CZ308245B6 - Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků - Google Patents

Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků Download PDF

Info

Publication number
CZ308245B6
CZ308245B6 CZ2018-737A CZ2018737A CZ308245B6 CZ 308245 B6 CZ308245 B6 CZ 308245B6 CZ 2018737 A CZ2018737 A CZ 2018737A CZ 308245 B6 CZ308245 B6 CZ 308245B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
cobalt
ionic liquid
aqueous
hydroxyquinoline
phase
Prior art date
Application number
CZ2018-737A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2018737A3 (cs
Inventor
Martin Straka
Lorant Szatmáry
Kateřina Čubová
Mojmír Němec
Original Assignee
České vysoké učení technické v Praze
Újv Řež, A.S.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by ÄŚeskĂ© vysokĂ© uÄŤenĂ­ technickĂ© v Praze, Újv Řež, A.S. filed Critical ÄŚeskĂ© vysokĂ© uÄŤenĂ­ technickĂ© v Praze
Priority to CZ2018-737A priority Critical patent/CZ308245B6/cs
Publication of CZ2018737A3 publication Critical patent/CZ2018737A3/cs
Publication of CZ308245B6 publication Critical patent/CZ308245B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C01—INORGANIC CHEMISTRY
    • C01G—COMPOUNDS CONTAINING METALS NOT COVERED BY SUBCLASSES C01D OR C01F
    • C01G51/00—Compounds of cobalt
    • C01G51/003—Preparation involving a liquid-liquid extraction, an adsorption or an ion-exchange
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C02—TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F—TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F1/00—Treatment of water, waste water, or sewage
    • C02F1/26—Treatment of water, waste water, or sewage by extraction
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C02—TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F—TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F1/00—Treatment of water, waste water, or sewage
    • C02F1/46—Treatment of water, waste water, or sewage by electrochemical methods
    • G—PHYSICS
    • G21—NUCLEAR PHYSICS; NUCLEAR ENGINEERING
    • G21F—PROTECTION AGAINST X-RADIATION, GAMMA RADIATION, CORPUSCULAR RADIATION OR PARTICLE BOMBARDMENT; TREATING RADIOACTIVELY CONTAMINATED MATERIAL; DECONTAMINATION ARRANGEMENTS THEREFOR
    • G21F9/00—Treating radioactively contaminated material; Decontamination arrangements therefor
    • G21F9/04—Treating liquids
    • G21F9/06—Processing
    • G21F9/12—Processing by absorption; by adsorption; by ion-exchange
    • G21F9/125—Processing by absorption; by adsorption; by ion-exchange by solvent extraction
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C02—TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F—TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F2101/00—Nature of the contaminant
    • C02F2101/006—Radioactive compounds

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Water Supply & Treatment (AREA)
  • Hydrology & Water Resources (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • High Energy & Nuclear Physics (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Electrochemistry (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Manufacture And Refinement Of Metals (AREA)
  • Electrolytic Production Of Metals (AREA)

Abstract

Předkládané řešení poskytuje způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků, při němž se nejprve kobalt vyextrahuje z vodného roztoku iontovou kapalinou 1-methyl-3-butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyl)imidem, s přídavkem 8-hydroxychinolinu, za tvorby fáze iontové kapaliny obsahující kobalt, a následně se provede elektrochemická separace kobaltu z této fáze iontové kapaliny obsahující kobalt.

Description

Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků
Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká způsobu odstranění kobaltu z vodných roztoků, zejména pro odstranění izotopu 60Co z odpadních vod z jaderné energetiky.
Dosavadní stav techniky
Jednou z největších výzev jaderné energetiky i dalších průmyslových odvětví využívajících radioaktivních látek nebo procesů s nimi spojených je zacházení s produkovaným odpadem. Největší pozornosti se dostává vyhořelému jadernému palivu, problém se nicméně týká i odpadů dalších typů, obecně označovaných jako nízko a středněaktivní (LLW, low-level waste resp. ILW, intermediate-level waste). Je na místě zmínit i fakt, že ve velmi blízké budoucnosti bude třeba zajistit likvidaci (decommissioning) mnoha jaderných zařízení tzv. první a druhé generace. Agentura pro atomovou energii při OECD (OECD/NEA) odhaduje, že do roku 2050 bude třeba demontovat na 400 bloků jaderných elektráren, což vygeneruje až 5 milionů tun kontaminovaného kovu. Pokud budou do bilance navíc započítány i likvidace dalších zařízení pracujících s radioaktivitou, lze očekávat, že celkové množství kontaminovaného kovu v uvedeném časovém období poroste až na hodnotu 30 milionů tun. Kontaminovaný materiál tvoří v případě decommissioningu obecně pouze něco okolo 3 % materiálu celkového. Podíl nákladů na management kontaminovaného materiálu na nákladech celkových je však výrazně vyšší.
Izotop 60Co s poločasem rozpadu 5,27 roku, vznikající coby aktivační produkt, je jedním z nej významnějších zdrojů radiologické kontaminace jaderných zařízení. Ačkoliv v současné době existuje u nově navrhovaných provozů snaha přítomnost prvků produkujících aktivní izotopy kobaltu minimalizovat, vzhledem k tomu, že izotop 60Co vzniká buď aktivací izotopu 59Co přítomného ve slitinách konstrukčních materiálů, nebo aktivací příslušných izotopů železa (Rovnice (1) - (5)), je eliminace těchto aktivačních reakcí obtížná.
(1) 56Fe + n = 51Fe + γ (2) 51Fe + n = 58Fe + γ (3) 58Fe + n = 59Fe + γ (4) 59Fe + n = 59Co + e~ + v (5) 59Co + n = 60Co + γ
Nejen u starších zařízení, která budou předmětem decommissioningu v krátkém a střednědobém výhledu, je tak kobalt zásadním kontaminantem a náklady na jeho likvidaci tvoří u každého projektu jejich decommissioningu významnou část nákladů celkových. Jeho přítomnost je zvláště významná u lehkovodních reaktorů, vyskytovat se nicméně může i v zařízeních pro radioterapii, v částicových urychlovačích apod. Zejména z povrchové kontaminace zařízení izotopem 60Co dochází k únikům kobaltu do vody používané v dekontaminačních procesech, a výsledkem je odpadní voda obsahující tento izotop, která musí být následně dekontaminována.
Dekontaminační procesy by měly mít následující parametry, aby byly prakticky využitelné:
• dekontaminační činidlo by mělo být cenově dostupné, nenáročné na výrobu, nevyžadující speciální zacházení a dobře transportovatelné;
- 1 CZ 308245 B6 • dekontaminační proces by měl být energeticky nenáročný, případné vysoké investiční náklady by měly být kompenzovány levným provozem;
• dekontaminovaný materiál by měl být opětovně využitelný, poměr jeho množství vůči původnímu množství kontaminovaného materiálu by se mělo co nejvíce blížit hodnotě 1;
• generovaný odpad by měl být co nejméně škodlivý pro životní prostředí, jeho množství by mělo být co nejmenší, a měl by být bezpečně skladovatelný nebo recyklovatelný.
V odborné literatuře lze nalézt informace o extrakci kobaltu nebo jeho sloučenin do iontových kapalin, případně i studie elektrochemického chování kobaltu v takovém systému. Song a kol. publikoval studii elektrochemického chování dvou komplexních sloučenin kobaltu Co3+ v iontové kapalině A1CE-EMIC [S. Song, J. Tang, M. Kajitani, K. Shimizu, and R. A. Osteryoung, J. Organomet. Chem., vol. 45, no. 1-2, pp. 211-217, 1993], V iontové kapalině typu cholin chlorid-močovina byla studována i přímá elektrodepozice kobaltu zavedeného do systému ve formě C0CI2 [R. Bock, Materwiss. Werksttech., vol. 39, no. 12, pp. 901-906, 2008], Některé základní elektrochemické charakteristiky kobaltu v různých iontových kapalinách (l-butyl-3methylimidazolium tetrafluorborát a l-butyl-3-methylimidazolium hexafluorfosfát + triethylamonium formiát, bis(2-hydroxyethyl)amonium acetát, a triethylamonium acetát) shrnuje publikace M. J. A. Shiddiky, A. A. J. Torriero, C. Zhao, I. Burgar, G. Kennedy, and A. M. Bond, J. Am. Chem. Soc., vol. 131, no. 23, p. 7976, 2009. Elektrochemii komplexů kobaltu ve čtyřech iontových kapalinách s kationty typu l-ethyl-3-methylimidazolium a 1-butyl-1methylpyrrolidinium se věnuje i práce D. Cabral, P. C. Howlett, J. . Pringle, X. Zhang, and D. MacFarlane, Electrochim. Acta, vol. 180, pp. 419-426, 2015. Organické komplexy kobaltu v iontové kapalině sulfoxid/l-ethyl-3-methylimidazolium tris(pentafluoroethyl)trifluorfosfát a jejich elektrochemické chování lze potom nalézt v článku D. Al-Masri, M. Dupont, R. Yunis, D. R. MacFarlane, and J. M. Pringle, “The electrochemistry and performance of cobalt-based redox couples for thermoelectrochemical cells,” Electrochim. Acta, vol. 269, pp. 714-723, 2018.
Experimenty s iontovými kapalinami typu l-butyl-3-methylimidazolium hexafluorfosfát a 1hexyl-3-methylimidazolium hexafluorfosfát popisuje text A. E. Visser, R. P. Swatloski, S. T. Griffin, D. H. Hartman, and R. D. Rogers, Sep. Sci. Technol., vol. 36, no. 5-6, pp. 785-804, 2001. Mikroextrakce kobaltu do l-hexyl-3-methylimidazolium hexafluorfosfátu pro analytické účely je i předmětem článků P. Berton and R. G. Wuilloud, Anal. Chim. Acta, vol. 662, no. 2, pp. 155-162, 2010 a M. Amjadi, J. L. Manzoori, and J. Abulhassani, J. AOAC Int., vol. 93, no. 3, pp. 985-991, 2010. Iontová kapalina l-hexyl-3-methylimidazolium bis(trifhiormethylsulfonyl)imid byla použita ve studii L. Ranjbar, Y. Yamini, A. Saleh, S. Seidi, and M. Faraji, Microchim. Acta, vol. 177, no. 1-2, pp. 119-127, 2012.
S radioaktivním kobaltem 60Co pracuje článek M. Maiti, K. Ghosh, and S. Lahiri, “Green methods for the radiochemical separations of no-carrier-added 61Cu, 62Zn from 7Li irradiated cobalt target,” J. Radioanal. Nucl. Chem., vol. 303, no. 3, pp. 2033-2040, 2014, v tomto případě jde nicméně o separaci mědi a zinku z kobaltové matrice.
Uvedené práce jsou experimentální studie chování kobaltu, většinou ve formě sloučenin, v některých iontových kapalinách. Používané iontové kapaliny však často nejsou vhodné pro praktické využití v průmyslovém měřítku, navíc žádná z těchto studií nepracuje s výchozím kobaltem z vodných roztoků odpovídajících roztokům z decommissioningu (remediace) jaderných zařízení.
Podstata vynálezu
Předmětem předkládaného vynálezu je způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků, v němž se nejprve kobalt vyextrahuje zvedného roztoku iontovou kapalinou l-methyl-3-butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyl)imidem, s přídavkem 8-hydroxychinolinu, za tvorby fáze iontové
-2 CZ 308245 B6 kapaliny obsahující kobalt, a následně se provede elektrochemická separace kobaltu z této fáze iontové kapaliny obsahující kobalt.
Iontovými kapalinami se rozumí soli, tedy látky s iontovými vazbami, jejichž teplota tání je nižší než 100 °C. V postupu podle předkládaného vynálezu je iontovou kapalinou l-methyl-3butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyl)imid, s přídavkem 8-hydroxychinolinu. Tato iontová kapalina s přídavkem 8-hydroxychinolinu jako dalšího extrakčního činidla je schopná extrahovat z vodného roztoku velké množství kobaltu, zejména v případě odpadních vod z remediace jaderných zařízení extrahuje kobalt selektivně, a vyhovuje požadavkům na nízkou cenu a efektivitu v průmyslovém měřítku. Jiné iontové kapaliny nedovolily dosáhnout stejné účinnosti extrakce kobaltu.
Přídavek 8-hydroxychinolinu je ve výhodném provedení v množství od 0,05 do 5 mol činidla / 1 litr iontové kapaliny, s výhodou od 0,1 do 1 mol činidla / 1 litr iontové kapaliny.
Extrakce kobaltu z vodného roztoku do iontové kapaliny se s výhodou provede tak, že se vodný roztok s obsahem kobaltu uvede do kontaktu s iontovou kapalinou, a výsledná směs se podrobí mechanickému promíchání, jako je například míchání, třepání či centrifúgace, následně se obě fáze - vodná fáze a fáze iontové kapaliny - ponechají oddělit.
Kobaltem je zejména izotop 60Co.
Vstupním vodným roztokem je s výhodou odpadní voda z remediace (decommissioningu) jaderných zařízení. V závislosti na typu jaderného zařízení obsahuje odpadní voda typicky kontaminanty v podobě radionuklidů, obecně se jedná především o 55Fe, 63Ni, 137Cs a právě 60Co.
Předmětem předkládaného vynálezu je také použití iontové kapaliny l-methyl-3butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyl)imidu s přídavkem 8-hydroxychinolinu pro extrakci kobaltu z vodných roztoků.
Po extrakci iontovou kapalinou se následně fáze iontové kapaliny obsahující kobalt podrobí elektrochemické separaci kobaltu, s výhodou galvanostatickou elektrolýzou nebo potenciostatickou elektrolýzou.
Pracovní elektroda při elektrolýze je s výhodou ze zlata, platiny, skla-grafítu, nebo grafitu.
Vhodné parametry pro elektrolýzu lze získat změřením voltametrické křivky daného systému.
Elektrochemická separace umožní vyloučení kobaltu na pracovní elektrodě. Depozicí kobaltu v pevném stavu je dosaženo minimalizace jeho objemu, což je zvláště výhodné v případě radioaktivních izotopů kobaltu, kde se snižuje objem pro ukládání jako radioaktivní odpad, případně se zlepšuje manipulovatelnost.
Další výhodou elektrochemické separace radionuklidu je fakt, že vede k odstranění kobaltu z iontové kapaliny, a tedy k recyklaci iontové kapaliny, která může být dále využita.
Objasnění výkresů
Obr. 1 znázorňuje cyklický voltamogram iontové kapaliny bez obsahu kobaltu (příklad 3).
Obr. 2 znázorňuje cyklický voltamogram iontové kapaliny s vyextrahovaným kobaltem (příklad 3)·
-3 CZ 308245 B6
Obr. 3a, 3b znázorňuje SEM analýzu povrchu pracovní platinové elektrody po elektrodepozici kobaltu (příklad 4, Obr. 3a - zvětšení 200x, Obr. 3b - zvětšení lOOOx). Z obrázku je viditelná kompaktní vrstva vyloučeného kobaltu.
Obr. 3c ukazuje prvkové složení vrstvy získané metodou SEM/EDAX.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příprava standardu:
0,1 ml zásobního roztoku 60Co (“CoCE o koncentraci 1,83.10-5 mol/1 v0,01M HC1, celkový objem zásobního roztoku 0,507 ml o aktivitě 28,46 MBq) bylo doplněno na objem 1 ml. Vzorek byl změřen po dobu 10 min. Hodnoty byly použity pro výpočet limitních hodnot a pro volbu přídavku aktivního roztoku do extrakčního experimentu. Měření radioaktivity 60Co ve vzorcích oddělené kapalné fáze bylo prováděno na gamma spektrometru Wallac 1480 Automatic Gama Counter - Wizard 3“ (Perkin Elmer) Nal(Tl) studnovým detektorem. Při každém měření se odečítala hodnota pozadí.
STD I = 45088,6 cpm ±0,15% pozadí BKG = 35,6 cpm
Stanovení hodnoty Dmin = 0,00337 a Dmax = 269,1040; EmaX= 99,67 % a Emin= 0,33 %
Příklad 1 - Extrakce kobaltu z vodného roztoku s použitím iontové kapaliny
Byl připraven vodný roztok 0,04 Μ HNO3, 1 mM “CoCE. Tento roztok byl přidán k fázi iontové kapaliny (zde nazývána také organickou fází), kterou byl 0,5M roztok 8-hydroxychinolinu v 1methyl-3-butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyl)imidu (Bmim), v 50 ml zkumavce. Obsah zkumavky byl třepán po dobu 30 min na orbitální třepačce (280 ot/min). Před separací fází byly vzorky centrifugovány po dobu 5 min při 2000 ot/min. Fáze byly separovány a z každé byl odebrán 1 ml k měření. Ve vodné fázi byly změřeny rovnovážné hodnoty pH. pH roztoků bylo měřeno kalibrovaným digitálním pH-metrem BOECO BT-675 s teplotním snímačem a citlivostí 0,01 pH a 0,1 °C, s přesností ± 0,01 pH a ± 0,2 °C s použitím celoskleněné mikroelektrody od firmy THETA '90, typ HC 153-FES, kalibrace byla prováděna tříbodová (pH = 4,01, pH = 7,00 a pH = 10,01) na pufrech od firmy BOECO. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Příklad 2 - Extrakce kobaltu z vodného roztoku s použitím iontové kapaliny
Byl připraven vodný roztok 0,005 M kyseliny citrónové, 0,01 M kyseliny šťavelové, 1 mM “CoCE. Tento roztok byl přidán k fázi iontové kapaliny (zde nazývána také organickou fází), kterou byl 0,5M roztok 8-hydroxychinolinu v l-methyl-3-butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyljimidu (Bmim), v 50ml zkumavce. Obsah zkumavky byl třepán po dobu 30 min na orbitální třepačce (280 ot/min). Před separací fází byly vzorky centrifugovány po dobu 5 min při 2000 ot/min. Fáze byly separovány a z každé byl odebrán 1 ml k měření. Ve vodné fázi byly změřeny rovnovážné hodnoty pH. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Tab. 1: Přehled výsledků extrakce (pH eq. - rovnovážná hodnota pH, I - čistá četnost vzorku, error - nejistota četnosti vzorku vyhodnocená přístrojem, D - distribuční poměr, E - procento extrakce do organické fáze)
-4 CZ 308245 B6
Vzorek složení vodné fáze pH eq. I vodné fáze [cpm] error [%] I organická fáze [cpm] error [%] D E(%)
Př. 1 0,04M hno3 4,94 3,8 87,51 8435,9 0,35 > Dmax >99,6
Př. 2 0,005M HCit + Ο,ΟΙΜΗΟχ 4,58 8,8 38,64 8903 0,34 > Dmax >99,6
Z tabulky 1 vyplývá, že bez ohledu na kyselost a iontovou sílu vstupního roztoku bylo extrahováno více než 99,6 % kobaltu přítomného v systému do fáze iontové kapaliny (organické fáze).
Příklad 3 - Ověření elektrochemických charakteristik kobaltu
Elektrochemické charakteristiky kobaltu v iontové kapalině byly ověřeny metodou cyklické voltametrie za použití tištěných elektrochemických cel firmy DropSense, typ DS550, kde pracovní, pomocná i referenční elektroda jsou z platiny. Elektrochemické experimenty byly prováděny na potenciostatu/galvanostatu Autolab PGSTAT204 (potenciálový rozsah 20 V, potenciálové rozlišení 3 pV, maximální proud 0,4 A, proudové rozlišení 0,0003 % z nastaveného proudového rozsahu). Experimenty byly ovládány prostřednictvím softwaru Autolab NOVA 2.1.2.
K měření byla použita fáze iontové kapaliny s vyextrahovaným kobaltem, získaná v Příkladu 1, a fáze stejné iontové kapaliny samotné. Oba voltametrické experimenty byly provedeny při pokojové teplotě a potenciálové rychlosti 50 mV/s.
Cyklický voltamogram systému bez obsahu kobaltu je na obrázku 1, a ukazuje elektrochemický rozklad vlastní iontové kapaliny při cca -1.3 V proti platinové referenční elektrodě.
Cyklický voltamogram naměřený na vlastním vzorku s obsahem kobaltu ukazuje katodický pík při cca -0,9 V proti platinové referenční elektrodě.
Katodický pík lze interpretovat jako jednostupňovou redukci Co2+ iontů podle schématu:
Co2+ + 2e = Co
Anodické zvýšení proudu při -0,7 V je poté interpretovatelné jako rozpouštění kobaltu deponovaného na povrchu Pt elektrody v katodické fázi.
Příklad 4 - Potenciostatická elektrolýza
Elektrolytické experimenty byly provedeny na potenciostatu/galvanostatu Autolab PGSTAT204 (viz Příklad 3 - Ověření elektrochemických charakteristik kobaltu). Potenciostatická elektrolýza fáze iontové kapaliny získané v příkladu 1 byla provedena za použití tištěných elektrochemických cel firmy DropSense (typ DS550), při -0,9 V (proti platinové elektrodě), po dobu 7200 s. Na pracovní elektrodě se vytvořila vrstva kovového kobaltu. Kompaktní struktura vrstvy byla ověřena SEM/EDAX měřením. SEM/EDAX měření byla realizována na přístroji VEGA TS 5130 XM, firmy Tescan, analytické sensory INCA WAVE a INCA ENERGY. SEM snímky povrchu při dvou různých zvětšeních jsou na Obr. 3a, 3b, a ukazují pravidelnou a kompaktní strukturu povrchu. Obr. 3c ukazuje prvkové složení vrstvy získané metodou SEM/EDAX.
Obdobně byla otestována galvanostatická elektrolýza na zlaté elektrodě, a potenciostatická elektrolýza na elektrodě sklo-grafit, obě vedly k tvorbě kompaktní vrstvy kovového kobaltu.

Claims (9)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků, vyznačující se tím, že nejprve se kobalt zvedného roztoku vyextrahuje iontovou kapalinou, kterou je l-methyl-3-butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyl)imidem s přídavkem 8-hydroxychinolinu, za vytvoření fáze iontové kapaliny obsahující kobalt, a následně se provede elektrochemická separace kobaltu z této fáze iontové kapaliny obsahující kobalt.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kobaltem je izotop 60Co.
  3. 3. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vstupním vodným roztokem je odpadní voda z remediace jaderných zařízení.
  4. 4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přídavek činidla 8-hydroxychinolinu je v množství od 0,05 do 5 mol činidla / 1 litr iontové kapaliny.
  5. 5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přídavek činidla 8-hydroxychinolinu je v množství od 0,1 do 1 mol činidla / 1 litr iontové kapaliny.
  6. 6. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že extrakce kobaltu z vodného roztoku do iontové kapaliny se provede tak, že vodný roztok s obsahem kobaltu uvede do kontaktu s iontovou kapalinou, a výsledná směs se podrobí mechanickému promíchání, jako je například míchání, třepání či centrifugace, následně se obě fáze - vodná fáze a fáze iontové kapaliny - ponechají oddělit.
  7. 7. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že elektrochemická separace se provede galvanostatickou elektrolýzou nebo potenciostatickou elektrolýzou.
  8. 8. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pracovní elektroda při elektrochemické separaci je ze zlata, platiny, skla-grafítu, nebo grafitu.
  9. 9. Použití iontové kapaliny l-methyl-3-butylimidazolium bis(trifluormethansulfonyl)imidu s přídavkem 8-hydroxychinolinu pro extrakci kobaltu z vodných roztoků.
CZ2018-737A 2018-12-21 2018-12-21 Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků CZ308245B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2018-737A CZ308245B6 (cs) 2018-12-21 2018-12-21 Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2018-737A CZ308245B6 (cs) 2018-12-21 2018-12-21 Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2018737A3 CZ2018737A3 (cs) 2020-03-18
CZ308245B6 true CZ308245B6 (cs) 2020-03-18

Family

ID=69772700

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2018-737A CZ308245B6 (cs) 2018-12-21 2018-12-21 Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ308245B6 (cs)

Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP2015077583A (ja) * 2013-10-18 2015-04-23 国立大学法人茨城大学 金属イオンの分離回収方法
RU2015157394A (ru) * 2015-12-31 2017-07-05 Федеральное государственное бюджетное образовательное учреждение высшего профессионального образования "Алтайский государственный университет" Способ группового концентрирования из кислых растворов и разделения ионов элементов ионной жидкостью
CN107586959A (zh) * 2017-09-11 2018-01-16 陕西科技大学 利用超声波强化功能性离子液体萃取水中重金属的方法
WO2018035136A1 (en) * 2016-08-16 2018-02-22 Massachusetts Institute Of Technology Removal of metal ions from aqueous solution via liquid/liquid extraction and electrochemistry

Patent Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP2015077583A (ja) * 2013-10-18 2015-04-23 国立大学法人茨城大学 金属イオンの分離回収方法
RU2015157394A (ru) * 2015-12-31 2017-07-05 Федеральное государственное бюджетное образовательное учреждение высшего профессионального образования "Алтайский государственный университет" Способ группового концентрирования из кислых растворов и разделения ионов элементов ионной жидкостью
WO2018035136A1 (en) * 2016-08-16 2018-02-22 Massachusetts Institute Of Technology Removal of metal ions from aqueous solution via liquid/liquid extraction and electrochemistry
CN107586959A (zh) * 2017-09-11 2018-01-16 陕西科技大学 利用超声波强化功能性离子液体萃取水中重金属的方法

Non-Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Title
A. E, Visser, R, P, Swatioski, W. M. Reichhert, R. Mayton, S. Sheff, A. Wierzbicki, J. H. Davis Jr, R. D, Rogers, Task-specific ionic liquids for the extraction of metal ions from, aqueous solutions, Chem. Commun., 2001, 135-136. *
L. Fischer, T. Falta, G. Koeilensperger, A. Stojanovic, D. Kogelnnig, M. Galanski, R. Krachler, B. K. Keppler, S. Hann, Ionic Liquids for extraction of metals and metal containing compounds from communal and industrial waste water, Water Res., 2011, 45, 4601-4614. *

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2018737A3 (cs) 2020-03-18

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Knight et al. A simple-rapid method to separate uranium, thorium, and protactinium for U-series age-dating of materials
Casacuberta et al. Determination of U and Th α-emitters in NORM samples through extraction chromatography by using new and recycled UTEVA resins
Miyake et al. Measurement of long-lived radionuclides in surface soil around F1NPP accident site by accelerator mass spectrometry
Chmielewski et al. Radiation chemistry for modern nuclear energy development
Sasaki et al. Extraction and mutual separation of actinide (III),(IV),(V) and (VI) ions by N, N′-dimethyl-N, N′-dihexyl-3-oxapentanediamide and thenoyltrifluoroacetone
Jayakumar et al. Extraction–electrodeposition (EX–EL) process for the recovery of palladium from high-level liquid waste
Naik et al. Use of organophosphorus extractants impregnated on silica gel for the extraction chromatographic separation of minor actinides from high level waste solutions
Kumaresan et al. Extraction and electrochemical behavior of fission palladium in room-temperature ionic liquid
Ganesh et al. Sequential determination of uranium (IV), free acidity and hydrazine in a single aliquot
CZ308245B6 (cs) Způsob odstranění kobaltu z vodných roztoků
Čubová et al. Separation of Co from simulated decontamination media using ionic liquids
US20100219344A1 (en) Electrochemically Modulated Separations for In-line and At-line Monitoring of Actinides in High-Volume Process Streams
Boll et al. Californium electrodepositions at Oak Ridge National Laboratory
Szabo et al. Effect of ionic strength on complexation of Pu (IV) with humic acid
JP6835525B2 (ja) マイナーアクチノイドの分離方法及び分離装置
Serrano Electrochemistry of technetium analogues rhenium and molybdenum in room temperature ionic liquid
Tripathi et al. Extraction and Preconcentration of dissolved dibutyl phosphoric acid (HDBP) from aqueous uranyl nitrate solutions for gas chromatographic analysis
Maillard et al. Development of several chromatography extraction separations for the measurement of minority elements present in high level radioactive solutions
Yao et al. Corrosion of U233-doped uranium oxide using microfluidics methods
Zhang et al. Development and Optimization of Normal Pulse Voltammetry for Real Time Analysis of Electrorefiner Salt with High Concentrations of MgCl {sub 2} and UCl {sub 3}
Zhang et al. Normal Pulse Voltammetry for Real Time Analysis of Electro-refiner Salt with High Concentrations of Analytes
Silin et al. The interaction of Np (V), Pu (VI) and Tc (VII) with metal in alkaline solutions
Jeong et al. Identification of Redox Reactions of Nb in Molten LiCl-KCl Eutectic for Pyrochemical Decontamination
Kwon et al. First-principles-based computational study on nucleation and growth mechanisms of U on Mo (110) surface solvated in an eutectic LiCl-KCl molten salt
Choi et al. Real-Time Monitoring of Metal Ion Concentration in LiCl-KCl Containing Multi Component