CS197181B1 - Netkaná vpiohované textilie a vlasovým povrchem - Google Patents

Description

Vynález ae týká netkané vpiohované textilie s vlasovým povrchem, určené zejména na podlahovou krytinu.

Již dlouhou dobu se běžně vyrábějí různé druhy netkaných vpichovaných textilií s vlasovým povrchem, které se od sebe liší bu8 konstrukcí nebo způsobem výroby.

Tak např. z patentového spiau USA ě. 3 476 636 je známá vpichovaná netkaná vlasová textilie, sestávající ze dvou předzpevněných vlákennýčh vrstev, spojených vpichováním tak, že některá vlákna spodní vlákenné vrstvy vyčnívají nad povrch horní vlákenné vrstvy, kde vytvářejí vlasové chomáčky. Vlákna jsou syntetická, a to složková,, kde jedna složka je bu8 potenciálně lepivá a zajistuje pevné zakotvení vlasu ve vlákenné vrstvě, anebo je 3ráživějši než druhá složka a při tepelné úpravě vyvolá zkadeření vlékna. Tato textilie obsahuje pouze jeden druh vazných bodů, vytvořených vpichováním a procházejících celou tloušťkou textilie. Nevýhodou této textilie je poměrně složitý výrobní postup zahrnující vedle vpichování také tepelnou úpravu, kterou ae vyvolá pojivost nebo sráživost jedné složky vlákna. Výrobek je nedostatečně tuhý na spodní straně, takže není vhodný na podlahovou krytinu.

Z francouzského patentového spisu δ. 1 499 234 je známý způsob výroby koberců z rubové vrstvené textilie, vytvořené z tlustých vláken, a z lícní vrstvené textilie nebo plsti, vytvořené z tlustých nebo tenkých vláken.' Obě vrstvené textilie se spojí vpichováním, přičemž některé tlustá vlákna rubové vrstvené textilie jsou vpichovéna tak, aby vyčnívala nad povrch

197'181 lícní vrstvené textilie. Rovněž tato textilie obsahuje pouze jeden druh vazných bodů, vytvořených vpi chováním a procházejících celou tlouáíkou textilie. Nevýhodou textilie je složitý výrobní postup, který vyžaduje nejprve vyrobit dvě vrstvené textilie, z nichž jedna je obvykle plst, a teprve potom je možné přistoupit ke spojení vrstvených textilií, vpichováním.

Z patentového spisu USA č. 3 669 819 je známý kobercový materiál sestávající' z vlákenného rouna s převážně horizontálně orientovanými vlákny, přičemž rouno je zpevněno jednak vpichováním a jednak pojivém zasahujícím ob rubové strany až pod povrch lícní strany. Vlas je vytvořen při vpichovéní vlékenného rouna převedením částí délek některých vláken z horizontální polohy do vertikální polohy. Smyčkové části těchto přemístěných vláken jaou na rubové straně textilie, kdežto volné konce vláken vytvářejí vlas na lícní strgně kobercového materiálu. Také tato textilie obsahuje pouze jeden druh vazných bodů, vytvořených vpiohovánínv a procházejících celou tlouštkou textilie. Její nevýhodou je stejné materiálové složení v celé tlouštce, takže vlas je stejné povahy jako vlastní vlákenné vrstva, takže není pružně podpírán ve svislé poloze. Stejnorodý vlékenný materiál umožňuje nečistotám pronikat od líce až k pojivu, na němž se pevně uchycují, takže je obtížné odstranit je vysáváním. Také pružnost lícní vrstvy je nepříznivě ovlivněna stejnorodostí vlákénného materiálu.'

Z francouzského patentového spisu č. 2 169 7.57 je známa podlahové krytina ze Vpichovených vlékenných roun s mramorovým efektem. Dvě nebo více vlákenných roun, lišícím se barvou, se společně vpichují nejprve ostnatými plstícími jehlami a potom vidličkovými jehlami. Tyto vidličkové jehly vytahují nad lícní rouno smyčky z vláken rubového rouna a vytvářejí zde smyčkový vlas liěící se barevně od lícního rouna, přičemž vlasové smyčky jsou uspořádány do rovnoběžných rad. Podlahové krytino je navíc zpevněna pojivém zasahujícím od rubové strany až do spodní části lícního rouna, takže smyčkový vlas je bez pojivá. Tato podlahová krytina se vyrábí na speciálních vpichovacích strojích vybavených drážkovým opěrným roštem, což je, nevýhodné, protože vyžaduje značné investice do strojního zařízení. Vlékenný materiál rubového rouna se liší od lícního rouna pouze barvou nikoli fyzikálními vlastnostmi, a to je také nevýhodné, protože vlas má stejné vlastnosti jako lícní rouno. Z toho vyplývají nevýhody; které byly již popsány u předešlého známého kobercového materiálu.

Konečně je známá vpichovaná netkaná podlahová textilie sestávající z vlákénného rouna ' připraveného ze směsi různých druhů a jemností vláken, např. 40 hmot. % polyamidové stříže o jemnosti 135 dtex, 15 hmot. % polypropylenové stříže o jemnosti 110 dtex, 25 hmot. % polypropylenové stříže o jemnosti 70 dtex a 20 hmot. % polypropylenové stříže o jemnosti 17 dtex Rouno z této vlákenné směsi se vpichuje na vpichovacím stroji s drážkovým opěrným roštem jehlami, opatřenými bu3 vidličkovým zářezem na hrotu nebo špičkou a pod ní vytvořeným vid ličkovým zářezem. Při vpichovéní dochází jednak ke zpevnění vlákenné vrstvy pouze jedním dru hem vazných bodů a jednak k vytváření smyčkového vlasu, vytvořeného v místech vazných bodů z vláken protažených nad povrch textilie. Vlasové smyčky jsou uspořádány do rovnoběžných rad. Po vpichovéní se textilie impregnujme-pojivém, nanášeným na rubovou stranu á vnikajíjícím asi do dvou třetin tloušíky textilie. Určitou nevýhodou výroby této známé textilie je vysoce náročný postup přípravy rouna ze směsi vláken jemnosti 17 až 135 dtex při minimálních ztrátách.

Na základě podrobného rozboru známého stavu vznikl úkol vyrobit na běžném vpichovacím 8 děrovaným opěrným roStem podlahovou krytinu s vlasovým povrchem, které by se svými užitnými vlastnostmi vyrovnala textiliím vyráběným na speciálním vpichovacím stroji a drážkovým opěrným roštem, přičemž by odstraňovala nevýhody výše popsaných známých textilií.

Tuto podmínku splňuje netkaná vpichovaná textilie s vlasovým povrchem, určená zejména na podlahovou krytinu, a podstata této textilie spočívá podle vynálezu v tom, že sestává z jedné vlákenné vrstvy vytvořené ze dvou na sobě položených roun ze střížových vláken, tj. z hrubého rouna a jemného rouna, kde jemnost vláken hrubého rouna, vyjádřená v dtex, se rovná alespoň dvojnásobku čísla dtex vláken jemného rouna a kde některá vlékna obou roun jsou provázána soustavou vazných bodů, zahrnující předzpevňovací vazné body a vlasové vazné body, a oba druhy vazných bodů jsou zdánlivě nahodile rozmístěny po celé ploše textilie, v níž některá vlákna hrubého rouna vyčnívají ve tvaru vlasových smyček z vlasových vazných bodů nad povrch jemného rouna, jehož vlákna obepínají kořeny vlasových smyček a vytvářejí vrstvu stabilizující polohu vlasových smyček, přičemž hrubé rouno je navíc zpevněno pojivém zasahujícím pod lícním povrchem textilie i do části tloušťky jemného rouna. Alespoň některé vlasové smyčky sestávají z vláken obou roun, tzn., že obsahují vedle hrubých vláken i jemná vlékna. Obvykle hmotnost hrubého rouna je vyšší než hmotnost jemného rouna, ^bě rouna jsou z jednoho provedení textilie stejného barevného odstínu. ,U jiného provedení je hrubé rouno odlišné barvy, než jemné rouno, nebo sestává z různobarevných částí. Jak hrubé rouno, tak i jemné rouno sestává alespoň z jedné tloušťky, tj. jemnosti vláken.

Tato textilie se liší od podobných známých podlahových krytin tím, že vlas není uspořádán do rovných souběžných řad, nýbrž je zdánlivě nepravidelně rozmístěný po celé lícní straně textilie. Vlas je smyíkový a v každé smyčce jsou tlusté vlékna, která dodávají vlasu vyšší odolnost vůči otěru. Vlas je pružný, protože je podepírán vrstvou jemných-vláken, která u kořenů vlasových smyček není zpevněna pojivém. To je důležité, protože jednak se může použít levnějších druhů pojivá a jednak se usnadňuje čištění textilie vyséváním; prach se totiž usazuje na vlasu a v neimpregnované části jemného rouna a nepřichází do styku s pojivém, k němuž by dobře přilnul.

Hlavní výhodou textilie podle vynálezu je možnost ji vyrábět na běžných vpichovacích strojích a děrovanými opěrnými rošty; není třeba pořizovat nové strojní Zařízení. Fřitom je nutno upozornit, že pro vpichování vidličkovými jehlami nelze použít plné osazeni jehelních desek, protože zatímco běžné ostnaté plstící jehle klade vlákenný materiál odpor kolem 2 kp, tak jehličkové jehle dokonce až 5 kp· Z tohoto důvodu se musí nasadit do jehelních desek menší počet jehel, protože běžné vpichovaeí stroje nejsou stavěny na ták velkou vpichovací sílů.

Další výhodou textilie podle vynálezu je to, že její vlákenná vrstva není stejnorodá, nýbrž sestává z hrubého rouna a jemného rouna, lišících se jemností vláken, kterými jsou především vlákna syntetické, zejména polypropylenová nebo polyesterové. Tato výhoda se pro- ... jeví při vpichování vidličkovými jehlami, prováděným ze strany hrubého rouna. Vidličkové jehly naberou nejprve hrubá, tj. tlustá vlákna v hrubém rounu a vidličkovým ostnem je protáhnou ^· tloušťkou jemného rouna, aniž by ve.většině případů, protáhly na líc i je^ná vlákna. Tím se zlepší silové poměry, tj. zmenší se odpor při vpichovéní, protože hrubé rouno klade jehlám menší odpor než jemné rouno, přičemž se dosáhne uspokojivého vlasového povrchu v porovnání se vpichováním na strojích s drážkovými opěrnými rošty.

Při vpichování vidličkovými jehlami je velmi důležitý posuv vlákenné vrstvy na jeden zdvih jehelní desky. Vzhledem k tomu, že se nevpichuje na drážkových opěrných roštech, tedy jehly nejsou v zákrytu ve směru postupu vlákenné vrstvy, tak je třeba citlivě zvolit posuv vlákenné vrstvy, aby nedocházelo ke krácení vláken, či ke zpětnému zatahování vlasových smyček do vlákenné vrstvy sousedními jehlami. Je výhodné použít strojů se stranovým posuvem vlákenné vrstvy, tj, tzv. šanžírováním.

Impregnace části tlouštky vlákenné vrstvy pojivém se provádí tak, že zahuštěné pojivo se nejprve nanese na rubovou stranu textilie válcovou nebo jinou vhodnou raklí v množství přírůstku 30 % sušiny, počítáno z hmotnosti vlákenné vrstvy. Pak se nános pojivá zatlačí do textilie jejím vedením mezi dvojicí lisovacích vélců, mezi nimiž je štěrbina, např. 2 až 4 mm široká. Vzhledem k tomu, že textilie i s nánosem pojivá je tlustá 5 až 10 mm, dochází k jejímu zmáčknutí ve svěru lisovacích válců, přičemž se pojivo neprotláčí až na povrch lícní, tj. vlasové strany, nýbrž jen pod její povrch. Po opuštění svěrové Štěrbiny nabývá textilie téměř původní tloušíku, avšak pojivo zůstane v části tloušlky jemného rouna, a to v sousedství hrubého rouna, které je prostoupeno pojivém v celé své tlouštce; líc textilie je tedy bez pojivá. Jemné rouno totiž jistou mírou zabraňuje pronikat pojivu do vlasového povrchu.

Další výhody netkané vpichované textilie s vlasovým povrchem podle vynálezu lépe vyniknou z popisu příkladů její výroby, doprovázeného schematickým výkresem znázorňujícím zvětšeninu příčného řezu textilie a kde obr. 1 ukazuje textilii, v níž hrubé rouno a jemné rouno jsou společně předzpevněné, kdežto obr. 2 znázorňuje textilii, v níž hrubé rouno a jemné rouno jsou odděleně předzpevněná.

Příklad 1

Vlákenná vrstva o hmotnosti 800 až 900 g/m a sestávající ze spodního hrubého rouna 1

2 o hmotnosti 560 až 600 g/m a horního jemného rouna 2 o hmotnosti 250 až 300 g/m se vyrobí na dvou rounotvořičích, umístěných vedle sebe, z nichž se na společný dopravní pás ukládají pavučiny do vrstvy právě uvedeného uspořádání.

Spodní hrubé rouno 1 sestává z polypropylenových střižových vláken o délce 8Q mm a jemnosti 70 dtex. Je možné zvolit i jinou jemnost v rozmezí od 70 do 110 dtex.

Horní jemné rouno 2,, vytvořené na hrubém rounu 1, sestává rovněž z polypropylenových střižových vláken, avšak o jemnosti 30 dtex a délce 90 mm.

Takto připravené vlákenné vrstva se vpiohuje ze strany jemného rouna 2 na běžném vpichovacím strpji .plstícími jehlami 15 x 16 x 32 x 3 1/2 RB intenzitou 80 až 100 vpichŮ/om² z

při hloubce vpichu 19 mm.Tím se vlákenná vrstva prováže soustavou předzpevněných vazných bodů 2, aniž by se vytvářel vlas na povrchu předzpevněné vlákenné 'vrstvy.

Potom se předzpevněná vlákenné vrstva obrátí tak, že hrubé rouno i je nahoře a vpichuje se ze strany tohoto hrubého rouna 1 na běžném vpichovacím stroji s děrovaným opěrným roštem vidličkovými jehlami 15 x 18 x 25 χ 3 D, rozmístěnými tak, že připadá kolem 15 jehel na 1 cm šířky jehelní desky. Předzpevněná vlákenné vrstva ae vpichuje při 500 zdvizíóh/min. hloubkou vpichu 8 mm při posuvu vlákenné vrstvy 1,5 až 2,0 mm na 1 zdvih. Při vpichovéňí protahují vidličkové jehly části vláken hrubého rouna 1 nad povrch jemného rouna 2, kde vytvářejí smyčkový vlas £. Při průchodu jehel jemným rounem 2 jsou jimi zachycována i jemné vlékna a často jsou protažena až na lícní povrch textilie. Tímto vpichováním vzniká ve vlákenné vrstvě soustava vlasových vazných bodů 2, které kromě tvorby smyček 2 zajišťují i dalěí zpevnění vlákenné vrstvy.

Takto vyrobené netkané vpichované textilie se potom impregnuje pojivou směsí 6 vnikající ve směru od rubového povrchu textilie jen do části její tloušíky.

V tomto příkladě se textilie impregnuje zahuštěnou pojivou směsí na bázi latexu, sestávajícího ze

100 g pojivá SOKRAT 942,

100 g záhustky ROHAGIT 3115a lOOg 26% vodného roztoku hydroxidu amonného o

Množství je uvažováno v 30%ním přírůstku sušiny na hmotnost 1,-m textilie. Pojivá směs se připraví tak, že se do pojivá přimíchá záhustka, pak ae směs pořádně promísí a přidá se do ní hydroxid amonný ve výše uvedeném množství, čímž se stane pastou umožňující nanášení raklí bez nebezpečí proniknutí nánosu až na lícní stranu textilie.

Pojivá směs může být i jiného složení, např. lze použít pojivá SOKRAT 961 a zéhustký MIROX AM.

I . Po nanášení pojivé směsi na rubovou stranu textilie se provede zatlačení nánosu do části tloušťky textilie tak, že textilie prochází mezi dvojicí lisovacích válců, mezi nimiž je štěrbina Široká 2 až 4 mm. Šířka štěrbiny závisí na tloušťce textilie, protože musí zajistit, aby pojivé směs nebyla protlačena až na lícní stranu textilie, nýbrž jen asi do dvou třetin její tloušíky. Po výstupu textilie ze svěru lisovacích válců se textilie vrací, vlivem své pružnosti, téměř do své původní tloušťky, avšak pojivé směs sě vrací k rubovému povrchu v podstatně^ menším množství, jelikož její část ulpí na vláknech uvnitř tloušíky textilie. Jemné rouno 2 vytváří při tom jistou překážku, zabraňující pojivé směsi £ proniknout na povrch líce textilie.

Impregnované textilie se pak suší na běžném zařízení, např. na sítové sušící komoře při teplotě do 150° C.

Příklad 2

Z vlákenné směsi, sestávající z 80 hmot. % polypropylenových střížových vláken o jemnosti 70 dtex a délce 70 až 80 mm a 20 % hmot. polypropylenových střížových vláken o jemnosti 110 dtex a délce 70 až 80 mm, se na mykacím stroji vyrobí hrubé rouno 1 o hmotnosti 450 až 500 g/m . Toto hrubé rouno 1 sa předzpevní soustavou předzpevnovacích vazných bodů 2 (obr. 2), vytvořených vpichováním pomocí ostnatých plstících jehel 15 x 18 x 25 x 3 1/2 RB NKU při intenzitě 60 vpichů/cm a hloubce vpichu 17 mm.

Na stejném nebo druhém mykacím stroji se vyrobí z polypropylenových střížových vléken o jemnosti 30 dtex a délce 90 mm jemné rouno 2 o hmotnosti 250 až 300 g/m . Toto jemné rouno 2 se předzpevní soustavou předzpevňovacíoh vazných bodů J(obr. 2), vytvořených na vpichovacím stroji osazeném plstícími jehlami 15 x 18 x 32 x 3 1/2 RB Speciál při intenzitě o vpichů/cm a hloubce vpichu 19 mm.

Potom se hrubé rouno 1 položí odvrácenou stranou vpichu na odvrácenou stranu vpiohu jemného rouna 2, jak ukazuje obr. 2, a takto vytvořená vlékenné vrstva se vpichujé ze strany hrubého rouna 1 na běžném vpichovacím stroji s děrovaným opěrným roštem vidličkovými jehlami 15 χ 18 x 25 x 3 D, rozmístěnými tak,.že připadá kolem 15 jehel na 1 cm šíře jehelní desky. Postup tohoto vpichovéní je popsán v příkladu 1.

Takto vyrobená netkaná vpichované textilie s vlasovým povrchem ve tvaru smyček J nad povrchem jemného rouna 2 se potom impregnuje pojivou směsí 6, která vniká jen do části tloušíky textilie ve směru od jejího rubového povrchu. . '

V tomto příkladě se textilie impregnuje pojivou směsí na bázi epoxidové prysky řiče,která obsahuje :

300 g epoxidové pryskyřice PED₂, '

130 g tužidla 5 2/100, g vody a .

až 100 g plnidla, zde mletého kaolinu

Tato pojivá směs se připraví tak, že se nejprve rozmíchá tužidlo R 2/100 ve vodě,čímž vznikne emulze, do které se za stálého míchání přidává epoxidová pryskyřice PED₂ v poměru pro 15%ní obsah sušiny. Do emulze se pak přidá 50 až 100 g plnidla, zde jemně mletého kaolinu. ; . , - .

Nanášení pojivé směsi na netkanou vpichovanou textilii s vlasovým povrchem i její suše-, ní se provádí jako v příkladu 1. . j

Příklad 3

Postup výroby netkané vpichované textilie s vlasovým povrchem se liší od příkladu 1 pouze tím, že hrubé rouno 1 je vytvořeno z vláken odlišné barvy, než je barva vléken jemného rouna 2, anebo hrubého rouna 1^, sestává z různobarevných částí uspořádaných tak, aby při vpichování vidličkovými jehlami vznikl ve vlasovém povrchu požadovaný vzor.

Ϊ když se v příkladech používá pouze syntetických vláken, tak je pochopitelné, že je možno použít i přírodních vláken samých nebo ve směsi s chemickými, tedy i syntetickými vlákny. Výrobek lze použít nejen jako podlahovou krytinu, ale i na obložení stěn apod.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Netkaná v-pichovaná textilie a vlasovým povrchem, určená zejména na podlahovou krytinu, vyznačené tím, že sestává z jedné vlékenné vrstvy vytvořené ze dvou na sobě položených roun ze střížových vláken, tj. z hrubého rouna (1) a jemného rouna (2), kde jemnost vlákenfc? ί ιο rouna (1), vyjádřená v dtex, se rovná alespoň dvojnásobku čísla dtex vláken jtuhého rouna (2) a kde některá vlákně obou roun jsou provázána soustavou vážných bodů, zahrnující předzpevňóvací vazné body (3) a vlasové važhé body (5), a oba druhy vazných bodů jsou zdánlivě nahodile rozmístěné po celé ploSe textilie, v níž některá vlákna hrubého rouna (1) vyčnívají ve tvaru vlasových smyček·(7) z vlasových vazných bodů (5) nad povrch jemného rouna (2), jehož vlékna obepínají kořeny vlasových smyček (7) a vytvářejí vrstvu stabilizující polohu vlasových smyček (7), přičemž hrubé rouno (1) ja nevíc zpevněno pojivou směsí (6), zasahující pod lícním povrchem textilie i do části tloušťky jemného rouna (2) v sousedství hrubého rouna (1).
2. 2. Netkaná vpichovaná textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň některé vlasové smyčky (7) sestávají z vláken obou roun.
3. 3. Netkaná vpichovaná textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že hmotnost hrubého rouna (1) je vyšší než hmotnost jemného rouna (2).
4. 4. Netkané vpichovaná textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že obě rouna jsou stejného barevného odstínu. '
5. 5. Netkaná vpichovaná textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že hrubé rouno (1) je jiné barvy než jemného rouno (2), anebo sestává z různobarevných částí uspořádaných podle potřeby vzoru.
6. 6. Netkaná vpichovaná textilie podle bodu 1, vyznačující se tím, že jak hrubé rouno (1), tqk i jemné rouno (2) sestává alespoň z jedné tloušťky, tj. jemnosti vláken.

   2 výkresy