CZ347299A3

CZ347299A3 - Ocel pro výrobu prvků valivých ložisek, způsob její výroby, bezešvá trubka a prvek pro valivé ložisko z oceli

Info

Publication number: CZ347299A3
Application number: CZ19993472A
Authority: CZ
Inventors: Jacques Bellus; Gilles Baudry; Gilles Dudragne; Daniel Girodin; Gérard Jacob; Alain Vincent; GéRARD LORMAND
Original assignee: Ascometal; Snr Roulements; Valti - Societe Anonyme Pour La Fabrication De Tubes Roulements
Priority date: 1998-04-01
Filing date: 1998-04-01
Publication date: 2000-09-13

Abstract

Ocel obsahuje, v procentech hmotnosti 0,6 až 1,5 % uhlíku, 0,4 až 1,5 % manganu, 0,75 až 2,5 % křemíku, 0,2 až 2 % chrómu, 0 až 0,5 % niklu, 0 až 0,2 % molybdenu, 0 až 0,05 % hliníku, a síru v množství až 0,04 %, přičemž zbytekje železo a nečistoty, vyplývající z výroby, a složení kromě toho vyhovuje vztahům Mn < 0,75 + 0,55 x Si a Mn < 2,5 - 0,8 x Si. Při způsobu se připraví polotovar z uvedené oceli, který se tvaruje plastickou deformací za tepla pro získání předvýrobku bezešvé trubky, na předvýrobku se provádí globulizační zpracování, spočívající v ohřevu na teplotu 750°C až 850°C, následovném ochlazování, jehož maximální rychlostje 10°C/hod., až na 650°C a eventuelně tvarování plastickou deformací za studená, například válcováním nebo tažením za studená, pro získání výrobku, ze kterého se odřezává díl, který se tvaruje plastickou deformací za studená nebo za tepla nebo obráběním pro získání předvýrobků prvků valivého ložiska, které se tepelně zpracovávají isotermním kalením nebo ochlazováním, například olejem, po austenizaci při teplotě 800°C a 950°C, a také popouštění mezi 100°C a 400°C se získá prvek pro valivé ložisko, mající strukturu,jejíž tvrdostje 58 až 67 HRC, a tvořenou zbytkovými karbidy, martenzitem a 5 až 30 % hmotn. zbytkového austenitu.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká výroby prvků valivých ložisek a zejména ložiskového kroužku pro kuličkové, jehlové nebo válečkové ložisko.

Dosavadní stav techniky

Prvky pro valivá ložiska, jako ložiskové kroužky, kuličky, jehly nebo válečky, se obecně vyrábějí z oceli typu 100Cr6 nebo 100CrMn6, obsahující 0,6-1,5% uhlíku, 1,3-1,6% chrómu, 0,3-1% manganu a méně než 0,4% křemíku, která má výborné vlastnosti z hlediska vměstků. Ocel se používá ve formě válcovaných tyčí, bezešvých trubek nebo drátů, které se rozřezávají na kusy (díly), a tyto díly se tvarují plastickou deformací za studená nebo za tepla a po té se kalí a popouštějí před následujícím obráběním. Takto získané díly mají velkou tvrdost a houževnatost, požadované pro to, aby se umož• · ··· ···· · · · · ···· ··· ···· • · ···· · · · · · ··· ··· • z· · · · · · · r>2™ · ··· ·· ·· ·· nila dobrá odolnost ložiska proti únavě, a to alespoň v obvyklých podmínkách použití, zejména při pracovních teplotách nižších než 150°C. Takto vytvořené díly mají nedostatečnou odolnost proti únavě v náročnějších podmínkách, které mají sklon se obecně rozšiřovat. Tyto náročnější pracovní podmínky se vyznačují zejména pracovní teplotou vyšší než 150°C, která může dosahovat 350°C, a/nebo přítomností jevu poškozování povrchů ložiska tvorbou vrubů. Tento jev má za následek zárodky tvorby trhlin povrchu vyvolávané tvorbou vrubů, t.j. deformacemi vyvolávanými tvrdými částicemi přítomnými v mazivu.

Pro omezování tvorby vrubů bylo navrženo používat materiály s velkou tvrdostí, jako jsou keramické materiály nebo povlaky z tvrdých materiálů. Tato technologie však s sebou nese nevýhodu v tom, že je málo spolehlivá vzhledem k příliš velké křehkosti těchto materiálů, která je činí velmi citlivými na nejmenší kazy.

Bylo rovněž navrženo, například v patentovém spisu US 5 030 017, používat oceli obsahující zejména 0,3-0,6% uhlíku, 3-14% chrómu, 0,4-2% molybdenu, 0,3-1% vanadu a méně než 2% manganu. Výrobky (součástky) jsou cementované nebo nitrocementované v blízkosti povrchu ložiska, takže se získá součet obsahů uhlíku a dusíku od 0,03-1%, a po té se kalí pro to, aby jejich mikrografická struktura obsahovala 20-50 obj.% zbytkového austenitu v povrchové vrstvě, představující 10-25% objemu součástky. Tato technologie přináší dvojí nevýhodu v tom, že vyžaduje použití oceli silně legované legovacími prvky, a tedy drahé, a provádění cementovacího a nitrocementovacího zpracování, které je dlouhé a nákladné.

Bylo rovněž navrženo, a to v německé patentové přihlášce DE 195 24 957, použití oceli obsahující 0,9-1,3% uhlíku, 0,6-1,2% křemíku, 1,1-1,6% manganu a 1,3-1,7% chrómu, přičemž zbytek je železo a nečistoty vyplývající z výroby, přičemž struktura této oceli obsahuje 7-25% zbytkového austenitu. Tato ocel naproti tomu neposkytuje, v důsledku svého chemického složení, žádnou záruku odlévatelnosti, způsobilosti deformace za studená, jakož i obsahu a stability zbytkového austenitu. Udaný obsah zbytkového austenitu, potřebný pro zlepšení odolnosti proti únavě při tvorbě vrubů, kromě toho vyžaduje u této oceli použít na ložiscích obtížné tepelné zpracování, zahrnující fázi udržování materiálu na teplotě okolo 100°C po dobu 10 hodin mezi kalením a popouštěním bez návratu na teplotu okolního prostředí po kalení a před popouštěním. Kromě toho je v přítomnosti vícesměrných namáhání, nižších než je cyklická mez pružnosti, její austenit stabilní po dobu delší než 2000 hodin pouze pro tepelná zatížení nižší než 120°C, což je pro některé případy použití příliš málo.

Vynález si klade za úkol překonat tyto nevýhody a navrhnout prostředek pro ekonomickou výrobu, zejména pomocí relativně standardního tepelného zpracování, prvků pro valivá ložiska, odolávajících tvorbě vrubů, zejména když dochází k bodovým nebo příležitostným opotřebením při teplotách nad 300°C, a málo křehkých.

Podstata vynálezu

Vynález navrhuje ocel pro výrobu prvků pro valivá ložiska, jejíž chemické složení obsahuje, v procentech hmotnosti:

0,6% < C < 1,5%

0,4% < Mn < 1,5% • · • · · • · · · • · ···· •-.4»- :

• · · · · · • · · · · · • ·· · · · ··· • · · · ·· · · · ·

0,	75	<	Si	<2,5%
0,	2%	<	Cr	< 2%
0%	<	Ni	<	0,5%
0%	<	Mo	<	0,2%
0%	<	Al	<	0,05%
0%	<	Ti	<	0,04%

S < 0,04%, přičemž zbytek je železo a nečistoty vyplývající z výroby a složení kromě toho vyhovuje vztahům:

Mn < 0,75 + 0,55 x Si

Mn < 2,5 - 0,8 x Si.

S výhodou je chemické složení oceli takové, že samostatně, nebo lépe současně platí, že jednak

0,8% < Mn < 1,2%

0,8% < Si < 1,7% a jednak

0,9% < C < 1,1%

1,3% < Cr < 1,6%.

S výhodou je rovněž obsah křemíku vyšší než 1,2%, přičemž autoři konstatovali, že neočekávaně dochází k tomu, že když je současně obsah křemíku vyšší než 1,2% a obsah manganu je nižší než 1,5%, a s výhodou nižší než 1,2%, ale vyšší než 0,8%, je stabilita austenitu velmi podstatně zlepšená.

Vynález se rovněž týká způsobu výroby prvků pro valivá ložiska, při kterém se připraví polotovar z oceli podle vynálezu, tento polotovar se tvaruje plastickou deformací za tepla pro získání předvýrobku a konkrétně předvýrobku bezeš^pHTR kalenský „vrwí kancelář ’ ·> AwnwniK KALENSKÝ

Λ PARTNEŘI _mi 0» PnPGi 2, Málkova 2 Česka reouWika ·· · ·· ··

I · · ♦ ft · · · ··· ··· vé trubky, na předvýrobku se provádí globulizační zpracování, spočívající v ohřevu na teplotu od 750°C do 850°C, následovaném ochlazováním, jehož maximální rychlost je 10°C/hod., až na teplotu 650°C, pro získání struktury s tvrdostí nižší než 270 HV a obsahující jemnou disperzi karbidů, a eventuelně tvarování plastickou deformací za studená, například válcováním za studená nebo tažením za studená, pro získání výrobku, ze kterého se odřezává díl, který se tvaruje plastickou deformací za studená nebo za tepla nebo obráběním pro získání předvýrobku prvku valivého ložiska, a na předvýrobku prvku valivého ložiska se provádí tepelné zpracování kalením pomocí ochlazení, například olejem, po austenizaci při teplotě 800°C a 950°C, a tepelné zpracování popouštěním mezi 100°C a 400°C a s výhodou pod 250°C, čímž se získá prvek pro valivé ložisko, mající strukturu, jejíž tvrdost je v rozmezí od 58 HRC a 67 HRC a která je tvořena zbytkovými karbidy, martenzitem a 5% až 30% zbytkového austenitu.

Vynález se konečně týká jednak bezešvé trubky z oceli podle vynálezu a jednak prvku pro valivé ložisko z oceli podle vynálezu, mající strukturu tvořenou zbytkovými karbidy, martenzitem a 5% až 30% zbytkového austenitu, tepelně stabilní až do nejméně 400°C.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude nyní konkrétněji popsán na příkladech provedení, neomezujících jeho rozsah.

Pro výrobu prvku valivého ložiska, jako ložiskového kroužku valivého tělesa, majícího dobrou odolnost proti vrubům, například z bezešvé trubky, se použije oceli, jejíž

-•Sr* ► · · *

I * · « ··· ··<

• « • · · · chemické složení obsahuje, v procentech hmotnosti:

- více než 0,6% a s výhodou více než 0,9% uhlíku pro získání dostatečné tvrdosti a dostatečného podílu zbytkového austenitu, ale méně než 1,5% a s výhodou méně než 1,1%, aby se zabránilo tvorbě příliš velkých segregací a pro omezení tvorby primárních karbidů,

- více než 0,75% a s výhodou více než 0,8% a ještě lépe více než 1,2% křemíku, pro zvýšení stability zbytkového austenitu za tepla (přibližně mezi 170°C a 450°C a s výhodou nad 300°C) a tvrdosti, ale méně než 2,5% a s výhodou méně než 1,7%, nebof když je obsah křemíku příliš vysoký, stane se ocel příliš křehkou, zejména pro to, aby mohla být tvarována plastickou deformací,

- více než 0,4% manganu, a s výhodou více než 0,8% pro to, aby mohla získat kalenou strukturu, mající obsah zbytkového austenitu vyšší, než 5% a s výhodou vyšší než 15%, přičemž obsah manganu musí být takový, že Mn < 0,75 + 0,55 x Si, pro získání dobré odlévatelnosti, bez níž se stává obtížné získat ocel dostatečně čistou pro to, aby měla dobrou odolnost proti únavě ložiska, a takový, že Mn < 2,5-0,8 Si, pro umožňování dokončovacích operací a tvarování plastickou deformací za studená, přičemž z uvedených vztahů vyplývá, že obsah manganu musí být nižší než 1,5%, přičemž je výhodné, aby byl nižší než 1,2%,

- od 0,2% do 2% chrómu, a s výhodou od 1,3% do 1,6%, pro získání jednak dostatečné kalitelnosti a jednak tvorbu zárodků globulárních karbidů o velikosti nižší než 2 μιη, rovnoměrně rozdělených a v dostatečném množství,

- méně než 0,5% niklu, což je zbytkový prvek, který není nevyhnutelný, ale který má příznivý účinek na kalitelnost,

- méně než 0,2% molybdenu, což je prvek, který zpomaluje změkčování při popouštění, • · • · · • ···· * «· ·· ··

9 · · · · • · · · · · • · · · · · · · * • · · · • ·· ·· ··

- od 0% do 0,05% hliníku a méně než 0,04% síry, přičemž zbytek je tvořen železem a nečistotami z výroby.

Tato ocel se odlévá a eventuelně válcuje pro vytváření polotovaru, který když se má vyrábět ložiskový kroužek z bezešvé trubky, je polotovar kruhového průřezu pro trubku. Tento polotovar se nyní tváří plastickou deformací za tepla pro získání předvýrobku vyráběného prvku, například válcováním za tepla pro získání bezešvé trubky.

Předvýrobek vyráběného prvku se nyní podrobí globulizačnímu tepelnému zpracování, spočívajícímu v ohřevu při teplotě od 750°C do 850°C, následovanému chlazením, jehož maximální rychlost je 10°C/hod., až na teplotu 650°C, pro získání struktury o tvrdosti nižší než 270 HV, a mající jemný rozptyl karbidů. Toto tepelné zpracování je potřebné pro to, aby se oceli dodala dobrá schopnost tvarování plastickou deformací za studená a dobrá obrobítelnost, což je způsob používaný pro vyrábění výrobku například válcováním za studená nebo tažením za studená. Tento výrobek, kterým může být bezešvá trubka, se vyznačuje tím, že je dobře kalibrovaný. Slouží k výrobě předvýrobků vyráběných součástek, například předvýrobků ložiskových kroužků pro valivá ložiska.

Výroba předvýrobků vyráběných součástek, prováděná tvářením dílů, neřezaných z výrobku, za studená nebo za tepla nebo obráběním dílů nařezaných z výrobku, se dokončuje tepelným zpracováním, sestávajícím z kalení a popouštění. Získá se tak prvek valivého ložiska. Teplota austenizace před kalením, vyšší než 800°C, se nastaví tak, že se po kalení získá struktura tvořená martenzitem, 5% až 30% zbytkového austenitu a sítí zbytkových karbidů. Podíl zbytkového • · · * • · ···· ·

-*Ss* ϊ » * * • · · ·« · ·· ·· austenitu, jehož přítomnost je nevyhnutelná pro získání dobré odolnosti proti tvorbě vrubů, závisí na hodnotě bodu Ms (teplota začátku martenzitické transformace), která sama o sobě závisí současně na složení oceli a na podmínkách austenizace. Odborník v oboru může určit tyto parametry, například pomocí dilatometrických zkoušek. Popouštění, které přesněji řečeno představuje odstraňování napětí, se provádí ohřevem nad 100°C za účelem stabilizace struktury, ale na teplotu nižší, než 400°C a s výhodou nižší než 250°C, aby nedošlo k destabilizaci zbytkového austenitu.

V prvním případě se vytvořilo deset laboratorních odlitků, a to dva podle vynálezu (označené A a B) a osm pro srovnání (označené C,D,E,F,G,H,I a J). Tyto odlitky, k nimž byla připojena standardní ocel 100Cr6, určené zejména pro ukázání účinku legovacích prvků na různé vlastnosti oceli pro ložiska, měly následující chemická složení (v % hmotnosti, přičemž jsou udávány pouze hlavní prvky a zbytek je železo a nečistoty), sestavená do tabulky 1A a 1B.

TAB.1A

Příklad	A	B	C	D	E
Uhlík	0,957	0,972	0,950	0,959	0,938
Křemík	1,508	1,080	2,501	2,508	0,446
Mangan	1,006	1,100	1,016	2,074	2,110
Nikl	0,138	0,161	0,132	0,126	0,129
Chrom	1,632	1,520	1,571	1,607	1,6055
Molybden	0,019	0,023	0,021	0,021	0,020
Hliník	0,033	0,038	0,034	0,033	0,035
Síra	0,008	0,010	0,007	0,007	0,008

	• · • · • · • ·	• • • · ···· • •	• · • * ··	• · t ··· • · · • ·· ♦ *	• · • · • • ·
			TAB.1B
Příklad	F	G	H		I	J	100C6
Uhlík	0,972	0,950	0,952	0	,985	0,966	1,000
Křemík	1,509	1,513	0,501	1	,040	2,060	0,200
Mangan	2,045	0,263	1,022	0	,345	0,297	0,300
Nikl	0,124	0,131	0,139	0	,149	0,159	-
Chrom	1,539	1,570	1,606	1	,490	1,520	1,500
Molybden	0,019	0,020	0,021	0	,017	0,019	-
Hliník	0,032	0,027	0,022	0	,032	0,038	-
Síra	0,008	0,006	0,004	0	,009	0,006	-

Oceli byly odlévány do ingotů o hmotnosti 65 kg, které byly vykovány do tyčí čtvercového průřezu o straně 20 mm a po té globulizovány udržováním po dobu 1 hodiny 30°C nad teplotou konce transformace perlitu na austenit, načež následovalo ochlazení až na teplotu 650°C rychlostí od 8 do 10°C za hodinu, dokončované ochlazením vzduchem na teplotu okolního prostředí. Způsobilost deformace za studená byla vyhodnocena měřením pružnosti KCU při teplotě 60°C, vyjádřené v daJ/cm². Když je tato pružnost vyšší než 4,2 daJ/cm², způsobilost tvarování za studená je dobrá, zatímco v opačném případě je špatná. Předvýrobky se po té ochladily ve studeném oleji po austenizaci na teplotu 895°C a byl změřen jednak obsah τ zbytkového austenitu a jednak teplota Θ začátku destabilizace zbytkového austenitu. Byla rovněž hodnocena odlévátelnost. Výsledky byly sestaveny do následující tab.2A a 2B.

• 9 • · ♦ • ···· _ ·

· • *

999

9

99

ΤΑΒ.2Α

Příklad	A	B	C	D	E
Si(%)	1,508	1,080	2,501	2,508	0,446
Mn(%)	1,006	1,100	1,016	2,074	2,110
0,75+0,55Si	1,579	1,344	2,125	2,129	0,995
Odlévatelnost	dobrá	dobrá	dobrá	dobrá	špatná
2,5-0,8SÍ	1,294	1,636	0,499	0,494	2,143
KCU pří 60°C	4,2	5,5	1,3	0,5	5,6
daJ/cm²
T	14%	17%	15%	19%	nd
Θ	390°C	400°C	405°C	440°C	260°C

ΤΑΒ.2Β

Příklad Si(%)	F 1,509	G 1,513	H 0,501	I 1,040	J 2,060	100C6 0,200
Mn(%) 2,045	0,263 1,	022 0,345	' 0,297	0,300 0	,75+0,55SÍ 1,580
1,582 1,025	1,322 1,	883 0,86
Odlévatelnost špatná	dobrá	dobrá	dobrá	dobrá	dobrá
2,5-0,8Si	1,293	1,290	2,099	1,668	0,852	2,34
KCU při 60°C daJ/cm²	: 2,1	4,6	6,7	6,0	4,4	6,6
T	22%	9%	9%	14%	12%
Θ	410°C	350°C	225°C	nd	nd	170°C
Tyto	výsledky	ukazují,	že pouze odlitky A a	B podle
vynálezu spojují všechny požadované	vlastnosti, t.j	. dobrou

odlévatelnost, dobrou způsobilost deformace za studená, zvýšený zbytkový podíl austenitu a stabilní strukturu až do zvýšených teplot. Tyto dva poslední znaky byly výrazně vyš·· · • · · ♦ · · · • · ···· · • · · • · • ·· • · • ·

ší, než u standardní oceli 100Cr6.

Kromě toho ukázaly zkoušky stability zbytkového austenitu při rovnoměrném namáhání a cyklickém stlačování, že:

- pro odlitky, u nichž je obsah křemíku vyšší než 1%, zůstává zbytkový austenit stabilní, když je vystaven stlačení na napětí ve smyku 1400 MPa, zatímco ve stejných podmínkách je 50% zbytkového austenitu oceli 100Cr6 (obsahující méně než 0,5% křemíku) je destabilizováno,

- pro zkoušky destabilizace zbytkového austenitu při cyklickém stlačování (napětí ekvivalentní smyku proměnlivého mezi 25 MPa a 1025 MPa při frekvenci 200 Hz) nevzniká po 1 milionu cyklů žádná destabilizace u odlitků obsahujících okolo 1% manganu a 1,5% křemíku (odlitek A).

V druhém příkladě byl vyroben odlitek v průmyslovém měřítku z oceli podle vynálezu, z něhož se vyrobil ložiskový kroužek. Chemické složení oceli, v procentech hmotnosti, bylo následující:

C = 0,9%

Si = 1,25%

Mn = 1%

Cr = 1,4%

Ni = 0,25%

Mo = 0,015%, přičemž zbytek byl tvořen železem a nečistotami z výroby.

Tato ocel byla odlita a válcována ve formě kulatiny pro trubku o průměru 100 mm. Kulatina pro trubku byla za tepla perforována mezi dvěma válci a po té válcována za tepla pro získání předvýrobku bezešvé trubky o vnějším průměru 67,5 mm a vnitřním průměru 36,5 mm. Předvýrobek trubky byl

I

-u¹

·· ·· • · * • · · ··· ·♦♦ • · «« ·<· podroben globulizačnímu zpracování, spočívajícímu v jeho udržování po dobu dvou hodin na teplotě 800°C, následovanému chlazením až na teplotu 650°C rychlostí 10°C za hodinu, čímž se získala tvrdost podle Brinella o hodnotě 240 HB. Předvýrobek trubky se potom válcoval za studená pro získání bezešvé trubky o vnějším průměru 42,9 mm a vnitřním průměru 22,7 mm.

Z trubky se odřezávaly a obráběly ložiskové kroužky, které se po té podrobily kalení v oleji po austenizaci při teplotě 900°C, a popouštění při teplotě 200°C, čímž se získala struktura obsahující 18% zbytkového austenitu.

Byla zkoušena odolnost proti tvorbě vrubů, a to na únavu axiálního ložiska při silném cyklickém stlačení, při použití ložiskových kroužků před tím vrubovaných v úrovni ložiskových drah dvěma souměrně uloženými Vickersovými otisky, a měřením dob, v nichž došlo k poškozování kroužků. Srovnaly se kroužky podle vynálezu a kroužky z oceli 100C6 podle stavu techniky s otisky, jejichž diagonální rozměry byly 267 μιη a 304 μιη. Jak u kroužků podle vynálezu, tak i u kroužků podle stavu techniky, byla tvrdost 64 HRC.

Výsledky byly následující:

Vynález

100Cr6 dle stavu techniky

Velikost 267 μπι >269 hodin 145 hodin vrubů

304 μπι 252 hodin hodin

Tyto výsledky ukazují, že kroužky podle vynálezu měly více než dvojnásobnou životnost pokud jde o velké vruby.

-Ιλ·⁴ • · • · · • ·«·· • ·« ·* ·· ·· · · · « * ♦ • · · · · · · • · · · ··· ··· « · · · · ··· ·· ·*

Ocel podle vynálezu se obzvláště dobře hodí pro výrobu ložiskových kroužků z bezešvých trubek, ale je rovněž dobře uzpůsobená pro výrobu kroužků, kuliček, válečků a jehel z válcovaných tyčí nebo drátů. Tyto prvky mohou být tvarovány plastickou deformací za tepla nebo za studená nebo obráběním.

PETR KALENSKÝ

ATTORNEY AT LAW ' f L

SPOLEČNÁ ADVOKÁTNÍ KANCELAR

ZELfchiÝ ŠVOPČÍK KALENSKÝ A PARTNEŘI

VSETECK.

120 00 Praha 2, Hálkova 2 Česka republika

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Ocel pro výrobu prvků pro valivá ložiska, vyznačená tím, že její chemické složení obsahuje, v procentech hmotnosti:

0,6% < C < 1,5% 0,4% < Mn <1,5% 0,75 < Si <2,5% 0,2% < Cr < 2% 0% < Ni < 0,5% 0% < Mo < 0,2% 0% < Al < 0,05%

S < 0,04%, přičemž zbytek je železo a nečistoty vyplývající z výroby, a složení kromě toho vyhovuje vztahům:

Mn < 0,75 + 0,55 x Si

Mn < 2,5 - 0,8 x Si.
2. Ocel podle nároku 1, vyznačená tím, že její chemické složení je takcvé, že

0,8% < Mn < 1,2%

0,8% < Si < 1,7%.
3. Ocel podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že její chemické složení je takové, že

Si > 1,2%
4. Ocel podle nároku 1, vyznačená tím, že její chemické složení je takové, že

0,9% < C < 1,1%

1,3% < Cr < 1,6%.

•» * • · r • · · · • · ····

9 9 9

99 9

9 ·* ·· ··

9 · · · · · · 9 • 99 9 999

9 · 9 · 9· 9 99 9

9 9 9 9 9

99 9 9 9 9 9 99

-155. Ocel podle nároku 4, vyznačená tím, že její chemické složení je takové, že

0,8% < Mn < 1,2%

0,8% < Si < 1,7%.
6. Ocel podle nároku 4 nebo 5, vyznačená tím, že její chemické složení je takové, že

Si > 1,2%
7. Způsob výroby prvku pro valivé ložisko, vyznačený tím, že se připraví polotovar z oceli podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, tento polotovar se tvaruje plastickou deformací za tepla pro získání předvýrobku a konkrétně předvýrobku bezešvé trubky, na předvýrobku se provádí globulizační zpracování, spočívající v ohřevu na teplotu od 750°C do 850°C, následovaném ochlazováním, jehož maximální rychlost je 10°C/hod., až na teplotu 650°C, pro získání struktury s tvrdostí nižší než 270 HV a obsahující jemnou disperzi karbidů, a eventuelně tvarování plastickou deformací za studená, například válcováním za studená nebo tažením za studená, pro získání výrobku, z výrobku se odřezává díl, který se tvaruje plastickou deformací za studená nebo za tepla nebo obráběním pro získání předvýrobku prvku valivého ložiska, a na předvýrobku prvku valivého ložiska se provádí tepelné zpracování isotermním kalením nebo ochlazováním, například olejem, po austenizaci při teplotě 800°C a 950°C, a tepelné zpracování popouštěním mezi 1OO°C a 400°C a s výhodou pod 250°C, čímž se získá prvek pro valivé ložisko, mající strukturu, jejíž tvrdost je v rozmezí od 58 HRC a 67 HRC a která je tvořena zbytkovými karbidy, martenzitem a 5% až 30% zbytkového austenitu.

·· * • · · • · · ·

9 · 9999 9

9 9 9

99 9 * ·· ·· 99

99 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9

99 99 999 999

9 9 9 9 9

999 99 99 99

-168. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že výrobek je bezešvá trubka.

9. Bezešvá trubka z oceli podle kteréhokoli z nároků

1 až 6.
10. Prvek pro valivé ložisko z oceli podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, mající strukturu tvořenou sítí karbidů, martenzitu a 5% až 30% zbytkového austenitu.
11. Prvek podle nároku 10, vyznačený tím, že je ve tvaru kroužku nebo prstence.