CS195992B1 - Zapojení startovacího obvodu generátoru řádkového rozkladu polovodičového televizního přijímače - Google Patents

Description

(54) Zapojení startovacího obvodu generátoru řádkového rozkladu polovodičového televizního přijímače

Vynález se týká zapojení startovacího obvodu generátoru řádkového rozkladu polovodičového televizního přijímače.

U moderních televizních přijímačů se napájejí nízkovoltová obvody z řádkového rozkladu, který je napájen ze síťového zdroje,to znamená, že nízkonapěťová zdroje začínají dodávat energii až po rozběhu řádkového rozkladu. Tím vzniká problém pro napájení budiče řádkového rozkladu, který musí být v činnosti již při rozběhu řádkového rozkladu. Pro obvody budiče se přitom používá nízkého napájecího napětí vzhledem k použitým transistorům nebo integrovaným obvodům. Při běžném provozu je výhodné, aby budič byl napájen ze zdroje odvozeného z řádkového rozkladu s ohledem na vyěěí stabilitu a menší zvlnění. Proto se pro rozběh často používá zvláštního zdroje, který se po rozběhu rozkladu odpojí, nebo jeho vliv se omezí. Obvyklá řeěení startovacích obvodů jsou i

a) síťový transformátor s usměrňovačem, který dává nižší napětí,než je při běžném provozu,

b) napájení proudem omezeným odporem přímo z usměrňovače síťového napětí,

c) napájení z obvodů využívajících nabíjecího proudu vyhlazovacích kondenzátorů napájecího zdroje pro řádkový rozklad.

U řeěení podle a) je výhodná, že napájecí napětí je možno využit i pro jiné obvody, jeho nevýhodou je však poměrně značné pracnost vinutého dílu, a s tím spojená náklady,

195 992

195 992 dále úzká tolerance transformátoru a malá rezerva na kolísání sílového napětí.

Řešení podle b) je výhodné z toho hlediska, že je levné po stránce pořizovacích nákladů. Výraznou nevýhodou je však poměrně velká energetické ztráta, která v případě použití běžně používaných obvodů přesahuje 10 W.

Výhodou u řešení podle c) jaou poměrně malé materiálové náklady. Naproti tomu je však značnou nevýhodou tohoto řešení podmínka velmi úzkých tolerancí použitých součástek, aby byl zajištěn spolehlivý chod rozkladu. Určitou další nevýhodou je možnost přenosu bromového napětí z jednoho kondenzátoru na druhý a vyzařováni rušivých napětí z řádkového rozkladu přes napájecí zdroj do eítě.

Účelem zapojení podle vynálezu je spolehlivé odstranění nepříznivých vlivů přímého napájení ze sítě při nízkých nárocích na tolerance a nákladnost použitých součástek a dosažení minimálních energetických ztrát.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje podle vynélezu v souladu s uvedeným účelem nové zapojení startovacího obvodu generátoru řádkového rozkladu televizního přijímače, jehož podstata spočívá v tom, že na řídicí elektrodu řízeného usměrňovače je připojen dělič spouštěcího napětí, z jehož společného uzlu je vyveden první odpor k zdroji sílového napětí přičemž druhý odporový prvek děliče spouštěcího napětí je připojen bu3 na záporný pól napájecího zdroje budiče řádkového rozkladu, nebo na zdroj záporného napětí napájený z generátoru řádkového rozkladu, jehož kladný pól je připojen k zápornému pólu napájecího zdroje budiče řádkového rozkladu.

Druhý odporový prvek děliče spouštěcího napětí může být tvořen bud ohmickým odporem, nebo napělově závislým odporem, výhodně Zennerovou diodou, anebo řízeným odporem, vznikajícím na svorkách kolektoru a emitoru použitého tranzistoru. K bázi tranzistoru je za účelem stabilizace připojen dělič zpětnovazebního napětí, tvořený jednotlivými odpory, z nichž první odpor je připojen na výstup zdroje napájecího napětí, přičemž do epojovaoího bodu děliče zpětnovazebního napětí je za účelem spolehlivého odpojení startovacího obvodu připojen alespoň jeden další odpor, připojený druhým koncem ke kladnému pólu stabilizovaného napájecího zdroje napájeného z řádkového rozkladu, jehož záporný pól je spojen se záporným pólem napájecího zdroje napětí budiče řádkového rozkladu.

Výhody zapojení podle vynélezu spočívají v dosažení spolehlivého přerušení přímého napájeni ze sítě při činnosti řádkového rozkladu v relativně nízkých pořizovacích nákladech při použití součástek z hromadné výroby. Ve srovnání β většinou jiných řešení tohoto druhu jsou u předmětného zapojení energetioké ztráty zanedbatelné. Oproti všem dosud známým řešením tohoto druhu, umožňuje zapojeni podle vynálezu jednoduché zapínání generátoru řádkového rozkladu, a tím prakticky celého přijímače, pomocí dálkového ovládání.

Zapojení atartovaoiho obvodu generátoru řádkového rozkladu polovodičového televizního přijímače bude následovně blíže popsáno v příkladovém provedení e pomocí připojených vyobrazení, kde obr. 1 představuje základní zapojení a obr. 2 představuje jedno možná

19S 992 blíže konkretizované provedení zapojení podle vynálezu.

Podle základního zapojení na obr.. 1 je pomocný nízkonapěťový zdroj pro napájení budiče řádkového rozkladu, připojený k sílovému napájecímu napětí U 1. tvořen odporem 1 pro omezení proudu, řízeným usměrňovačem 2 a vyhlacovacím kondenzátorem J. Jako řízeného usměrňovače je použito tyriatoru. Pro ovládání řízeného usměrňovače 2 se přivádí sílová napětí přes dělič spouětěcího napětí vytvořený z odporů £ a 2«

Při kladné půlvlně napájecího napětí se otevírá řízený usměrňovač 2 napětím ze spouštěcího děliče, tvořeného odpory £ a 2· Nabíjecí proud vyhlazovacího kondenzátora 2 je omezován odporem 1 pro omezení proudu. Dosáhne-li napětí na vyhlazovacím kondenzátora 2 úrovně špičkového kladného napětí na řídicí elektrodě řízeného usměrňovače 2» zůstává v následující kladná půlvlně tento řídicí usměrňovač 2 zavřený. Tak lze dosáhnout vhodnou volbou odporů £ a 2 děliče spouětěcího napětí omezení výstupního napětí U3 pokud tuto úroveň nezvýší zdroj napájecího napětí U4. Přitom je třeba počítat s tím, že usměrňovač se zavírá až při poklesu okamžité hodnoty napětí U1 na úroveň napětí U3. takže napětí na vyhlazovacím kondenzátora 2 ^bude Přesahovat o určitou hodnotu Špičkové napětí na odporech £ a 2 děliče spouětěcího napětí podle velikosti kapacity vyhlazovacího kondenzátora 2 a proudového impulsu, určeného odporem 1 pro omezení proudu. Po započetí činnosti zdroje U£, jehož kladný pól je připojen přes blokovací diodu 6 ke kladnému pólu zdroje napětí U2, a jehož záporný pól je spojen se záporným pólem zdroje napětí U3. V případě, že napětí U4 je vyšší, než je Špičková úroveň napětí přiváděného na řídicí elektrodu řízeného usměrňovače 2, zůstává tento usměrňovač uzavřen a napájeni budiče přejímá napájecí zdroj napětí U4. Aby bylo možno zvolit velikost napětí U3 při rozběhu, přibližně stejná, nebo srovnatelné s napětím U£, lze zemní konce děliče spouětěcího napětí, sestávajícího z odporů 4 a 2 připojit na zdroj 2 záporného napětí U5. který se uvádí v činnost po náběhu řádkového rozkladu například tím, že tento zdroj čerpá energii z řádkového rozkladu. Tím se kladná Špičková úroveň spouStěcího napětí dále sníží a nastane spolehlivé odpojení pomocného zdroje. Namísto ohmického odporu 2 Lze použít v děliči spouětěcího napětí sestávajícím z odporů £ a 2 napělově závislý odpor, s výhodou Zennerovy diody. V tomto případě bude potom výstupní napětí U3 méně závislá na toleranci sílového napětí.

Výhodnějšího zapojeni ve srovnání se zapojením podle obr.1 ae dosáhne zapojením znázorněném na obr. 2 s použitím řízeného odporu 2» který vzniká na svorkách kolektoru a emitoru použitého tranzistoru 50. Změna oproti základnímu zapojení na obr.1 spočívá jednak v tom, že napětí pro dělič spouětěcího napětí sestávající z odporů £ a 2 ⁸⁶ potom nepřivádí přímo ze sítě, ale přes usměrňovač 12 pro usměrněni sílového napětí U2,který brání vstupu záporné půlvlny na kolektor tranzistoru 50. K tomuto účelu lze použít usměrňovače zdroje napájecího napětí řádkového rozkladu. Odpor 2 tranzistoru 50 je závislý na řídicím napětí mezi bází a emitorem tohoto tranzistoru. Toto napětí určuje dělič zpětnovazebního napětí sestávající z prvního odporu 8 a drahého odporu 2» ^na který se přivádí výstupní napětí 22· Stabilizačního účinku je při použití tranzistoru 50 dosaženo srovnáním výstupního napětí s napětím přechodu báze - emitor tohoto tranzistoru 50.

19S 992

Při překročení prahového napětí poklesne značně odpor 2 ®®zi kolektorem a emitorem tranzistoru 50. čímž se potlačí otevírací napětí řízeného usměrňovače 2, takže tento zůstane uzavřen.

Pro spolehlivé odpojení startovacího zdroje je připojen do spojovacího bodu odporů 8 a 2 zpětnovazebního děliče třetí odpor 10 děliče pro blokováni startu, připojený druhým koncem ke kladnému pólu zdroje U4. který v případě převzetí napájení stabilizovaným zdrojem sníží dělicí poměr děliče zpětnovazebního napětí.sestávajícího z odporů 8 a 2 ® řídícího napětí báze 51 tranzistoru 50.

V některých případech, například při dálkovém ovládání, nebo jištění v havarijních stavech, je účelné zajištění možnosti blokování startovacího zdroje dalším pomocným napětím U6. V tomto případě se zdroj tohoto napětí spojí přes čtvrtý odpor 11 děliče, pro blokování startu s uzlem děliče zpětnovazebního napětí spojeným s bází 51 tranzistoru 50.

Záporné póly zdrojů Ul. U2. UJ, U4 a U5 jsou zapojeny do společného uzlu, do kterého jsou zapojeny rovněž zemní konce děliče spouštěcího napětí, sestávajícího z odporů £ a 2 a děliče zpětnovazebního napětí sestávajícího z odporů 8 a 2·

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (5)

1. Zapojení startovacího obvodu generátoru řádkového rozkladu polovodičového televizního přijímače s použitím napájecího zdroje připojeného na napájecí sít, sestávajícího z odporu pro omezení proudu, usměrňovače a vyhlazovacího kondenzátoru, na jehož výstupní svorky je přes blokovací diodu připojen kladný pól zdroje stabilizovaného napájecího napětí, napájený z generátoru řádkového rozkladu, vyznačený tím, že na řídicí elektrodu řízeného usměrňovače (2) je připojen dělič spouštěcího napětí, z jehož společného uzlu je vyveden první odpor (4) k zdroji sítového napájecího napětí (Ul), přičemž druhý odporový prvek (5) děliče spouštěcího napětí je připojen buá na záporný pól (-U3) napájecího zdroje budiče řádkového rozkladu, nebo na zdroj (7) záporného napětí (U5), napájený z generátoru řádkového rozkladu, jehož kladný pól je připojen k zápornému pólu (-U3) napájecího zdroje budiče řádkového rozkladu.

2. Zapojení startovacího obvodu podle bodu 1, vyznačené tím, že druhý odporový prvek (5) děliče spouštěcího napětí je tvořen ohmickým odporem.

3. Zapojení startovacího obvodu podle bodu 1, vyznačené tím, že druhý odporový prvek (5) děliče spouštěcího napětí je tvořen napětově závislým odporem, například Zennerovou diodou.

195 992

4. Zapojení startovacího obvodu podle bodu 1, vyznačené tím, že druhý odporavý prvek (5) děliče spouštěcího napětí je tvořen řízeným odporem vznikajícím na svorkách kolektoru a emitoru použitého tranzistoru (50).

5. Zapojení startovacího obvodu podle bodu 4, vyznačené tím, že k bázi (51) tranzistoru (50) je připojen dělič zpětnovazebního napětí tvořený jednotlivými odpory, z nichž první odpor (8) je připojen na výstup zdroje napájecího napětí (U3),přičemž do spojovacího bodu děliče zpětnovazebního napětí je připojen alespoň jeden další odpor (10) pro blokování startovacího obvodu, připojený druhým koncem ke kladnému pólu stabilizovaného napájecího zdroje (U4) napájeného z řádkového rozkladu, jehož záporný pol (-U4) je spojen se záporným polem (-U3) napájecího zdroje napětí budiče řádkového rozkladu.

2 výkresy