CS195587B1 - Přísada k zelenému krmení pro přežvýkavce - Google Patents

Description

Vynález se týká přísady ke krmné dávce přežvýkavců v období zkrmování zelené píce nebo pastvy, která obsahuje soli kyseliny octové, propíonové a mléčné.

Až dosud soli kyseliny octové, propíonové a mléčné se v běžné krmivářské praxi jako přísady neuplatňují. Výzkumem a krmnými pokusy byl však zjištěn příznivý vliv těchto látek na dojivost a tučnost mléka. Nedostatkem dosud provedených pokusu, z nichž některé byly provedeny v provozním měřítku, bylo to, že autoři pokládali soli kyseliny octové pouze jako energetický, rychle vstřebatelný zdroj nebo jako prekursor mastných kyselin mléčného tuku. Proto používali poměrně vysoké denní dávky solí, které např. pro dojnice činily 250 až 1000 gramů na kus denně. Náklady na poměrně , drahé a v takových dávkách použité preparáty nebyly zvýšenou užitkovostí zvířat plně kompenzovány a proto pro nehospodárnost se v praxi zkrmování přídavku solí uvedených kyselin nerozšířilo.

Uvedené nedostatky odstraňují přísady k zelenému krmivu podle vynálezu, jejíchž použitím se dosáhne stimulačního účinku na bachorové kvašení.

Jak bylo zjištěno, při stimulaci bačkorového kvašení pomocí přísad podle vynálezu se vytvoří ze stejné krmné dávky průkazně vyšší množství těkavých mastných kyselin, než z dávky, která byla stimulována. Protože těkavé mastné kyseliny tvořené v bachoru fermentací krmné dávky jsou hlavním energetickým zdrojem v metabolismu přežvýkavců, dochází pří stimulaci k lepšímu využití energie a živin z krmné dávky, které by jinak prošly zažívacím traktem nevyužity.

Důležité také je, jak bylo zjištěno, že stimulaci lze vyvolat hospodárným způsobem. Pří použití čistých jednotlivých solí kyseliny octové nebo propíonové postačí pro dojnici na jedno krmení již dávka 50 gramů. Pro menší přežvýkavce dávka ještě nižší. Kromě toho hospodárnost použití přísad podle vynálezu spočívá dále v tom, že stimulací lze vyvolat přísadami, které jsou v podstatě běžnými zkvašenými krmivý, které obsahují kyselinu octovou, propionovou, mléčnou a j iné.

Při použití těchto přísad je však nutné před zkrmováním provést jejich neutralizaci. K tomuto účelu se nejlépe hodí různé druhy siláží, případně senáží nebo dalších objemných nebo jiných krmiv, kde došlo ke zkvašení a vytvoření potřebného množství kyselin.

Neutralizace kyselin v krmivech může být provedena nejlépe postřikem krmivá roztokem alkalického prostředku, nebo posypem pevného prostředku, případně přimícháním alkalic ky působícího krmivá, jako např. louhované slámy. Pokud jde o použití jednotlivých synteticky připravených solí kyseliny octové nebo propíonové, je možná aplikace v pev ném stavu i v roztoku.

Použití většího množství přísad podle vynálezu, než je nezbytně nutné pro vyvolání stimulace, není v žádném případě na závadu, ale poněkud snižuje hospodárnost v případě, kdy používáme poměrně drahé syntetické Čisté soli kyselin. V případě použí tí zkvašených krmiv je limitující obsah kyselin a složení celkové krmné dávky z krmivářského hlediska. Při použití běžných si195587 láží lze stimulaci u dojnic vyvolat zpravidla přídavkem několika kilogramů k jednomu krmení.

Při stimulované bachorové fermentaci použitím přísad podle vynálezu dochází ke zvýšené produkci energie z dané krmné dávky, což se projeví průkazným zvýšením užitkovostí zvířat. Např. u dojnic lze dosáhnout zvýšení dojivostí od několika desetin až do jednoho litru i více ve srovnání se stejnou krmnou dávkou, která byla zkrmována bez stimulace. Určitou úlohu při tom hraje také chemické složení krmných dávek.

Při zachování původní užitkovosti zvířat lze tedy pomocí přísad podle vynálezu dosáhnout na druhé straně úspory krmívala to i j adrného.

Použití přísad podle vynálezu nepřináší žádné zdravotní riziko pro zvířata, nebot použité látky vyvolávající stimulaci

Claims (4)

1. jsou totožné s normálními produkty bachorové fermentace, přičemž i jejich množství je mnohonásobně nižší než normální celková produkce těkavých mastných kyselin v bachoru, která u dojnic činí 3000 až 5000 gramů denně .

   Jak bylo zjištěno, použití přísad podle vynálezu naopak mělo za následek zlepšení zdravotního stavu dojnic, které se markantně projevilo např. zlepšeným zabřezáváním.

   Toto zjištění je celkem pochopitelné, nebot při zeleném krmení zpravidla krmné dávky nemají dostatečné množství energie a obsahují nadměrné množství dusíkatých látek, které bez potřebného množství energie nemohou být normálně metabo1 izovány.

   Jak bylo zjištěno, mléko od dojnic krmených přísadami podle vynálezu významně neovlivnilo složení mléka nebo jeho technologické vlastnosti.

   Ύ N Á L E 2 U

   1, Přísada k zelenému krmení pro přežvýkavce, vyznačená tím, že pozůstává z krmivá, v němž proběhlo kvašení a obsahuje proto směs kyseliny octové, propionové, mléčné a jiných, přičemž tyto kyseliny byly neutralizovány.
2. 2. Přísada podle bodu 1, vyznačená tím, že její množství pro jedno zvíře a jedno krmení je nejméně takové, aby po neutralizaci obsahovalo aspoň 50 gramů směsi solí kyseliny octové, propionové, mléčné a jiných.
3. 3. Přísada podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že obsahuje požadované množství solí kyseliny propionové nebo octové, které vznikly neutralizací syntetických kyselin použitých jako konzervačních prostředků při konzervaci krmivá.
4. 4. Přísada podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že soli kyseliny octové, propionové a mléčné jsou přidány jako syntetické látky v požadovaných množstvích.

   Scveroprafia. n. p„ závod 7. Moel