CZ312392A3 - Pocket lighter with safety mechanism - Google Patents

Description

Vynález se týká kapesního zapalovače s bezpečnostním mechanismem, který může být manipulován mimo jiné v první poloze použití a ve druhé zcela opačné poloze, jež je vertikální ve vztahu k uvedené první pozici, a obsahuje : tlačítko pohybující se v souvislosti s funkční činností zapalovače mezi funkčně aktivní pozicí a klidovou neaktivní pozicí s blokačním účelem; a dutinu, v níž je umístěna část zmíněného tlačítka, přičemž její objem a tvarování závisí na pozici tlačítka.

Dosavadní stav techniky

Většina rozvinutých zemí má již několik let přesně vymezené normy zapalovačů, a proto zapalovače těmto normám odpovídající mohou být uznávány jako spolehlivé výrobky a mohou být používány v rámci obecného pojetí bezpečnosti bez zvláštních rizik pro užíváte le. Velká většina států nedávno přijala společnou normu ISO 9994, která je založena na dlouhodobých společně shromažďovaných zkušenostech, s cílem zabezfečení ochrany uživatele před nefunkčností zapalovače nebo jiným výrobním defektem.

Nicméně v určitých státech se pod tlakem prodejních organizací objevily zvýšené požadavky na zapalovače mající takové vlastnosti, které chrání uživatele tohoto výrobku před nebezpečím s jeho používáním spojeným, a to například v situaci, kdy se speciálně konstruovaný mechanismus produkující plamen octne v rukou nezkušených uživatelů, zvláště dětí mládích pěti let věku.

Tato iniciativa je sledována z několika aktivních pozic, a to od předpisů příslušné klasifikace přes doporučení výrobcům zavést takový typ výrobků do výrobních programů až po informační kampaně přímo oslovující spotřebitele a zvláště pak upozorňující rodiče na nebezpečí, které je vždy spojeno s nekontrolovanou přítomností zapalovačů v domácnostech.

Mělo by však být jasně řečeno, že klasifikace zapalovače bezpečný pro děti bude vždy relativní, protože podle doposud vyp-racovaných předpisů bude i nadále zapalovač klasifikován v tom smyslu, jak nízké procento dětí je schopno vyprodukovat plamen v průběhu určitého časového rozmezí při existenci daného souboru podmínek testování.

Zavedení takových řešení, jejichž výsledkem by byla obtížná manipulační ovladatelnost dětmi, vyžaduje vždy složité dos.ahování funkční vyváženosti, nebot není-li zapalovací proces prováděn snadno, mohou lidé obecně a zvláště staré nebo tělesně postižené osoby dát přednost jiným, avšak obvykle nebezpečným metodám zapalování, jako je například používání zápalek. Proto je rozhodně správné dosáhnout takové vyváženosti, kdy provedení činnosti zažehnutí nevyžaduje žádné mimořádné schopnosti, avšak děti nebudou schopny příslušný postup zvládnout. Protože však zapalovač představuje element konstruovaný za účelem vyprodukování plamene a má proto potencionálně nebezpečné účinky, doporučuje se rodičům a vychovatelům, aby především zapalovače všech typů uchovávali pod kontrolou a mimo dosah dětí.

Existují známé mechanismy, které jsou vysvětleny ve španělském patentu 890 2796 nebo v evropských patentech 0 291 956 a 0 285 748 navazujících na japonské prvenství, které jsou vybaveny maskovanými páčkami a prvky, přičemž uživatel podle své vůle umistuje tlačítko do blokované pozice či do volné operativní pozice, aby zabránil úniku plynu v první zmíněné pozici a aby v druhém případě seřídil zapalovač pro zažehnutí v uvedené volné pozici. Tyto mechanismy však mají nedostatek v tom, že nejsou schopny vrátit se vlastním přičiněním do blokované pozice po provedení každé operace, což je doprovázeno nebezpečím, že uživatel může zapomenout nebo vědomě tuto činnost vynechat. Takto není dodržen požadovaný ochranný záměr a vzniká komplikující okolnost, že zapalovač je sice opatřen bezpečnostním systémem, ale neskýtá plnou záruku bezpečnosti.

Dále jsou známy mechanismy, jako je systém patentu USA 4.717.335, v němž je navrženo přidání ramene na hnací kolečka kamínku produkujícího jiskru, kdy funkce výčnělku na opěře zcela zabrání otáčení. TeoretickY platí, že při každém použití kamínku je přeba provést otočení v opačném směru, aby bylo umožněno nové zažehnutí. Při používání je toto řešení zcela neúčinné, protože lze často vyprodukovat dostatečné množství jisker k zažehnutí plamene bez potřeby kompletního otočení pazourku, takže může být uskutečněno další zapálení, aniž by byl mechanismus nově nasataven. Navíc otáčení pazourkového kolečka v opačném směru je natolik snadnou činností, kterou může případně provádět i malé dítě, což znamená, že zamýšlený účel není dosažen.

Dalším krokem ve vývoji jsou řešení navrhnutá v evropském patentu 0 357 347 navazujícím na prvenství USA nebo ve francouzském patentu 2,645,626, kdy jsou použity páčky vycházející mimo zapalovač, přičemž jsou určeny k účelu ovládání uživatelem. Tyto páčky jsou pohyblivé mezi pozicí, v níž se nachází tlačítko při blokování proudu vycházejícího plynu, a druhou volnou aktivní pozicí umožňující samostatně nastavit blokovací pozici po každém funkčním použití zapalovače. Tato řešení zřejmě splňují požadavky kladené na bezpečnost mechanismu, ale na druhé straně přinášejí značné konstrukční potíže, protože prostor, který je vymezen pro umístění nového článku mezi běžné funkční součástky, je vždy malý. Navíc z důvodu toho, že tyto páčky přesahují okraj zapalovače, je také lehce možné, aby dítě hrající si s takovým zapalovačem dostalo neštast nou náhodou páčku do funkčně aktivní pozice, takže vzniká reálná možnost nebezpečí. Protože však rozměry těchto páček musí být nezbytně malé, stává se ovládání zapalovačů s takovými konstrukčními prvky nepřiměřeně obtížné, a to zejména v těch případech, kdy je používají staří lidé nebo osoby s omezenými manipulačními schopnostmi .

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je překonat uvedené nedostatky. Tento cíl je' dosažen sestavením zapalovače takového typu, který odpovídá popisu na začátku a který se vyznačuje tím, že uvnitř uvedené dutiny existuje volné těleso pohybující se vlivem gravitace, přičemž mezi zmiňovanou dutinou a příslušnou částí tlačítka v závislosti na pozici tlačítka jsou vymezeny :

a) prostory trvale určené pro zajištění účinnosti zmiňovaného volného tělesa, mezi nimiž je přinejmenším jeden první blokační prostor, kterým musí nezbytně projít zmíněná část tlačítka, aby se dostala do aktivní funkční pozice; druhý, prostřední prostor, ve kterém se může nacházet toto volné těleso po přemístění z uvedeného prvního prostoru, je-li zapalovač vmanipulován do své druhé polohy; a třetí prostor, ve kterém se může nacházet toto volné těleso po přemístění ze zmíněného druhého prostoru, když tlačítko zaujímá svou funkčně aktivní pozici a zapalovač je udržován ve své druhé poloze, a který se stává, je-li tlačítko uvedeno znovu do své neaktivní pozice, udržovacím prostorem, v němž je toto volné těleso udržováno po uvedení zapalovače do své první polohy; a b) průchody, kterými se může zmiňované volné těleso přemistovat, přičemž mezi nimi existuje přinejmenším jeden první průchod nacházející se mezi uvedeným prvním a druhým prostorem; druhý průchod nacházející se mezi mezi uvedeným druhým a třetím prostorem; a třetí průchod, jenž vede z z tohoto třetího prostoru do uvedeného prvního prostoru a přes který se zmiňované volné těleso musí nutně přemístit za účelem uvolnění při provedení operace zapalovače, jeli takový zapalovač ve své první poloze použití, přičemž stanovenou posloupností variant pozic uvedeného tlačítka a polohami zapalovače se rozumí to, že zmiňované volné těleso je střídavě v situaci blokující tlačixko;..nebo v poloze toto tlačítko uvolňující. Předkládaný vynález překonává všechny předtím uvedené nedostatky, protože j

- je schopen automaticky zaujmout blokační pozici po každé operaci,

- uvolnění nevyžaduje žádnou činnost přídavných malých článků nebo páček, protože nic takového v tomto mechanismu neexistuje,

- není vyžadována žádná zvláštní zručnost při uvolňování zažehovacích článků, protože jde o posloupnost velmi jednoduchých pohybů, které však musí být provedeny v přesně stanoveném pořadí,

- je aplikovatelný prakticky pro všechny typy zapalovačů, protože nevyžaduje rozsáhlé modifikace, a to jak z hlediska komplexního automatizovaného smontování, tak i z hlediska součástek.

Navíc je možné vynechat začlenění volného tělesa do procesu smontování zapalovače, který je i v tomto stavu plně funkční, ale jednoduše pozbývá bezpečnostní pojistku zabezpečovanou předkládaným vynálezem.

Známé antropometrické studie upozorňují na potíže s koordinovaným otáčením rukama v rovině před tělem u dětí mladších pěti let, protože tento druh pohybu patří mezi nejpomaleji osvojované cviky.

V souvislosti s tím existuje potřeba dodržovat přesně stanovenou posloupnost pohybů v daném režimu, ale s ohledem na významnou omezenost fyzické zdatnosti dětí by mohlo neštastnou náhodou dojít k sounře takových pohybů, a tudíž bezpečnost dětí je konečným a roz hodujícím účelem předkládaného vynálezu.

Přehled obrázků na výkrese

Další rysy a výhody tohoto vynálezu budou zvýrazněny na zákla dě rozboru následujícího popisu, v němž jsou vysvětlena uspořádání podle předkládaného vynálezu s odkazy na připojené obrázky, a to bez jakýchkoli omezujících požadavků.

Obr. 1 až 6 ukazují postupný schematický pohled na ovládací tlačítko a dutinu, jež náleží k prvnímu uspořádání kapesního zapalovače podle předkládaného vynálezu a v níž se volné těleso pohybuje od prvního blokačního prostoru znázorněného na obr. 1.

Obr. 7 až 12 jsou obdobné pohledy na alternativní uspořádání podle tohoto vynálezu.

Obr. 13 je nárys zapalovače v první poloze použití s plamenem.

Obr. 14 je nárys stejného zapalovače v jeho druhé poloze, kdy je přesně vertikálně obrácen vzhledem k první poloze.

Příklady provedení vynálezu

Jak už bylo uvedeno, obr. 1 až 6 částečně ukazují dutinu 1, která je zčásti obsazena částí tlačítka 2_. Toto tlačítko 2 je názorně upevněno na trubičce opatřené výčnělky jí ( obr. 5 a obr. 6 ), jejichž pracovní styk s konstrukcí _8 umožňuje tlačítku _2 pohybovat se tam a zpět mezi klidovou neaktivní pozicí ( obr. 1, 2, 4 a 5 ) a funkčně aktivní pozicí ( obr. 3 a 6 ), v níž je tlačítko 2 hlouběji v dutině 1. V klidové neaktivní pozici udržuje tlačítko _2 utěsnění výpusti plynu, zatímco ve funkčně aktivní pozici dovoluje unikání plynu a takto umožňuje zažehnutí zapalovače. Konvenční pružinové prostředky, které nejsou ukázány, slouží k vracení tlačítka 2 do klidové neaktivní pozice. Zapalovač je obvyklým způsobem opatřen rýhovaným kolečkem lj), které je schopno produkovat jiskry třením o pyroforní kamínek 12, a toto kolečko je obvykle poháněno činností uživatele premisbujícího tlačítko z klidové neaktivní pozice do funkčně aktivní pozice.

Ačkoli je znázorněné a popsané uspořádání založeno na kyvném pohybu tlačítka 2^ může tento vynález také využívat posuvného pohybu příslušně modifikovaného tlačítka. Rýhované kolečko 10 a kamínek 12 může rovněž nahradit piezoelektrický generátor, který zde není znázorněn.

V souvislosti s právě vysvětlenou funkčně aktivní a klidovou neaktivní pozicí tlačítka 2^ je zřejmé, že rozměr a tvar dutiny 1. různě závisí na pozici tlačítka 2. Mimo mnoha dalších možností se může také zapalovač nacházet v první poloze použití ( obr. 1, 5 a 6), kdy se plamen jako produkt zažehnutí může objevit ve vertikálním směru ned zapalovačem, a v druhé poloze, kdy je zapalovač přesně obráceně otočen ve vztahu k uvedené první poloze.

V souladu s vynálezem se v dutině 1_ nachází volné těleso 14, které je nejvhodněji kulaté a přesněji řečeno kulovité nebo válcové. Toto těleso se může pohybovat působením vlivu gravitace, a to logicky ve vymezení daném dutinou 1 a částí tlačítka 2 takto účelně umístěného v této dutině 1.

V popisovaném uspořádání je možno vidět spodní stěnu 16, proti níž se pohybuje tlačítko 2 při zaujímání příslušné funkčně aktivní pozice. Tato spodní stěna může vymezit maximální hloubku 17, do níž se nemůže dostat volné těleso 14 vzhledem k existenci překážky, jako jsou například uzavírací žebra, z nichž je znázorněno pouze jedno s označením symbolem 18. Poblíž spodní stěny 16 je dutina 1 opatřena příčnou klenutou částí 20, která je na svém horním konci ukončena prodlouženým povrchem 22, jenž následuje po klenutí 20 ve vzájemné návaznosti mezi sebou a vnitřkem dutiny 1.

Naproti tomu je část tlačítka 2 nacházející se v dutině 1 opatřena povrchovým vyhloubením 24, které je na svém dolním konci ukončeno aktivním povrchem 22, jenž následuje po vyhloubení 24 ve směru proti spodní stěně 16 dutiny 1.

V této souvislosti, jak může být zjištěno studiem nákresu,je vysvětlen účel prostorů, které jsou relativně stabilně vymezeny v závislosti na pozicích tlačítka 2 a ve kterých se může nacházet volné těleso 14. Na obrázcích jsou tyto prostory ( s možností umístění volného tělesa ) konstrukčně řešeny ve tvaru přísmene S ” následovaného nulou. Zmiňované pozice tlačítka 2 a polohy zapalovače obdobně vymezují příslušné průchody mezi těmito prostory.

Na obr. 1^ je tlačítko v klidové neaktivní pozici a zapalovač je ve své první poloze. Vlivem těchto podmínek je volné těleso 14

Ί umístěno v prvním prostoru Sl, což je blokační prostor, přes který musí nutně projít tlačítko 2, jestliže se má dostat do funkčně aktivní pozice. Takto je zřejmé, že obsazení volného prostoru Sl vol ným tělesem 14 znemožňuje tlačítku, aby zaujalo funkčně aktivní po zici, a proto zapalovač nemůže být zažehnut.

Jestliže je zapalovač přemístěn do druhé polohy, zatímco tla čítko 2^ je stále v klidové neaktivní poloze, vzniká vlivem gravitace situace znázorněná na obr. 2, kdy volné těleso 14 vychází z prostoru Sl a obsazuje druhý, prostřední prostor S2, který se nachází mezi aktivním povrchem 26 tlačítka 2 a příčnou klenutou částí 20 dutiny 1. Mezi prostorem Sl a prostorem S2 se nachází první průchod, jenž je vymezen příčnou klenutou částí 20 a tlačítkem 2.

V této situaci je tlačítko 2 uvolněno a může vlivem tohoto stavu zaujmout funkčně aktivní pozici, jak je znázorněno na obr. 3 V této nové situaci je to už příčné vyhloubení 24 ( a nikoli aktiv ní povrch 26 ), jež je postaveno proti příčné klenuté části 20.

Jestliže je zapalovač držen ve své druhé poloze a tlačítko 2 se může vrátit do své klidové neaktivní pozice ( obr. 4 ), pak vol né těleso 14 ( přes krátký druhý průchod ) obsadí třetí prostor S3 jenž je přidržovacím prostorem, protože volné těleso 14 je stabilně přidržováno mezi prodlouženým povrchem 22 dutiny 1 a příčným prohloubením 24 tlačítka 2.

To znamená, že při vrácení zapalovače do jeho první polohy a bez manipulace s tlačítkem 2 ( obr. 5 ) zůstává volné těleso 14 v prostoru S3. Takto už není tlačítko nadále blokováno a zapalovač je připraven k použití, jak je znázorněno na obr. 6.

Je možno vidět, že při stisknutí tlačítka do jeho funkčně ak tivní polohy vychází volné těleso 14 z prostoru S3 a ( přes třetí průchod ) se vrací do prostoru Sl, kde zůstává po vrácení tlačítka do klidové neaktivní pozice, což znamená, že blokační situace podle obr. 1 vzniká automaticky uvolněním tlačítka po funkčním použití zapalovače.

Obr. 7 až 12 znázorňují další uspořádání zapalovače podle vy nálezu. Při popisování tohoto nového uspořádání jsou podle možnosti použity stejné odkazové symboly pro označování součástí, které se podobají součástem vyskytujícím se v předchozím uspořádání. V tomto novém uspořádání existuje také dutina _1, ve které se nachází volné těleso 14 a která je částečně obsazena částí tlačíta 2, jež se v tomto uspořádání pohybuje mezi funkčně aktivní pozicí a klidovou neaktivní pozicí posuvným pohybem, ačkoli vynález také počítá s možností, že tlačítko 2^ bude vykonávat kyvný pohyb. Uvedená klidová neaktivní pozice ( v níž zapalovač setrvává v klidu )je znázorněna no obr. 7, 8, 10 a 11 a funkčně aktivní pozice je předvedena na obr. 9 a 12.

Tak jako v předchozím případě i zde různě závisí rozměr a tvar dutiny JL na pozici tlačítka 2^. Navíc odstavce týkající se první a druhé polohy zapalovače vyhovují i v tomto kontextu.

V uspořádání na obr. 7 až 12 je tlačítko opatřeno hlavním dodatkem 30 a prostředním dodatkem 32, které vyčnívají ze spodní strany tlačítka. Zmíněný prostřední dodatek 32 je opatřen otvorem 34 ve svém středu a rozměry tohoto otvoru postačují k tomu, aby byl umožněn průchod volného tělesa 14.

Dále je dutina 1 opatřena šikmou spodní stěnou 36, která v první poloze zapalovače vymezuje nejnižší část, jež musí být obsazena hlavním dodatkem 30, když je tlačítko ve své funkčně aktivní pozici. V této nejnižší části nejvhodněji vzniká první dutina 38, která je nepřístupná pro volné těleso 14 a do které bude vstupovat hlavni dodatek při dosažení funkčně aktivní pozice tlačítka 2^.

V prostřední části dolní stěny 36 existuje druhá dutina, která je přizpůsobena, k přijetí prostředního dodatku 32 v takové míře, která odpovídá tomu, aby otvor 34 přesně navazoval na spodní stěnu 36 dutiny 1.

Na obr. 7 je tlačítko 2^ v klidové neaktivní pozici a zapalovač je ve své první poloze. Z tohoto důvodu volné těleso 14 obsazuje první prostor Sl ( blokační prostor ), v němž je tlačítko zajištěno proti nežádoucímu zaujetí své funkčně aktivní pozice.

Když je zapalovač přemístěn do své druhé polohy ( obr. 8 ) a tlačítko je udržováno v klidové neaktivní pozici, volné těleso 14 vypadává z prostoru Sl a fřem istuje se přes první průchod za účelem obsazení druhého, prostředního prostoru S2, který je vymezen spodní stěnou 36 a prostředním dodatkem 32. V této situaci není tlačítko nadále blokováno a může následně zaujmout svou funkčně aktivní pozici ( obr. 9 ).

V této nové situaci ( zapalovač je v druhé poloze a tlačítko je ve funkčně aktivní pozici ) otvor 34 prostředního dodatku 32 přes ně navazuje na spodní stěnu 36, což umožňuje volnému tělesu 14 propadnout otvorem 34, takže obsadí třetí prostor S3 po překonání druhého průchodu.

Zatímco je zapalovač držen ve své druhé poloze a tlačítko je uvedeno do své klidové neaktivní pozice ( obr. 10 ), stává se třetí prostor S3 přidržovacím prostorem, v němž volné těleso 14 zůstává, ačkoli zapalovač je vrácen do své první polohy používání, jak je znázorněno na obr. 11.

V tomto případě je tlačítko 2 odblokováno a zapalovač může být funkčně použit, jak je znázorněno na obr. 12, kde je možno vidět, že tlačítko bylo přemístěno do funkčně aktivní pozice. Vlivem toho vychází volné těleso 14 z prostoru S3 přes třetí průchod ( odpovídá návaznosti druhého a prvního prostoru ) a, zatímco je tlačítko ve funkčně aktivní pozici, zůstává ve čtvrém prostoru S4, aby se po navácení tlačítka do klidové neaktivní pozice přemístilo zpět do prvního prostoru Sl. Tak jako v předchozím případě by mělo být zdůrazněno, že je automaticky tímto způsobem zaujata blokovaná pozice stejně jako na obr. 7, kdy tlačítko 2 je uvolněno po provede-* ní operace zažehnutí zapalovače.

Odkazové znaky zavedené pro označování technických charakteristik, jež jsou uváděny v patentových nárocích mají jediný účel, a to ulehčit porozumění smyslu patentu a nikoli omezit jakýmkoli způsobem jejich uplatnění.

3423 -92.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kapesní zapalovač s bezpečnostním mechanismem, jenž může zaujmout, mezi jinými, první polohu použití a druhou přesně obrácenou polohu ve vertikálním směru vzhledem k uvedené první poloze a obsahuje : tlačítko (2), které je v souvislosti s ovládáním zapalovače pohyblivé mezi funkčně aktivní pozicí a klidovou neaktivní pozicí sloužící k zabezpečení nečinnosti; a dutinu (1), v níž se nachází část uvedeného tlačítka (2), přičemž objem a uspořádání této dutiny (1) různě závisí na pozici tlačítka (2), vyznačující se tím , že uvnitř uvedené dutiny (1) existuje volné těleso (14) pohybující se vlivem gravitace a že mezi touto dutinou (1) a zmiňovanou částí tlačítka (2) jsou v závislosti na pozici tlačítka (2) vymezeny : a ) prostory (S) v daném režimu obsazovatelné uvedeným volným tělesem (14), k nimž patří přinejmenším jeden první blokační prostor (Sl), přes který musí nutně projít zmiňovaná část tlačítka, aby toto tlačítko (2) zaujalo vysvětlenou funkčně aktivní pozici; druhý, prostřední prostor (S2), jenž může být obsazován zmiňovaným volným tělesem (14) jeho přemístěním z uvedeného prvního prostoru (Sl) tehdy, když je zapalovač uveden do své druhé polohy; a třetí prostor (S3), jenž může být obsazován zmiňovaným volným tělesem (14) přemistujícím se z uvedeného druhého prostoru (S2) tehdy, když je tlačítko (2) vmanipulováno do své funkčně aktivní polohy a zapalovač je držen ve své druhé poloze, a poté, kdy je tlačítko (2) přemístěno do své klidové neaktivní pozice, vzniká přidržovací prostor, ve kterém je zmiňované volné těleso (14) přidrženo, jestliže zapalovač zaujme svou první polohu; a b ) průchody, přes které se může zmiňované volné těleso (14) přemistovat a mezi které patří přinejmenším jeden první průchod nacházející se mezi uvedeným prvním prostorem (Sl) a uvedeným druhým prostorem (S2); druhý průchod nacházející se mezi tímto druhým prostorem (S2) a zmíněným třetím prostorem (S3); a třetí průchod vedoucí od tohoto třetího prostoru (S3) k uvedenému prvnímu prostoru (Sl), kdy tímto průchodem se nutně musí přemístit zmiňované volné těleso (14) vlivem uvolnění tlačítka (2) po funkčním použití zapalovače při jeho držení ve vysvětlené první poloze, takže určená posloupnost variant pozic tlačítka (2) a poloh zapalovače má smysl v tom, že zmiňované volné těleso (14) je střídavě v poloze uvolňující tlačítko (2) nebo v poloze blokující toto tlačítko (2).
2. 2. Zapalovač podle bodu 1, vyznačující se tím , že uvedený třetí průchod je vždy vytvořen návazností zmiňovaného druhého a třetího průchodu.
3. 3. Zapalovač podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím , že zmiňované volné těleso (14) je kulaté těleso, a to nejvhodněji kulička nebo váleček.
4. 4. Zapalovač podle kteréhokoli z bodů laž3, vyznačující se tím , že v něm existuje čtvrtý prostor (S4) bezprostřed ně v návaznosti na uvedený první prostor (Sl), do které vstupuje zmiňované volné těleso (14) z uvedeného třetího prostoru (S3) když je zapalovač ve své první poloze a tlačítko (2) je ve své funkčně aktivní pozici, přičemž vysvětlený třetí průchod se nachází mezi uvedeným třetím prostorem (S3) a tímto čtvrtým prostorem (S4).
5. 5. Zapalovač podle kteréhokoli z bodů 1 až 3, vyznačující se tím , že : uvedená dutina (1) je opatřena prostorem (17) s maximální hloubkou, kam se nemůže dostat zmiňované volné těleso (14), přiléhajícím ke zmiňovanému prvnímu prostoru (Sl), přičemž uváděná část tlačítka do něho vstupuje tehdy, když je tlačítko (2) vmanipulováno do funkčně aktivní pozice; a příčně klenutou částí (20) následovanou prodlouženým povrchem (22) v po sunu mezi touto klenutou částí (20) a vnějškem; a tato část uvedeného tlačítka (2) je příčně opatřena povrchovým vyhloubením (24) a aktivním povrchem (26), od něhož toto vyhloubení (24) směřuje ke spodní stěně (16) dutiny (1), přičemž toto vyhloubení (24) a zmiňovaný aktivní povrch (26) směřují vždy v klidové neaktivní pozici tlačítka (2) proti uváděnému povrchu (22) a uváděné klenuté části (20), zatímco ve funkčně aktivní pozici tlačítka (2) je zmiňované vyhloubení vždy na úrovni vysvětlené klenuté části (20), uspořádání je provedeno tak, že uvedený první blokační prostor (Sl) je vymezen mezi tlačítkem (2) a spodní stěnou (16) dutiny (1); uvedený druhý, prostřední prostor (S2) je vymezen aktivním povrchem (26) a klenutou částí (20); a uvedený třetí přidržovací prostor (S3) je vymezen vyhloubením (24) a zmiňovaným prodlouženým povrchem (22).
6. 6. Zapalovač podle bodu 5, vyznačující se tím , že tlačítko (2) se pohybuje mezi vysvětlenou první nebo druhou pozicí kyvným nebo posuvným pohybem.
7. 7. Zapalovač podle bodu 5, vyznačující se tím , že uvedená část tlačítka (2) je opatřena hlavním dolním dodatkem (30, a dolním prostředním dodatkem (32), jenž má otvor (34) s odpovídajícím rozměrem umožňujícím průchod zmiňovaného volného tělesa (14); a uvedená dutina (1) je opatřena : šikmou spodní stěnou (36), jejíž nejnižší část může být v první poloze zapalovače obsazena zmíněným hlavním dolním dodatkem (30) ve funkčně aktivní pozici tlačítka (2), zatímco v prostřední části této spodní stěny (36) existuje druhá dolní dutina (40), do níž vstupuje prostřední dodatek (32) v aktivní pozici tlačítka (2) tak, aby uvedený otvor (34) přesně navazoval na zmiňovanou šikmou stěnu (36) dutiny (1), přičemž uspořádání je takové, že uvedený první blokační prostor (Sl) je vymezen zmiňovaným hlavním dolním dodatkem (30) a popsanou nejnižší částí uvedené spodní šikmé stěny (36); uvedený druhý, prostřední prostor (S2) je vymezen oběma dodatky (30, 32) u zmíněného prostředního dodatku (32) v klidové neaktivní pozici tlačítka (2); a uváděný třetí blokační prostor (S3) je vymezen vedle zmiňovaného prostředního dodatku (32) na opačné straně s ohledem na polohu hlavního dodatku (30) rovněž v klidové neaktivní pozici tlačítka (2).
8. 8. Zapalovač podle bodu 7, vyznačující se tím , že uvedená nejnižší část popsané spodní šikmé stěny (36) vytváří první dolní dutinu (38), do které nemůže vstoupit zmiňované volné těleso (14), ale do které však vstupuje uvedený hlavní dolní dodatek (30) tehdy, je-li tlačítko (2) ve funkčně aktivní pozici.
9. 9. Zapalovač podle kteréhokoli z bodů 7 nebo 8, vyznačující se tím , že tlačítko (2) se pohybuje mezi zmiňovanou první a druhou pozicí kyvným pohybem nebo posuvným pohybem.

   Obr.l