CZ433099A3

CZ433099A3 - Karboxamidy jako 5-HT1F agonisté a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ433099A3
Application number: CZ19994330A
Authority: CZ
Inventors: Michael Edward Flaugh
Original assignee: Eli Lilly And Company
Priority date: 1998-06-01
Filing date: 1998-06-01
Publication date: 2000-05-17

Abstract

Řešení se týká karboxamidů, použitelnýchjako 5-HTIF agonisté a fannaceutického prostředku sjejich obsahem. Sloučeniny obecného vzorce I ve kterém R1 aR2 představují na sobě nezávisle atom vodíku, Cj-C4-alkyl nebo -CHjCIL Aiyl, kde Aryl představuje fenyl, fenyl monosubstituovaný atomem halogenu nebo l-(C,-C6-allg<l)pyrazol-4-yl; R3 představuje C3-C6-cykloalkyl nebo heterocyklus; nje rovno 1 nebo 2; ajejich farmaceuticky přijatelné soli a hydráty. Farmaceutické prostředky s obsahem sloučenin obecného vzorce Ijsou vhodné pro léčení migrény.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká karboxamidů, použitelných jako 5-HTi_Fagonisté a farmaceutického prostředku s jejich obsahem.

Dosavadní stav techniky

Teoriím vztahujícím se k patofyziologii migrény od roku 1938 dominovaly práce Grahama a Wolffa (Arch. Neurol. Psychiatry, 39, 737-63 (1938)). Tito autoři přišli s názorem, že příčinou migrénových bolestí hlavy je vazodilatace extrakraniálních cév. Tento názor byl podporován poznatkem, že ergotinové alkaloidy a sumatriptan, hydrofílní 5-ΗΤχ agonisté, kteří neprochází hematoencefalickou bariérou, způsobují kontrakci cefalického vaskulárního hladkého svalstva a mají účinek při léčení migrény. (Humphrey a kol., Ann. NY Acad. Sci., 600, 587-600 (1990)). Nedávné práce

Moskowitze ukázaly, že však je výskyt migrénových bolestí hlavy nezávislý na změnách průměru cév (Cephalalgia, 12, 57, (1992)) .

Moskowitz přišel s názorem, že v současné době neznámá příčina bolesti stimuluje trigeminální ganglia, které inervují vaskulaturu uvnitř cefalické tkáně, což vede k uvolnění vazoaktivních neuropeptidů z axonů na vaskulatuře. Tyto uvolněné neuropeptidy potom aktivují posloupnost *»···

.

• · · · událostí, jejichž důsledkem je bolest. Tento neurogenní zánět je blokován sumatriptanem a ergotinovými alkaloidy mechanismem, který zahrnuje receptory 5-HT, o nichž se předpokládá, že jsou úzce vázány k podtypu 5-ΗΤχ₀, umístěnému na trigeminovaskulárních vláknech (Neurology, 43 (suppl. 3), 516-520 (1993)).

Serotonin (5-HT) vykazuje různé fyziologické účinky, mediované alespoň čtyřmi třídami receptoru, z nichž nejvíce heterogenní se zdá být 5-ΗΤχ. Lidský gen, který exprimuje pátý subtyp 5-HTi, označovaný 5-HTi_f, izolovali Kao a spolupracovníci (Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 90, 408-412 (1993)). Tento receptor 5-HTi_F vykazuje farmakologický profil různý od libovolného dosud popsaného serotonergického receptoru. Vysoká afinita sumatriptanu k tomuto subtypu,

Ki=23 nM, naznačuje roli receptoru 5-HTi_F při migréně.

Řadu N-aryl-3-amino-l,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol-6karboxamidů popsali Porter a kol., (WO 94/14773, 7. červenec 1994) jako agonisty typu 5-ΗΤχ, kteří vykazují vazoaktivní účinky, /hnidy podle předloženého vynálezu jsou 5-HT_1Fagonisté, kteří inhibují peptidovou extravazaci v důsledku stimulace trigeminálních ganglia a jsou proto použitelné pro léčení migréna a s ní souvisejících poruch bez náchylnosti k vazokonstrikci u strukturálně podobných sloučenin.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká nových 3-amino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxamidů a 4-amino-10H• ·

cyklohepta[7,6-b]indol-7-karboxamidů obecného vzorce I:

R¹

H i

ve kterém:

R¹ a R² představují na sobě nezávisle atom vodíku, C1-C4alkyl nebo - CH₂CH₂-Aryl, kde Aryl představuje fenyl, fenyl monosubstituovaný atomem halogenu nebo 1- (Ci~C₆alkyl)pyrazol-4-yl;

R³ představuje C3-C6-cykloalkyl nebo heterocyklus;

n je rovno 1 nebo 2;

a jejich farmaceuticky přijatelných solí a hydrátů.

Dalším provedením předloženého vynálezu je způsob zvýšení aktivace 5-HTi_f receptorů podáváním sloučeniny obecného vzorce I.

Dalším provedením předloženého vynálezu je způsob zvýšení aktivace 5-HTi_f receptorů pro léčení řady poruch, které se vztahují ke snížené neurotransmisi serotoninu u savců. Mezi tyto poruchy spadají deprese, migrénová bolest, bulimie, premenstruační syndrom nebo syndrom pozdní luteální fáze, dysforická porucha, alkoholismus, tabakismus, panická • 0

0 0 0

00 0 0 00 '*

0 · 0 0 0 0 0 ®

0 0 0 0 00*00 0 _ 0 0 000 0000 — 4 *··· ··· ·· 0··· »· 00 porucha, úzkost, obecná bolest, post-traumatický syndrom, ztráta paměti, stařecká demence, sociální fóbie, hyperaktivní porucha nedostatku pozornosti, disruptivní poruchy chování, poruchy impulzního ovládání, porucha neurčité osobnosti, obsesivní kompulzivní porucha, syndrom chronické únavy, předčasná ejekulace, erekční potíže, anorexia nervosa, poruchy spánku, autismus, mutismus, trichotilomanie, neuralgie trojklanného nervu, bolest zubů nebo bolest spojená s temperomandibulární kloubovou dysfunkcí. Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou také použitelné pro profylaktickou léčbu migrény. Každý z těchto způsobů používá sloučeninu obecného vzorce I.

Kromě toho se předložený vynález týká farmaceutických přípravků obsahujících účinné množství sloučenina obecného vzorce I, potřebné pro aktivaci 5-HTi_F receptorů, spolu s vhodným farmaceutickým nosičem, ředidlem nebo excipientem.

Obecné chemické výrazy používané ve výše uvedených obecných vzorcích mají své obvyklé významy. Například výraz alkyl zahrnuje takové skupiny jako je methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, sek.-butyl, terč.-butyl a podobně. Výraz cykloalkyl zahrnuje cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl a cyklohexyl. Výraz alkoxy zahrnuje takové skupiny jako je methoxy, ethoxy, isopropoxy terc.-butoxy a podobně. Výraz atom halogenu zahrnuje atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu.

Výraz heterocyklus představuje fur-2-yl, fur-3-yl, thien2-yl, thien-3-yl, pyridin-3-yl, pyridin-4-yl, pyrrol-3-yl, N-methylpyrrol-3-yl, oxazol-5-yl, isoxazyl-4-yl, isoxazol-5 • 9 « ·* ·· ·» • 9 · · 9 99 9 9 9 9

9 9 9 9*·· * 9 « 9 9 999*9 9 _ · « 9 · · 9 9 9· — 5 *“9999 999 99 9999 9.9 99 yl, pyrazol-4-yl, pyrimidin-5-yl nebo pyrazin-4-yl. Tyto heterocykly obsahují nesubstituované atomy uhlíku. Až tři dostupné atomy uhlíku v kterémkoli heterocyklickém systému mohou popřípadě být substituovány substituenty nezávisle zvolenými ze souboru, zahrnujícího atom halogenu, C1-C4alkyl, Ci-C₄-alkoxy nebo Ci~C₄-alkoxykarbonyl.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obsahují asymetrický atom uhlíku. Tento atom uhlíku je označen v následujícím obecném vzorci hvězdičkou:

H

Jako takové každá ze sloučenin podle předloženého vynálezu existuje nejen jako racemát, ale také jako jednotlivé R- a S- enantiomery:

• β · · · · « · « · · · · · « · · · _r 9 · · 9 · « · · — Ό —· · ·« 9 · · ·· ···· 9 9 4 9

H

R-enantiomer

Η

S-enantiomer

Sloučeniny podle předloženého vynálezu nezahrnují pouze racemáty, ale také jejich odpovídající opticky aktivní R- a S-enantiomery a jakoukoli jejich směs. I když jsou jako 5HTif agonisté použitelné racemáty, směsi a jednotlivé enantiomery, je výhodné, pokud sloučenina existuje jako jednotlivý enantiomer.

I když všechny sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou použitelné jako 5-HT_1F agonisté, některé třídy těchto sloučenin jsou upřednostňovány.

Následující odstavce popisují takové výhodné třídy.

aa) R¹ představuje atom vodíku;

ab) R¹ představuje Ci-Cg-alkyl;

ac) R¹ představuje ethyl;

ad) R¹ představuje methyl;

ae) R¹ představuje -CH₂CH₂-Ar, kde Ar představuje 1-(C_x-C6alkyl)-pyrazol-4-yl;

af) R¹ představuje -CH₂CH₂-Ar, kde Ar představuje 1• · methylpyrazol-4-yl;

ag)	R¹	představuje	-CH₂CH₂-Ar, kde	Ar	představuj e	1-
isopropylpyrazol-4	-yl;
ah)	R²	představuje	atom vodíku;
ai)	R²	představuj e	Ci-C6-alkyl;
aj)	R²	představuje	ethyl;
ak)	R²	představuje	methyl;
al)	R²	představuje	-CH₂CH₂-Ar, kde	Ar	představuj e	1-
alkyl)	-pyrazol-4-yl;
am)	R²	představuj e	-CH₂CH₂-Ar, kde	Ar	představuje	1-
methylpyrazol-4-yl	z
an)	R²	představuj e	-CH₂CH₂-Ar, kde	Ar	představuje	1-
isopropylpyrazol-4	-yl;
ao)	R³	představuje	heterocyklus;
ap)	R³	představuje	pyridin-3-yl ;
aq)	R³	představuje	pyridin-4-yl;
ar)	R³	představuj e	pyridin-3-yl nebo	pyridin-4-yl
monosubstituovaný	atomem halogenu;
as)	R³	představuje	pyridin-3-yl nebo	pyridin-4-yl
monosubstituovaný .	atomem chloru;
at)	R³	představuj e	pyridin-3-yl nebo	pyridin-4-yl
monosubstituovaný ,	atomem fluoru;
au)	R³	představuj e	fur-2-yl nebo fur-	•3-yl;
av)	R³	představuje	thien-2-yl nebo	thien-3-yl;
aw)	R³	představuje	pyrrol-3-yl ;
ax)	R³	představuje	oxazol-5-yl;
ay)	R³	představuj e	isoxazyl-4-yl nebo	isoxazol-5-;	yi;
az)	R³	představuje	pyrazol-4-yl ;
ba)	R³	představuje	pyrimidin-5-yl ;
bb)	R³	představuje	pyrazin-4-yl;
bc)	R³	představuje	fur-2-yl nebo fur-	3-yl popřípadě

substituovaný Ci-C₄-alkylem, skupinou Ci-C₄-alkoxy nebo atomem halogenu;

bd) R³ představuje fur-2-yl;

be) R³ představuje fur-3-yl;

bf) R³ představuje thien-2-yl nebo thien-3-yl popřípadě substituovaný C₁-C₄-alkylem nebo skupinou Ci~C₄-alkoxy;

bg) R³ představuje thien-2-yl;

bh) R³ představuje thien-3-yl;

bi) R³ představuje pyridin-3-yl nebo pyridin-4-yl popřípadě substituovaný atomem halogenu, Ci-C4-alkylem nebo skupinou

Ci-C₄-alkoxy;

bj)	R³ představuje	6-halogenpyridin-3-yl;
bk)	R³ představuje	C3~C6-cykloalkyl;
bl)	R³ představuje	cyklopropyl;
bm)	n představuje	1;
bn)	n je rovno 2;
bo)	Sloučenina je	racemát;
bp)	Sloučenina je	R-enantiomer;
bq)	Sloučenina je	S-enantiomer;
br)	Sloučenina je	volná báze;
bs)	Sloučenina je	sůl;
bt)	Sloučenina je	hydrochloridová sůl;
bu)	Sloučenina je	fumarátová sůl;
bv)	Sloučenina je	oxalátová sůl.

Rozumí se, že výše uvedené třídy mohou být kombinovány a jak vytvářet další výhodné třídy.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou použitelné ve způsobu zvyšování aktivace 5-HTi_f receptoru pro léčení řady poruch, které jsou vázány se sníženou neurotransmisí « · * · 4 4 4 · · ·· » « 4 4 4 44 4 4 *4 4

44 4 4 4 4 4

4 4 * 4 444 4 44 • 4 444 4444

4444 4*4 44 4444 44 44 serotoninu u savců. Ve výhodném provedení je savec, léčený podáváním sloučeniny podle předloženého vynálezu, člověk.

Jelikož sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou aminy, jsou svojí povahou bázické a v souladu s tím reagují s řadou anorganických a organických kyselin pro vytvoření farmaceuticky přijatelných adičních solí kyselin. Jelikož některé z volných aminů, představujících sloučeniny podle předloženého vynálezu, jsou při teplotě okolí typicky oleje, je výhodné přeměnit volné aminy na jejich farmaceuticky přijatelné adiční soli kyselin pro snadnější zpracování a podávání, neboť takové soli jsou běžně při teplotě okolí ve formě pevné látky.

Kyseliny běžně používané pro vytváření takových solí jsou anorganické kyseliny jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina jodovodíková, kyselina sírová, kyselina fosforečná a podobně a organické kyseliny, jako je p-toluensulfonová kyselina, methansulfonová kyselina, kyselina šťavelová, p-bromfenylsulfonová kyselina, kyselina uhličitá, kyselina jantarová, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina octová a podobně. Příklady takových farmaceuticky přijatelných solí tedy jsou síran, pyrosíran, hydrogensíran, siřičitan, hydrogensiřičitan, fosforečnan, monohydrogenfosforečnan, dihydrogenfosforečnan, metafosforečnan, pyrofosforečnan, chlorid, bromid, jodid, octan, propionát, dekanoát, kyprylát, akrylát, mravenčan, isobutyrát, kaproát, heptanoát, propiolát, oxalát, malonát, jantaran, suberan, sebakan, fumarát, maleát, butin-1,4dioát, hexin-1,6-dioát, benzoát, chlorbenzoát, methylbenzoát, dinitrobenzoát, hydroxybenzoát, methoxybenzoát, ftalát, sulfonát, xylensulfonát, fenylacetát, fenylpropionát, fenylbutyrát, citrát, laktát, b-hydroxybutyrát, glykolát, vínan, methansulfonát, propansulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát, mandlan a podobně. Výhodné farmaceuticky přijatelné soli » jsou soli vytvořené pomocí kyseliny chlorovodíkové, kyseliny šťavelové nebo kyseliny fumarové.

Následující třída představuje ilustrativní sloučeniny, spadající do rozsahu předloženého vynálezu:

N-(4-methylthien-2-yl)-3-(propyl)amino-1,2,3, 4-tetrahydro9H-karbazol-6-karboxamid, hydrochlorid ( + )-N-(thien-3-yl)-3-(dimethyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid, sulfát

N- (4-chlorfur-2-yl)-3-(propyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid

N-(fur-3-yl)-3-(diethyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid

N-(pyridin-3-yl)-3-(diethyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid, fosforečnan

N-(3-chlorpyridin-4-yl)-3-(diethyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro9H-karbazol-6-karboxamid «

N-(oxazyl-5-yl)-3-(propyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid, p-toluensulfonát (+)-N-(isoxazol-4-yl)-3-(dimethyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro9H-karbazol-6-karboxamid

N-(pyrazol-4-yl)-3-(propyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid, methansulfonát

N-(cyklobutyl)-3-(diethyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid, oxalát

-11 -··

N-(cyklohexyl)-3-(propyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid ( + )-N-(2-methylpyrimidin-5-yl)-3-(dimethyl)amino-1,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxamid, mravenčan (-)-N-(thien-2-yl)-4-(methyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6b]indol-7-karboxamid

N-(thien-3-yl)-4-(dimethyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6-b]indol7-karboxamid, butin-1,4-dioát

N-(fur-2-yl)-4-(propyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6-b]indol-7karboxamid

N-(fur-3-yl)-4-(diethyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6-b]-indol-7karboxamid, trifluoracetát

N-(pyridin-3-yl)-4-(diisopropyl)amino-lOH-cyklohepta-[7,6b]indol-7-karboxamid

N-(3-chlorpyridin-4-yl)-4-(dibutyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6b]indol-7-karboxamid (-)-N-(pyrrol-3-yl)-4-(methyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6b]indol-7-karboxamid, vínan

N-(2-isopropyloxazol-5-yl)-4-(dimethyl)amino-10Hcyklohepta[7,6-b]indol-7-karboxamid

N-(3-brom-4-methylisoxazol-5-yl)-4-(propyl)amino-10Hcyklohepta[7,6-b]indol-7-karboxamid, skořican N-(3-ethylpyrazol-4-yl)-4-(diethyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6b]indol-7-karboxamid

N-(cyklopropyl)-4-(diisopropyl)amino-lOH-cyklohepta-[7,6b]indol-7-karboxamid

N-(cyklohexyl)-4-(dibutyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6-b]indol7-karboxamid, mandlan (-)-N-(2-methoxypyrimidin-5-yl)-4-(methyl)amino-10Hcyklohepta[7,6-b]indol-7-karboxamid

N-(2 — fluorpyrazin-4-yl)-4-(dimethyl)amino-10H-

cyklohepta[7,6-b]indol-7-karboxamid

N-(cyklobutyl)-4-(propyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6-b]indol-7karboxamid

N-(cyklopentyl)-4-(diethyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6-b]indol7-karboxamid 4-methoxybenzoát

N-(cyklohexyl)-4-(diisopropyl)amino-lOH-cyklohepta[7,6b]indol-7-karboxamid

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se připraví způsoby dobře známými odborníkovi v oboru. Sloučeniny podle předloženého vynálezu, ve kterých n je rovno 1, jsou prvky třídy běžně známé jako 3-amino-l,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamidy. Prvky této třídy se výhodně připraví Fischerovou indolovou syntézou, tak jak je popsána v Syntetickém schématu I, ve kterém R¹' a R²' představují na sobě nezávisle Ci-C₆-alkyl, benzyl nebo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou vázány, vytvářejí ftalimidovou skupinu a R³ má výše uvedený význam.

0 0 · • 0 · 0 • 0 0 · • · · ·

0· 0

00

Syntetické schéma I

Fenylhydrazin a 4-aminocyklohexanon se spolu kondenzují ve vhodném rozpouštědle, typicky nižší alkanolu jako je ethanol, v přítomnosti katalytického množství kyseliny, jako je chlorovodík, pro získání výsledného fenylhydrazonu.

Reakce se typicky provádí při teplotě od přibližně teploty okolí to teplota zpětného toku po dobu od přibližně 1 do 24 hodin. Po ukončení kondenzace může být výsledný fenylhydrazon izolován z reakční směsi přidáním vody nebo vodného roztoku báze jako je uhličitan draselný, pokud je to požadováno. Produkt se získá ze směsi jako olej nebo pevná látka. Produkt může být extrahován vodou nemísitelným rozpouštědlem, typicky dichlormethanem nebo filtrován, je-li to vhodné. Produkt může být používán v následujícím kroku s dalším čištěním nebo bez něho. Fenylhydrazon podstupuje ·· · ·· ·· ·· ·· • ··· · · · · · * · · • · ·· · · · · * • · · · · ······ • · · · · · · · · ···· <·· ·· ···· ·· ··

Fischerovu indolovou cyklizaci v přítomnosti přebytku kyseliny. Toho může být dosaženo rozpuštěním fenylhydrazonu samotné kyselině, například v kyselině octové. Alternativně může být fenylhydrazon rozpuštěn v nižším alkanolu, který byl zpracován kyselinou, například v ethanolickém chlorovodíku. Jestliže fenylhydrazon připravený výše popsaným způsobem nevyžaduje další čištění, původní reakční směs může být výhodně zpracována vhodnou kyselinou bez izolace fenylhydrazonu. Fischerova indolová cyklizace mnohokrát nastává po vytvoření fenylhydrazonu, což dává požadovaný produkt v jednom kroku. Reakce se provádí při teplotě od přibližně teploty okolí do teploty zpětného toku po dobu od přibližně 1 do 24 hodin. Reakční produkt může být získán přímou filtrací nebo extrakcí po odstranění rozpouštědla a neutralizaci kyseliny přidáním vodné báze. Produkt může být čištěn rekrystalizací nebo chromatografií, jak je požadováno. I když Syntetické schéma I popisuje použití amidofenylhydrazinu, odborníkovi je zřejmé

Fischerova indolizace může být také prováděna s odpovídající karboxylovou kyselinou nebo esterem. Amidová část molekuly může potom být vložena později v průběhu syntézy, jak je nutné nebo jak je požadováno.

Fenylhydraziny požadované pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu jsou buď komerčně dostupné nebo mohou být připraveny způsoby dobře známými odborníkovi v oboru z 4-nitrobenzoové kyseliny, jak je to popsáno v Syntetickém schématu II. R³ má výše uvedený význam.

Karboxylové kyselina může být nejprve přeměněna na odpovídající chlorid nebo bromid kyseliny za standardních podmínek, jako je zpracování thionylchloridem nebo bromidem Odpovídající kyselý halogenid, popřípadě v přítomnosti acylačního katalyzátoru jako je dimethylaminopyridin, se nechá reagovat s vhodným aminem obecného vzorce R³-NH₂ v přítomnosti vhodné báze. Vhodné báze zahrnují aminy typicky používané pro vychytávání kyselin, jako je pyridin nebo triethylamin nebo komerčně dostupné polymerové vázané báze jako je polyvinylpyridin. Alternativně se požadovaný amin nechá reagovat s vhodnou karboxylovou kyselinou v přítomnosti typických peptidových kopulačních reagentů jako je N,N'-karbonyldiimidazol (CDI), N,N'-dicyklohexylkarbodiimid (DCC) a hydrochlorid 1-(3-dimethylaminopropyl)3-ethylkarbodiimidu (EDC). Byla popsána polymerové nesená forma EDC (Tetrahedron Letters, 34(48), 7685 (1993)), která je velmi výhodná pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu. Produkt těchto reakcí se izoluje standardními extrakčními technikami a čistí se standardními chromatografickými a krystalůzačními technikami tak jak je to nutné nebo požadováno pro získání sloučenin podle předloženého vynálezu. Izolace produktů reakcí, pokud byl

použit polymerové vázaný reagent, je velmi zjednodušena, neboť vyžaduje pouze filtraci reakční směsi a potom koncentraci filtrátu za sníženého tlaku. Produkt těchto reakcí mohou potom být čištěny výše popsaným způsobem.

Nitrokarboxamidy se hydrogenuji na katalyzátoru tvořeném vzácným kovem, výhodně na platině na uhlí, při teplotě rovné přibližně teplotě okolí s počátečním tlakem přibližně 60 p.s.i. po dobu od 1 do 24 hodin ve vhodném rozpouštědlo, jako je nižší alkanol nebo tetrahydrofuran, pro získání odpovídajícího anilinu. Tento anilin se potom rozpustí v koncentrované kyselině, jako je kyselina fosforečná, kyselina chlorovodíková nebo kyselina bromovodíková a zpracovává dusitanem sodným při teplotě přibližně rovné 0 °C nebo nižší. Po míchání po dobu přibližně jedné hodiny se reakční směs přidá do roztoku chloridu cínatého v koncentrované kyselině chlorovodíkové a směs se míchá při teplotě přibližně 0 °C po dobu přibližně jedné hodiny. Produkt se izoluje zpracováním reakční směsi vodnou bází dokud není silně bázická a potom extrahuje vodou nemísitelným rozpouštědlem jako je ethylacetát. Hydrazinový produkt může být dále čištěn chromatografií nebo krystalizaci před další reakcí, je-li to nutné nebo požadováno. Odborníkovi v oboru je zřejmé, že substitucí vhodného alkoholu za amin v Syntetickém schématu II mohou být připraveny estery použitelné pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu.

4-substituovaný cyklohexanony požadované pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu je možno získat způsoby dobře známými v oboru, jak je ilustrováno v

0

Syntetickém schématu III. R¹ a R² představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-Cg-alkyl nebo benzyl.

Syntetické schéma III

hnrW/eh*]

h+/h₂o

o

L= -CH₂CH₂- or -CH₂C(CH₃)₂CH₂R¹ R²

R¹

N.

R²

1,4-cyklohexandion monoketal se redukčně aminuje s vhodným amin za standardních podmínek pro získání odpovídajícího 4aminocyklohexanon ketalu. Ketal se potom zbaví ochrany ve vodné kyselině pro přípravu odpovídajícího 4aminocyklohexanonu.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu, ve kterých R¹⁼R²=H se připraví z 4-(1-ftalimidyl)cyklohexanonu, který lze získat způsoby dobře známý v oboru, například King a kol. (Journal of Medicinal Chemistry, 36, 1918 (1993)). Stručně řečeno se 4-aminocyklohexanol nechá reagovat nejprve s Nkarbethoxyftalimidem a výsledný 4-(1-ftalimidyl)cyklohexanol se zpracovává pyridinium chlorchromátem pro získání požadovaného ketonu. Výsledný 4-(1-ftalimidyl)cyklohexanon se potom nechá reagovat s vhodným fenylhydrazinem a následuje Fischerova indolová cyklizace, kterou se připraví odpovídající 3-(1-ftalimidyl)karbazol. Ftalimid se potom

• · · · · ·· · • · · · · · · ·· ···· ·· ·· odstraní reakcí s hydrazinem ve vhodném okamžiku po provedení Fischerovy indolové syntézy pro získání sloučenin podle předloženého vynálezu, ve kterých R¹⁼R²=H.

Odborníkovi v oboru je zřejmé, že k manipulaci s 6substituentem může dojít před cyklizaci popsanou v

Syntetickém schématu I a nebo po ní. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou například být připraveny z odpovídajících karboxylých kyselin, esterů, kyselých halogenidů nebo smíšených anhydridů kyselin, jak je ilustrováno v Syntetickém schématu IV. R¹’ a R²' představují na sobě nezávisle Ci-C₆-alkyl, benzyl nebo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou vázány, vytvářejí ftalimidovou skupinu; Z představuje atom vodíku nebo vhodnou ochrannou skupinu atomu dusíku; Y představuje skupinu hydroxy, Ci-C₆alkoxy, atom chloru, atom bromu nebo Ci-Cg-alkoxykarbonyl; a R³ má výše uvedený význam.

Syntetické schéma IV

Chlorid, bromid nebo anhydrid karboxylové kyseliny, popřípadě v přítomnosti acylačního katalyzátoru jako je dimethylaminopyridin, se nechá reagovat s vhodným aminem φφ φφ φ» φ* φφφφ φφφφ • φ φ «φφφ φφ φ φ φφ φφ φ φφφ φφφφ φ φφ ·*»· · * ·· obecného vzorce R³-NH₂. Alternativně se vhodný amin nechá reagovat s vhodnou karboxylovou kyselinou v přítomnosti typických peptidových kopulačních reagentů. Ester se nejprve hydrolyzuje na karboxylovou kyselinu a potom se kopuluje s vhodným aminem. Každá z těchto technik je popsána v Syntetickém schématu II uvedeném výše.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu, ve kterých n=2 jsou 4-amino-10H-cyklohepta[6,7 —b]indol-7-karboxamidy. Tyto sloučeniny se připraví v zásadě způsobem, který byl popsán pro odpovídající 3-amino-l,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol-6karboxamidy jak je ilustrováno v Syntetickém schématu I, s výjimkou, že 4-aminocykloheptanon nahrazuje v syntéze 4aminocyklo-hexanon. 4-aminocykloheptanony požadované pro syntézu sloučenin podle předloženého vynálezu mohou být připraveny způsobem, který je popsán v Syntetickém schématu V. R¹’ a R²' představují na sobě nezávisle Ci-Cg-alkyl nebo benzyl nebo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou vázány vytvářejí ftalimidovou skupinu.

Syntetické schéma V

Vhodný 4-aminocyklohexanon ve vhodném rozpouštědle, ·· ·»

I» 0 0 4 » 0 <

• «0 * « 0 0 <

• ·· <

0< ·

00

00*0 ·

0« 00*0 například diethyletheru, se zpracovává vhodnou Lewisovou kyselinou jako je fluorid boritý po dobu přibližně od 20 minut do přibližně jedné hodiny při teplotě okolí. Do tohoto roztoku se potom přidá ethyldiazoacetát a výsledná směs se míchá po dobu přibližně od 1 hodiny do přibližně 24 hodin při teplotě okolí. Výsledný 2-ethoxykarbonyl-5aminocykloheptanon se izoluje zředěním reakční směsi vodným uhličitanem sodným a extrakcí vodou nemísitelným rozpouštědlem jako je diethylether. Reakční produkt se potom přímo rozpustí v dimethylsulfoxidu, který obsahuje chlorid sodný a vodu. Reakční směs se zahřívá na teplotu přibližně 170 °C po dobu od přibližně 1 do přibližně 24 hodin pro provedení dekarbethoxylace. Požadovaný 4-aminocykloheptanon se izoluje zředěním reakční směsi vodou a extrakcí vhodným rozpouštědlem jako je diethylether. Reakční produkt může být čištěn sloupcovou chromatografií, je-li to požadováno, před provedením další reakce.

Po reakci s vhodným fenylhydrazinem se odpovídající 4aminocykloheptanonfenylhydrazon se vystaví týmž Fischerovým indolovým cyklizačním podmínkám, které byly popsány výše. Asymetrie cykloheptanonu však vede k vytvoření následujících dvou isomerů:

• 0

• · ·	0 · 0 ·	0 0
•	•	• · 0	• 0 0
• · · ·	• • · ·	• · · 0 · 0 0 0 0	• 0 0 0 ·

Isomery A a B mohou být separovány krystalizaci nebo chromatografií v libovolném vhodném kroku syntézy sloučenin podle předloženého vynálezu.

Karboxylové kyselina, který je meziproduktem použitelným pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu může být buď syntetizována přímo z 4-karboxyfenylhydrazinu procedurami popsanými v Syntetickém schématu I nebo může být připravena odpovídajícího derivátu bromu. Před manipulací s bromovým substituentem však musí být indolový atom dusíku nejprve chráněn, jak je ilustrováno v Syntetickém schématu VI. R¹ a R² představují Ci-Cg-alkyl nebo benzyl; LG představuje atom chloru, atom bromu nebo trifluormethansulfonyl; a Ar představuje fenyl nebo 2,4,6-triisopropylfenyl.

• · · « · ···· — ···· ··· ·· ···· ·· ·*

Syntetické schéma VI

Roztok výchozího materiálu ve vhodném rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran nebo diethylether, se přidá do suspenze hydridu alkalického kovu, výhodně hydridu draselného, v témže rozpouštědle. Deprotonace se provádí při teplotě od přibližně -10 °C do přibližně teploty okolí po dobu přibližně jedné hodiny. Do tohoto roztoku se potom přidá vhodný arylsulfonylchlorid, triisopropylsilylhalogenid nebo triisopropylsilyltriflát a reakce se ponechá probíhat po dobu od přibližně 1 hodiny do 24 hodin. Derivát s chráněným indolovým atomem dusíku se izoluje zpracováním reakční směsi ledem pro dekompozici jakéhokoli nezreagovaného hydridu, zředěním reakční směsi vodou a potom extrakcí produktu vodou nemísitelným rozpouštědlem jako je dichlormethan, diethylether nebo ethylacetát. Izolovaný produkt může být φφφ φφ φφ φ · φ φ • · φ Φ • φ φ φ • φ φ «' použit v dalších reakcích tak jak byl vytvořen nebo může být čištěn krystalizaci nebo chromatografií jak je požadováno. Bromem substituovaný substrát s takovou ochranou může být potom použit pro získání požadovaného karboxylového meziproduktu, jak je popsáno v Syntetickém schématu VII. R¹ a R představuji Ci-Cg-alkyl nebo benzyl; a Z představuje fenylsulfonyl, 2,4,β-triisopropylfenylsulfonyl nebo triisopropylsilyl.

Syntetické schéma VII

Roztok brómované sloučeniny ve vhodném rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran nebo diethylether, se zpracovává alkyllithiem, jako je n-butyl- nebo t-butyllithium, při teplotě přibližně -70 °C po dobu přibližně jedné hodiny pro dosažení výměny halogen-kov. Výsledný aniontový roztok se potom zpracovává oxidem uhličitým při teplotě přibližně -70 °C. Reakční směs se potom ponechá zahřát se postupně na teplotu okolí v průběhu doby od přibližně 1 hodiny do přibližně 24 hodin. Výsledný produkt se izoluje zředěním reakční směs vodným amoniumchloridem a extrakcí vodou nemísitelným rozpouštědlem jako je dichlormethan. Produkt může být dále čištěn chromatografií nebo rekrystalizací jak je to nutné.

Konečný krok reakční posloupnosti vyžaduje deprotekci indolového atom dusíku pro získání sloučeniny podle předloženého vynálezu, jak je ilustrováno v Syntetickém schématu VIII. R¹, R²” a Z mají výše uvedený význam.

Syntetické schéma VIII

Pokud Z představuje arylsulfonyl, ochranná skupina může být odstraněna bázickou hydrolýzou v nižším alkanolu jako je methanol nebo ethanol. Pokud Z představuje triisopropylsilyl, deprotekce se výhodně provádí zpracováním reagentem s fluoridovým aniontem, výhodně tetrabutylamoniumfluoridem, za standardních podmínek.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu, ve kterých R¹ a R²představují na sobě nezávisle atom vodíku je možno získat vystavením odpovídajících 3-benzylamino sloučenin katalytickým hydrogenačním podmínkám na katalyzátoru ze vzácného kovu, jako je paládium nebo platina na uhlí nebo na Raney niklu. Tyto reakce se typicky provádí v nižším alkanolu nebo tetrahydrofuranu při teplotě od teploty okolí do přibližně 60 °C, po dobu od přibližně 1 hodiny do 24 hodin, při tlaku vodíku přibližně 60 p.s.i. Tato — · · · · hydrogenolýza může být prováděna před nebo po deprotekci indolového atomu dusíku způsobem, který je požadován.

Sloučeniny, ve kterých jeden nebo oba substituenty R¹ nebo R²představují atom vodíku mohou být dále opatřeny funkčními skupinami pro přípravu dalších sloučenin podle předloženého vynálezu redukční alkylací. Za těchto podmínek se primární nebo sekundární amin nechá reagovat s vhodným aldehydem nebo ketonem pro získání odpovídajícího iminu nebo enaminu. Imin nebo enamin se potom redukuje na požadovanou sloučeninu katalytickou hydrogenací nebo redukcí s vhodným hydridovým redukčním reagentem v přítomnosti kyseliny. Výhodně se transformace provádí přímou alkylací, jak je ilustrováno v Syntetickém schématu IX. R¹* představuje atom vodíku nebo Ci~ C₆-alkyl; R²* představuje Ci-Cg-alkyl nebo arylethyl; X* představuje atom bromu, -COOH nebo R³NHC(O)- a arylethyl má výše uvedený význam.

Syntetické schéma IX

Výchozí amin a báze se kombinují v reakčním rozpouštědle s následujícím přidáním alkylačního činidla. Reakční rozpouštědlo může být libovolné nereaktivní rozpouštědlo typicky používané pro alkylací tohoto typu jako je • · 4 4 »444 4 acetonitril, dimethylformamid nebo N-methyl-2-pyrrolidinon, které je omezeno pouze rozpustností substrátů. Báze musí být dostatečně bázická pro neutralizaci kyseliny vytvářené v průběhu reakce, ale ne tak bázická, aby deprotonovala další místa na substrátu, čímž by vznikaly další produkty. Navíc tato báze nesmí být ve větší míře kompetitivní se substrátem vzhledem k alkylačnímu činidlu. Báze typicky používané pro tyto reakce jsou uhličitan sodný nebo uhličitan draselný. Reakční směs se typicky míchá při teplotě v rozmezí od teploty okolí do 80 °C po dobu přibližně 8 hodin až 3 dní. Alkylované produkty se izolují koncentrací reakční směsi za sníženého tlaku následovanou rozdělením výsledného residua mezi vodu a vhodné organické rozpouštědlo jako je ethylacetát, diethylether, dichlormethan, ethylenchlorid, chloroform nebo tetrachlormethan. Izolovaný produkt může být čištěn chromatografií, krystalizací z vhodného rozpouštědla, tvorbou solí nebo kombinací těchto technik.

Odštěpitelnou skupinou (LG) alkylačních činidel může být atom chloru, atom bromu, atom jodu, skupina methansulfonyloxy, trifluormethansulfonyloxy, 2,2,2trifluorethansulfonyloxy, benzensulfonyloxy, pbrombenzensulfonyloxy, p-nitrobenzensulfonyloxy nebo ptoluensulfonyloxy, přičemž všechny jsou použitelné pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu. Specifické alkylační činidlo, které bude použito, se určí na základě jeho komerční dostupnosti nebo možnosti výhodné syntézy z komerčně dostupných výchozích materiálů. Výhodná alkylační činidla pro syntézu sloučenin podle předloženého vynálezu jsou zvolena tak, aby odštěpitelná skupina představovala atom chloru, atom bromu, atom jodu nebo skupinu • »· ·· ·· ·· ·· · « · · · · · · • «· · · · · ·

-···· • · · · · · · · ··· ·· · · · · · « ·· methansulfonyloxy. Alkylační činidla, ve kterých odštěpitelná skupina je atom chloru, se připraví z odpovídajících alkoholů standardními způsoby, výhodně zpracováním alkoholu čistým thionylchloridem při teplotě okolí. Alkylační činidla, ve kterých odštěpitelná skupina je methansulfonyloxy se připraví zpracováním odpovídajícího alkoholu methansulfonylchloridem nebo anhydridem kyseliny methansulfonové. Výchozí alkoholy požadovaný pro syntézu sloučenin podle předloženého vynálezu jsou buď komerčně dostupné nebo mohou být připraveny použitím dobře známé syntetické metodologie, jak je popsáno v U.S. Patentu č. 5,521,196, který je zde ve své celistvosti zahrnut jako reference.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obsahují chirální centrum a jako takové existují jako racemické směsi nebo jednotlivé enantiomery. Jak bylo uvedeno výše, racemáty a jednotlivé enantiomery jsou všechny částí předloženého vynálezu. Jednotlivé enantiomery mohou být separovány frakční krystalizaci solí racemických bází a enantiomericky čistých kyselin, například kyseliny ditolylvinné. Alternativně mohou být jednotlivé enantiomery připraveny vyžitím chirálních pomocných látek v průběhu přípravy sloučeniny, jak je popsáno v následujícím Syntetickém schématu X. X představuje -Br nebo -CO₂H.

Syntetické schéma X

0 0 0 « 00 · 0 0 0 0 000 0 00 0 0 00 0 • 0 0 * 0 0000 0 000 0 000 00 0

0 000 000* -···· 000 ·0 0000 00 00

1,4-cyklohexandion mono-(2,2-dimethylpropan-l,3-diol)ketal se redukčně aminuje za standardních podmínek s enantiomerem α-methyl-(4-nitrofenyl)ethylaminu (Syntetické schéma X ilustruje použití R-(+)-enantiomerů). Ketal se odstraní způsobem, který je popsán výše a výsledný aminocyklohexanon se vystaví reakčním podmínkám popsaným v Syntetickém schématu I pro získání diastereomerické směsi. Diastereomery se potom separují chromatografií nebo frakční krystalizaci. Amin může být potom zpracován, je-li to požadováno, vhodným alkylačním činidlem, například vhodným alkylhalogenidem, pro přípravu odpovídající kvaterní soli před odštěpením amethyl-(4-nitrofenyl)ethylové skupiny.

Odštěpení a-methyl-(4-nitrofenyl)ethylové skupiny se dosáhne redukcí 4-nitro skupina následované solvolýzou s kyselinovou katalýzou výsledné α-methyl-(4-aminofenyl)ethylové skupiny. Redukce nitro skupiny může být dosažena použitím široké škály redukčních činidel, která zahrnuje například chlorid titaničitý, hydrid lithno-hlinitý nebo zinek/kyselinu octovou nebo katalytickou hydrogenaci. Solvolytické odštěpení nastává pokud monohydrochlorid (nebo další monobazická sůl) redukčního produktu se zpracovává vodou nebo alkoholem při teplotě okolí nebo, v některých případech, při zvýšených teplotách. Obzvláště výhodné podmínky pro odstranění α-methyl-(4-nitrofenyl)ethylové skupiny jsou představovány hydrogenaci monohydrochloridu aminu v methanolu na sulfidovém platinovém katalyzátoru.

Reakce, které jsou ilustrovány v Syntetických schématech VIX jsou uvedeny pro sloučeniny podle předloženého vynálezu, které jsou buď karbazoly nebo 10H-cyklohepta[7,6-b]indoly.

Odborníkovi v oboru je však zřejmé, že ilustrované chemické způsoby jsou použitelné i na další třídy sloučenin. Odborníkovi v oboru je také zřejmé, že pořadí, ve kterém jsou prováděny kroky pro přípravu sloučenin podle předloženého vynálezu, není v mnoha případech důležité.

Příklady provedení vynálezu

Příprava I

6-brom-3-dimethylamino-9-triisopropylsilyl-l, 2,3,4tetrahydro-9H-karbazol

4-dimethylaminocyklohexanon (2,2-dimethylpropan-l,3diol)ketal

Do roztoku 25,0 g (554,6 mmolů) dimethylaminu v 500 ml methanolu bylo přidáno 50,0 g (252,2 mmolů) 1,4cyklohexandion mono-2,2-dimethylpropan-l,3-diol ketalu a reakční směs byla ponechána za míchání po dobu 2 hodin při teplotě okolí. Do tohoto roztoku bylo potom postupně přidáno 31,69 g (504,3 mmolů) kyanoborohydridu sodného. Jakmile bylo přidávání ukončeno, byla přidána kyselina octová pro úpravu pH směsi na hodnotu přibližně 6. pH bylo monitorováno periodicky a přidávání kyseliny octové pokračovalo pro udržení pH na přibližně 6. Když již přidávání kyseliny octové dále nevedlo k vývinu plynu, reakční směs byla ponechána za míchání při teplotě okolí po dobu 18 hodin. Reakční směs byla potom koncentrována za sníženého tlaku na objem přibližně 100 ml a byla potom rozdělena mezi IN hydroxid sodný a dichlormethan. Zbývající vodná fáze byla zpracována nasyceným vodným chloridem sodným a byla znovu extrahována dichlormethanem. Tyto organické fáze byly

sloučeny, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 40,15 g (70%) požadované sloučeniny ve formě žlutého oleje.

MS(m/e): 228(M+l)

4-dimethylamínocyklohexanon

Roztok 18,4 g (81 mmolů) 4-dimethylaminocyklohexanon (2,2dimethylpropan-1,3-diol)ketalu v 250 ml 90% kyseliny mravenčí byl zahříván na teplotu zpětného toku po dobu 3 hodin. Reakční směs byla potom míchána při teplotě okolí po dobu 3 dní. Reakční směs byla potom zředěn 250 ml vody a byla koncentrována na objem přibližně 250 ml v rotační odparce. Posloupnost zředění/koncentrace byla potom opakována ještě dvakrát. Residuum bylo potom dále koncentrováno na objem přibližně 50 ml, učiněno bázickým pomocí 5 N hydroxidu sodného a extrahováno dichlormethanem. Organické fáze byly sloučeny, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 11,8 g (100%) požadované sloučeniny ve formě žlutého oleje.

MS(m/e): 141 (M⁺)

NMR(CDC1₃): δ 2,50 (m, 2H), 2,28 (m, 2H), 2,28 (m, 6H), 2,01 (m, 2H), 1,80 (m, 2H).

4-dimethylaminocyklohexanon 4-bromfenylhydrazon

Do směsi 6,0 g (42,0 mmolů) 4-dimethylaminocyklohexanonu a 2,5 g (42,0 mmolů) hydrochloridu 4-bromfenyl-hydrazinu v 100 ml ethanolu bylo přidáno 3,4 ml (42 mmolů) pyridinu.

Výsledná směs byla potom zahřívána na teplotu zpětného toku po dobu 2 hodin a potom míchána při teplotě okolí po dobu 18 hodin. Reakční směs byla potom zpracována vodným uhličitanem draselným a dobře extrahována dichlormethanem. Organické

• ·· ···· ·· fáze byly sloučeny, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku. Výsledné residuum bylo zpracován toluenem a koncentrováno znovu za sníženého tlaku pro získání 11,3 g (87%) požadované sloučeniny.

Hydrochlorid 6-brom-3-(dimethyl)amino-1,2,3, 4-tetrahydro-9Hkarbazolu

Roztok 11,3 g (36,4 mmolů) 4-dimethylaminocyklohexanon 4bromfenylhydrazonu v 250 ml 4M ethanolického chlorovodíku bylo zahříváno na teplotu zpětného toku pod dusíkovou atmosférou po dobu 3 hodin. Reakční směs byla ponechána ochladit se na teplotu okolí a byla potom koncentrována za sníženého tlaku. Residuální pasta byla rozpuštěna v 200 ml vody a do tohoto roztoku bylo potom přidáno 50 ml 6 M kyseliny chlorovodíkové. Směs byla chlazena na teplotu 0 °C po dobu 18 hodin. Požadovaný produkt, který krystalizoval, byl filtrován a sušen pro získání 8,66 g (72%).

Silylace

8,66 g (26,2 mmolů) hydrochloridu 6-brom-3-dimethylamino1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazolu bylo rozděleno mezi IN hydroxid sodný a dichlormethan. Organická fáze byla sušena nad síranem sodným a koncentrována za sníženého tlaku. Residuum bylo rozpuštěno v 50 ml tetrahydrofuranu a výsledný roztok byl přidán do suspenze 8,0 g (40 mmolů) hydridu draselného (20% v minerálním oleji) v 100 ml tetrahydrofuranu, ochlazeného na přibližně 0 °C. Výsledná směs byla míchán po dobu jedné hodiny při této teplotě a potom do ní bylo přidáno 8,0 ml (30 mmolů) triisopropylsilyltriflátu a směs byla ponechána zahřát se postupně na teplotu okolí. Po uplynutí 18 hodin byla reakční *· ·· ·· ·· • · · · · · · • · · · · · • · · · · · ·· ···· ·· ·· směs zpracována ledem pro dekompozici přebytku hydridu draselného. Jakmile byl veškerý hydrid zničen, reakční směs byla zředěna 200 ml vody a byla potom extrahována dichlormethanem. Organická fáze byly sloučeny, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuální olej byl podroben silikagelové chromatografií s postupným vymýváním toluenem, 9:1 toluenem:ethylacetátem, 4:1 toluenem:ethylacetátem, 1:1 toluenem:ethylacetátem a ethylacetátem. Ethylacetátové frakce byly sloučeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 7,08 g (60%)

sloučeniny z názvu ve formě pevné látka.
Teplota tání=92-93	°C
NMR(CDC1₃) : δ 7,52	(d, 1H), 7,39	(dd, 1H), 7,13 (d,	1H) ,	3,04
(br dd, 1H) , 2,88	(m, 2H), 2,70	(m, 1H), 2,58 (dd,	1H) ,	2,41
(s, 6H), 2,20 (d,	1H), 1,78 (m,	3H), 1,70 (m, 1H),	1,14	(m,

18H) .

Příprava II

6-karboxy-3-dimethylamino-9-triisopropylsilyl-l, 2,3,4tetrahydro-9H-karbazol

Do roztoku 2,95 g (6,56 mmolů) 6-brom-3-dimethylamino-9triisopropylsilyl-1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazolu v 150 ml tetrahydrofuranu při teplotě -78 °C bylo přidáno 16,4 ml (26,24 mmolů) t-butyllithia (1,6 M v pentanu). Tmavý roztok byl ponechána za míchání při této teplotě po dobu 1 hodiny a potom byl roztokem probubláván plynný oxid uhličitý, dokud se tmavá barva nezměnila na světle žlutou. Po zahřátí reakční směsi na teplotu okolí byla směs vlita do vody, pH bylo upraveno na přibližně 7 a směs byla dobře extrahována dichlormethanem. Organické fáze byly sloučeny, sušeny nad **· ·» • · · · • · ·

• · · ·· ··«· síranem hořečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo rozetřeno s hexanem pro získání 2,31 g (85%) požadované sloučeniny ve formě snědé pěny.

IR: 3022, 2958, 2871, 1465, 1249 cm¹

MS(m/e): 414 (M⁺)

Příprava III

4-(1-ftalimidyl)cykloheptanon

Do míchaného roztoku 5,00 g (20,55 mmolů) 4—(l— ftalimidyl)cyklohexanonu v 30 ml diethyletheru bylo přidáno 3,79 ml (30,8 mmolů) etherátu fluoridu boritého. Po míchání po dobu 20 minut při teplotě okolí bylo přidáno po kapkách 3,24 ml (30,8 mmolů) ethyldiazoacetátu. Výsledný roztok byl míchán po dobu 16 hodin při teplotě okolí. Reakční směs byla zředěna nasyceným vodným uhličitanem sodným a byla potom extrahována diethyletherem. Sloučené organické extrakty byly sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo rozpuštěno v 15 ml dimethylsulfoxidu.

Do tohoto roztoku bylo přidáno 1,3 ml vody a 1,5 g chloridu sodného. Výsledná směs byla zahřívána při teplotě 170 °C po dobu 7 hodin. Reakční směs byla potom ochlazena, vlita do 150 ml vody a dobře extrahována diethyletherem. Sloučené organické fáze byly promývány postupně vodou a nasyceným vodným chloridem sodným, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo vystaveno silikagelové chromatografii, vymývání směsí 6:4 hexan:ethylacetát. Frakce, které vykázaly obsah produktu byly sloučeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 4,17 g (79%) sloučeniny z názvu.

MS (m/e) : 257 (M⁺)

9» • 9

9

9··

9« 9·9·

I «9 « r ·9 · €· ·9

Příprava IV (R)- a (S)-3-(N-a-methyl-4-nitrobenzyl)amino-6-brom-2-amino1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol

Redukční aminace

Do roztoku 20,0 g (100,9 mmolů) 1,4-cyklohexandion mono(2,2-dimethyl)propan-1,3-diol monoketalu v 250 ml methanolu bylo přidáno 35,0 g (172 7 mmolů) hydrochloridu R-(+)-amethyl-4-nitrobenzylaminu, 25,0 g (398 mmolů) kyanoborohydridu sodného a 10 ml kyseliny octové. Reakční směs byla ponechána za míchání po dobu 18 hodin při teplotě okolí. Do reakční směsi byla potom přidána dodatečná dávka 25,0 g (398 mmolů) kyanoborohydridu sodného a reakční směs byla míchána po dobu dalších 18 hodin při teplotě okolí. Reakční směs byla potom zředěna zředěnou vodnou kyselinou vinnou a roztok důkladně extrahován dichlormethanem. Zbývající vodná fáze byla alkalizována vodným hydroxidem sodným a dobře extrahována dichlormethanem. Tyto dichlormethanové extrakty byly sloučeny, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 33,7 g (96%) (R)-4-(N-a-methyl-4-nitrobenzyl)-aminocyklohexanon

2,2-dimethylpropan-l,2-diol ketalu ve formě hnědavě žlutého oleje.

MS(m/e): 348(M⁺)

Deprotekce ketalu

Roztok 33,42 g (95,91 mmolů) (R)-4-(N-a-methyl-4nitrobenzyl)aminocyklohexanon 2,2-dimethyl-propan-l,2-diol ketalu v 250 ml 98% kyseliny mravenčí byl zahříván na teplotu 40 °C po dobu 66 hodin. Reakční směs byla e · ♦ · · 9 9 9 * • .9 9 9 9 9 e koncentrována za sníženého tlaku na objem přibližně 50 ml a byla potom zpracována vodným uhličitanem draselným. Bázická vodná směs byla dobře extrahována dichlormethanem. Tyto organické fáze byly sloučeny, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 22,36 g (89%) (R)-4-(N-a-methyl-4-nitrobenzyl)aminocyklohexanonu ve formě hnědého oleje.

Příprava fenylhydrazonu

Do roztoku 22,3 g (85,01 mmolů) (R)-4-(N-a-methyl-4nitrobenzyl)aminocyklohexanonu v 375 ml ethanolu bylo přidáno 19,0 g (85,0 mmolů) hydrochloridu 4bromfenylhydrazinu a 6,73 g (85,1 mmolů) pyridinu. Reakční směs byla zahřívána na teplotu 80 °C po dobu 48 hodin. Reakční směs byla ochlazena na teplotu okolí a koncentrována za sníženého tlaku. Residuum bylo rozpuštěno v dichlormethanu a organický roztok byl promýván postupně vodným uhličitanem draselným a nasyceným vodným chloridem sodným. Zbývající organické látky byly sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 31,66 g (86%) (R)-4-(N-a-methyl-4-nitrobenzyl)aminocyklohexanon 4bromfenyl-hydrazonu ve formě hnědé pevné látky.

Fischerova indolová reakce

Roztok 31,66 g (73,4 mmolů) (R)-4-(N-a-methyl-4nitrobenzyl)aminocyklohexanon 4-bromfenyl-hydrazonu v 500 ml 3,7 M ethanolického chlorovodíku byl míchán při teplotě zpětného toku po dobu 18 hodin. Reakční směs byla ochlazena na teplotu okolí a byla potom koncentrována za sníženého tlaku. Residuum bylo rozděleno mezi 1 N hydroxid sodný a dichlormethan. Vodná fáze byla dobře extrahována

3€··*-

* • · •	• 0 9 0	0 0	0 0 4 9	• 0	0 0 0 0	e • 0
0 0 0	0 0
•	0	0	0		•	9	0	•
• 0 0	0 0		0 0	0 0	0 0		04

Příprava V

Hydrojodid (R) -( + )-6-brom-3-dimethylamino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazolu

Kvaternizace

Do roztoku 5,00 g (12,1 mmolů) (3R) -( + )-3-(N-((R)-a-methyl4-nitrobenzyl)amino)-6-brom-l,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazolu v 150 ml acetonitrilu bylo přidáno 10,0 ml jodomethanu následováno 5,0 g uhličitanu draselného. Směs byla míchána po dobu 2 dní při teplotě okolí a potom po dobu 18 hodin při teplotě zpětného toku. Reakční směs byla potom ochlazena na teplotu okolí a výsledný žlutý precipitát byl filtrován, promýván methanolem a sušen za sníženého tlaku pro získání 3,65 g (53%) jodidu (R)-(+)-3-(N,N-dimethyl-N-((R)-(+)-amethyl-(4-nitrobenzyl)amino)-6-brom-l,2,3, 4-tetrahydro-9Hkarbazolu ve formě žlutý pevné látky.

Vypočteno pro C22H2sN3O2BrI:

Teorie: C, 46,34; H, 4,42; N, 7,37.

Nalezeno: C, 46,22; H, 4,41; N, 7,30.

Hydrogenolýza

Směs 0,70 g jodidu (1,23 mmolů) (R) -( + )-3-(N,N-dimethyl-N((R)-( + )-α-methyl-(4-nitrobenzyl)amino)-6-brom-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazolu a 0,20 g sulfidované platiny na uhlí v 150 ml methanolu byly hydrogenovány při teplotě okolí po dobu 18 hodin za počátečního tlaku vodíku 40 p.s.i. Reakční směs byla potom zbavena plynů a zahřívána pro provedení methanolýzy. Reakční směs byla filtrována a koncentrována za sníženého tlaku pro získání 0,471 g (91%) sloučeniny z názvu ve formě světle žluté pevné látky.

• · « ·· ·· * » · • · · « · · · « · ·· 9¹ • · ·· · · · · »

dichlormethanem. Organické fáze byly sloučeny, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo podrobeno silikagelové chromatografií, vymývání 5% methanolem v dichlormethanu, který obsahoval 1% hydroxid amonný.

(3S)-(-)-3-(N-((R)-a-methyl-4-nitrobenzyl)amino)-6-brom1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol

Rychleji vymývající se diastereomer byl získán jako 9,47 g (31%) červenavě-hnědého oleje.

MS(m/e): 415 (M⁺)

IR(CHC1₃): 3471, 2970, 2926, 2845, 1522, 1471, 1348, 857 cm^-1[a]_D ²⁰ (c=10, methanol): -122,3°

Vypočteno pro C₂₀H₂oN₃0₂Br:

Teorie: C, 57,78; H, 4,87; N, 10,14.

Nalezeno: C, 58,23; H, 5,03; N, 10,12.

(3R) - ( + ) -3- (N- ( (R) -oc-methyl-4-nitrobenzyl) amino) -6-brom1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol

Pomaleji vymývající se diastereomer byl získán jako 8,13 g (27%) bledě zelených krystalů.

MS (m/e) : 415 (M⁺)

IR(CHC1₃): 3471, 3012, 2970, 2952, 2846, 1522, 1471, 1348,

857 cm'¹ [a]_D ²⁰ (c=10, methanol): +337,9°

Vypočteno pro C₂₀H₂oN₃0₂Br:

Teorie: C, 57,78; H, 4,87; N, 10,14.

Nalezeno: C, 58,26; H, 5,03; N, 9,93

Rentgenovou krystalografií bylo zjištěno, že pomaleji vymývající se diastereomer byl ve specifikované absolutní konfiguraci.

Teplota tání=252 °C

MS(m/e): 293 (M⁺)

IR(KBr): 3271, 3016, 2924, 2842, 2737, 2709, 1469, 1460, 1435, 1308, 793 cm¹[a]_D ²°(c=10, methanol) : +54,7°

Vypočteno pro Ci4Hi8N2BrI:

Teorie: C, 39,93; H, 4,31; N, 6,65.

Nalezeno: C, 39,87; H, 4,19; N, 6,38.

Příprava VI

Rozdělení racemického 6-brom-3-dimethylamino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazolu

Do roztoku 5,0 g (17,06 mmolů) 6-brom-3-dimethylamino1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazolu v 200 ml horkého ethylacetátu byl přidán roztok 6,59 g (17,06 mmolů) kyseliny di-p-toluoyl-D-vinné v 100 ml ethylacetátu s mícháním. Po ponechání v klidu po dobu 4 hodin byl výsledný precipitát filtrován a sušen pro získání 12,0 g soli. Suspenze 1,0 g této pevné látky byla zahřívána do varu v 10 ml methanolu. Tato směs byla potom ochlazena na teplotu okolí a ponechána v klidu po 18 hodin. Zbývající pevná látka byla filtrována a sušen pro získání 0,65 g. Tato pevná látka byla znovu suspendována v 10 ml vroucího methanolu a ponechána ochladit se a nechána v klidu po dobu 18 hodin pro získání 0,52 g pevné látky po filtraci a vakuovém sušení. Tato pevná látka byla rozdělena mezi dichlormethan a zředěný vodný hydroxid sodný. Fáze byly odděleny a organické látky byly promývány nasyceným vodným chloridem sodným, sušeny nad síranem sodným a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo rozpuštěno v 7 ml toluenu a ponecháno v klidu při teplotě okolí po dobu

00 «

- 4«č » 0 ·9· 0 hodin. Roztok byl filtrován pro odstranění pevné látky, která se vytvořila and filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání 0,133 g oleje, který postupně krystalizoval.

Teplota tání=131-133 °C [a]_D ²⁰ (c=10, methanol): -83°

Dva methanolové filtráty byly sloučeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání 0,33 g skla. Sklo bylo zpracováno způsobem popsaným výše pro získání 0,121 g oleje, který postupně krystalizoval.

Teplota tání=131-134 °C [a]_D ²⁰ (c=10, methanol): +78°

Příklad 1

Dihydrochlorid N-(pyridin-4-yl)-3-dimethylamino-1,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxamidu

Směs 0,41 g (1,0 mmolů) 3-dimethylamino-9-triisopropylsilyl1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylové kyseliny, 0,77 g (4,0 mmolů) hydrochloridu 1-(3-dimethylamino-propyl)-3ethylkarbodiimidu, 0,54 g (4,0 mmolů) 1-hydroxybenzotriazolu a 0,38 g (4,0 mmolů) 4-aminopyridinu v 10 ml dimethylformamidu a 50 ml tetrahydrofuranu byla míchána při teplotě okolí po dobu 3 dní. Polystyrénově vázaná isokyanátová pryskyřice byla přidána do reakční směsi, která byla míchána při teplotě 40 °C po dobu 6 hodin pro vychytání přebytku 4-aminopyridinu. Reakční směs byla filtrována, koncentrována za sníženého tlaku a residuum bylo podrobeno preparativní centrifugální chromatografií na tenké vrstvě (PCTLC), vymývání chloroformem obsahujícím 5% methanol a 0,5% hydroxid amonný. Frakce obsahující desilylovaný produkt • · · · · φ φ * · φ ·· φ φ φ φ • · · φ φ · φ

41··* • φφφ φ φ ·

Φ·· ·· φφφφ φ φ byly sloučeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání žlutého oleje. Tento olej byl rozpuštěn v dichlormethanu a zpracován ethanolickým chlorovodíkem. Výsledná směs byla koncentrována za sníženého tlaku pro získání 0,22 g (54%) sloučeniny z názvu ve formě snědé pevné látky.

MS(m/e): 293 (M⁺)

Vypočteno pro C20H22N4O - 2HC1:

Teorie: C, 58,97; H, 5,94; N, 13,75.

Nalezeno: C, 58,77; H, 5,91; N, 13,79.

Příklad 2

Hemihydrát dihydrochloridu S-(-)-N-(pyridin-4-yl)-3dimethylamino-1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxamidu

Směs 0,336 g (0,81 mmolů) S-(-)-3-dimethyl-amino-9trimethylsilyl-1,2,3,4-tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylové kyseliny, 0,171 g (0,89 mmolů) hydrochloridu 1-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidu a 0,084 g (0,89 mmolů) 4aminopyridinu v 15 ml dimethylformamidu byla míchána při teplotě okolí po dobu 3 dní. Reakční směs byla zředěna dichlormethanem a potom promývána vodou. Organická fáze byla sušena nad síranem sodným a potom koncentrována za sníženého tlaku. Residuum bylo podrobeno silikagelové chromatografií způsobem, který byl popsán v Příkladu 1 pro získání 0,244 g částečně desilylovaného produktu. Desilylace byla ukončena smícháním s 5 ml tetrabutylamoniumfluoridu (l,0M v tetrahydrofuranu) v 25 ml tetrahydrofuranu obsahujícího 5 ml kyseliny borité a mícháním při teplotě okolí po dobu 18 hodin. Reakční směs byla koncentrována za sníženého tlaku a byla potom rozpuštěna ve vodné kyselině vinné a výsledný roztok byl dobře promýván dichlormethanem. Zbývající vodný

• · ···φ • · ·*

- 42···* roztok byl alkalizován 5N hydroxidem sodným a potom byl dobře extrahován 10% isopropanolem v chloroformu. Tyto organické fáze byly sloučeny, sušeny nad uhličitanem draselným a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo podrobeno PCTLC, vymývání chloroformem obsahujícím 5% methanolu a 0,5% hydroxidu amonného. Frakce obsahující produkt byly sloučeny a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo rozpuštěno v chloroformu obsahujícím methanol a roztok byl vložen do iontoměničové kolony aVARIAN BOND ELUT SCX™ (Varian, Harbor City, CA, U.S.A.). Kolona byla promývána dvěma objemy methanolu a potom kolona byla vymývána 2N amoniem v methanolu. Frákce obsahující produkt byly sloučeny a koncentrovány za sníženého tlaku. Residuum bylo rozpuštěno v ethanolickém chlorovodíku a roztok byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání 0,044 g (18%) sloučeniny z názvu ve formě béžové pevné látky.

Vypočteno pro C20H22N4O - 2HC1 - 0,5H₂O:

Teorie: C, 57,70; H, 6,05; N, 13,46.

Nalezeno: C, 57,75; H, 5,84; N, 12,83.

Obecná procedura kopulace aminů s 3-dimethylamino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylovou kyselinou Do suspenze 4-5 ekvivalentů polymerové vázaného l-ethyl-3(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidu (Desai a kol., Tetrahedron Letters, 34(48), 7685 (1993)) v chloroformu byl přidán 1 ekvivalent 3-dimethylamino-l,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxylové kyseliny a 2-3 ekvivalenty vhodného aminu. Reakční směs byla protřepávána dokud reakce nebyla ukončena, pokud je nutné, je možno použít tepla. Pryskyřice byla odstraněna filtrací a produkt byl izolován odpařením rozpouštědla. Tato procedura je ilustrována Příklady 3-7.

» · · · * • · * · · · · • · · · · ·

- 48···Příklad 3

N-cyklopropyl-3-(dimethyl)amino-1,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid

Vycházejíce z 7,4 mg (0,029 mmolů) 3-dimethylamino-l,2,3,4 tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylové kyseliny a cyklopropylaminu, bylo získáno 3,5 mg (41%) sloučeniny z názvu.

MS(m/e): 298 (M⁺)

Příklad 4

N-cyklopentyl-3-dimethylamino-l,2,3,4-tetrahydro-9Hkarbazol-6-karboxamid

Vycházejíce z 7,4 mg (0,029 mmolů) 3-dimethylamino-I,2,3,4 tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylové kyseliny a cyklopentylaminu, bylo získáno 4,1 mg (41%) sloučeniny z názvu.

MS(m/e): 342 (M⁺)

Příklad 5

N-(5-methoxykarbonylfur-2-yl)-3-dimethylamino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxamid

Vycházejíce z 7,4 mg (0,029 mmolů) 3-dimethylamino-l,2,3,4 tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylové kyseliny a 2-amino-5methoxykarbonylfuranu, bylo získáno 1,3 mg (10%) sloučenin z názvu.

MS (m/e) : 370 (M⁺) • · ·· β · «· < · · · ♦ ♦

- 4*>« ··· ·· · ·· · · * · ·

Příklad 6

N-(2-chlorpyridin-3-yl)-3-dimethylamino-l,2,3,4-tetrahydro9H-karbazol-6-karboxamid

Vycházejíce z 7,4 mg (0,029 mmolů) 3-dimethylamino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylové kyseliny a 2-chlor-3aminopyridinu, bylo získáno 1,2 mg (9%) sloučeniny z názvu. MS(m/e): 369 (M⁺)

Příklad 7

N-(6-methoxypyridin-3-yl)-3-dimethylamino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxamid

Vycházejíce z 7,4 mg (0,029 mmolů) 3-dimethylamino-l,2,3,4tetrahydro-9H-karbazol-6-karboxylové kyseliny a 6-methoxy-3aminopyridinu, bylo získáno 1,8 mg (14%) sloučeniny z názvu. MS(m/e): 365 (M⁺)

Příklad 8

N-(pyridin-3-yl)-3- a -4-dimethylamino-10H-cyklohepta[7,6b]indol-7-karboxamidy

Hydrochlorid 7-karboxy-3- a 4-(dimethylamino)cyklohepta[7,6-b]indolu

Suspenze 1,40 g (7,33 mmolů) 4-(dimethylamino ) cykloheptanonu a 1,115 g (7,33 mmolů) 4-karboxyfenylhydrazinu v 20,0 ml 5N kyseliny chlorovodíkové byla zahřívána na teplotu zpětného toku po dobu 15 hodin. Reakční směs byla potom koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě černé pevné látky.

MS(m/e): 272(M⁺)

- 46··

Do míchaného roztoku 0,541 g (1,75 mmolů) směsi hydrochloridu 3- a 4-dimethylamino-10H-cyklohepta[7,6b]indol-7-karboxylová kyseliny v 10 ml dimethylformamidu bylo přidáno 0,387 g (2,38 mmolů) karbonyldiimidazolu. Reakční směs byla míchána po dobu 15 minut při teplotě okol a potom bylo přidáno 3,48 mmolů 3-aminopyridinu. Reakční směs byla míchána při teplotě okolí po dobu 20 hodin, zředěna vodou a extrahována ethylacetátem. Organické fáze byly sloučeny, dobře promývány vodou následovanou nasyceným vodným chloridem sodným a koncentrována za sníženého tlaku. Residuum bylo podrobeno silikagelové chromatografií, vymývání chloroformem obsahujícím 15% methanolu a 1% hydroxidu amonného. Frakce obsahující isomerické aminy byly sloučeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání sloučenin z názvu.

Objev, že 5-HTi_F receptor mediuje neurogenní meningeální extravazaci, čímž způsobuje bolest spojenou s migrénou a k ní se vážící poruchami, je popsán v U.S. Patentu č. 5,521,196, který je zde zahrnut ve své celistvosti jako reference. Pro demonstraci použití sloučeniny podle předloženého vynálezu při léčení migrény byla určena jejich schopnost vázat se k receptorů subtypu 5-HTi_f. Schopnost sloučeniny podle předloženého vynálezu vázat se k receptorů subtypu 5-HTi_f byla měřena v zásadě způsobem, který popsali N. Adham a kol., Proceedings of the National Academy of Sciences (USA), 90, 408-412 (1993).

Příprava membrán:

Membrány byly připraveny transfektovaných Ltk-buněk, které ·· ·· 99 · · · · · · · • · · 9 9 9 9

- 4 6· • 9 9 99 · · 9 ·· byly pěstovány do 100% konfluence. Buňky byly promývány dvakrát fosfátově pufrovaným fyziologickým roztokem, seškrábány z kultivačních misek do 5 ml ledového fosfátově pufrovaného fyziologického roztoku a centrifugovány při 200 x g po dobu 5 minut při teplotě 4 °C. Pelet byl resuspendován v 2,5 ml ledového pufru Tris (20 mM Tris HCI, pH=7,4 při teplotě 23 °C, 5 mM EDTA) a homogenizován Wheatonovým tkáňovým drtičem. Lysát byl následně centrifugován při 200 x g po dobu 5 minut při teplotě 4 °C na velké fragmenty peletu, které byly odstraněny.

Supernatant byl shromážděn a centrifugován při 40,000 x g po dobu 20 minut při teplotě 4 °C. Pelet vzniklý z této centrifugace byl promýván jednou v ledověn Tris promývacím pufru a resuspendován v konečném pufru, obsahujícím 50 mM Tris HCI a 0,5 mM EDTA, pH=7,4 při teplotě 23 °C. Membránové preparáty byly uchovávány na ledu a použity do dvou hodin pro radioligandové vazebné testy. Proteinové koncentrace byly určovány způsobem, který popsal Bradford (Anal.

Biochem., 72, 248-254 (1976)).

Radioligandová vazba:

[³H-5-HT] vazba byla prováděna použitím malých změn 5-HTi_Dtestovacích podmínek, které popsali Herrick-Davis a Titeler (J. Neurochem., 50, 1624-1631 (1988)) s vynecháním maskovacích ligandu.

Radioligandové vazebné studie byly prováděny při teplotě 37 °C v celkovém objemu 250 μΐ pufru (50 mM Tris, 10 mM MgCl₂, 0,2 mM EDTA, 10 μΜ pargylinu, 0,1% askorbátu, pH=7,4 při teplotě 37 °C) v 96 jamkových microtitračních destičkách. Saturační studie byly prováděny použitím [³H] 5-HT ve 12

99

9 9 · • 9 · 9 ·· ·· • · · · · · • · · ·· 9999 různých koncentracích v rozmezí od 0,5 nM do 100 nM. Studie přemístění byly prováděny použitím 4,5-5,5 nM [³H] 5-HT. Vazebný profil léčiv v kompetičních experimentech byly prováděny použitím 6-12 koncentrací sloučeniny. Inkubační doby byly 30 minut jak pro saturační, tak i pro přemisťovací studie, založené na počátečním zkoumání, které určily rovnovážné vazebné podmínky. Nespecifická vazba byla definována v přítomnosti 10 μΜ 5-HT. Vazba byla iniciována přidáním 50 μΐ membránových homogenátů (10-20 μg). Reakce byla ukončena rychlou filtraci přes předem navlhčené (0,5% poylethylenimin) filtry použitím přístroje 48R Cell Brandel Harvester (Gaithersburg, MD). Následně byly filtry promývány po dobu 5 vteřin ledovým pufrem (50 mM Tris HCI, pH=7,4 při teplotě 4 ’C), sušeny a umístěny do nádobek, obsahujících 2,5 ml Readi-Safe (Beckman, Fullerton, CA) a radioaktivita byla měřena použitím kapalinového scintilačního počítače Beckman LS 5000TA. Účinnost počítání [³H]5-HT byla v průměru 45-50%. Vazebná data byla analyzována počítačově podporovanou nelineární regresní analýzou (Accufit a Accucomp, Lunden Software, Chagrin Falls, OH). IC50 hodnoty byly přepočítány na hodnoty Ki použitím rovnice ChengPrusoff (Biochem. Pharmacol., 22, 3099-3108 (1973)). Všechny experimenty byly prováděn třikrát. Bylo zjištěno, že reprezentativní sloučeniny podle předloženého vynálezu mají afinitu k 5-HTi_f receptoru, měřenou způsobem popsaným výše.

Jak popsali R.L. Weinshank a kol., WO 93/14201, 5-HTi_freceptor je funkčně kopulován k G-proteinu, jak bylo změřeno schopností serotoninu a serotonergních látek inhibovat forskolinem stimulované vytváření cAMP v NIH3T3 buňkách transfektovaných 5-HT_1F receptorem. Adenylát cyklázová

aktivita byla určována použitím standardních technik. Maximální účinek je dosahován serotoninem. E_max se určí dělením inhibice testované sloučeniny maximálním účinkem a určením procent inhibice. (N. Adham a kol., viz výše; R.L. Weinshank a kol., Proceedings of the National Academy of Sciences (USA), 89,3630-3634 (1992)) a reference tam citované.

Měření vytváření cAMP

Transfektované NIH3T3 buňky (odhadovaný B_max z jednobodových kompetičních studií = 488 fmol/mg proteinu) byly inkubovány v DMEM, 5 mM theofylinu, 10 mM HEPES (4-[2-hydroxyethyl]-1piperazinethansulfonová kyselina) a 10 μΜ pargylinu po dobu 20 minut při teplotě 37 °C, 5% CO2. Křivky závislosti účinku na dávce pro látky byly potom určovány přidáním 6 různých konečných koncentrací látky, následovanými okamžitým přidáním forskolinu (10 μΜ). Následně byly buňky inkubovány po dobu dalších 10 minut při teplotě 37 °C, 5% CO₂. Médium bylo odsáto a reakce byla zastavena přidáním 100 mM HCI. Pro demonstraci kompetitivního antagonismu byly křivky závislosti účinku na dávce pro 5-HT měřeny paralelně, použitím pevné dávky methiothepinu (0,32 μΜ). Destičky byly uchovávány při teplotě 4 °C po dobu 15 minut a potom centrifugovány po dobu 5 minut při 500 x g na peletové buněčné zbytky a supernatant byl rozdělen na alikvoty a uchováván při teplotě -20 °C před určením vytváření cAMP pomocí radioimunologických testů (cAMP radioimmunoassay kit; Advanced Magnetics, Cambridge, MA). Radioaktivita byla kvantifikována použitím počítače Packard COBRA Auto Gamma, vybaveným software pro redukci dat. Reprezentativní sloučeniny podle předloženého vynálezu byly testovány a bylo

- 4 9:*-.

zjištěno, že jsou agonisté 5-HTi_F receptoru v cAMP testu.

Proteinová extravazace

Harlan Sprague-Dawley krysy (225-325 g) nebo morčata z Charles River Laboratories (225-325 g) byly podrobeny anestezii pomocí pentobarbitalu sodného intraperitoneálně (65 mg/kg respektive 45 mg/kg) a umístěny do stereotaxického rámu (David Kopf Instruments) s incisním nožem nastaveným na -3,5 mm pro krysy nebo -4,0 mm pro morčata. Po provedení mediálně sagitální incise skalpu byly lebkou vyvrtány dva páry bilaterálních otvorů (6 mm posteriorálně, 2,0 a 4,0 mm laterálně u krys; 4 mm posteriorálně a 3,2 a 5,2 mm laterálně u morčat, všechny souřadnice vztaženy k bregma). Děrami v obou hemisférách byly zavedeny páry stimulačních elektrod z nerezové oceli (Rhodes Medical Systems, lne.) do hloubky 9 mm (krys) nebo 10,5 mm (morčata) z důra.

Byla odkryta femorální céva a intravenózně byla injektována dávka testované sloučeniny (1 ml/kg). Přibližně 7 minut později byla intravenózně injektována dávka 50 mg/kg Evansovy modře, fluorescenčního barviva. Evansova modř komplexuje s proteiny v krvi a funguje jako značkovač proteinové extravazace. Přesně 10 minut po injekci testované sloučeniny byl levý trigeminální ganglion stimulován po dobu 3 minut s intenzitou proudu 1,0 mA (5 Hz, trvání 4 msec) používajíce potenciostat/galvanostat Model 273 (EG&G Princeton Applied Research).

Patnáct minut po stimulaci byla zvířata zabita a zbavena krve pomocí 20 ml fyziologického roztoku. Horní část lebky byla odebrána pro usnadnění odebrání durální membrány.

50i~ ·

Vzorky membrány byly odebrány z obou hemisfér, propláchnuty vodou a rozetřeny na sklíčka pro mikroskop. Po usušení byly tkáně zakryty 70% roztokem glycerol/voda.

Fluorescenční mikroskop (Zeiss), vybavený mřížkovým monochromátorem a spektrofotometrem byl použit pro měření množství Evansovy modři v každém vzorku. Byla použita excitační vlnová délka přibližně 535 nm a byla určována emisní intenzita na vlnové délce 600 nm. Mikroskop byl vybaven motorizovaným suportem a připojen k osobnímu počítači. To umožnilo provádět počítačem řízené pohyby suportu a provádění fluorescenčních měření v 25 bodech (krok 500 pm) na každém durálním vzorku. Střední hodnota a standardní odchylka měření byly určeny počítačem.

Extravazace indukovaná elektrickou stimulací trigeminálního ganglia měla ipsilaterální účinek (t.j. docházelo k ní pouze na té straně důra, kde došlo ke stimulaci trigeminálního ganglia. To umožnilo, aby druhá (nestimulovaná) polovina důra byla použita jako kontrolní. Byl vypočten poměr velikosti extravazace v důra na stimulované straně ve srovnání s nestimulovanou stranou důra. Kontrolní vzorky představované fyziologickým roztokem daly poměr přibližně 2,0 u krys a 1,8 u morčat. Ve srovnání s tím sloučenina, která účinně zabraňuje extravazaci v důra na stimulované straně by měla mít poměr přibližně 1,0. Byla určena křivka závislosti odezvy na dávce a byla aproximována dávka, která inhibuje extravazaci o 50 % (ID₅o) .

Sumatriptan, komerčně dostupné léčivo pro migrénu, vykazuje nízkou biologickou dostupnost a relativně krátkou dobu • 0 0 ·· ·· ·· ·· • 000 0 0 0 0 0 0 0 0 • · 0 0 ····· • 0 0 0 0 ······

0 ··· 0 0 0 ·

- 51··* ··· ·· ···· ·· *· působení. Jeho afinita pro řadu subtypů receptorů serotoninu způsobuje nežádoucí vedlejší účinky, obzvláště vazokonstrikci, které silně omezují jeho použitelnost pro léčení migrény. Jelikož sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou silní agonisté receptorů 5-ΗΤχ_Γ, postačí pro udržení terapeutické úrovně extrémně nízké dávky. Kromě toho, v důsledku vysoké selektivity sloučenin podle předloženého vynálezu k receptorům 5-HTi_f, jsou vyloučeny komplikace v důsledku vazokonstrikce. Sloučeniny podle předloženého vynálezu také inhibují proteinovou extravazaci, pokud jsou podávány před nebo po stimulaci trigeminálního ganglia, což naznačuje, že mohou podávány před atakem migrény u příjemce pro prevenci bolesti nebo mohou být podávány v průběhu ataku migrény pro úlevu bolesti.

I když je možné podávat sloučeniny podle předloženého vynálezu přímo, jsou sloučeniny obvykle podávány ve formě farmaceutických kompozic, obsahujících farmaceuticky přijatelný excipient a alespoň jednu účinnou složku. Tyto kompozice mohou být podávány řadou různých způsobu, jako je cesta orální, rektální, transdermální, subkutánní, intravenózní, intramuskulální a intranasální. Mnoho sloučenin podle předloženého vynálezu je účinných jak v injektovatelných, tak i v orálních kompozicích. Takové kompozice se připravují způsobem dobře známým odborníkům ve farmacii a obsahují alespoň jednu účinnou sloučeninu. Viz například Remington's Pharmaceutical Sciences, (16th ed. 1980).

Při vytváření kompozic podle předloženého vynálezu se aktivní složka obvykle mísí s excipientem, zřeďuje se »· ·» ·· ·· • · · · · · · • · · · · · • « « · · · t • · ♦ · ♦ · · ·· ···· ·>· ·· ·· • ·

- 52··* excipientem nebo je obklopena takovým nosičem, který může být ve formě kapsle, sáčku, papírového nebo jiného obalu. Pokud excipient slouží jako ředidlo, může jím být pevná látka, polotuhá látka nebo kapalný materiál, který slouží jako vehikulum, nosič nebo médium pro aktivní složku. Kompozice tedy mohou být ve formě tablet, pilulek, prášků, pastilek, sáčků, oplatek, elixírů, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů (jako pevná látka nebo v kapalném médiu), mastí, obsahujících například až 10% hmotnostních účinné sloučeniny, měkkých a tvrdých želatinových kapslí, čípků, sterilních injektovatelných roztoků a sterilních balených prášků.

Při vytváření přípravku může být nutné rozemlít účinnou sloučeninu, aby bylo dosaženo vhodné velikosti částic před její kombinací s dalšími složkami. Pokud je účinná sloučenina v zásadě nerozpustná, je obvykle rozemleta na částice o velikosti, která odpovídá velikosti síta 200 mesh. Pokud je účinná sloučenina v zásadě rozpustná vodou, velikost částic se normálně upravuje tak, aby bylo dosaženo v zásadě stejnoměrné distribuce v přípravku, například na velikost, odpovídající velikosti síta 40 mesh.

Některé příklady vhodných excipientů zahrnují laktózu, dextrózu, sacharózu, sorbitol, mannitol, škroby, arabskou gumu, fosforečnan vápenatý, algináty, tragant, želatinu, křemičitan vápenatý, mikrokrystalickou celulózu, polyvinylpyrrolidon, celulózu, vodu, sirup a methylcelulózu. Přípravky mohou dodatečně zahrnovat: lubrifikační činidla jako je talek, stearan hořečnatý a minerální olej; smáčedla; emulsifikační a suspenzní činidla; konzervační činidla jako » · 9 9 · · • ·· · · · · ·

9 · 9 · · » je methyl- a propylhydroxybenzoát; sladidla; a ochucovadla. Kompozice podle předloženého vynálezu mohou být formulovány tak, aby poskytovaly okamžité, trvalé nebo zpožděné uvolňování aktivní složky po podání pacientovi použitím procedur dobře známých odborníkům.

Kompozice jsou výhodně připravovány jako jednotková dávková forma a každá dávka obsahuje od asi 0,05 do asi 100 mg, obvykleji od asi 1,0 do asi 30 mg, účinné složky. Výraz „jednotková dávková forma se vztahuje k fyzikálně diskrétní jednotce, vodné jako jednotková dávka pro člověka nebo pro další savce a každá jednotka obsahuje předem dané množství účinného materiálu, určeného tak, aby produkoval požadovaný terapeutický účinek, ve spojení s vhodným farmaceutickým excipientem.

Aktivní sloučeniny jsou obecně účinné v širokém rozmezí dávek. Například denní dávky normálně spadají do rozmezí od asi 0,01 do asi 30 mg/kg tělesné hmotnosti. Při léčení dospělého člověka je rozmezí od asi 0,1 do asi 15 mg/kg/den, v jednoduché nebo rozdělené dávce, obzvláště výhodné. Je však zřejmé, že množství sloučeniny, která bude skutečně podávána, bude určeno lékařem v závislosti na relevantních okolnostech, které zahrnují stav, který má být léčen, zvolenou cestu podávání, konkrétní sloučeninu nebo sloučeniny, které budou podávány, věk, hmotnost a odezvu individuálního pacienta a úpornost a závažnost pacientových symptomů a proto výše uvedené dávky nemají za cíl žádným způsobem omezit rozsah předmětu předloženého vynálezu jakýmkoli způsobem. V některých případech dávky pod spodní mezí výše uvedeného rozsahu mohou být vhodnější, zatímco v

• · « 9 · ·

9 9 9 9 9 9 • · « · · · • · ···· 9 9 jiných případech mohou být použity ještě větší dávky, aniž by došlo ke škodlivým vedlejším účinkům, za předpokladu, že takové vysoké dávky jsou rozděleny do menších dávek, podávaných několikrát denně.

Příklad přípravku 1

Byly připraveny tvrdé želatinové kapsle, obsahující následující složky:

Množství

Složka (mg/kapsli)

Sloučenina podle Příkladu 1 30,0

Škrob 305,0

Stearan hořečnatý 5,0

Výše uvedené složky byly smíchány a plněny do tvrdých želatinových kapslí v množství 340 mg.

Příklad přípravku 2

Byly připraveny tablety, obsahující následující složky:

-	' ·e » · · • « · · · ♦ ♦ 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 55··-».......
Složka	Množství (mg/tabletu)
Sloučenina podle Příkladu 2	25, 0
Mikrokrystalická celulóza	200,0
Koloidální oxid křemičitý	10,0
Kyselina stearová	5,0

Výše uvedené složky byly smíchány a lisovány do tablet o hmotnosti 240 mg.

Příklad přípravku 3

Připraví se suchý práškový inhalační přípravek obsahující následující složky:

Složka hmotnost

Sloučenina z příkladu 3 5

Laktóza 95

Účinná směs se smíchá s laktózou a směs se vloží do zařízení pro inhalaci suchého prášku.

Příklad přípravku 4

Tablety, každá obsahující 30 mg účinné složky, se připraví následujícím způsobem:

• 0 0 00 00 ·· · ·

000 0 ·0 0 0 ·0 ·

00 0 000»

6'

0X0 0 0 0 0·

0000 00 00

Složka	Množství (mg/tabletu)
Sloučenina z příkladu 5	30,0 mg
Škrob	45,0 mg
Mikrokrystalická celulóza	35,0 mg
Pólyvinylpyrrolidon
(jako 10% roztok ve vodě)	4,0 mg
Sodný karboxymethylový škrob 4,5 mg
Stearan hořečnatý	0,5 mg
Talek	1,0 mg

Celkově 120 mg

Účinná složka, škrob a celulóza se prosívá přes síto s otvory 20 U.S. mesh a důkladně promíchá. Roztok polyvinylpyrrolidonu se smíchá s výsledným práškem, který se potom protlačuje přes síto s otvory 16 U.S. mesh. Takto vzniklé granule se suší při teplotě 50-60 °C a protlačují přes síto s otvory 16 U.S. mesh. Sodný karboxymethylový škrob, stearan hořečnatý a talek, předem prosáté přes síto s otvory Š0 U.S. mesh, se potom přidají ke granulím, které se po míchání lisují na tabletovacím stroji na tablety, z nichž každá váží 120 mg.

Příklad přípravku 5

Kapsle, každá obsahující 40 mg léku, se vyrobí následujícím způsobem:

57··-*· ·

	Složka	Množství (mg/kapsli)
•	Sloučenina z příkladu 6 Škrob Stearan hořečnatý	40,0 mg 109,0 mg 1,0 mg
9	Celkově	150,0 mg

ft

Účinná složka, celulóza, škrob a stearan hořečnatý se smíchají, prosívají přes síto s otvory 20 U.S. mesh a plní se do tvrdých želatinových kapslí v množství 150 mg.

Příklad přípravku 6

Čípky, každý obsahující 25 mg účinné složky byly vyrobeny následujícím způsobem:

Složka Hmotnost

Sloučenina podle příkladu 7 25 mg

Glyceridy nasycených mastných kyselin 2000 mg

Účinná složka se prosívá přes síto s otvory 60 U.S. mesh a suspenduje v glyceridech nasycených mastných kyselin, které byly před tím zahřátý na teplotu tání použitím minimálního množství tepla. Směs se vlije do čípkové formy o nominální velikosti 2,0 g a ponechá ochladnout.

·· • · • 9 • · ·

Příklad přípravku 7

Suspenze, každá obsahující 50 mg léku na 5,0 ml dávku se vyrobí následujícím způsobem:

	Složka	Množství
-	Sloučenina z příkladu 1	50,0 mg
*	Xanthanová guma	4,0 mg
9	Sodná karboxymethylcelulóza (11%)
	Mikrokrystalická celulóza (89%)	50,0 mg
	Sacharóza	1,75 g
	Benzoát sodný	10,0 mg
	Ochucovadlo a barvivo	q.v.
	Čistá voda do	5,0 ml

Lék, sacharóza a xanthanová guma se smíchají, prosívají přes síto s otvory 10 U.S. mesh a potom smíchají s předem získaného roztoku mikrokrystalické celulózy a sodné karboxymethylcelulózy ve vodě. Benzoát sodný, ochucovadlo a barvivo se zředí trochou vody a přidají se za míchání. Potom se přidá dostatečné množství vody pro získání požadovaného objemu.

Příklad přípravku 8

Kapsle, každá obsahující 15 mg léku, se vyrobí následujícím způsobem:

• ·

Složka

Sloučenina z příkladu 2 Škrob

Stearan hořečnatý Celkově

Účinná složka, celulóza, smíchají, prosívají přes do tvrdých želatinových

Příklad přípravku 9

Množství (mg/kapsli)

15,0 mg 407,0 mg

3,0 mg 25,0 mg škrob a stearan hořečnatý se síto s otvory 20 U.S. mesh a plní kapslí v množství 425 mg.

Intravenózní přípravek může být připraven následujícím způsobem:

Složka

Sloučenina z příkladu 3 Isotonický fyziologický roztok

Množství 250,0 mg

1000 ml

Příklad přípravku 10

Topický přípravek může být

Složka

Sloučenina z příkladu 4 Emulsifikační vosk Tekutý parafin Bílý měkký parafin do připraven následujícím způsobem

Množství

1-10 g 30 g 20 g

100 g

Bílý měkký parafin je zahříván do změknutí. Tekutý parafin a emulsifikační vosk se přidají a míchají do rozpuštění.

Účinná složka se přidá a míchání pokračuje do vzniku disperse. Směs se potom ochladí do ztuhnutí.

Přiklad přípravku 11

Sublinvální nebo bukální účinné složky, mohou být

Složka

Sloučenina z příkladu 5

Glycerol

Voda

Citrát sodný Polyvinylalkohol Polyvinylpyrrolidon Celkově tablety, každá obsahující 10 mg připraveny následujícím způsobem:

Množství na tabletu

10,0 mg

210,5 mg 143,0 mg

4,5 mg

6,5 mg

15,5 mg 410,0 mg

Glycerol, voda, citrát sodný, polyvinylalkohol a polyvinylpyrrolidon se smíchají dohromady za stálého míchání a udržování teploty při teplotě přibližně 90 °C. Když polymery vstoupí do roztoku, roztok se ochladí na přibližně 50-55 °C a pomalu se přimíchá lék. Homogenní směs se vleje do forem vytvořených z inertního materiálu pro vytvoření lék obsahující difusní matrice, které mají tloušťku přibližně 24 mm. Tato difusní matrice se potom dělí na jednotlivé tablety, které mají odpovídající velikost.

·· · ·· ·· ·· ·· • · ·· · · · · ····

11 9 1111

Další výhodné přípravky používají ve způsobu podle předloženého vynálezu transdermální podávači přípravky (náplasti). Takové transdermální náplasti mohou být použity pro získání nepřetržitého nebo přerušovaného podávání sloučenin podle předloženého vynálezu v řízených množstvích.

Konstrukce a použití transdermálních náplastí pro podávání farmaceutických činidel je dobře známá v oboru. Viz mezi jiným U.S. Patent 5,023,252, vydaný 11. června 1991, která je zde zahrnuta jako reference. Takové náplasti mohou být konstruovány pro nepřetržité podávání, pulzní podávání nebo podávání při potřebě pro farmaceutická činidla.

Často je žádoucí nebo nutné podávat farmaceutické kompozice do mozku, buď přímo nebo nepřímo. Přímé techniky obvykle zahrnují umístění katetru pro podávání látky do hostitelova ventrikulárního systému pro překonání hematoencefalickou bariéru. Jeden takový implantovatelný podávači systém, používaný pro transport biologických faktorů do specifických anatomických oblastí těla, je popsán v U.S. Patentu č. 5,011,472, vydaném 30. dubna 1991, který je zde zahrnut jako reference.

Nepřímé techniky, které jsou obecně výhodné, obvykle zahrnují vytváření kompozic pro vytvoření látkové latenciace přeměnou hydrofilních látek na látky rozpustné v lipidech nebo jejich prekurzory. Latenciace je obvykle dosaženo blokováním hydroxy, karbonylových, síranových a primárních aminových skupin přítomných v molekule pro její přeměnu na látku, která je více rozpustná v lipidech a přístupná pro transport přes hematoencefalickou bariéru. Alternativně může být dodávání hydrofilních látek zesíleno intra-arteriální infúzí hypertonických roztoků, které mohou přechodně otevřít hematoencefalickou bariéru.

Typ přípravku, který je použit pro podávání sloučenin používaných ve způsobech podle předloženého vynálezu může být diktován konkrétní použitou sloučeninou, typem farmakokinetického profilu požadovaného od cesty podávání a sloučeninou nebo sloučeninami a stavem pacienta.

Zastupuje:

dr. Otakar Švorčík • ♦ ·· ·· • · · 4 • · 4

JUDr. Otakar Švorčík advokát

Hálkova 2, 120 00 Praha 2

- 63.5·..

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce I :

H

I ve kterém:

R¹ a R² představují na sobě nezávisle atom vodíku, C1-C4alkyl nebo -CH₂CH₂-Aryl, kde Aryl představuje fenyl, fenyl monosubstituovaný atomem halogenu nebo l-(Ci-C₆alkyl)pyrazol-4-yl;

R³ představuje C3-Cg-cykloalkyl nebo heterocyklus;

n je rovno 1 nebo 2;

a její farmaceuticky přijatelné soli a hydráty.
2. Sloučenina podle nároku 1, kde n je rovno 1.
3. Sloučenina podle nároku 2, kde R¹ a R² představují na sobě nezávisle Ci-C₄-alkyl.
4. Farmaceutický přípravek vyznačující se tím, že obsahuje spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo excipientem sloučeninu podle kteréhokoli z nároků 1-3.

·· ·· • · · · • · · · • · · · • · · · ·· ·· ·· · »· ·· • · · · · · · · • · · · · • · · · · · • · · · · • ν· · · · · ·· ····
5. Způsob aktivace 5-HTi_f receptorů u savců, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání savci, který má potřebu takové aktivace, účinného množství sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1-3 .

<

*
6. Způsob inhibice neuronální proteinové extravazace u * savců, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání savci, který

Λ má potřebu takové inhibice, účinného množství sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1-3.
7. Způsob léčení migrény, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání savci, který má potřebu takového léčení, účinného množství sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1-3.
8. Způsob prevence migrény u savců, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání savci, který je náchylný k migréně, účinného množství sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1-3.
9. Způsob podle kteréhokoli z nároků 5-8, vyznačující se tím, že savec je člověk.