CZ343991A3 - Způsob zpracování biologické tekutiny a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Způsob a zařízení obsahující první kontejner biologické tekutiny ve spojení s prvním funkčním biomedikálním zařízením s médiem pro zabránění průchodu červených krvinek a třetím skladovacím kontejnerem a dále obsahující druhé funkční biomedikální zařízení s médiem pro odstranění leukocitů spojené s prvním kontejnerem a druhý skladovací kontejner.

Description

Vynález se týká způsobu a zařízení pro zpracováni biologické tekutiny do jejich různých komponent.

Dosavadní stav techniky

Vývoj plastových vaků pro odběr krve ulehčil oddělování darované plné krve na její jednotlivé komponenty a obdobné produkty, včetně faktorů, koncentrátů a léčebných sér, a tak umožnil vyrobit z těchto různých produktů z’ krve vhodný transfuzní produkt. Rozdělení jednotlivých jednotek dárcovské krve (v praxi USA je to kolem 450 mililitrů) do jejích komponent, je typicky spojeno s využitím různého sedimentačního odstřeďování, jak je odborníkům známo.

Typický postup, používaný v USA, tzv. systém citran-fosfát-dextróza-adenin, používá řadu kroků pro rozdělení dárcovské krve do tří komponent, přičemž každá komponenta má značnou terapeutickou a finanční hodnotu. Postup typicky využívá sběrného vaku, který v

je spojitě připojen pomočí pružných trubiček alespoň k jedné, ale lépe ke dvěma či více satelitním vakům. Plná krev může být při použití odstřeďování rozdělena různým usazováním na tak hodnotné krevní komponenty, jako je’ plazma, nahromaděné Červené krvinky, plazma bohatá na krevní destičky, koncentrát krevních destiček a chlazená sraženina (která si může žádat zvláštní zpracování). Plazma může být sama použita pro transfuzi pacienta nebo může být rozdělena řadou postupů na rozmanité jiné krevní produkty.

Typický postup zpracování krve je následující:

(1) Dárcovská plná krev je odebrána ze žil dárce přímo do krevního sběrného vaku, který obsahuje živné a antikoagulační složky citran-fosfát-dextróza-adenin .

(2) Sběrný krevní vak se odstřeďuje (pomalou rychlostí neboli jemným rotačním odstřeďováním) spolu se satelitními vaky, čímž se soustřeďují červené krvinky ve spodní části sběrného krevního vaku a nechávají v horní části vaku suspenzi destiček v čisté plazmě, která je známa jako plazma bohatá na krevní destičky.

(3) Sběrný krevní vak je přemístěn, dbá se na to, aby se neporušila dělící plocha mezi horní vrstvou plazmy bohaté na krevní destičky a usazenou vrstvou nahromaděných červených krvinek do zařízeni známého jako odlučovač plazmy, který sestává z přední a zadní desky, tyto dvě desky jsou zavěšeny . společně u svých spodních konců a pružně předepnuty směrem k sobě tak, že ve vaku je vyvinut tlak kolem 90 mm rtuťového sIoupce.

Jakmile se sběrny krevní vak umísti mezi obě desky, otevře se ventil nebo uzávěr v pružném potrubí a umožni' 'pTážmě' 'bohaté na krevní destičky téci do prvního satelitního vaku. Jak plazma bohatá na krevní destičky vytéká ze sběrného krevního vaku, zvedá se dělící plocha s nahromaděnými červenými krvinkami. Obsluha zblízka pozoruje polohu dělící plochy (rozhraní hladin) jak se zvedá a stiskne svorkou spojující trubičku jakmile usoudí, že se vypustilo tolik plazmy bohaté na krevní destičky, kolik jen bylo možno, aniž by pronikly červené krvinky do tohoto prvního satelitního vaku. To je práce intenzivní a náročná na čas a obsluha musí sledovat vizuálně vak a zodpovědně a samostatně rozhodnout, kdy uzavřít spojující trubičku.

Sběrný krevní vak nyní obsahuje pouze nahromaděné červené krvinky, mdže být odstraněn a skladován při 4’C dokud nepřijde požadavek na transfuzi pacienta nebo uzávěr či ventil mohou zůstat otevřeny tak, že nahromaděné červené krvinky mohou být přemístěny do satelitního vaku použitím buď tlaku vybuzeného odlučovačem plazmy nebo umístěním přístroje pro sběr krve v tlakové manžetě nebo zvednutím do žádané výše pro gravitační vylití.

(4) Satelitní vak krevní destičky spolu s obsahující plazmu bohatou na ostatními satelitními vaky je

pak vyjmut 2 odlučovače plazmy a odstřeďován při zvýšené hodnotě G (vysoká rychlost nebo tvrdé rotační odstřeďování) po dobu a rychlost nastavenou tak, aby se destičky soustřeďovaly do spodní části vaku pro plazmu bohatou na krevní destičky. Po ukončení odstřeďování obsahuje vak pro plazmu bohatou na krevní destičky sedlinu destiček ve své spodní části a čistou plazmu ve své horní části.

(5) Vak pro plazmu bohatou na krevní destičky je pak umístěn do odlučovače plazmy a většina čisté plazmy je přemístěna do satelitního vaku, ponechávajíc v obsahu vaku pro plazmu bohatou na krevní destičky pouze usazené destičky v množství asi 50 ml plazmy; v následujícím kroku je tato skladba destiček rozptýlena pro vytvoření destičkového koncentrátu. Vak pro plazmu bohatou na krevní destičky, který nyní obsahuje koncentrát krevních destiček, a uskladněn do doby pěti dni při 20’C až 22°C, dokud ho není potřeba pro transfuzi destiček. Pro dospělé pacienty jsou pro jednu transfuzi destiček použity destičky od 6-10 dárců, je-li třeba.

(6) Plazma v satelitním vaku může být sama použita pro transfuzi nebo může být rozdělena řadou způsobů do rozmanitých hodnotných produktů.

Obecně známé postupy jiné než citran-fosfát-dextróza-adenin zahrnují Adsol, Nutricell odstraněn je pak

a 5AG-M. V těchto postupech obsahuji sběrné vaky pouze antikoagu1ant a živný roztok může byt předem umístěn v satelitním vaku. Tento živný roztok je přemístěn do nahromaděných červených krvinek poté·; co pl azma· bohatá na krevní destičky byla oddělena z nahromaděných červených krvinek, čímž se docílí vyššího výtěžku plazmy a delší skladovací životnosti pro nahromaděné červené krvinky.

V průběhu času a shromažďování výzkumných a klinických údajů se způsoby transfuzní praxe velice změnily. Jedno hledisko běžné praxe je. že plná krev je poskytována zřídka. Častěji se pacientům, kteří potřebují červené krvinky, poskytují nahromaděné červené krvinky, pacientům kteří potřebují destičky se dává destičkový koncentrát, a pacientům, kteří potřebují plazmu se dává plazma,

Z těchto důvodů má rozdělování krve na komponenty zásadní léčebnou i finanční hodnotu. To není nikde více zřejmé, než při léčbě zvýšeného narušení imunitního systému pacientů, způsobeného větším dávkováním a silnějšími léky během chemoterapie u pacientů-, trpících rakovinou.

Tyto agresivnější chemoterapeutické plány léčby nesou přímou vinu na snížení obsahu destiček v krvi až na abnormálně . nízké hladiny, spojené s vnitřním i vnějším krvácením a navíc vyžaduji mnoho častých

transfuzí koncentrátu krevních destiček, které dále snižují zásobování krevními destičkami. Z tohoto hlediska se zvyšuje potřeba účinného zařízení a způsobu pro rozdělování plné krve na její komponenty.

spotřebu krevních komponent tím, že se pokoušeli zvýšit nahromaděné červené krvinky a koncentrát krevních destiček využitím rozmanitých způsobů. Např. darovaná krev je běžně soustředěna ve sběrném krevním vaku a rozdělena odstředěním na frakci nahromaděných červených krvinek a na frakci plazmy bohaté na destičky, která je zase zdrojem pro výrobu koncentrátu krevních destiček. Je však obtížné určit přesný bod, kde frakce plazmy bohaté na krevní destičky končí a kde začíná frakce nahromaděných červených krvinek. Pro oddělování frakcí nahromaděných červených krvinek a plazmy bohaté na krevní destičky (např. krok 3 výše), zaměstnanci krevní banky se pokusili zajistit, aby Celá frakce plazmy bohaté na krevní destičky byla odčerpána, ale to se často ukázalo být neproduktivní, protože plazma bohatá na krevní destičky a koncentrát krevních destiček následně z ní vytěžený jsou často kontaminovány červenými krvinkami a dávají tak růžovou nebo červenou barvu normálně světle’ žlutému koncentrátu krevních destiček. Přítomnost červených krvinek v koncentrátu krevních destiček je tak vysoce nežádoucí, že růžový nebo červený koncentrát krevních destiček je často vyřazen nebo podroben novému odstředění, což oboji zvyšuje manipulační náklady a je to pracné. Výsledkem je, že zaměstnanci musí na jedné straně chybovat při snaze zastavit odběr plazmy bohaté na krevní destičky dříve, než je plně odčerpána. Tak není koncentrát krevních destiček kontaminován, ale. neodčerpaná plazma, která je cenná, může být vyplýtvána.

Oddělení různých krevních komponent použitím odstřeďování je doprovázeno četnými problémy. Za prvé, v průběhu oddělování destičkového plazma z nahromaděných červených krvinek, např. jak to bylo dřivé popsáno, je obtížné účinně získat maximum krevních destiček, pokud se brání vstupu červených krvinek do plazmy. Za druhé, když je odstřeďována plazma bohatá na krevní destičky za účelem získat vrstvu obsahující hlavně,krevní' destíčky soustředěné u dna vaku, obsahujícího plazmu bohatou na krevní destičky, např. krok 4 výše popsaný, destičky takto,soustředěné mají snahu -vytvořit sraženinu, která se musí rozptýlit v -plazmě, aby vytvořila destičkový koncentrát. Operace rozptylováni se obyčejně děje jemným mícháním, např. umístěnímvaku na pohyblivý stůl, který se otáčí a provádí kývavý pohyb. Toto míchání si vyžádá několik hodin času. představuje nežádoucí zpoždění a navíc mnozí výzkumnici se domnívají, že se tím získá napůl spečený destič

kovy koncentrát. Dále panuje názor, že destičky mohou být poničeny silami, které na ně během odstřeďování působí. Za třetí se od techniků vyžaduje značná úroveň sledování a manipulace.

_______„__„KQne_čo.ě^._p.r.o.b,l_é.m..._ki.e.r.ý_, p.r_o váz i_odcLě lová nd_r ůz.ných_ krevních komponent za použití vaku a odstřeďování je ten. že vysoce hodnotné krevní komponenty bývají zachyceny ve vedení, spojujícím různé vaky a v různých biomedikálních zařízeních, která mohou být při tom použita.

V zařízeních; zpracujících krev, přítomnost vzduchu, zvláště pak kyslíku ve sledované krvi a jejích komponentách nebo ve skladovacím kontejneru může vést ke znehodnocování kvality krevních komponent a může snižovat jejich skladovací životnost. Zejména kyslík může být spojen se zvýšenou metabolickou rychlostí (během glykolýzy), což může vést ke snížení skladovací životnosti a ke snížení životaschopnosti a funkce celých krevních buněk. Např. během skladování provádí červené krevní buňky.látkovou výměnu na bázi glukosy, produkují mléčnou a pyronroznovou kyselinu. Tyto kyseliny snižují pH tekutiny, která zpětně snižuje metabolícké funkce. Dále přítomnost plynu nebo vzduchu v satelitním vaku může představovat riziko při provádění transfuze krevními komponentami. Např. i tak malé množství' vzduchu, jako je 5 ml, může způsobit vážné poškození zdraví nebo i smrt. Navzdory zhoubnému vlivu kyslíku na skladovací životnost krve a krevních komponent, dosavadní technika se nezabývá potřebou od.' '⁼ '' '·'.................'...........~ '· ...... \......

stranit plyny ze zařízení pro zpracování krve v průběhu počátečních kroků shromažďování a zpracování krve.

Ke třem výše zmíněným komponentám plná krev obsahuje -ještě -bílé-krvinky (běžně známe jako leukocity), různých typů; z nichž nejdůležitější jsou granulocity a lymfocity. Bílé krvinky jsou ochranou před bakteriální a virovou nákazou. Transfuze krevních komponent které nebyly zbaveny krevních leukocitů není bez rizika pro pacienta přijímajícího transfuzi. Některá z těchto nebezpečí jsou podrobně popsána v US patentu

923 620 a v US PAT. 4 880 548.

V již dříve popsaném odstřeďovacím postupu pro rozdělení krve do tří základních frakcí, leukocity jsou přítomny v podstatném množství v obou frakcích:

ve frakci nahromaděných červených krvinek a ve frakci plazmy bohaté ná krevní destičky. Všeobecně se nyní soudí, že by bylo vysoce žádoucí snížit koncentraci leukocitů v těchto krevních komponentách na nejnižší možnou hodnotu. Zatím není pevně kritérium, ale všeobecně se soudí, že mnoho z nežádoucích účinků transfuze by mohlo být sníženo, pokud by byl snížen obsah leukocitů faktorem asi 100 nebo více dříve, než bu<^ podán pacientovi. Toto přibližně sníženi průměrného ” S'Í7

celkového obsahu leukocitů v jedné jednotce nahromadě-* ných červených krvinek má být na méně než 1 x ÍO⁷ a v jednotce plazmy bohaté na krevní destičky nebo * koncentrátu krevních destiček na méně než 1 x 10^e.

_______ Zař i ze n i . . kt e.r á by. 1 a. _d ř. i ve vy v i nuta ve snaze dosáhnout tohoto cíle. byla založena na použití lisovaných vláken a bylá všeobecně označována jako filtry. Ukazuje se však, že postupy, používající filtraci na základě oddělování podle velikosti, nemohou uspět ze dvou důvodů: za prvé, leukocity mohou být větší než asi 15 ym (např. granulocity a makrocity) až do tak malých jako 5 - 7 ym (např. lynfocity). Společně granulocity a lynfocity představují největší část všech leukocitů v normální krvi. Červeně krvinky mají průměr asi 7 ym to jest jsou asi stejné velikosti jako lynfocity jedné ze dvou hlavních tříd leukocitů, které musí být odstraněny. Za druhé, všechny tyto buňky se deformuji, takže jspu schopny projít mnohem menším otvorem, než je jejich normální velikost. Z toho vyplývá, že . odstranění leukocitů je prováděno hlavně pohlcením na vnitřním povrchu porézního média, než filtraci.

Kvůli vysoké ceně a omezené platnosti krevních komponent bylo pro odstranění leukocitů z biologické tekutiny použito zařízeni obsahující porézní médium, které mělo odvést největší možnou část této kompónenty, obsažené v dárcovské krvi. Ideální zařízení pro

odstranění leukocitů 2 biologické tekutiny (např. nahromaděných červených krvinek nebo plazmy bohaté na krevní destičky) by bylo levné, poměrně malé, a schopné rychle zpracovat jednu nebo více jednotek biologické tekutiny (hapř. dárcovske plné krve) . např . za méně než jednu hodinu. V ideálním případě by toto zařízení také snižovalo obsah leukocitů na nejnižší možnou míru a zároveň se vyhnulo výše popsaným problémům. Bylo by asi také žádoucí, aby porézní médium nahromaděných červených krvinek bylo schopné odstranit krevní destičky, stejně jako fibrinogen, fibrinové řetězce, malé tukové kapénky a další komponenty jako jsou mikroshluky, které mohou být přítomny v krvi.

Jestliže zařízení pro odstranění leukocitů obsahuje porézní strukturu, pak mikrostruktury, gely, fibriny, fibrinogeny a tukové kapénky mají snahu se shlukovat v oblasti pórů a vytvořit ucpávku, která zabraňuje protékání. Běžné postupy, v nichž filtr pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek je předem uzpůsoben procházením soli filtrem za použiti nebo bez použití pofi 1tračního promývání soli jsou nežádoucí , protože objem tekutiny transfuze je neočekávaně zvyšován a tak se může přeplnit pacientův cirkulační systém kapalinou. Ideální zařízení pro odstraněni leukocitů by odstraňovalo leukocity a zmíněné další částice s vysokou účinností a bez ucpávání, předchozí12 ho upravování nebo pofi 1tračního vymývání.

Preparáty krevních destiček obsahují různá množství leukocitů. Destičkové koncentráty připravované oddělovacím odstřeďováním krevních komponent bude mít různé úrovně kontaminace leukocity odpovídající době a velikosti síly, vyvinuté během odstřeďování. Úroveň „ kontaminace leukocity v jednotně filtrovaných konvenčních preparátech krevních‘destiček od 6 do 10 slitých jednotek je všeobecně na úrovni asi 5 x 10® nebo větší . Bylo předvedeno, že účinnost odstranění leukocitů v mezích od 81 do 85 % je postačující pro snížení dopadu f i br i lových reakcí na transfuze krevních destiček. Několik jiných dřívějších studií popisuje snížení al1oimunizace a žáruvzdornosti destiček při úrovni kontaminace leukocity menší než 1 χ 10⁷ na jednotku.

Pro jednu samotnou jednotku koncentrátu krevních destiček mající průměr kontaminace leukocity (za běžné praxe) asi 7 χ 10⁷ leukocitů, je výsledek po filtraci menší než 1 x 10® leukocitů. Prameny proto navrhují alespoň 2 log (99¾) snížení kontaminace leukocity. Starší prameny navrhují 3 log (99,9¾) nebo dokonce 4 log (99,99¾). snížení by bylo výrazně výhodnější.

Další žádoucí kritérium pro filtr plazmy bohaté na krevní destičky je omezit, ztrátu destiček asi na 15¾ nebo méně původní koncentrace destiček. Destičky jsou známé přo svou lepkavost výraz, odrážející ten13 denci destiček rozptýlených v krevní plazmě přilnout k jakémukoliv nefyziologickému povrchu, kterému jsou vystaveny. Za mnoha různých podmínek také silně přilnou jedná ke druhé’. '...........

V každém zařízení, které závisí na filtraci pro odstranění leukocitů ze suspenze krevních destiček, bude podstatný kontakt mezi destičkami a vnitřními povrchy sestavy filtru. Sestava filtru musí být taková, aby na ní destičky lnuly minimálně a nebyly významně nepříznivě ovlivněny kontaktem s vnitřním povrchem sestavy filtru.

Definice:

Ve vztahu k vynálezu jsou použity následující definice :

(A) Biologická tekutina. Biologické tekutiny včetně zpracovávaných nebo nezpracovávaných tekutin, které se vztahuji k živoucímu organismu, zvláště krev, včetně plné krve, teplé nebo chlazené krve,skladované nebo čerstvé krve,· upravované krve jako. je krev ředěná fyziologickým roztokem, včetně - ale ne jenom - solí. živinami a/nebo protisrážlivými roztoky; jedna nebo více krevních komponent, .jako je krevní destičkový koncentrátplazma, bohatá na destičky, plazma bez destiček, plazma chudá na destičky, plazma nebo nahroma

děné červené krvinky; analogické krevní produkty, odvozené z krve nebo krevních komponent nebo odvozené z kostní dřeně; červené krvinky oddělené od plazmy a znovu rozptýlené ve fyziologické tekutině a destičky oddělené od plazmy a znovu rozptýlené ve fyziologické tekutině. Biologická tekutina může obsahovat leukocity nebo může být upravena bez leukocitů. Ve smyslu zde použitém se biologická tekutina vztahuje k výáe popsaným látkám k jednoduchým krevním produktům získaným jinými prostředky a s podobnými vlastnostmi.

(B) Jednotka plné krve: Krevní banky ve Spojených Státech obvykle odeberou od dárce asi 450 ml krve do vaku. který obsahuje protisrážíivý prostředek (antikoagulant). aby se zabránilo tomu, že krev vytvoří chuchvalce. Množství krve, odebrané dárci, se váak případ od případu liáí. Zde se jednotkou plné krve míní množství krve, odebrané při jednom odběru.

(C) Jednotka nahromaděných červených krvinek, plazmy bohaté na krevní destičky nebo destičkový koncentrát. Zde se jednotkou míní - v souladu s praxí v USA a jednotkou nahromaděných červených krvinek.

plazmy bohaté na krevní destičky, koncentrátu krevních destiček nebo destiček ve fyziologické tekutině nebo plazmě - množství odvozené z jedné jednotky plné krve v průběhu jednoho odběru. Typicky se objem jednotky mění. Např. objem jednotky nahromaděných Červených kr15 vlnek se značně mění v závislosti na hematokritu (objemovém procentu červených krvinek) v odběru čerstvé krve, který se obvykle pohybuje v rozmezí od asi 37% ďo asi 54%. Původní hemátokrit nahromaděných červených krvinek, který se pohybuje v rozmezí od asi 50% do přes 80% závisí částečně na tom. zda výtěžek jedné nebo druhé biologické kapaliny má byt minimalizován. Větáina jednotek nahromaděných červených krvinek je v rozmezí od asi 170 do asi 350 ml, ale výskyty pod nebo nad těmito hodnotami nejsou neobvyklé. VětSí počet jednotek některých krevních komponent, zvláště destiček, může být slit nebo smíchán - většinou smícháním Šesti nebo více jednotek.

(D) Tekutina bohatá na destičky: Tekutina bohatá na destičky se vztahuje k jakékoliv biologické tekutině obsahující krevní destičky ze které bylo odstraněno určité množství tekutiny bez krevních destiček tak.

aby se v ní zvýšila koncentrace destiček, zejména plazmy bohaté na krevní destičky, ne vSak výhradně.

(E) Tekutina chudá na destičky: Tekutina chudá na destičky se týká kapaliny bohaté na destičky-, ze které bylo určité množství destiček odebráno, jako je tomu u plazmy bez destiček, ale nejen u ní..

(F) Porézní nebo oddělovací médium: Porézním nebo oddělovacím médiem je míněno porézní médium, kterým jedna nebo více biologických tekutin prochází. Např.

porézní médium nahromaděných červených krvinek může být to, které odstraňuje leukocity z krevní komponenty nahromaděných červených krvinek. Porézní médium koncentrátu krevních destiček nebo plazmy bohaté na krevní destičky se může všeobecně týkat kteréhokoliv mé-” dia, které odstraňuje leukocity z krevních komponent, s výjimkou nahromaděných červených krvinek,t.j.

z plazmy bohaté na krevní destičky nebo z koncentrátu krevních destiček. Médium pro zabránění průchodu červených krvinek je, porézní médium, které zabraňuje průchod červeným krvinkám, zatímco destičkám průchod umožňuje.Médium pro zabránění průchodu červených krvinek může^-, ale nemusí, také odstraňovat leukocity z biologické tekutiny (např. z plazmy bohaté nakrevní destičky)..........

Jak bude dále vysvětleno, porézní média pro použití v oblasti biologických tekutin mohou být vytvořena z jakýchkoliv přírodních nebo umělých vláken nebo porézní či propustné membrány (nebo z jiných materiálů s podobnou oblastí povrchu a určitou velikostí pórů) kompatibilní s biologickou tekutinou (např. krvi a krevními komponenty.).

Ačkoliv oddělovací médium může zůstat neupraveno, s výhodou se vlákno nebo membrány upravují tak,, aby hyly ještě účinnější pro oddělování některé komponenty z biologické tekutiny. S výhodou se kritické smáčecl povrchové napětí různých porézních medií pohybuje v určitých mezích, jak bude dále poznamenáno, a jak jim to určuje požadavek na dané použití. Je výhodné,

.........^.............s ohledem na porézní médium plažmý.....bohaté na krevní' destičky, aby potenciál zeta byl také v určitém rozsahu,. jak bude dále vysvětleno, a je dán svým určením použití. Porézní povrch média může být také měněn nebo upravován tak, aby se dosáhlo požadovaného povrchového napětí . Např. kritické smáčecí povrchové napětí porézního média plazmy bohaté na krevní destičky se typicky pohybuje v rozmezí nad asi 70 dyn/cm,. zatímco pro kritické smáčecí povrchové napětí porézního média nahromaděných červených krvinek jsou typické hodnoty nad asi 53 dyn/cm. Porézní média podle vynálezu mohou být začleněna do vedení mezi kontejnery a mohou být umístěna v pouzdru, které zase může být napojeno na vedení. Zde je použita sestava filtru, zahrnující médium uložené ve vyhovujícím pouzdru. S výhodou porézní médium, je-li uloženo do pouzdra, tvoří nehybné uložení + s přesahem na svých koncích.

Porézní médium může být předem vytvarováno, může být vícevrstvé a/nebo může být upraveno tak, aby přizpůsobovalo vlákenný povrch bud¹ před nebo po tvarování . .. vlákenné vrstvy. Přednostně se upravuje povrch vláken Před vytvořením vlákenné vrstvy, protože po lisování za tepla se získá soudržnější, silnější výrobek kvůli

vytvořeni spojitého filtračního prvku.

Porézní médium může byt předem tvarováno a sestaveno do jakéhokoliv vyhovujícího tvaru, jako je plochy list, vlnový list, kotouč, dutý filtr nebo membrána.

’ ‘ (G )~0b jem^dut in’ je ce i kovy objem ' vsecn pórů v' porézním médiu. Objem dutin je vyjádřen dále jako procento skutečného objemu porézního média.

(H) Měření plochy vlákenného povrchu a průměrného průměru vláken: Podle vynálezu užitečný způsob měření plochy vlákenného povrchu - např. pomocí absorbce plynu - je obecně nazýván měření BET. Může být použita povrchová plocha tavených foukaných vláken. Pro výpočet průměrného průměru vláken při metodě PBT, jako na příklad:

Celkový objem vláken v 1 gramu = - cm³

(kde 1,38	= hustota	1,38
vláken PBT,	g/cm3.)
	ir d2 L	1		(1)
	4	1,38

povrch vláken je	tt d L = Ař	(2J
dělením rovnice	(1)	rovnicí (2)	d 1
4 1,38 At
4 . rt -		.2,9	(0.345 At)
1.38 At		At

«·μ?ζλϊ;

kde 1 - celková délka v cm jednoho gramu vláken d = průměrný průměr vláken v centimetrech a A_e = plocha vlákenného povrchu v cm²/g

Jestliže jednotkami d jsou mikrometry, jednotkami

A_ř se stanou m²/g (čtvereční metry na gram), což bude užíváno dále.

(I) Kritické smáčecí povrchové napětí jak je popsáno v USA PAT 4 888 548, kritické smáčecí povrchové napětí porézního média může být určeno aplikováním série jednotlivých kapalin s povrchovým napětím v rozmezí od 2 do 4 dyn/cm na jeho povrch a pozorováním, jak pohlcuje nebo nepohlcuje každou z těchto kapalin v průběhu času. Kritické smáčecí povrchové napětí porézního média v jednotkách dyn/cm je definováno jako střední hodnota povrchového napětí kapaliny, která je absorbována a povrchového napětí sousedního povrchu kapaliny, která nebyla absorbována v předem dané délce času. Hodnoty absorbované a neabsorbované závisí zásadně na charakteru povrchu materiálu, z kterého je porézní médium uděláno a druhotně na charakteristice velikosti pórů porézního média.

Kapaliny s povrchovým napětím menším než je kritické smáčecí povrchové napětí porézního média budou médium při kontaktu spontánně vlhčit a jestliže póry média jsou vnitřně propojeny, kapalina budě médiem snadno protékat. Tekutiny o povrchovém napětí vyšším.

než je. kritické smáčecí povrchové napětí porézního média nemohou vůbec protékat při nízkém rozdílu tlaků nebo mohou téci nerovnoměrně při dostatečně vysokém rozdílu tlaků, který by protlačil tekutinu porézním médiem. Pro porézní médium, které je použito pro výrobu plazmy bohaté na krevní destičky je výhodné, když kritické smáčecí povrchové napětí se udržu-je v rozmezí nad asi 70 dyn/cm. Pro porézní médium používané pro výrobu nahromaděných červených krvinek se doporučuje, aby kritické smáčecí povrchové napětí bylo udržováno v rozmezí asi nad kritickým smáčecím povrchovým napětím neupraveného polyesterového vlákna (.52 dyn/cm) např. nad asi 53 dyn/cm, a ještě lépe nad asi 60 dyn/cm.

(J) Obecný postup při měření potenciálu zeta: Zeta potenciál byl měřen za použití vzorku ustřiženého z trubky tkaniny 1/2 palce tlusté. Zeta potenciál byl měřen tak, že vzorek byl vložen do držáku akrylového filtru, který držel vzorek vysutě mezi dvěma mřížkami z platinového drátu 100 x 100 ok (t.j. 100 drátů na palec v každém směru). Oka byla připojena pomoci měděného drátu k vývodům volt-ohm metru model 3360 Triplet Corporation. Při tom oko vzorku na horni straně (ve smyslu proudění) bylo spojeno s kladnou svorkou měřidla. Ti-.umivý roztok pH byl proléván vzorkem za použití rozdílového tlaku 45 palců vodního sloupce držákem filtru a vytékající tekutina byla sbírana. Pro měřeni při pH 7 byl tlumívý roztok vyroben přidáním 6 ml tlumivé kapaliny o pH 7 (Fisher scietific Co. katalog č. SB 108-500) a 5 ml tlumivě kapaliny o pH 7,4 (Fisher scietific Co. katalog Č. SB 110-500) do 1 litru deionizované vody bez pyrogenu. Pro měřeni při pH 9,' byl tlumivý roztok vyroben přidáním 6 ml tlumivě kapaliny * o pH 9 (Fisher scietific Co. katalog č. SB 114-500) a 2 ml tlumivě kapaliny o pH 10 (Fisher scietific Co. katalog č. SB 116-500) do jednoho litru deionizované vody bez pyrogenu. Elektrický potenciál na držáku filtru byl měřen během průtoku. Pro stabilizaci potenciálu bylo třeba asi 30 sekund průtoku a byl opraven na polarizaci buněk tak, že z něj byl odečten elektrický potenciál naměřený poté, co byl průtok zastaven.

V průběhu průtoku kapaliny bylo pH měřeno pH metrem za použití modelu Cole-Parmer J-5594-10 vybaveného řadovým modelem sondy J-5993-90. Vodivost kapaliny byla měřena pomocí modelu Cole-Parmer J-1481-60 měřidlem vodivosti vybaveného modelem J-1481-óó buňky vodivosti toku. Pak byla polarita volt-metru obrácena a vytékající kapalina se nechala protékat zpět držákem filtru za použití jiného tlaku o velikosti 45 palců vodního sloupce. Za prvního měření elektrický potenciál měřený v,průběhu toku byl opraven na polarizaci buněk tak, že z něj bylo odečteno elektrické napětí, naměřené pote.

co byl průtok zastaven. Průměr těchto dvou opravených potenciálů byl vzat jako potenciál proudění .

Zeta potenciál média byl odvozen z potenciálu proudění použitím následujičího vztahu (J.T.Davis et

-á-i-r7—Inter f a~c i~a~iPhenomenB. AcaaemicPTessT^NewYorky

1963):

ir >7

Zeta potenciál - - Ε_β λ

D P kde V. je viskozita protékajícího roztoku, D je jeho dielektrická konstanta, je jeho vodivost, E_e je potenciál proudění a P je pokles tlaku ve vzorku během průtoku . V těchto zkouškách množství 4 ir / D P se rovnalo 0,800.

(K) Funkční biomedikálni zařízeni, jak je zde použito může být cokoliv z množství kanálků, kontejnerů. zařízení nebo sestav, v nichž je přítomná biologická tekutina a/nebo plyn a/nebo kde se může shromažďovat nebo upravovat nebo kam má být přemístěna dříve, než se použije v zařízení. Přiklad funkčního biomédikálniho zařízení obsahuje sestavu filtru, jako je sestava pro odstraňování leukocytů, nebo sestava pro zadržení červených krvinek, oddělovací zařízení, jako je zařízení pro koncentrování krevních destiček, přednostně zařízení neodstřeďující; zařízení pro odstraňoiBaBBBBBBfiGSS vání bublin plynu, čerpadlo a propojeni. Funkční biomedikální zařízeni může také zahrnovat zařízení pro odstranění biologických kontaminací. jako je komora vysoce intenzivního světelného vlnění nebo zařízeni pro vzorkování biologické tekutiny.

(L) Připojení se týká jakékoliv konstrukce použité pro vytvoření spojů nebo pro spojení jedné části s jinou částí. Toto spojení ustavuje cestu toku různými prvky zařízení. Propojení, zde použité, se týká průnikových spojení, jako je bodec, trubka, jehla; a sdružovacích spojení jako je šroubové spojení, tření nebo spojení, která jsou pevně spojena dohromady.

(M) Plyn: Zde se plynem míní jakákoliv plynná látka jako je vzduch, sterilovaný vzduch, kyslík, kysličník uhličitý a podobně. Rozumí se však, že vynález není omezen typem použitého plynu.

(N) Tangenciální průtoková filtrace, tak jak·je .....—zde-používána, se rozumí průchod nebo cirkulace biologické tekutiny převážně paralelním nebo tangenciálním směrem k povrchu'oddělovacího média.

Podstata vynálezu

Zařízení podle vynálezu je kde biologická tekutina je přiváděna z prvního kontejneru do prvního funkčního biomedikálního zařízení, které obsahuje médium pro zadržení červených krvinek a kde biologická tekutina je převáděna z prvního kontejnerů do druhého funkčního biomedikálního zařízení.

Podle jiného způsobu provedení se jedná o zaříze— ηí pro .zpracování biologlcké tekutinv pod 1e vyná1ezu, kde horní vrstva biologické tekutiny je převáděna do prvního funkčního biomedikálního zařízení obsahujícího médium pro zadržení červených krvinek a usazená vrstva biologické tekutiny je odváděna do druhého funkčního biomedikálního zařízení.

Vynález zahrnuje.zpracování biologické tekutiny pro neodstředivé oddělení alespoň jedné komponenty z biologické tekutiny např.- zpracování plazmy bohaté na krevní destičky k získání plazmy a koncentrátu krevních destiček nebo oddělení plazmy z plné krve. Způsob a zařízení podle vynálezu využívá oddělovacího média, které umožňuje průchod jedné komponenty biologické tekutiny jako je plazma, ale zabrání průchodu jiných komponent jako jsou krevní destičky nebo červené krvinky tímto médiem, čímž vyloučí nutnost tvrdého odstřeďování jako jedné výrobní operace. Tangenciální průtok biologické tekutiny, paralelní s horním průtočným povrchem oddělovacího média, dovoluje průchod plazmy médiem, zatímco snahu buňkových komponent nebo destiček nalepit se na povrch média odstraní a tak přispívá k zamezení průchodu destiček oddělovacím mé25 diem. V hydrodynamice toku paralelně k povrchu se skutečně získává názor, že během toku paralelně k povrchu, destičky vyvíjejí spin, který způsobuje, že se oddělují od povrchu.

V souladu s ještě jiným provedením vynálezu je zařízení pro zpracování biologické tekutiny vybaveno 'í* prostředky pro odstranění plynu, z různých součástí zařízení .

V souladu s dalším provedením podle vynálezu je zařízení provedeno tak, že získání zpět biologické tekutiny zachycené nebo zbylé v různých částech zařízení

- je maximalizováno buď působením objemu plynu na zachy · cenou nebo zbytkovou biologickou tekutinu tak, že ji protláčí těmito součástmi až do určeného kontejneru nebo do funkčního biomedikálního zařízení nebo zbytkovou kapalinu do určeného kontejneru nebo funkčního biomedikálního zařízení dostane pomocí rozdílu tlaku (např. gravitačním spádem, tlakovou manžetou, odsátím a pod ,) .

Způsob a zařízení podle vynálezu dále umožňuje , provést odstranění leukocitů z biologické tekutiny (např. nahromaděných červených krvinek nebo plazmy bohaté na krevní destičky) současně s jejím zpracováním. Jak je biologická tekutina převáděna z jednoho kontejneru do druhého kontejneru, jsou leukocity odstraněny příslušným funkčním biomedikálmm zařízením a leukoci

- 2ó tů zbavená tekutina je shromážděna v příslušném kontejneru. V souladu s vynálezem zajištuje zařízeni zpracování biologické tekutiny jako plné krve na plazmu bohatou na krevní destičky a nahromaděné červené kxvLnky-—.El azma - - bo ha t á— n a - kr-evn í- — d,©st4rčky— j e—zbaven a leukocitů tak, že se- vloží mezi sběrny krevní vak a první satelitní vak alespoň jedno funkční biomedikální zařízení obsahující alespoň jedno porézní médium pro odstranění leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky; nahromaděné červené krvinky jsou zbaveny leukocitů tak, že se vloží mezi sběrný krevní vak a druhý satelitní vak alespoň jedno funkční biomedi kální zařízení obsahující alespoň jedno porézní médium pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek.

Zařízení podle vynálezu také zahrnuje odstředování, kde jedno (nebo obě) z vložených funkčních biomedikálnich zařízení obsahujích sestavy filtrů pro zachycení leukocitů je sestaveno v součinnosti s nádobou odstředivky takovým způsobem, že funkční biomedikální zařízení, porézní média která obsahuje, stejně jako kontejnery nejsou poškozeny velkými silami, vznikajícími během odstřeďování.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je provedeni zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu, kde je biologická tekutina rozdělována na komponenty odstřeďováním. Na obr. 2 je další provedení zařízeni pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu, obsahující neodstředivé oddělovací zařízení. Na obr. 3 je nakresleno zařízení podle vynálezu, vybavené prostředky pro přívod a odvod plynu. Obr. 4 představuje perspektivní pohled na sestavu filtru, nádobu odstředivky a držák k zajíštění správné polohy sestavy filtru v nádobě. Obr. 5 je boční pohled na zařízení podle vynálezu. Obr. 6 je řez zařízením podle vynálezu, ukazující první cestu průtoku kapaliny oddělovacím zařízením. Obr. 7 je řez podle linie A-A z obr. 6, obr. 8 je řez podle linie B-B z obr. 6. Obr. 9 je řez zařízením podle vynálezu, ukazující druhou cestu toku kapaliny v oddělovacím zařízení, obr. 10 je řez podél linie C-C z obr. 9 a obr. 11 je řez podél linie D-D z obr. 9.

wssiasaissuc^BsgKtusssuíBjaaáia^K^ia^^

- 28 Příklady provedeni vynálezu

Vynález obsahuje zařízení pro zpracování biologické tekutiny, které sestává z prvního a druhého kontejneru a z vedenišpbjujiclho tyto kontejnery a z alespoň jednoho třetího kontejneru a vedeni, spojujícího první kontejner a třetí kontejner a má mezi prvním a třetím kontejnerem umístěno alespoň jedno první funkční biomedikální zařízeni obsahující alespoň jedno porézní médium a má mezi prvním a druhým kontejnerem alespoň jedno sekundární funkční biomedikální zařízení obsahující alespoň jedno porézní médium. První funkční biomedikální zařízení může obsahovat médium pro odstranění leukocitů,' médium pro zabránění průchodu červených krvinek, sestavu obsahující médium pro odstranění leukocitů a médium pro zabráněni průchodu červených krvinek nebo kombinaci těchto medií. Druhé funkční biomedikální zařízení může obsahovat médium pro odstranění leukocitů, které může podle volby zahrnovat filtrační prvek mikroshluků a/nebo prvek předfiltrace gelu.

Zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu obsahuje první kontejner, první funkční bio— medikálňí zařízení, obsahující médium pro zabránění průchodu červených krvinek, přičemž toto první funkční biomedikální zařízeni je v součinnosti s prvním kon—

Itlw.i tejnerem a určuje první cestu toku; druhé funkční biomedikální zařízení, obsahující médium pro odstranění leukocitů které je v součinnosti s prvním kontejnerem a určuje druhou cestu toku.

Podle tohoto příkladu provedení zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu obsahuje první kontejner na biologickou tekutinu v součinnosti s prvním funkčním biomedikálnim zařízením, obsahujícím médium pro zabránění průchodu červených krvinek a pak třetí a podle výběru i čtvrtý ukládací kontejner. První kontejner je také v součinnosti s druhým funkčním biomedikálnim zařízením a pak s druhým ukládacim kontejnerem.

V jiném příkladu provedení je zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu provedeno tak, že biologická tekutina je přiváděna z prvního kontejneru do prvního funkčního biomedikální zařízení obsahujícího médium pro zabráněni průchodu červených krvinek a pak do třetího a eventuálně čtvrtého ukládacího kontejneru. Biologická tekutina je také přiváděna z prvního kontejneru do druhého funkčního biomedikálního zařízení a pak do druhého ukládacího kontejneru.

V dalším příkladu provedeni podle vyhálezu zařízeni pro zpracování biologické tekutiny obsahuje první a druhý kontejner, tyto kontejnery jsou navzájem propojené vedením a funkční biomedikální zařízení obsahu- 30 jící alespoň jedno porézní medium pro odstraněni leukocitů z nahromaděných červených krvinek jehož kritické smáčecí povrchové napětí je větší než asi dyn/cm.

— ” Způ^ob^prá^cóváni^bio^rb^gfcke^tekuUí 'ňy~jpoďI^~vynS^· lezu sestává z převádění biologické tekutiny z prvního kontejneru do prvního funkční biomedikální zařízení obsahujícího médium pro zabráněni průchodu červených krvinek a z převádění biologické tekutiny z prvního kontejneru do druhého funkčního biomedikálního zařízení .

Příklad způsobu zpracování biologické tekutiny podle vynálezu zahrnuje převádění horní vrstvy biologické tekutiny zprvního kontejneru do prvního biomedikálního zařízení, obsahujícího médium pro zabránění průchodu červených krvinek a z převádění usazené vrstvy biologické tekutiny z prvního kontejneru do druhého funkčního biomedikálního zařízení.

Příklad provedení zařízení pro zpracování biologické 'tekutiny podle vynálezu je nakreslen na obr. 1. Celé zařízení 10 pro zpracování biologické tekutiny může obsahovat první kontejner nebo sběrný vak 11, jehlu nebo trubičku 2, přizpůsobenou pro zavedení do žíly dárce, sestavu 12 pro zabráněni průchodu Červených krvinek, sestavu filtru 13 pro odstraněni leukocitů, třetí kontejner 41, čtvrtý kontejner 42, sestavu ov.n;

- 31 17 pro odstranění leukocitů z nahromaděných Červených krvinek a druhý kontejner .18. Každé z těchto funkčních biomedikálních zařízení nebo kontejnerů mohou být navzájem propojeny potrubím, s výhodou pružnými trubičkami 20 .· 21. 25, 26. 27 nebo 28. Uzávěr, ventil nebo přepouštěcí a přepojovací prvky nebo trubičky (nezobrazeno) . mohou být rovněž umístěny v potrubí nebo ve sběrných a/nebo satelitních vacích, popřípadě mohou být použity vnější svorky. Tento uzávěr (uzávěry) se otevře, má-li tekutina proudit mezi vaky.

Tak jak ukazuje obr. 1 sběrný vak 11 (obsahující horní vrstvu 31 a usazenou vrstvu 32, je kapalně propojen se sestavou 12 pro zabránění průchodu červených krvinek, se sestavou 17 pro oddělení leukocitů z nahromaděných červených krvinek a s příslušným potrubím 20, 25. Sestava filtru 13 pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek je kapalně propojena potrubím 21' se sestavou 12 pro zabránění průchodu červených krvinek a je také propojena potrubím 27 se třetím kontejnerem 41. Tento kontejner je dále propojen potrubím 28 se čtvrtým kontejnerem 42.

Jakýkoliv počet a kombinace funkčních biomedikálničh zařízení je vhodný. Odbornici v daném oboru mohou objevit další možnosti provedení a kombinací popsaného vynalezu, které ovšem spadají také do předmětu vynálezu .

- 32 Vynález rovněž zahrnuje způsob zpracování biologické tekutiny obsahující převedení biologické tekutiny z prvního kontejneru do prvního funkčního biomedikálního zařízení, obsahujícího médium pro zabránění průchodu červených krvinek, kterým biologická tekutina prochází určenou první cestou toku a převod biologické tekutiny z prvního kontejneru do druhého funkčního biomedikálního zařízení, obsahujícího médium pro odstranění leukocitů, kterým biologická tekutina prochází určenou druhou cestou toku.

V jiném příkladu provedení nakresleném na obr. 2 je jiná oddělovací sestava. Příklad zařízeni zpracujícího krev, nakrésleného na obr. 2, obsahuje oddělovací sestavu neodstřeďovacího typu a je obecně podobné zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu z obr. 1 s výjimkou toho, že má přídavné funkční biomedikální zařízení 14 (např. neodstřeďovací oddělovací zařízení). Třetí kontejner .15, čtvrtý kontejner 16 a vedení 22, 23 a 24. Toto funkční biomedikální zařízení 14 je kapalně propojeno se sestavou 13 pro odstranění leukocitů, s třetím kontejnerem 15 a čtvrtým kontejnerem 16.

Podle jiného přikladu provedení je zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu vybaveno prvním kontejnerem pro biologickou tekutinu, napojeným na třetí funkční biomedikální zařízení, které obsahuje

- 33 neodstřeďovaci oddělovací zařízeni, jež je ve spojeni s třetím podle výběru i se čtvrtým ukládacím kontejnerem^ druhým ukládacím kontejnerem, napojeným na první kontejner; prvním funkčním biomedikálním zařízením umístěným, mezi první kontejner a třetí funkční biomedikální zařízení a na ně napojeným, přičemž první funkční biomedikální zařízeni obsahuje alespoň jedno médium pro odstranění leukocitů, médium pro zabránění průchodu červených krvinek, nebo jejich kombinaci; a druhé funkční biomedikální zařízení umístěné mezi první kontejner a druhý ukládací kontejner, obsahující médium pro odstranění leukocitů, které může podle výběru obsahovat prvek filtru na mikroshluky a/nebo prvek pro předfiltrování gelu.

Dále zahrnuje způsob zpracování biologické tekutiny podle vynálezu přecházení biologické tekutiny z prvního kontejneru prvním funkčním biomedikálním zařízením, obsahujícím alespoň jedno médium pro odstranění leukocitů. médium pro zabráněni průchodu červených krvinek a kombinované médium pro odstraněni leukocitů a pro zabránění průchodu červených krvinek a následně přecházení biologické kapaliny třetím funkčním biomedikálním zařízením, obsahujícím neodstředivé oddělovací zařízení k alespoň třetímu a dle výběru čtvrtému ukbádacímu kontejneru, přecházení biologické kapaliny v prvním kontejneru druhým funkčním biomedi

- 34 kálním zařízením, obsahujícím médium pro odstranění leukocitů a pak přecházení biologické tekutiny do druhého ukládacího kontejneru.

Podle ještě jiného přikladu provedení zařízení pro zpracován L_bi o logické_____tekutí ny pod 1 a vyná 1 ezu. obsahuje první- kontejner pro biologickou tekutinu ve spojení s třetím funkčním biomedikálním zařízením, obsahujícím neodstředivé oddělovací zařízení, které je ve spojení s třetím a dle výběru s čtvrtým ukládacím kontejnerem; druhý ukládací kontejner ve spojení s prvním kontejnerem; první funkční biomedikální zařízeni umístěné mezí, první kontejner a třetí funkční biomedikální zařízení a s nimi propojené, přičemž první funkční biomedikální zařízení obsahuje alespoň dvě média pro odstraněni leukocitů, médium pro zabránění průchodu červených krvinek a kombinované médium pro odstranění leukocitů a současně pro zabránění průchodu červených krvinek; a druhé funkční biomedikální zařízení. umístěné mezi první a druhý kontejner, obsahující médium pro odstranění leukocitů......

Dále způsob zpracováni biologické tekutiny sestává z procházení biologické tekutiny z prvního kontejneru funkčním biomedikálním zařízením obsahujícím alespoň dvě média pro odstranění leukocitů. médium pro zabránění průchodu červených krvinek a kombinované médium pro odstranění leukocitů a pro zabráněni průchodu

- 35 a jejich vzájemné propojení tejner a vzájemné propojeni tím kontejnerem; přičemž červených krvinek; následné procházení biologické tekutiny třetím funkčním biomedikalnim zařízením, obsahujícím neodstředivé oddělovací zařízení: pak přecházeni biologické tekutiny do třetího a dle výběru čtvrtého ukládacího kontejneru; procházeni biologické tekutiny v prvním kontejneru druhým funkčním biomedíkálním zařízením obsahujícím médium pro odstraněni leukocitů do druhého ukládacího kontejneru.

V dalším příkladu provedení nakresleném na obr. 3, může vynález také obsahovat alespoň jeden přívod plynu a/nebo vývod plynu např. zařízení na obr. 1 a 2 může také zahrnovat přívody plynu a vývody plynu tak, jak ukazuje obr. 3. Zařízení z obr. 3 zahrnuje dvě sady přívodu a vývodu plynu, ve spojení se dvěma funkčními biomedikálními zařízeními. Přívod 53 plynu a vývod 54 plynu jsou příslušně zařazeny před nebo za sestavy filtru .13 pro odstranění leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky a podobně přívod 51 plynu a odvod 52 plynu jsou příslušně zařazeny před nebo za sestavy 17 pro odstranění leukocitů z nahromaděných

Červených krvinek.

Zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu obsahuje první kontejner a druhý kontejner alespoň jeden třetí konprvního kontejneru s třemezi prvním kontejnerem

- 3ó a třetím kontejnerem je umístěno alespoň jedno funkční biomedikální zařízeni obsahující médium pro zabráněni průchodu červených krvinek; přičemž mezi prvním kontejnerem a třetím kontejnerem nebo mezi prvním kontejnerem adruhým 'kontějnerem je umístěn alespoň' jeden vstup nebo výstup plynu.

Způsob zpracování biologické tekutiny podle vynálezu obsahuje procházení biologické tekutiny z prvního kontejneru prvním funkčním biomedikálním zařízením, obsahujícím médium pro zabránění průchodu červených krvinek; a pak procházení biologické tekutiny do třetího a dle výběru čtvrtého ukládacího kontejneru; a přecházení biologické tekutiny z prvního kontejneru do druhého ukládacího kontejneru; přičemž přecházení biologické tekutiny do alespoň jednoho z obou ukládacích kontejnerů t.j. druhého nebo třetího, zahrnuje buď vypuzování plynu ze zařízení pro zpracováni biologické tekutiny vývodem plynu nebo přiváděním plynu do zařízení pro zpracování biologické tekutiny přívodem plynu

Funkce zařízení pro zpracovaní biologické tekutiny podle vynálezu může být popsána následovně: Biologická tekutina je umístěna .do prvního kontejneru nebo sběrného vaku, kde se zpracování provádí. Např. biologická tekutina může být odstřeďovana. aby se vytvořila horní vrstva a vrstva sedimentu. Horní vrstva může být

V přemístěna z prvního-kontejneru do jiného kontejneru přes funkční biomedikální zařízení (např. obsahující mé.d.i.um..pro...zabráněni_ průchodu červených krvinek) . Vrstva, usazeniny v prvním kontejneru může přejit do jiného kontejneru po projití dalším funkčním biomedikálním zařízením (např. obsahujícím medium pro odstraněni leukocitů) .

Jak je vidět z obrázku, biologická tekutina (např. dárcovská krev) je přijímaná přimo do sběrného vaku 11. Sběrný vak 11 s nebo bez dalších prvků zařízení může pak být odstřeďován za účelem rozdělení biologické tekutiny na horní vrstvu 31 a usazenou vrstvu 32. Po odstřeďování, je-li použita plná krev, je horní vrstva principiálně plazma bohatá na krevní destičky a usazená vrstva jsou nahromaděné červené krvinky. Biologická tekutina může být převedena ze sběrného vaku odděleně, zvlášť horní vrstva a zvlášť usazená spodní vrstva. Je možné umístit svorku nebo něco podobného mezi sběrný vak 11 a pružné trubičky 25 nebo do potrubí, aby bylo možné zabránit vytékání horní vrstvy z otvoru nesprávné trubky.

Pohyb biologické tekutiny zařízením je způsoben udržováním rozdílného tlaku mezi sběrným vakem a místem určení biologické tekutiny (t.j. kontejnerem jako jé satelitní vak nebo jehla na konci vedení). Zařízeni podle vynalezu lze využit v běžných zařízeních pro vytváření rozdílu tlaku, jako jsou např. čerpadla. Jako příklad prostředku pro ustaveni tohoto rozdílu tlaku může být tlaková výška, vyvíjeni tlaku na sběrný vak (např. rukou nebo tlakovou manžetou), nebo umistěním jiného kontejneru (např. satelitního vaku) v komoře (např. vakuové komoře), která ustaví rozdíl tlaku mezi sběrným vakem a tím jiným kontejnerem. Do rozsahu vynálezu by také spadalo čerpadlo, které vyvíjí v podstatě stejný tlak v celém sběrném vaku.

Jak biologická tekutina přechází z jednoho vaku do dalšího, může procházet alespoň jedním funkčním biomedikálním zařízením které obsahuje alespoň jedno porézní médium. Typické je. jestliže biologická tekutina je vrchní vrstva- (např. -plazma - bohatá na krevní destičky) může procházet ze sběrného vaku jedním nebo více zařízeními nebo sestavami obsahujícími jedno nebo více porézních médií - médium pro odstranění leukocitů, médium pro zabránění průchodu červených krvinek, porézní médium, které kombinuje médium pro zabránění průchodu červených krvinek s médiem pro odstranění leukocitů v jednom porézním médiu nebo medium pro odstranění leukocitů a médium pro zabráněni průchodu červených krvinek v sériích. Ve výhodném provedení, jestliže biologická kapalina je vrchní vrstva jako je plazma bohatá- na krevní destičky, tato vrchní vrstva prochází médiem pro zabránění průchodu červených krvi39 nek a pak médiem pro odstraněni leukocitů. Vrchní vrstva teče. dokud červené krvinky nepřijdou do kontaktu s médiem pro zabráněni průchodu červených krvinek a tok je zastaven. Horní vrstva, která je pak zbavena leukocitů po průchodu médiem pro odstraněni leukocitů, může být odvedena ze zařízeni a příslušné komponenty mohou byt dále zpracovávány.

Jestliže je zpracovávaná biologická tekutina usazenou vrstvou (např. nahromaděné červené krvinky), může procházet ze sběrného vaku do svých příslušných satelitních vaků přes alespoň jedno zařízení nebo sestavu obsahující alespoň jedno porézní médium vhodné pro tuto usazenou vrstvu. Sběrný vak 11, obsahující nyní hlavně červené krvinky, je vystaven působení rozdílu tlaků, jak již bylo popsáno dříve, za účelem smočení tekutinou sestavy 17 pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek a pro umožněni toku. Jak nahromaděné červené krvinky přechází ze sběrného vaku do satelitního vaku nahromaděných červených krvinek mohou procházet alespoň jedním zařízením nebo sestavou , obsahující alespoň jedno porézní médium pro nahromaděné červené krvinky.

Jak bylo dřivé poznamenáno, zařízeni nakreslené na obr. 2 je podobné zařízení, které bylo dříve popsáno na obr.. 1 s výjimkou přídavné oddělovací sestavy, která zahrnuje neodstředivé oddělovací zařízeni 14.

- 40 ktere je vloženo mezi sestavu filtru pro oddělováni leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky a třetí kontejner. A dále, liší se od zařízeni nakresleného na obr. 1 tim, že třetí a čtvrtý kontejner nejsou navzájem propojeny potrubím. Při použiti tohoto zařízení může vrchní vrstva (např. plazma bohatá na krevní destičky) procházet médiem pro odstranění leukocitů a pak procházet neodstředivým oddělovacím zařízením 14. kde může být zpracována a rozdělena do komponent které jsou odděleně .odváděny do třetího kontejneru .15 a čtvrtého kontejneru 16. Jestliže vrchní kapalina je plazma bohatá na krevní destičky, pak může být rozdělena na plazmu a koncentrát krevních destiček, jak plazma bohatá na krevní destičky prochází neódstřédivým oddělovacím zařízením.

Za jistých okolností může být žádoucí maximálně využít zbytku biologické tekutiny, která zůstala zachycena na vstupu a v různých součástech zařízení pro zpracování biologické tekutiny podle vynálezu. Např. za běžných podmínek a pří použití běžného zařízeni, biologická tekutina bude ze systému odvádéna, dokud není tók zastaven, což může byt když např. polovina vaku je vyprázdněna. V jednom provedení podle vynálezu je zbytková' tekutina dále zpracovávána zařízením za pomoci aspoň jednoho vstupu plynu a/nebo výstupu plynu. Příklad takové sestavy je uveden na obr. 3.

- 41 Zajištuje mnohem dokonalejší vyprázdnění kontejneru nebo funkčního biomedikalního zařízení. Jakmile je dokona-l-e- vyprázdněn .ko.ntej..n.e..r. .._n.é.£>o...funkční.. biomedikalni zařízeni, tok je zastaven automaticky.

Jiné provedení zařízení podle vynálezu také obsahuje držák, který zajištuje, aby funkční biomedikálni zařízení obsahující sestavu filtru nebo jednu či více částí této sestavy, v průběhu odstřeďování setrvaly na svém místě, takže nejsou poškozeny tlaky, vznikajícími v průběhu odstřeďování.

Tento příklad provedení ' podle vynálezu bude lépe objasněn pomoci obrázku 4. Během odstřeďování, kdy jsou červené krvinky koncentrovány u dna sběrného vaku, mohou vznikat síly až 5000 x větší než je gravitační síla (5000 G) . Proto je sběrný vak s výhodou pružný, stejně jako ostatní vaky, což jim umožňuje rozložit se u dna a kolem stěn nádoby. 120 odstředivky,.

takže vaky samy jsou vystaveny malému nebo žádnému napětí .

V kontrastu k pružnosti a poddajnosti vaků a potrubí, porézní medium je většinou uloženo v pevnem plastikovém, pouzdru, (kombinaci těchto médii nazyvame sestavou filtru). Pouzdro porézního média nahromaděných červených krvinek je obecně většího rozměru než pouzdro porézního media plazmy bohaté na krevní, destičky a je proto vystaveno většímu nebezpečí. že bude v průběhu odstřeďováni trpět nebo se dokonce poškodí. Např. typická sestava filtru nahromaděných červených krvinek ' může vážit okolo 20 gramů (asi 0.04 libry), ale její účinná' hmotnost může být 5000 x větší t.j. kolem 200 liber v podmínkách odstřeďováni o 5000 G. V běžném odstřeďovacím zařízeni je proto velmi obtížné vyhnout se popraskáni plastikového pouzdra. Dokonce i při velmi pečlivém uložení sestavy filtru nahromaděných červených krvinek v nádobě odstředivky je pravděpodobné, že dojde kpoškozeni plastikových potrubí nebo vaků. Dále, není žádoucí zvětšovat nádobu odstředivky pro uložení sestavy filtru do nádoby pro odstře— ďování, poněvadž to nepředstavuje jen větší rozměr a větší cenu odstředivky, ale vyžádalo by si to rovněž vyškolení mnoha techniků, kteří tuto výrobu provádějí, aby dokázali odborně shromažďovat sady krevních vaků do nových typů nádob odstředivek. Z toho vyplývá, že je žádoucí, aby nové krevní kolekce a výrobní zařízení nebo sada.byly použitelné v existujících nádobách odstředivek. Podle vynálezu je výhodné uloženi sestavy filtru nahromaděných červených krvinek mimo působeni největších sil, nejlépe vně, nebo alespoň částečně vně nádoby odstředivky tak, jak je nakresleno na obr. 4.

Na obr. 4 nádoba 120 zobrazuje nádobu, jak je použita v běžné praxi krevních bank. Tyto nádoby jsou typicky konstruovány s těžkými stěnami z vysokopevnos44 plocha porézního média byla v zásadě kolmá ke gravitační síle vybuzené v průběhu odstřeďování. Tedy držák a sestava f i 1tru by měly 'byt umrstěny na nebo v nádobě odstředivky, aniž by narušovaly normální volny otáčivý pohyb nádoby 120 v průběhu rotace odstředivky.

Protože sestava pro odstraněni leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky je poměrně malá a velmi lehká, může být umístěna v nádobě s krevními vaky a potrubím. V jiném provedení podle vynálezu drážka 124 může být upravena tak, aby držela více než jednu sestavu filtru např. obě sestavy filtru nahromaděných červených krvinek a plazmy bohaté na krevní destičky.

V jiném příkladu provedení může být použit větší držák pro přidržování první sestavy filtru a druhý držák. přidržující druhou sestavu filtru, může být uložen na prvním držáku a sestavě filtru. Odborníci pochopí, že k zajištění těchto funkcí mohou být použity různé návrhy sestav a/nebo prostředků. .

V souladu s vynálezem by měly sestavy pro zpracování biologické tekutiny vydržet tvrdé podmínky při sterilizaci a odstřeďování, sestávající běžně z radiační sterilizace (pří asi 2,5 Megaradů) a/nebo zpracováni v autoklávu (při asi 110*C do asi 120’C po dobu od 15 do 60 minut) a/nebo odstřeďování (běžně kolem

2500 až 3500 G po dobu od 5 do 15 minut, ovšem v závislosti na tom, která komponenta biologické tekutiny

- 43 itJsAth.

Λ«ί.

<í;.i>.Í‘(,ť5.'í9'Í.^-AÍJilíh..'í:rui5TÍíKťrk»íCz'iÍ.‘í7«j«'»hi«iri'Jíií'i'l'<’fri!.)iíiXixZ.ír.’riSÍ'*ⁱ<'.'wVSÍ.-i;.v^,-.’iVxt-.'':iyX-.AA· tni oceli, které mají otvor 121. kterým se vkladaji krevní vaky, jejich satelitní vaky a potrubí, ktere je vzájemně spojuje. Držák 122 použitý k přidržování sestavy filtru může být z vysokopevnostního materiálu, přednostně z kovu, nebo kovové slitiny, nejvíce lze doporučit titan nebo nerezovou ocel pro jejich pevnost a snadnost jejich údržby ve zdravotnických podmínkách. Spodní část 123 držáku 122 je vytvořena tak, aby těsně zapadala do otvoru 121 s výhodou do hloubky asi 0,5 do asi 1 cm. Pro umístění a/nebo udržování držáku 122 v nádobě 120 mohou být použity pružné svorky nebo jiné prostředky. Drážka 124. vytvořená v horní části držáku 122 je určena pro uložení výstupního kanálku 125 sestavy filtru 114 a k tomu, aby umožnila spodní části sestavy 114 filtru spočinout na plochém horním povrchu držáků 122 sousedícím s drážkou 124. Střední část 126 drážky 124 může být tvarována tak, aby kanálek 125 sestavy 114 filtru zapadl těsně alespoň do části drážky 124. Konce drážky 124 jsou s výhodou zmenšeny ve své šířce, takže pružné potrubí 112, napojené na vstup a výstup sestavy 114 filtru, je pevně zachyceno, čímž pomáhá ustavit sestavu 114 filtru při ukládáni'na držák 122. Nepodepřené části pružného potrubí 112 pak klesnou do nádoby ve spojení s vyrovnanou sadou krevní kolekce, kterou nádoba již obsahuje. Je výhodnější, když držák 122 přidržuje sestavu 114 filtru tak. aby 'í ' •Vu>‘.

je určena k maximálnímu vytěženi. Odstřeďování může byt kolem 5000 G po dobu asi od 10 do 20 minut).

.......Kontejnery používané v zařízení'“pro zpracování biologické tekutiny mohou být konstruovány z jakéhokoliv materiálu kompatibilního s biologickou tekutinou a schopného vydržet podmínky sterilizace a odstřeďováni. široká paleta těchto kontejnerů je již známa. Např. sběrné a satelitní vaky jsou běžně vyráběny z pláštifikovaného polyvinilchloridu, např. PVC plášti fikované dlokty1ftalanem, dietylhexylftalanem, nebo trloktyltrimel1itatem. Vaky mohou být také vytvořeny z polyolefinů polyuretanu, polyesteru a polykarbonátu.

V uvedeném příkladu provedení může být potrubím jakékoliv vedení nebo prostředky které umožňují kapaI linné propojení mezi kontejnery a bývá vyrobeno ze stejného pružného materiálu, který je použit pro kontejnery. zejména z plast ifikovaného PVC. Potrubí může zasahovat do vnitřního prostoru kontejneru a může být použito např'. jako syfon. Dále zde může být řada potrubí zajiáťujících kapalinné propojení k jakémukoliv jednotlivému kontejneru a může vest různými cestami např. alespoň dvě trubky mohou vest k vrchní části sběrného vaku nebo ke dnu vaku, nebo trubka ke každému konci vaku·.

•j·Dále mohou byt potrubí. funkčníbiomedikaim zařízení a kontejnery směrovány tak, že určuji různé

- 4ό cesty toku biologické tekutiny např. je-li zpracovávána plná krev, může téci plazma bohatá na krevní destičky podél první určené cesty toku, t.j. protékat sestavou média pro zabránění průchodu červených krvinek a sestavou média pro odstranění leukocitů a dále do satelitního vaku. Podobně nahromaděné červené krvinky mohou téci druhou určenou cestou toku např. protékat médiem pro odstraněni leukocitů a do satelitního vaku. Pokud existují různé určené nebo nezávislé cesty toku, biologická tekutina (např. plazma bohatá na krevní destičky a nahromaděné červené krvinky) může téci souběžně nebo postupně.

Uzávěry, ventily, svorky^ přepouštěcí uzávěry nebo podobně jsou umístěny uvnitř nebo vně potrubí .~ Je třeba zdůraznit, že vynález není omezen druhem materiálu použitým pro konstrukci kontejneru nebo vedení které tyto kontejnery spojuje.

• Skladba různého porézního média bude záviset částečně na požadované funkci, např. na zadržení červených krvinek nebo odstraněni leukocitů. Výhodná skladba různých porézních medii je pletenina nebo tkanina sestávající z vláken, které jsou s výhodou termoplastické. Vlákna porézního média mohou obsahovat jakékoliv vlákno kompatibilní s biologickou tekutinou a mohou byt buď přírodní nebo· syntetickáVlákna, použita pro porézní médium nahromaděných červených krvinek ma- 47 jí s výhodou kritické smáčecl povrchové napéti asi kolem 53 dyn/cm, pro porézní médium plazmy bohaté na

-------kr.ev-n.l~...des.tičky. .as.i.....ko.lem-70 dyn/cm. . Pod 1 e. vynálezu jsou vlákna s výhodou upravována nebo zpracovávána tak, aby dosah1 a zyySeneho kr i tického ,. smáčeclho povrchového napětí např. vlákna mohou být povrchově upravována pro zvýšeni kritického povrchového smačecího napětí vláken. Také mohou být použita, vlákna tmelená, tavená nebo jinak fixovaná jedno k druhému nebo mohou být mechanicky svinuta. Jiná porézní média, např. otevřené komůrkové pěnové plasty s povrchem upraveným jak bylo popsáno výše, mohou být použity podobně .

Zatím co porézní média mohou být vyráběna z jakéhokoliv materiálu-kompatibilního s biologickou tekutinou, praktická úvaha vede k tomu, aby byla dána přednost použití komerčně dostupných materiálů. Porézní média podle tohoto vynálezu mohou být s výhodou vytvořena např. z jakéhokoliv syntetického polymeru schopného tvořit vlákna a sloužit jako substrát pro roubováni . S výhodou by měl polymer býu schopen reakce alespoň s.jedním etylénicky nenasyceným monomerem pod vlivem ionizační radiace aniž by matrice byla výrazně nebo nadbytečněnepříznivě ovlivněna radiaci. Vyhovující polymery pro použití jako substráty jsou ze jména polyolefiny, polyestery, polyamidy, polysulfony, akryι·>·

ly, polyakryIonitrily, polyaramidy, polyarylenove oxyly a sulfidy a polymery kopolymery, tvořene nalogennimi olefiny a nenasycenými nitrily. Příkladem mohou být polyviny1iden fluorId, polyetylén, polypropylen, celúlózovy acetát a Nylon 6 a óó. Výhodné polymery jsou polyolefiny, polyestery a polyamidy. Nejvyhodnější polymer je polybutylen tetraftalát (PBT).

Povrchové vlastnosti vlákna mohou zůstat neupravené, nebo mohou být upraveny četnými způsoby např.

chemickými reakcemi včetně vlhké nebo suché oxidace povlékáním povrchu tak, že se na něj nanáší polymer nebo roubovacími reakcemi, z nichž substrát nebo vlákenný povrch je aktivován před nebo během vlhčenj vlákenného“ povrchu vystavením působení ' energetického zdroje jako je teplo. Van der Graffův generátor, ultrafialové světlo nebo různé jiné formy radiace nebo podrobením vláken působení plynového plazma. S výhodou se používá metoda roubovací reakce používající gama záření např. z kobaltového zdroje.

Příklad techniky radiačního roubování využívá alespoň jednoho ze skupiny monomerů, obsahující podíl etylénu nebo akrylu a druhé skupiny. která patří s výhodou do hydrofilní skupiny (např. -COOH. nebo -OH). Roubování vlákenného média může také být uskutečněno sloučeninami obsahujícími etyienově nenasycené skupiny jako akrylové části kombinované hydroxilni

SQBBSESS3mSS£Í&Sí

- 49 skupinou, přednostně monomery, jako hydroxylety 1, metakrylát (HEMA), nebo kyselina akrylová. Sloučeniny obsahuj.i.ci____ety lénoyě ...nj^nasy_cenou. skupinu mohou___být kombinovaný sekundárním monomerem jako je metylakrylát (MA) , metylmetakrylát (MMA) nebo kyselina metakrylová (MAA). MA nebo MMA jsou s výhodou vpraveny do porézního media použitého pro upravu nahromaděných červených krvinek a MAA je s výhodou vpraveno do porézního média použitého pro úpravu plazmy bohaté na krevní destičky. S výhodou je váhový poměr MAA ku HEMA v upravovači směsi asi mezi 0,01 ku 1 a asi 0,5 ku 1. S výhodou je monomerový váhový poměr MA nebo MMA ku HEMA v upravovači směsi mezi asi 0,01.ku 1 a asi 0,4 ku 1. Použitím HEMA přispívá velmi vysokému kritickému smáčecímu povrchovému napětí. Analogicky s podobnými funkčními vlastnostmi může být také. použita úprava vlastnosti povrchu vláken.

Pro všechny dříve popsané variace porézního media pro použití s biologickou tekutinou jako je plazma bohatá na krevní destičky, výhodná velikost kritického smačeciho povrchového napětí vláken je nad asi 70 dyn/cm běžné kolem 70- až do 115 dyn/cm a velmi výhodné je 90 až 100 dyn/cm a ještě lepší hodnota je 93 až 97 dyn/cm. Výhodné rozmezi pro zeta potenciál (při pH plazmy-7,3) je asi od -3 do asi -30 mv’ a ještě lepši rozsah je od -7 do asi -20 mV a ještě lepší roz50 sah je asi od -10 do asi -14 mV.

Je-li to požadováno, může byt rychlost protékaní biologické tekutiny funkčním biomedikálnim zařízením regulována, aby se získala celková doba průtoku od 10 do 40 minut výběrem příslušných prvků průměru, prvku tloušťky, průměrem vláken a hustotou a/nebo různými průměry potrubí at! už horního nebo spodního porézního média nebo obou, horního i spodního. V těchto rozmezích toku je dosahována účinnost odstranění leukocitů v krajním případě až 99,9%. Jestliže plazma bohatá na krevní destičky jě biologická zpracovávaná tekutina, tyto hodnoty účinnosti mohou způsobit, že v produktu koncentrátu krevních destiček bude méně než asi

-0,1-x -10® - leukocitů v jednotce- koncentrátu krevních destiček v porovnání s plánovaným cílem nebo méně nežasi 1 χ 10®.

V přikladu provedení podle vynálezu sestava pro zadržení červených krvinek s výhodou obsahuje porézní médium s plochou povrchu vláken asi 0,04 do asi 0,3 m² a ještě lépe 0,06 do asi 0,20 m². Výhodný rozsah pro plochu průtoku porézního média je asi od 3 asi do 8 cm² a ještě lepší rozsah je od 4 do asi ó cm². Výhodný rozsah pro objem dutin je od 71% do asi 83% •a ještě výhodnější rozsah je od asi 73% do asi 80%. Kvůli velmi malému rozměru zařízeni podle tohoto přikladu provedeni obyčejně vykazuje nízký ztrátový

- 51 objem. Např. je-li zpracovávanou biologickou tekutinou plazma bohatá na krevní destičky zařízeni podle tohoto

...př.i.k.l-ád.u.. provedeni zadrží uvnitř .. jen asi 0,5 až 1 cm³ plazmy bohaté na krevní destičky, což představuje méně než ΰ,5% ztracených krevních destiček.

Sestavy pro zadrženi červených krvinek vyrobené podle tohoto příkladu provedeni, které jsou např. umístěny mezi sběrný krevní vak a vak plazmy bohaté na krevní destičky budou odstraňovat asi 85% áž 99% nebo více příslušných leukocitů, což není dostačující k docílení zbytkového počtu 1eukocitů méně než 10⁶ leukocítů v jednotce koncentrátu krevních destiček. Základní funkce této sestavy je působit jako automatický ventil v průběhu procesu oddělování automatickým zastavením protékání biologické tekutiny jako např. horní vrstvy (např. plazmy bohatá, na krevní destičky) v okamžiku, kdy červené krvinky se dotknou funkčního biomedikálniho zařízeni obsahujícího porézní médium. Mechanismus tohoto jakoby ventilu nebývá dobře pochopen , ale může být zobrazen jako nahloučeni červených krvinek, jakmile dosáhnou porézního povrchu, vytvořeni bariéry, která zabráni nebo zastaví další tok horní vrstvy porézním médiem.

Nahromadění červených krvinek na styku,s porézním povrchem se ukazuje být ve vztahu ke kritickému smačecímu povrchovému napětí a/nebo k dalším méně známým vlastnostem povrchu vláken, které jsou generovány zde popsaným postupem pro upravu vláken. Tato teorie pro navrhovaný mechanismus je podporována existenci filtrů schopných vysoké účinnosti při odstraňování leukocitů z roztoku lidských červených krvinek a které máji rozměry pórů o velikosti 0,5 um, kterými červené krvinky volně procházejí a zcela bez ucpávaní, při působeni tlaku o stejné velikosti jak bylo použito v popisu vynálezu.

Na druhé straně porézní médium podle vynálezu, které má běžně průměr pórů větší než asi 0,5 um okamΛ žitě zastaví tok červených krvinek, je-li porézní médium v kontaktu s těmito červenými krvinkami . To ujka—

- zuje na to, že ventilu podobné působení není ve vztahu nebo způsobeno velikostí pórů nebo mechanismem filtrace. Mechanismus tohoto působení podobného ventilu není dobře chápáno, alé může zobrazovat vztah zeta potenciálu· a nahloučeni červených krvinek jakmile dosáhnou povrchu porézního média, vytvoření bariery, která zabrání nebo blokuje další tok biologické tekutiny obsahující červené krvinky porézním médiem.

V jiném přikladu provedení zařízení podle vynálezu plazma bohatá na krevní destičky, odvozená z jedné jednotky o asi 450 cm³ lidské krvé prochází v průběhu intervalu toku o délce asi Γ0 až 40 minut funkčním biomedikálnim zařízením s porézním médiem s výhodou

- 53 obsahujícím roubovaná vlakna s plochou povrchu v rozmezí od 0,08 do asi 1,0 m³, lepe od 0.1 do asi 0.7 m³ s objemem dutin v rozmezí od asi 50% do asi 89% a ještě lépe od asi 60% do asi 85%. Porézní médium je s výhodou ve tvaru přímého válce s poměrem průměru ke tlouštce v rozsahu od asi 7 : 1 do asi 40 : 1. Rozsah průměru vláken je s výhodou asi od 1,0 do·asi 4 um a ještě lépe vyhovující je rozsah od 2 do asi 3 um. Ve vztahu k předchozímu provedení podle vynálezu toto provedení má větší povrchovou plochu vláken, větší průtočnou plochu porézního média, menší hustotu porézního media a zvětšený objem dutin.

Všechny tyto parametry se mohou měnit. Např. průměr porézního média může být menší a tloušťka větší zatímco obsahuje totéž celkové množství vláken, nebo vlákna mohou být většího průměru při zvyšenem celkovém množství vláken nebo vlákna mohou být slisovaná jako protikus pro vložení do válcového kotouče. Všechny tyto obměny samozřejmé spadají do rozsahu vynalezu.

Jiná obměna tohoto vynálezu může obsahovat funkční biomedikální zařízeni obsahující porézní medium ve kterem první část je o vyšší hustotě než druhá část. např. funkční .biomedikální zařízeni obsahující porézní medium může obsahovat první vrstvu o vyšší hustotě pro zabránění průchodu červených krvinek a druhou o nižší hustotě pro odstranění leukocitů.

V jednom provedeni podle vynálezu porézní povrch je povrchově upraven stejným způsobem jako předchozí příklady provedeni, ale prvek plochy povrchu vlákna je zvětšen, zatímco hustota je zároveň nějakým způsobem snížena. Tímto způsobem je automatické zabráněni průtoku Červených krvinek při dotyku s nim kombinováno s vysokou účinnosti odstranění leukocitů.

Výhodný rozsah plochy vlákenného povrchu pro toto provedení podle vynálezu je od asi 0,3 do asi 2,0 m² a ještě výhodnější rozsah je od 0,35 do asi 0,6 m². Horní hranice velikosti plochy vlákenného povrchu se řídí požadavkem provést.filtraci v poměrně krátkém časovém úseku a může být zvýšena jen pokud je přípustná delší dobafiltrace. Výhodný objem dutin sestavy pro zabránění průchodu červených krvinek je v rozsahu asi od 71% do asi 83% a ještě výhodnější je od asi 75% do asi 80%. Výhodná plocha průtoku je asi od 2,5 do asi 10 cm² a ještě výhodnější plocha je od asi 3 do asi 6 cm². Účinnost odstranění leukocitů je pak na výstupu asi 99,9%. což odpovídá průměrnému obsahu zbytkových leukocitů na jednotku méně než asi 0.05 x I0⁶.

Pro všechny dříve popsané obměny porézního média pro použiti s biologickou tekutinou (např. plazmou bohatou na krevní destičky) je výhodný rozsah kritického smačeciho povrchového napětí vláken nad. asi 70 dyn/cm, běžně asi 70 až 115 dyn/cm, lepši rozsah je

----------55 až 100 dyn/cm a ještě výhodnější rozsah je 93 až 97 dyn/cm. Výhodný rozsah pro potenciál zeta (při pH plazmy (7';3j ) je- a-si·»-3-do-as-i.....—3ú-mV_;--i-e-pši--rozsah-je asi, -7 do asi -20 mV a ještě lepši . rozsah je asi -lú do asi -14 mV.

Ve výhodném provedeni podle vynalezu porézní médium pro použití s biologickou tekutinou jako je vrchní vrstva (např. plazma bohatá na krevní destičky) běžně obsahuje typ zařízení popsaného v US pat. 4 880 548 zde již zmíněný.

Ve výhodném provedení podle vynálezu porézní médium pro použiti s biologickou tekutinou jako je usazená vrstva (např. nahromaděné červené krvinky) běžně obsahuje typ zařízení, popsaného v US pat. 4 925 572 a US pat. 4 923 620 oba zde již zmíněné.

Jak již bylo popsáno, při zpracovaní usazene vrstvy jako jsou nahromaděné červené krvinky, může tato vrstva procházet sestavou filtru pro odstraněni leukocitů, aby se dosáhlo snížení obsahu leukocitů v usazené vrstvě. Podle vynálezu, porézní médium pro odstraněni leukocitů z te čásLí biologické tekuti ny . kt,era obsahuje nahromaděné červeně krvinky, obsahuje prvek odstraňující leukocity. Výhodný prvek pro tento účel je vyroben radiačním roubováním tavených foukaných vláken, které máji průměrný průměr od asi 1 do asi 4 um. s výhodou od 2 do 3 um. Polybutylen tetrartald- 56 tová (PBT) tkanina, která je velmi výhodným materiálem, může být slisována za tepla na objem dutin asi od

65% do asi 90% a přednostně asi od 73% do asi 88,5%.

V ^? nahromaděných červených krvinkách stejné jako v plné krvi jsou červene krvinky rozptýleny v krevní plazmě, která má povrchové napětí asi 73 dyn/cm. Pro odstranění obsahu leukocitů z nahromaděných červených krvinek je potřeba kritického smáčecího povrchového napětí většího než asi 53 dyn/cm. Kritické smáčecí povrchové napětí může běžně být nad asi 53 dyn/cm do asi 115 dyn/cm, ale vynález by neměla tahle čísla omezovat. Výhodnější kritické smáčecí povrchové napětí je nad asi 60 dyn/cm a ještě výhodnější kritické smáčecí povrchové napětí je asi od 62 dyn/cm do méně než asi 90 dyn/cm.

Porézní médium pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek je především určeno pro použití s nahromaděnými červenými krvinkami získanými z dárcovské krve během asi 8 hodin od chvíle, kdy byla krev odebrána. Může byt také použito do filt.ru nahromaděných červených krvinek, které byly skladovaný při 4‘C po dobu až několika týdnů, ale, poněvadž nebezpečí nahloučeni v průběhu filtrace roste s délkou skladováni , může být toto nebezpečí sníženo, např. předfiltróvanim.

Tato funkční biomedikální zařízeni pro odstraněni leukocitů z biologické tekutiny mohou být určena pro široký rozsah účinnosti při odstraňovaní leukocitů. Např ; p-ř-ed-pok-1· a-de-jme-,- -že--f unkčni.~biomed i ka.ln.i.. zař i zen i je určeno pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek. Jestliže porézní medium je složeno z vláken o průměru 2,6 um a hmotnosti asi

29,26 V p ( 27,98 ---- ) gramů (3) * 100 kde p - hustota vláken, gram/cm² a V = objem dutin %, pak při použití média pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek je log účinnosti definovaný jako poměr přitékající koncentrace leukocitů k vytékající koncentraci leukocitů, dán rovnicí

V log účinnosti = 25,5 ( 1 - - ) (4)

100

Ve většině použití je požadováno udržovat čas průtoku jednotky nahromaděných červených krvinek funkčním biomedikálnim zařízením při přetlaku asi od 30 do 300 mm Hg kratší .. než asi 30 až 40 minut. Aby byl tento rozsah doby toku docílen, mělo by zařízeni byt konstruováno na plochu průtoku asi od 30 do 60 cm².

Např. porézní medium o průměru 3,63 cm ipiocna

58,5 cm²) vyrobené z 7.7 g vláken o průměru 2,6 um.

o hustotě vláken 1,38 g/cm³ s objemem dutin 7ó,5%, po dosazení hodnot do rovnice(3) získáme účinnost odstranění leukocitů v souladu s rovnici (4), která bude rovna * log 6 . Takže, jestliže vtékající koncentrace byla 10® leukocitů/jednotku nahromaděných červených krvinek, pak vytékající koncentrace bude

10»

- - 10³

10⁶

Podobně s objemem V - 88,2%, použitím vláken o průměru 2,6 ym hustoty porézního média bude podle

1,38 £ 27,98 - ( 29,26

I a log účinnosti bude podle log účinnosti = 25,5

100

Takže, jestliže vtékající koncentrace leukocitů byla 10» v jednotce nahromaděných červených krvinek, vytékající 'koncentrace bude ' 10» ——· - 10⁶ v jednotce.

vláken 1.38 g/cm³, hmotnost rovnice (3):

88,2 x - )

100 ] - 3.0 gramů, rovnice (4):

88.2 ( 1 - - ) = 3.0

10³

Rovnice (3) a (4) je

59 - možné použit pro rozsah ob-

jemu dutin od asi 73¾ do 88,5¾. což obsáhne rozsah Účinnosti asi od log 3 do log 7.

Rovnice (3) a (4) jsou velmi užitečným vodítkem

’ / pro konstruování a stavbu	optimálních nebo téměř opti-
málnícn sestav . fi 1trů pro	odstranění leukocitů bez ex-
perimentováni. Odborníci	mohou z toho vyvodit další

obměny porézního média k výrobě užitečných produktů Dále jsou uvedeny příklady obměn a jejich účinek.

Požadované zařízení	změny podle
vlastnosti	rovnic (3) a (4)
Zvýšená účinnost	- sníženi průměru vláken
odstranění leukocitů	- zvýšení hmotnosti vláken - sníženi objemu dutin
snížení pravděpodobnosti	- zvětšení prvku filtrační
ucpání	plochy - provedeni předfiltrace - zvětšení objemu dutin
Snížení vnitřního	- snížení objemu dutin
zadržovacího objemu	- vyloučeni předťi ltrace - použiti jemnějších

vláken ‘¹>

όθ

Zvýšeni rychlosti toku nahromaděných červených krvinek snášení větších rozdílů tlaku

- zpracování krve tak, že nahromaděné červene krvinky mají nižší hematokrit, tedy nižší viskozitu

- použití vyšší hlavy pro

-filtraci

- zvětšení filtrační plochy za současného snížení tloušťky

- zvýšení objemu dutin filtračního prvku

- snížení' objemu dutin prvku

- použiti hrubších vláken (za cenu snížené účinnosti) použiti vláken o vyšším modulu

Použití příliš malých průměrů vláken způsobit zhroucení porézního média normálním pracovním rozdílu tlaků může při .<²’ Může způsobit nadbytečně dlouhou filt-račm dobu nebo celkové ucpaní před ukončením

......... . transfuze'........-................ .. ....

Pouzdra mohou byt vyrobena z jakéhokoliv vhodného nepropustného materiálu včetné nepropustného termoplastického materiálu. Např. pouzdra mohou být vyráběna vstřikovacím litím průhledného nebo průsvitného polymeru jako je akrylová, polystyrénová nebo polykarbonátová pryskyřice. Nejen že jsou taková pouzdra snadno a ekonomicky vyrobena, ale rovněž dovoluji pozorovat průchod kapaliny pouzdrem.

Pouzdro, do něhož je porézní médium vloženo nebo v němž je nehybně upevněno, je konstruováno tak. aby dosáhlo uspokojivých užitných vlastností, rychlého uvedení do provozu a mělo účinné větrací otvory.......

Zatím co pouzdro může být vyráběno v různem provedeni , pouzdro porézního média podle vynálezu představuje s výhodou pouzdro takové, jaké popisuji US patenty 4 880 548, 4 923 620 a 4 925 572 které jsou obecné podobné co do tvaru s pouzdrem 1 i4 na obr. 4.

Vynález zahrnuje oddělování jedné nebo více komponent z biologické tekutiny. Podle vynálezu biologická tekutina zejména krev je vystavena účinkům oddělovacího media vhodného pro průchod .alesp.oň jedne komponenty biologické tekutiny, zejmena plazmy, ale ne ji• ných komponent biologické tekutiny zejména destiček a/nebo červených krvinek. Ucpání oddělovacího media těmito komponentami je minimalizováno nebo je mu zabráněno .

Jak je nakresleno ne obr.. 5, výhodné oddělovací zařízeni podle vynálezu obsahuje pouzdro 210. které má první část 210a a druhou část 210b spojeny jakýmkoliv běžně známým způsobem. Např. první a druhá část 210a a 210b pouzdra mohou být spojeny slepením, pomocí rozpouštědla. nebo jedním či více spojovacími prostředky. Pouzdro 210 má také vstup 211 a první a druhý výstup 212 a 213. Takže první cesta 214 toku tekutiny je stanovena mezi vstupem.2X1 a prvním výstupem 212 a druhá cesta 215 toku tekutiny je stanovena mezi vstupem 211 a druhým výstupem 213. Oddělovací médium, které má první povrch 216a a druhý povrch 216b, je uložené uvnitř pouzdra 210 mezi první částí 210a pouzdra a jeho druhou částí 210b. Oddělovací médium 216 je uloženo rovnoběžně s první cestou 214 toku tekutiny a napříč druhé cestě 215 toku tekutiny.

Provedeni zařízení vynálezu může byt uskutečněno různými způsoby, aby Pyl zajištěn co největší dotyk biologické tekutiny s prvním povrchem 216a oddělovacího media 216 a aby se zabránilo ucpáni prvního povrchu 216a oddělovacího média. Např. oddělovací zařízeni může obsahovat první mělkou komoru proti prvnímu povrchu 9

216a oddělovacího media 216. První komora může obsahovat sestavu Seber, které rozptýlí protékající biologickou--t-eku-ti nu- po-celeni prvním· povrchu 216a. oddělova..-.. čího média 216. Nebo může první komora obsahovat jeden nebo více kanálků, drážek, vedení , průchodů- nebo podobně, které mohou být hadovitě vinuty, rovnoběžně položeny, mít zátočíny a spoustu různých tvarů.

Kanálky protékající tekutiny mohou mít jakýkoliv vyhovující tvar. Např. kanálky mohou mít obdélníkový nebo polokruhový průřez a konstantní hloubku. Je vyi hodné, mají-li kanálky pravoúhlý průřez a mění se co do hloubky, např. mezi vstupem 211 a výstupem 212.

Na příkladu provedení nakresleném na obr. 6, 7, a 8 vstup 211 pouzdra 210 je spojen s kanálky 220, 221 a 222 hadovitého tvaru, které jsou umistěny proti prvnímu povrchu 216a oddělovacího média 216. Tyto ka- nálky 220 až 222 rozděluji vtékající biologickou tekutinu do oddělených cest toku napřič prvním povrchem

216a oddělovacího média 216Hadovite kanálky vytvořené podél prvního povrchu 216a mohou být znovu přepojeny u prvního výstupu 212 pouzdra 210.

Konkrétní zařízeni podle vynálezu může být provedeno různými způsoby tak, aby byl minimalizován zpětný tlak přes .'oddělovací médium 216 a aby byla zajištěna dostatečně vysoká rychlost průtoku do druhého výstupu. 212. aby se zabránilo ucpáni povrchu 21óa a současné minimalizoval objem dutin. Oddělovací zařízeni obsahuje druhou mělkou komoru naproti druhému povrchu 216b oddělovacího média 216. Stejně jako první komora i druhá komora může obsahovat sestavu žeber nebo může obsahovat jeclěn 'nebo vice kanálků, drážek, vedeni, průchodů a podobně, které mohou být hadovite, rovnoběžné , zahnuté nebo mít řadu jiných tvarů.

Kanálky pro protékání tekutiny mohou být jakékoliv vhodné konstrukce a tvaru. Např. mohou mít obdélníkový polokruhový nebo trojúhelníkový průřez a konstantní nebo proměnnou hloubku. Na příkladu provedení nakresleném na obr. 9 až 11 je proti druhému povrchu 216b oddělovacího média 216 ustaveno několik hadovítě se vinoucích kanálků 231, 232, 233, 234 a 235. Tyto hadovitě se vinoucí kanálky 231 až 235 se vinou podél celého druhého povrchu 216b a mohou být u druhého výstupu 213 přepojeny. Pro vymezeni určeni kanálků 220 až 222, 231 až 235 první a druhé komory mohou být použita žebra, stěny, nebo výstupky 241, 242 a/nebo mohou přidržovat nebo usazovat oddělovací médium 216 v pouzdře 210. V příkladu provedeni podle vynálezu je ve druhé komoře více stěn 242 než v první komoře pro zabráněni deformaci oddělovacího media 216. kterou by mohl způsobit rozdíl tlaků v oddělovacím médiu.

V praxi.se ·biologická tekutina např . plná krev. nebo plazma bohatá na krevní destičky vpravuje pod vy— hovujícim tlakem do vstupu 211 pouzdra 21ú z jakéhokoliv zdroje biologické tekutiny např. biologická tekutina může být vstřikovaná'z injekční stříkačky d-o vstupu 211 nebo může být vpravena do vstupu 211 z pružného vaku použitím tlakového - spádu, tlakovou manžetou nebo čerpadlem. Ze vstupu 211 biologická kapalina vstupuje do kanálků 220 až 222 první komory a prochází prvním povrchem 216a oddělovacího média 216 směrem k prvnímu výstupu 212 pomocí první cesty 214 pro protékáni tekutiny. Alespoň jedna komponenta biologické tekutiny např. plazma prochází oddělovacím médiem 216, vstupuje do kanálků 231 až 235 druhé komory a je směrována k druhému výstupu 213 pomocí druhé cesty 215 toku tekutiny. Jak biologická tekutina pokračuje první cestou 214 toku a přes první povrch 216a oddělovacího média 216, víc a více plazmy prochází oddělovacím médiem 216. Tekutina zbavená plazmy potom vycházi z pouzdra 210 prvním výstupem 212 a je uskladněna v kontejneru 217, zatím co výstup plazmy z pouzdra 210 druhým výstupem 213 je uskladněn v -jiném kontejneru 216.

Ve spojitosti s tímto vynálezem může být použita jakákoliv biologická tekutina obsahující plazmu. Tento vynález je však zejména velmi vhodný pro použiti krve a krevních produktů ze jména plné krve a plazmy bohaté na krevní destičky. Jestliže se plazma bohata na krev66 ni destičky podrobí zpracovaní podle vynálezu, koncentrát krevních destiček a plazma bez krevních destiček může být získána bez odstředováni plazmy bohaté na krevní destičky a bez výše popsaných nevýhod. Podobně může být získána z plné krve plazma bez obsahu krevních destiček. Biologická tekutina může byt dodávána v jakémkoliv množství, vyhovujícím kapacitě celého zařízení a pomocí jakýchkoliv vhodných prostředků např. dávkováním např. tak,že je krevní vak připojen na čerpadlo nebo injekční stříkačku nebo spojitým postupem, např. odsáváním. Přiklad přístroje biologické tekutiny včetně injekční stříkačky je na obr. 5 nebo další příklad zdroje uvádí zařízeni pro shromažďování a zpracování biologické tekutiny podle US vynálezu č.07/609 654 z 6. 11. 1990 o kterém se zde zmiňujeme.

Zdroj biologické tekutiny může také obsahovat odsávací zařízení a/nebo může obsahovat zařízení, ve kterém biologická tekutina recirkuluje.

Pouzdro a oddělovací médium podle vynálezu může

- I samozřejmě být z jakéhokoliv vhodného - materiálu a v jakémkoliv vhodném tvaru. Zatímco výhodné zařízeni ma jeden vstup a dva vystupy, může byt použita i jiná konstrukce, aniž by byla dotčena správná funkce zařízení, např. větší množství vstupů pro biologickou tekutinu může byt použito, pokud bio.logicka tekutina protéká tangenciálně povrchem oddělovacího média.

Plazma může byt s výhodou skladovaná v oblasti oddělené od oddělovacího média aby se vyloučil eventuální zpětný tok plazmy zpět oddělovacím médiem do tekutiny plazmy již zbavené.

Oddělovací médium a pouzdro mohou být. z jakéhokoliv vhodného materiálu a v jakémkoliv vhodném tvaru a oddělovací médium může byt uspořádáno jakýmkoliv vhodným způsobem, pokud tok biologické tekutiny, který prochází tečně nebo rovnoběžně je udržován v dostatečném objemu, aby se vyloučilo nebo minimalizovalo přilnutí krevních destiček k oddělovací membráně. Odborníci vědí. že adheze krevních destiček může být řízena nebo ovlivňována řadou faktorů, rychlosti toku média, tvarem kanálku, hloubkou kanálku, měnící se hloubkou kanálku, povrchovými vlastnostmi oddělovacího média, hladkosti povrchu media a/nebo úhlem, pod kterým tok tekutiny protíná povrch oddělovacího média a jiné faktory. Např. rychlost prvního průtoku tekutiny je zejr měna v/nodna pro odstranění krevních destiček z povrchu oddělovacího média. Ukazalo se, že vhodná rychlost na výstupu je 30 cm/vteřinu.

Rychlost toku tekutiny obsahem biologické tekutiny, a šířkou-kanálku, na přiklad měnit od asi 0.25 palce do asi dět z obr. 7. Odborníci vědí.

může byt také ovlivněna různou hloubkou kanalku hloubka kanalku se může

0.001 palce, jak je vize požadovaná rychlost může byt docílena změnami těchto prvků. Také krevní destičky nemohou přilnout tak rychle k oddělovacímu médiu ma-li toto médium hladký povrch ve srovnaní s membránou, která má hrubší povrch.

Podle vynálezu oddělovači médium sestava z porézního media vhodného pro průchod plazmy. Oddělovací medium. jak je zde použito může obsahovat polymerová vlákna (včetně dutých vláken), polymerové vlákenné matrice, polymerové membrány a pevná porézní média. Oddělovací médium podle vynálezu odstraňuje plazmu z roztoku biologické tekutiny obsahující krevní destičky, zejména z plné krve nebo z plazmy bohaté na krevní destičky, aniž by odstraňovalo bílkovinné čás— tice krve a aniž by umožnilo podstatnému množství krevních destiček projít tímto médiem.

Oddělovací médium podle vynálezu má s výhodou průměrnou velikost pórů podstatně menší, než je průměrná velikost krevních destiček a krevní destičky tedy nepřilnou k povrchu oddělovacího média a neucpou jeho póry. Oddělovací. médium by také mělo mít nízkou afinitu pro bílkovinné komponenty v biologické tekutině jako je plazma bohatá na krevní destičky. To zvyšuje pravděpodobnost, že roztok chudý na krevní destičky, há přiklad ι-plazma, zbavená krevních destiček bude vykazovat normální koncentrace bílkovinných srážecích faktorů, růstových faktorů a jiných potřebných kompo69 nent.

Pro odděleni asi jedné jednotky plné krve může běžné oddělovači zařízeni podle vynalezu obsahovat účinnou velikost pórů menší, než je průměrná velikost krevních destiček běžně menši , než asi 4 yrn. s výhodou menší, než asi 2 um. Prostupnost a velikost oddělovacího zařízení je zejména vhodná k výrobě od asi 160 cm³ do asi 240 cm³ plazmy, při rozumném tlaku (například menším než asi 20 psi) v rozumném rozpětí času (například menším než asi jedna hod.). Podle vynálezu všechny tyto parametry mohou být změněny,-aby bylo dosaženo žádaného výsledku. To jest změněny tak, aby se minimalizovala ztráta krevních destiček a maximalizovala výroba plazmy, zbavené krevních destiček.

,_ Pod_l,e vynálezu oddělovací médium, vytvořené, z vláken může být spojité, staplove nebo tavené foukané. Vlákna mohou být vytvořena z jakéhokoliv materiálu. kompatibilního s biologickou tekutinou, obsahující krevní destičky, například plnou krvi nebo plazmou bohatou na krevní destičky a mohou být upravovaná různými způsoby, aby se medium stalo účinnějším. Vlákna mohou být také pojena, natavovana nebo jinak fixovaná jedno na druhé nebo mohou byt jednoduše mechanicky spletana. Oddělovací medium ve tvaru membrány-je tvořeno jednou nebo více porézními polymernimi plochami jako je tkaná nebo netkaná vlákenna textilie s nebo bez pružněno porézního podkladu nebo může obsahovat membránu vytvořenou z polymerniho roztoku v rozpouštědle pomocí sraženi polymeru, když polymerní roztok je kontaktován polymerem, v tomto roztoku nerozpustným. Porézní polymerová deska bude obsahovat stejnou spojitou strukturu matrice, obsahující nesčetne množství malých podélně navzájem propojených pórů.

Oddělovací médium podle vynálezu může byt vytvořeno například z jakéhokoliv syntetického polymeru, vhodného pro tvoření vláken nebo membrán. Pro zařízeni nebo postup podle vynálezu není nutné, ale je vhodné, aby polymer byl schopen sloužit jako podklad pro roubování s etylenově nenasycenými monomerickými materiály. Přednostně by měl polymer být schopen reakce »

s alespoň jedním etylenové nenasyceným monomerem za vlivu ionizačního zářeni nebo jiných aktivačních prostředků, aniž by matrice byla škodlivě ovlivněna. Vyhovující polymery pro použití jako podklad jsou polyolefiny. polyestery, polyamidy, polysulťony, polyakrylenoxydy a sulfidy a polymery a kopoiymery, vyrobené z halogenátovych olefinů a nenasycených nitrilů. Výhodné polymery jsou polyolefiny , polyestery a polyamidy například polybutylen. tereťtalát, (PBT) a nylon. V provedeni podie vynálezu může byv polymerová membrána vytvořena z fluorinátovéno polymeru, jako je polyviny1iden diťluorid (PVDF). Nejvhodnéjší oddělovači media jsou mikroporezni polyamidové membrány nebo po 1 y.kar.bo.n.átové. me.mb.r any........ ................................................

Povrchové vlastnosti vláken nebo membrán mohou byt upravovány četnými způsoby, například chemickými reakcemi , včetně vlhké nebo suché oxidace, povié.kamm povrchu polymerem, roubovacími reakcemi, ktere jsou aktivovány tak, že jsou vystaveny působeni energetického zdroje jako je teplo. Van der Graffův generátor, ultrafialové záření a různé jiné druhy záření a úpravou vláken nebo membrán plynnou plazmou. Výhodný způsob je roubovací reakce, používající gama záření, například z kobaltového zdroje.

Radiační roubování, je-li prováděno za vhodných podmínek, má výhodu značné pružnosti ve výběru reagujících látek (reaktantů), povrchů a postupů při aktivování požadované reakce. Radiační roubovaní gama je obzvláště vhodné, poněvadž produkty jsou velmi stabilní a mají neznatelně nízké hladiny vodních par. Dále schopnost připravit syntetické organické viakenne medium, mající kriuicke smačeci povrchové napětí v žádaném rozsahu se lépe uskutečni použitím techniky radiačního roubování gama.

Přiklad techniky radiačního roubovaní -využívá alespoň jednoho z-' množství monomerů.. obsahujících etylenove nebo akrylové minority a druhé skupiny.

- 72 která může být oddělena z hydroťiinich skupin (například -COOH nebo -OH) nebo z hydrofobnicn skupin (například metylová skupina nebo nenasycené řetezce jako je -CHzCHaCHa). Roubováni povrchu vláken nebo membrán může byt také pr©váděrno pomoc r s loučeni n 7 obsahu j i c i cn etylenové nenasycené skupiny jako maia množství akrylu kombinovaná s nydroxylni skupinou jako je nydroxyietylmetakrylát (HEMA). Použiti HEMA jako monomeru přispívá k velmi vysokému kritickému smáčecímu povrchovému napětí. Podobně, s podobnými vlastnostmi může být také použito pro úpravu vlastností povrchu vláken .

Bylo vysledováno, že povrch porézního média upravený použitím nějakých roubujících monomerů nebo kombinací monomerů se chová různě vzhledem k rozdílu mezi povrchovým napětím kapaliny, která je absorbována a,povrchovým napětím kapaliny, která není absorbována, je-li určeno kritické smáčeci povrchové napětí. Tento rozdíl napětí se může velice měnit, od méně než 3 do až 20 nebo více dyn/cm. S výhodou má medium rozdíl napětí mezi absorbovanou a neabsorbovanou hodnotou koiem asi 5 nebo méně dyn/cm. Tento výběr představuje větší přesnost, s jakou může byt řízeno kritické smáčeci povrchové napětí, je-li vybráno užší rozpětí, ačkoliv media s širším rozpětím mohou byt také použita. Použití užšího rozpětí je dávána přednost, z důvodů lepšího řízení kvality produktu.

Radiační roubovaní může zvyšovat tmeleni vlákna k v-laknu ve· vláken-ném-médiuNás-l-ed-ně·-vlakenne -medium-,které vykazuje malé, nebo žádné tmelení vlákna k vláknu v neupravovaném stavu může vykazovat význačné tmelení mezi vlákny poté. co vlákna byla radiačně roubovaná pro zvýšeni kritického smáčecího povrchového napětí média.

Podle vynálezu může být oddělovací médium povrchově upraveno, zejména radiačním roubováním, aby bylo dosaženo požadovaných vlastností, přičemž krevní destičky jsou koncentrovány s minimálním zanesením média a přičemž výsledný roztok plazmy obsahuje v podstatě všechny své přirozené složky. Příklady membrán s vysokou afinitou vůči bílkovinným složkám jsou uvedeny v US PAT č. 4 886 836, 4 906 374, 4 964 989,

968 533, všechny jsou zde uvedené. Vyhovující membrány podle vynálezu mohou být mikroporezní membrány a mohou být vyrobeny metodou sráženi v roztoku;

Jak bylo výše. popsáno, ustanoveni -tangenciálního toku biologické tekutiny, která je zpracovavana rovnoběžně nebo tečně s povrchem oddělovacího media, minimali zuje zachycovaní krevních destiček při dotyku nebo při průchodu oddělovacím médiem. Podle vynalezu tangenciální tok může být vyvožen jakýmkoliv mechanickým uspořádáním cesty toku, které způsobí vysokou místní

- 74 rychlost tekutiny v místě povrchu membrány. Tlak, který žene biologickou tekutinu oddělovacím mediem muže byt vyvozen jakymikoliv vhodnými prostředky. například gravitačním tlakem nebo čerpadlem.

— ^aage-ncá-á-tn-í -tok-bi-oTog-ické' tékut-íny-může· být směrován tangenciálně nebo rovnoběžné s povrchem oddělovacího média jakýmkoliv vhodným způsobem, s výhodou využitím podstatné části povrchu oddělovacího media za současného udržení dostatečného toku, aby se zajistilo, že krevní destičky neucpou nebo nebudou blokovat porézní oddělovací médium. Tangenciální tok biologické tekutiny je přednostně směrován napříč povrchem oddělovacího média za použiti alespoň jednoho hadovitého kanálku toku tekutiny, který je určen pro maximální využití oddělovacího média a zajištění dostatečně velkého povrchu kontaktu mezí biologickou tekutinou a oddělovacím mediem a udržovaní dostatečného toku biologické tekutiny, aby bylo minimalizováno nebo odstraněno lnuti krevních destiček na oddělovací médium. Nejvyhodnéjši je použít několik (například tři nebo více) kanalků toku tekutiny tak. aby oddělovací médium bylo udržováno na svém místě a aby se zahranilo průhybu membrány vlivem působeni vyvozeného tlaku. Kanálky toku tekutiny mohou být jakékoliv vyhovující konstrukce nebo tvaru a mají s výhodou proměnnou hloubku tak. že hloubka udržuje optimální tlak a tok tekutiny povrchem oddělovacího média. Kanalky toku tekutiny mohou byt také využity na strané oddělovacího media opačné tan, generálnímu toku biologické tekutiny za účelem řízeni rychlosti toku a poklesu tlaku tekutiny chudé na krevní destičky.

Zařízení podle vynalezu muže byt použito v souvislosti s jinými funkčními biomedikálmmi zařízeními včetně filtračního a/nebo oddělovacího zařízení, např. zařízení pro odstraňování leukocitů z roztoku obsahujícího krevní destičky nebo z koncentrátu. Příklady takových zařízení jsou uvedeny v US patentech č. 4 Θ80 548 a 4 925 572, které jsou zde uvedeny. Funkční biomedikální zařízení, jak je zde použito, se vztahuje k řadě zařízení, sestav nebo systémů, použitých pro sběr a/nebo zpracování biologických tekutin jako je plná krev nebo krevní komponenty. Příklady funkčních biomedikálních zařízeni včetně biomedikalnich kontejnerů tekutin jako jsou sběrné, převodní a skladovací vaky, spoje a vedeni mezi nimi uložené, svorky, uzávěry a podobné. vzduchová vstupní nebo výstupní zařízení; odplyňováni. čerpadla a zařízeni pro zadrženi červených krvinek nebo sestavy. Funkční biomedikální zařízeni mohou rovněž obsahovat zařízeni pro odstraněni nečistot, např. komora s vysokou intenzitou světelného zářeni nebo zařízení pro vzorkovaní biologické tekutiny .

iz^ríii^iíitóW^ť^^i^ííiTčnKůtjáiJiiúWjíisjjbúíL

- 76 Zařízeni podle vynalezu může byt jednoduše části odsávacího zařízení. Biologická tekutina, která ma byt, zpracována, roztok bohatý na krevní destičky a/nebo roztok chudý na krevní destičky může byt zaváděn buď davkovacim nebo spojitým způsobem. Velikosti, povaha a provedeni zařízení podle vynálezu může byt upravováno změnou kapacity tak, aby zařízeni vyhovovalo podmínkám, do kterých je určeno.

Výstup plynu může být proveden jakýmikoliv prostředky a zařízeními, které jsou vhodné pro odděleni plynu jako je vzduch, kyslík nebo pod., který může být přítomen v zařízení při zpracovaní biologické tekuti,nYL.„Vs tu p._, .p.lyn.u„ může—být _pr oved-en—ce-l-ou—řa-d-ou—pr os t— — ředků a zařízení, které jsou schopné umožnit přístup plynu jako je vzduch, kyslík a pod. do zařízení zpracujícího biologickou tekutinu.

Vstup plynu a výstup plynu mohou být voleny tak, že sterilita celého zařízení není narušena. Vstup plynu a výstup plynu mohou být zvláště vhodné pro použiti v uzavřeném systému nebo mohou byt použity později.

např. během asi 24 hodin, kdy je systém otevřen. Vyhovující vstup a vystup plynu včetně hydrofobniho porézního média s dostatečně malou velikosti pórů, aby zahranila vstupu bakterii do systému. Protože hydroťóbni porézní medium je nesmačive nebo špatné smačiteiné biologickou tekutinou, která je v zařízeni zpracovávána, bude jím moci procházet plyn. který je v dotyku s nydrořobním médiem a biologická tekutina nebude tímto hy-d-roř obn-i-m- porezn í m med i em absorbovaná... .Typ-i.cka.. ve l i kost pórů hydrofóbniho porézního media bude menši, než asi 0,2 um, aby představovala dostatečnou bakteriální bariéru.

Výrazem počáteční naplněni, který je zde použit, se rozumí smočení nebo nastřiknuti vnitřních povrchů zařízení nebo sestavy před jejich skutečným použitím, čímž se umožní jednotlivým dávkám aby byly vstřiknuty do zařízení. Ventil nebo svorka se otevře, aby umožnila průtok tekutiny zařízením. Pak, jak tekutina prochází zařízením, je plyn, který proudí spolu s tekutinou, vypuzován výstupem plynu, pokud kapalina nedosáhne rozvětvujícího prvku. V této chvíli je svorka uzavřena. Je-li svorka v uzavřené poloze může být otevřena spojka za výstupem plynu nebo být připravena pro použití . aniž by tekutina v zařízení prokapavala. touto spojkou.

Podle vynalezu, může byt zpracující zařízeni vybaveno vstupem plynu pro umožněni vsr-upu vzduchu nebo plynu do zařízení poté. co je většina tekutiny zpracována a/nebo může být vybaveno výstupem plynu pro umožnění oddělení plynů v různých částech zařízení od tekutiny, která má byt zpracovávaná·; Vstup piynu a vystup plynu mohou' být použity dohromady ve spojeni ΐΙ^^>νΖ<κιΑΧυ1Ζ·ίν£9^^,'/^Μ}ΐΛ^ΓΟΐ?;<^.!^Μ7^12

- 78 s alespoň jedním funkčním biomedikálním zařízením nebo kontejnerem v zařízení nebo mohou být použity odděleně.

V tomto případě může být vstupem a výstupem plynu vybavena jakákoiiv součást zař i zen i \ Např. vstup plynu nebo vystup plynu může být instalován alespoň v jednom potrubí, které spojuje různé kontejnery, ve stěně kontejnerů, které přijímají zpracovanou biologickou tekutinu nebo ve vstupním otvoru na nebo v jednom z těchto kontě j-nerů. Vstup nebo výstup plynu může být rovněž instalován na nebo v kombinaci prvků dřivé popsaných.

Funkční biomedikálnl zařízení může obsahovat jeden nebo více vstupů a výstupů plynu, jak bylo popsáno výše. Běžně je výhodné zařazovat vstup ,a výstup . ,plynu do spojovacího vedení, které spojuje kontejnery nebo do funkčního biomedikálního zařízení. Do rozsahu vynálezu rovněž spadá použití většího množství než jednoho vstupu plynu nebo výstupu plynu v jakémkoliv spoji, v jakémkoliv kontejneru, obsahujícím biologickou tekutinu nebo ve funkčním biomedikálním zařízeni .

Odborníkům bude zřejme, že umístěni vstupu plynu nebo výstupu plynu může být různě ziepáovano tak, aby se docílilo žádaného výsledku. Např. může být žádoucí umístěni' vstupu plynu před funkční biomedikálnl zařízeni a dovnitř nebo do blízkosti prvního kontejneru, což je praktické z hlediska zachráněni maximálního množství biologické tekutiny. - Také může byt žádoucí umístit výstup plynu za funkční bíomedikalni zařízeni a- co- nejbli-že-kontejneru,... o.bsa.huj..i.cimu. biologickou tekutinu, což umožni odstranit maximální objem plynu ze zařízení .

Takové umístění vstupu a výstupu plynů je obvzláStě důležité, když je zde jenom jeden vstup a jeden výstup plynu v zařízeni. Vstup plynu a výstup plynu obsahuje alespoň jedno porézní médium určené pro průchod plynu tímto médiem.

Podle vynálezu může být získáno ze všech různých součástí zařízení maximální množství biologické tekutiny. Např. plná krev je podrobena technologické operaci, při které jsou odděleny vrstvy plazmy bohaté na krevní destičky a nahromaděných červených krvinek. Pak tyto oddělené vrstvy krevních komponent jsou přemístěny do příslušných skladovacích kontejnerů pomoci příslušných potrubí a funkčních biomedikálnich zařízeni - pokud tu jsou. Krevní komponenty, které zůstanou zachyceny v těchto částech zařízení v průběhu zpracovaní mohou byt získaný zpět budí profouknuLim plynu těmito potrubími a funkčními biomedikalnimi zařízeními nebo pomoci vytvoření alespoň částečného vakua v zařízeni , ,ábý se odčerpaly uvíznuté krevní produkty a aby bylo možné je. uskladnit do pří slušných-kontejnerů nebo funkčních biomedikálních zařízeni. Prořukovaci plyn může pocházet 2 celé řady zdrojů. Např. zařízeni na zpracováni biologických tekutin může byt vybaveno skladovacím kontejnerem pro skladováni prorukovaciho plynu. Profukovac.í plyn může byt tentýž plyn. který byl odstraněn ze zařízeni v průběhu zpracovaní tekutiny nebo profukovaci plyn může být asepticky vstřiknut do zařízení z vnějšího zdroje (např. injekční stříkačkou). Např. Může být požadováno, aby byl použit sterilní profukovaci plyn. který byl sterilizován v odděleném kontejneru odděleně od zařízeni na zpracováni biologických tekutinVstup a výstup plynu obsahuje porézní médium určené k tomu. aby jím tento plyn procházel. Pro vytvoření porézního média mohou být použity různé materiály, za předpokladu, že mají požadované vlastnosti, kterých musí porézní médium docílit. To zahrnuje nutnou odolnost vůči různým tlakům, se kterými se musí při použiti počítat a schopnost požadované filtrační schopnosti při požadované prodyšnosti bez použiti přídavného tlaku. Ve sterilním zařízeni by mělo porézní medium mít póry v rozsahu asi 0,2 um nebo menši, aby zahranilo průchodu bakterii. Porézní medium může byt např. porézní vlákenné médium jako je.hloubkovy filtr nebo porézní membrána nebo list. Mohou být použita i vícevrstvá media např. vícevrstvá mikro.porezn 1 membrána. jejiž jedna vrstva je hydrofóbni a druha vrstva hydroř i lni.

Výhodným výchozím materiálem jsou syntetické polymery...... ._. vCe.tné.. .po 1. y ami dd . p.o.l y esterů.,..... po i yo_l e ť i.nů zvláště polypropylén a polymetylpenten, perfluorované polyolefiny jako jsou poiytetrarluoretylen,.polysulfony., polyvinylidendifluorid, polyakrylonitry1 a pod. a kompatibilní slučitelné smési nebo polymery. Nejvýhodnějšim polymerem je polyvinyliden difluorid. Ve třídě polyamidů jsou výhodné polymery zahrnující polyhexamety lenadipamid, polyetakaprolaktam, polymetylensebakamid, poly-7-amonoheptanoamid, polytetra metylenadipamid (nylon 4ó), nebo polyhexametylenazeleamid, s polyhexametylenadipamidem (nylon óó), který je nejvýhodnější . Zvláště výhodné jsou povrchově neupravované v podstatě v alkoholu rozpustné hydrofilni polyamidové membrány jako jsou ty, které byly popsaný v US patentu 4 340 479.

Jiné výchozí materiály mohou být . rovněž použity pro vytvoření porézního media podle tohoto vynálezu včetně celulózových derivátů jako je acetyiceluloza. propionanceluloza, acetyi-propionan celulóza, acety1-máselnan celulóza, a maselnan celulóza. Mohou byt rovněž použity nepryskyřičnate materiály jako jsou skleněná vlákna.

Rychlost .proudu vzduchu výstupem plynu nebo vstupem plynu může být podle potřeby při způsobena· přisiuš82 né biologické tekutině nebo tekutinám. Rychlost proudu vzduchu se mění přímo s plochou porézního media a použitým tlakem. Všeobecně se plocha porézního média plánuje tak, aby umožňovala médiu pro odstranění leukocitů byt připraveno v požadovaném čase pro použiti. Napr. při léčebném použiti je požadováno, aby nitrožílní sada byla připravena během asi 3Q ti až óO ti vteřin. Pro takova použití stejně jako pro jiná léčebná použití, je porézní médium tvořeno membránou, která může být ve tvaru kotouče o průměru asi od 1 mm do asi 100 mm, s výhodou od 2 mm do asi 80 mm a ještě výhodněji o průměru od asi 3 mm do asi 25 mm.

Podle vynálezu, svorky, uzávěry a pod. mohou být umí stěny - na-nebo v kterékoliv či všech spojích pro usnadnění požadované funkce, t.j. ustaveni požadované cesty toku biologické tekutiny nebo plynu. Např. pokud se zpracovává biologická tekutina (např. plazma bohatá na krevní destičky), prochází zařízením; jak je nakresleno na qbr. 3. Během odstraňováni plynu ze spojů a sestavy filtru pro odstraňovaní leukocitů- z plazmy bohaté na krevní destičky může byt žádoucí uzavřít spoj těsně pod výstupem 54 plynu. Je-li požadováno použit vstup 53 plynu, aby se získalo zpět maximum krevního .produktu, svorka pod výstupem 54 plynu se uvolni a svorka ve spoji přilehlém ke vstupu 53 piynu se otevře. Jak je vidět z obr. 3. další vstupy a vy— stupy plynu (např. 5l a 52) mohou byt řízeny podobným způsobem. Dále je vidět z obr. 3'(při použiti provedeni. nakresleného ná obr/ 1). jak sloupec biologické

-tek-u-t-i-n-y·—(-na-př-·. p-l-azw--Jsoha-té-na--kreva-í· - dest-i-čky·)- -teče — - —- _ z prvního kontejneru 11 vedením a protéká sestavou 13 pro odstranění leukocitů z plazmy· bohaté na krevní destičky směrem k satelitnímu vaku 41 a žene plyn, v těchto součástkách obsaženy, smérem k výstupu 54.

Vystup plynu obsahuje rozdělovači prvek se třemi cestami. Jedna cesta může obsahovat hydrofóbní porézní médium, které má s výhodou velikost pórů ne větší než

0,2 um. U rozdělovacího prvku plyn tlačeny sloupcem biologické tekutiny se pohybuje do jedne z cest rozdělovacino prvku. Poněvadž plyn prochází hydroťobnim porézním médiem, ale biologická tekutina ne, je plyn oddělen od plazmy bohaté na krevní destičky a je mu zabráněno vstoupit do satelitního vaku 15.

Piyn vyloučeny výstupem 54 piynu může byt odvětrán ze zařízení nebo může být snromáždén v plynovém kontejneru (nezobrazeno) a byt vracen do zařízeni jako profukovací plyn k usnadněni získaní, zpět biologické tekutiny. která byla zachycena v různých součástech zařízen i .

Pote, co je systém přichystán a vystup plynu je uzavřen, svorka sousedící s kontejnery funkčního biomedikalniho zařízeni se p-tevře. aby ..umožni la. naplněni.

kontejnerů zpracovanou biologickou tekutinou. Toto pokračuje, dokud sběrný vak 11 se nepřekiopi. Aby se získala zpět velmi hodnotná biologická tekucina, zachycená v zařízení, může být zařízení naplněno okoi—- ni-m -v-zd-u-c-hem-—ne-bo-s-ter-tl n-i-m-p l-ynsm-v—-k-t-srý—js—v-pu-š-tě-n- —vstupy 51 nebo 53 plynu. Jestliže vstup 51 nebo 53 plynu je ovládán ručně, otevře se uzávěr nebo uvolní svorka. Jestliže je vstup 51 nebo 53 automaticky, rozdíl tlaku mezi vstupem plynu a kontejnery způsobí, že plyn proudí spoji, funkčními biomedikálními zařízeními a směrem k příslušným kontejnerům. Biologická tekuti - .. na, která je zachycena v těchto částech zařízení během zpracování, je znovu získána a shromážděna do kontěj— nerů. Měli bychom poznamenat, že profukovací vzduch nebo plyn je s výhodou oddělen od biologické tekutiny výstupem 52 nebo 54 plynu, takže v kontejneru bude obsaženo malé - pokud vůbec nějaké - množství profukovací ho plynu. Toto lze provesr, uzavřením svorky pod vývodem 52 nebo 54 plynu. V jiném provedeni podle vynalezu profukovací vzduch nebo plyn může byt oddéien ze zařízeni pomoci výstupu plynu umístěného uvnitř samotného vaku.

Řada přídavných kontejnerů může byt ve spojeni se zařízením na zpracovaní biologických tekutin a může byt použita k vymezeni různých cest toku. Např. přídavný satelitní vak. obsahující biologický roztok, múK3I

že byt umístěn ve spojem se . zařízením na zpracovaní biologických tekutin přen sestavou riix,ru pro odstraněni leukocitů (např. vstupem plynu) a roztok múze byt přinucen protékat sestavou pro odstraněni ieukocitů, takže biologická tekutina, která byla zadržena v sestavě může být znovu shromážděná. Podobně satelitní ' fe - vak, obsahujíc! fyziologicky roztok, může byt umístěn ve spojení s zařízením na zpracováni biologických tekutin za sestavou filtru pro odstranění leukocitů (např. výstupem plynu) a roztok může být přinucen pro_s těkat sestavou pro odstranění leukocitů tak, že biologická tekutina která byla zadržena v zařízeni může být zpět odčerpána a později shromážděná.

Je známo, že když biologická tekutina se sběrného vaku 11 je převáděna ke kontejnerům, část této tekutiny může být zachycena ve spojích a/nebo ve funkčním biomedikainím zařízeni. Např. 8 cm³ až 35 cm³ je běžně zachyceno v zařízeni, ale 2 cm³ až 150 cm³ nebo více může být v některých typech zařízeni znovu ziskáno.

V přikladu provedeni podle vynaiezu (nezobrazeno) může byt vzduch nebo plyn skladován v alespoň jednom plynovém kontejneru. Při otevřeni ventilu nebo svorky ve vedeni může byt piyn těmito prostředky dodáván do zařízeni pro profukovam biomedikálnich zařízeni a T,im pro usnadněni znovuziskdni biologické tekutiny, která mohla byt zachycena ve spojích a funkčních biomedikalnich zařízeních v průběhu zpracováni.

S výhodou je proťukovací vzduch nebo plyn přiváděn do potrubí v místě co nejbližšim, jak jen je možné, kontejneru 11. aby se znovu získal maximální objem biologické tekutiny. Kontejner vzduchu nebo plynu je s výhodou pružný, takže plyn uvnitř může být plněn do zařízení jednoduchým huštěním. Kontejnery biologické tekutiny a kontejnery vzduchu nebo plynu mohou sestávat ze stejného materiálu.

Vynález dále řeší místo a způsob jakým je porézní médium zvláště médium nahromaděných červených krvinek u l oženo v -n-á-dobš' odstřed í vky- v- - průběhu . odstř-eďování Při zkoušení řady návrhů, jak umístit vhodně pouzdra filtrů do nádoby odstředivky, byl dokázán četný výskyt perforace potrubí, způsobené pouzdrem v průběhu odstřeďovaní . Je ovšem velmi obtížné navrhnout pouzdro, které spolehlivě vydrží 5000 G aniž by se porušilo. Navíc běžné nádoby odstředivek jsou konstruovány vak.

aby nesly běžné sběrné sady krve, ktere neobsahuji filtrační prvky. Umístění další objemné sestavy fiitru nahromaděných červených krvinek do konvenčních nádob bylo tedy velmi obtížné. Tyto velmi zavažne problémy byly odstraněny uložením sestavy filtru nahromaděných červených krvinek na držák vně nádoby. Toto řešeni poskytuje potřebné upevněni sestavy filtru pomoci o krajové části 127 držáku 122 ( obr. 4). upravené ke vzajemne součinnosti se sestavou filtru a s rozměrem nádoby odstředívky ._ Dále_ držák .122. . je... .um.i..s.t..é.n. ..n.ad vrchem nádoby, což je poloha mnohem bližší centru rotace, takže sila. ktere je sestava fiitru vystavena je «s** od asi 40% do asi óú% sily, ktere je vystaveno dno naΦ .... ,...'...· doby 120. Daie uzke drážky na každém konci držáku přidržuji pevně spoje potrubí a umožňují potrubí klesnout dovnitř do nádoby. Je překvapivé, že tato část potrubí spuštěného do nádoby, vydrží odstřeďování velmi dobře.

„Pro lepší pochopení vynálezu uvádíme následující příklady, které jsou konkrétním vyjádřením vynálezu.

č' ? ,1 > A·;

Tyto příklady jsou · určeny pouze pro popisné účely a nemohou byt v žádném případě použity pro omezení < X t vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu

Přiklad 1:

A

Funkční biomedikálni zařízeni použité pro první příklad zahrnuje sběrný krevní vak. sestavy pro odstranění leukocitů z plazmy bohatě na krevní destičky a z nahromaděných červených krvinek a satelitní vaky pro oddělené uskladnění plazmy bohaté na krevní destičky a nahromaděných červených krvinek. Dále obsahuje .médium pro zabránění průchodu červených krvinek, umístěné mezí sběrným vakem a sestavou média pro odstraněno;í~ ieukoc1 tů^-^z.” pi'azmy~bOhat-én~a krevní—dest ičky, -za·“ ——. *-----braňujíci toku červených krvinek do satelitního vaku plazmy bohaté na krevní destičky.

Sestava média pro zahranění průchodu červených krvinek zahrnuje porézní medium pro zabránění toku při kontaktu s červenými krvinkami když jim plazma bohata na krevní destičky prochází ze sběrného vaku. Sestava pro zabránění průchodu červených krvinek byla vytvořena z viáken. P8T o průměrném průměru od 2,6 um povrchové upravovaných v souladu s postupem uváděným v US patentu 4 880 548 za použiti- hydroxyletylmebakrylatu a kyseliny metakrylove v poměru monomerů 0.35 : 1. aby se získalo kritické smačeci povrchové napětí

žaa»agfitfeig»8«0

- 89 95 dyn/cm a potenciál zeta o velikosti -li.4 mV. Účinný průmér porézního prvku by i 2,31 cm a představuje plochu filtru 4,2 cm², tlouštíka byla 0.051 cm, oojem dutin byl 75% (hustota Ó.34 g/cm^j, a plócna povrchů vláken byla 0,08 m².

Objem media plazmy bohaté na krevní destičky uloženého v pouzdře byl menši než 0,4 cm² a-představová i ztrátu plazmy bohaté na krevní destičky v ném zadrženě menší než 0,2%. Tok byl okamžitě zastaven. jakmile červené krvinky dosáhly povrchu sestavy pro zabránění průchodu červených krvinek a vizuálně nebyl zjištěn tok červených krvinek nebo hemoglobinu dovnitř.

Sestava pro odstranění leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky obsahující porézní medium pro odstranění leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky poté co plazma bohatá na krevní destičky prošla sestavou pro zabránění průchodu červených krvinek je popsáno v US patentu č. 4 880 548. Podobně sestava pro pd^ stranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek obsahující porézní medium pro odstraněni leukocitů z jednotky nahromaděných červených krvinek je popsana v US patentu č. 4 925 572. Přiklad byl použit pro jednu jednotku plné krve od dárce. Jednotka krve byla shromážděná ve sběrném vaku, který byi předem naplněn.63 mi citran-ťosřát-dextroza-adenin antikoagulantu (protisražliveho prostředku). Shromážděná krev byla

- 90 podrobena jemnemu odstřeďování v souiadu s praxi krevní banky. Sběrný vak byl přemístěn pečlivé tak, aby se nepomichal jeho obsah do oddělovače plazmy, který byl předem natlakovan. aby vyvinul tlak asi 90 mm sloupce 'rtuti .

Tlak z čerpadla nutí piazmu bohatou na krevní destičky ze sběrného vaku projit sestavou pro zabráněni průchodu červených krvinek, sestavou filtru plazmy bohaté na krevní destičky (kde jsou z něj odstraněny leukocity) a pak do satelitního vaku. Jak plazma bohatá na krevní destičky opouští sběrný vak, hladina mezi nahromaděnými červenými krvinkami a plazmou bohatou na krevní destičky se zvedá. Když červené krvinky (přítomné na předním okraji vrstvy nahromaděných červených krvinek) se dotknou sestavy pro zabránění průchodu červených krvinek, je tok zastaven automaticky a bez kontrolováni.

Nahromaděné červene krvinky zůstávající ve sběrném vaku jsou také zpracovány. Sběrny vak je zavěšen a pak vymačkán. aby byl obsah vylit na filtr, pro odstťaněm leukocitů z nahromaděných červených krvinek a nahromaděné červene krvinky jsou zbaveny leukocitů. Když je zavěšený sběrny vak prázdny, proces se zastaví automaticky. Nyní leukocitů zbaveny produkt červených krvinek je buď shromážděn v satelitním vaku neoo jej lze použit, pro transfuzi podle požadavku.

Plazma bohatá na krevni destičky dříve shromážděná v satelitním vaku byla pak zpracovaná postupy béžné používanými krevni bankou (to jest tvrdé odstřeďovaní), aby by i získán koncentrát krevních destiček a plazma.

Přiklad 2:

Plná krev byla shromážděna do dárcovské sady a byla zpracována za standardních podmínek, aby byla získána jednotka plazmy bohaté na krevni destičky. Plazma bohatá na krevní destičky byla dále filtrována pro odstranění leukocitů za použití filtračního zařízeni popsaného v US patentu č. 4 880 548. Účinnost odstraněni leukocitů byla větší, než 99.9%.

Filtrovaná jednotka plazmy bohata na krevní destičky pak byla umístěna do tlakové manžety, na kterou byl vyvinut tlak o velikosti 300 mm Hg. Potrubí na výstupu vaku (v této chvíli uzavřené svorkou) bylo propojeno na vstupní ’ otvor oddělovacího zařízeni, jak je vidět na obr. 5. ó a 9. V tomto zařízeni jako oddělovací medium byla použita mikroporezm polyamidová membrána o velikostí pórů Ů,ó5 um. Plocha membrány byla asi 17.4 cm², Hloubka kanálků první cesty toku tekutiny se zmenšovala z asi 0,03 cm poblíž vstupu do asi 0,01 cm poblíž výstupu. Hloubka kanálků sekundární cesty tekutiny byla asi 0.025 cm. Výstupní Časti zařízeni byly propojeny potrubím, ktere umožňovalo objem kapalíny,, vytékající ze zařízeni, měřit , a uchovávat pro rozbor...... ....._ ....................... ...................

Zkouška zařízeni podle vynalezu začala otevřením svorky . a.umožněním plazmě bohaté na krevní destičky vstoupit do zařízeni. Čistá tekutina (plazma) byla pozorována jak vystupuje jedním otvorem a zakalená tekutina (koncentrát krevních destiček) vytékal druhým ot’ vorem. Doba trvání zkoušky byla 42 minut, v průběhu kterých bylo shromážděno 154 ml plazmy a 32 ml koncentrátu krevních destiček. Bylo zjištěno, že koncentrace ' kr ěVin ϊ čh~des t í ček V pTazrně'by 1a ~Γ,2~ x Ίϋ⁴ ná u i , 'ža t i m co koncentrace krevních destiček v koncentrátu krevních destiček byla 1,43 x 10⁶ na ul.

Uvedené výsledky ukazuji na to, že zařízeni podle vynalezu umožhuje, aby plazma bonata na krevní destičky byla koncentrována na užitečné úrovni a plazma chudá na krevní destičky byla zotavena v poměrně rozumné době.

gggg

Příklad 3:

Plná krev byla shromážděná a zpracovaná do krevních komponent jako v přikladu 2 a porovnána s výsledky dosaženými běžnými metodami. Vysiedky porovnávající obsah krevních komponent v souvislosti s přisiusnym počtem leukocitů jsou uvedeny v tab. 1. která ukazuje zvýšenou účinnost odstraněni leukocitů v porovnáni s běžnými metodami . Tabulka I pak také zobrazuje zvýáený zisk plazmy a tomu odpovídající sníženy zisk nahromaděných červených krvinek jako výsledek použití tohoto vynálezu.

i abuika i.

běžný způsob způsob podie vynálezu __ objem plné krve 450 - 500 (cm·³)

WBC plné krve 2 x 10®

450 - 500

X 10» objem koncentrátu 50-65 krevních destiček (cm³)

- 6o fy

WBC koncentrátu ' krevních destiček objem plazmy lem³)

165 - 21o

170 — 220

WBC p1azrny < 10® objem nahromaděných 335 čeryenýcn krvinek (cm³) * < 10®

320

WBC nahromaděných 2 x 10® červených krvinek*

1x10® w/Adsol™ gjg

Ι^ϋΒΗίΒΒίΒΪΒΚΒ&Ββ

Pří klad 4 až S.

Sady sběrných krevních vaků použité pro uskutečněni příkladů byly sestaveny způsobem, jak je popsán na obr. 1 a podrobeny zpracování jak bylo popsáno dříve za použití zařízeni, ktere odpovídá obr. 4 pro první odstřeďování.

Porézní médium pro odstraněni leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky bylo uloženo do válcového filtračního prvku, jehož průměr byl 2,5.cm a tlouštka

0,33 cm, bylo použito vláken PBT o průměrném průměru

-«

2,6 um a hustoty 1,38 g/cm³, která byla povrchově upravována v souladu s postupem popsaným v US patentu č. 4 880 548 za použiti směsi hydroxyletylmetakryiátu a monomerů kyseliny metakrylové ve váhovém poměru

0,3 : 1. Porézní médium mělo kritické smáčecí povrchové napětí 95 ďyn/cm a potenciál zeta -11,4 mv při pH plazmy 7,3. Povrch vláken byl 0,52 m~ a objem dutin byl 80%.

U porézního média pro odstraněni ieukocitů ž nahromaděných červených krvinek bylo vypočir-ano podle rovnic (3) a (4) dříve uvedených, že uCínnosr, odstraněni leukocitů byla lepši než log 3 tto jest vetší než odstraněni 99,9% obsahu leukocitů). Toto bylo dociieno použitím 3.4 g viaken PBT průměru 2,ó um asi 13% více vláken než bylo vyžadováno podle rovnic (3j a (4) a pro další zvýšeni účinnosti odstranění leukocitú objem dutin byl snížen na 81¾. Tyto změny způsobily, že účinnost, byla lepší než iog 4. (t.j. větší než

99_L 99%) . Když nahromaděné červené krvinky procnáze 1'/ tímto filtračním mediem uloženým v pouzdru o průměru

6,4 cm, požadovaná doba průtoku v rozsahu od 10 do 40 »minut byla docílena při působeni tlaku 90 mm Kg. Povrch vláken byl upraven způsobem popsaným v US patentu č. 4 925 572 za použití směsi hydroxyetyImetakrylát a metyl metakrylát ve váhovém poměru 0,27 : 1; porézní médium mělo kritické smáčecí povrchové napětí 66 dyn/cm.

-Před--- výše-popsané porézní? médium- nahromaděných červených krvinek bylo zařazeno předfi 1trování, sestávající z pěti vrstev PBT tavených foukaných vláken spředených za účelem níže uvedeným do celkové tlouštky

0,25 cm:

iS trAesSíííWííst* průměr

	vana	vlákna	kritické smáčecí
stupert	mg/cm2	um	povrchově napětí

2,0	- 0,6	0,002	12	50
2,0	- 1.0	0,002	9 ·	50
2,5	- 3,5	0,003	4.5	66
5.6	- 7,1	0.006	3.0	66
5.2	- 10,3 .	0,006	2,6	66

Každý z těchto příkladů používá jednu jednotku dárcovské krve. Jednotka krve byla shromážděna do sběrného zařízení sestaveného jak je ukázáno na obr. 1, přičemž sběrny vak byl předem naplněn 63 ml antikoagulační látky. Objem krve shromážděné od různých dárců je uveden ve řádku 1 tabulky II. Sběrné zařízeni bylo uloženo do nádoby odstředivky podle obr. 4 v souladu s obvyklou praxí krevní banky s výjimkou toho. že sestava pro odstraněni leukocitů z nahromaděných červených krvinek byla uložena v držáku. který byl připevněn na horní části nádoby odstředivky a a tak udržoval sestavu pro odstranění leukocí— tů vně a nad nádobou odstředivky.

Odstředivka byla potom uvedena do rotace, při rychlosti, která vyvinula 2280 G i.pří dnu nádoby) na tři minuty, což postačovalo k tomu. aby červene krvin,ky se usadily ve spodní části sběrného vaku. Držák byl potom odstraněn a sběrny vak přenesen pečlivě, aby se zamezilo promícháni jeho obsahu, do oddělovače piazmy, který byl natlakován, aby vyvinul tlak asi 90 mm Hg. Otevřením uzávěru spojujícího vak se sestavou pro odstranění leukocitů z plazmy bohaté na krevni destičky a pak otevřením uzávěru spojujícího sestavu pro odstranění leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky se satelitním vakem, umožnilo horní vrstvě plazmy bohatě na krevní destičky téci ze sběrného vaku přes sest-avu-—pro-odstraněn r 1 eukocí-tů—z- ~ plazmy -bohaVé-nar — — krevní destičky do satelitního vaku. Jak odtékala plazma bohatá na krevní destičky zvedala se vrstva mezi nahromaděnými červenými krvinkami a plazmou bohatou na krevní destičky ve sběrném vaku po dobu toku asi od 10 do 20 minut , dokud všechna plazma bohatá na krevní destičky neprošla sestavou pro odstraněni leukocitů z plazmy bohaté na krevní desx-ičky. V teto chviii byl tok automaticky okamžitě zastaven, jakmile přední okraj vrstvy nahromaděných červených krvinek dosáhl sestavu pro odstraněni leukocitů z plazmy bohaté na krevni destičky. Potrubí bylo poté uzavřeno svorkou poblíž sběrného vaku a poblíž satelitního vaku a pot99 rubl mezí dvěma svorkami a sestavou pro odstranění leukocitů z plazmy bohaté na krevní destičky bylo přerušeno. Plazma bohatá na krevní destičky shromážděná v satelitním vaku byla potom zpracována použitím obvyklých způsobů krevní banky k výrobě leukocitů zbavených koncentrátů krevních destiček a plazmy·. Objem koncentrátu krevních destiček-a plazmy je zaznamenán v tabulce II s počtem zbylých leukocitů v koncentrátu krevních destiček.

Sběrný vak, nyní obsahující jen usazené červené krvinky byl vyjmut ze zařízení pro odděleni plazmy a 100 ml živného roztoku AS3. které bylo předem umístěno v jiném satelitním vaku, bylo převedeno do sběrného vaku sestavou pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek. Obsah sběrného vaku byl potom pořádně promíchán. Za tlaku asi 120 mm Hg vyvinutého gravitační výškou byly. nahromadéne červené krvinky ve sběrném vaku pak zbaveny leukocitů průchodem sestavou pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek do satelitního vaku. Nahromaděné červené krvinky byly nyní schopny transfuze podle požadavků. Objem, nematokryty, a zbytkový obsah leukociuů v nahromaděných červených krvinkách je uveden v tabulce II .

Počet leukocitů. uvedeny v tabulce, vyjadřuje citlivost metod použitých pro zkoušeni počtu zbylych

100 leukocitů ve vytékajících nahromaděných červených krvinkách a koncentrátu krevních destiček. Ve skutečnosti nebyly zjištěny vůbec Sadně leukocity ve vytékajících leukocitů zbavených tekutinách a to v žádném př TkTaÚu 7’ ~Souččesně* “běž řc i- exper i me n t y -. ’· kter é—psu-ž-i-i-y— mnohem citlivější (ale také pracnější) zkušební metody zjistily, že účinnost odstranění leukocitů byla asi 10 až 100 x lepší, než jaká je uvedena v datech zaznamenaných v tabulce.

«7

- 101 test 1

Tabulka II.

test 2 test 3 test 4 test 5 odebraná plná krev (ni)

407

387 399 410

410

Hct plné krve 1*1

42,5 40

38.5 filtrační doba plazny 16 bohaté na krevní destičky (ninl oblen plazny bohaté 211 na krevní destičky (Bl) objen koncentrátu 47 krevních destiček (Bl)

14

173 196

49

177

232 zbytkový WC koncent- <1,0 χ 10⁵ rátu krevních destiček <1,1 χ 10’ <1,1 χ 10’ <1,3 x 10⁹ <1,5 x 10⁹ doba filtrace nabro- 15 nadéných červených krvinek (sin) oblen nabronaděnýcb 285 červenýcb krvinek (ni)

11

318 301

306

288

Hct nahronaděnýcb 64,5 červených krvinek (*|

52.5

60.5 zbytkový WBC nahro- <7,3 χ 10⁶ <8,0 x 10‘ <7,5 x lú <7,7 χ 10⁶ naděných červených krvinek * <7,2 X 1U⁶ * na jednotku

102

Vynález byl podrobně popsán pomoci obrázků a příkladů, ale mělo by být jasné, že vynalez připouští různé způsoby obměn a úprav a není tedy omezen na určité provedení. Mělo by být jasné, že určíte prove— děni nemá' omezovat vynález , ale .právé„ nao.p.ak.. , 4 lez pokrývá všechny modifikace, ekvivalenty a alternativy spadající do ducha a rozsahu vynalezu.

Claims (94)

1. Zařízeni na zpracován í_v vyznačující se první kontejner; druhý kontejner spojený s prvním kontejnerem; třetí kontejner spojený s prvním kontejnerem; první porézní médium, umístěné mezi první kontejner a druhý kontejner, obsahující alespoň jedno médium pro odstranění leukocitů, médium pro zabránění průchodu červených krvinek a kombinované médium pro · odstraněni leukocitů a pro zabránění průchodu červených krvinek: a druhé.porézní médium, umístěné mezi prvním kontejnerem a třetím kontejnerem a obsahující medium pro odstranění leukocitů.

2. Zařízení na zpracovaní biologických tekutin, vyznačující se t i m , Se pro použiti společně s odstředivkou obsahuje alespoň jeden kontejner, který zapadá do nádoby odstředivky; aiespoň jednu sestavu filtru v kapal inném „spojeni s kontejnerem: a držák, upravený pro přijetí sestavy filtru a uzpůsobeny pro součinnost s nádobou odstředivky.

104

3. Zařízeni na zpracovaní biologických tekuuin, vyznačující se tím. Se obsahuje odstředivku, která má aiespoň dvě nádoby; alespoň loóon Iřori.t.o.inc*·- _ ·? a_rs λ , r\v.. . λ.Ί

VS* w»» «I v· »v>»v_»»»«w* · VS V 4.” / - - VS VS VS VS VS V/ 4 t S* VS ^k_' ν' / « VS X V «V 'o' * * jednu sestavu filtru v kapalinném spojeni s kontejnerem; a držák, upraveny pro přijeti sestavy filtru a upravený pro součinnost s nádobou odstředivky.

4. Zařízení na zpracování biologických tekutin, vyznačující setím, že obsahuje první kontejner; druhý kontejner spojený s prvním kontejnerem; a porézní médium, umístěné mezi první kontejner“ a~ druhý kontejner’a obsahujTčf médTumpro odstranění leukocitů z červených krvinek a mající kritické smáčeci povrchové napětí větáí než 53 dyn/cm.

5. Zařízeni biologických tekutin, t i m ... že obsahuje ná , zpracovaní v yzn a č u j i c i . s .e první kontejner: druhy kontejner spojeny s prvním kontejnerem; třetí kontejner spojeny s prvním kontejnerem; první porézní vlákenné medium umístěné mezi prvním kontejnerem a druhým kontejnerem, obsahujici alespoň jedno medium pro odstraněni ieukocitů, médium pro zabraném průchodu červených krvinek

105 a kombinované médium pro odstranění leukocitů a pro zabraném průchodu Červených krvinek: a druhé porézní viakenne medium, umístěné mezí první kontejner a třetí kontejner a obsahující medium pro odstraněni leukocitů; a konečně první a druhé porézní médium, jehož vlákna byia upravena, tak aby představovala hydroxylni skupiny.·

6. Zařízení na zpracování biologických tekutin, vyznačující se tím, že obsahuje sběrný krevní vak;_prvni satelitní vak; druhý satelitní vak; potrubí spojující sběrný krevní vak s prvním satelitním vakem a s druhým satelitním vakem; první porézní médium, umístěné uvnitř potrubí mezi sběrným vakem a prvním satelitním vakem, které obsahuje alespoň jedno medium pro odstraněni leukocitů, medium pro zabráněni průchodu červených,krvinek a kombinované médium pro odstranění leukocitů a pro zabránění průchodu červených krvinek; toto první porézní médium ma potenciál zeta od -3 do -30 mv a pH 7.3 a kritické smačeči povrchové napětí větší než 70 dyn/cm: a druhé porézní medium, umístěné uvnitř potrubí mezi sběrným vakem a druhým satelitním vakem, které obsahuje médium prO Odstraněni leukocitů; toto druhé porézní médium ma kritické smačeci povrchové napětí větší než 53 dyn/cm, objem

OB

KB·

10ό dutin mezi όϋ% až 9U% a průtočný povrch od 30 do ó0 cm².

7. Způsob shromažďování a zpracováni krve, v y z n ač-u -j i - c í - s e -tím, · -že—obsaŤnríe 'shromažďováni plné krve do kontejnerů; odstřeďování plné krve; procházení horní vrstvy odstředěné krve prvním porézním médiem, přičemž první porézní médium obsahuje alespoň jedno médium pro odstraněni leukocitů, médium pro zabránění průchodu červených krvinek a kombinované médium pro odstranění leukocitů a pro zabránění průchodu červených krvinek: a procházeni usazené vrstvy odstředěné krve druhým porézním médiem, přičemž druhé porézní médium obsahuje médium pro odstranění leukocitů.

8. Způsob shromažďováni a zpracováni krve: v ,y z n ač u ji c i se tím, že obsahuje shromažďováni plné krve v prvním kontejneru, odstřeďování plné krve náhorní složku a spodní usazenou složku, odstranéni horní složky z prvního kontejneru a průchod usazené složky porézním mediem do dalšího kontejneru, přičemž porézní médium odstraní ieukocity z nahromaděných červených krvinek a má kritické smáčecí, povrchové napětí větší než 53 dyn/cm.

107

9. Způsob shromažďování a zpracování krve, vyznačující se t, i m . že obsahuje shromažďovaní pine krve v prvním kontejneru, zařízeni na zpracovaní biologických tekutin obsahující první kontejner pro plnou krev. druhy kontejner pro krevní komponentu a sestavu filtru umístěnou mezi první kontejner a druhy kontejner,· umístěni prvního kontejneru s obsahem plné krve a druhého kontejneru do nádoby odstředivky: umístění sestavy filtru mimo dno nádoby odstředivky; a odstředováni.

10. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároku 1 nebo 5, vyznačující se tím, že první kontejner je sběrný krevní vak a druhý a třetí kontejner jsou satelitní vaky.

11. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 1, vyznačující se tím, že první porézní médium a druhé porézní médium ob “sáhuji vlákna.· ktera. byla upravena vystavením působeni monomerů obsahujících polymer izovatelnou skupinu a skupinu obsahující nydroxyl.

12. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin podle nároku 11, vyznačující se tím, že vlákna porézního média byla upravena tak, aby

108 představovala hydroxylní skupiny a karboxy lni skupiny.

13. Zařízení na zpracovaní biologických tekutin,podle ,nároků. 5 nebo 12___-ňe-bo · -způsob- -pod-le—n-á-roku-^-7-i vyznačují ci se tím. Ze viakna prvního porézního média byla upravena směsi monomerů, obsahujících hydroxyetylmetakrylat a kyselinu metakrylovou.

14. Zařízení na_zpracováni biologických tekutin podle nároku 13, vyznačující se tím, v

že váhový poměr kyseliny merakrylové k monomeru ~~ ~ hydroxyetylmetakry1átu v upravuj ící směsi je mezi

0,01 : 1 a 0,5 : 1.

15. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin .podle nároku 5 .nebo 12 nebo způsob podle nároku 7.

vyznačující se tím, že vlákna druhého porézního média byi a upravena směsi mono-......

merů obsahujících hydroxyetylmetakryiat a metylakrylát nebo metylmetakrylát.

16. Zařízení na zpracováni biologických tekutin podle nároku 15, vyznačující se tím.

že vanový poměr mety i akry latu nebo metylmetakry1á109 tu k monomeru hydroxyetyImetakrylatu v upravující směsi je mezi 0.1 : 1 a 0.4 : 1.

17. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že procházeni horní vrstvy prvním porézním mediem zahrnuje procházení teto vrstvy vlákny, která byla upravena vystavením působení monomeru zahrnujícího skupinu obsahující hydroxyl a kde procházení usazené vrstvy druhým porézním médiem zahrnuje procházení této vrstvy vlákny, která byla upravena vystavením působení monomeru, zahrnujícího skupinu obsahující hydroxyl.

18. Zařízení na zpracovaní' biologických tekutin podle nároku 1 nebo 5 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že první a druhé porézní medium .obsahu ji polybutylentětraťtalátová vlákna.

19. Zařízeni' na zpracování biologických tekutin podie nároku 1 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se tím. že první porézní medium obsahuje kombinované médium pro odstranění leukocitů a pro zabránění průchodu červených krvinek.

- 110

20. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 2 nebo 3. vyznačující se tím, že sestava riitru zahrnuje pouzdro a v tomto, pouzdře alespoň jedno medium pro odstra_ není _ leukoci tů. médium pro zabraném průchodu červenych krvinek a kombinované medium pro odstraněni leukocitů a pro zabráněni průchodu Červených krvinek.

21. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že zahrnuje odstředováni plné krve včetně rozdělování plné krve na horní vrstvu a usazenou vrstvu, ktera obsahuje červené krvinky —a—kďe—prů-eŤrad~ vrehn í ^vrstvy—prvn'í'm^—pOr'é'znlm~me”drie'm zahrnuje průchod odstředěné krve, nejdříve horní vrstvy médiem pro zabráněni průchodu červených krvinek nebo kombinovaným médiem pro odstranění leut kocitů a pro zabránění průchodu červených krvinek dokud červené krvinky’ nezablokují první porézní médium.

22. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 1, vyznačující se tím, že první porézní medium-obsahuje medium pro zabraném průchodu červených krvinek

111

23. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku i nebo 19 nebo způsob podle nároku 7.

vyznačující se tim, ze první porézní médium umožňuje krevním destičkám projit, ale zabraňuje průchodu červených krvinek.

24. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 1, vyznačující se tím, že první porézní médium obsahuje médium pro odstraněni leukocitú.

25. Zařízeni na zpracování biologických tekutin podle nároku 1 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že druhé porézní médium obsahuje médium pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek.

2ó. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 2. vyznačující se tim, že kontejnerem je sběrny krevní vak.

27. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 2, vyznačující se tim, ' že obsahuje sběrný krevní vak a alespoň jeden satelí tn i vak

112

28. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin podle nároku 2. vyznačující se tim, že obsahuje druhou sestavu filtru v kapalínném spojení s kontejnerem.

29. Zařízeni na zpracování biologických tekutin podle nároku 3, vyznačující se tim, že dále obsahuje druhý kontejner, přičemž první a druhý kontejner obsahuje příslušný sběrný krevní vak a první a druhý satelitní vak.

30. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároku 3, vyznačující se tím, ž ě dá 1 e ó Es a hu j e dru fiou~ sestavu filtrů v kapal inněm spojení s prvním kontejnerem.

31. Způsob shromažďování a zpracováni krve podle nároku 7-, vyznačující se tím, že horní vrstva je převedena pružným potrubím do prvního porézního média a usazená vrstva je převedena pružným potrubím do druhého porézního médi a.

32. Zařízení na zpracováni biologických tekutin podle ‘ nároku 28. vyznačující se uim, že ‘druha sestava filtru zahrnuje pouzdro a v pouzdru porézní médium pro odstraněni leukocitů z

113 nahromaděných červených krvinek.

33. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin poale ’ nároků 30.......v ý ’z ň~ á’č”’u j í č i š' e.....t i m”, že druhá sestava filtru zahrnuje pouzdro a porézní médium pro odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek.

34. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že procházení usazené vrstvy porézním médiem zahrnuje procházení této vrstvy médiem pro odstranění leukocitů za účelem odstranění leukocitů z nahromaděných červených krvinek,

35. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároku 1 nebo 19 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že první porézní medium zahrnuje vlákenné médium a kde plocha povrchu vláken prvního porézního media je od 0,3 do 2 m³ .

ίΛ

Zařízení na nároků 5, že plocha je od 0.3

3ó.

zpracováni biologických tekutin podle vyznačující se tím, povrchu vláken prvního porézního media do 2 m³ a průtočná plocha je od 2.5 do

114

37. Zařízeni na zpracování bioiogickycn tekutin podle nároku 1 nebo 19 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující setím, že průtočná -plocha -prvního porézního meďí-a -je- od™ 2,5-ďo

10 cm².

38. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároku 35, vyznačující se tím, že plocha povrchu vláken prvního porézního média je od 0,35 do 0,6 m².

39. Zařízení na zpracováni biologických tekutin podle . ----- nároku’22. Vý žl> ačující se tí.m, že první porézní médium zahrnuje vlákenné médium, jehož plocha povrchu vláken je od 0,04 do 0,3 m².

40. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 24, vy značujici se tím, že první porézní méďium zahrnuje vlákenne medium jeho2 plocha povrchu viáken je od 0,08 do 1.0 m².

41. Zařízeni na zpracování biologických tekutin podle nároku 35, vyznačující se tím, že první porézní medium ma objem dutin od 75¾ do

80¾.

i

115

42. Zařízeni na zpracovaní biologických texutin podle nároku 1, 5, 19 nebo 22 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se t i m , že první porézní niédíum má objem dutin od 71% do

83%.

43. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin podle nároku 24, vyznačující se tím, že první porézní médium má objem dutin od 50% do

89%.

44. Zařízeni na zpracování biologických tekutin podle nároku 1 . nebo 25 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že druhé porézní médium má objem dutin od 60% do 90%.

45. Způsob podle nároku 8. vyznačující se tím,' že průchod usazene vrstvy porézním médiem zahrnuje průchod teto vrstvy mediem, ktere ma objem dutin od 60% do 90%.

4ó. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin nebo způsob podle nároku 44, vyznaču ji c i se t i. m , že druhé porézní medium ma objem dutin od 73% do 88,5%.

- lló 47. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 37 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující setím, že průtočný —po-v-rc-h -pr-vn-i-h© po-r éz-n-i-ho- -méd i a—je- v r o zmez-i

3,0 až ó,0 cm².

48. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároku 1,9,22,24 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se tím. že prvn í _porézní médium má potenciál zeta od -7 do -20 mV při pH 7,3.

ť ·

49. Zařízeni ňá zpracování biologických tekutin podle nároku 48, vyznačující se tím, že první porézní médium má potenciál zeta od -10 do -14 mv při pH 7,3.

50. Zařízení na zpracováni biologických tekutin podle nároku 1.19,22 nebo 24 nebo způsob podle nároku 7, vyznačuj ici se tím, že první porézní médium má potenciál zeta od -3 do -30 mV při pH 7,3.

51. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 5, vyznačující se tlm.

117 «J že první porézní médium má potenciál zeta od -3 do -30 mV při pH 7.3 a kritické smáčeci povrchové napětí větší neZ 70 dyn/cm:

52. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin podie nároků 1,19,22, nebo 24 nebo způsob podle nároku.'. 7, vyznačující s é ..tim, že první porézní médium má kritické smáčeci povrchové napětí větší než 70 dyn/cm.

53. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároků 52,‘ vyznačující se tím, že první porézní médium má kritické· smáčeci povrchové napětí od 70 dyn/cm do.115 dyn/cm,

X

54. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároků 53, vyznačujíc, i se tím, že první porézní medium má kritické smáčeci povrchové napětí od 90 dyn/cm do 100 dyn/cm.

55. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároků 54, vyznačující se tím, že první porézní médium ma kritické smáčeci povrchové napětí od 93 dyn/cm do 97 dyn/cm..

118

-5ó. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin podle paroku 22. vyznačuj i ci se tim, že průtočný povrch prvního porézního media je v rozmezí 3,0 až 8,0 cm².

:57. Zařízení na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 1 nebo 25 nebo způsob podde nároku 7, vyznačující se tim, že průtočný povrch druhého porézního média je v rozmezí

30 až 60 cm².

58. Postup podle nároku 8» vyznačující setím, že průchod usazené vrstvy porézHímr-^mě^dTěm^ žáhřnu je^- ' průchod^-teto vrstvý~meďi-em';--které má^průtočnou plochu od 30 do 60 cm².

59. Zařízení na zpracovaní biologických tekutin podle nároků 1 nebo 25 nebo způsob podle nároku 7, vyznačující se tim, že druhé porézní medium má kritické smáčeci povrchové napětí vétsi než 53 dyn/cm.

60. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 5. vyznačující se tim.

/že druhé porézní medium zahrnuje médium pro odstraněni leukocitů z nahromaděných červených krvi

119 nek a má kritické smáčeci povrchové napéti větší než 53 dyn/cm.

61. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 59, vyznačující se tím, že druhé porézní medium ma kritické smáčeci povrchové napětí od 53 dyn/cm do 90 dyn/cm.

62. Zařízeni na zpracování biologických tekutin podle nároku 1,5 nebo 25 nebo postup podle nároku 7,

v y z η a č u j ící s e tím, že druhé porézní médium zahrnuje také předřazený filtr. 63. Způsob podle nároku 8. vyznačující se t í m , Že průchod usazené vrstvy poréz-

nim mediem zahrnuje průchod teto vrstvy médiem, které také obsahuje předřazeny filtr.

64. Způsob podle nároku 7, vyznačující A setím , že odstřeďování plné krve zahrnuje umístěni kontejneru s obsahem plné krve do na'•íl doby odstředivky a umístěni sestavy filtru, zahrnující pouzdro a druhé porézní medium, na držák uzpůsobený pro přijetí sestavy filtru a upraveny pro součinnost s nádobou odstředivky.

120

65. Způsob podle nároku 8. vyznačující se t i m , že odstřelováni plné krve zahrnuje umístěni prvního kontejneru s obsahem plné krve do nádoby, odstředivky a umístěni sestavy fiitru i C i *- pOUSCtiO čk pOFSZTi i ΓΓίθΓνϊΛ,ϋπ^Τίά.'Qΐ'^ατΧ , působeny pro přijeti sestavy riitru. a upraveny p„ro součinnost s nádobou odstředivky.

óó. Zařízení na zpracováni biologických tekutin podle nároku 28, vyznačující se tím, že alespoň jedna sestava filtru., je umístěna tak, že síla -vyvinutá na sestavu filtru v průběhu odstřeďování není větší, než než 60% sily vyvinuté u dna nádoby.

67. Zařízení na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 2 nebo 3, nebo způsob podle nároku 64.

v y z n a č u jící se tím, že sestava filtru je umístěna tak, že síla vyvinuta na sestavu filtru v průběhu odstřeďovani není větší . než 60% sily vyvinuté u dna nádoby.

68. Způsob podle nároku 65. vyznačující . s e tím. že umístění sestavy filtru zahrnuje- umístěni sestavy riitru vzhledem ke dnu nádoby tak, že sila vyvinuta na sestavu filtru v prů

121

69.

běhu odstřeďování není větší, než než 60¾ sily vyvinuté u dna nádoby odstředivky.

Způsob podle nároku 9. v y’z n a č uj i c í se tím, že umístěni sestavy filtru zahrnuje umístění sestavy filtru vzhledem ke dnu nádoby tak. že sila vyvinuta na sestavu filtru v průběhu odstřeďování není větší, než než 60% síly vyvinuté u dna nádoby odstředivky.

70. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle nároku 67 nebo způsob podle nároku 67, vyznačující se tím, že síla vyvinutá na sestavu filtru v průběhu odstřeďování není větší, než než 40% sily vyvinuté u dna nádoby .

71. Způsob podle nároku 68, vyznaču j í ci se tím, že umístění sestavy filtru zahrnuje umístění sestavy,fiItru vzhledem ke dnu nádoby tak, že síla vyvinutá na sestavu fiitru v průběhu odstřeďování není větší, než než 40% sily vyvinuté u dna nádoby.

/'

72. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že umístěni sestavy filtru zanrk

- 1.22 nu je umístění sestavy filtru vně nádoby odstředivky.

73. Způsob podle nároku . 64 vy z n a č u j i c 1

s.e_. t í m ; _že_zahrnu je umístěni sestavy fi l- J tru vně nádoby.

' ί!

74. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že umístění sestavy filtru zahrnuje umístění porézního média na držák, který spočívá na nádobě odstředivky.

75. Zařízení na zpracování biologických tekutin podle ~™náro'ků~''2~nebo 28, ’ v y zn~á č^u j“í č í ” šé~ -------tím, že sestava filtru je umístěna vně nádoby, přičemž sestava filtru je uvnitř držáku a držák je uzpůsoben pro součinnost s nádobou.

76. Zařízení na zpracování ' biologických tekutin podle nároku 2 nebo 28, vyznačující se tím. že alespoň, jedna sestava filtru je umístěna na držáku, přičemž držák spočívá na nebo částečně v nádobě.

77. Způsob podle nároku 73, vyznačující se tím, že zahrnuje umístěni sestavy f11

-123 tru na držáku. který . spočívá na nebo částečné v nádobé odstředivky.

78. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 1, -vyzná č u j i c i s e t i m , že pružné potrubí spojuje první kontejner s druhým kontejnerem a pružné potrubí spojuje první kontejner se třetím kontejnerem.

79. Způsob pro zpracování biologické tekutiny, vyznačující se tím, že zahrnuje převod biologické tekutiny z prvního kontějneru k prvnímu funkčnímu biomedikálnímu zařízení obsahujícímu médium pro zabránění průchodu červených krvinek; a převod biologické tekutiny z prvního kontejneru do druhého funkčního biomedikálmho zařízeni.

80. Způsob podle nároku 79, vyznačující se tim, že převáděni biologické tekutiny z prvního kontejneru k prvnímu funkčnímu biomedikalnlmu zařízeni se Lýka převáděni horní vrstvy biologické tekutiny; a převáděni biologické tekutiny z prvního kontejneru do druhého -funkčního biomedikálního zařízeni se týká převáděni usazehe. vrstvy biologické tekutiny.

L

..tíiW.Sl·

STff.yneTTt.Mwmy^ín

124

81. Způsob podle nároku 79, vyznačuj i čí se tím, že dále zahrnuje převáděni biologické tekutiny v prvním kontejneru k prvnímu runk'Ύ čnímuLhlomedika.in i.mu .za.ř.ižěni dokudúnení--za-bl-okováno medium pro zabráněni průchodu červených krvinek a převáděni biologické tekutiny v prvním kontejneru k druhému funkčnímu biomedikalnímu zařízení poté, co bylo zablokováno medium pro zabráněni průchodu červených krvinek.

82. Způsob podle nároku 80, vyznačující s e* t i m , že dále zahrnuje převádění horni

-- vř s t vy b i οΊogické tekutiny k prvnímu funkčními? biomedikálnímu zařízení dokud není zablokováno médium pro zabránění průchodu červených krvinek a převádění usazené vrstvy biologické tekutiny k druhému funkčnímu biomedikalnímu zařízení poté, co bylo zablokováno médium pro zahranění průchodu červéných/křvinek. \ R ·. jý2·Υ.··

83. Způsob podle nároku 79. vyznačující /

s é tím, že dále zahrnuje převáděni biologické tekutiny z prvního kontejneru k prvnímu funkčnímu biomedikalnímu zařízení a převáděni biologické tekutiny z prvního kontejneru k druhému run125 kčnimu biomedikálnímu zařízeni současně.

84. Způsob' podle ' nároku 79,- vyznaču j i c i s e t ím-, - že dále zahrnu je'převáděni-biologické tekutiny z prvního kontejneru k prvnímu funkčnímu biomedikálnímu zařízeni a převáděni biologické tekutiny z prvního kontejneru k druhému funkčnímu biomedikálnímu zařízeni postupné.

85. Způsob pro zpracování plné krve, vyznačující setím, že zahrnuje odstřeďování plné krve; procházení horní vrstvy odstředěné krve prvním funkčním biomedikálním zařízením, které obsahuje medium pro zabránění průchodu červených krvinek; a procházení usazené vrstvy odstředěné krve druhým funkčním biomedikálním zařízením, ktere obsahuje médium pro odstraněni leukocitů.

8ó. Způsob podlé nároku 85, vyznačující se ti m , že.dále zahrnuje procházeni horní vrstvy odstředěné krve prvním funkčním biomedikálmm zařízením dokud není médium pro zabráněni průchodu červených krvinek uzavřeno a procházeni usazené vrstvy odstředěné krve druhým funkčním biomedikálním zařízením pote, co bylo médium pro zabránění průchodu červených krvinek uzavřeno.

- 12ó 87. Způsob podle nároku 85. vyznačující setím, že dále zahrnuje-procházeni horní vrstvy, odstředěné,krve, prvním funkčním biomedikaln im zařízením a procházeni usazene vrstvy odstředěné krve druhým funkčním biomedikalnim zařízením současně.

88. Způsob podle nároku 85, vyznačující se tím, že dále zahrnuje procházení horní vrstvy odstředěné krve prvním funkčním biomedikálním zařízením a procházení usazené vrstvy odstředěné krve druhým funkčním biomedikálním zařízením

-———-——--í—-—

89. Způsob podle nároku 85, vyznačující se tím, že dále zahrnuje procházeni horní vrstvy třetím -funkčním biomedikálním zařízením, zařáženym za prvním funkčním biomedikálním zaříze--..'.ním. . .-.?’ ϊ-..·,,.;-/

90. Způsob podle nároku 89. vyznačující setím, že procházeni horní vrstvy třetím funkčním biomedikálním zařízením zahrnuje procházeni horní vrstvy mediem pro odstranění leukocitú.

- 127

91. Způsob podle nároku 99. vyznačující s e t i m , že procházeni norni vrstvy třetím

- funkčním biomedikálním zařízením zahrnu je'^ procna/ zení horní vrstvy oddělovacím zařízením .: bez odstřeďovani.

**

92. Způsob pro zpracováni plné krve, vyznačující se tím, že zahrnuje odstředování plné krve; procházeni vrchní vrstvy odstředěné krve prvním funkčním biomedikálním zařízením které obsahuje médium pro zabránění průchodu červených krvinek a médium pro odstranění leukocitů;

z a procházení usazené vrstvy odstředěné krve druhým funkčním biomedikálním zařízením, které obsahuje médium pro odstranění leukocitů.

93. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin, vyznačující se tím, že obsahuje první kontejner; první funkční biomedikaini zařízeni , - které obsahu je medium pro zabráněni > průchodu červených krvinek, je spojené s prvním kontejnerem a určuje první cestu toku: a druhé funkční biomedikalni zařízeni, které obsahuje médium pro odstranění leukocitů. je spojene s prvním kontejnerem a určuje druhou cestu toku.

j.

128

94. Zařízeni na zpracovaní biologických tekutin podle nároku 93, vyznačující se tím, . že dále.obsahuje druhy kontejner spojený s druhým /- ř*'^funkčním biomedikálním'zařízením

95. Zařízeni na zpracování biologických tekutin, vyznačující s. e , . t í m , že obsahuje první kontejner,· první funkční biomedikální zařízení š médiem pro zabráněni průchodu červených krvinek spojené s prvním kontejnerem a určující první cestu toku; a druhý kontejner zařazený za prvním kontejnerem a s ním spojený a určující druhou cestu toku.

96. Zařízení na zpracování biologických tekutin, vyznačující se tím, že obsahuje první kontejner; první funkční biomedikální zařízení s mediem pro zabránění průchodu červených krvinek spojené s prvním kontejnerem; a druhé ťun-kčm biomedikální zařízeni· s médiem pro odstraněni ieukocitů spojené s prvním kontejnerem nezávisle na prvním funkčním biomedikáinim zařízení .

97. Zařízení na zpracováni biologických tekutin podle nároku 96, vyznačující se tím.

že první funkční biomedikální zařízení a druhé

‘^•ϊί

129 funkční biomedikální zařízeni jsou nezávisle spojené s prvním kontejnerem pomoci spojů.

-

98. Zařízen i. na ; „ zpracován i . biol og i ckycn tekut i n v y z na č u j í c i se . t i m , . že obsahuje první kontejner; první funkční biomedikální zařízení s mediem pro zabraném průchodu červených krvinek, které ma kritické smáčecí povrchové napětí větší než asi 70 dyn/cm, spojené s prvním kontejnerem; a druhé funkční biomedikální zařízení s porézním médiem pro odstranění leukocitů, které má kritické smáčecí povrchové napětí větší než asi 53 dyn/cm a je spojené s prvním kontejnerem.

99. Zařízeni na zpracováni biologických tekutin, vyznačující se tím, že obsahuje první kontejner; první funkční biomedikální •zařízení s mediem pro zabráněni průchodu červených krvinek as médiem pro odstraněni leukocitů. spojené......s ..prvním kontejnerem a . určující první cestu toku; druhé runkcm biomedikální zařízeni s mediem pro odstraněni leukocitů. spojene s prvním kontejnerem a určující druhou cestu toku.

.

100. Způsob pro zpracovaní plné krve vyznačující se tím, že sestava z odst

I

- 130 řeďováni plné krve; procházeni horní vrstvy odstředěné krve prvním funkčním biomédikaimm zařízeni s mediem pro zabránění průchodu červených krvinek? pokud medium’ přo zabráněni průchodu· červených ' krvTněk irěříí’' 'užavřěnO z^^á^d-á-i-e-proeh&zen-i — horní vrstvy přídavným funkčním biomedikainim zařízením obsahujícím oddělovací zařízeni neodstře— ďovaciho typu.

101. Způsob podle nároku 100, vyznačující se tím, že procházení horní vrstvy přídavným funkčním biomedikálním zařízeni zahrnuje také rozdělováni horní vrstvy do jedné nebo více komponent.

102. Způsob podle nároku 101, vyznačující se tím. že dále zahrnuje shromažďovaní jedné nebo více komponent horní vrstvy do alespoň jednoho kontejneru.

103. Zařízení 'na zpracováni biologických tekutin. % vyznačující .se tím. že sestává z prvního kontejneru; prvního funkčního biomedikálniho zařízeni s médiem pro zabráněni průchodu červených krvinek. spojeného s prvním kontejnerem; a druhé funkční biomedikální zařízeηκπβ® 'íwttizwsaatíeac?

í ES§íaáir3!5£ žSífcg

- 131 ni s neodstřeďovacím oddělovacím zařízením ktere je zařazeno za první funkční biomedikaím zařízení a je s ním spojeno.

104. Zařízeni na - zpracovaní biologických tekutin , vyznačující se t i m , že obsahuje první kontejner: první ťunkúm biomedikální zařízeni s médiem pro zabraném průchodu červených krvinek, spojene s prvním kontejnerem; druhé funkční biomedikální zařízeni s médiem pro odstranění leukocitů, spojené s prvním kontejnerem nezávisle na prvním funkčním biomedikálním zařízení; druhý kontejner spojený s druhým funkčním biomedikálním zařízením; třetí kontejner spojený s prvním funkčním biomedikálním zařízením; a čtvrtý kontejner spojený s třetím kontejnerem.