CZ408999A3 - 3(5)-Heteroaryl substituované pyrazoly jako inhibitory kinázy p38 - Google Patents

Abstract

3(5)-Heteroaryl substituované pyrazoly jako inhibitory kinázy p38

Description

Vynález se týká nové skupiny sloučenin pyrazolu, kompozicí a způsobů léčby nemocí přenášených kinázou p38.

Dosavadní stav techniky ·

Mitogenem aktivované proteinkinázy (MAP), to je skupina prolinem řízených se· · · nn/threonin kináz, které aktivují své substráty dvojitou fosforylací. Kinázy jsou aktivovány různými signály včetně výživy a osmotického tlaku, UV záření, růstových faktorů, endotoxinů a zánětlivých cytokinů. Skupina MAP kináz p38 je skupina MAP různých izoforem včetně p38a, ρ38β, ρ38γ a je zodpovědná za fosforylací a aktivaci transkripčních faktorů (například: ATF2, CHOP a MEF2C) stejně jako jiné kinázy (například MAPKAP-2 a MAPKAP-3). Izoformy p38 jsou aktivovány bakteriálním lipopolysacharidem, zhoršenými fyzikálními a chemickými podmínkami a cytokiny předcházejícími zánět včetně nádorového nekrotického faktoru (TNF-α) a interleukinu-1 (IL-1). Produkty fosforylace p38 zprostředkují tvorbu zánětlivých cytokinů včetně TNF aIL-1 a cyklooxygenázy-2.

TNF-α je cytokin tvořený primárně aktivovanými monocyty a makrofágy. Nepřiměřená nebo neregulovaná tvorba TNF souvisí s vývojem mnoha nemocí. Současné studie ukazují, že TNF je příčinou patogeneze revmatické arthritidy. Další studie ukázaly, že inhibice TNF má široké úplatném v léčbě zánětu, zánětlivých střevních onemocnění, sklerózy multiplex a astmatu.

TNF může být také spojen s virovými infekcemi, například HIV, chřipkového viru a } oherpes viru, včetně herpes simplex viru typu 1 (HSV-1), herpes simplex viru typu 2 (HSV-2), cytomegaloviru (CMV), varicella-zoster viru (VZV), Epstein-Barr viru, lidského herpesviru-6 * (HHV-6), lidského herpesviru-7 (HHV-7), lidského herpesviru-8 (HHV-8), pseudovztekliny a rinotracheitidy.

IL-8 je další pro-zánětový cytokin, který je tvořen jednojadernými buňkami, fíbroblasty, endotelálními buňkami a keratinocyty a souvisí se stavy včetně zánětu.

IL-1 je tvořen aktivovanými monocyty a makrofágy a účastní se odpovědi organismu na zánět. IL-1 hraje roli v mnoha pato fyziologických odpovědích včetně revmatické artritidy, horečky a snížení kostní resorpce.

• ·

TNF, IL-1 a IL-8 mají vliv na mnoho druhů buněk a tkání a jsou to důležité zánětové mediátory mnoha druhů nemocí a chorobných stavů. Inhibitice těchto cytokinů cestou inhibitice p38 kinázy je výhodná pro kontrolu, snížení a zmírnění mnoha těchto chorobných stavů.

Již dříve byly popsány různé pyrazoly. U.S. patent č. 4 000 281, Beiler a Binon, popisuje 4,5-aryl, heteroaryl substituované pyrazoly s antivirovým účinkem jak proti RNA tak DNA virům, například myxoviry, adenoviry, rhinoviry a různé viry skupiny herpes. WO 92/19615, publikovaný 12. listopadu 1992, popisuje pyrazoly jako nové fungicidy. U. S. patent č. 3,984,431, Cueremy a Renault popisuje deriváty kyseliny pyrazol-5-octové jako činidla s protizánětlivým účinkem. Konkrétně je popsána [l-izobutyl-3,4-difenyl-lrí-pyrazol-5-yij-Gcíova kyselina. U. S. patent č. 3,245,093 Hinsgen a kol. popisuje způsob přípravy pyrazolů. WO 83/00330, publikovaný 3.února 1983, popisuje nový způsob přípravy derivátů difenyl-3,4-metyl-5-pyrazolu. WO 95/06036 publikuje přípravu pyrazolů a jeho derivátů. U.S. patent 5,589,439, T. Goto akol., popisuje deriváty tetrazolu a jejich použití jako herbicidů. EP 515041 popisuje pyrimidyl substituované deriváty pyrazolů jako nové zemědělské fungicidy. Japonský patent 4,145,081 popisuje deriváty pyrazolkarboxylové kyseliny jako herbicidy používané na rýžových polích, suchých polích stejně jako v neobdělávaných oblastech. Japonský patent 5,345,772 popisuje nové deriváty pyrazolů, které mají silný inhibiční účinek na acetylcholinesterázu.

Pyrazoly byly popsány pro použití v léčbě zánětu. Japonský patent 5,017,470 popisuje syntézu derivátů pyrazolů jako protizánětových, protirevmatických, protibakteriálních a protivirových léčiv. EP 115640, publikovaný 30 prosince 1983, popisuje deriváty 4-imidazolylpyrazolu jako inhibitory syntézy thromboxanu. Konkrétně je popsán 3-(4-izopropyl-lmetylcyklohex-l-yl)-4-(imidazol-l-yl)-lH-pyrazol. WO 97/01551, publikovaný 16. ledna 1997, popisuje sloučniny pyrazolů jako antagonisty adenosinu. Konkrétně je popsán 4-(3-oxo-2,3dihydropyridazin-6-yl)-3-fenylpyrazol. U.S. patent č. 5,134,142, Matsuo a kol., popisuje 1,5diarylpyrazoly jako činidla mající protizánětlivý účinek.

U.S. patent č. 5,559,137 Adams a kol., popisuje nové pyrazoly (1,3,4,-substituované) jako inhibitory cytokinů používaných v léčbě nemocí souvisejících s cytokiny. Konkrétně je popsán

3-(4-fluorfenyl)-l-(4-metylsulfinylfenyl)-4-(4-pyridyl)-5H-pyrazol. WO 96/03385, publikovaný 8. ledna 1996, popisuje 3,4-substituované pyrazoly, jako činidla s protizánětlivým účinkem. Konkrétně je popsán 4-[l-etyl-4-(4-pyridyl)-5-trifluormetyl-lH-pyrazol-3-yl]-benzensulfonamid.

Sloučeniny pyrazolylu podle vynálezu se ukázaly být použitelné jako inhibitory p38 kinázy.

Podstata vynálezu

Třída substituovaných pyrazo tylových sloučenin používaných v léčbě nemocí způsobených p38 je určena obecným vzorcem I;

Ar

R

Het Ar

(I) kde R¹ je vybrán z hydrido, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, cykloalkylalkylen, haloalkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, alkoxyalkyl, merkaptoalkyl, alkylthioalkylen, amino, alkylamino, arylamino, aminoalkyl, alkylaminoalkylen, heterocyklylalkylen, aminokarbonylalkylen a alkylaminokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, alkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, haloalkyl, heterocyktylalkyl, amino, alky lamino, aminoalkyl, alkoxy, alkylthio, karboxy, alkoxykarbonyl, karboxyalkyl, aminokarbonylamino, alkylaminokarbonylamino, alkylsulfonyl, aminosulfonyl, alky lsulfony lamino, aminosulfonylamino, alky lamino sulfony lamino a alkinylamino; kde jsou skupiny heterocyklyl a heterocyktylalkyl volitelně substituované jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heterocyklyl, haloalkyl, amino, kyano a hydroxy; a

Ar¹ je aryl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alkylkarbonylamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl; a

HetAr² je pyridinyl, pyrimidinyl nebo chinolinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, heterocyklyl, alkoxy, aralkoxy, haloalkyl, amino, kyano, aralkyl, alkylamino, cykloalkylamino, cykloalkenylamino, arylamino, alkinylamino a aralkylamino; nebo

jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo a tautomery.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou vhodné, ale není to tím omezeno, pro léčbu nemoci nebo chorobného stavu u lidí nebo jiných savců, která je provázena nebo způsobena zvýšenou nebo neregulovanou tvorbou TNF nebo p38 kinázy u těchto savců. Vynález tedy poskytuje způsob léčby nemocí souvisejících s cytokiny, který zahrnuje podávání účinného množství cytokin ovlivňující sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo tautomeru.

Sloučeniny obecného vzorce I je vhodné, ale není tím omezeno, pro léčbu zánětu a jako antipyretika pro léčbu horečky. Sloučeniny podle vynálezu mohou být použity k léčbě artritidy včetně, ale ne pouze, revmatické artritidy, spondyloartropatie, dny, osteoartritidy, systémové vředové erytematózní a juvenilní artritidy a dalších artritických stavů. Takové sloučeniny mohou být vhodné pro léčbu pulmonámích nemocí nebo plicního zánětu, včetně syndromu respiračních potíží u dospělých, pulmonárních sarkoidózy, astmatu, silikózy a chronického pulmonámího zánětu. Sloučeniny jsou také výhodné pro léčbu virových a bakteriálních infekcí včetně sepse, septického šoku, gramnegativní sepse, malárie, meningitidy, sekundární kachexie po infekci nebo zhoubné bujení, sekundární kachexie po syndromu získaného selhání imunity (AIDS), AIDS, ARC (s AIDS související komplex), zápal plic a herpesvirus. Sloučeniny jsou také vhodné pro léčbu nemocí resorpce kostí, například osteoporózy, endotoxického šoku, syndromu toxického šoku, reperfuzních zranění, autoimunitních nemocí včetně reakce na transplantovanou tkáň a odmítnutí transplantátu, kardiovaskulárních nemocí včetně aterosklerózy, trombózy, ucpání cévy způsobující srdeční selhání, srdeční reperfuzní zranění; renální reperfuzní zranění, onemocnění jater, zánět ledvin a myalgias způsobené infekcí.

Sloučeniny jsou také vhodné pro léčbu chřipky, sklerózy multiplex, rakoviny, diabetů, systémové vředové ertrematózy (SLE), kožních poruch, například lupenky, ekzémů, spálenin, dermatitid, tvorby keloidů a tvorby zjizvené tkáně. Sloučeniny podle vynálezu jsou také vhodné pro léčbu gastrointestinálních stavů, například zánětu střev, Crohnovy nemoci, gastritidy, syndromu podráždění střev a vředů. Sloučeniny mohou být také použity pro léčbu očních nemocí, například zánětu sítnice, onemocnění sítnice, uveitidy, světloplachosti a akutního zranění oční tkáně. Sloučeniny podle vynálezu mohou být také použity pro léčbu angiogeneze, včetně nádorového růstu; metastáz; opthalmologických stavů, například odmítnutí štěpu rohovky, oční neovaskularizace, neovaskularizace sítnice, neovaskularizace po zranění nebo infekci, onemocnění sítnice při diabetů, retrolentální fibroplazie a neovaskulárního glaukomu; vředových onemocnění například žaludečních vředů; patologických, ale ne malignantních stavů, například hemaginomů včetně invantilních hemaginomů, angiofibromů nosohltanu a avaskulární nekrózy kostí; diabetické nefropatie a kardiomyopatie; a onemocnění ženské pohlavní soustavy, například endometriózy. Sloučeniny podle vynálezu mohou být také vhodné pro zabránění tvorby cyklooxygenázy-2.

Kromě toho, že jsou vhodné pro humánní léčbu, mohou být tyto sloučeniny použity také pro veterinární léčbu domácích zvířat, exotických zvířat a užitkových zvířat včetně savců, hlodavců a dalších. S výhodou lze sloučeniny použít pro koně, psy a kočky.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být také použity jako doplňková terapie, částečně nebo úplně, na místo jiných obvyklých protizánětovýcn látek, například společně se steroidy, inhibitory cyklooxygenázy-2, NSAID, DMARDS, imunosupresivními činidly, inhibitory 5lipoxygenázy, LTB4 antagonisty a inhibitory LTA4 hydrolázy.

Zde používaný pojem nemoci zprostředkované TNF znamená jakoukoliv a všechny nemoci a chorobné stavy, ve kterých hraje TNF roli, buď kontrolou TNF samotného nebo uvolněním jiného monokinu, které je způsobeno TNF, například, ale ne pouze, IL-1, IL-6 nebo IL-8. Za nemoc zprosředkovanou TNF by tedy měl být považován chorobný stav, ve kterém je například IL-1 hlavní složkou a tvorba a vylučování nebo aktivita této složky je obnovena jako odpověď na TNF.

Zde používaný pojem nemoc zprostředkovaná p38 znamená jakoukoli a všechny nemoci a chorobné stavy ve kterých hraje p38 roli, buď kontrolou p38 samotné, nebo uvolněním jiného faktoru způsobené p38, například, ale ne pouze, IL-1, IL-6 nebo IL-8. Za nemoc zprosředkovanou p3 8 by tedy měl být považován chorobný stav, ve kterém je například IL-1 hlavní složkou a tvorba a vylučování nebo aktivita této složky je obnovena jako odpověď nap38.

Protože TNF-β je blízce strukturálně homologní s TNF-α (který je také znám jako kachektin), a protože oba vyvolávají stejnou biologickou odpověď a váží se na stejný buněčný receptor, může být syntéza jak TNF-α tak TNF-β inhibována sloučeninami podle vynálezu a jsou zde tedy zmiňovány pod společným TNF bez dalšího označení.

Výhodná třída sloučenin zahrnuje sloučeniny obecného vzorce I, kde R¹ je vybrán z hydrido, nižší alkyl, nižší cykloalkyl, nižší cyklo alky laiky len, nižší haloalkyl, nižší hydroxyalkyl, nižší alkenyl, nižší alkinyl, nižší heterocyklyl, nižší aralkyl, nižší alkoxyalkyl, nižší merkaptoalkyl, nižší alkylthioalkylen, amino, nižší alkylamino, nižší arylamino, nižší aminoalkyl, nižší alkylaminoalkylen, nižší heterocyklylalkylen, nižší aminokarbonylalkylen a nižší alkylaminokarbonylalkylen; a • ·

R² je vybrán z hydrido, nižší alkyl, nižší alkenyl, nižší alkinyl, nižší haloalkyl, nižší heterocyklyl, nižší heterocyklylalkylen, amino, nižší alkylamino, nižší alkinylamino, nižší aminoalkyl, nižší alkylthio, nižší karboxy, nižší alkoxykarbonyl, nižší karboxyalkyl, nižší aminokarbonylamino, nižší alkylaminokarbonylamino, nižší alkylsulfonyl, nižší aminosulfonyl, nižší alkylsulfonylamino, nižší aminosulfonylamino a nižší alkylaminosulfonylamino, kde jsou skupiny heterocyklyl a heterocyklylalkyl volitelně substituovány jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, nižší alkylsulfinyl, halo, nižší alkyl, nižší alkoxy, aryloxy, nižší heterocyklyl, nižší naioalkyl, amino a kyano, a

Ar¹ je vybrán z fenyl, bifenyl a naftyl, kde Ar¹ je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, aminosulfonyl, halo, nižší alkyl, nižší alkenyl, nižší alkinyl, nižší alkylsulfinyl, kyano, nižší alkoxykarbonyl, aminokarbonyl, formy 1, nižší alkylkarbonylamino, nižší haloalkyl, nižší alkoxy, nižší alkenyloxy, nižší alkyldioxy, amino, nižší alkylamino, nižší aminoalkyl, arylamino, nitro a halosulfonyl; a

HetAr² je pyridinyl nebo pyrimidinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, nižší alkylsulfinyl, halo, nižší alkyl, nižší heterocyklyl, nižší alkoxy, nižší aralkoxy, nižší haloalkyl, amino, kyano, nižší aralkyl, nižší alkylamino, nižší cykloalkylamino, nižší arylamino, nižší alkinylamino a nižší aralkylamino; nebo z jejich farmaceuticky přijatelných solí nebo tautomerů.

Třída sloučenin, kterým jsou v zájmu pozornosti, zahrnuje ty sloučeniny obecného vzorce

I, kde

R¹ je vybrán z hydrido, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, trichloretyl, pentafluoretyl, heptafluorpropyl, difluoretyl, difluorpropyl, dichloretyl, dichlorpropyl, vinyl, allyl, ethinyl, propargyl, morfolinyl, piperidinyl, piperazinyl, benzyl, fenyletyl, morfolinometyl, morfolinoetyl, pyrrolidinylmetyl, piperazinylmetyl, piperidinylmetyl, pyridinylmetyl, thienylmetyl, methoxymetyl, ethoxymetyl, amino, metylamino, dimetylamino, fenylamino, metylaminometyl, dimetylaminometyl, metylaminoetyl, dimetylaminoetyl, cyklopropyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklohexylmetyl, hydroxymetyl, hydroxyetyl, metylthio a metylthiometyl; a

R² je vybrán z hydrido, metyl, etyl, propyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, fluormetyl, difluormetyl, trifluormetyl, chlormetyl, dichlormetyl, trichlormetyl, pentafluoretyl, heptafluorpropyl, difluorchlormetyl, dichlorfluormetyl, difluoretyl, difluorpropyl, dichloretyl, dichlorpropyl, amino, N-metylamino, Ν,Ν-dimetylamino, ethinylamino, propargylamino, piperidinyl, pipe• ·

razinyl, morfolinometyl, pyrrolidinylmetyl, piperazinylmetyl, piperidinylmetyl, pyridinylmetyl, thienylmetyl, thiazolylmetyl, oxazolylmetyl, pyrimidinylmetyl, chinolylmetyl, izochinolinylmetyl, imidazolylmetyl, benzimidazolylmetyl, furylmetyl, pyrazinylmetyl, aminokarbonylamino, metylaminokarbonylamino, dimetylaminokarbonylamino, etylaminokarbonylamino, dietylaminokarbonylamino, metylsulfonylamino, etylsulfonylamino, aminosulfonylamino, metylaminosulfonylamino, dimetylaminosulfonylamino, etylaminosulfonylamino a dietylaminosulfonylamino; a

Ar* je vybrán z fenyl, bifenyl a naftyl, kde Ar* je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metyltliio, meíylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, aminosulfonyl, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, kyano, methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl, aminokárbonyl, metylkarbonylamino, trifluormetyl, difluormetyl, fluormetyl, trichlormetyl, dichlormetyl, chlormetyl, allyl, vinyl, ethinyl, propargyl, methoxy, ethoxy, propyloxy, n-butoxy, amino, metylamino, etylamino, dimetylamino, dietylamino, aminometyl, aminoetyl, N-metyl, N-fenylamino, fenylamino, difenylamino, nitro a chlorsulfonyl; a

HetAr² je vybrán z pyridinyl a pyrimidinyl, kde HetAr² je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metylthio, metylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, methoxyl, ethoxyl, fenoxyl, benzoxyl, fenetyl, trifluormetyl, fluormetyl, difluormetyl, amino, benzylamino, propargy lamino, cyklopropy lamino, cyklobutylamino, cyklopentylamino, a kyano; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer__________......

Třída sloučenin, kterým je věnován konkrétní zájem zahrnuje tyto sloučeniny obecného vzorce I, kde R¹ je hydrido, metyl, etyl, hydroxyetyl, propargyl, dimetylaminoetyl nebo morfolinoetyl; a

R² je vybrán z hydrido, metyl, etyl, amino, aminokarbonylamino, metylaminokarbonylamino, metylsulfonylamino, aminosulfonylamino, a metylaminosulfonylamino; a

Ar¹ je fenyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metylthio, metylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, amino sulfony 1, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, kyano, methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl, aminokarbonyl, metylkarbonylamino, trifluormetyl, difluormetyl, fluormetyl, trichlormetyl, dichlormetyl, chlormetyl, methoxy, ethoxy, propyloxy, n-butoxy, amino, metylamino, etylamino, dimetylamino, dietylamino, aminometyl, aminoetyl, N-metyl, N-fenylamino, fenylamino, difenylamino, nitro a chlorsulfonyl; a

HetAr² je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metylthio, metylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, methoxyl, ethoxyl, fenoxyl, benzoxyl, trifluormetyl, fluormetyl, difluormetyl, amino, propargylamino a kyano; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo a tautomer.

Třída sloučenin, které jsou středem zájmu, zahrnuje ty sloučeniny obecného vzorce I, kde

R¹ je hydrido nebo metyl; a

R² je hydrido nebo metyl; a

Ar¹ je fenyl, který je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z fluor, chlor, metyl, etyl, trifluormetyl, methoxy, ethoxy, dimetylamino a nitro; a

HetAr² je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metyl, chlor, fluor a trifluormetyl; nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo tautomeru.

Skupina sloučenin, které jsou zvláště středem zájmu obecného vzorce I zahrnuje sloučeniny a jejich tautomery a farmaceuticky přijatelné soli, jak je uvedeno dále:

4-(3-metyl-4-fenyl-1 H-pyrazol-5-yl)pyridin;

4-(4-fIuorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-amin;

N-[4(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-metansulfonamid;

N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-N'-metylsulfamid;

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-3-yl]-močovina;

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-l II-pyrazol-3-yl]-sulfamid;

4-(4-chlorfenyl)-1 -metyl-3 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-5-amin;

N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-N'-mety lmočovina;

4-[4-(4-fluorfenyl)-1 H-pyrazol-3-yl] -pyridin;

4- [4-(4-fluorfenyl)-1 -metyl-1 H-pyrazo 1-3 -yl] -pyridin;

4-(4-fluorfenyl)-3 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo le-1 -etanol;

4-(4-fluorfenyl)-N,N-dimetyl-3-(4-pyridinyl)- lH-pyrazol-1 -ethanamin;

4- [2- [4- (4-fluorfenyl) -3- (4-pyridinyl) -lH-pyrazol-l-yl]etyl]-morfolin;

4-[4-(4-chlorfenyl)-1 H-pyrazo 1-3-yl)pyridin;

4-(4-fenyl-1 H-pyrazo 1-5-yl)pyr idin;

l-metyl-4- [2- [4- (4-fluorfenyl) -3- (4-pyridinyl) -lH-pyrazol-l-yl]]-piperidin; a

-metyl-4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-1 -yl]-piperidin.

Pojem hydrido znamená a samotný vodíkový atom (H). Tento hydrido radikál může být vázán například na atom kyslíku, čímž vzniká hydroxyl radikál nebo mohou být dva hydrido ·· ·*·« radikály vázány na atom uhlíku, čímž vzniká metylen (-CH2-) radikál. Je-li použit pojem alkyl ať už samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy, například haloalkyl, alkylsulfonyl, alkoxyalkyl, hydroxyalkyl·, merkaptoalkyl, znamená lineární nebo rozvětvené radikály s jedním až asi dvaceti atomy uhlíku nebo, s výhodou, jedním až asi dvanácti atomy uhlíku. Alkyl radikály jsou výhodněji nižší alkyl radikály s jedním až asi deseti atomy uhlíku. Nejvýhodněji mají nižší alkyl radikály jeden až asi šest atomů uhlíku. Příklady takových radikálů jsou například metyl, etyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, izobutyl, sek.-butyl, terc.butyl, pentyl, izo-amyl, hexyl a podobně. Pojem alkenyl znamená lineární nebo rozvětvené radikály s alespoň jednou dvojnou vazbou uhlík-uhlík obsahující dva až asi dvacet atomů uhlíku nebo, s výhodou, dva až asi dvanáct atomů uhlíku. Alkenyl radikály jsou výhodněji nižší alkenyl radikály se dvěma až asi šesti atomy uhlíku. Příklady alkenylových radikálů zahrnují ethenyl, propenyl, allyl, propenyl, butenyl a 4-metylbutenyl. Pojmy alkenyl a nižší alkenyl, znamenají radikály s cis a trans orientacemi nebo případně E a Z orientacemi. Pojem alkinyl znamená lineární nebo rozvětvené radikály s alespoň jednou trojnou vazbou uhlík-uhlík obsahující dva až asi dvacet atomů uhlíku nebo, s výhodou, dva až asi dvanáct atomů uhlíku. Výhodněji jsou alkinyl radikály nižší alkinyl radikály se dvěmi až asi šesti atomy uhlíku. Příklady alkinylových radikálů zahrnují propargyl, 1-propinyl, 2-propinyl, 1-butin, 2-butenyl a 1-pentinyl. Pojem cykloalkyl znamená nasycené karbocyklické radikály se třemi až asi dvanácti atomy uhlíku. Výhodněji jsou cykloalkyl radikály nižší cykloalkyl radikály s třemi až asi osmi atomy uhlíku. Příklady takových radikálů zahrnují cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl a cyklohexyl. Pojem cykloalkylalkylen znamená alkyl radikály substituované cykloalkylovým radikálem. Cykloalkylalkylen radikály jsou s největší výhodou nižší cykloalkylalkylen, což znamená nižší alkyl radikály substituované nižším cykloalkyl radikálem, jak bylo definováno výše. Příklady takových radikálů zahrnují cyklopropylmetyl, cyklobutylmetyl, cyklopentylmetyl a cyklohexylmetyl. Pojem cykloalkenyl znamená částečně nenasycené karbocyklické radikály se třemi až dvanácti torny uhlíku a jednou nebo dvěma dvojnými vazbami, ale ne nezbyzně konjugované (cykloalkyldienyl). Cykloalkenyl radikály jsou s větší výhodou nižší cykloalkenyl radikály se čtyřmi až asi osmi atomy uhlíku. Příklady takových radikálů zahrnují cyklo butenyl, cyklopentenyl a cyklohexenyl. Pojem cykloalkenylalkylen znamená alkyl radikály substituované cykloalkenylovým radikálem. Cykloalkenylalkylen radikály jsou s větší výhodou nižší cykloalkenylalkylen což znamená nižší alkyl radikály substituované nižším cykloalkenyl radikálem, jak bylo uvedeno výše. Příklady takových radikálů zahrnují cyklobutenylmetyl, cyklopentenylmetyl a cyklohexenylmetyl. Pojem halo znamená halogeny, například fluor, chlor, brom nebo jod. Pojem haloalkyl znamená radikály, kde je jeden nebo více atomů uhlíku v alkylu substituováno halogenem, jak

4· ·· ► 4 4 ·

I 4 β 4 bylo uvedeno výše. Konkrétně jsou uvedeny monohaloalkyl, dihaloalkyl a polyhaloalkyl radikály. Monohaloalkylový radikál může například mít buď atom jodu, bromu, chloru, nebo atom fluoru. Dihalo a polyhaloalkyl radikály mohou mít dva nebo více stejných halo atomů nebo kombinaci různých halo radikálů. Nižší haloalkyl znamená radikály mající jeden až šest atomů uhlíku. Příklady haloalkyl radikálů zahrnují fluormetyl, difluormetyl, trifluormetyl, chlormetyl, dichlormetyl, trichlormetyl, pentafluoretyl, heptafluorpropyl, difluorchlormetyl, dichlorfluormetyl, difluoretyl, difluorpropyl, dichloretyl a dichlorpropyl. Pojem hydroxyalkyl znamená lineární nebo rozvětvené alkyl radikály s jedním až asi deseti atomy uhlíku, kterýkoli z nich může být substituovaný jedním nebo více hydroxylovými radikály. Hydroxyalkyl radikály jsou výhodněji nižší hydroxyalkyl radikály s jedním až šesti atomy uhlíku a jedním nebo více hydroxylovými radikály. Příklady takových radikálů zahrnují hydroxymetyl, hydroxyetyl, hydroxypropyl, hydroxybutyl a hydroxyhexyl. Pojmy alkoxy a alkyloxy zahrnují lineární nebo rozvětvené oxy-obsahující radikály, z nichž každý má alkylové části o jednom až asi deseti atomech uhlíku. Alkoxyl radikály jsou výhodněji nižší alkoxy radikály s jedním až šesti atomy uhlíku. Příklady takových radikálů zahrnují methoxy, ethoxy, propoxy, butoxy a terc.butoxy. Pojem alkoxyalkyl znamená alkyl radikály s jedním nebo více alkoxy radikály vázanými na alkylový radikál, čímž vzniká například, monoalkoxyalkyl a dialkoxyalkyl radikály. Alkoxy radikály mohou být dále substituovány jedním nebo více halo atomy, například fluorem, chlorem nebo bromem, čímž vznikají haloalkoxy radikály.

Pojem aryl; samotný nebo ve spojem, znamená karbocyklicý aromatický systém obsahující jeden, dva nebo tři kruhy, kde takové kruhy mohou být vzájemně propojeny nebo mohou být kondenzovány. Aryl jsou s větší výhodou 6-ti až 12-ti členné aryl radikály. Příklady takových radikálů zahrnují fenyl, nafty 1, tetrahydronaftyl, indan a bifenyl. Části arylu mohou také být substituovány na substituovatelné pozici jedním nebo více substituenty vybranými nezávisle například z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfínyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alkylkarbonylamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl, alkoxyalkyl, alkylaminoalkyl, karboxyalkyl, alkoxykarbonylalkyl, aminokarbonylalkyl, aralkoxy, hydroxyl, acyl, karboxy, aminokarbonyl a aralkoxykarbonyl. Pojem alkyldioxy zahrnuje alkyldioxy můstek, například metylendioxy můstek, mezi dvěma atomy uhlíku v kruhu aryl části.

Pojem heterocyklyl znamená nasycené, částečně nenasycené a nenasycené radikály ve tvaru kruhu obsahující heteroatomy. Mohou mít také příslušně nazvány heterocyklyl, heterocykloalkenyl a heteroaryl, kde heteroatomy mohou být vybrány z dusíku, síry a kyslíku. Příklady nasycených heterocyklických radikálů zahrnují nasycenou 3 až 6-ti člennou heteromono11 cyklickou skupinu obsahující 1 až 4 atomy dusíku (například pyrrolidinyl, imidazolidinyl, piperidino, piperazinyl, atd.); nasycenou 3 až 6-ti členná heteromonocyklickou skupinu obsahující 1 až 2 atomy kyslíku a 1 až 3 atomy dusíku (například morfolinyl, atd.); nasycenou 3 až 6-ti člennou heteromonocyklickou skupinu obsahující 1 až 2 atomy síry a 1 až 3 atomy dusíku (například thiazolidinyl, atd .). Příklady částečně nenasycenách heterocyklických radikálů zahrnují dihydrothiofen, dihydropyran, dihydrofuran a dihydrothiazole. Heterocyklické radikály mohou obsahovat pětivazný dusík, jako například v tetrazolium a pyridinium radikálech. Pojem heteroaryl znamená nenasycené heterocyklické radikály. Příklady heteroaryl radikálů zahrnují nenasycená 3 až 6-ti člennou heteromonocyklickou skupinu obsahující 1 až 4 atomy dusíku, například, pyrrolyl, pyrrolinyl, imidazolyl, pyrazolyl, pyridyl, pyrimidyl, pyrazinyl, pyridazinyl, triazolyl (například, 4H-l,2,4-triazolyl, lH-l,2,3-triazoiyl, 2H-l,2,3-triazolyl, atd.) tetrazolyl (například ΙΗ-tetrazolyl, 2H-tetrazolyl, atd.), atd.; nenasycená kondenzovaná heterocyklická skupina obsahující 1 až 5 atomů dusíku, například, indolyl, izoindolyl, indolizinyl, benzimidazolyl, chino lyl, izochinolyl, indazolyl, benzotriazolyl, tetrazolopyridazinyl (například, tetrazolo-[l,5b]-pyridazinyl, atd.), atd.; nenasycená 3 až 6-ti členná heteromonocyklická skupina obsahující atom kyslíku, například, pyranyl, furyl, atd.; nenasycená 3 až 6-ti členná heteromonocyklická skupina obsahující atom síry, například, thienyl, atd.; nenasycená 3 až 6-ti členná heteromonocyklická skupina obsahující 1 až 2 atomy kyslíku a 1 až 3 atomy dusíu, například, oxazolyl, izoxazolyl, oxadiazolyl (například, 1,2,4-oxadiazolyl, 1,3,4-oxadiazolyl, 1,2,5-oxadiazolyl, atd.) atd.; nenasycená kondenzovaná heterocyklická skupina obsahující 1 až 2 atomy kyslíku a 1 až 3 atomy dusíku (například benzoxazolyl, berízoxadiazolyl, atd.); nenasycená 3 až 6-ti členná heteromonocyklická skupina obsahující 1 až 2 atomy síry a 1 až 3 atomy dusíku, například, thiazolyl, thiadiazolyl (například, 1,2,4- thiadiazolyl, 1,3,4-thiadiazolyl, 1,2,5-thiadiazolyl, atd.) atd.; nenasycená kondenzovaná heterocyklyl skupina obsahující 1 až 2 atomy síry a 1 až 3 atomy dusíku (například, benzothiazolyl, benzothiadiazolyl, atd.) a podobně. Pojem heteroaryl také znamená radikály, kde heterocyklické radikály jsou kondenzovány s aryl radikály. Příklady takových kon>’ denzovaných-bicyklických radikálů zahrnují benzofuran, benzothiofen a podobně. Tato heterocyklická skupina může mít 1 až 3 substituenty, jako například alkyl, hydroxyl, halo, alkoxy, oxo, amino a alkylamino. Pojem heterocyklylalkylen znamená heterocyklyl-substituované alkyl radikály. Heterocyklylalkylen radikály jsou výhodněji nižší heterocyklylalkylen radikály mající jeden až šest atomů uhlíku a heterocyklický radikál.

Pojem alkylthio znamená radikály obsahující lineární nebo rozvětvený alkylový radikál, který má jeden až asi deset atomů uhlíku vázaných na dvojmocný atom síry. Alkylthio radikály jsou výhodněji nižší alkylthio radikály mající alkyl radikály obsahující jeden až šest ato• · mů uhlíku. Příklady takových nižších alkylthio radikálů jsou metylthio, etylthio, propylthio, butylthio a hexylthio. Pojem alkylthioalkylen znamená radikály obsahující alkylthio radikál vázaný přes dvojmocný atom síry na alkyl radikál o jednom až asi deseti atomech uhlíku. Alkylthioalkylen radikály jsou výhodněji nižší alkylthioalkylen radikály mající alkyl radikály o jednom až šesti atomech uhlíku. Příklady takových nižších alkylthioalkylen radikálů zahrnují metylthiometyl. Pojem alkylsulfínyl znamená radikály obsahující lineární nebo rozvětvený alkyl radikál o jednom až asi deseti atomech uhlíku, vázaný k dvojmocnému -S(=O)- radikálu. Alkylsulfonyl radikály jsou výhodněji nižší alkylsulfinyl radikály mající alkyl radikály o jednom až _____v „Liru. ηχη,κχ. χ~ι_______i ιχλια —1________ scsu aiuinccn uiuiKu. rfiKiauy ιακυνγυιι inzsicii αικγίδίπιιιιγι raumaiu zamiluji niciyisuiiniyi, etylsulfinyl, butylsulfinyl a hexylsulfinyl. Pojem sulfonyl, ať už použitý samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy jako například alkylsulfonyl, nebo halosulfonyl znamená dvojmocný radikál, -SO2-. Alkylsulfonyl znamená alkyl radikály vázané na sulfonyl radikál, kde alkyl je definován ve výše uvedeném textu. Alkylsulfonyl radikály jsou výhodněji nižší alkylsulfonyl radikály mající jeden až šest atomů uhlíku. Příklady takových nižších alkylsulfonyl radikálů zahrnují metylsulfonyl, etylsulfonyl a propylsulfonyl. Alkylsulfonyl radikály mohou být dále substituovány jedním nebo více halogeny, například fluor, chlor nebo brom, čímž vznikají haloalkylsulfonyl radikály. Pojem halosulfonyl znamená halo radikály vázané na sulfonyl radikál. Příklady takových halosulfonyl radikálů zahrnují chlorsulfonyl a bromsulfonyl. Pojmy sulfamyl, aminosulfonyl a sulfonamidyl znamenají NH2O2S-.

Pojem karbonyl, ať už užitý samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy jako například alkoxykarbonyl, znamená -(C=O)-. Pojmy karboxy nebo karboxyl, ať už užité samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy jako například karboxyalkyl, znamenají -CO2H. Pojem karboxyalkyl znamená alkyl radikály substituované karboxy radikálem. Výhodnější jsou nižší karboxyalkyl radikály, které obsahují karboxy- substituované nižší alkyl radikály, jak bylo uvedeno výše. Příklady takových nižších karboxyalkyl radikálů zahrnují karboxymetyl, karboxyetyl a karboxypropyl. Pojem alkoxykarbonyl znamená radikál obsahující alkoxy radikál, jak byl definován výše, vázaný přes atom kyslíku na karbonyl radikál. Výhodnější jsou nižší alkoxykarbonyl radikály s alkylovou částí mající jeden až šest uhlíků. Příklady takových nižší alkoxykarbonyl (ester) radikálů zahrnují methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl, propoxykarbonyl, butoxykarbonyl a hexyloxykarbonyl. Pojem alkoxykarbonylalkylen znamená alkyl radikály substituované alkoxykarbonyl radikálem, jak bylo uvedeno výše. Nižší alkoxykarbonylalkylen radikály jsou výhodněji ty s alkylovými částmi majícími jeden až šest uhlíků. Příklady takových nižší alkoxykarbonylalkylen radikálů zahrnují methoxykarbonylmetylen, ethoxykarbonylmetylen, methoxykarbonyletylen a ethoxykarbonyletylen. Pojem alkylkarbonyl, zahrnuje radikály • ··· · ·· · · · · · • · · ·· · ···« mající alkyl radikály vázané na karbronyl radikál. Příklady takových radikálů zahrnují metylkarbonyl, etylkarbonyl, propylkarbonyl, butylkarbonyl a pentylkarbonyl. Pojem aralkyl znamená aryl-substituované alkyl radikály. Aralkyl radikály jsou s výhodou nižší aralkyl, mající nižší alkyl skupiny substituované jedním nebo více aryl skupinami. Příklady takových skupin zahrnují benzyl, difenylmetyl, trifenylmetyl, fenyletyl a difenyletyl. Aryl ve výše uvedeném aralkylu může být dále substituovaný halo, alkyl, alkoxy, haloalkyl a haloalkoxy. Pojmy benzyl a fenylmetyl jsou zaměnitelné. Pojem heterocyklylalkylen znamená nasycené, částečně nenasycené a nenasycené heterocyklyl-substituované alkyl radikály jako například pyrrolidinylmetyl, pyridylmetyl, chino lylmetyl, thienylmetyl, íuryletyl a chinolyletyL Heteroaryl v heteroaralkyl (nenasycené heterocyklické-substituované alkyl radikály) mohou být dále substituovány halo, alkyl, alkoxy, haloalkyl a haloalkoxy. Pojem aryloxy znamená aryl radikály vázané přes atom kyslíku na další radikály. Pojem aralkoxy znamená aralkyl radikály vázané přes atom kyslíku na další radikály. Pojem aminoalkyl znamená alkyl radikály substituované amino radikály. Nižší aminoalkyl jsou s větší výhodou radikály. Příklady takových radikálů zahrnují aminometyl, aminoetyl, a další. Pojem alkylamino znamená aminoskupiny, které jsou substituovány jedním nebo dvěma alkyl radikály. Výhodné jsou nižší alkylamino radikály s alkyl částí mající jeden až šest atomů uhlíku. Vhodné nižší alkylamino mohou být monosubstituovaný N-alkylamino nebo disubstituovaný N,N-alkylamino, například N-metylamino, N-etylamino, N,N-dimetylamino, Ν,Ν-dietylamino nebo podobně. Pojem arylamino znamená aminoskupiny, které jsou substituovány jedním nebo dvěma aryl radikály, například N-fenylamino. Arylamino radikály mohou být dále substituovány na aryl kruhovou část radikálu. Pojem aminokarbonyl znamená amid skupinu vzorce -C(=O)NH. Pojem alkylaminokarbonyl znamená aminokarbonyl skupinu, která byla substituována jedním nebo dvěma alkyl radikály na amino dusík atom. Výhodné jsou Nalkylaminokarbonyl a Ν,Ν-dialkylaminokarbonyl radikály. Nižší N-alkylaminokarbonyl a nižší Ν,Ν-dialkylaminokarbonyl radikály jsou s výhodou ty s nižšími alkylovými částmi, jak bylo uvedeno výše. Pojem aminokarbonylamino znamená radikály mající jeden nebo více aminokarbonylové radikály vázané na amino radikál. Pojem alkylaminokarbonylamino znamená radikály mající jeden nebo více alkyl radikálů vázaných na aminokarbonylamino radikál. Nižší alkylaminokarbonylamino radikály jsou s výhodu ty s nižšími alkylovými částmi, jak bylo uvedeno výše. Pojem alkylkarbonylamino znamená aminoskupiny, které jsou substituovány jedním nebo více alkylkarbonyl radikály. Alkylkarbonylamino radikály jsou výhodněji nižší alkylkarbonylamino mající nižší alkylkarbonyl radikály, definované výše vázané na amino radikály. Pojem alkylaminoalkylen znamená radikály mající jeden nebo více alkyl radikálů vázaných na aminoalkyl radikál. Pojem alkylsulfonylamino znamená radikály mající jeden

nebo více alkylsulfonyl radikálů vázaných na amino radikál. Nižší alkylsulfonylamino radikály jsou s výhodou ty s nižšími alkylovými částmi, jak bylo uvedeno výše. Pojem aminosulfonylamino znamená radikály mající jeden nebo více aminosulfonyl radikálů vázaných na amino radikál. Pojem alkylaminosulfonylamino znamená radikály mající jeden nebo více alkyl radikálů vázaných na aminosulfonylamino radikál. Nižší alkylaminosulfonylamino radikály jsou s výhodou ty s nižšími alkylovými částmi, jak bylo uvedeno výše.

Další pojmy použité k popisu substituentů pyrazolového kruhu, které zde nejsou konkrétně uvedeny, jsou definovány podobným způsobem jako ty výše uvedné. Jak bylo uvedeno, substituenty jsou výhodněji ty, které obsahuji nižší radikály. Pokud není uvedeno jinak, pojem nižší jak je užíván v této přihlášce znamená, že každý alkyl radikál substituentu pyrazolového kruhu obsahuje jeden nebo více alkyl radikálů s jedním až asi šesti atomy uhlíku; každý alkenyl radikál substituentu pyrazolového kruhu obsahuje jeden nebo více alkenyl radikálů se dvěma až asi šesti atomy uhlíku; každý alkinyl radikál substituentu pyrazolového kruhu obsahuje jeden nebo více alkinyl radikálů s dvěma až asi šesti atomy uhlíku; každý cykloalkyl nebo cykloalkenyl radikál substituentu pyrazolového kruhu obsahující jeden nebo více cykloalkyl a/nebo cykloalkenyl radikálů je 3 až 8 členný kruhový cykloalkyl nebo cykloalkenyl radikál, případně; každý aryl radikál substituentu pyrazolového kruhu obsahující jeden nebo více aryl radikálů je monocyklický aryl radikál; každý heterocyklický radikál substituentu pyrazolového kruhu obsahující jeden nebo více heterocyklických radikálů je 4 až 8-mi členný kruhový heterocyklyl.

Vynález zahrnuje tautomemí formy sloučenin vzorce I. Jak bude ilustrováno dále, pyrazoly obecných vzorců I a Γ jsou magneticky a strukturálně ekvivalentní, což vyplývá z prototropické tautomerní povahy vodíku:

Vynález také zahrnuje sloučeniny obecného vzorce I mající jeden nebo více asymetrických uhlíků. Tyto pyrazoly podle vynálezu mající asymetrické atomy uhlíku mohou být v diastereomerické, racemické nebo opticky aktivní formě, což je velmi dobře známo odborníkům v dané oblasti. Všechny tyto formy jsou uvažovány v rozsahu podle vynálezu. Konkrétněji zahrnuje vynález enantiomery, diastereomery, racemické směsi a jejich další směsi.

Vynález zahrnuje farmaceutickou kompozici pro léčbu nemocí zprostředkovaných TNF, nemocí zprostředkovaných p38 kinázou, zánětu, a/nebo artritidy, zahrnující terapeuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo jejích terapeuticky přijetelných solí nebo tautomerů ve spojení s alespoň jedním farmaceuticky přijatelným nosičem, přídavnou látkou nebo ředidlem.

Vynález také zahrnuje terapeutický způsob léčby nemocí zprostředkovaných TNF a nemocí zprostředkovaných p38 kinázou, zánětu a/nebo artritidy v subjektu, způsob zahrnující léčbu subjektu, který trpí takovou nemocí nebo stavem nebo subjektu, který je vnímavý k takové nemoci nebo stavu, terapeuticky účinným množstvím sloučenin obecného vzorce I

Ar

R²

Het Ar

(I) kde

R¹ je vybrán z hydrido, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, eykloalkylalkylen, haloalkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, alkoxyalkyl, merkaptoalkyl, alkylthioalkylen, amino, alkylamino, arylamino, aminoalkyl, alkylaminoalkylen, heterocyklylalkylen, aminokarbonylalkylen a alkylaminokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, alkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, haloalkyl, heterocyklylalkyl, amino, alkylamino, aminoalkyl, alkoxy, alkylthio, karboxy, alkoxykarbonyl, karboxyalkyl, aminokarbonylamino, alkylaminokarbonylamino, alkylsulfonyl, aminosulfonyl, alkylsulfonylamino, aminosulfonylamino, alkylaminosulfonylamino a alkinylamino; kde heterocyklyl a heterocyklylalkyl skupiny jsou volitelně substituované jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heterocyklyl, haloalkyl, amino, kyano, a hydroxy; a

Ar¹ je aryl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfínyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alkylkarbonylamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl; a

HetAr² je pyridinyl, pyrimidinyl nebo chinolinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfínyl, halo, alkyl, heterocyklyl, alkoxy, aralkoxy, haloalkyl, amino, kyano, aralkyl, alkylamino, cykloalkylamino, cykloalkenyiamitio, arylamino, aikinyiamino a araikyiamino;

nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

Ve skupině sloučenin obecného vzorce I jsou také zahrnuty jejich farmaceuticky přijatelné soli. Pojem farmaceuticky přijatelné soli znamená soli obvykle používané k tvorbě solí alkalických kovů a k tvorbě adičních solí volných kyselin nebo volných zásad. Povaha soli není rozhodující, za předpokladu, že je farmaceuticky přijatelná. Vhodné farmaceuticky přijatelné kyselé adiční soli sloučenin obecného vzorce I mohou být připraveny z anorganické kyseliny nebo z organické kyseliny . Příklady takových anorganických kyselin jsou kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, dusičná, uhličitá, sírová a fosforečná. Vhodné organické kyseliny mohou být vybrány z tříd alifatických, cykloalifatických, aromatických, aralifatických, heterocyklických, karboxylových a sulfonových kyselin, jejichž příklady jsou: mravenčí, octová, propionová, jantarová, glykolová, glukonová, mléčná, jablečná, vinná, citrónová, askorbová, glukuronová, maleinová, fumarová, pyrohroznová, asparagová, glutamová, benzoová, antranilová, mesylová, stearová, salicylová, p-hydroxybenzoová, fenyloctová, mandlová, embonová (pamoic), metansulfonová, ethansulfonová, benzensulfonová, pantotenová, toluensulfonová, 2hydroxyetanesulfonová, sulfanilová, cyklohexylaminosulfonová, algenová, β-hydroxybutyrová, galaktarová a galakturonová kyselina. Vhodné farmaceuticky přijatelné zásadité přídavné soli sloučenin obecného vzorce I zahrnují soli kovů a organické soli. Soli kovů zahrnují s výhodou, ale nejsou omezeny na, vhodné (skupina la) soli alkalických kovů, soli kovů alkalických zemin (skupina Ha) a dalších fyziologicky přijatelných kovů. Takové soli mohou být tvořeny z hliníku, vápníku, lithia, hořčíku, draslíku, sodíku a zinku. Organické soli mohou být s výhodou tvořeny z terciálních aminů a kvartemích amoniových solí, částečně zahrnujících trometamin, dietylamin, Ν,Ν'-dibenzyletylendiamin, chlorprokain, cholin, dietanolamin, etylendiamin, meglumin (Nmetylglukamin) a prokain. Všechny tyto soli mohou být připraveny běžnými postupy z odpovídajících sloučenin obecného vzorce I reakcí, například vhodné kyseliny nebo zásady se sloučeninou obecného vzorce I.

Obecné postupy syntézy

Sloučeniny podle vynálezu mohou být připraveny podle následujících postupů popsaných ve schémetech I až VI, kde substituenty R¹ až R³ a Ar¹, HetAr² jsou, jak definováno pro obecný vzorec I výše, s výjimkou těch, u nichž je definnice dále uvedena.

SCHÉMA I

Schéma I ukazuje přípravu pyrazolu 5 podle vynálezu ve třech krocích. V kroku 1, dává reakce derivátu arylmetyl ketonu 1 s derivátem pyridin aldehydem 2 buď v rozpouštědle, například benzenu nebo toluenu za přítomnosti zásady, například pyridinu nebo ve směsi kyselin, například kyseliny octové a bromovodíku, α,β-nenasycený keton 3. V kroku 2, za přítomnosti zásady, například hydroxidu sodného, je α,β-nenasycený keton 3 převeden na odpovídající epoxid 4 reakcí s roztokem peroxidu vodíku při pokojové teplotě. V kroku 3 kondenzuje epoxid 4 s hydrazinem ve vhodném rozpouštědle, například etanolu při teplotě v rozmezí až do bodu varu za vzniku pyrazolu 5. Případně může být pyrazol 5 připraven reakcí 3 s tosyl hydrazidem za přítomnosti kyseliny, například kyseliny octové při refluxi.

SCHÉMA II

Schéma II ukazuje tři cesty syntézy pyrazolu 12 obsahujícího heteroaromatický kruh. První cesta: keton 6 kondenzuje s hydrazinem 7 , čímž vzniká substituovaný hydrazin 9, který pak reaguje s acylhalogenidem nebo anhydridem 10 při nízké teplotě, čímž vzniká acyl hydrazon 11. Při zahřátí na teplotu až 200 °C se hydrazon 11 přemění na pyrazol 12. Cesta 2: acylhydrazon 11 vzniká přímo reakcí ketonu 6 s acylhydrazidem 8 při pokojové teplotě. Acylhydrazid 8 může vznikat reakcí hydrazinu s esterem karboxylové kyseliny. Zahřátím 11, jak bylo uvedeno výše, pak vzniká pyrazol 12. Cesta 3: keton 6 reaguje s acylhydrazidem 8 při pokojové teplotě až teplotě 200 °C, čímž vzniká přímo pyrazol 12. Případně může tato kondenzace probíhat v kyselém rozpouštědle, například kyselině octové nebo v rozpouštědle obsahujícím kyselina octovou.

Kyanoketon 13 může být syntetizován podle postupu uvedeného v I. Lantos a kol. v J. Ora. Chem., díl 53, strany 4223-4227 (1988) pro syntézu p-fluor sloučeniny (X = p-F). Tento postup, který je zde uveden v odkazu, může být použit k syntéze kyanoketonů, jako například 13, kde X je vybrán z například, halogen, alkyl a alkoxy. Kyanoketony například 13 mohou být přeměněny na pyrazoly 14 reakcí s hydrazinem ve vhodném rozpouštědle, jako je například benzen nebo toluen. Může být použit katalyzátor, například kyselina octová. Je-li použit hydrazin samotný, kruh atomů dusíku takto získaného pyrazolu neobsahuje žádný substituent, vyjma vodíku na jednom atomu dusíku v kruhu. Pokud je použit substituovaný hydrazin, například metylhydrazin, produkt pyrazol 14 má substituent na tom atomu dusíku v kruhu, který je přilehlý k aminovanému atomu uhlíku v kruhu, jak je patrné ze schématu 1. Výsledný aminopyrazol 14 může být acylován nebo sulfonylován, čímž vzniká substituovaný aminopyrazol 15 reakcí s vhodnou účinnou karboxylovou nebo sulfonovou kyselinou ve vhodném rozpouštědle, jako je například pyridin. Příklady vhodné účinné karboxylové kyseliny zahrnují acetanhydrid nebo benzoylchlorid. Příklady vhodné účinné sulfonové kyseliny zahrnují metansulfonylchlorid, ptoluensulfonylchlorid nebo sulfamylchlorid.

·.*?·

SCHÉMA IV

Áf·'¹

-..Á

NaOMe 23 HCI

disthylíorrr.arffid dimethylacetal

^H3^CX_m/^CH3

N

Schéma IV popisuje syntézu 3-pyridyl-4-aryl-pyrazolů podle vynálezu. Benzoát 16 je reaguje nejdříve s pyridinem 17 za přítomnosti zásady, jako například alkoxidu alkalického kovu (s výhodou metoxid sodný), ve vhodném rozpouštědle, jako například tetrahydrofuran. Následuje reakce s kyselinou, s výhodou anorganická kyselina například chlorovodíková kyselina, která dává dezoxybenzoin 18. Dezoxybenzoin 18 je pak přeměněn až na keton 19 reakcí s nadbytkem dimetylformamiddimetylacetalu. Keton 19 pak reaguje s hydrazinem ve vhodném rozpouštědle například etanolu, čímž se získá směs pyrazolů 20 a 21. Ve schématu IV představuje R⁴ jeden nebo více zbytků nezávisle vybraných z volitelných substituentů dříve definovaných pro Ar¹; a R⁵ představuje jeden nebo více zbytků nezávisle vybraných z volitelných substituentů dříve definovaných pro HetAr².

3-Pyrimidinyl-4-aryl-pyrazoly podle vynálezu mohou být syntetizovány postupem popsaným schématem IV záměnou pyridinu 17 s pyrimidinem.

·· • •	• •	• • « •	• •	• •	·· • · •	• •	• 9	9 •	··
• •	• • «
•	•	•	•	•	•	•		9	•	•
»·		«··		• ·			• 9			• ·

SCHÉMA V

Ve schématu V jsou hydroxyalkylpyrazoly 22 a 23 přeměněny na deriváty sulfonátu reakcí s alkyl- nebo arylsuífonyl halogenidem. Tyto sulfonáty pak reagují s amoniakem nebo primárními aminy nebo sekundárními aminy, čímž vznikají odpovídající 1-amino-pyrazoly 24 a 25, v tomto pořadí. Ve schématu V, je η 1, 2, 3, 4 nebo 5; R⁴ a R⁵ jsou ty, definované ve schématu IV; R⁶ a R⁷ jsou nezávisle vybrány, například ze skupiny vodík, alkyl a aryl nebo jsou společně spojeny s atomem dusíku a tvoří tak 4 až 8-mi členný kruh, který může obsahovat jeden nebo více dalších heteroatomů vybraných z kyslíku, dusíku nebo síry.

Schéma VI je podobné schématu IV s výjimkou, že dezoxybenzoin 18 nejdříve reaguje s hydrazinem ve vhodném rozpouštědle, například etanolu, čímž vzniká hydrazin 26. Hydrazin 26 je pak přeměněn na pyrazol 20 (spíše než směs pyrazolů 20 a 21 jako ve schématu IV) reakcí s nadbytkem dimetylformamid dimetylacetalu. Ve schématu VI jsou R⁴ a R⁵ jak je definováno ve schématu V.

Následující příklady obsahují detailní popis způsobů přípravy sloučenin vzorce I. Tyto detailní popisy spadají do oblasti a slouží jako ukázka již dříve popsaných obecných způsobů syntézy, které jsou částí vynálezu. Tyto detailní popisy jsou zde uvedeny pouze za účelem ilustrace a nemají omezovat oblast vynálezu. Všechny části jsou hmotnostní a teploty jsou ve stupních Celsia, pokud není uvedeno jinak. Všechny sloučeniny ukazují spektra NMR shodná s jejich stanovenými strukturami. Ve stejných případech, byly stanovené struktury potvrzeny pokusy nukleární Overhauserův efekt (NOE).

V textu jsou použity následující zkratky:

• ·

HCI - kyselina chlorovodíková MgSCL - síran hořečnatý Na₂SO4 - síran sodný NalCh - jodistan sodný NaHSO₃ - hydrogensiřičitan sodný NaOH - hydroxid sodný KOH - hydroxid draselný P2O5- oxid fosforečný MeOH - methanol EtOH - ethanol

HOAc (nebo AcOH) - kyselina octová

EtOAc - etylacetát

H₂O - voda

H2O2 - peroxid vodíku

CH2CI2 - dichlormethan

NaOMe - metoxid sodný h - hodina hr - hodina min - minuty

THF - tetrahydroíuran

TLC - chromatografie na tenké vrstvě

DSC - diferenciální snímací kalorimetrie

b. v. - teplota varu teplota tání- teplota tání eq. - ekvivalent

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

4-(3 -metyl-4-fenyl-1 H-pyrazol-5-yl)-pyridin

Krok 1: Příprava 3-fenyl-4-(4-pyridyl)-3-buten-2-onu

3-Fenyl-4-(4-pyridyl)-3-buten-2-on byl připraven metodou podle Reicherta a Lechnera, Arzneim.-Forsch. 15, 36 (1965), která je zařazena tímto odkazem.

Krok 2: Příprava 3-fenyl-4-(4-pyridyl)-3,4-epoxy-2-butanonu

K míchanému roztoku 3-fenyl-4-(4-pyridyl)-3-buten-2-onu (krok 1) (500 mg, 2,24 mmol) v metanolu (10 ml) při pokojové teplotě byl přidán vodný roztok (9 ml) hydroxidu sodného (100 mg, 2,24 mmol) a peroxidu vodíku (0,5 ml 30% vodného roztoku, 4,4 mmol). Poté, co byla směs míchána 2 hodiny byl přidán chlorid sodný a reakční směs byla extrahuována etylacetátem. Spojené organické vrstvy byly vysušeny nad síranem hořečnatým, filtrovány a zakoncentrovány ve vakuu, čímž vznikl surový 3-fenyí-4-(4-pyridyl)-3,4-epoxy-2-butanon (385 mg, 65 %) ve formě oleje. Ten byl použit v dalším kroku bez dalšího přečištění.

Krok 3: Příprava 4-(3-metyl-4-fenyl-lH-pyrazol-5-yl)-pyridinu

Roztok 3-fenyl-4-(4-pyridyl)-3,4-epoxy-2-butanonu (krok 2) (350 mg, 1,46 mmol) a bezvodého hydrazinu (0,7 ml, 20 mmol) v etanolu (3 ml) byl zahříván k refluxi po dobu 4 hodin. Reakce byla a rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha. Výsledný zbytek byl přečištěn chromatografií (silikagel, 1 : 1 aceton/hexan), čímž vznikl požadovaný výrobek ve formě krystalické pevné látky, která byla rekrystalizována ze směsi etylacetát/hexan, čímž vznikl čistý 4-(3-metyl-4-fenyl-lH-pyrazol-5-yl)-pyridin (145 mg, 42 %): teplota tání 164-165°C. Analyticky vypočteno pro C15H13N3 (235,29) : C,76,57; H, 5,57; N, 17,86. nalezeno: C, 76,49; H, 5,45; N, 17,70.

Sloučeniny příkladů 2 až 8 byly syntetizovány v souladu s výše uvedeným chemickým složením (zejména ve schématu III) výběrem odpovídajících počátečních činidel·.

4-(4-ťluorfeny l)-5 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-3 -amin • · • · · ··· · · · · ·· ··· ·· ···· ·· ··

Kyanoketon 1 podle schématu ΠΙ, kde X je p-fluor byl syntetizován podle postupu I. Lantos a kol., J. Ora. Chem., 53, 4223-4227 (1988), který je zde zařazen v dodatcích. Roztok kyanoketonu (10 g, 41 mmol), hydrazin hydrátu (2,5 ml) a kyseliny octové (5,2 ml) v benzenu (100 ml) byl vystaven refluxi po dobu 4 hodin. Reakční směs byla ochlazena a přečištěna 3M HCI. U sloučených kyselých extraktů bylo upraveno pH až na hodnotu 10 s použitím koncentrovaného hydroxidu amonného za současného ochlazování.

Zásadité vodné vrstvy byly přečištěny dichlormethanem a sloučené organické extrakty byly vysušeny pomocí síranu hořečnatého. Sušící činidlo bylo odfiltrováno a filtrát byl zakoncentrován ve vakuu, čímž vznikl surový 4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridiny!)-lH-pyrazol-3amin, který byl přečištěn rekrystalizací ze směsi etylacetát/hexan. Přečištěný 4-(4-fluorfenyl)-5(4-pyrÍdinyl)-lH-pyrazoi-3-amin měl teplota tání: 178-180°C (kapilární).

Analyticky vypočteno pro C14H11N4F + 0,25 H2O: C, 64,99; H, 4,48; N, 21,65. Nalezeno: C, 64,99; H, 4,48; N, 21,54.

N-[4(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3~yl]-metansulfonamid

Roztok 4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-aminu z příkladu 2 (200 mg, 0,77 mmol) a metansulfonylchloridu (90 mg) v pyridinu (5 ml) byl míchán přes noc při pokojové teplotě. Pyridin byl odstraněn ve vakuu a zbytek reagoval s dichlormethanem a vodou. Výsledná sraženina byla filtrována, čímž vznikl surový N-[4(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3yl)-metansulfonamid. Další N-[4(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)- lH-pyrazol-3-yl]metansulfonamid byl obsažen v dichlormethanové vrstvě. Dichlormethan byl odstraněn ve vakuu a zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu s použitím směsí etylacetátu a metanolu jako eluěních činidel. Přečištěný N-[4(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3~yl]metansuífonamid měl teplotu tání 168-170°C.

Anylytický výpočet pro: C15H13N4SO2F + 0,25 H₂O: C, 53,48; H, 4,04; N, 16,63. Nalezeno: C, 53,41 ;H, 3,78; N, 16,52.

Příklad 4

N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-N'-metylsulfamid

Metylsulfamylchlorid byl syntetizován refluxí roztoku metylsulfamové kyseliny (1,0 g) v oxychloridu fosforečném (10 ml) po dobu 6 hodin. Nadbytek oxychloridu fosforečného byl odstraněn ve vakuu a zbylý olej byl použit pro syntézu produktu bez dalších úprav. Roztok 4-(4fluorfenyl)-5-(4-pyridinyI)-lH-pyrazol-3-aminu připravený podle příkladu 2 (200 mg, 0,77 mmol) a přibližně 1 mmol výše uvedeného oleje v pyridinu (5 ml) byl míchán při pokojové teplotě po dobu 2 hodin. Reakční směs byla zbavena těkavých složek ve vakuu a zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu s použitím etylacetátu a směsí etylacetátu a metanolu jako eluentů, čímž vznikne N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-l-yl]-N'-metylsulfamid ve formě krystlické pevné látky, teplota tání; 194- 195°C.

Analyticky vypočteno : C15H14N5SO2F + 1,0 H2O: C, 49,31; H, 4,41; N, 19,17. Nalezeno: C, 49,13; H, 3,97; N, 19,01.

F

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-3-yl]močovina

Suspenze 4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-aminu připravená podle příkladu 2 (200 mg, 0,77 mmol) v roztoku di-terc.butylkarbonátu (185 mg, 0,9 mmol) a 4dimetylaminopyridinu (DMAP) (10 mg) v dichlormethanu (10 ml) byl míchán při pokojové teplotě po dobu 20 minut, během této doby se suspendovaný materiál rozpustil. Byl přidán Npropylamin (50 mg) a směs byla neustále míchána při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny. Reakce byla pak vystavena refluxi po dobu 15 minut, ochlazena a zbavena těkavých složek ve vakuu. Reakce s etylacetátem a hexanem vedla k usazování krystalů derivátu terc.butoxykarbonylu, teplota tání: 183- 184°C.

Analyticky vypočteno pro: C19H19N4O2F : C, 64,40; H, 5,40; N, 15,81. Nalezeno: C, 64,66; H, 5,63; N, 15,63.

Roztok výše uvedeného derivátu terc.butoxykarbonylu (100 mg, 0,3 mmol) v tetrahydrofuranu reagoval s amoniakem při teplotě 80 °C v tlakové nádobě po dobu 12 hodin. Reakční směs byla zbavena těkavých složek ve vakuu a zbytek byl přečištěn chromatografii na silikagelu elucí ze směsí etylacetátu a metanolu. Takto získaná přečištěná [4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)lH-pyrazol-3-yl)-močovina měla teplotu tání: 224- 225°C.

Analyticky vypočteno pro: C15H12N5O: C, 60,60; H, 4,07; N, 23,56. Nalezeno: C, 60,21; H, 4,11;N, 23,30.

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyraz»l-3-yl]sulfamid

Sulfamylchlorid byl syntetizován z chlorsulfonylizokyanátu podle postupu popsaného R.

Grafem v Chemische Berichte, str. 509 (1959), který je zde zařazen tímto odkazem. Roztok 4-(4fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-aminu připraveného podle příkladu 2 (200 mg, 0,77 mmol), sulfamylchloridu (100 mg, 0,8 mmol) a trietylaminu (200 mg, 2 mmol) v benzenu (5 ml) a acetonitrilu (5 ml) byl míchán při pokojové teplotě po dobu 2 hodin. Reakční směs byla zbavena těkavých látek ve vakuu a zbytek reagoval s vodou a pH bylo upraveno hydroxidem amonným až na hodnotu 7. Výsledná sraženina byla přečištěna chromatografií na silikagelu s použitím směsí etylacetátu a metanolu jako elučních činidel. Takto získaný přečištěný [4-(4-fluorfenyl)-5(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-sulfamid měl teplotu tání: 201- 202°C.

Analyticky vypočteno pro: C14H12N5SO2F: C, 50,44; H, 3,63; N, 21,01. Nalezeno: C, 50,43; H, 3,45; N, 20,89.

*1

Příklad 7

4-(4-chlorfenyl)-1-metyl-3-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-5-amin

Roztok kyanoketonů 1 podle schématu ΠΙ, kde X je p-chlor (1,5 g, 5,19 mmol), metylhydrazinu (0,35 ml) a kyseliny octové (0,75 ml) v benzenu (15 ml) byl vystaven refluxi po dobu

3,5 hodiny. Reakce byla ochlazena a přečištěna 3M HCI. Vodná vrstva byla zakoncentrována na rotačním odpařovači a pak bylo upraveno pH pomocí hydroxidu amonného. Výsledná sraženina byla rekrystalizována z metanolu, čímž vznil čistý 4-(4-chlorfenyl)-l-metyl-^:-3-(4-pyridinyl)-lHpyrazol-5-amin, teplota tání 257- 258 °C.

Analyticky vypočteno pro C15H13N4CI: C, 63,27; H, 4,60; N, 19,68. Nalezeno: C, 62,93; H, 4,45; N, 19,64.

Příklad 8

N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl)-N'-metyimočovina

Roztok 4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-aminu připravený podle příkladu 2 (100 mg, 0,8 mmol), metylizokyanát (22 mg, 0,39 mmol) a 4-dimetylaminopyridin (2,5 mg) v dichlormethanu (10 ml) byl míchán při pokojové teplotě po dobu 30 minut. Reakční směs byla zbavena těkavých látek ve vakuu. Zbytek byl rozetřen s hexanem a pevná látka byla filtrována, čímž vznikla čistá N-(4-(4-fluorfenyl)-S-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-N'-metylmočovina, teplota tání 212- 213°C.

Analyticky vypočteno pro: C16H14N5FO: C, 61,73 ; H, 4,53; N, 22,50. Nalezeno: C, 61,63; H, 4,55; N, 22,47.

Sloučeniny příkladů 9 až 11 byly syntetizovány v souladu s výše popsaným chemickým složením (zejména ve schématu IV) výběrem odpovídajících počátečních činidel:

Příklad 9

4-[4-(4-fluorfenyl)-lH-pyrazol-3-yl]-pyridin

Krok 1 • · · · * · · · » · ·· ··· ·· ···· ·· ··

Metylizonikotinát (13,7 g, 0,1 mol) a etyl-4-fluorfenylacetát (18,2 g, 0,1 mol) byly smíchány, pak byl přidán metoxid sodný (8,1 g, 0,15 mol). Směs byla zahřáta na 60-70 °C na dobu 24 hodin, přičemž byl nádobou proháněn proud dusíku dokud nebyl odstraněn metanol. Pak byla přidána zakoncentrovaná kyselina chlorovodíková (50 ml) a reakční směs byla vystavena refluxi po dobu 3 hodin. Po přidání vody (30 ml), byla reakční směs přečištěna chlorformem a vodná fáze byla neutralizována na pH 6 až 7 vodným hydroxidem sodným (1M). Vytvořená sraženina byla vyloučena filtrací, promyta vodou a vysušena ve vakuu, čímž vzniklo 10 g 2-(4-fluorfenyl)l-(4'-pyridyl)-ethan-l-onu (výtěžek: 46 %). ’H NMR: shodná se stanovenou strukturou a/nebo jejím tautomerem.

Krok 2

Dříve připravený 2-(4-fluorfenyl)-l-(4'-pyridyl)-ethan-l-on (1 g) byl rozpuštěn v 50 ml tetrahydrofuranu a byl přidán N,N-dimetylformamiddimetylacetal (5 ml). Směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 2 dní. Po odpaření rozpouštědla, byla získaná pevná látka promyta hexanem a byl získán 1 g vinylaminu. Tento vinylamin (0,5 g) byl rozpuštěn v etanolu (15 ml) a bylo přidáno (5 ml) hydrazinhydrátu. Směs byla míchána při teplotě 0 °C po dobu 2 hodin a pak odpařena do sucha. Po rekrystalizaci ze směsi metáno 1/voda bylo získáno 400 mg 4-(4-(4fluorfenyl)-lH-pyrazol-3-yl]-pyridinu v 91 % výtěžku. MS, 240 (M+l); 'H NMR: Analyticky vypočteno pro C14H10FN3. 0,2 H2O: C, 69,24 ; H, 4,32 ; N, 17,30. Nalezeno: C, 69,54; H, 4,06; N, 17,43.

Příklad 10

4- [4-(4-fluorfeny 1)-1 -metyl-1 H-pyrazo 1-3 -yl]-pyridin

Substitucí metylhydrazinu za hydrazinhydrát v kroku 2 příkladu 9 byl získán 4-(4-(4fluorfenyl)-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl]-pyridin (N-metyl derivát odpovídající sloučenině podle • · · · ···· ·· ··· ·· ···· ·· ·· příkladu 9). Přečištěním rekrystalizací z toluenu a hexanu vzniká čistý 4-[4-(4-fiuorfenyl)-lmetyl-lH-pyrazol-3-yl]-pyridin v 57 % výtěžku. MS m/z: 254 (M+l). 'H NMR: shodná se stanovenou strukturou: Analyticky vypočteno pro C15H12FN3: C, 71,13; H, 4,78; N, 16,69. Nalezeno: C, 70,99; H, 4,68; N, 16,65.

Příklad 11

4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)- ΙΗ-pyrazol-1 -etanol a

4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-1 -etanol

Postup je stejný jako v příkladu 9 s výjimkou, že 2-hydroxyetylhydrazin byl substituován za hydrazinhydrát. Byly získány 4-(4-fuorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-etanol a 4-(4fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-etanol jako směs rekrystalizací z toluenu a hexanu v 67 % výtěžku.’H NMR: shodná se stanovenou strukturou.

Hmotnostní spektrum, m/z: 284 (M+l). Analyticky vypočteno pro C16H14FN3O:

C, 67,83; H, 4,98; N, 14,83. Nalezeno: C, 67,86; H, 5,04; N, 14,85.

Sloučeniny příkladů 12 a 13 byly syntetizovány v souladu svýše popsanou chemickou strukturou (zejména ve schématu V) výběrem odpovídajících počátečních činidel:

··

Příklad 12

4-(4-fluorfenyl)-N,N-dÍmetyl-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-etanamin a

4-(4-fluorfenyl)-N,N-dimetyl-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-1 -etanamin

4-(4-Fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-1 -etanol (nebo 4-(4-fluorfenyl)-5-(4pyridinyl)-lH-pyrazol-1-etanol) připravený podle příkladu 11 (1,36 g) byl rozpuštěn v 30 ml pyridinu a ochlazen na 0 °C, hned potom byl přidán metansulfonylchlorid (0,6 ml). Po míchám při 0 °C po dobu 12 hodin, bylo přidáno asi 20 g ledu a směs byla přečištěna toluenem (300 ml). Zbytek po odpaření byl použit přímo bez dalšího přečištění. 0,7 g výše uvedené sloučeniny bylo rozpuštěno v metanolu (25 ml) a byl přidán dimetylamin/THF roztok (4M, 2 ml). Reakční směs byla vystavena refluxi po dobu 12 hodin, pak odpařena do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografií (metáno 1/dichlormetan 1: 10). Byla získána směs (0,59 g) 4-(4-fluorfenyl)-N,N-dimetyl3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-etanaminu a 4-(4-fluorfenyl)-N,N-dimetyl-5-(4-pyridinyl)-lHpyrazol-l-etanaminu. ’H NMR: shodná se stanovenou strukturou. Hmotnostní spektrum m/z: 311 (M+ 1). Analyticky vypočteno pro: C18H19N4F . 0 . 55H2O: C, 67,50; H, 6,33; N, 17,49. Nalezeno: C, 67,21; H, 6,46; N, 17,14.

Příklad 13

4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]etyl]morfolin a

4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]etyl]morfolin

Postup je stejný jako v příkladu lis výjimkou, že morfolin byl substituován dimetylaminem, čímž vznikla směs 4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]etyl]-morfolinu a 4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]etyl]morfolinu. Hmotnostní spektrum, m/z: 353 (M+ 1).

Analyticky vypočteno pro: C20H21N4OF + 0,5H2O: C, 66,47; H, 6,14; N, 15,50. Nalezeno: C, 66,57; H, 6,27; N, 15,14.

Sloučenina příkladu 14 byla syntetizována v souladu s výše popsanou chemickou struktutou (zejména ve schématu VI) výběrem odpovídajících počátečních činidel.

Příklad 14

4- [4-(4-fluorfenyl)-1 -metyl-1 H-pyrazo 1-3 -yl]-pyridin

2-(4-Fluorfenyl)-l-(4'-pyridyl)-ethan-l-on připravený podle kroku 1 příkladu 9 (0,5 g,

0,00232 mol) byl smíchán s 98 % metylhydrazinem (0,2 g, 0,00462 mol) v 10 ml etanolu obsahujícím 0,1 ml kyseliny octové a 50 ml Erlenmeyerově baňce. Po mírném varu (30 minut v parní lázni) byl vakuován malý vzorek ve vysokém vakuu a testován pomocí NMR pro potvrzení ’· · »··· «· ·« ukončení tvorby hydrazonu. Reakční směs byla zakoncentrována na kašovitou hmotu a pak bylo přidáno 3,6 ml DMF dimetylacetalu (0,027 mol) a směs byla zahřáta na 80°C po dobu 30 minut, čímž byl získán čistý žlutý viskózní roztok. Reakce byla testována na úplnost (TLC nebo NMR) a zakoncentrována a přerušena ve 20 ml chlorformu. Po promytí vodou (10 ml), byla organická vrstva přečištěna 15 ml 10 % HCI. Vodná vrstva byla pak reagovala s 0,5 g aktivního uhllí při 70 °C po dobu 10 minutes, byla filtrována přes celit, opatrně neutralizována na pH 7- 8 při silném míchání a ochlazení. Jemná světle bílá sraženina byla pak filtrována a vysušena. Nalezené NMR souhlasilo s předpokládanou strukturou. Sraženina 4-[4-(4-fluorfenyl)-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)pynainu ziSKana v Kvantitativním výtezKU oyia nitrovana, promyta etnerem a vysušena, v ýtěžek: 0,45 g (77 %). Hmotnostní spektrum m/z: 254. Analyticky vypočteno pro: C, 62,18; H, 4,52; N, 14,50. Nalezeno: C, 62,39; H, 4,07; N, 14,24.

Příklad 15

4-[4-(4-Chlorfenyl)-lH-pyrázol-3yl]-pyridin

4-[4-(4-Chlorfenyl)-lH-pyrazol-3yl]-pyridin byl připraven podle postupu příkladu 9 s výjimkou, že etyl-(4-chlorfenylacetát) byl substituován etyl 4-fluorfenylacetátem; teplota tání: 204 - 207 °C.

Analyticky vypočteno pro: C,65,76; H, 3,94; N, 16,43. Nalezeno: C,65,44; H, 3,78; N, 16,04.

Příklad 16

4-(4-Fenyl- lH-pyrazol-5-yl)pyridin

4-(4-Fenyl-lH-pyrazol-5-yl)-pyridin může být připraven podle postupu příkladu 9 substitucí etylfenylacetátu za etyl-(4-fluorfenylacetát).

Příklad 17

-metyl-4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-1 -y 1)] ]-piperidin a

-metyl-4- [2- [4-(4-fluorfeny l)-5-(4-pyridiny 1)-1 H-pyrazo 1-1 -yl]-piperidin

Tyto sloučeniny mohou být připraveny postupem uvedeným pro syntézu sloučeniny příkladu 11 substitucí 4-hydrazino-N-metylpiperidinu za hydroxyetylhydrazin. 4-hydrazino-Nmetylpiperidin byl syntetizován podle popisu v Ebnoether a kol., Helv.Chim. Acta (1959) 42, 533, 541, 560. Výsledná směs byla izolována na příslušné čisté titulní sloučeniny chromatografií na silikagelu, elucí ze směsi metáno 1/dichlormetan (1:10), nebo jiného vhodného systému rozpouštědel.

Biologické vyhodnocení

Test kinázy p38

Klonování lidské p38a:

Kódovací oblast lidské p38a cDNA byla získána pomocí PCR-amplifikace RNA izolované z buněčné linie lidských monocytů THP.l. Nejdříve byla syntetizována cDNA z celé RNA podle následujícího postupu: 2 pg RNA byly podrobeny teplotní hybridizaci za vzniku 100 ng náhodných primerů hexamerů v 10 μΐ reakční směsi zahřátím na 70°C na dobu 10 minut a ná9 ♦ ·. ·· ·· • · · β β « ββ 999 9 sledným ponořením do ledu na dobu 2 minut. cDNA byla pak syntetizována přidáním 1 μΐ RNAsin (Promega, Madizon WI), 2 μΐ 50 mM dNTP, 4 μΐ 5X pufru, 2 μΐ 100 mM DTT a 1 μΐ (200 U) Superscript II ™ reverzní transkriptázy AMV. Náhodný primer, dNTP a Superscript ™ činidla byly zakoupeny u Life-Technologies, Gaithersburg, MA. Reakce byla inkubována při 42 °C po dobu 1 hodiny. Amplifíkace p38 cDNA byla provedena zahrnutím 5μ1 reakční směsi reverzní transkriptázy do reakční směsi 100 μΐ PCR obsahující: 80 μΐ dH₂O, 2 μΐ 50 mM dNTP, 1 μΐ progresivních primerů a 1 μΐ reverzních primerů (50 pmol/μΐ), 10 μΐ 10X pufru a 1 μΐ Expand ™ polymerázy (Boehringer Mannheim). PCR primery spojily Bam HI místa na 5' a 3' konci amplifíkovaného fragmentu, a byly zakoupeny u Genosys. Sekvence progresivních a reverzních primerů byly

5’-GATCGAGGATTCATGTCTCAGGAGAGGCCCA-3'a

5'-GATCGAGGATTCTCAGGACTCCATCTCTTC-3' v tomto pořadí. PCR amplifikace byla provedena v DNA termálním cyklovači (Perkin Elmer) opakováním 30 cyklů 94 °C po dobu 1 minuty, 60 °C po dobu 1 minuty a 68 °C po dobu 2 minut. Po amplifíkaci, byly přebytečné primery a nevázané dNTP odstraněny z amplifikovaného fragmentu metodou Wizard ™ PCR (Promega) a štěpeny pomocí Bam HI (New England Biolabs). Bam HI štěpený fragment byl ligován do BamHI štěpeného pGEX 2T plazmidu DNA (PharmaciaBiotech) s použitím T-4 DNA ligázy (New England Biolabs) jak bylo popsáno T. Maniatisem, Molecular Cloning'.

A Laboratory Manual, 2. vydám (1989). Ligační reakce byla převedena na chemicky odpovídající E. coli DH1OB buňky zakoupené u Life-Technologies s popisem výroby. Ž výsledných bakteriálních kolonií byl izolován plazmid DNA s použitím Promega Wizard™ soupravy pro minipřípravy. Plazmidy obsahující vhodný Bam HI fragment byly sekvenovány v DNA teplotním cyklovači (Perkin Elmer) s Prism™ (Applied Biosystems lne.). Bylo zjištěno, že cDNA klony kódují obě izoformy lidské p38a (Lee et al. Nátuře 372,739). Jeden z klonů, který obsahoval cDNA pro p38a-2 (CSBP-2) zařazený v klonovacím místě pGEX 2T, 3' GST kódující oblasti byl štěpen pMON 35802. Sekvence získaná pro tento klon přesně odpovídá cDNA klonu, který publikoval Lee a kol. Tato exprese plazmidu umožňuje výrobu GST-p38a fúzního proteinu.

Exprese lidské p38a:

GST/p38a luzní protein byl exprimován z plazmidu pMON 35802 v E. coli, barveno DH10B (Life Technologies, Gibco-BRL). Kultury byly pěstovány přes noc v Luria bujónu (LB) obsahující 100 mg/ml ampicilinu. Další den bylo injikováno 500 ml čerstvého LB s 10 ml této kultury a pěstováno ve 2 litrové nádobě při teplotě 37 °C při neustálém, konstantním míchání, dokud kultura nedosáhla absorbance 0,8 na 600 nm. Exprese fúzního proteinu byla způsobena • ·· ’ ·· 9 9 99

9 9 9 9 0 0 G · & · 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 999 9 9 99 99 9 ^J ' 99 9 999 9 999

999 99 9999 99 99 přidáním izopropyl-b-D-thiogalaktozidázy (IPTG) na konečnou koncentraci 0,05 mM. Kultury byly míchány po dobu tří hodin při pokojové teplotě a buňky byly odebrány odstředěním. Pelety buněk byly uskladněny zmražením dokud nebyl protein přečištěn.

Přečištění p38 kinázy-a:

Všechny chemikálie byly z Sigma Chemical Co., pokud není uvedeno jinak. Dvacet gramů buněčných pelet E. coli odebraných z pěti fermentací, které probíhaly v 1 1 baňkách za neustálého míchání; bylo resuspendováno v PBS (140 mM NaCl, 2,7 mM KC1, 10 mM Na2HPO4, 1,8 mM KH2PO4, pH 7,3) až 200 ml. Buněčná suspenze byla upravena na 5 mM DTT s 2 M DTT a pak přesně rozdělena do pěti 50 ml Falconových konických zkumavek. Buňky byly sonifikovány (ultrasonický model W375) s 1 cm sondy 3x1 minutu (pulzně) na ledu. Lyžovaný buněčný materiál byl odstraněn centrifugací (12 000 x g, 15 minut) a přečištěný supernatant byl aplikován na glutathion-sefarózovou pryskyřici (Farmacia).

Afinitní chromatografie na glutathion-sefaróze:

Dvanáct ml 50 % suspenze glutathion sefarózy-PBS bylo přidáno do 200 ml přečištěného supematantu a inkubováno po dávkách 30 minut při pokojové teplotě. Pryskyřice byla odebrána odstředěním (600 x g, 5 min) a promyta 2 x 150 ml PBS/1% triton X-100, a dále 4 x 40 ml PBS. Pro oddělení p38 kinázy z GST-p38 syntetického proteinu byla glutathion-sefarózová pryskyřice resuspendována v 6 ml PBS obsahující 250 jednotek trombinproteázy (Farmacia, specifická aktivita > 75ΟΟ jednotek/mg) a mírně míchána po dobu 4 hodin při pokojové teplotě. Glutathionsefarózová pryskyřice byla odstraněna centrifugací (600 x g, 5 min) a promyta 2 x 6 ml PBS. PBS promytá frakce a štěpený supernatant obsahující protein p38 kinázy byly dány dohromady a upraveny na 0,3 mM PMSF.

Iontoměničová chromatografie na anexu Mono Q:

Thrombinem štěpená p38 kináza byla dále přečištěna FPLC-iontoměničovou chromatografií na anexu. Thrombinem štěpený vzorek byl zředěn dvakrát pufrem A (25 mM HEPES, pH

7,5, 25 mM beta-glycerofosfát, 2 mM DTT, 5 % glycerol) a injikován na Mono Q HR 10/10 (Farmacia) anion výměnnou kolonu ekvilibrovanou pufrem A. Kolona byla eluována gradientem 160 ml 0,1 M až 0,6 M NaCl/pufr A (2 ml/min rychlost průtoku). Pík p38 kinázy odpovídá eluci při 200 mM NaCl a spojena a zkoncentrována na 3- 4 ml filtrací 10 koncentrátorem (Filtron Corp.).

• · · « « ·β • · ♦ • · · « · · ii ÍH *· ·· ·« ·· • · e q e oo e • · * · · · · • · ······ • · · · · · · ei í»st ·· ·«

Gelová filtrační chromatografie na Sefakrylu S100

Zkoncentrovaný přečištěný vzorek mono Q- p38 kinázy byl přečištěn gelovou filtrační chromatografií (Farmacia HiPrep 26/60 Sefakryl S100 kolona ekvilibrovaná pufrem B (50 mM HEPES, pH 7,5, 50 mM NaCl, 2 mM DTT, 5% glycerol)). Protein byl eluován z kolony pufrem B při rychlosti průtokiu 0,5 ml/min a protein byl zjištěn absorbancí při 280 nm. Frakce obsahující p38 kinázu (stanoveno pomocí elektroforézy v SDS-polyakrylamidovém gelu) byly společně zmraženy na -80 °C. Obvyklý výtěžek přečištěného proteinu z 5 1 fermentací, které probíhaly v baňkách při míchání E. coli byl 35 mg p38 kinázy.

Testy in vitro

Schopnost sloučenin inhibovat lisdkou p38 kinázu alfa byla hodnocena pomocí dvou in vitro testů. V prvním testu fosforyluje aktivovaná lidská p38 kináza alfa biotinylovaný substrát, PHAS-I (fosforylován za tepla a protein odolný vůči kyselinám-insulin inducibilní), za přítomnosti gama ³²P-ATP (³²P-ATP). PHAS-I byl před testem biotinylován a poskytl prostředek zachycení substrátu, který je v průběhu testu fosforylován. p3 8 kináza byla aktivována pomocí MKK6. Sloučeniny byly testovány v sériích 10-násobných ředění v rozmezí 100 μΜ až 0,001 μΜ s použitím 1 % DMSO. Každá koncentrace inhibitoru byla testována třikrát.

Všechny reakce byly provedeny na polypropylenových deskách s 96 jamkami. Každá reakční jamka obsahovala 25 mM HEPES pH 7,5, 10 mM acetátu hořečnatého a 50 μΜ neoznačeného ATP. Bylo požadováno, aby aktivace p38 dosáhla dostačujícího signálu v testu. Biotinylovaný PHAS-I byl použit v množství 1- 2 pg na 50 μΐ reakčního objemu, s konečnou koncentrací 1,5 μΜ. Aktivovaná lidská p38 kináza alfa byla použita v množství l pg na 50 μΐ reakčního objemu, což představuje konečnou koncentraci 0,3 μΜ. Po fosforylaci PHAS-I bylo použito gama ³²p-ATP. ³²p-ATP má specifickou aktivitu 3000 Ci/mmol a byl použit v množství 1,2 pCi na 50 μΐ reakčního objemu. Reakce probíhala buď jednu hodinu, nebo přes noc při teplotě 30 °C.

Následovala inkubace, 20 μΐ reakční směsi bylo přemístěno do desky pokryté streptavidinovým filtrem o vysoké kapacitě (SAM-streptavidin-matrix, Promega) dříve navlhčeným fosfátovým pufrem. Přemístěná reakční směs mohla přijít do kontaktu se streptavidinovou membránou Promega desky po dobu 1-2 minut. Následovalo zachycení biotinylovaného PHAS-I pomocí vázaného ³²p-ATP, každá jamka byla promyta, aby se odstranil nevázaný ³²p-ATP třikrát 2M NaCl, třikrát 2M NaCl s 1 % fosforem, třikrát destilovanou vodou a nakonec jednou 95 % etanolem. Filtrační desky byly vysušeny proudem vzduchu a bylo přidáno 20 μΐ scintilačního činidla. Desky byly neprodyšně uzavřeny a odečítány.

·· * ·« ·· ·· ·· β β ·β 9 9 9 0 β Ο · β

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 99 ίβ»ί 99 ·<

Byl také proveden druhý formátovací test, který je založen na fosforylaci EGFRP (peptid receptoru epidermálního růstového faktoru a 21 mer) indukované p38 kinázou alfa v přítomnosti

P-ATP. Sloučeniny byly testovány v sériích 10-násobných ředění v rozmezí 100 μΜ až 0,001 μΜ s použitím 1 % DMSO. Každá koncentrace inhibitoru byla testována třikrát. Sloučeniny byly hodnoceny v 50 μΐ reakčního objemu v přítomnosti 25 mM HEPES pH 7,5, 10 mM acetátu hořečnatého, 4 % glycerolu, 0,4 % hovězího sérového albuminu, 0,4 mM DTT, 50 μΜ neoznačené ATP, 25 μg EGFRP (200 μΜ) a 0,05 μθΐ gama ³³p-ATP. Reakce byly zahájeny přidáním 0,09 pg aktivované přečištěné lidské GST-p38 kinázy alfa. Aktivace byla provedena použitím GSTMKK6 (5:1, p38:MKK6) po dobu 1 hodiny při teplotě 30 °C v přítomnosti 50 μΜ ATP. Po 60-ti minutové inkubaci při pokojové teplotě, byla reakce zastavena přidáním 150 μΐ AG lx 8 pryskyřice v 900 mM pufru formiátu sodného, pH 3,0 (1 díl pryskyřice na dva díly pufru). Směs byla třikrát míchána pipetováním a pryskyřice se nechala usadit. Konečných 50 μΐ přečištěného roztoku hlavního dílu bylo přemístěno z reakčních jamek do mikrolit-2 desek. 150 μΐ Microscintu 40 bylo pak přidáno do každé jamky Micro lite desky a deska byla neprodyšně uzavřena, míchána a odečítána.

TNF buněčný test ·

Metoda izolace lidských jednojaderných buněk periferní krve:

Kompletní lidská krev byla shromážděna ve vakuových zkumavkách obsahujících EDTA jako antikoagulant. Vzorek krve (7 ml) byl opatrně překryt vrstvou 5 ml PMN izolačního média (Robbins Scientific) v 15 ml centrifugační zkumavce s kruhovým dnem. Vzorek byl odstřeďován při 450 - 500 x g po dobu 30 až 35 minut ve výkyvovém rotoru při pokojové teplotě. Po odstředění byl horní pás buněk odstraněn a promyt třikrát PBS w/o kalciem nebo hořčíkem. Buňky byly odstřeďovány při 400 x g po dobu 10 minut při pokojové teplotě. Buňky byly resuspendovány v Macrophage Sérum Free Medium (Gibco BRL) v koncentraci 2 miliony buněk/ml.

LPS stimulace lidských PBM:

PBM buňky (0,1 ml, 2 miliony/ml) byly inkubovány spolu s 0,1 ml sloučeniny (10- 0,41 μΜ, konečná koncentrace) po dobu 1 hodiny v mikrotitrační desce s plochým dnem s 96 jamkami. Sloučeniny byly nejdříve rozpuštěny v DMSO a pak zředěny v TCM, aby bylo dosaženo konečné koncentrace 0,1 % DMSO. LPS (Calbiochem, 20 ng/ml, konečná koncentrace) bylo pak přidáno na objem 0,010 ml. Kultury byly inkubovány přes noc při teplotě 37 °C. Supernatanty

byly pak odstraněny a testovány ELISA pro TNF-a a ILl-b. Životaschopnost byla analyzována použitím MTS. Poté co byl 0,1 ml supernatantu odebráno, bylo přidáno 0,020 ml MTS ke zbývajícímu 0,1 ml buněk. Buňky byly inkubovány při teplotě 37 °C po dobu 2-4 hodin, pak bylo měřeno O.D. při 490 - 650 nM.

Zachovám a diferenciace buněčné linie lidských U937 histioéytů lymfomu:

U937 buňky (ATCC) byly rozmnoženy v RPMI 1640 obsahujícím 10 % séra hovězího plodu, 100 lU/mí penicilinu, 100 pg/ml streptomycinu a 2 mM glutaminu (Gibco). Pět milionů buněk ve 100 ml media bylo indukováno na konečnou diferenciaci monocytů v průběhu 24 hodinové inkubace pomocí 20 ng/ml forbol 12-myristat 13-acetátu (Sigma). Buňky byly promyty centriíugací (200 x g po dobu 5 min) a resuspendovány v 100 ml čerstvého média. Po 24 - 48 hodinách byly buňky odebrány, odstředěny a resuspendovány v kultivačním médiu 2 miliony buněk/ml.

LPS stimulace tvorby TNF pomocí U937 buněk

U937 buňky (0,1 ml, 2 miliony/ml) byly inkubovány s 0,1 ml sloučeniny (0,004 - 50 μΜ, konečná koncentrace) po dobu 1 hodiny v 96 jamkách mikrotitrační desky. Sloučeniny byly připraveny jako 10 mM zásobní roztoky v DMSO a ředěny v kultivačním mediu s konečnou koncentrací DMSO 0,1 % v buněčném testu. LPS (£. coli, 100 ng/ml konečná koncentrace) pak bylo přidáno v množství 0,02 ml. Po 4 hodinách inkubace při 37 °C bylo stanoveno množství TNF-a uvolněného v kultivačním médiu pomocí ELISA. Inhibiční sílaje vyjádřena jako IC50 (μΜ).

Test na krysách

Účinnost nových sloučenin podle vynálezu v blokování tvorby TNF bylo také hodnoceno s použitím modelu, který sleduje krysy vystaveny LPS. V tomto modelu byli použiti samci Harlen Lewis krys (Sprague Dawley Co.). Každá krysa vážila přibližně 300 g a byla ponechána o hladu noc před testováním. Sloučenina byla podávána obvykle orální cestou (ačkoli intraperitoneální, subkutaneální a intravenózní podávám bylo také použito v malém množství případů) 1 až 24 hodin před expozicí LPS. Krysám bylo podáno 30 pg/kg LPS (salmonella typhosa, Sigma Co.) intravenózně do ocasní žíly. Krev byla odebrána vpichem do srdce hodinu po expozici LPS. Vzorky séra byly skladovány při -20 °C, dokud nebyla provedena kvantitativní analýza TNF-a pomocí ELISA. Další podrobnosti testu jsou uvedeny v Perretti, M., a kol.m Br. J. Pharmacol. (1993), 110, 868 - 874, který je zařazen v dodatcích této přihlášky.

• ·

Test na myších

Myší model tvorby TNF alfa způsobené LPS

TNF alfa byl indukován v 10 - 20 týdnů starých BALB/c myších samicích cestou injekce do ocasní žíly s 100 ng lipopolysacharidem (z S. Typhosa) v 0,2 ml solného roztoku. Jednu hodinu poté byla myším odebrána krev z dutiny za očnicemi a koncentrace TNF v séru z usazené krve byla určena pomocí ELISA. Obvykle byly nejvyšší hladiny TNF v séru v rozmezí 2 až 6 ng/ml hodinu po injekci LPS.

Testované sloučeniny byly podány hladovým myším orální cestou jako suspenze v 0,2 ml 0,5 % metylcelulózy a 0,025 % Tween 20 ve vodě 1 hodinu nebo 6 hodin před injekcí LPS. Zápis pokusu, ve kterém byla látka podána 1 hodinu před injekcí LPS umožňuje hodnocení síly sloučeniny při Cmax úrovních, zatímco zápis pokusu, ve kterém byla látka podána 6 hodinu před injekcí LPS umožňuje vyhodnotit délku trvání účinku sloučeniny. Účinnost byla určena v každém časovém okamžiku jako procento inhibice hladin TNF v séru vzhledem k LPS injikovaným myším, kterým byl podán pouze nosič.

Indukce a stanovení kolagenem indukované artritidy u myší

Artritida byla indukována u myší podle postupu uvedeného J. M. Stuartem, Collagen

Autoimmune Arthritis, Annual Rev. Immunol. 2: 199 (1984), který je zde zařazen odkazem Konkrétně byla artritida injikována 8-12 týdnů starým DBA/1 myším samcům injekcí 50 pg kuřecího kolagenu typu II (Cil) (publikováno Dr. Marie Griffiths, Univ. of Utah, Salt Lake City, UT) v kompletní Freudově adjuvans (Sigma) dne 0 u kořene ocasu. Injekční dávka byla 100 μΐ. Zvířata byla posílena dne 21 50 pg Cil v nekompletním Freudově adjuvans (100 μΐ dávka). Zvířata byla každý týden několikrát testována na stupeň artritidy. Každé zvíře se začervenáním tlap nebo otokem byla započtena jako artritická. Vyhodnocování artritických tlap bylo prováděno podle postupu dříve uvedeného v Wooley a kol., Genetic Control of Type II Collagen Induced Arthritis in Mice: Factors Influencing Disease Suspectibility and Evidence for Multiple MHC Associated Gene Control., Trans. Proč., 15 : 180 (1983). Stupeň onemocnění byl vyhodnocován tak, že byla každá tlapa ohodnocena 1 až 3 body (maximum 12 bodů /myš). Zvířata, u kterých nebylo pozorováno žádné zarudnutí ani otok prstů nebo tlapy, byla hodnocena 1 bodem. Velký otok celé tlapy nebo deformace byla hodnocena 2 body. Ankylóza kloubních spojem byla hodnocena 3 body. Zvířata byla pozorována 8 týdnů. Bylo použito 8 až 10 zvířat ve skupině.

Příprava a podávání sloučenin:

• 4

Sloučeniny testované na myších s kolagenem indukovanou artritidou byly připraveny jako suspenze v 0,5 % metylcelulóze (Sigma, St. Louis, MO), 0,025 % Tween 20 (Sigma). Suspenze sloučeniny byly podávány orálně v dávce 0,1 ml dvakrát denně. Podávání bylo započato dne 20 po injekci kolagenu a pokračovalo denně až do konečného vyhodnocení dne 56. Vyhodnocování artritických tlap bylo prováděno tak, jak je uvedeno výše.

Výsledky získané použitím výše uvedeného testu jsou popsána v dále uvedené tabulce I. Výsledky testu p38 a testu U937 jsou vyjádřeny jako IC₅₀ (μιη). Výsledky testu LPS na myších jsou vyjádřeny jako procenta inhibitice.

Tabulka I Příklad	P38ct’ (μΜ)	ρ38α1 2 (μΜ)	U937 mLPS (μΜ) (6h@ (30mDk)
1	30,00	13,35	10,00
2		6,21	10,61
3		2,55	>10,00
4		0,23	4,70	54
5	1,98		5,53
6			10,00
7		5,48	10,00	...-------— -
8			10,00
9	2,44	3,46	0,6474	42
10	7,23	0,4	1,5987	76
11	0,695	10	40
12	0,941	10	-5
13	0,86	>10	22
15	5,9	0,75		32

¹ p38a in vitro výsledky založené na postupu PHAS-I testu ² p38a in vitro výsledky založené na postupu EGFRP testu

Vynález zahrnuje také třídu farmaceutických kompozic, které zahrnují účinné sloučeniny podle vynálezu ve spojem s jedním nebo více netoxickými farmaceuticky přijatelnými nosiči a/nebo rozpouštědly a/nebo adjuvans (zde souhrnně označované jako nosné látky) a pokud je to zapotřebí, další účinné složky. Účinné sloučeniny podle vynálezu mohou být podávány jakoukoli vhodnou cestou, s výhodou ve formě farmaceutické kompozice přizpůsobené danému způsobu podávání, a v dávkách účinných pro zamýšlenou léčbu. Účinné sloučeniny a kompozice mohou být například podávány orálně, intravaskulárně (IV), intraperitoneálně, subkutaneálně, intramuskulárně (IM) nebo lokálně.

Pro orální, podávání mohou být farmaceutické kompozice ve formě například tablet, tvrdých nebo měkkých kapslí, zdravotních bonbónů, lékárenských prášků, suspenzí nebo tekutin. Farmaceutická kompozice je s výhodou vyrobena ve formě dávkovači jednotky obsahující jednotkové množství účinné složky. Příklady takových dávkových jednotek jsou tablety nebo kapsle. Účinné složky mohou také být podávány v injekcích (IV, IM, subkutaneálně nebo vstřikem) jako kompozice, kde mohou být použity jako vhodné nosiče například solný roztok, dextróza nebo voda. pH kompozice může být upraveno, je-li to zapotřebí, vhodnou kyselinou, zásadou nebo pufrem. V kompozici mohou být také zahrnuta vhodná zbytňující, disperzní, zvlhčující nebo suspendující činidla včetně manitolu a PEG 400. Vhodná parenterální kompozice může také zahrnovat sloučeninu formulovanou jako sterilní pevná látková substance, včetně lyofilizačního prášku, v injekčních ampulích. Pro rozpuštění sloučeniny před injikováním může být přidán vodný roztok. Množství terapeuticky účinných sloučenin, které jsou podávány a dávkovači režim pro léčbu chorobných stavů sloučeninami a/nebo kompozicemi podle vynálezu závisí na mnoha faktorech, zahrnujících věk, váhu, pohlaví a zdravotní stav subjektu, vážnost zánětu nebo se zánětem související nemoci, způsob a frekvenci podávání, konkrétní používanou sloučeninu a může se tedy velmi měnit. Farmaceutické mohou obsahovat účinné složky v rozsahu asi 0,1 až 1000 mg, s výhodou v rozsahu asi 7,0 až 350 mg. Denní dávka může být vhodná asi 0,01 až 100 mg/kg tělesné váhy, s výhodou asi mezi 0,1 a 50 mg/kg tělesné váhy a nejvýhodněji mezi asi 0,5 až 30 mg/kg tělesné váhy. Denní dávka může být podána v jedné až čtyřech dávkách denně. V případě onemocnění kůže mohou být výhodné přípravky určené k lokálnímu použití sloučenin vynálezu, které se aplikují na postiženou oblast dva až čtyřikrát denně. Pro onemocnění očí nebo jiných vnějších tkání, například úst a kůže, jsou formulace s výhodou aplikovány jako lokální gel, sprej, mast nebo krém nebo jako čípky obsahující účinnou složku v celkovém množství, například, 0,075 až 30 hmotn. % , s výhodou 0,2 až 20 hmotn. % a nejvýhodněji 0,4 až 15 hmotn. % . Jsou-li formulovány jako masti mohou být účinné složky spojeny s parafinovým nebo s vodou mísitelným masťovým základem.

• ·

Případně mohou být účinné složky formulovány jako krém s olej ve vodě krémovým základem. Je-li to zapotřebí, vodná fáze krémového základu může zahrnovat například nejméně 30 % w/w vícemocného alkoholu, například propylenglykolu, butan-l,3-diolu, manitolu, sorbitolu, glycerolu, polyetylenglycolu a jejich směsí. Lokální formulace mohou zahrnovat sloučeniny, které zlepšují absorpci nebo penetraci účinné složky přes kůži nebo jiné oblasti účinku. Příklady takových látek zlepšujících dermální penetraci zahrnují dimetylsulfoxid a jeho analogy.

Sloučeniny vynálezu mohou být také podávány transdermální cestou. Lokální podávání je s výhodou prováděno s použitím náplasti buď typu rezervoáru a porézní membrány nebo typu pevné matrix. V každém případě je účinné činidlo nepřetržitě uvolňováno z rezervoáru nebo tnikrokapslí přes membránu do propustné přilnavé vrstvy, která je v kontaktu s kůží nebo sliznicí příjemce. Je-li účinná složka absorbována přes kůži, je příjemci podáváno kontrolované a předem určené množství účinné látky. V případě mikrokapslí může být inkapsulační činidlo také účinné jako membrána. Transdermální náplast může zahrnovat sloučeninu ve vhodném systému rozpouštědel s adhesivním systémem, jako například akrylová emulze a polyesterová náplast. Olejová fáze emulzí podle vynálezu může být tvořena ze známých ingrediencí známým způsobem. Ačkoli může fáze zahrnovat pouze emulgátor, může obsahovat směs alespoň jednoho emulgátoru s tukem nebo olejem nebo oběma tukem a olejem. Hydrofilní emulgátor je s výhodou obsažen spolu s lipofilním emulgátorem, který funguje jako stabilizátor. Je také výhodné zahrnout oba, olej i tuk. Emulgátor(y) spolu snebo bez stabilizátoru(ů) tvoří takzvaný emulgační vosk a vosk spolu s olejem a tukem tvoří takzvaný emulgační masťový základ, který je olejovou disperzní fází krémové formulace. Emulgátory a emulzní stabilizátory vhodné pro použití ve formulaci vynálezu zahrnují mezi jiným Tween 60, Spán 80, cetostearyl alkohol, myristyl alkohol, glyceryl monostearát a laurylsulfát sodný. Výběr vhodných olejů nebo tuků pro formulaci závisí na dosažení požadovaných kosmetických vlastností, protože rozpustnost účinné sloučeniny ve většině olejů, které jsou vhodné pro použití ve farmaceutických emulzních formulacích, je velmi nízká. Tak by měl být krém s výhodou nemastný, nebarvený a ve vodě rozpustný výrobek s takovou konzistencí, která umožňuje vytékání z tuby nebo jiných kontejnerů. Mohou být použity: přímý nebo rozvětvený řetěz mono- nebo di- zásaditých alkyl esterů, jako například di-izoadipan, izocetyl stearát, propylen glykol diester kokosové mastné kyseliny, izopropyl myristan, decyl oleát, izopropyl palmitan, butyl stearát, 2-etylhexyl palmitan nebo směs esterů rozvětvených řetězců. Ty mohou být použity samostatně nebo v kombinaci závisející na požadovaných vlastnostech. Nebo mohou být použity lipidy s vysokým bodem tání, jako například bílý lehký parafin a/nebo tekutý parafin nebo jiné minerální oleje.

·'· » · « · β 1 » · · · < ·· ··· ··

- - «I » · 4 ► · · 1 » · · « > · · «

Formulace vhodné pro lokální podávání do očí také zahrnují oční kapky, v nichž jsou rozpuštěny účinné složky nebo suspendovány ve vhodném nosiči, zejména vodném rozpouštědle pro účinné složky. Složky s protizánětlivým účinkem jsou s výhodou přítomny v takových formulacích v koncentraci 0,5 % až 20 %, výhodně 0,5 % až 10 % a částečně asi 1,5 % hmotnostních. Pro terapeutické účely jsou účinné sloučeniny kombinace podle vynálezu obvykle kombinovány s jednou nebo více adjuvans, které jsou vhodné pro daný způsob podávání. Při podávání per os mohou být sloučeniny smíchány s laktózou, sacharózou, škrobovým práškem, estery celulózy alkanoové kyseliny, alkyl estery celulózy, mastkem, kyselinou stearovou, stearátem hořečnatým, oxidem hořečnatým, sodnými a vápenatými solemi fosforečné a sírové kyseliny, želatinou, akáciovou gumou, alginátm sodným, polyvinylpyrolidonem a/nebo polyvinyl alkoholem a pak upraveny do tablet nebo kapslí pro obvyklé podávání. Takové kapsle nebo tablety mohou obsahovat regulovaně vydávanou formulaci, která může být připravena jako disperze účinné sloučeniny v hydroxypropylmetyl celulóze. Formulace pro parenterální podávání může být ve formě vodných nebo nevodných izotonických sterilních injekčních roztoků nebo suspenzí. Tyto roztoky a suspenze mohou být připraveny ze sterilního prášku nebo granulí, které mají jeden nebo více nosičů nebo ředidel zmíněných v souvislosti s použitím ve formulacích pro orální podávání. Sloučeniny mohou být rozpuštěny ve vodě, polyetylenglykolu, propylenglykolu, etanolu, kukuřičném oleji, bavlníkovém oleji, podzemnicovém oleji, sezamovém oleji, benzylalkoholu, chloridu sodném a/nebo různých pufrech. Další adjuvans a způsoby podávání jsou velmi dobře známé v dané farmaceutické oblasti.

Všechny zde zmíněné patentované dokumenty jsou zde zařazeny v dodatcích. Také tento vynález byl popsán s ohledem na konkrétní příklady provedení, podrobnosti těchto příkladů provedení nejsou míněny jako omezení vynálezu.

Claims (50)

1. Sloučenina obecného vzorce I (I) kde R¹ je vybrán z hydrido, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, cykloalkylalkylen, haloalkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, alkoxyalkyl, merkaptoalkyl, alky lthioalky len, amino, alky lamino, arylamino, aminoalkyl, alkylaminoalkylen, heterocyklylalkylen, aminokarbonylalkylen a alkylaminokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, alkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, haloalkyl, heterocyklylalkyl, amino, alkylamino, aminoalkyl, alkoxy, alkylthio, karboxy,alkoxykarbonyl, karboxyalkyl, aminokarbonylamino, alkylaminokarbonylamino, alkylsulfonyl, aminosulfonyl, alkylsulfonylamino, aminosulfonylamino, alkylaminosulfonylamino a alkinylamino; kde jsou heterocyklyl a heterocyklylalkyl skupiny volitelně substituované jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heterocyklyl, haloalkyl, amino, kyano a hydroxy; a

Ar¹ je aryl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alky Ikarbony lamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl; a

HetAr² je pyridinyl, pyrimidinyl nebo chinolinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, heterocyklyl, alkoxy, aralkoxy, haloalkyl, amino, kyano, aralkyl, alkylamino, cykloalkylamino, cykloalkenylamino, arylamino, alkinylamino, a aralkylamino; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

2. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je vybrán z hydrido, nižší alkyl, nižší cykloalkyl, nižší cykloalkylalkylen, nižší haloalkyl, nižší hydroxyalkyl, nižší alkenyl, nižší alkinyl, nižší hetero47 cyklyl, nižší aralkyl, nižší alkoxyalkyl, nižší merkaptoalkyl, nižší alkylthioalkylen, amino, nižší alkylamino, nižší arylamino, nižší aminoalkyl, nižší alkylaminoalkylen, nižší heterocyklylalkylen, nižší aminokarbonylalkylen a nižší alkylaminokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, nižší alkyl, nižší alkenyl, nižší alkinyl, nižší haloalkyl, nižší heterocyklyl, nižší heterocyklylalkylen, amino, nižší alkylamino, nižší alkinylarnino, rjižší aminpalkyl, nižší alkylthio, nižší karboxy, nižší alkoxykarbonyl, nižší karboxyalkyl, nižší aminokarbonylamino, nižší alkylaminokarbonylamino, nižší alky|sy||fpí}y}, nižší aminosulfonyl, nižší ^IŘylsulfonylamino, nižší aminosulfonylamino, a nižší alkylaminosulfonylamino, kde heterocyklyl a heterocyklylalkyl skupiny jsou volitelně substitqoyqp^ jedním nebo více radikály pezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, nižší alkylsulfinyl, halo, nižší alkyl, nižší alkoxy, aryloxy, nižší heterocyklyl, nižší haloalkyl, arpjpo a kyano; a

Ar ¹ je vybrán z fenyl, bifenyl, a naftyí, Řýje Ar¹ je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, aminosulfonyl, halo, nižší alkyl, nižší alkenyl, nižší alkinyl, nižší alkylsulfinyl, kyano, nižší alkoxykarbonyl, aminokarbonyl, formyl, nižší alkylkarbonylamino, nižší haloalkyl, nj^ší alkoxy, nižší alkenyloxy, nižší alkyldioxy, amino, nižší alkylamino, nižší aminoalkyl, arylamino, nitro a halosulfonyl; a

HetAr² je pyridinyl nebo pyrimidinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, nižší alkylsulfinyl, halo, nižší alkyl, nižší heterocyklyl, nižší alkoxy, nižší aralkoxy, nižší haloalkyl, amino, kyano, nižší aralkyl, nižší alkylamino, nižší cykloalkylamino, nižší arylamino, nižší alkinylarnino a nižší aralkylamino; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

3. Sloučenina podle nároku 2, kde R¹ je vybrán z hydrido, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, trichloretyl, pentafluoretyl, heptafluorpropyl, difluoretyl, difluořpropyl, dichloretyl, dichlorpropyl, vinyl, allyl, ethinyl, propargyl, morfolinyl, piperidinyl, piperazinyl, benzyl, fenylethyl, morfolinomethyl, morfolinoethyl, pyrohdinylmethyl, piperazinylmethyl, piperidinylmethyl, pyridiny lmethyl, thienylmethyl, methoxymethyl, ethoxymethyl, amino, methylamino, dimetylamino, fenylamino, etylaminometyl, dimetylaminometyl, metylaminoetyl, dimetylaminoetyl, cyklopropyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklohexylmetyl, hydroxymetyl, hydroxyetyl, metylthio a metylthiometyl; a

R² je vybrán z hydrido, metyl, etyl, propyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, fluormetyl, difluormetyl, trifluormetyl, chlormetyl, dichlormetyl, trichlormetyl, pentafluoretyl, heptafluor• · • · · · · · *· · · ·· ··· ·· ···· ·» ·· propyl, difluorchlormetyl, dichlorfluormetyl, difluoretyl, difluorpropyl, dichloretyl, dichlorpropyl, amino, N-metylamino, Ν,Ν-dimetylamino, ethinylamino, propargylamino, piperidinyl, piperazinyl, morfolinometyl, pyrolidinylmetyl, piperazinylmetyl, piperidinylmetyl, pyridinylmetyl, thienylmetyl, thiazolylmetyl, oxazolylmetyl, pyrimidinylmetyl, chinolylmetyl, izochinolinylmetyl, imidazolylmetyl, benzimidazolylmetyl, furylmetyl, pyrazinylmetyl, aminokarbonylamino, metylaminokarbonylamino, dimetylaminokarbonylamino, etylaminokarbonylamino, dietylaminokarbonylamino, metylsulfonylamino, etylsulfonylamino, aminosulfonylamino, metylamino sulfonylamino, dimetylaminosulfonylamino, etylaminosulfonylamino a dietylaminosulfonylamino; a

Ar¹ je vybrán z fenyl, bifenyl, a naftyl, kde Ar¹ je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metylthio, metylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, aminosulfonyl, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, kyano, methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl, aminokarbonyl, metylkarbonylamino, trifluormetyl, difluormetyl, fluormetyl, trichlormetyl, dichlormetyl, chlormetyl, allyl, vinyl, ethinyl, propargyl, methoxy, ethoxy, propyloxy, nbutoxy, amino, metylamino, etylamino, dimetylamino, dietylamino, aminometyl, aminoetyl, Nmetyl, N-fenylamino, fenylamino, difenylamino, nitro a chlorsulfonyl; a

HetAr² je vybrán z pyridinyl a pyrimidinyl, kde HetAr² je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metylthio, metylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, methoxyl, ethoxyl, fenoxyl, benzoxyl, fenetyl, trifluormetyl, fluormetyl, difluormetyl, amino, benzylamino, propargylamino, cyklopropylamino, cyklobutylamino, cyklopentylamino a kyano; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

4. Sloučenina podle nároku 3, kde R¹ je hydrido, metyl, etyl, hydroxyetyl, propargyl, dimetylaminoetyl nebo morfolinoetyl; a

R² je vybrán z hydrido, metyl, etyl, amino, aminokarbony lamino, metylaminokarbonylamino, metylsulfonylamino, aminosulfonylamino a metylaminosulfony lamino; a

Ar¹ je fenyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metylthio, metylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, aminosulfonyl, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, kyano, methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl, aminokarbonyl, metylkarbonylamino, trifluormetyl, difluormetyl, fluormetyl, trichlormetyl, dichlormetyl, chlormetyl, methoxy, ethoxy, propyloxy, n-butoxy, amino, metylamino, etylamino, dimetylamino, dietylamino, aminometyl, aminoetyl, N-metyl, N-fenylamino, fenylamino, difenylamino, nitro a chlorsulfonyl; a

0 • • · • • 9 9 9 9 9 9 9 9 9 « · • · 9 9 9 -9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 • 9 9 • · 9 9 9 9· 9 9 999 99 ·« · 9 9 9 9 9

HetAr² je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metylthio, metylsulfinyl, metylsulfonyl, fluor, chlor, brom, metyl, etyl, izopropyl, terc.butyl, izobutyl, methoxyl, ethoxyL, fenoxyl, benzoxyl, trifluormetyl, fluormetyl, difluormetyl, amino, propargylamino a kyano; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo nebo tautomer.

5. Sloučenina podle nároku 4, kde R¹ je hydrido nebo metyl; a R² je hydrido nebo metyl; a Ar¹ je fenyl, který je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z fluor, chlor, metyl, etyl, trifluormetyl, methoxy, ethoxy, dimetylamino a nitro; a

HetAr² je volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z metyl, chlor, fluor a trifluormetyl; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

A

6. Sloučenina podle nároku 1, kde R je hydrido.

7. Sloučenina podle nároku 2, kde R² je hydrido.

8. Sloučenina podle nároku 3, kde R² je hydrido.

9. Sloučenina podle nároku 4, kde R² je hydrido.

10. Sloučenina podle nároku 5, kde R² je hydrido.

11. Sloučenina podle nároku 1, kde HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

12. Sloučenina podle nároku 2, kde HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

13. Sloučenina podle nároku 3, kde HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

14. Sloučenina podle nároku 4, kde HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

15. Sloučenina podle nároku 5, kde HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

16. Sloučenina podle nároku 1, kde R² je hydrido, Ar¹ je volitelně substituovaný fenyl, a HetAr² je volitelně substituovaný pyridiny 1.

17. Sloučenina podle nároku 2, kde R² je hydrido, Ar¹ je volitelně substituovaný fenyl, a HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

18. Sloučenina podle nároku 3, kde R² je hydrido, Ar' je volitelně substituovaný fenyl, a HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

19. Sloučenina podle nároku 4, kde R² je hydrido a HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

20. Sloučenina podle nároku 5, kde R² je hydrido a HetAr² je volitelně substituovaný pyridinyl.

21. Sloučenina podle nároku 4 vybraná ze sloučenin ze skupiny sestávající z:

4-(3-metyl-4-fenyl-1 H-pyrazol-5-yl)-pyridin;

4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)- lH-pyrazol-3-amin;

N-[4(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-metansulfonamid;

N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yll-N'-metylsulfamid;

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl}-močovina;

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]sulfamid;

4-(4-chlorfenyl)-l-metyl-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-5-amin;

N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-Ň'-metylrnočovina;

4-[4-(4-fluorfenyl)-1 H-pyrazo 1-3-yljpyridin;

4-[4-(4-fluorfenyl)-l-metyl-IH-pyrazol-3-yl]pyridin;

4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-etanol;

4-(4-fluorfenyl)-N,N-dimetyl-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l -etanamin;

4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]-etyl]-morfolin;

4- [4-(4-chlorfenyl)-1 H-pyrazol-3 -yl] -pyridin;

l-metyl-4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]]-piperidin; a

1 -metyl-4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-1 -yl]-piperidin; nebo jejich tautomerů a jejich farmaceuticky přijatelných solí.

22. Sloučenina obecného vzorce I (I) kde

R¹ je vybrán z hydrido, nižší alkyl, nižší cykloalkyl, nižší cykloalkylalkylen, nižší haloalkyl, nižší hydroxyalkyl, nižší alkinyl, nižší aralkyl, nižší alkoxyalkyl, nižší merkaptoalkyl, nižší alkylthioalkylen, amino, nižší alkylamino, nižší arylamino, nižší aminoalkyl, nižší alkylaminoalkylen, nižší hěterocyklylalkylen, nižší aminokarbonylalkylen a nižší alkylaminokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, nižší alkyl, nižší cykloalkyl, nižší cykloalkenyl, aryl vybraný z fenyl a bifenyl, nižší aralkyl, nižší haloalkyl, nižší heterocyklyl, nižší heterocyklylalkylen, amino, nižší arylamino, nižší alkylamino, nižší alkinylamino, nižší aminokarbonylamino, nižší alkylaminokarbonylamino, sulfonyl, nižší alkylsulfonylamino, nižší aminosulfonylamino a nižší alkylaminosulfonylamino, kde cykloalkyl, aryl a heterocyklyl skupiny jsou volitelně substituované jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, nižší alkylsulfinyl, halo, nižší alkyl, nižší alkoxy, aryloxy, nižší heterocyklyl, nižší haloalkyl, amino, a kyano;a

Ar¹ je fenyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, nižší alkyl, nižší alkenyl, nižší alkinyl, nižší alkoxy, nižší alkylthio, nižší alkylsulfinyl, nižší alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, nižší alkoxykarbonyl, formyl, amino sulfonyl, nižší alkylamino, nitro, nižší arylamino, nižší alkylkarbonylamino, halosulfonyl, nižší aminoalkyl a nižší haloalkyl; a

HetAr² je pyridinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z nižší alkylthio, nižší alkylsulfonyl, nižší alkylsulfinyl, halo, nižší alkyl, nižší heterocyklyl, nižší alkoxy, nižší aralkoxy, nižší haloalkyl, amino, kyano, nižší aralkyl, nižší alkylamino, nižší cykloalky lamino, nižší aralkylamino a nižší arylamino; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo nebo tautomer.

23. Sloučenina podle nároku 22, kde R¹ je hydrido, metyl, hydroxyetyl, dimetylaminoetyl, propargyl nebo morfolinoetyl; a

R je vybrán z hydrido, metyl, etyl, amino, aminokarbonylamino, metylaminokarhonylamino, metylsulfonylamino, aminosulfonylamino a metylaminosulfonylamino;

24. Sloučenina podle nároku 22, kde R² je hydrido.

v

25. Sloučenina podle nároku 22, kde Ar¹ je fenyl substituovaný jedním nebo více halogen radikály.

26. Sloučenina podle nároku 22, kde R² je hydrido a Ar¹ je fenyl substituovaný jedním nebo více halogen radikály.

27. Farmaceutická kompozice zahrnující terapeuticky účinné množství sloučeniny, sloučenina je vybrána ze sloučenin podle nároku 1; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

28. Farmaceutická kompozice zahrnující terapeuticky účinné množství sloučeniny, sloučenina je vybrána ze sloučenin podle nároku 2; nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo tautomeru.

29. Farmaceutická kompozice zahrnující terapeuticky účinné množství sloučeniny, sloučenina je vybrána ze sloučenin podle nároku 3; nebo jejich farmaceuticky přijatelné sob nebo tautomeru.

30. Farmaceutická kompozice zahrnující terapeuticky účinné množství sloučeniny, sloučenina je vybrána ze sloučenin podle nároku 4; nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo tautomeru.

31. Farmaceutická kompozice zahrnující terapeuticky účinné množství sloučeniny, sloučenina je vybrána ze sloučenin podle nároku 5; nebo jejich farmaceuticky přijatelné sob nebo tautomeru.

4 4 · 4 · 44' 44 44 4 • • 4' 4 4 4 4' 4 4 4 • 4 · 4 4 « 4 4 4 4 • • 4' 4 4 4 4 4 4 ·· 4 4 4 '4 4 44 4 4 44 4 4

32. Farmaceutická kompozice zahrnující terapeuticky účinné množství sloučeniny, sloučenina je vybrána ze sloučenin podle nároku 21; nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo tautomeru.

33. Způsob léčby nemoci zprostředkované TNF, způsob zahrnuje léčbu subjektu, který má takovou nemoc nebo je náchylný k takové nemoci, terapeuticky účinným množstvím sloučeniny obecného vzorce I

-I kde

R¹ je vybrán z hydrido, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, cykloalkylalkylen, haloalkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, alkoxyalkyl, merkaptoalkyl, alkylthioalkylen, amino, alkylamino, arylamino, aminoalkyl, alkylaminoalkylen, heterocyklylalkylen, aminokarbonylalkylen a alkylaminokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, alkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, haloalkyl, heterocyklylalkyl, amino, alkylamino, aminoalkyl, alkoxy, alkylthio, karboxy, alkoxykarbonyl, karboxyalkyl, aminokarbonylamino, alkylaminokarbonylammo, alkylsulfonyl, aminosulfonyl, alkylsulfonylamino, aminosulfonylamino, alkylaminosulfonylamino a alkinylamino; kde heterocyklyl a heterocyklylalkyl skupiny jsou volitelně substituovány jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfínyl, halo, alkyl, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heterocyklyl, haloalkyl, amino, kyano, a hydroxy; a

Ar¹ je aryl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfínyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alkylkarbonylamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl; a

HetAr je pyridinyl, pyrimidinyl nebo chinolinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfínyl, halo, alkyl, hetero·· 9 9 9 ·· 9·9 99 • * ♦· · · * · 9 9 9 ·

9 9 9 · · · · 9 9 · ·······«···<

_{c Λ} 9 9 9 · · · « 9 9 9

04 ·· ··♦ ·· ···· ··: ·· cyklyl, alkoxy, aralkoxy, haloalkyl, amino, kyano, aralkyl, alkylamino, cykloalkylamino, cykloalkenylamino, arylamino, alkinylamino a aralkylamino; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo a tautomer.

34. Způsob léčby nemoci zprostředkované p38 kinázou zahrnující léčbu subjektu, který má takovou nemoc nebo je náchylný k takové nemoci, terapeuticky účinným množstvím sloučeniny obecného vzorce I (I) kde

R¹ je vybrán z hydrido, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, cykloalkylalkylen, haloalkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, alkoxyalkyl, merkaptoalkyl, alkylthioalkylen, amino, alkylamino, arylamino, aminoalkyl, alkylaminoalkylen, heterocyklylalkylen, aminokarbonylalkylen a alkylammokarbonylalkýlen; a

R² je vybrán z hydrido, alkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, haloalkyl, heterocyklylalkyl, amino, alkylamino, aminoalkyl, alkoxy, alkylthio, karboxy, alkoxykarbonyl, karboxyalkyl, aminokarbonylamino, alkylaminokarbonylamino, alkylsulfonyl, aminosulfonyl, alkylsulfonylamino, amino sulfony lamino, alkylaminosulfonylamino a alkinylamino; kde heterocyklyl a heterocyklylalkyl skupiny jsou volitelně substituované jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heterocyklyl, haloalkyl, amino, kyano a hydroxy; a

Ar¹ je aryl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alkylkarbonylamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl; a

HetAr² je pyridinyl, pyrimidinyl nebo chinolinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, hetero55 cyklyl, alkoxy, aralkoxy, haloalkyl, amino, kyano, aralkyl, alkylamino, cykloalkylamino, cykloalkenylamino, arylamino, alkinylamino a aralkylamino; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo nebo tautomer.

35. Způsob léčby zánětu zahrnující léčbu subjektu, který má takovou nemoc nebo je náchylný k takové nemoci, terapeuticky účinným množstvím sloučeniny obecného vzorce I ω

kde

R¹ je vybrán z hydrido, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, cykloalkylalkylen, haloalkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, alkoxyalkyl, merkaptoalkyl, alkylthioalkylen, amino, alkylamino, arylamino, aminoalkyl, alkylaminoalkylen, heterocyklylalkylen, aminokarbonylalkylen a alkylamínokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, alkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, haloalkyl, heterocyklylalkyl, amino, alkylamino, aminoalkyl, alkoxy, alkylthio, karboxy, alkoxykarbonyl, karboxyalkyl, aminokarbonylamino, alkylaminokarbonylamino, alkylsulfonyl, aminosulfonyl, alkylsulfonylamino, aminosulfonylamino, alkylaminosulfonylamino a alkinylamino, kde heterocyklyl a heterocyklylalkyl skupiny jsou volitelně substituované jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heterocyklyl, haloalkyl, amino, kyano, a hydroxy; a

Ar¹ je aryl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alkylkarbonylamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl; a

HetAr je pyridinyl, pyrimidinyl nebo chinolinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, heterocyklyl, alkoxy, aralkoxy, haloalkyl, amino, kyano, aralkyl, alkylamino, cykloalkylamino, cykloalkenylamino, arylamino, alkinylamino a aralkylamino; nebo

99 9·' 9 9 9 9 • · • 9 • · ♦ · 9 9 9 9 « 9 • 9 · 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 ··· 99 9999 99 9 9

jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

36. Způsob léčby artritidy zahrnující léčbu subjektu, který má takovou nemoc nebo je náchylný k takové nemoci, terapeuticky účinným množstvím sloučeniny obecného vzorce I

σ) kde

R¹ je vybrán z hydrido, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, cykloalkylalkylen, haloalkyl, hydroxyalkyl, aralkyl, alkoxyalkyl, merkaptoalkyl, alkylthioalkylen, amino, alkylamino, arylamino, aminoalkyl, alkylaminoalkylen, heterocyklylalkylen, aminokarbonylalkylen a alkylaminokarbonylalkylen; a

R² je vybrán z hydrido, alkyl, alkenyl, alkinyl, heterocyklyl, haloalkyl, heterocyklylalkyl, amino, alkylamino, aminoalkyl, alkoxy, alkylthio, karboxy, alkoxykarbonyl, karboxyalkyl, aminokarbonylamino, alkylaminokarbonylamino, alkylsulfonyl, aminosulfonyl, alkylsulfonylamino, aminosulfonylamino, alkylaminosulfonylamino a alkinylamino; kde heterocyklyl a heterocyklylalkyl skupiny jsou volitelně substituovány jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z álkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, alkoxy, aryloxy, aralkoxy, heterocyklyl, haloalkyl, amino, kyano, a hydroxy; a

Ar¹ je aryl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z halo, alkyl, alkenyl, alkinyl, alkoxy, alkenoxy, alkyldioxy, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl, amino, aminokarbonyl, kyano, alkoxykarbonyl, formyl, aminosulfonyl, alkylamino, nitro, arylamino, alkylkarbonylamino, halosulfonyl, aminoalkyl a haloalkyl; a

HetAr² je pyridinyl, pyrimidinyl nebo chinolinyl volitelně substituovaný jedním nebo více radikály nezávisle vybranými z alkylthio, alkylsulfonyl, alkylsulfinyl, halo, alkyl, heterocyklyl, alkoxy, aralkoxy, haloalkyl, amino, kyano, aralkyl, alkylamino, cykloalkylamino, cykloalkenylamino, arylamino, alkinylamino a aralkylamino; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

37. Způsob podle nároku 33, kde nemoc zprostředkovaná TNF je vybrána ze skupiny nemocí zahrnující resorpci kostí, reakci hostitelského organismu na štěp, aterosklerózu, artritidu, osteoartritidu, revmatickou artritidu, dnu, psoriázu, lokální zánětlivé chorobné stavy, syndrom respirační nedostatečnosti u dospělých, astma, chronické pulmonární zánětlivé nemoci, srdeční reperfuzní zranění, renální reperfuzní zranění, trombus, glomerulonefritidu, Crohnsovu nemoc, vředovou kolitidu, zánětlivé střevní nemoci a kachexii.

38. Způsob podle nároku 33, kde nemoc zprostředkovaná TNF je zánět.

39. Způsob podle nároku 33, kde nemoc zprostředkovaná TNF je artritida.

40. Způsob podle nároku 33, kde nemoc zprostředkovaná TNF je astma.

41. Způsob podle nároku 33, kde je sloučenina vybrána ze skupiny sestávající se z 4-(3-metyl-4-fenyl-lH-pyrazol-5-yl)pyridin;

4-(4-fluor fenyl)- 5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-3 -amin; N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-metansulfonamid; N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-N'-metylsulfamid; [4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]močovina;

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo l-3-yl]-sulfamid; 4-(4-chlorfenyl)-l-metyl-3-(4-pyridinyl)-l H-pyrazo 1-5-amin; N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-N'-metylmočovina;

4- [4-(4-fluorfenyl)-1 H-pyrazo 1-3 -yl] -pyridin;

4-[4-(4-fluorfenyl)-1 -metyl-1 H-pyrazol-3 -yl] -pyridin;

₄ 4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-1 -etanol;

V

4-(4-fluorfenyl)-N,N-dimetyl-3 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-1 -etanamin;

7 4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]-etyl]-morfolin;

4- [4-(4-chlorfenyl)-1 H-pyrazo l-3-yl]pyridin;

1 -metyl-4- [2-[4-(4-fluorfenyl)-3 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-1 -yl]]-piperidin; a 1 -metyl-4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-1 -yl]-piperidin; nebo nebo jejich tautomerů ajejich farmaceuticky přijatelných solí..

42. Způsob podle nároku 34, kde nemoc je nemoc zprostředkovaná p38a kinázou.

·· » »· «· 99 ··

9 9 99 9 9 9 9 9 9 9 ·

9 · 9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 ~ 9 9 9 9 •9 999 99 9999 99 99

43. Způsob podle nároku 34, kde nemoc zprostředkovaná p38 kinázou je vybrána ze skupiny nemocí zahrnující resorpci kostí, reakci hostitelského organismu na štěp, aterosklerózu, artritidu, osteoartritidu, revmatickou artritidu, dnu, psoriázu, lokální zánětlivé chorobné stavy, syndrom respirační nedostatečnosti u dospělých, astma, chronické pulmonámí zánětlivé nemoci, srdeční reperfuzní zraném, renální reperfuzní zranění, trombus, glomerulonefritidu, Crohnsovu nemoc, vředovou kolitidu, zánětlivé střevní nemoci a kachexii.

44. Způsob podle nároku 34, kde nemoc zprostředkovaná p38 kinázou je zánět.

45. Způsob podle nároku 34, kde nemoc zprostředkovaná p38 kinázou je artritida.

46. Způsob podle nároku 34, kde nemoc zprostředkovaná p38 kinázou je astma.

47. Způsob podle nároku 34, kde je sloučenina vybrána ze sloučenin:

4-(3-metyl-4-fenyl-1 H-pyrazo l-5-yl)-pyridin;

4-(4-fluorfeny l)-5-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-3-amin;

N-[4(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-metansulfonamid;

N - [4-(4-fluorfeny l)-5 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-3 -yl] -N'-metylsulfamid;

[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-močovina;

[4-(4-fluorfenyl)- 5 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-3 -yl] sulfamid;

4-(4-chlorfenyl)-l-metyl-3-(4-pyridinyl)-lH-pyrázol-5-amin;

N-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-3-yl]-N'-metylmočovina;

4-[4-(4-fluorfenyl)-1 H-pyrazo 1-3-yl]-pyridin;

4- [4-(4-fluorfeny 1)-1 -metyl-1 H-pyrazol-3 -yl] -pyridin;

4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-etanol;

4-(4-fluorfenyl)-N,N-dimetyl-3-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-1 -ethanamin;

4- [2- [4-(4-fluorfenyl)-3 -(4-pyridinyl)-1 H-pyrazol-1 -yl] - ety 1] -morfolin;

4-[4-(4-chlorfenyl)-lH-pyrazol-3-yl]-pyridin;

1 -metyl-4- [2-[4-(4-fluorfenyl)-3-(4-pyridinyl)-1 H-pyrazo 1-1 -y 1]]piperidin; a l-metyl-4-[2-[4-(4-fluorfenyl)-5-(4-pyridinyl)-lH-pyrazol-l-yl]piperidin, nebo jejich tautomerů a farmaceuticky přijatelných solí..

48. Sloučenina podle nároku 1, kterou je 4-[4-(4-fluorfenyl)-lH-pyrazol-3-yl]-pyridin nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

4« 4 ·« • 4 44 99 • · 4 4 • 4 4 4 4 4 4 4 • · 4’ 4 4 4 9 4 4 • 4 · 4: 4 • 4 9 4 4 • · • · · • 4 • 4 4 4 44 4 4

49. Způsob podle nároku 33, kde sloučenina je 4-[4-(4-fluorfenyl)-lH-pyrazol-3-yl]-pyridin nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.

50. Způsob podle nároku 34, kde sloučenina je 4-[4-(4-fluorfenyl)-lH-pyrazol-3-yl]-pyridin nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl nebo tautomer.