CZ320997A3

CZ320997A3 - Směs pro živnou vrstvu trávníků

Info

Publication number: CZ320997A3
Application number: CZ973209A
Authority: CZ
Inventors: Vittorio Federico Cornato
Original assignee: Cornaro Vittorio Federico
Priority date: 1995-04-11
Filing date: 1996-04-09
Publication date: 1998-04-15
Also published as: HUP9802085A2; WO1996032540A1; ES2131395T3; TR199701142T1; EP0820548B1; EP0820548A1; DE69601535D1; PL322857A1; SI0820548T1; ATE176693T1; MX9707833A; DE69601535T2; AU5335296A; KR19980703818A

Description

Vynález se týká zakládání trávníků na plochách sportovišť pro golf, kopanou, ragby, jízdu na koni, koňské dostihy, polo a tak dále, pro veřejné parky nebo zahrady nebo travnaté plochy pro parkování motorových vozidel.

Dosavadní stav techniky

Současný způsob výroby živných vrstev pro obecně jakékoliv travnaté plochy je pro jednoduchost vysvětlení ukázán na výrobě ploch vhodných pro hraní golfu. Je známo, že podklad pro golfová hřiště obsahuje hlubokou odvodňovací vrstvu, která se obecně skládá z oblázků, štěrku, rozbitých cihel a hrubozrnného písku, ve které je systém provrtaných trubek za účelem sběru a odvádění přebytečné vody. Nad odvodňovací vrstvou je živná vrstva o tloušťce 20 až 40 cm, která se skládá hlavně ze směsi rašeliny a písku. Rostliny trávy se sejí a zakořeňují v živné vrstvě po vhodné aplikaci hnojiv, válcování a zalévání. (Mario Vietti II prato ornamentale, De Agostini, 1991). Je rovněž známo, že kvalita drnu běžných golfových hřišť se již během několika let neúprosně zhoršuje, především pokud se týká odolnosti rostlin k vydupání a vytrhání z kořenů. Příčiny tohoto zhoršení kvality jsou v postupujícím stlačení živné vrstvy, které brání rostlinám hluboce zakořeňovat a tím se pevně uchytit v zemi. Stlačení živné vrstvy je způsobeno různou měrnou tíhou dvou základních skladebních složek, to jest rašeliny a písku. Písek, který je těžší, má snahu se usazovat a tvořit hlubokou, silně stlačenou vrstvu, která brání hlubokému proniknutí kořenů rostlin trávy a také brání proniknutí živných látek zavedených do země povrchovou aplikací hnojivá. Silné stlačení živné vrstvy také brání odvodnění terénu.

• · · • · · ····· · · ··· • · · · · ······ • · · · · · · ?2 ·· ··· ··· ···· ·· ·

Následkem stlačení živné vrstvy se kořeny rostlin trávy orientují vždy rovnoběžně s povrchem terénu, protože jednak nemohou proniknout do nižších stlačených vrstev a také protože živiny nalézají pouze ve vrstvách blíže k povrchu. Výsledkem horizontálního vývoje kořenů rostlin těsně pod povrchem terénu je tvorba vrstvy složené téměř výlučně z těsně propletených kořenů, která přispívá k dalšímu stlačení živné vrstvy a která časem způsobuje udušení rostlin. Navíc kvůli špatnému vývoji kořenů do hloubky rostliny mají velmi malou odolnost vůči mechanické zátěži jako vydupání a odírání a jsou snadno vytrhávány. Ke zpomalení dušení rostlin a k alespoň částečnému obnovení prosakování je obvyklé kolmo propichovat terén postupem zvaným verticut pomocí vhodné mechanizace tak, aby vznikly póry, umožňující vývoj kořenů a urychlující odvodňování. Tyto postupy jsou vzhledem k použití lidské práce jednak drahé a jednak tvoří pouze částečné a dočasné opatření proti stlačení terénu a dušení rostlin. Výše zmíněné nevýhody v odkazech na předchozí díla odstraňuje podstata předkládaného vynálezu, která určuje složení živné vrstvy trávníků.

Podstata vynálezu

Podstata vynálezu spočívá v určení objemového složení pevných látek ve směsi pro výrobu povrchové vrstvy půd pro osazení trávou, do níž se sejí a v níž zakořeňují rostliny trávy a které se obecně říká živná vrstva nebo substrát. Složení živné vrstvy spočívá podle vynálezu v tom, že živná vrstva obsahuje 40 až 80 % objemových sopečného štěrku a 0,8 až 60 % objemových čerstvého rostlinného kompostu. Procenta čerstvého rostlinného kompostu jsou pro většinu aplikací výhodně mezi 20 až 60 % objemovými. Složení živné vrstvy podle vynálezu také s výhodou obsahuje až do 15 % objemových pemzy ve formě granulí. Složení živné vrstvy podle vynálezu dále s výhodou obsahuje od 0,002 do 0,003 % objemových kostní moučky. Zvláště výhodné složení živné vrstvy pro účely • · · · • · · vynálezu obsahuje 40 až 50 % objemových sopečného štěrku, 20 až 35 % objemových čerstvého rostlinného kompostu, 10 až 15 % objemových pemzového písku, 8 až 12 % objemových granulí pemzy, 0 až 10 % objemových naplavené zeminy, 8 až 12 % objemových hnoje, 0,002 až 0,003 % objemových kostní moučky a 0,0002 až 0,001 % objemových chemických hnojiv.

Předložený vynález se týká také metody výroby trávníků, která zahrnuje konvenčně krok tvorby odvodňovací vrstvy s vhodným odvodňovacím zařízením, krok položení živné vrstvy o výše jmenovaném složení na písčitou odvodňovací vrstvu a pokračující dalšími konvenčními kroky setí, válcování a podobně. Sopečný štěrk se podle vynálezu skládá ze sopečných materiálů hlubinného a/nebo výlevného původu, který je vysoce mineralizován, je chemicky inertní, prostupný a má vysokou tepelnou setrvačnost. Velikost zrn sopečného štěrku je větší než 1 mm, výhodně je mezi 1 až 4 mm. Příkladem komerčně dostupného sopečného štěrku použitelného pro účely vynálezu je výrobek VULCASO1L firmy Europomice s. r. 1. z Turína, Itálie. Dalším příkladem dostupného sopečného štěrku použitelného pro účely vynálezu je nevelká sopečná vyvřelina (lapillus) nebo láva. Sopečný písek užívaný ve složení vynálezu je stejného původu jako sopečný štěrk, ale jeho zrna jsou do velikosti 1 mm.

Čerstvý rostlinný kompost ze složení živné vrstvy podle vynálezu , nazývaný krátce jen kompost, se získává v prvém kroku anaerobním a v druhém kroku aerobním rozkladem rozsekaných čerstvých rostlinných zbytků. Rozkladný proces trvá 40 až 60 dnů, po nichž se rozložená hmota provzdušní, prošije na rotačních sítech, promyje a uloží v hromadách. Způsob přípravy čerstvého rostlinného kompostu je definován ve směrnici Evropského společenství číslo 91/156 (N.91/156). Kompost s výhodou obsahuje 6 až 12 % dusíku, 10 až 15 % organických látek a 25 až 37 % surové vlákniny.

9999 • 9

9999

Pemzový písek má s výhodou velikost zrn 0,5 až 1,5 mm, zatímco pemzové granule mají střední průměr 5 až 14 mm.

Naplavená zemina ze složení živné vrstvy podle vynálezu se skládá ze zeminy usazeninového původu, která obsahuje alespoň 30 % prachových částic.

Tato zemina se obvykle získává z říčních delt a prosívá se k odstranění kamenů s

průměrem větším než 0,5 mm.

Hnůj ze složení živné vrstvy podle vynálezu je s výhodou použit z kravínů nebo koňských stájí a který zrál alespoň šest měsíců. Tento hnůj výhodně pochází z kravínů nebo koňských stájí, ve kterých se jako podestýlka používá jeden či více z těchto materiálů: obilná sláma, dřevěné hobliny, kůra jehličnanů nebo dřevěné piliny. V každém případě je navíc s výhodou užito sterilizovaného hnoje pro zaručení nepřítomnosti nežádoucích semen plevelů.

Kostní moučka se získává rozemletím zvířecích kostí a rohovitých látek jako rohů a kopyt. S výhodou se užívá kostní moučky o obsahu 32 až 44 % organických látek a o obsahu dusíku 12 až 44 %.

Chemické hnojivo je s výhodou tvořeno výrobky bohatými na fosfor, jako například komerčně dostupným výrobkem pod jménem AGROSIL ®, který se užívá k usnadnění rychlého vývoje kořenového systému rostlin trávy a také výrobky bohatými na organický dusík, které mají prodlouženou dobu účinku, jako například komerční hnojivá pod jménem NITROPHOSKA-GOLD®, která zajišťují odpovídající zásobu dusíku pro rostliny.

Živná vrstva o složení podle vynálezu odstraňuje nevýhodu postupného stlačování živné vrstvy travnatých ploch a tím zhoršování kvality trávníků v důsledku horizontálního vývoje kořenů rostlin trávy, dušení rostlin trávy, špatné prostupnosti pro vodu a dodávané živiny, snadné vydupání, odírání a vytrhávání rostlin trávy v důsledku jejich nízké mechanické odolnosti. Zvláště nahrazení písku a rašeliny - jako tradičních složek živné vrstvy trávníků - sopečným štěrkem • · · • · · · · · · · · · • ♦ · · · · · ·· · • · ·· · ······ • · · · · · · ·· ··· ··· ···· ·· · a čerstvým rostlinným kompostem zabraňuje stlačování půdy, které nastává v důsledku sedimentace písku. Sopečný štěrk a kompost mají ve skutečnosti velice blízké měrné tíhy, což nezapříčiňuje sedimentační jevy. Následkem toho půda zůstává měkká a prostupná a kořeny rostlin trávy volně pronikají hluboko dovnitř půdy.

Odvodnění je udržováno po dlouhou dobu na optimální úrovni, čímž je formou svrchního postřiku umožněn vstup živin, které rovnoměrně prostoupí živnou vrstvou a proniknou až do jejích nejhlubších vrstev. Tím jsou kořeny rostlin podporovány ve vývoji i směrem do hloubky, aby získaly přístup k živinám.

v .

Živná vrstva o složení podle vynálezu poskytuje dmu důležitou pružnost a vysokou odolnost vůči zatížení a zabraňuje mu stát se bažinatým. Tím se získá zvýšená bezpečnost pro sportovce a sníží se výskyt poranění a poškození z úrazů během atletických a hipických sportů, během nichž jsou účastníci chráněni před nadměrným namáháním, které vzniká na nadměrně tvrdých a suchých nebo nadměrně mokrých a poddajných površích.

Pemza ve formě granulí je vysoce prostupná, ale zároveň uděluje živné vrstvě o složení podle vynálezu značnou kapacitu k zadržení vlhkosti a jejímu postupnému uvolňování podle nároků rostlin. Navíc pemza nemá tendenci se spojovat s ostatními složkami půdy, čímž se vyhne jevu stlačování i při vysokých zatíženích půdy. Toto všechno přispívá k zajištění vzdušné struktury živné vrstvy o složení podle vynálezu, kterážto struktura se s časem nemění a která značně usnadňuje případné propichování a verticut postupy. Pemza také díky své nízké měrné tíze nesedimentuje v živné vrstvě.

Kostní moučka, kterou s výhodou obsahuje živná vrstva o složení podle vynálezu, tvoří zásobu pomalu uvolňovaných živných látek, která zajišťuje • · · · · · • · · · · ·

rovnovážný vývoj a podporu trávy a která svým rovnoměrným rozdělením v živné vrstvě podporuje hluboké zakořeňování rostlin trávy.

Dalším zdrojem živin jsou hnůj a vhodná chemická hnojivá, která jsou s výhodou součástmi složení živné vrstvy podle vynálezu.

Směs podle vynálezu se připravuje stejnoměrným mícháním různých složek běžným typem zařízení. Směs podle vynálezu se před odesláním na místo užití, . tedy na plochu na které se tvoří živná vrstva trávníků, skladuje v zásobnících nebo zabalená do plastových pytlů. Nebo se směs podle vynálezu připravuje na místě mícháním různých složek pomocí zařízení vhodného pro polní použití.

Směs podle vynálezu a metoda výroby živné vrstvy trávníků užívající tuto směs je dále popsána s odkazy na různé ilustrativní příklady, které však nejsou vyčerpávající.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Ze dvou dílů terénu o ploše 10 m², tvořících část golfového hřiště, byla zcela odstraněna živná vrstva tak, že byla obnažena spodní odvodňovací vrstva.

Jeden díl terénu byl poté pokryt běžnou živnou vrstvou položenou na odvodňovací vrstvu. Běžná živná vrstva se skládala ze směsi stejných objemových částí nevláknité černé rašeliny ruského typu a písku o celkové tloušťce 30 cm. Díl byl poté oset směsí rovných poměrů semen trav Festuca arundinacea, Agropyron repens, Festuca ovina, Agrostis gigantea a Lolium perennial o celkovém množství 100 g. Po ukončení setí byla semena pokryta 5 mm směsi stejných objemových částí nevláknité černé rašeliny ruského typu a písku, zalita a pohnojena hnojivém 8-24-24.

Souběžně byl druhý díl terénu pokryt živnou vrstvou směsi podle vynálezu v

položenou na odvodňovací vrstvu. Živná vrstva podle vynálezu se skládala ze 60 φφ φφφφ · ·· ······ φφφ ···· φ φ· φ φ φ φ φ ·φ φφφ φφ φφ φ φφφφφφ φφφ φ φφ φ >7 Φ· φφφ φφφ φφφφ φφφ % objemových sopečného štěrku (VULCASOIL) a 40 % objemových čerstvého rostlinného kompostu s obsahem dusíku 9 % a obsahem organických sloučenin 13 % o celkové tloušťce 30 cm. Díl byl poté oset směsí rovných poměrů semen trav Festuca arundinacea, Agropyron repens, Festuca ovina, Agrostis gigantea a Lolium perennial o celkovém množství 100 g. Po ukončení setí byla semena pokryta 5 mm směsi podle vynálezu, zalita a pohnojena hnojivém 8-24-24. Asi po dvaceti dnech se na obou dílech terénu počaly vyvíjet rostliny trávy, jejichž růst byl řízen a urychlován periodickým zaléváním a hnojením podle obvyklých agronomických zvyklostí s péčí o provedení stejných kroků na obou dílech ve stejných časech.

Z makroskopických pozorování vzorků získaných vrtem bylo potvrzeno, že vývoj kořenů v živné vrstvě o složení podle vynálezu probíhal převážně vertikálně, zatímco kořeny v běžné živné vrstvě měly jasnou tendenci k horizontálnímu vývoji. Navíc pevnost živné vrstvy podle vynálezu byla rovnoměrná v celé její hloubce, zatímco hlubší části běžné živné vrstvy byly stlačené.

Také prostupnost živných vrstev byla zhodnocena následujícími postupy.

Na dno vodotěsné nádoby o ploše 1 m , která měla 45 cm vysoké stěny, byl

A položen pás houbovité pryže o ploše 1 m a o tloušťce 10 cm. Na tento pás houbovité pryže byla položena běžná živná vrstva z prvého dílce o tloušťce 30 cm. Na dno totožné vodotěsné nádoby o ploše 1 m , která měla 45 cm vysoké π

stěny, byl položen totožný pás houbovité pryže o ploše 1 m a tloušťce 10 cm. Na tento pás houbovité pryže byla položena 30 cm silná živná vrstva o složení podle vynálezu z druhého dílu. Povrchy živných vrstev v obou nádobách byly jednotně zavodněny 36 1 vody, což odpovídalo množství vody z prudké dešťové bouřky odpovídající 36 mm dešťových srážek. Obě nádoby byly po zavodnění přikryty krytem z umělé hmoty, aby se zabránilo odpařování vody.

• · · · · · ····· * · · · · • · · ♦ · ······ • · · · · · ·

..... ..........

Po 3 hodinách byl povrch živné vrstvy podle vynálezu - tedy z druhé nádoby - prostě vlhký až do hloubky prvých 10 cm vrstvy. Živná vrstva podle vynálezu byla úplně vyjmuta z nádoby a houbovitá pryž byla vyždímána mezi dvěma ocelovými válci typu zařízení používaného pro ždímám textilií k mytí automobilů, aby bylo změřeno množství vody, které absorbovala houbovitá pryž.. Toto množství vody absorbované houbovitou pryží bylo 22,80 1. Voda tedy prosakovala s průchozí rychlostí 1,6 mm za minutu na jeden metr čtvereční. Celkem 13,2 1 vody zůstalo v živné vrstvě. Tyto hodnoty jsou příznačné pro optimální prostupnost vrstvy a zaručují dobré odvodnění půdy, nezpůsobují vyluhování půdy a její následné ochuzení o rozpustné živné látky.

Běžná živná vrstva z prvé nádoby obsahovala po 3 hodinách pod svým povrchem 6 cm stojaté vody. Vyždímáním houbovité pryže po odstranění živné vrstvy z nádoby bylo získanol8,40 1 vody. To ukázalo, že 17,61 vody bylo zadrženo v živné vrstvě a je důkazem nedostatečné prostupnosti běžné živné vrstvy.

Příklad 2

Povrchové půdní vrstvy fotbalového hřiště byly zcela odstraněny tak, aby byla odkryta spodní odvodňovací vrstva. Na tuto odvodňovací vrstvu byla položena nová živná vrstva o tloušťce 30 cm, která měla v objemových procentech následující složení podle vynálezu: sopečný štěrk 40 % objemových, čerstvý rostlinný kompost 29 % objemových, pemzový písek 13 % objemových, granulovaná pemza 9 % objemových, hnůj 8,9965 % objemových, kostní moučka 0,003 % objemových, chemické hnojivo 0,0005 % objemových.

Setí, zalévání a konvenční zacházení s plochou proběhlo běžným způsobem jako v předchozím Příkladě 1. Po třech měsících byly vykrojením ·· ···· odebrány vzorky živné vrstvy v celé její tloušťce a byl v nich zhodnocen vývoj kořenů. Z makroskopických pozorování vykrojeného vzorku bylo zjištěno, že kořeny rostlin se vyvinuly tak, aby dosáhly i nejhlubších úrovní živné vrstvy. Navíc konzistence živné vrstvy byla mimořádně jednotná v celé její tloušťce. Prostupnost živné vrstvy byla měřena po třech měsících od osetí stejnou metodou, která byla popsána v předchozím Příkladě 1. Touto metodou bylo zjištěno, že pěnová guma obsahovala 25,2 1 vody. Voda tedy prosakovala s průchozí rychlostí

1,6 mm za minutu najeden metr čtvereční, což odpovídalo 0,141 vody za minutu. Celkem 10,80 1 vody zůstalo v živné vrstvě.

Příklad 3

Povrchové půdní vrstvy závodiště koní byly zcela odstraněny tak, aby byla odkryta spodní odvodňovací vrstva. Na tuto odvodňovací vrstvu byla položena nová živná vrstva o tloušťce 30 cm, která měla v objemových procentech následující složení podle vynálezu:

Sopečný štěrk 43,997 % objemových, čerstvý rostlinný kompost 20 % objemových, pemzový písek 10 % objemových, granulovaná pemza 8 % objemových, naplavená zemina 10 % objemových, hnůj 8 % objemových, kostní moučka 0,002 % objemových, chemické hnojivo 0,001 % objemových.

Setí, zalévání a konvenční zacházení s plochou proběhlo běžným způsobem jako v předchozích Příkladech 1 a 2. Po třech měsících byly odvrtáním odebrány vzorky živné vrstvy v celé její tloušťce a byl v nich zhodnocen vývoj kořenů. Z makroskopického pozorování vykrojeného vzorku bylo zjištěno, že kořeny rostlin se vyvinuly tak, aby dosáhly i nejhlubších úrovní živné vrstvy. Navíc konzistence živné vrstvy byla mimořádně jednotná v celé její tloušťce. Prostupnost živné vrstvy byla měřena po třech měsících od osetí stejnou metodou, která byla popsána v Příkladě 1. Touto metodou bylo zjištěno, že houbovitá pryž ·· «··· ·· ···· obsahovala 26,20 1 vody. Voda tedy protékala průchozí rychlostí 1,66 mm za minutu najeden metr čtvereční, což odpovídalo 0,145 1 vody za minutu. Celkem

9,8 1 vody zůstalo v živné vrstvě.

Příklad 4

Povrchové vrstvy země travnaté plochy vhodné pro rozlehlý park byly zcela odstraněny tak, aby byla odkryta spodní odvodňovací vrstva. Na tuto odvodňovací vrstvu byla položena nová živná vrstva o tloušťce 30 cm, která měla v objemových procentech následující složení podle vynálezu: Sopečný štěrk 50 % objemových, čerstvý rostlinný kompost 20 % objemových, pemzový písek 10 % objemových, granulovaná pemza 10 % objemových, hnůj 8,9968 % objemových, kostní moučka 0,003 % objemových, chemické hnojivo 0,0002 % objemových.

Setí, zalévání a konvenční zacházení s plochou proběhlo běžným způsobem jako v předchozích příkladech. Po třech měsících byly odvrtáním odebrány vzorky živné vrstvy v celé její tloušťce a byl v nich zhodnocen vývoj kořenů. Z makroskopického pozorování vykrojeného vzorku bylo zjištěno, že kořeny rostlin se vyvinuly tak, aby dosáhly i nejhlubších úrovní živné vrstvy. Navíc konzistence živné vrstvy byla mimořádně jednotná v celé její tloušťce. Prostupnost živné vrstvy byla měřena po třech měsících od osetí stejnou metodou, která byla popsána v Příkladě 1. Touto metodou bylo zjištěno, že houbovitá pryž obsahovala 24 1 vody.

Voda tedy protékala průchozí rychlostí 1,6 mm za minutu najeden metr čtvereční, což odpovídalo 0,133 1 vody za minutu. Celkem 12,00 1 vody zůstalo v živné vrstvě.

·· ·«·· · ··· ······ · ····· · · ··· • · ·· · ······ • · · · · · · ·· ··· ··· ···· ·· ·

Příklad 5

Povrchové vrstvy země fotbalového hřiště byly zcela odstraněny tak, aby byla odkryta spodní odvodňovací vrstva. Na tuto odvodňovací vrstvu byla položena nová živná vrstva o tloušťce 30 cm, která mela v objemových procentech následující složení podle vynálezu:

Sopečný štěrk 80 % objemových, sopečný písek 4,196 % objemových, čerstvý . rostlinný kompost 0,8 % objemových, granulovaná pemza 15 % objemových, kostní moučka 0,003 % objemových, chemické hnojivo 0,001 % objemových.

Setí, zalévání a konvenční zacházení s plochou proběhlo běžným způsobem jako v předchozích příkladech. Po třech měsících byly vykrojením odebrány vzorky živné vrstvy v celé její tloušťce a byl v nich zhodnocen vývoj kořenů. Z makroskopického pozorování vykrojeného vzorku bylo zjištěno, že kořeny rostlin se vyvinuly tak, aby dosáhly i nejhlubších úrovní živné vrstvy. Navíc konzistence živné vrstvy byla mimořádně jednotná v celé její tloušťce. Prostupnost živné vrstvy byla měřena po třech měsících od osetí stejnou metodou, která byla popsána v Příkladě 1. Touto metodou bylo zjištěno, že pěnová guma obsahovala 28,5 1 vody.

Voda tedy prosakovala průchozí rychlostí 2,6 mm za minutu najeden metr čtvereční, což odpovídalo 0,237 1 vody za minutu. Celkem 7,50 1 vody zůstalo v živné vrstvě.

Zvláštní složení živné vrstvy použité v tomto příkladě je speciálně přizpůsobeno pro fotbalová hřiště a závodiště koní, která jsou vystavena mimořádně častému používání a potřebují velké množství zalévání a velmi časté aplikace kapalných nebo mikrogranulovaných hnojiv. Živná vrstva těchto sportovišť je proto vysoce propustná, aby měla uvnitř nízkou zbytkovou vlhkost, čímž se vyhne jakémukoliv riziku jejího hnilobného rozkladu. Specifické složení živné vrstvy v Příkladu 5 je také zvláště vhodné pro získání travnatých ploch povrchů sportovišť v oblastech charakterizovaných vysokými ročními děšťovými srážkami.

Claims

1. Směs pro živnou vrstvu trávníku, vyznačující se tím, že obsahuje

30 až 80 % objemových sopečného štěrku a 0,8 až 60 % objemových čerstvého rostlinného kompostu.

2. Směs pro živnou vrstvu trávníku podle nároku 1, v y z n a č u j í c í setím, že obsahuje 20 až 60 % objemových čerstvého rostlinného kompostu.

3. Směs pro živnou vrstvu trávníku podle nároku 1, vyznač u j í c í s e t í m, že dále obsahuje až 15 % objemových pemzových granulí.

4. Směs pro živnou vrstvu trávníku podlé nároku 3, vyznačující setím, že dále obsahuje 0,002 až 0,003 % objemových kostní moučky.

5. Směs pro živnou vrstvu trávníku podle nároku 2 a nároku 4, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje 40 až 50 % objemových sopečného štěrku, 20 až 35 % objemových čerstvého rostlinného kompostu, 10 až 15 % objemových pemzového písku, 8 až 12 % objemových granulované pemzy, 0 až 10 % objemových naplavené zeminy, 8 až 12 % objemových hnoje, 0,002 až 0,003 % objemových kostní moučky a 0,0002 až 0,001 % objemových chemických hnojiv.

6. Způsob výroby trávníků, vyznačující setím, že se zajistí odvodňovací vrstva, která je běžně tvořena vhodnými odvodňovacími zařízeními a že se položí živná vrstva na zmíněnou odvodňovací vrstvu a provede se běžné osetí, uválcování a podobně, přičemž živná vrstva má složení podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 5.