenem. Odpařením benzenu se získá odparek, který se rozpustí v ethanolu, přičemž přímo dojde ke krystalizaci leurosinu. Tyto krystalky se oddělí slitím, získaný supernatant se okyselí na pH 4,2 ethanolovým roztokem kyseliny sírové o koncentraci 3 %, čímž se převedou zbylé dimerní alkaloidy na sírany, které se vysráží. Vysrážené soli se oddělí a převedou se na odpovídající volné alkaloidy standardním způsobem, například rozpuštěním ve vodě, úpravou pH na 8,0 hydroxidem amonným a extrakcí dimerních alkaloidů rozpustidlem nemísitelným s vodou, s výhodou methylendichloridem. Odpařením methylendichloridu se získá směs dimerních alkaloidů, která se pak podrobí chromatografii při vysokém tlaku na kysličníku hlinitém o aktivitě III, přičemž se jako systému rozpustidel užije směs ethylacetátu, methylendichloridu a vody v objemovém poměru 25 : 75 : 0,4.
Při provádění tohoto postupu se užije zvýšeného· tlaku v rozmezí 1,05 a 2,45 MPa. Je samozřejmé, že zařízení pro vysokotlakou chromatografií dovoluje provádět postupy až při tlaku 28 až 35 MPa, přičemž snese tlak v rozmezí 52,5 až 56 MPa. Oddělení alkaloidů je obvykle účinnější při zvýšeném tlaku. Užité zařízení je obvyklého typu, většinou z nerezové oceli, opatřené těsněním, které odolává vysokému tlaku.
Alkaloidy se v tomto případě vymývají v následujícím pořadí: Zbylý leurosin, vinblastin, de-s-N-imethylvlnblastin, leurokristin ' a leurosidin. Identifikace dimerních alkaloidů v eluátu se provádí standardními způsoby, například tenkovrstevnou chromatografií.
Po eluci známých alkaloidů zůstává ve sloupci ještě několik dimerních alkaloidů s vyšší polaritou. Tyto alkaloidy se vymývají methanolem a podrobí se další chromatografii tak dlouho, až se získá vinkadiolin jako oddělená frakce, v podstatě prostá dalších dimerních alkaloidů, které byly přítomny v uvedené směsi.
Leurokolombin má následující vlastnosti:
pKa při 5,05, 6,3, •absorpční maxima v infračerveném světle při 2,80, 2,88, 3,35, 5,74, 6,18, 6,65, 6,83, 6,95, 7,25, 7,50, 8,11, 9,60, 9,90 a 10,75 mikronů, maxima v ultrafialovém světle při 217 (am == 51,091) a 265 (am = 15,666) nm, molekulová hmot. = 826, empirický vzorec C46H58N4O10, iontové fragmenty při hmotové spektroskopii m/e 795, 767, 749, 667, 649, 282, 170, 156,
154, 152, 144, 143,
9 6-15 protonové NMR-spektrum s chemickými posuny v ppm při 7,51, 7,13, 0,90, 3,60, 3,75, 7,01, 3,84, 6,15, 5,29, 5,85, 5,48, 0,78, 2,68, 3,79, 2,70, 2,10 a 4,16.
Síran má následující difrakční spektrum při použití paprsku X a chromového filtru při 2,2896 A.
d v A I/I2
17,00 30
12,50 100
9,45 50
7,70 10
7,20 60
6,20 20
5,70 30
4,95 05
4,65 20
Leurokolombin se vyrobí následujícím způsobem. Listy rostlin s obsahem surových alkaloidů, a to Oatharanthus roseus (Vinca rosea) se extrahují rozpustidlem nemísitelným s vodou, například benzenem. Benzen se oddestiluje z extraktu za přítomnosti vodného roztoku kyseliny vinné, pH výsledného okyseleného vodného extraktu se upraví na 6 přidáním zásady. Je také možno postupovat tak, že se listy uvedou ve styk s vodným roztokem kyseliny při pH 3 a výsledná kyselá vrstva se extrahuje benzenem. Benzenová vrstva se oddělí a odloží a pH vodné vrstvy se stejně jako svrchu uvede na pH 6. Dimerní alkaloidy se pak z vodné vrstvy extrahují organickým rozpustidlem, obvykle benzenem. Pak se popřípadě provádí gelová filtrace extrahovaných alkaloidů při použití dextranového gelu s příčnými můstky, například přípravku Sephadex G-25F, přičemž pohyblivou fází je při pH 3,0 pufr s citronanem amonným o koncentraci 0,1 M. V průběhu této chromatografie se užije tlaku přibližně 15 psi. Při provádění tohoto postupu se nejprve vymývá frakce ‘ dimerních alkaloidů s obsahem leurokristinu, vinblastinu, des-N-methylvinblastinu, leuroforminu, leurosinu a leurosidinu. Dimerní alkaloidy se extrahují z pufru o pH 3 tak, že se pH upraví na 7,0 zásadou a vodný roztok se extrahuje rozpustidlem nemísitelným s vodou, například znovu benzenem.
Odpařením benzenu se získá odparek, který je možno rozpustit v ethanolu, přičemž přímo dojde ke krystalizaci leurosinu. Tyto krystalky se oddělí slitím, získaný supernatant se okyselí na pH 4,2 ethanolovým roztokem kyseliny sírové o koncentrací 3 %, čímž se převedou zbylé dimerní alkaloidy na sírany, které se vysráží.
Vysrážené soli se oddělí a převedou se na odpovídající volné alkaloidy standardním způsobem, například rozpuštěním ve vodě, úpravou pH na 8,0 hydroxidem amonným a extrakcí dimerních alkaloidů rozpouštěio dlem nemísitelným s vodou, s výhodou · methylendichloridem·. Odpařením methylendichloridu se získá směs dimerních alkaloidů, která se pak podrobí chromatografií při vysokém tlaku na kysličníku hlinitém o aktivitě III až IV, přičemž se jako systému rozpouštědel užije směs ethylacetátu, methylendichloridu a vody v objemovém poměru 27:75:0,4.
Při provádění tohoto postupu se užije zvýšeného tlaku v rozmezí 1,05 až 2,45 MPa. Je samozřejmé, že zařízení pro vysokotlakou chromatografií dovoluje provádět postupy až při tlaku 28 až 35 MPa, přičemž snese tlak v rozmezí 52,5 až 56 MPa. Oddělení alkaloidů je obvykle účinnější při zvýšeném tlaku. Užité zařízení je obvyklého typu, většinou z nerezové· oceli, opatřené těsněním, které odolává vysokému tlaku.
Alkaloidy se v tomto případě vymývají v následujícím pořadí: Zbylý leurosin, vinblastin, des-N-methylvinblastinu, . leurokristin a leurosidin. Identifikace dimerních alkaloidů v eluátu se provádí standardními způsoby, například chromatografií, na tenké vrstvě.
4-Desacetoyyvin:blainin má následující fyzikální a chemické vlastnosti:
teplota tání 183 až 190 °C za rozkladu po překrystalování z methanolu, [«]d26 = 4-9-5·,3° (chloroform), molekulární ion M+ = 752, empirický vzorec C44H56N4O7
Analýza pro C44H56N4O7 vypočteno:
70,19 % C, 7,50 % H, 7,44 % N,
14,87 % O nalezeno:
69,71 % C, 7,47 % H, 7,08 · % N, 15,00 % O 4-DesacetO'Xyvinblastin se vyrábí následujícím způsobem. Listy rostlin s obsahem surových alkaloidů, a to O^at^č^i^anthus roseus (Vinca rosea) předem zvlhčené vodným roztokem amoniaku se extrahují rozpouštědlem nemísitelným s vodou, například benzenem. Benzen se oddestiluje z extraktu za přítomnosti vodného roztoku kyseliny vinné. Tato vrstva sd extrahuje organickým rozpouštědlem, nemísitelným s vodou a pak se alkalizuje .přidáním amoniaku. Dimerní alkaloidy se pak extrahují z alkalické vrstvy organickým rozpouštědlem, obvykle benzenem. Odpařením benzenu se získá směs amorfních dimerních alkaloidů, které se rozpustí v benzenu a chromatografují na kysličníku hlinitém (CAMAG—aktivita III).
Alkaloidy se vymývají v následujícím pořadí: leurosin, vinblastin, des-N-methylvinblastin, leurokristin a leurosidin. Identifikace dimerních alkaloidů ve frakcích eluá199615 tu se provádí běžnými standardními způsoby, například chromatografii na tenké vrstvě. Vinblastin se obvykle vymývá směsí benzenu a chloroformu v objemovém poměru 1: 1. Způsob získání VLB frakce je podrobněji popsán v US patentu č. .3 225 030.
Takto získané vinblastinové frakce mají při analýze chromatografii na tenké vrstvě ještě malá množství dalšího alkaloidu, který byl identifikován jako 4-desacetoxyvinblastin. Tento druhý alkaloid je možno izolovat následujícím způsobem. Vinblastinová frakce se převede na odpovídající síran běžným způsobem a tento síran se podrobí dělení tak, že se rozpustí ve dvouprocentním vodném roztoku kyseliny citrónové a tento roztok se dvakrát extrahuje benzenem. Pak se pH změní na 5,5 přidáním amoniaku a roztok se znovu dvakrát extrahuje benzenem. Druhá frakce se chromatografuje na kysličníku hlinitém s aktivitou III a chromatogram · se vyvíjí benzenem. Frakce, které při analýze chromatografii na tenké vrstvě obsahují druhý alkaloid kromě vinblastinu se slijí a znovu se chromatografují na kysličníku hlinitém, načež se chromatogram opět vyvíjí benzenem. Tento postup se opakuje, frakce s obsahem převážně druhého alkaloidu, 4-desacetoxyvinbla'stinu s obsahem jen malého množství vinblastinu se slijí a překrystalují z methanolu. Takto překrystalovaný 4-desacetoxyvínblastin se pak dále čistí preparativní chromatografii na tenké vrstvě kysličníku křemičitého, přičemž jako směsi rozpouštědel se užije směsi diethylaminu, chloroformu a benzenu v objemovém poměru 3:2:4.
3‘-Hydroxy-4-desacetoxyvmblastm má následující fyzikální vlastnosti: protonové NMR-spektrum má vrcholy při δ 4,075 (5),
5,85 (15),
5,46 až 5,78 (široký multiplet), hmotnostní spektrum ionty při m/e 768, 411, 371, 224, 170, 102.
3‘-Hydroxy-4-desacetoxyvinblastin se vyrábí následujícím způsobem: Odtučněné listy rostlin s obsahem surových alkaloidů, tj. Catharanthus roseuis (Vinca rosea], předem zvlhčené vodným roztokem amoniaku se extrahují rozpouštědlem nemísitelným s vodou, například benzenem. Benzen se oddestiluje z extraktu za přítomnosti vodného roztoku kyseliny vinné, roztok v kyselině vinné se pak alkalizuje přidáním amoniaku.
Dimerní alkaloidy se extrahují s alkallzované vrstvy organickým · rozpouštědlem, obvykle benzenem. Odpařením rozpouštědla se získá směs amorfních dimerních alkaloidů. Frakce dimerních alkaloidů se rozpustí v ethanolu a odpovídající sírany se vytvoří přidáním ethanolového roztoku kyseliny sírové. Smíšené sírany v krystalické formě se oddělí a pak se· převádí na odpovídající volné zásady rozpuštěním ve vodě, alkalizací vodného roztoku a. extrakcí alkaloidů organickým rozpouštědlem nemísitelným s vodou, obvykle methylendichloridem. Odpařením · rozpouštědla se získá směs amorfních dimerních alkaloidů, které se znovu rozpustí v methylendichloridu a chroma’tografují na kysličníku hlinitém. (SAMAG — aktivita III až IV).
Alkaloidy se vymývají v následujícím pořadí: leurosin, vinblastin, des-N-methylvinblastin, leurokristin a leurosidin. Identifikace dimerních alkaloidů v eluátu se •provádí běžným způsobem, například chromatografií na tenké vrstvě. Chromatografie se provádí v sloupci z nerezové oceli o· rozměrech 5 X · 730; cm při tlaku 1,4 až 2,8 MPa. Poměr kysličníku hlinitého ke chromatografovanému materiálu je přibližně 300 ku 1.
Eluát se sleduje při 280 nm · a frakce se oddělí podle vrcholů, sledovaných v ultrafialovém světle při této· vlnové délce. Frakce se pak identifikují podle obsahu leurosinu, vinblastinu, des-N-methylvinblastinu a leurokristinu na základě chromatografie na tenké vrstvě. Frakce, které ze . sloupce vychází po des-N-methylvinblastinu· a před leurokristinem, se shromáždí. Jde o· frakce, které obsahují více než jeden dimerní alkaloid a tyto frakce se pak převádějí na odpovídající sírany tak, že se k nim přidá přebytek 1% ethanolového roztoku kyseliny sírové. Sírany se pak oddělí při různém pH tak, že se nejprve roztok těchto· síranů v kyselině citrónové při pH 3,4, extrahuje benzenem, načež se pH tohoto roztoku zvyšuje po 0,5 jednotkách pH a výsledná vodná vrstva se vždy extrahuje benzenem. 4-desacetoxy-3‘-hydroxyvinblastin je přítomen podle sledování chromatografii na tenké vrstvě v extraktech, získaných při pH 5,4 až 5,9. Sírany, získané při pH 5,4, obsahující hlavně vinblastin a leurokristin se rozpustí v 5 ml vody a pH se upraví na 9 přidáním octanu amonného. Vysrážené volné alkaloidy se oddělí odstředěním, rozpustí ve 3 ml •methylenchloridu a chromatografují při vysokém tlaku ve sloupci z nerezové oceli o rozměrech 5/16 palce X 6 m s náplní neutrálního kysličníku · hlinitého Woelm N-18 s rozměrem částic 18 až 30 mikronů) při použití stoupajícího množství ethanolu v methylenchloridu po 0,5 °/o. Sloupec se podrobí tlaku 7,7 MPa při průtoku · 180 ml za· hodinu. Frakce se shromažďují každé 3 minuty, eluát se sleduje v ultrafialovém světle. Frakce 30 až 32 obsahovaly 4-desacetoxy-3‘-hydroxyvinblastin podle průkazu tenkovrstevnou chromatografii na silikagelu, rozpouštědlem byla směs etheru, diethylaminu, toluenu a methanolu v objemovém poměru 100-:5:5:5.
Typickými sloučeninami jsou následující látky:
3‘-hydroxy-4-desacetoxyvinblastin C-3 N-methylkarboxamíd,
3,-hydroxy-4->desacetoxyvinblastin C-3 N-cyklopropylmethylkarboxamid,
2‘-hydroxy-4-desacetoxyvinblastin
C-3 N-kyanoethylamid, 2‘-hydroxy-4-desacetoxyvinblastin C-3 N-'( 2-hydroxypropyl) amid, deoxyvinblastin „A“ C-3 karboxazld, deoxyvinblastin „A“ C-3 N-(2-dimethylaminoethyl) karboxamid, deoxyvinblastin ,,B“ C-3 N-(2,3-dihydroxypentyl) karboxamid,
4-desacetoxyvinblastin C-3 N-(3-hydroxypropyl) karboxamid,
4-desacetoxyvinblastin C-3 N-(2-aminoethy lamino) karboxamid,
2‘-hydroxyvinblastin C-3 N-(2-acetoxyethyl) karboxamid,
2‘-hydroxyvinblastin C-3 N-(2-fenylethyl)karboxamid,
2‘-hydroxyvinblastin C-3 N-(3-fenylpropyl) karboxamid,
3‘-hydroxyvinbla'Stln C-3 karboxhydrazid apod.
Sloučeniny podle vynálezu jsou deriváty, v nichž je karboxymethylová skupina v poloze 3 známých indoldihydroindolovýclj alkaloidů změněna na karboxyhydrazidóvou skupinu, karboxazidovou skupinu, karboxamldovou skupinu nebo na deriváty těchto skupin. Ne všechny tyto deriváty je možno vyrobit jeďním způsobem. Ty látky, v nichž R v obecném vzorci I znamená NH2, N—NH2 nebo NH—CHs je možno vyrobit následujícím způsobem.
Na leurokolumbin, vinkadiolin, jejich 4-desacetylované deriváty nebo na desoxyvinblastin se působí amoniakem, methylaminem nebo· hydrazinem za vzniku odpovídajícího amidu, N-methylaminu nebo hydrazidu. Produktem této reakce při použití výchozích látek s neporušenou 4-acetylovou skupinou je obvykle směs sloučenin, v nichž je karbomethoxyskupina v poloze 3 změněna na karboxamidovou, N-methylkarboxamidovou nebo karboxhydrazidovou skupinu, směs však obsahuje i ty látky, v nichž je acetylová skupina v poloze 4 úplně nebo částečně odstraněna. Při čištění se takto vyrobené 4-desacetylderiváty oddělí chromatograficky.
Sloučeniny, v nichž R znamená М(СНз)2, NH—alk—X, kde X znamená atom vodíku, kyanoskupinu nebo fenyl, NH-cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku, NH—alk-Am nebo NH—alk—(0H)i_3, kde alk a Am mají svrchu uvedený význam, je možno vyrobit následujícím způsobem. Hydrazid, tj. sloučenina vzorce I, v níž R znamená NH—NH2, vyrobený reakcí se sloučeninou s obsahem karbomethoxylové skupiny v poloze 3 s bezvodým hydrazinem se převádí na odpovídající azld působením kyseliny dusité, nitrosylchloridu, kysličníku dusičitého, amylnitritu nebo podobné sloučeniny běžným způsobem. Takto· vyrobená látka s azidovou skupinou v poloze 3 se pak uvede v reakci s .primárním nebo sekundárním aminem НМ(СНз)2, NH2—alk—X, N.H2-cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku, NH2—alk— nebo NH2—alk—Am za vzniku sloučeniny s amidovou skupinou v poloze 3. Tato reakce neovlivňuje acylovou skupinu v poloze 4, která v případě své přítomnosti zůstává v původním stavu v průběhu reakce i dalšího zpracování. Reakce se provádí způsobem, poprvé uvedeným v publikaci Stolí a Huffman, Helv. Chlm. Acta, 26, 944 (1943) a v US patentech č. 2 09<0 429 a č. 2 090 430.
Sloučeniny, v nichž se nachází acetylová skupina v poloze 4 je možno vyrobit reakcí vinkadiolinu, leurokolumbinu nebo desoxyvinblastinu přímo s amoniakem, methylaminem nebo hydrazinem s následným oddělením 4-acetylového derivátu od 4-desacetylového derivátu a v případě hydrazidu se pak provádí přeměna na azid s následnou reakcí azldu s aminem za vzniku amidu.
Obvykle se však postup vzhledem к nestálosti 4-acetylové skupiny za zásaditých podmínek provádí tak, že se reakce hydra-, zinu přes azid na amid provádí se 4-deeacetylovým derivátem. Obvykle je pak možno amidy desacetylové skupiny v poloze 4, spadajícího do obecného vzorce I acylovat působením alifatického anhydridu nebo chloridu kyseliny za vzniku odpovídajícího 4-acetátu, 4-propionátu nebo 4-butyrátu nebo chlorovaného derivátu těchto látek. К provádění této reakce je možno užíft chlorid kyseliny COCl-alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové části, nebo CO-Cl-chloralkyl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkylové části nebo anhydrid kyseliny (alkyl-COH)2 — O s 1 až 3 atomy uhlíku, v alkylové části nebo C-alkyl-CO)a = 0 s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové části. Výhodné provádění acylace je popsáno v US patentu 3 392 173 pro vinblastin nebo leurokristin, kde díacylovaný derivát vát je prvním produktem reakce a tento derivát se pak selektivně podrobí hydrolýže za vzniku 4-acylové sloučeniny. Další postupy včetně selektivní acylace nebo mnohonásobné acylace s následnou selektivní hydrolýzou je také možno užít při výrobě 4-acylových derivátů podle vynálezu.
Při acylaci je však nutno zachovat některá možná opatření. V případě, že karboxa199615 midová skupina v poloze- 3 obsahuje acylovatelnou skupinu, například hydroxyskupinu nebo aminoskupinu, je nutno provádět . acylaci v - poloze 4 před reakcí azidu na amin za vzniku, výsledné, karboxamidové skupiny v poloze -3. V tomto, případě je výhodné svrchu uvedeným zpUsobem acylovat sloučeninu s karboxhydrazidovou skupinou v poloze - 3, přičemž je , možno nejprve chránit - hydrazidovou skupinu, - která by jinak byla - rovněž acylována. Vhodnou ochrannou skupinou - pro tento účel je propylidenová skupina, vytvořená reakcí skupiny NH^hydražidové skupiny - s acetonem. Tuto skupinu je· -možno snadno - odstranit pUsobením kyseliny nebo je možno uvést propylidenový derivát - přímo s dusitanem za vzniku -azidové skupiny, jak bylo popsáno v příkladu 7 US patentu č. 3 470 210.
Je možno užít - i jiných postupU včetně selektivní acylace nebo mnohonásobné acylace s následnou selektivní hydrolýzou nebo je možno selektivně chránit acylovatelnou skupinu a po provedení acylace tuto· - skupinu znovu odstranit.
Sloučeniny obecného vzorce I, v nichž R znamená -NH—alk—X, kde X znamená karboxyl, karboxamidaskupinu, aralkoxyskupinu, - v níž alkoxyskupina obsahuje 1 až 3 atomy uhlíku, je možno- vyrobit tak, že se uvede v reakci aminokyselina, aminoamid, s výhodou amlnoester vzorce
NH2—C—COQ
Z kde ·
Q znamená skupinu OH, NH2 nebo- O—alk a
Z - znamená atom vodíku nebo alkyl o - 1 až 5 atomech uhlíku, , se zvoleným -dimerním indoldihydroindolazidem. Aminoskupinou, vhodnou - k použití při provádění tohoto postupu a spadající - do svrchu uvedeného - vzorce, je například leucin, isoleucin, valin, glycin, alanin, norleucin apod. Jak je zřejmé, je - -možno při provádění reakce- užít i další -aminokyseliny a polypeptidy, které se uvádějí v reakci například -s 4-desacetylvinblástin-3-karboxazidem za vzniku substituovaného karboxamidu - v poloze 3 s protinádorovým účinkem.
Dalším možným zpUsobem výroby .primárního - aminu, v němž R znamená skupinu NH2 z hydrazidu, v němž R znamená skupinu NH—NH2 je zpUsob uvedení Ainsworthem v US patentu č. 2 756 235, v němž dochází k hydrogenolýze hydrazidu pUsobením Raneyova niklu.
Nové deriváty budou - dále uváděny pouze podle nových - skupin, které jsou vytvořeny na uvedeném - atomu uhlíku. Například sloučenina, která vznikne náhradou methylesterové funkcé- ve vinblastinu v poloze 3 funkcí amidovou bude jednoduše nazvána vinbla-stin C-3 karboxamidem a nikoli vinblastin C-3 dekarbomethoxy C-3 karboxamidem. .
Sloučeniny ve formě volných zásad včetně karboxamidU, karboxazidU a karboxhydrazldU jsou bílé nebo - špinavě bílé pevné látky. Je však výhodné v případě možnosti izolovat a nechat krystalizovat amidy ve formě aniontových solí s netoxickými kyselinami. Tyto, -soli jsou bílé, krystalické nebo amorfní ve -vodě rozpustné pevné látky s vysokou teplotou tání.
Vynález bude osvětlen následujícími příklady:
Příklad 1
4-Dcsacetyldesoxyvinblastin „B“ C-3 karboxhydrazid
Desoxyvrnblastin ,B v množství 2,55-g - se uvede v reakci se 3θ ml bezvodého· hydrazinu v - bezvodém methanolu v zatavené - reakční nádobě při teplotě 60 °C -po dobu 18 hodin. Pak se reakční nádoba- zchladí, -0tevře, - obsah se vyjme a - těkavé složky . se odpaří ve -vakuu. Odparek, který obsahuje 4-desacetyldesoxyvinblastin B C-3 hydrazid se smísí s methylenchloridem, methylenchloridový roztok se promyje vodou, oddělí a zbaví vody a methylenchlorid se odpaří ve vakuu, čímž se získá amorfní prášek s následujícími vlastnostmi:
maxima v infračerveném -světle: 3440 cm-1 (Ν—H), 1735 cm-i (COO), 1675 cm-i - (CON), molekulární ion m/e = 752, odpovídá vzorci C43H56N6O6
NMR--pektrum: Š 3,78 (ArOCHs), δ 3,58 (C18COOCH3), δ 2,77 (N—CH3), δ 4,15 (Cd—H).
Pří - klad 2 .
4-Desacetoxyvinblastin C-3 N-(2-hydroxyethyl ) karboxamid
ZpUsobem podle příkladu - 1 se uvede vreakci 4-desacetoxyvinblastln s bezvodým. hydrazlnem v -metbanolovém roztoku v zatavené trubici při teplotě 46 °C - po dobu 3 dnU. Takto vyrobený 4-desacetoxyvinblastin· C-3- karboxhydrazid se izoluje a čistí stejným zpUsobem jako v příkladu 1. Získaná látka - má následující fyzikální vlastnosti:
pKa = 5,61 a 7,38, spektrum v ultrafialovém světle λ max = = 215 -a 267 nm, spektrum v infračerveném světle má maxima při
3450 cm-i (Ν—H), 1725 cm'1 (COO), 1680 cm'1 (CON), molekulární spektrum m/e = 252, 411, 355, 244, 154, molekulární ion M+ — 752 odpovídá empirickému VZOrCi C46H56N6O6.
Sloučenina je špinavě bílý amorfní prášek.
4-Deeacetoxyvinblastin C-3-karboxhydrazld se převádí na odpovídající karboxazid v roztoku kyseliny chlorovodíkové při teplotě 0 °C působením dusitanu sodného. Reakční směs se pak alkalizuje přidáním přebytku chladného 5% vodného roztoku hydrogenuh li - čítánu sodného. Vodný roztok se 3X extrahuje methylendichloridem.
K roztoku s obsahem 1,2 g 4-desacetoxyvinblastin 03 karboxazidu se přidá 5 ml ethanolaminu. Reakční směs se zataví a chrání se proti světlu. Pak se nechá směs 1 den stát při teplotě místnosti, reakční nádoba se otevře a těkavé složky se z reakční směsi odstraní odpařením ve vakuu. Výsledný odparek, který obsahuje 4-desacetoxyvinblastin 03 N-(2-hydroxyethyl)karboxamid, vzniklý v průběhu svrchu uvedené reakce, se rozpustí v methylendlchloridu -a methylendichloridový roztok se několikrát promyje vodou. Pak se methylendichloridový roztok oddělí a zbaví vody a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Odparek se chromatografuje na silikagelu, jako eluční činidlo se užije směs ethylacetátu a ethanolu v objemovém poměru 3:1. Frakce se sledují chromatografií na tenké vrstvě, ty frakce, které obsahují žádaný produkt se slijí a odpaří se do· sucha ve vakuu. Takto získaný 4-desacetoxyvinblastin C-3 N-(2-hydroxyethyljkarboxamid je špinavě bílá pevná látka s následujícími fyzikálními vlastnostmi.
molekulární ion M+ = 781, odpovídá empirickému vzorci C45H59N5O7, spektrum v infračerveném světle má maxima při
3420 cm-1 (NH), 1735 cm-1 (COO), 1665 cm-1 (CON).
Síran výsledného produktu byl vyroben působením ethanolového- roztoku kyseliny sírové na tento produkt s následnou úpravou pH v oblasti 3,8 až 4,2. Síran byl pak izolován odpařením těkavých -složek reakční směsi ve vakuu.
Příklad 3
4-Desacetylvinkadiolin C-3 N-methylamid
Způsobem podle příkladu 1 se uvede v reakci vinkadiolin s hydrazinem za vzniku odpovídajícího C-3 karboxhydrazidu. Tento hydrazid -se převede na odpovídající karboxazid a azid se pak uvede v reakci s methylaminem.
Produkt této reakce, 4-desacetylvinkadiolin C-3 N-methylamid má následující fyzikální vlastnosti:
spektrum v infračerveném světle má maxima při 3,95 nm, 5,75 nm a 5,97 nm,
NMR-spetotrum, které odpovídá předpokládané struktuře -s dubletem při 5 3,82 (amidmethylové -atomy vodíku), molekulární spektrum, molekulární ion M = = 783 odpovídá empirickému vzorci C44H57N5O8.
Svrchu uvedeným způsobem je možno- vyrobit také 4-de,sacetylleurokolumbin C-3 N-methylamid.
Příklad 4
Příprava solí
Z amidů podle vynálezu je možno vyrobit další soli, včetně solí s anorganickými anionty jako aniontem chloridovým, bromidovým, - fosfátovým, dusičnanovým apod. stejně jako soli s organickými anionty jako acetáty, chloracetáty trichloracetáty, benzoáty, alkylsulfonáty nebo arylsulfonáty způsobem analogickým způsobu, -který byl uveden v příkladu 1 pro výrobu síranu tak, že se kyselina sírová nahradí příslušnou kyselinou a reakce se provádí ve vhodném rozpouštědle.
Je zřejmé, že přítomnost dalších esterových nebo amidových skupin v indoldihydroindolové složce vyžaduje zvláštní opatření při výrobě solí, aby nedošlo k hydrolýze, -transesterifikací a dalším reakcím, k nimž může docházet při vyšších teplotách při příliš kyselém pH apod.
Sloučeniny podle vynálezu jsou - účinné proti některým virům, například proti -viru herpes, jak je možno prokázat na -tkáňových kulturách způsobem, který byl popsán v publikaci Simonoff, Applied Microbiology, 9, 66 až 72 (1961).
Mimoto jsou sloučeniny podle vynálezu účinné proti transplantovaným myším nárům- in vivo. Zvláštní význam má účinnost sloučenin podle vynálezu proti Ridgewayovu osteogennímu sarkomu (ROS a Gardnerovu lymfosarkomu (GLS). Při průkazu účinnosti sloučenin podle vynálezu proti těmto- nádorům byly tyto látky podávány obvykle intraperitoneálně v uvedené dávce po dobu 7 až 10 dní po naočkování nádoru.
V následující tabulce 1 jsou uvedeny výsledky pokusů na myších -s transplantovanými nádory, úspěšně léčenými sloučeninami podle vynálezu. Ve sloupci 1 je název látky, ve sloupci 2 název nádoru, ve -sloupci 3 dávka a počet dnů, v nichž byla podá199615 vána, a ve sloupci 4 inhibice nádorového růstu v %. Kromě svrchu uvedených zkratek znamená zkratka CA 755 adenokarcinom.
Sloučeniny typu leurokristinu a vinblastinu jsou pro myši toxické už v dávkách nižších, než při kterých dochází ke 100% in hibici nádoru. Mimoto však někdy dochází z dosud neznámých příčin k toxicitě při nižší dávce. V tabulce . I jsou uvedeny typické výsledky, v nichž látky podávaly očekávané výsledky při vyloučení netypických pokusů, takže výsledky nejsou průměrem ze všech pokusů.
Tabulka 1
Sloučenina Nádor Dávka mg/kg X X dny Inhibice v -1%
4-desacetoxy vinblastin ROS 0,5 X 10 44
C-3-Ν-ι (2-hydroxyethyl ] - GLS 0,75—1,5 X 6 51—100
karboxamidsulfát
Sloučeniny podle vynálezu jsou účinné 1 proti dalším transplantovaným nádorům. Například u lymfosarkomu typu meká je možno parenterální injekcí 0,25 mg/kg vinblastin C-3 N-methylkarboxamidu po dobu 9 dní dosáhnout 54% inhibici růstu nádoru a v případě podávání téže dávky vinblastin C-3 amidu 28% inhibice u růstu nádoru. V téže dávce byl samotný vinblastin zcela neúčinný.
Při pokusech, prováděných s adenokarcinomem CA 755 bylo možno dosáhnout při podávání 4-desacetylvinblastin C-3 karboxamidsulfátu 67% inhibici růstu nádorů, při podávání 4-desacétylvinblastin C-3 N-methylkarboxamidsulfátu 61% inhibici u růstu nádoru a při podávání vinblastin C-3 karboxamidsulfátu 491% růstu nádoru, při podávání dávek 0,25 mg/kg po dobu 8 dní a 72% inhibici při podávání dávek 0,3 mg/ /kg. V obdobném pokusu bylo možno dosáhnout vinblastin 31% inhibici růstu nádoru, kdežto při podávání leurokristinu v poněkud nižší dávce 0,2 mg/kg bylo možno dosáhnout 79% inhibici růstu nádoru s dlouhodobým zajištěním dosaženého účinku. Při použití proti lymfocitární leukémii L5178Y bylo možno dosáhnout při podávání vinblastin C-3 karboxamidsulfátu v dávce 0,25 mg/kg po dobu 10 dnů při použití skupiny myší přežití 3 myší s neurčitým zlepšením. Při dalším sledování byla doba přežití u 2 z těchto- myší prodloužena o 26 % oproti myším z kontrolní skupiny. V tomtéž pokusu bylo možno při podávání vinblastinu dosáhnout prodloužení doby přežití o 36 %, delšího období přežití však nebylo možno vůbec dosáhnout.
Při použití nových amidů a hydrazidů proti nádorovému - růstu parenterálně nebo perorálně je možno užít různých dávek. Při perorálním užití je možno užít také účinného množství farmaceuticky přijatelné soli zásad obecného vzorce I s výjimkou těch látek, v nichž R znamená NH—NHž - nebo N3, tyto soli vznikají reakcí sloučeniny podle vynálezu s netoxickou kyselinou a mísí se pak se škrobem nebo jiným nosičem a směs se ukládá do teleskopicky želatinových kapslí s obsahem 7,5 až 50 mg účinné látky.
Je také možno mísit účinnou sůl se škrobem, -pojivém a kluznou látkou a směs lisovat do tablet -s obsahem 7,5 až 50- mg účinné látky. Tablety mohou být opatřeny dělicími rýhami. Při parenterálním podání js třeba dát -přednost nitrožilnímu podání.
Užívá se isotonických roztoků s obsahem soli 1 až 10 mg/ml s výjimkou hydrazidů a azidů. Sloučeniny se podávají v dávkách 0,1 až 1 mg/kg hmotnosti jednou týdně v závislosti na účinnosti a na toxicitě užité látky. Volné zásady vzorce I, v nichž R znamená NH—NHž nebo Ns je rovněž možno zpracovat do- vhodných lékových forem a podávat obdobným způsobem a v obdobných dávkách.
Většina těchto sloučenin je tedy použitelná k potlačení nádorového' růstu a proti virovým infekcím, mimoto - je možno užít dva deriváty, a to hydrazidy a azidy vozrce I, v nichž R je NH—NHž nebo N3 také jako meziprodukty, protože hydrazidy je možno převádět na azidy nitrozací, například kyselinou dusitou - nebo na amidy hydrogenolýzou. Z azidu je - reakcí s primárním nebo sekundárním aminem možno- získat amidy.

Claims (4)

  1. PŘEDMĚT VYNALEZU
    1. Způsob výroby alkaloidových derivátů obecného vzorce I kde
    R znamená skupinu —NH2, —NH—NH2, —N(CH3)2, pyrrolidinylovou skupinu, skupinu —NH—alk—X, —NH—cykloalkyl o· 3 až 8 atomech uhlíku, skupiny —NH—alk—Am, —NH—alk— (OH)m nebo N3, v nichž alk znamená alkyl o 2 až 6 atomech uhlíku,
    Am znamená skupinu — ΝΗ2, —NHCH3 nebo — Ni(CH3)2 a
    X znamená atom vodíku, kyanoskupinu, fenyl, karboxyl, karbalkoxyl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkoxylové skupině nebo karboxamidovou skupinu,
    R1 znamená atom vodíku, hydroxyl, O-alkanoyl o 1 až 3 atomech uhlíku nebo 0-chloralkanoyl o· 1 až 3 atomech uhlíku,
    R2, R3 a R4 znamenají atom vodíku nebo hydroxylovou skupinu, za předpokladu, že znamená-li R2 atom vodíku, znamenají R3 a R4 rovněž atom vodíku, znamená-li R2 hydroxylovou skupinu, znamená alespoň jeden ze substituentů R3 nebo R4 rovněž hydroxylovou · skupinu, vyznačující se tím, že se uvede v reakci sloučenina obecného vzorce I, v níž R znamená skupinu — O—CH3, R1 znamená atom vodíku nebo acetyl a R2, R3 a R4 mají význam, uvedený shora se sloučeninou obecného· vzorce II
    NH2R5 (IIJ, kde
    R5 znamená atom vodíku, methylovou skupinu nebo aminoskupinu,.
    a popřípadě, je-li to žádoucí v případě, že R znamená skupinu NH—NH2, uvede se takto získaná sloučenina v reakci s nitrosačním činidlem a se sloučeninou obecného vzorce
    Z
    NH \
    R7 kde
    R6 znamená atom vodíku nebo methyl a
    R7 znamená methyl, —alk—X, cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku, —alk—Am nebo —alk—(OH)i_3, kde alk znamená alkylovou skupinu o 1 až 6 atomech uhlíku a
    Am a X mají význam, uvedený ve vzorci I, načež se popřípadě acyluje sloučenina, získaná v kterémkoli ze svrchu uvedených stupňů, v případě, že R1 znamená hydroxyl, za vzniku sloučeniny, v níž R1 má odlišný význam od hydroxylové skupiny a popřípadě se kterýkoli ze získaných produktů uvede v reakci ·s netoxickou, · anorganickou nebo organickou kyselinou za vzniku adiční soli výsledného produktku s touto kyselinou.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, pro výrobu 4-desace.tyldesoxyvinblastin B C-3 karboxhýdrazidu, vyznačující se tím, že se uvede v reakci desoxyvinblastin B s bezvodým hydrazinem v bezvodém methanolu.
  3. 3. Způsob podle bodu 1 pro· výrobu 4-desacetoxyvinblastin C-3 N-(2-hydroxyethyl)karboxamidu, vyznačující se tím, že se uvede v reakci 4-desacetoxyvinblastin s bezvodým hydrazinem v bezvodém methanolu, čímž se získá 4-desacetoxyvinblastin C-3 karboxhydrazid a tento · karboxhydrazid, získaný jako· meziprodukt se uvede v reakci s ethanolaminem.
  4. 4. Způsob podle bodu 1 pro výrobu 4-desacetylvinkadiolin C-3 N-methylamidu, vyznačující se tím, že se uvede v reakci vinkadiolin s bezvodým hydrazinem v bezvodém methanolu, za vzniku vinkadiolin C-3 · karboxyhydrazidu, který se uvede v reakci s methylaminem.
CS7699A 1975-01-09 1976-01-07 Process for preparing derivatives of alkaloids CS199615B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US53968175A 1975-01-09 1975-01-09

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS199615B2 true CS199615B2 (en) 1980-07-31

Family

ID=24152219

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS7699A CS199615B2 (en) 1975-01-09 1976-01-07 Process for preparing derivatives of alkaloids

Country Status (13)

Country Link
JP (1) JPS5195100A (cs)
BE (1) BE837390A (cs)
CA (1) CA1067073A (cs)
CH (1) CH624962A5 (cs)
CS (1) CS199615B2 (cs)
DE (1) DE2558027A1 (cs)
FR (1) FR2297043A1 (cs)
GB (1) GB1538921A (cs)
HU (1) HU176226B (cs)
IE (1) IE42385B1 (cs)
IL (1) IL48685A (cs)
NL (1) NL7515253A (cs)
PH (1) PH17563A (cs)

Families Citing this family (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GR69783B (cs) * 1976-09-08 1982-07-07 Lilly Co Eli
USRE30561E (en) 1976-12-06 1981-03-31 Eli Lilly And Company Vinca alkaloid intermediates
DE2801748A1 (de) * 1977-01-19 1978-07-20 Lilly Co Eli Dimere indoldihydroindole, verfahren zu ihrer herstellung und ihre verwendung
US4191688A (en) 1977-08-08 1980-03-04 Eli Lilly And Company Amides of leurosine, leuroformine, desacetylleurosine and desacetylleuroformine
US4195022A (en) 1978-03-27 1980-03-25 Eli Lilly And Company 4-Desacetoxy-4α-hydroxyvinblastine and related compounds
US4166810A (en) 1978-04-20 1979-09-04 Eli Lilly And Company Derivatives of 4-desacetyl VLB C-3 carboxyhydrazide
US4199504A (en) * 1978-05-15 1980-04-22 Eli Lilly And Company Bridged cathranthus alkaloid dimers
AR225153A1 (es) * 1978-10-10 1982-02-26 Lilly Co Eli Un procedimiento para la preparacion de sulfato de vindesina
US4357334A (en) 1980-03-20 1982-11-02 Eli Lilly And Company Use of VLB 3-(2-chloroethyl) carboxamide in treating neoplasms
LU83822A1 (fr) * 1981-12-08 1983-09-01 Omnichem Sa Derives n-(vinblastinoyl-23)d'acides amines,leur preparation et leur application therapeutique

Family Cites Families (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AR204004A1 (es) * 1973-04-02 1975-11-12 Lilly Co Eli Procedimientos para preparar derivados de vinblastina leurosidina y leurocristina

Also Published As

Publication number Publication date
DE2558027A1 (de) 1976-07-15
IE42385L (en) 1976-07-09
GB1538921A (en) 1979-01-24
FR2297043B1 (cs) 1978-08-11
HU176226B (en) 1981-01-28
CH624962A5 (en) 1981-08-31
CA1067073A (en) 1979-11-27
BE837390A (fr) 1976-07-08
NL7515253A (nl) 1976-07-13
IL48685A0 (en) 1976-02-29
JPS5195100A (cs) 1976-08-20
PH17563A (en) 1984-10-01
IL48685A (en) 1980-03-31
IE42385B1 (en) 1980-07-30
FR2297043A1 (fr) 1976-08-06

Similar Documents

Publication Publication Date Title
DK141511B (da) Analogifremgangsmåde til fremstilling af derivater af vindblastin, leurosidin eller leurocristin.
HU181431B (en) Process for preparing derivatives of 4-desacetil-vincaleukoblastine-3-carbohydrazide with anticarcinogen activity
CS199615B2 (en) Process for preparing derivatives of alkaloids
US3944554A (en) 4-Desacetoxy-3-hydroxyvinblastine
US6403636B1 (en) Xanthone compounds, their preparation and use as medicament
Crow et al. Alkaloids of the Australian Apocynaceae: Kopsia longiflora Merr. III. preliminary Degradation of the Alkaloids
DK161833B (da) Analogifremgangsmaade til fremstilling af n-(vinblastinoyl-23)-derivater af aminosyrer eller farmaceutisk acceptable syreadditionssalte deraf
US4189432A (en) N-formyl and N-desmethyl leurosine derivatives
DE2753791C2 (cs)
HU182952B (en) Process for producing 1-formyl-indol-dihydroindol derivatives
Ahmad et al. Spermine alkaloids from Schweinfurthia papilionacea
JPS624398B2 (cs)
US4746665A (en) Nitro derivatives of vinblastine-type bisindoles, and pharmaceutical compositions containing them
US3585201A (en) 10-alkoxy 9,10-dihydro ergoline derivatives
AT345996B (de) Verfahren zur herstellung neuer amidderivate von vinblastin, leurosidin und leurocristin und ihrer saeureadditionssalze
KR790000810B1 (ko) 빈브라스틴 유도체의 제조방법
JPS6277372A (ja) ジロリン、その製造法およびそれを含有する薬学的組成物
Sako Syntheses of Pyridazine Derivatives. IV. Halogenopyridazine 1-Oxides
US3225053A (en) Quebrachidine and derivatives
PL94203B1 (cs)
IE47489B1 (en) 4-desacetoxy-4a-hydroxyindole-dihydroindoles,pharmaceutical formulations containing them and their use as antimitotic agents
KR820001240B1 (ko) 4-데스 아세틸 vlb c-3카복스하이드라지드의 항종양 유도체 제조방법
KR820001241B1 (ko) 4-데스아세틸 vlb c-3카복스하이드라지드의 항종양유도체 제조방법
US4757077A (en) Bis-indole derivatives and pharmaceutical compositions containing them
PL90467B1 (cs)