CS133291A2 - Method of xylanase production - Google Patents

Method of xylanase production Download PDF

Info

Publication number
CS133291A2
CS133291A2 CS911332A CS133291A CS133291A2 CS 133291 A2 CS133291 A2 CS 133291A2 CS 911332 A CS911332 A CS 911332A CS 133291 A CS133291 A CS 133291A CS 133291 A2 CS133291 A2 CS 133291A2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
xylanase
fungus
thermomyces lanuginosus
grown
enzyme
Prior art date
Application number
CS911332A
Other languages
English (en)
Inventor
Wolfgang Dipl Ing Wizani
Hermann Dr Esterbauer
Walter Dr Steiner
Joseph Dr Gomes
Original Assignee
Voest Alpine Ind Anlagen
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Voest Alpine Ind Anlagen filed Critical Voest Alpine Ind Anlagen
Publication of CS133291A2 publication Critical patent/CS133291A2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N9/00Enzymes; Proenzymes; Compositions thereof; Processes for preparing, activating, inhibiting, separating or purifying enzymes
    • C12N9/14Hydrolases (3)
    • C12N9/24Hydrolases (3) acting on glycosyl compounds (3.2)
    • C12N9/2402Hydrolases (3) acting on glycosyl compounds (3.2) hydrolysing O- and S- glycosyl compounds (3.2.1)
    • C12N9/2477Hemicellulases not provided in a preceding group
    • C12N9/248Xylanases
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12YENZYMES
    • C12Y302/00Hydrolases acting on glycosyl compounds, i.e. glycosylases (3.2)
    • C12Y302/01Glycosidases, i.e. enzymes hydrolysing O- and S-glycosyl compounds (3.2.1)
    • C12Y302/01008Endo-1,4-beta-xylanase (3.2.1.8)
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12YENZYMES
    • C12Y302/00Hydrolases acting on glycosyl compounds, i.e. glycosylases (3.2)
    • C12Y302/01Glycosidases, i.e. enzymes hydrolysing O- and S-glycosyl compounds (3.2.1)
    • C12Y302/01032Xylan endo-1,3-beta-xylosidase (3.2.1.32), i.e. endo-1-3-beta-xylanase
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10STECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10S435/00Chemistry: molecular biology and microbiology
    • Y10S435/8215Microorganisms
    • Y10S435/911Microorganisms using fungi

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Enzymes And Modification Thereof (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Paper (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Chemical Or Physical Treatment Of Fibers (AREA)
  • Immobilizing And Processing Of Enzymes And Microorganisms (AREA)
  • Emergency Protection Circuit Devices (AREA)
  • Diaphragms For Electromechanical Transducers (AREA)

Description

I ' fy
Způsob výroby xylanázy
Oblast vynálezu
Vynález se týká způsobu výroby xylanázy. mikroorganis-mu Thermomyces lanuginosus DSM 5826, který tento enzyym pro-dukuje a také získané exo- a endoceluláz prosté xylanázy.
Dosavadní stav techniky
Odbourání hemicelulózy , která je tvořena u jednoletýchrostlin a u listnatých dřevin převážně xylanem je nutným stup-něm při výrobě buničiny. Toto odbourání je možno provést bud . chemicky například extrakcí za horka v alaklickém prostředí nebo také enzymaticky působením enzymů, specifických pro uve- « děný substrát, zsjména působením xylanáz. Enzymatickým zpra- cováním nebílené nebo sástečně bílené buničiny působením xyla-náz se rozštěpí vazby hemicelulózy a odbourá se xylan. K tomu-to účelu je možno použít pouze čistou xylanázu, která nenízněčištěna celulázami, protože jinak by došlo také k rozště-pení celulózy, což je naprosto nežádoucí.
Xylanázy, které odbourávají látky s obsahem xylanu vživném prostředí a využívají je jako zdroje uhlíku jsou produ-kovány mimo jiné celouřadou mesofilních a thermofilních mikro-organsimů. V závislostí na dalších látkách, přítomných vživném prostředí, přavážně v závislosti na celulóze se všaktvoří také celulázy, specifické pro tento substrát. Aby bylomožno získat xylanázy, prosté exoceluláz a endoceluláz, jenutno tuto xylanázu oddělit od vytvořených celuláz velmi prac-ným postupem a čistit. Aby by,o možno snížit produkci celulázpři fermentaci, je možno mikroorganismy pěstovat také na čiš-těném xylanu. V publikaci D.J.Senior a další, BiotechnologyLetters, sv. 10, č. 12, str. 907-912 (1988) se popisuje použi-tí xylanáz, získaných z Trichoderma harzianum, pěstovanéhona čištěném xylanu, k selektivnímu odbourávání xylanu. 2 Výroba xylanázy pěstováním na vysoce čistém xylanu všaknepadá v úvahu vzhledem k vysoké ceně suroviny pro většinutechnických účelů.
Nyní bylo neočekávaně zjištěno, že je možno získat xyla-názu s překvapivě vysokou účinností v případě, že se pěstujeurčitá houba v živném prostředí s obsahem kukuřičných palic. V tomto případě obsahuje produkovaná xylanáza velmi malé množ-ství exoceluláz a endoceluláz nebo tyto enzymy neobsahujevůbec.
Podstata vynálezu
Podstatou vynálezu je způsob výroby xylanázy, kterýspočívá v tom, že se pěstuje houba v živném prostředí s ob-sahem kukuřičných palic. Získá se xylanáza, která neobsahuje exocelulázy neboendocelulázy nebo jich obsahuje jen nepatrné množství.
Houby, které je možno použít při provádění způsobu pod-le vynálezu jsou takové houby, které při podmínkách způsobupodle vynálezu mohou produkovat vysoké množství xylanázy.Příkladem může být Thermomyces lanuginosus ( dříve Humicolalanuginosa). Kmen čeledi Moniliales byl izolován v Bangladéšiz hald jutového odpadu závodu, v nměž byla jutová vlákna zpra-covávána olejovou emulsí. Teplota na haldách odpadu jutybyla 65 až 70 °C. Kmen byl uložen ve veřejné sbírce kulturDeutsche Sammlung von Mikroorganisměn und Zellkulturem podčíslem DMS 5826. Tento kmen je zvláště vhodný k dosaženívelmi rychlé produkce xylnázy v živném prostředí, které obsa-huje kukuřičné palice.
Thermomyces lanuginosus DSM je nový a tvoří rovněž pod-statu vynálezu. Živné prostředí obsahuje kromě živin a stopových prvků,nutných pro výživu houby ještě kukuřičné palice. Tyto kukuřič-né plaice mohou být obsaženy jako takové nebo v mletém stavua popřípadě sterilizované zahřátím na 110 až 160 °C nebo jemožno je předem zpracovat působením přehřáté páry. Neočeká-vaně je možno získat vysoké množství xylanázy tak, že se ku-kuřičné palice před použitím nahrubo melou. V případě, žejsou palice pouze šrotovány nebo jemně mlety, jsou přestovýsledky překvapivě dobré, avšak užití hrubě mletých kukuřič-ných palic poskytuje nejlepší výsledky.
Vhodnými zdroji dusíku jsou například pepton z masa,pepton z ryb, močovina, síran amonný, sladový extrakt, extraktz ryb, sojová mouka, extrakt z kvasnic a podobně, anorganickésoli jsou například hydrogensíran draselný, dihydrogenfosfo-rečnan draselný, hydrogenfosforečnan sodný, síran železnatý,chlorid vápenatý, síran hořečnatý apod. Abybylo možno přízni-vě ovlivnit tvorbu xylanázy a její předávání do živného prost-ředí může být výhodné přidat smáčedla. Jde obvykle o neiontovásmáčedla, například Tween 40, Tween 60 nebo Tween 80 v množst-ví 0,05 až 0,5 % hmotnostních, vztaženo na celkové množstvíprostředí. Prostředí může obsahovat také. stopové, prvky, napří-klad kovy jako Mn++, Zn++, Fe++ nebo vitaminy.
Prostředí se s výhodou upraví přidáním amoniaku nebokyseliny fosforečné na pH 5,0 až 8,0, s výhodou 6,0 až 7,0.
Kultivace se provádí při teplotě 30 až 70, s výhodou40 až 60 a zvláště 45 až 55 °C. Udržování pH, upraveného na počátku fermentace, není nutné. Je však možno jej udržo-vat dalším přidáním amoniaku nebo kyseliny fosforečné.
Po skončení fermentace je možno xylanázu izolovat z fermentačního prostředí obvyklým způsobem. K tomuto účelu se mycelium, spory a nerozpuštěné látky oddělí odstředěním 4 nebo odfiltrováním. Další čištění enzymu je možno provádětobvyklým způsobem, například přidáním síranu amonného nebovysrážením rozpouštědlem jako acetonem, alkoholem apod. Tatozísaný surový enzym je pak možno dále čistitnapříklad filt-rací na gelu, chromatografií na iontoměniči, elektroforézouna gelu apod,
Xylanáza, získaná způsobem podle vynálezu má vysokouúčinnost. Bylo prokázáno, že při použití kukuřičných palicje možno dosáhnout daleko vyššího výtěžku než při použitíjiných nezpracovaných surovin, jako jsou ječmenné plevy,pšeničná sláma, pšeničné klíčky, mletá buková kůra, vojtěško-vá moučka, moučka z červeného jetele a sojového oleje jakozdroje uhlíku. Při použití hrubě mletých kukuřičných palicse zvyšuje účinnost získané xylanázy několikrát. Získaná xylanáza neobsahuje buď žádné exo- a endocelu-lázy nebo jich obsahuje jen nepatrné množství. Xylanáza,produkovaná Thermomyces lanuginosus DSM 5826 byla ve většímpočtu zkoušek prostá uvedených enzymů. Taková xylanáza tvořírovněž podstatu vynálezu.
Kmen Thermomyces lanuginosus DSM 5826 může tuto xylaná-zu produkovat nejen v prostředí, které obsahuje kukuřičnépalice, nýbrž i v prostředí, které místo kukuřičných palicobsahuje jiné pevné nebo rozpuštěné zdroje uhlíku jako ječmen-né plevy, mletou pšeničnou slámu, nebílenou buničinu nebosamotný xylan. Překvapujícího množství je však možno dosáh-nout při použití kukuři—čných palic.
Xylanáza podle vynálezu, prostá exo- a endoceluláz má po vysrážení ethynolem a po lyofilizaci následující vlast- nosti : a) Stálost při různém pH (obr.l)
Enzym byl inkubován v roztoku pufru při různém pH 66hodin při teplotě 20 °C. Účinnost všech vzorků byla stanove-na při použití 1% hemicelulózy při pH 4,8 následujícím způ-sobem: 1 ml 1% roztoku substrátu v pufru s citrátem sodnýmo pH 4,8, (Xylan z ovesných plev, Sigma X-0627) byl inkubovánpři teplotě 50 °C 2 minuty a pak po přidání 0,5 ml roztokuenzymu ještě 15 minut při teplotě 50 °C. Pak byly přidány3 ml kyseliny dinitrosalicylové jako reakěního činidla ( FPU-test podle IUPAC) a 0,5 ml 2,5 N NaOH a směs byla zahřívána5 minut na vroucí vodní lázni. Pak byla rychle zchlazena vechladné vodní lázni a byla měřena extinkce při 540 nm protislepé zkoušce (citrátový pufr). Od této hodnoty je nutnoodečíst extinkci enzymu ( 0,5 ml enzymu + 1,0 ml citrátovéhopufru) a extinkci substrátu ( 1 ml 1% roztoku substrátu vcitrátovém pufru). Cejchovací křivka byla provedena s použi-tím 1,0 ml citrátového pufru a 0,5 ml standardního roztoku(s obsahem 0,5 až 1,5 mg xylósy/ml). Výpočet účinnosti xylanázy: XU/ml = mg redukujícího cukru (jako xalozový test) x 0,888Při pH 5,0 až 7,0 se udrží 97 až 100 % původní účinnosti b) Optimální hodnota pH (Obr. 2)
Enzymatická účinnost byla zjišťována inkubací 15 minutpři teplotě 50 °C při použití 1% suspenze hemicelulózy v cit-rátovém pufru o pH 3,0 až 6,5, tris-pufru s HC1 o pH 7,0 až9,0 a fosfátovém puftu o 6,5 až 8,0.
Optimální pH je 6,0 až 7,5 c) Stálost při vyšší teplotě
Roztok enzymu byl inkubován při teplotě 45 až 60 °C v 0,05 M citrátovém pufru o pH 4,8 po dobu 0 až 72 hodin. Účinnost enzymu byla měřena při použití 1% hemicelulózy při teplotě 50 °C . 6
Po 20 hodinách bylo při teplotě 45 °C naměřeno 93 %a při teplotě 50 °C bylo naměřeno 65 % původní účinnosti. d) Optimální teplota (obr. 4)
Enzymatická účinnost byla měřena inkubací s 1% suspenzí^"\hemicelulózy v 0,05 M citrátovém pufru při pH 4,8 po dobu15 minut.
Optimální teplota je 65 °C. e) 0bsah exo- a endoceluláz a beta-glukosidázy v roztoku enzymuo 385 XU/ml i) exo- a endocelulázy: Při provádění FPU-testu podle IUPAC nebylo možno prokázatžádnou účinnost celulázy.
Mimoto byla podrobena působení enzymu dialyzační trubi-ce z regenerované celulózy na 72 hodin ve vodném prostředía prostředí bylo zkoumáno na přítomnost glukózy. Nebylaprokázána žádná glukóza. Enzymy s obsahem celuláz rozpustídialyzační trubici v několika málo hodinách. Dále byla stanovena povaha redukujícího cukru v průběhudlouhodobé inkubace enzymu s buničinou při pH 6,5. Měřeníbylo prováděno po 3, 7, 19 a 163 hodinách. Ukázalo se, ževe všech případech byla uvolněna pouze xylóza, xylobiózaa xylotriózy, avšak žádná glukóza. Endocelulázy byly prokazo-vány také pomocí agarového gelu, zbarveného OBR-hydroxyet-hylcelulózou, nebylo možno prokázat žádnou účinnost. Enzymbyl podle všech zkoušek zcela prostý celuláz.
Xylanáza podle vynálezu neobsahovala při hranici stano-vení 0,1 jednotky/ml teké žádnou karboxymethylcelulázu(endo-8-1,4-celulázu) a je proto možno ji užít také přivýrobě viskózy. ii) fi-glukosidázy 0,6 ml 0,05 M pufru s citrátem sodným o pH 4,8 a 0,3 ml roztoku enzymu se předem inkubuje 2 minuty při teplotě 50 °C. Pak se přidá 0,3 ml p-nitrofenol-B-D-glukosidu(4 mg/ml pufru s citrátem sodným) a směs se inkubuje 10minut při 50 °C. Reakce se zastaví přidáním 2,4 ml 1 Mroztoku NaoC0„ a pak se měří extinkce při 405 nm proti sle- « pé zkoušce. Účinnost β-glukosidázy se vypočítá následují- cím způsobem: IU/ml = E ·-- — 18,5 x t kde E je extinkce at je doba reakce v minutách.
Xylanáza podle vynálezu měla účinnost β-glukosidázy0,2 až 0,9 IU/ml.
Obsah β-glukosidázy, která štěpí cellobiózu na glukózunemá žádný vliv na chování xylanázy podle vynálezu při výro-bě buniČiny vzhledem k tomu, že v nepřítomnosti exo- a endo-celuláz nevznikají žádné produkty odbourávání celulózy,které by mohly být štěpeny β-glukosidázou. f) Účinnost β-xylosidázy, arabinosidázy, acetylesterázy, ace-tylxylanesterázy a mannázy je έ 100 jednotek /1. g) Podíl rozpustné bílkoviny v enzymatické směsi byl 800 mg/1,molekulová hmotnost hlavního podílu bílkoviny byla 24 ooo až 25 ooo a isoelektrický bod hlavní bílkoviny byl 4,1. h) Čištěný enzym byl enzymaticky hydrolyzován na 11 peptidů. byl stanoven řetězec 4 peptidů, obsahujících 8, 16, 5 a 12zbyzků aminokyselin. Xylanáza byla na svém N-terminálním za-končení blokována a nebylo tedy možno stanovit řetězec z N-terminálního zakončení. Na rozdíl od tohoto zjištění obsaho-vala xylanáza z Humicola lanuginosa sp. (= Thermomyces lanugi- nosus) podle Anand a další, Arch. Biochem. Biophys. 276, 546- 554 (1990 jako N-terminálni aminokyselinu arginin. 8
Xylanáza, získaná způsobem podle vynálezu slouží k enzy-matickému zpracování rostlinných surovin a vláknitých materiá-lů s obsahem xylanu a lignocelulózy a je možno ji užít s výho-dou například k bělení, odstranění barviv, zušlechtění buniči-ny při výrobě viskózy nebo pro jiné předběžné zpracování,například k odstranění xylanu před štěpením.
Rostlinnými materiály s obsahem xylanu a lignocelulózyse rozumí suroviny z listnatých a jehličkatých dřevin, jedno-letých rostlin jako jsou len, sláma, bagasa, kenaf, rákos,traviny apod, avšak také vláknité materiály z rostlinnýchsurovin, jako bělená, částečně bělená nebo nebělená buničinanebo starý papír. před použitím není nutno xylanázu podle vynálezu čistit,stačí oddělit pevné živné prostředí. Po oddělení pevných mate-riálů je možno fermentační prostředí přímo užít ke zpracovánívláknitých materiálů z rostlinných surovin. Při použití v průmyslu buničiny je možno xylanázou pod-le vynálezu zpracovávat nebělenou, částečně bělenou nebo běle-nou buničinu. Tím se dosáhne rozštěpení vazeb mezi hemicelu-lózou a ligninem. V následném blěicím stupni je proto nutnoužít menšího množství bělícího prostředku. Při zpracováváníčástečně bělené buničiny se odbourá xylan, zbylý po předběž-ném bělení, čímž se získá čistší a světlejší produkt. Účin-nost enzymatického zpracování se hodnotí číslem Kappa (K),které určuje obsah oxidovatelných látek, například ligninu. V bělené buničině se působením xylanázy dosáhně vyššího obsa-hu alfa-celulozy.
Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následují- cími příklady. Příklady provedení vynálezu Příklad 1 300 ml prostředí, sestávajícího z 9 g mletých a usuše-ných kukuřičných palic, 3,3 g peptonu z masa, 0,6 g síranuamonného, 0,45 g močoviny, 0,09 g MgSO^ . 7 H20, 0,09 g CaCl2. 2 H20, 4,5 g dihydrogenfosforečnanu draselného, 0,3 mlTween 80, 0,3 ml 5χ ( 1,6 g/1 MnS04- H20, 3,45 g/1 ZnS04. 7 H20, 2,0 g/1 CaCl2 . 6 H20) a 0,3 ml S2 ( 5 g/1 FeS04 . 7 H20) se upraví na pH 6,0 a sterilizuje se v autoklávu natřepačce 60 minut při teplotě 128 °C.
Pak se prostředí naokčuje předběžnou kulturou Thermomy-ces lanuginosus DMS 5826 a kultivuje se 4,5 dní při teplotě50 °C při 140 ot./min.
Pak se prostředí zfiltruje a stanoví se účinnost xylaná-zy (XU/ml), β-glukosidázy (IU/ml). karboxymethylcelulázyCMC-áza/ml) a exoglukanázy (FPU/ml). XU/ml po 3 dnech při teplotě iU/ml FPU/ml CMC-áza/ml Příklad 2 389,7 4 °C 395,0 0,29 nelze prokázatnelze prokázat
Kukuřičné palice se a) sešrotují (velikost částic větší než 10 mm) b) nahrubo umelou (velikost částic 3 až 10 mm) c) jemně umelou ( velikost částic menší než 3 mm). Připraví se vždy 1000 ml živného prostředí, které obsa- huje 28,6 g extraktu z kvasnic, 4,23 g síranu amonného, 10 g 10 dihydrogenfosforečnanu draselného, 0,3 g FeS04· 7 H20, 0,3 gMgS04· 7 H20 a 0,3 CaCl2. 2 H20 a mimoto 25 g a) šrotovaných,b) hrubě mletých nebo c) jemně mletých sušených kukuřičnýchpalic, prostředí se upraví na pH 6,5 a sterilizuje ve třepacíbaňce 25 minut při teplotě 121 °C.
Pak se prostředí naočkuje předběžnou kulturou Thermomy-ces lanuginosus DMS 5826 a kultura se pěstuje za protřepává-ní při teplotě 50 °C. Po 5 dnech se kultura zfiltruje a stano-ví se účinnost xylanázy (XU/ml) v různých prostředích:
Kukuřičné palice XU/ml XU/ml po 1 dnu skladovánípři teplotě 4 C šrotované 764 881 hrubě mleté 1601 1526 jemně mleté 388 423 Příklad 3 V případě, že postup byl prováděn ných zdrojů uhlíku, xylanázy: bylo použito prostředí z příkladu 2 apopsaným způsobem, avšak při použití ji-bylo dosaženo následující účinnosti Zdroj uhlíku účinnost xylanázy (XU/ml kukuřičné palice (50 % hrubě, 50 % jemně mletých 477 pšeničná sláma 232 pšeničné klíčky 186 ječmenné pluchy 61
Ulva rifide (řasa) 28 vojtěšková moučka 20 11 moučka z červeného jetele 14mletá buková kůra 8rozpustné škroby 4sojový olej 4 Příklad 4
Thermomyces lanuginosus byl pěstován způsobem podlepříkladu 1, avšak místo mletých kukuřičných palic bylo užito9 g mleté pšeničné slámy. XU/ml po 3 dnech při teplotě 4 IU/ml FPU/ml CMC-áza/ml 104,3 °C 123,9 0,51 nelze prokázatnelze prokázat Příklad 5
Thermomyces lanuginosus DMS 5825 byl pěstován obdobnějako v příkladu 1, avšak místo kukuřičných palic bylo užitoječmenných pluch. XU/ml
po 3 dnech při teplotě 4 °C IU/ml FPU/ml CMC-aza/ml 222,9 196,2 0,50 nelze prokázatnelze prokázat Příklad 6
Thermomyces lanuginosus byl pěstován obdobným způsobem jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že místo kukuřičných palic bylo užito 9 g hemicelulozy (xylan). 12 XU/ml IU/ml FPU/ml CMC-áza/ml 151,55 nelze prokázatnelze prokázatnelze prokázat Příklad 7
Zpracování sulfátové buničiny
Sušená sulfátová buničina z tvrdého dřeva (Ružomberok)byla zahřívána 1,5 hodin s vodou na teplotu 45 °C a protře-pávána. Pak byla přidána xylanáza, vyrobená způsobem podlepříkladu 1 a směs byla třepána při 230 ot./min. a) 30 g fermentačního prostřed220 g buničiny (K=19,97) 350 g vody na 1 g vláken bylo přidáno 100 XU enzymu
Po odfiltrování buničinyla Kappa:a) 17,45 í b) 90 g fermentačního prostředí220 g buničiny (K= 19,97) 290 g vody na 1 g vláken bylo přidáno300 XU enzymu byla stanovena hodnota čís- b) 13,39

Claims (9)

  1. 1. Způsob výroby xylanázy, vyznačující setím, že se pěstuje houba v živném prostředí, které obsahujekukuřičné palice.
  2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující set í m, že se pěstuje houba Thermomyces lanuginosus
  3. 3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačuj íc íse t í m, že se pěstuje houba Thermomyces lanuginosusDSM 5826. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačuj íc íse t í m, že se houba pěstuje při teplotě 30 až 70 C a při pH 5,0 až 8,0.
  4. 5. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačuj íc íse t í m, že se houba pěstuje při teplotě 45 až 55 °Ca při pH 5,0 až 8,0.
  5. 6. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se pěstuje houba Thermomyces lanuginosus DSM 5826 · při teplotě 45 až 50 °C a při pH 6,0 až 7,0.
  6. 7. Thermomyces lanuginosus DSM 5826.
  7. 8. Xylanáza, prostá exo- a endocelulázy, získaná kulti-vací Thermomyces lanuginosus DSM 5826 v živném prostředí.
  8. 9. Použití xylanázy, prosté exoceluláz a endoceluláz,vyrobené způsobem podle nároků 1 až 6, k enzymatickému zpra-cování rostlinných surovin, obsahujících xylan a lignocelu-lózu a vláken z těchto materiálů. 14
  9. 10. Použití podle nároku 9, vyznačuj íc íse t í m, že se xylanáza, prostá exoceluláz a endocelulázzíská kultivací houby Thermomyces lanuginosus DSM 5826. Zastupuje
    >Wr· Zdeňka í<0REJZOVÁadvokátka
CS911332A 1990-05-08 1991-05-07 Method of xylanase production CS133291A2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
AT0103090A AT394730B (de) 1990-05-08 1990-05-08 Verfahren zur herstellung exo- und endocellulasefreier xylanase

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS133291A2 true CS133291A2 (en) 1991-12-17

Family

ID=3505151

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS911332A CS133291A2 (en) 1990-05-08 1991-05-07 Method of xylanase production

Country Status (13)

Country Link
US (1) US5183753A (cs)
EP (1) EP0456033B1 (cs)
JP (1) JPH0787970A (cs)
AT (2) AT394730B (cs)
CA (1) CA2041304A1 (cs)
CS (1) CS133291A2 (cs)
DE (1) DE59100085D1 (cs)
DK (1) DK0456033T3 (cs)
ES (1) ES2054394T3 (cs)
FI (1) FI911812A7 (cs)
GR (1) GR3007689T3 (cs)
PT (1) PT97565B (cs)
YU (1) YU72891A (cs)

Families Citing this family (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5320960A (en) * 1992-04-03 1994-06-14 Genencor International, Inc. Method of preparing solution enriched in xylanase using low molecular weight alcohol, organic salt and inorganic salt
US5472864A (en) * 1984-04-19 1995-12-05 Genencor International, Inc. Method of preparing solution enriched in EG III using low molecular weight alcohol, organic salt and inorganic salt
CA2209617C (en) 1995-01-26 2002-05-28 Novo Nordisk A/S Animal feed additives comprising xylanase
US6057438A (en) * 1996-10-11 2000-05-02 Eastman Chemical Company Process for the co-production of dissolving-grade pulp and xylan
US5981233A (en) * 1997-08-21 1999-11-09 Roche Vitamins Inc. Process for manufacturing a xylanase enzyme complex from pre-treated thin stillage of rye
CN102919273B (zh) 2004-09-10 2016-03-16 诺维信北美公司 防止、去除、减少或破坏生物膜的方法
US20090137022A1 (en) * 2005-03-08 2009-05-28 Protech Research Pty Ltd Extracting and purifying beta 1,4-xylanase
DE102005056669A1 (de) 2005-11-28 2007-05-31 Basf Ag Fermentative Herstellung organischer Verbindungen unter Einsatz Dextrin-haltiger Medien

Family Cites Families (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4568644A (en) * 1981-12-10 1986-02-04 Massachusetts Institute Of Technology Fermentation method producing ethanol
CA1280704C (en) * 1985-12-03 1991-02-26 Paul Ducroo Production of beer
CA1272150A (en) * 1985-12-03 1990-07-31 Paul Ducroo Production of glucose syrups and purified starches from wheat and other cereal starches containing pentosans
US4725544A (en) * 1986-04-25 1988-02-16 Tan Larry U Method for purifying xylanase
AU2542888A (en) * 1988-07-27 1990-02-19 Iowa State University Research Foundation Inc. Low molecular weight xylanase glycoprotein
EP1353342B1 (de) * 2002-04-12 2011-08-31 Albert Maurer Verfahren und Vorrichtung zum Entmagnetisieren von Gegenständen

Also Published As

Publication number Publication date
FI911812L (fi) 1991-11-09
FI911812A7 (fi) 1991-11-09
US5183753A (en) 1993-02-02
AT394730B (de) 1992-06-10
DE59100085D1 (de) 1993-06-03
YU72891A (sh) 1994-04-05
JPH0787970A (ja) 1995-04-04
GR3007689T3 (cs) 1993-08-31
FI911812A0 (fi) 1991-04-15
CA2041304A1 (en) 1991-11-09
ATE88497T1 (de) 1993-05-15
ES2054394T3 (es) 1994-08-01
PT97565B (pt) 1998-08-31
EP0456033A3 (en) 1991-12-18
ATA103090A (de) 1991-11-15
PT97565A (pt) 1992-01-31
EP0456033A2 (de) 1991-11-13
EP0456033B1 (de) 1993-04-21
DK0456033T3 (da) 1993-05-17

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Beg et al. Production and characterization of thermostable xylanase and pectinase from Streptomyces sp. QG-11-3
Rättö et al. Production of mannan-degrading enzymes
Durand et al. Comparative study of cellulases and hemicellulases from four fungi: mesophiles Trichoderma reesei and Penicillium sp. and thermophiles Thielavia terrestris and Sporotrichum cellulophilum
Gautam et al. Rice straw fermentation by Schizophyllum commune ARC-11 to produce high level of xylanase for its application in pre-bleaching
Sharma et al. Production and partial characterization of alkali-tolerant xylanase from an alkalophilic Streptomyces sp. CD3
Sudan et al. Production and biochemical characterization of xylanase from an alkalitolerant novel species Aspergillus niveus RS2
Shawky et al. Enzymatic hydrolysis of rice straw and corn stalks for monosugars production
Olopoda et al. Biochemical characterization of a thermally stable, acidophilic and surfactant-tolerant xylanase from Aspergillus awamori AFE1 and hydrolytic efficiency of its immobilized form
Pérez-Avalos et al. Induction of xylanase and β-xylosidase in Cellulomonas flavigena growing on different carbon sources
US4956291A (en) Method for production of cellulolytic enzymes and method for saccharification of cellulosic materials therewith
KR101410719B1 (ko) 곰팡이 페니실리움 옥살리쿰 kl1 균주 및 이를 이용한 목질섬유소분해효소 생산 방법
Gautam et al. Production of cellulase-free xylanase by Aspergillus flavus ARC-12 using pearl millet stover as the substrate under solid-state fermentation
El‐Masry Utilisation of Egyptian rice straw in production of cellulases and microbial protein: effect of various pretreatments on yields of protein and enzyme activity
CS133291A2 (en) Method of xylanase production
Zahari et al. Selection of Potential Fungi for Production of Cellulase-Poor Xylanase from Rice Straw.
CN104919044A (zh) 高效纤维素分解酶制剂及其生产方法
Fawzi Production and purification of beta-glucosidase and protease by Fusarium proliferatum NRRL 26517 grown on Ficus nitida wastes
Kaur et al. Production of novel alkali-thermo-tolerant cellulase-poor xylanases from Coprinopsis cinerea HK-1 NFCCI-2032
Nwodo et al. Xylanase Production of Aspergillus niger and Penicillium chrysogenun from
Rouau et al. Production of extracellular enzyme by the white-rot fungus Dichomitus squalens in cellulose-containing liquid culture
Khanongnuch et al. A non-cellulase producing strain of Bacillus subtilis and its potential use in pulp biobleaching
Lal et al. Optimization of submerged fermentation conditions for two xylanase producers Coprinellus disseminatus MLK-01NTCC-1180 and MLK-07NTCC-1181 and their biochemical characterization
KR100862397B1 (ko) 자일란 분해효소를 생산하는 바실러스 속 균주를 이용한 자일란 분해용 조성물
ANJANA ISOLATION OF CELLULASE ENZYME BY ASPERGILLUS NIGER FROM SUGARCANE BAGASSE
KR101518200B1 (ko) 스트렙토마이세스 종 cs624 균주 유래의 신규 자일란 분해 효소 및 농업부산물 분해에서의 응용