CZ313692A3 - Dvoububnový pohon - Google Patents

Abstract

Dvoububnový pohon, pro lanová dopravní zařízení, je opatřen nejméně jedním motorem (1), za kterým jsou zařazeny dva navzájem spojené převody (50, 70) pro rozdělování výkonu, se vždy nejméně dvěma výstupy (26, 44, 17, 20, 100), přičemž jeden výstup (20,100) k motoru (1) nejbližšího převodu (50) pro rozdělování výkonu je volitelně spojitelný s jedním nebo druhým výstupem (26, 44) druhého převodu (70) pro rozdělování výkonu a tento výstup (26, 44) je vždy v poháněcím spojení s bubnem (42, 43).

Description

Vynález se týká dvoububnového pohonu, zejména pro lanová dopravní zařízeni s nejméně jedním motorem.

22®£Y2dní_stav_techniky

Takové pohony se používají zpravidla pro lanová dopravní zařízení, u kterých je pojízdný vůz po nosném lanu spojen s jedním tažným lanem a jedním protilehlým lanem, přičemž tento pojízdný vůz je v klidové poloze, a to řízené prostřednictvím obou lan,upevnitelný prostřednictvím svěrného ústrojí na nosném laně a potom se jedno z lan vysune a využije se jako nosné lano pro uložení břemene.

U známých poháněčích zařízení tohoto typu je pro každý buben upraven samostatný pohon. Přitom jsou zpravidla upraveny dva hydraulické motory, přičemž vzhledem k oddělenému uspořádání pro napínání protilehlého lana musí být vytvářen odpovídající protitlak, který je při odvíjení odpovídajícího lana ztrácen jako brzdový výkon. Další nevýhoda známých řešení spočívá také v tom, že hydraulické motory jsou z hlediska stupně jejich účinnosti velmi závislé na počtu otáček a že se při větších rychlostech jejich účinnost podstatně zmenšuje, mimoto je možné se zpravidla používanými hydraulickými motory, které jsou v podstatě vytvořeny na vytváření vysoké tažné síly, dosáhnout jen relativně malých rychlostí, fím vznikají u lanových dopravních zařízení s většími délkami, například s délkami 600 m a více, která se používají pro přibližování a odvoz dříví, relativně časově náročné jízdy naprázdno.

Další problém představují u obvyklých pohonů tohoto typu vysoce zatížené hadice a těsnění hydraulického zařízení, což může vést k provozním poruchám, které mohou být při nasazení ve zpravidla jen obtížně přístupných oblastech pří Čínou dlouhých výpadků, způsobených tím, že je třeba dopravit potřebné náhradní díly na místo nasazení.

í-2dstata_vynálezu

-Vy-n-á-le-z—s-i—k-l-ade—z-a—úkol^-ods-t-rani-t^uvedené—nedos-trat-kya navrhnout dvoububnový pohon v úvodu uvedeného druhu, který by měl jednoduchou konstrukci a vysokou účinnost a který by připouštěl také vysoké rychlosti.

Vytčený úkol se řeší dvoububnovým pohonem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že za motorem jsou zařazeny dva navzájem spojené převody pro rozdělování výkonu se vždy nejméně dvěma výstupy, přičemž jeden výstup k motoru nejbližšího převodu pro rozdělování výkonu je volitelně spojitelný s jedním nebo druhým výstupem druhého převodu pro roz dělování výkonu a tento výstup je vždy v poháněcím spojení s bubnem.

Uvedeným způsobem lze působit na oba bubny s rozdílným kroutícím momentem, přičemž pohonem obou bubnů přes převod pro rozdělování výkonu lze přenášet brzdicí moment, převáděný na jeden buben lanem, na druhý buben jako poháněči moment, lim se vytváří vysoká účinnost poháněcího zařízení, ikimoto se podle vynálezu vytváří mechanické poháněči spojení mezi jediným motorem a mezi bubny, čímž se zpravidla zajistí pod.s.ta.tně..menší ..náklady—na- údr-žbu- než—u-h-y-d-ra-ulických--pohonů-,— himoto takové uspořádání převodu připouští daleko vyšší rychlosti navíjení, čímž je možné například ve velmi krátké době zvládnout jízdy naprázdno, které jsou nezbytné při přibližování a odvozu dříví, takže se zajistí podstatné zvýšení dopravního výkonu.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se předpokládá, že v každém výstupu druhého převodu pro rozdělování výkonu, spojeném s bubnem, je zařazen stupňovitě řaditelný převod dopomala.

Toto opatření přináší výhody vysoké flexibility nasazení takového poháněcího zařízení z hlediska konstrukce provozovaného dopravního zařízení. Tak je prostřednictvím převodu dopomala také možné, u lanového dopravního zařízení, u kterého je pojízdný vůz pojízdný prostřednictvím ze stejného směru přicházejícího tažného a vratného lana a u kterého je upraveno přes pojízdný vůz vedené zdvihací lano, které může být také tvořeno tažným lanem, které je spolu s vratným lanem drženo na bubnech na horním konci skloněné dopravní dráhy, provádět aktivní odvíjení zdvihacího lana.

To umožňuje nasadit takové dopravní zařízení také pro dlouhé a relativně ploché dopravní dráhy, u kterých zejména na základě hmotnosti zdvihacího lana může docházet ke komplikacím při jeho vysouvání z dopravního vozu v té koncové oblasti dopravní dráhy, která je odvrácená od dvoububnového pohonu.

Podle dalšího výhodného vytvoření mohou být převody pro rozdělování výkonu tvořeny planetovými převody, přičemž korunové kolo k motoru bližšího planetového převodu je volitělně spojitelné s planetovým unášečem druhého planetového převodu, který je v poháněcím spojení s prvním bubnem, nebo s korunovým kolem druhého planetového převodu, který je v poháněcím spojení se druhým bubnem.

Tak se vytváří jednoduchá a kompaktní konstrukce pohonu který lze vyrobit s relativně krátkou konstrukční délkou.

TYfífíIp Hol 5.tRa vvkoHnoHrt w t. v η t* a η ί hvť. korunové kolo blíže u motoru upraveného planetového převodu v axiálním směru posuvné a může být opatřeno dalším vnitřním ozubením, které je podle polohy tohoto korunového kola přivedi-teiné—kzáběru—buá—s—oz-uben-ím-r—k-te-ré-^je—v—neobočnémspojení s planetovým unášečem druhého planetového převodu nebo s vnějším ozubením korunového kola druhého planetového převodu, přičemž délka vnitřního ozubení, které je v záběru s planetovými koly k motoru bližšího planetového převodu, odpovídá v axiálním směru dráze posuvu, přičemž pastorky obou planetových převodů jsou spojeny navzájem a planetové unášeče obou planetových převodů jsou spojeny vždy neotočne s jedním hřídelem.

Tím se vytváří velmi jednoduchá možnost volitelného spojení planetového převodu, který je blíže k motoru, tedy jeho výstupu, který je tvořen jeho korunovým kolem, přičemž druhý výstup, který je tvořen pastorkem, je spojen se vstupem druhého planetového převodu, který je rovněž tvořen pastorkem.

Podle dalšího výhodného provedeni vynálezu Se předpoklá dá, že převody pro rozdělování výkonu jsou tvořeny diferenciálními převody, pričeaiž zvon k motoru bližšího diferenciál ního převedu je volitelně neotočně spojitelný bud se zvonem dr uhého -d-řf-erencřál-nlhO· 'pře vodu,”kťerý”je'rt'eoťocne spo~jě'n “s výstupem vedoucím k prvnímu bubnu, nebo s výstupním kolem druhého diferenciálního převodu, které je v poháněcím spoje ní s druhým bubnem.

Také toto řešení přináší výhodu jednoduché konstrukce, přičemž toto řešení umožňuje konstrukci velmi štíhlou, případně protáhlou.

Dále lze spojení obou diferenciálních převodů uskutečnit prostřednictvím v axiálním směru posuvného pouzdra, kte ré je prostřednictvím ozubení v záběru se zvonem blíže k mo toru uspořádaného diferenciálního převodu a které je podle své polohy v záběru buď se zvonem nebo s výstupním kolem druhého diferenciálního převodu.

v

To umožňuje velmi jednoduše vytvářet, případně měnit změnu spojení jednoho výstupu diferenciálního převodu, bliž šího k motoru, s jedním z obou výstupů druhého diferenciálního převodu.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu mohou být oba se vždy jedním bubnem spojené výstupy druhého převodu pro rozdělování výkonu prostřednictvím vždy jednoho volnobě hu v poháněcím spojení s brzdou, s výhodou s bezdotykovou brzdou, například s vířivou brzdou nebo s hydraulickou brzdou.

fím se dosáhne toho, že je brzděn vždy ten buben, ze kterého se odvíjí lano. Přitom mohou mít oba volnoběhy stejnosměrný blokovací účinek.

Pro další zvýšení účinnosti dvoububnového pohonu se navrhuje, aby oba se vždy jedním bubnem spojené výstupy převodu pro rozdělování výkonu byly prostřednictvím vždy jednoho volnoběhu v poháněcím spojení s brzdou a prostřednictvím ústrojí pro rozdělování výkonu s hřídelem motoru převodu pro rcpzdělování výkonu, upraveného blíže k motoru.

foto opatření umožňuje do značné míry získávat zpět enerSÍi nntřohnAii nrn nr7ilžm' nrlvi ipnpřin hu.hnil- nřiČ.ŘfflŽ tato energie se přivádí prostřednictvím převodu pro rozdělování výkonu navíjeného bubnu, který je blíže k motoru.

-—P-ř-i-tom—může—bý-t—podle da-l-š-í-ho—v-ýhod-ného—vytvořenívynálezu ústrojí pro rozdělování výkonu tvořeno regulovatelným čerpadlem, dodávajícím tlakové médium, a s ním spojeným motorem, poháněným tímto tlakovým médiem.

Prostřednictvím těchto opatření se vytváří z konstrukční ho hlediska velmi jednoduché řešení. Mimoto je také možné změnou tlaku, dodávaného regulovatelným čerpadlem, měnit napětí lana. Přitom se vytvářejí v podstatě proporcionální pomě ry, čímž je zvláště možné seřídit nastavení napětí lana.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu je ústrojí pro rozdělování výkonu vytvořeno měničem točivého momentu.

Podle dalšího vytvoření vynálezu lze vytvořit s brzdou spojené ústrojí pro rozdělování výkonu planetovým převodem.

Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že se vytváří zcela mechanická konstrukce, která nevyžaduje žádnou hydrauliku.

V souladu s dalším provedením vynálezu lze provést úpra- 7 vu, u které jsou za motorem zařazené převody prorozdělov-ání-výkonu tvgř’.ea3L-jdi-fe<^,-e-nci-ál*n'í'íSi převody s čelními koly.

Toto uspořádání zajištuje velmi robustní a z hlediska provozu spolehlivou konstrukci, přičemž prostřednictvím relativně jednoduše zhotovitelných součástí se dosáhne'uspokojivého řešení.

í-££í?l£4_°kEázků_na _výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn dvoububnový pohon podle vynálezu. Na obr. 2 je znázorněn podrobněji dvoububnový pohon podle obr. 1. Na obr. 3 je znázorněno jedno provedení obou převodů pro rozdělování výkonu.

Na obr. 4 je znázorněn další příklad provedení převodů pro rozdělování výkonu.

Na obr. 5 je detailněji znázorněn příklad provedení dvoububnového pohonu podle obr. 1. Na obr. 6 je znázorněna varianta provedení dvoububnového pohonu podle obr, 5.

Na obr. 7 je znázorněn další příklad provedení převodu pro rozdělování výkonu.

Na obr. 8 je znázorněno další jiné provedení převodu pro rozdělování výkonu.

F£Íklady_£royedení_yynálezu

Dvoububnový pohon podle vynálezu má motor _1, který přes převodovku 60 pohání první převod 50 pro rozdělování výkonu a druhý převod '70 pro rozdělování výkonu. Přitom je výstup prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu spojen se vstupem druhého převodu '70 pro rozdělování výkonu.

Oba výstupy 26 a 44 druhého převodu 70 pro rozdělování výkonu jsou spojeny vždy s jedním bubnem 42, 43g

Druhý výstup prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu Ti e prostrř~ědhi~č^tvím~prepinací~ho~ůistT~o~7j~í^20 v~o~l~i~ťe~l~n~ě~spo~ji~^ telný s jedním z obou výstupu 26, 44, čímž lze na oba bubny 42, 43 působit různými kroutícími momenty.

Detailněji je dvoububnový pohon podle vynálezu znázorněn na|obr. 2. Přitom je motor 1 spojen prostřednictvím měniče 2, výkonového řadicího ústrojí 3 a kardanového hřídele 4 s převodem 5 dopomala.

Tento převod 5 dopomala pohání prostřednictvím hřídele 11 vratné soukolí 60, přičemž hřídel 11 je možné prostřednictvím spojky 13 rozdělit, aby bylo možné snadněji provádět udržovací práce.

Toto vratné soukolí 60 je vytvořeno jako planetové sou kolí, přičemž planetový unášeč je uložen volně otočně na hřídeli Í1 a je prostřednictvím přepínače T_, který je posouvatelný pákou Q, volitelně spojitelný s částí 8. skříně nebo s korunovým kolem 10, které je v záběru s planetovými koly 12, která jsou v záběru s pastorkem 12', který je ne9 otočně spojen s hřídelem 11.

V poloze přepínače 7_, která je znázorněna v horní oblasti vratného soukolí 60, je planetový unašeč 9 spojen s částí Č5 skříně, čímž působí planetová kola 12 jako mezilehlá kola a zajištují takový směr otáčení korunového kola 10. který je protilehlý vzhledem ke směru otáčení hřídele 11.

V té poloze přepínače 7., která je znázorněna vě spodní oblasti vratného soukolí 60, je planetový unášeč j) spojen s korunovým kolem 10, takže se otáčí spolu s korunovým kolem 10 a vytváří se stejný směr otáčení pastorku 12' a korunového kola 10.

Vratné soukolí 60 je prostřednictvím další spojky 13 spojeno ve společné skříni s převody 50 a 70 pro rozdělování výkonu, které jsou rovněž vytvořeny jako planetové převody.

U prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu, který je z hlediska průtoku momentu upraven blíže k motoru .1, je planetový unášeč 15 neotočně spojen s hřídelem 14. Planetová kola 16 jsou v záběru jednak s pastorkem 24, který je neotočně spojen s hřídelem 17, a jednak s objímkovitě vytvořeným korunovým kolem 20, které je uloženo axiálně posuvně a která je opatřeno vnitřním ozubením 18, jehož axiální délka odpovídá dráze posuvu korunového kola 20.

Přitom se rozděluje prostřednictvím hřídele 14 přiváděný kroutící moment přes pastorek 24, který je neotočně spojen prostřednictvím hřídele 17 s pastorkem 25 druhého převodu 70 pro rozdělování výkonu, a přes korunové kolo 20, které současně vytváří přepínací ústrojí 20 \ Toto korunové ko10

Ιο 20 je možné volitelně přivádět do záběru buď s planetovým unášečem 21» případně s jeho ozubením 22, nebo s ozubením 23 korunového kola 27 druhého převodu 70 pro rozdělování výkonu. Zbývající část kroutícího momentu, přiváděná prostřednictvím hřídele 14, prochází přes pastorek 24, pastorek 25 a planetová kola 16 k planetovému unášeči 21 a tím i ke hřídeli

26,,

---3 + Λ-Λ rřepínání korunového kola 20 je přitom uiožaé prostřed’ nictvím ve skříni uložené páky 29, přičemž délka vnitřního ozubení 18 korunového kola 20, které zabírá s planetovými koly 18 prvního planetového převodu 50, odpovídá délce dráhy p o š uvukorán o vé~ho~ ko~ra~2Og~~kt~er~é—působ í~tako—p ř e-pí-n-ac-í—ú s-trr o · jí 20*.

Přitom je planetový unášeč 21 druhého planetového převodu 70 prostřednictvím hřídele 26 neotočně.spojen s čelními koly 32 a 35· Ozubené čelní kolo 32 je přitom v záběru s ozu beným kolem 33, spojeným prostřednictvím volnoběhu 34 s brzdovým hřídelem 38.

Korunové kolo 27 druhého planetového převodu 70 je prostřednictvím dutého hřídele 44, který objímá hřídel 26, neotočně spojeno s ozubenými koly 28 a 29, z nichž je ozubené kolo 29 v záběru s ozubeným kolem 30, které je prostřednictvím dalšího volnoběhu 31 spojeno s brzdovým hřídelem 38.

Oba volnoběhy 32» 34 blokují ve stejnén; směru otáčení a brzdový hřídel 38 je neotočně spojen prostřednictvím spojky 13 s brzdou, s výhodou s vířivou brzdou 39.

Blokovací působení obou volnoběhů 31, 34 ve stejném smě ru zajištuje, že je brzděn vždy ten buben 42, 43, ze kterého

-lise odvíjí lano.

Ozubené kolo 28 ε ozubené čelní kolo 35 jsou v poháněcím spojení s dalšími ozubenými koly 37 a 36,,přičemž v tomto poháněcím spojení může být uspořádán vždyjjeden vratný převod.

Ozubené kolo 36 je přitom prostřednictvím hřídele 40 neotočně spojeno s prvním bubnem 43 a ozubené kolo 37 prostřednictvím dutého hřídele 41, obklopujícího hřídel 40, je neotočně spojeno se druhým bubnem 42.

U lanových dopravních zařízení, která jsou provozována s lanem a protilanem, jsou poháněny oba bubny 42, 43 ve stejném směru otáčení, avšak s různým kroutícím momentem. Ten je podmíněn rozdělováním kroutícího momentu, daným prvním převodem 50 pro rozdělování výkonu. Kroutící moment, který je přiváděn má ovíjený buben, je přitom stanoven tak, že právě postačuje k tomu, aby dostatečně napínal odvíjené lano. Moment, který je přiváděn od odvíjeného lana odpovídajícího bubnu způsobuje otáčení směru pohybu odpovídajícího bubnu, přičemž je však tento moment přiváděn prostřednictvím obou převodů 50, 70 pro rozdělování výkonu k navíjenému bubnu.

Prostřednictvím vratného převodu, který je zapojen mezi hřídeli 26., 44 a mezi bubny 42, 43, lze použít dvoububnový pohon také pro jiné lanové dopravní systémy, jak to již bylo vysvětleno.

Ma obr. 3 je znázorněno uspořádání obou planetových převodů 50, 70 v praktickém provedení v řezu. U tohoto provedení je korunové kolo 20 planetového převodu 50, které současně působí jako přepínací ústrojí 20*, posouvatelné pro12 střednictvím tlakovým médiem ovladatelného válce 191, který jc uložen na se skříní 80 pevně spojeném unášeči 81, který je opatřen nástavcem 82, který slouží jako píst. Ten je utěsněn proti válci 191 prostřednictvím těsnění, stejně tak jako válec 191 proti unášeči 81.

Přívod tlakového média se uskutečňuje prostřednictvím dvou kanálů 83, 84, které jsou upraveny v unášeči 81 a které vyústují v dutině, vymezené válcem 191, a to po obou stranách nástavce 82. Při pohybu válce 191 při odpovídajícím působení tlakového média dochází k působení na korunové kolo 20 prostřednictvím ložiska 85 a plochých pojistných kroužků 86, 87.________:-----¹-Planetové unášeče 15 a 21 jsou vytvořeny z více částí. Hřídel 17, který navzájem spojuje pastorky 24 a 25 planetových převodů 50, 70, je prostřednictvím valivých ložisek ,88 uložen ve vysoustruženézn vybrání hřídelů 14 a 26.

Na obr. 4 je znázorněn další příklad provedení převodů 50, 70 pro rozdělování výkonux Ty jsou v daném případě vytvořeny jako diferenciální převody. U tohoto provedení je se hřídelem 14 neotočně spojeno kuželové kolo 151, které je v záběru s. vyrovnávacími koly 161, kcerá jsou uložena ve zvonu 100 a která jsou v záběru s výstupním kolem 241. Toto výstupní kolo 241 prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu, který je upraven blíže k motoru l·, je prostřednictvím hřídele 17, na kterém jsou prostřednictvím valivých ložisek 88 uloženy zvony 100, 101 obou diferenciálních převodů, neotočně spojeny s kuželovým kolem 251 druhého převodu 70 pro rozdělování výkonu.

kuželové kolo 251 je v záběru s vyrovnávacími koly 161 která jsou uložena ve zvonu lvi a která jsou v záběru s výst u p ní m- -ozubeným v ě trceia- 274 -ďut-ého - hř-í ďe±e·-4-4;—ferrt-o—ďut-ý-------------hřídel 44 je dále opatřen kroužkem 231, který má vnější ozubení 23. Zvon lvi je přitom neotočně spojen s hřídelem .

Přepínací ústrojí 20 je u tohoto příkladu provedení tvořeno objímkou s vnitřním ozubením 18, které je v záběru s vnějšími ozubeními 22 zvonů 100, 101 nebo s vnějším ozubením 23 kroužku 231 dutého hřídele 44, případně je do tohoto záběru pohybem objímky přiveditelné. Přestavení se přitom opět uskutečňuje prostřednictvím válce 191.

Také u tohoto provedení se část kroutícího momentu, který je přiváděn přes hřídel 14, přivádí přes zvon 100 a přepínací ústrojí 20 bud na zvon 101 a tím i na 3 ním neotočně spojený hřídel 26, nebo na vnější ozubení 23 a tím i ha dutý hřídel 44. Další část přiváděného kroutícího momentu postupuje přes vyrovnávací kola 161 prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu na jeho výstupní kolo 241 a dále přes kuželové kolo 251 a přes vyrovnávací kola 161 na dutý hřídel 44.

Příklad provedení podle obr. 5 v podstatě odpovídá příkladu provedení podle obr. 2. Hřídel 14 je však v provozu prostřednictvím spojky 13 neotočně spojen s hřídelem 11. Hřídel 17 je vzhledem k hřídeli 14 uložen otočně a hřídel 25 je vytvořen jako dutý hřídel. Dále je brzda 39 prostřednictvím spojky 13 uvolnitelně spojena s brzdovým hřídelem 38. Dále je prostřednictvím další spojky 13 s brzdou 39 spojeno regulovatelné čerpadlo 862. Toto čerpadlo 862 je prostřednictvím potrubí 803 spojeno s motorem SOI, který je pohánitelný tlakovým médiem, například tlakovým olejem, a který je prostřednictvím spojky 13 spojen s kroužkem 901 výstupního hřídele 17 prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu, který je upraven blíže k motoru 2·

Pro nastavení napjatosti lana proto stačí nastavit prostřednictvím regulovatelného čerpadla 802 odpovídající tlak, čímž se vytváří odpovídající brzdicí moment pro odvíjející se buben a přes motor 2 se brzdicí moment do značné míry přivádí na navíjený buben přes převod pro rozdělování výkonu.

Spojení obou bubnů lze zvláště výhodně vytvořit hydrodynamicky prostřednictvím neznázorněného měniče kroutícího momentu.

U příkladu provedení podle obr. S dvoububnového pohonu je s brzdou 39 spojené ústrojí 900 pro rozdělování výkonu tvořeno planetovým převodem.

Toto ústrojí 900 pro rozdělování výkonu je spojeno prostřednictvím spojky 13 s brzdovým hřídelem 38.

ϋ planetového převodu, který je znázorněn na obr. 6, je korunové kolo 906 poháněno brzdovým hřídelem 38. Korunové kolo 906 přenáší největší část momentu na planetová kola 905 a menší část potřebného brzdicího momentu na pastorek 907, který je neotočně spojen s brzdou 39. Protože je korunové kolo poháněno bubnem, ze kterého se odvíjí lano při spouštění z kopce a brzda 39, která je účelně vytvořena jako vířivá proudová brzda, vytváří protipůsobící moment, je poháněn planetový unášeč 904 a přenáší přes ozubené kolo 903 které je pevně spojeno s planetovým unášečem 904, a přes ozu bene kolo 902 moment na kroužek 901 výstupního hřídele 17 prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu, který je upraven

- 1ϋ blíže k motoru í. Tím se moment, kterým je lano odtahováno _________z.. O-dvií. j e_néh.o.__b_ubnu, _ _p.ř_i.v ád.í . .._c_e_lý._ ..n.a_,n.av. i. jen ý_b.u.he,n...

Tím se vytváří značně vysoká účinnost celého dvoububnového pohonu.

Na obr. 7 je znázorněno uspořádání obou planetových převodů 50, 70 ·s celními koly v praktickém příkladu provedení v řezu. U tohoto příkladu provedení je korunové kolo 20 planetového převodu j50, které současně působí jako přepínací ústrojí 20 , posouvatelné prostřednictvím tlakovým médiem ovladatelného válce 191, který je uspořádán na unášeči 81, který je pevně spojen se skříní 80 a který je opatřen nástavcem 82, sloužícím jako píst. Tento píst, případně nástavec 82 je proti válci 191 utěsněn prostřednictvím těsnění, stejně jako válec 191 proti unášeči 81.

Fřívod tlakového média se uskutečňuje prostřednictvím dvou kanálů 83, 84, které jsou uspořádány v unášeči 81 a • které vyústují po obou stranách nástavce 82 v dutém prostoru, vymezeném válcem 191. Pohyb válce 191 se při příslušném působení tlakového média přenáší prostřednictvím ložiska 85 a plochých pojistných kroužků 86, 87 na korunové kolo 20.

Planetové unášeče 15 a 21 jsou vytvořeny z více dílů. Hřídel 17, který navzájem spojuje pastorky 24 a 25 planetových převodů 50, 70, je prostřednictvím valivých ložisek 88 uložen ve vysoustruženém vybrání dutého hřídele 26. Přitom je kroužek 901 hřídele 17 uložen v dutém hřídeli 26 prostřednictvím dalšího valivého ložiska 88. Na tomto dutém hřídeli 26 je prostřednictvím dalšího valivého ložiska 88 uložen další dutý hřídel 44.

Na obr. 8 je znázorněn další příklad provedení převodů

50, 70 pro rozdělování výkonu. U tohoto provedení jsou vytvořeny jako diferenciální převody s čelními koly. Je zde čelní kolo 151 neotočně spojeno s hřídelem 14 a je v záběru s vyrovnávacími koly 161, která jsou uložena ve zvonu 100 a která jsou v záběru s výstupním kolem 241. Toto výstupní kolo 241 prvního převodu 50 pro rozdělování výkonu, který je upraven blíže u motoru _1, je prostřednictvím hřídele 17, o který se prostřednictvím valivých ložisek 88 opírají zvo^Lij <4 4 o o Μ.** i ň T m τ n sa nr mvz r\.4 n nonínAhP ί ΟΠ 6

VX A V ii V X U X 11. J-V ϋ ^/λ. wt vr sx vx f n v v v w v jzw j v·.* w s kuželovým kolem 251 druhého převodu 70 pro rozdělování výkonu.

-Čelní kolo251 je v záběru s vyrovnávacími koly 261,která jsou uložena ve zvonu 101 a která jsou v záběru s výstupním ozubeným věncem 271 dutého hřídele 44. Tento dutý hřídel 44 je dále opatřen kroužkem 231, který je opatřen vnějším ozubením 23. Zvon 101 je přitom s dutým hřídelem 26 spojen neotočně.

Přepínací ústrojí 20* je u tohoto příkladu provedení tvořeno objímkou s vnitřním ozubením 18, které je v záběru s vnějším ozubením 22 zvonů 100, 101 nebo s vnějším ozubením 23 kroužku 231 dutého hřídele 44, případně je možné jej do tohoto záběru přivést. Přestavování se opět uskutečňuje prostřednictvím válce 191.

Také u tohoto provedení se část kroutícího momentu, který je přiváděn přes hřídel 14, přivádí přes zvon 100 a přepínací ústrojí 20^ buď na zvon 101 a tím i na s nm neotočně spojený dutý hřídel 26, nebo na vnější ozubení 23 a tím i na dutý hřídel 44. Další část přiváděného kroutícího momentu postupuje přes vyrovnávací kola lol prvního pře17 vodu 50 pro rozdělování výkonu k jeho výstupnímu kolu 241 a--dále--pře s -če-ln-í kolo 251- a v-yrovná-v-a-eí kola 261 k ďu-frému-·hřídeli 44.

Hřídel 17 má kroužek 901, který je neotočně spojen bud s neznázorněným ozubeným kolem 902 nebo s motorem 801, přičemž na kroužku 901 je uložen dutý hřídel 26.

TV31ZG-9Z

Claims (11)

1. NÁROKY lanová dopravní zařízení, značu iící se

   PATENTOVÉ

   1. Dvoububnový pohon, zejména pro s nejméně jedním motorem, v y tím, že za motorem Cl) jsou zařazeny dva navzájem spojené převody (50, 70) pro rozdělování výkonu se vždy nejméně dvěma výstupy (26, 44; 17, 20, 100), přičemž jeden výstup (20, 100) k motoru (1) nejbližšího převodu (50) pro rozdělování výkonu je volitelně spojitelný s jedním nebo druhým výstupem (26, 44) druhého převodu (70) pro rozdělování výkonu a tento výstup (26, 44) je vždy v poháněcím spojení s bubnem (42, 43).
2. 2. Dvoububnový pohon podle nároku 1, vyznačující se tím, že v každém výstupu (26, 44) druhého převodu (70) pro rozdělování výkonu, spojeném s bubnem (42, 43), je zařazen stupňovitě řaditelný převod dopomala.
3. 3. Dvoububnový pohon podle nároku 1 nebo 2, vyznaču jící se tím, že převody (50, 70) pro rozdělování výkonu jsou tvořeny planetovými převody, přičemž korunové kolo (20) k motoru (1) bližšího planetového převodu (50) je volitelně spojitelné s planetovým unášečem (21) druhého planetového převodu (70), který je v poháněcím Spojení s prvním bubnem (43), nebo s korunovým kolem (27) druhého planetového převodu (70), které je v poháněcím spojení se druhým bubnem (42).
4. 4. Dvoububnový pohon podle nároku 3, vyznačující se tím, že korunové kolo (20) blíže u motoru (1) upraveného planetového převodu (50) je v axiálním směru posuvné a je opatřeno dalším vnitřním ozubením, které je po13 dle polohy tohoto korunového kola (20) přiveditelné do zá--------b ě ru- -b uď—s ozube ním -(- -2-2-) / k-t er é ---j e- v ne o t oč-né m-s-p o j e ní- s— --------planetovým unášečem (21) druhého planetového převodu (70) nebo s vnějším ozubením korunového kola (27) druhého planetového převodu (70), přičemž délka vnitřního ozubení (18), které je v záběru s planetovými koly (ló) k motoru (1) bližšího planetového převodu (50), odpovídá v axiálním směru dráze posuvu,
5. 5, Dvoububnový pohon podle nároku 1 nebo .2, vyznačující se tím, že převody (50, 70) pro rozdělování výkonu jsou tvořeny diferenciálními převody, přičemž zvon (100) k motoru (l) bližšího diferenciálního převodu (50) je volitelně neotočně spojitelný bud se zvonem (101) druhého diferenciálního převodu (70), který je neotočně spojen s výstupem (26) vedoucím k prvnímu bubnu (43), nebo s výstupním kolem (271) druhého diferenciálního převodu (70), které je v poháněcím spojení s druhým bubnem (42),
6. 6, Dvoububnový pohon podle nároku 5, vyznačující se tím, že spojení obou diferenciálních převodů (50, 70) je uskutečňováno prostřednictvím v axiálním směru posuvného pouzdra (120 ), které je prostřednictvím ozubení v záběru se zvonem (100) blíže k motoru (l) uspořádaného diferenciálního převodu (50) a které je podle své polohy v záběru bud se zvonem (101) nebo s výstupním kolem (271) druhého diferenciálního převodu (70).
7. 7, Dvoububnový pohon podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že oba se vždy jedním bubnem (42, 43) spojené výstupy druhého převodu (70) pro rozdělování výkonu jsou prostřednictvím vždy jednoho volnoběhu (31,

   34) v poháněcím spojení kovou brzdou, například brzdou.

   s brzdou (33), výhodou s bezdotys vířivou brzdou nebo s hydraulickou

   3. Dvoububnový pohon podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že oba se vždy jedním bubnem (43, 42) spojené výstupy převodu (70) pro rozdělování výkonu jsou prostřednictvím vždy jednoho volnoběhu (31, 34) v poháněcím spojení s brzdou (39) a prostřednictvím ústrojí (800, 903) pro rozdělování výkonu s hřídelem (4) motoru převodu (50) pro rozdělování výkonu, upraveného blíže k motoru (1).
8. 9. Dvoububnový pohon podle nároku 8, vyznačující se tím, že ústrojí (800) pro rozdělování výkonu je tvořeno regulovatelným čerpadlem (802), dodávajícím tlakové médium, a s ním spojeným motorem (801), poháněným tímto tlakovým médiem.
9. 10. Dvoububnový pohon podle nároku 8, vyznačující se tím, že ústrojí pro rozdělování výkonu je tvořeno měničem točivého momentu.
10. 11. Dvoububnový pohon podle nároku 8, vyznačující se tím, že s brzdou (39) spojená ústrojí (900) pro rozdělování výkonu je tvořeno planetovým převodem.
11. 12. Dvoububnový pohon podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že za motorem (1) zařazené převody (50, 70) pro rozdělování výkonu jsou tvořeny diferenciálními převody s čelními ko iy.