CZ305996A3

CZ305996A3 - Method of transmitting telecommunication signals and a telecommunication network for making the same

Info

Publication number: CZ305996A3
Application number: CZ963059A
Authority: CZ
Inventors: Paul Anthony Brown
Original assignee: Norweb Plc
Priority date: 1994-04-21
Filing date: 1995-04-20
Publication date: 1997-07-16
Also published as: FI964231A; PL316936A1; EP0756785B1; EP0756785B2; GB2302248B; WO1995029536A1; DE69503496T2; HU217753B; JPH09512393A; NO964471L; DE69503496T3; CA2188272C; MX9604961A; AU2262695A; FI964231A0; NZ284118A; NO964471D0; BR9507399A; DK0756785T3; PL177780B1

Description

Předkládaný vynález se týká způsobí přístupu, přenosu, propojení (ukončení) a deček přenosové sítě, to jest napájecí elektrické ro přenosové sítě, a filtru pro tuto síť. Předkládaný vynález se týká zejména použití napájecích elektrických sítí a/nebo vedení pro telekomunikační přenos (například hlasu, dat, obrazu a/nebo .videa) .

Dosavadní stav techniky

Ve Velké Británii je běžné popisovat výkonovou síť pro 33 kV a výše jako přenosovou síť a výkonovou síť pro méně než 33 kV jako rozvodnou síť. V tomzo popisu je běžně používán termín elektrická rozvodná a/nebo výkonová přenosová síť, který ale obecně označuje výkonové sítě a přenos signálů, který má být vytvářen, lze aplikovat na všechny takové sítě.

Tradičně jsou telekomunikační signály přenášeny na nezávislých sítích, například na telefonních linkách. V nedávné době, za účelem zjednodušení a zvýšení účinnosti telekomunikačních služeb domácnostem nebo průmyslovým uživatelům, byly provedeny výzkumy zkoumající použití existujících elektrických přenosových a rozvodných sítí pro přenos telekomunikačních služeb.

Přenosová síť a filtr pro tuto síť jsou popsány souběžné ' mezinárodní patentové přihlášce PCT/GB93/02163 stejného přihlašovatele. Tato přihláška popisuje použití telekomunikačních signálů s nosnou frekvencí větší přibližně 1 MHz na výkonové přenosové síti. Základní myšlenky a popisu této přihlášky by měly být uváděny v souvislostí s předkládaným vynálezem, a v tomto smyslu je zde tedy uveden odkaz na tuze přihlášku.

Při těchto nosných frekvencích bylo zjištěno, že kabely výkonové přenosové a/nebo rozvodné síně vykazují pseudo koaxiální vlastnosti a tudíž je snížen útlum signálu přenášeného po těchto kabelech. Tímto způsobem mohou ,býz jak hovorové tak i datové signály přenášeny na nosných frekvencích větších než přibližně 1 MHz, což umožňuje větší dosažitelné spektrum a větší přenosovou kapacitu.

Bylo ale zjištěno, že účinky útlumu stále ještě omezují vzdálenost na které mohou být signály o dané nosné frekvenci a šířce pásma účinně přenášeny. Na, například, 415 V síti může být nosná frekvence výhodně mezi 1 až 10 MHz, a na, například, 11 kV síti může být mezi, například 1 až 20 MHz, nebo případně 5 až 60 MHz. Signály s touto frekvencí mohou být přenášeny na velké vzdálenosti (s použitím opakovačích stanic, pokud jeto nutné) a tudíž síť použitá tímto způsobem je vhodná pro obecné telefonní a telekomunikační signály.

Telekomuniakční signály s velkou šířkou pásma, jako jsou televizní signály, obecně vyžadují vyšší nosnou a šířku pásma. Jak je uvedeno signály obvykle přenášeny na nezávislých širokopásmových telekomunikačních sítích, například po koaxiálním kabelu, optickém vláknu a podobně.

frekvenci (nebo frekvence výše, jsou tedy takové

Nosná frekvence o hodnotě až stovek MHz může být použita na síti popisované v patentové přihlášce PCT/GB93/021S3, ačkoliv vzdálenost na kterou signál se zvláště vysokou nosnou frekvencí může být přenášen je omezen citlivostmi dynamického rozsahu a výkonovými úrovněmi použitými na síti - na přibližně 7 až 40 metrů pro typickou síť ve Velké Británii.

Předkládaný vynález má za cíl vytvořit přenosovou síť, která zmírní některé nebo všechny shora uváděné ⁰ problémy.

Podstata vynálezu

Podle prvního aspektu předkládaný vynález navrhuje síť spojující množství uživatelských míst, zahrnující úsek ⁵ širokopásmové telekomunikační sítě a množství elektrických výkonových kabelů, z nichž každý je připojen k odpovídajícímu jednomu uživatelskému místu pro přívod napájecí elektrické energie k tomuto místu, každý z uvedených kabelů je rovněž spojen s úsekem širokopásmové telekomunikační sítě, rakže lze přenášet telekomunikační signály mezi úsekem širokopásmové telekomunikační sítě a každým z výkonových kabelů, přičemž telekomunikační signály lze přenášet do a/nebo z množství uživatelských míst prostřednictvím přenosu po úseku širokopásmové telekomunikační sítě a rovněž po odpovídajícím ⁵ výkonovém kabelu každého z uživatelských míst.

Tímto způsobem může být nezávislá (výhodně vnější) telekomunikační síť použita pro šíření telekomunikačního signálu na dlouhou vzdálenost, přičemž (výhodně vnější) výkonová přenosová/rozvodná síť je použita pro šíření telekomunikačního signálu z telekomunikační site do, například, uživatelských míst a obráceně, to znamená, že komunikace může být obousměrná.

Termínem vnější'* je míněno, že signálová přenosová síť, to jest výkonová síť a/nebo telekomunikační síť, je vně jakákoliv budovy nebo uživatelského místa, jako je kancelář nebo dům. Uvnitř těchto budov jsou přenosové vzdálenosti obvykle krátké a tudíž jsou zde ztráty útlumem relativně nepodstatné.

Širokopásmová telekomunikační síť může být standardní širokopásmová -rozvodná síť, používající například koaxiální, twistovaný nebo vláknový kabel. Takové telekomunikační sítě jsou v současnosti dosažitelné ve většině rozvinutých zemí. Typicky ovšem největší nákladovou položkou a nevýhodou spojenou s těmito telekomunikačními sítěmi není počáteční, instalace hlavní sítě, ale spojení této hlavní sítě s uživatelskými místy. Předkládaný vynález umožňuje, aby existující výkonové rozvodné sítě (které jsou obvykle přivedeny do většiny vhodných uživatelských míst) byly použity pro spojení existující telekomunikační sítě s požadovanými uživatelskými místy. Tak jsou vyloučeny dodatečné náklady a nevýhody instalace další standardní telekomunikační sítě.

Typicky je vzdálenost mezi infrastrukturou existující telekomunikační sítě a uživatelskými místy, ke kterým je žádoucí vytvořit napojení, krátká. Tudíž mohou být širokopásmové telekomunikační signály přenášeny po výkonové přenosové rozvodné síti, aniž by ztráty útlumem měly nějaký podstatný vliv.

κ

Výhodně předkládaný vynález navíc zahrnuje satelitní přijímací prostředek pro příjem telekomunikačních signálů ze satelitního vysílače, přičemž telekomunikační signál lze přenášet z uvedeného satelitního vysílače do uvedeného množství uživatelských míst přes satelitní přijímací prostředek, uvedený úsek širokopásmové telekomunikační sítě a uvedené výkonové kabely. Alternativně nebo přídavně může být satelitní přijímací prostředek nahrazen nebo doplněn dalším přijímacím prostředkem telekomunikačních signálů, jako je TV anténa, telefonní přípojka, datová přípojka a podobně.

Výhodně síť obsahuje množství jednotek rozhraní, přičemž každá z těchto jednotek rozhraní spojuje jeden z výkonových kabelů s úsekem širokopásmové telekomunikační sítě, každá z těchto jednotek rozhraní zahrnuje horní propust pro umožnění vysokofrekvenčním telekomunikačním signálům, aby prošly mezi úsekem širokopásmové telekomunikační sítě a výkonovým kabelem, a pro zabránění nízkofrekvenčním napájecím signálům elektrické energie v průchodu mezi těmito prvky sítě.

V dalším aspektu předkládaný vynález navrhuje způsob přenosu telekomunikačních signálů mezi dvojicí budov, který zahrnuje krok přenosu signálu z první budovy po vnějším výkonovém kabelu pro přívod napájecího výkonu do první budovy, následovaný krokem přenosu tohoto signálu po úseku širokopásmové telekomunikační sítě, následovaný krokem přenosu tohoto signálu po druhém vnějším výkonovém kabelu pro přívod napájecího elektrického výkonu do druhé budovy.

Výhodně mají telekomunikační signály nosnou frekvenci

3₀ větší než přibližně 1 MHz. Nosná frekvence může být ve skutečnosti menší než 1 MHz, například 800 kHz nebo dokonce pouze 600 kHz, ale jejím zmenšením se zužuje rovněž šířka pásma. Termínem nosná frekvence je označována nemodulovaná frekvence něco nemodulované frekvence nosného signálu (nosných signálů, a ne frekvence telekomunikačního signálu nebo signálů, která již byla modulována.

Může být vytvořeno množství telekomunikačních signálů, každý s odlišnou nosnou frekvencí.

Výkonová síť může obsahovat jednu nebo více fází. Výhodně je taro síť mnohofázovou sítí zahrnující, například, kteroukoliv jednu nebo více z 2, 3, 4, 5, 6, 7 atd. fází. Odlišné úseky síti mohou mít odlišné počty fází.

Výhodně je výkonová síť jednofázová síť, to znamená, že sestává z jednoho spojujících jednu nebo uživatelských míst s třífázovou) částí elektrické rozvodné sítě.

nebo více jednofázových kabelů více uživatelských budov nebo hlavní mnohofázovou (například

Širokopásmové telekomunikační signály jsou odebírány, například přes odbočku, z hlavní širokopásmové rozvodné sítě (s například koaxiálním nebo vláknovým kabelem) přes vhodnou jednotku rozhraní a jsou přiváděny do uživatelského jednorázového kabelu přes vhodnou jednotku pro údržbu přenosových podmínek. Pokud je to potřebné, může být signál zesílen

Výhodně je výkonová síť nevyvážená, to znamená, že zajišťuje nevyvážené přenosové vlastnosti. Vodič (vodiče) výkonové sítě může být stíněn nebo potažen, například vhodným kovovým materiálem, který vodiči umožňuje, aby se choval jako pseudo koaxiální prvek pro zajištění nevyvážené přenosové sítě na přenosové frekvenci podle předkládaného vynálezu.

Výhodně je výkonová síť napájecí (například nadzemní a/nebc podzemní) výkonová síť. zahrnující, například, kterýkoliv nebo všechny z 132 kV, 33 kV, 11 kV, 415 V a 240 V úseků. Hlasové a datové signály mohou být přenášeny po kterémkoliv nebo po všech z těchto úseků výkonové sítě prostřednictvím vhodné detekce, zesílení a/nebo obnovení a opětovného zavedení, jak a kdy je to potřeba.

Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu jsou vytvořeny plné duplexní technické prostředky, to znamená, še ⁰ signály mohou být vysílány a/nebo přijímány ve všech směrech současně.

Síť podle předkládaného vynálezu může být použita pro mnoho hovorových a/nebo datových přenosových účelů, jako je dálkové čtení elektrických měřících přístrojů, dálkové bankovní a nákupní služby, systémy řízení energie, telefony (hlasové), komutované telefony, bezpečnostní systémy a/nebo interaktivní datové služby, multimediální služby a televize.

Předkládaný vynález rovněž navrhuje komunikační g zařízení (níže označované jako jednotka pro údržbu přenosových podmínek sítě”) pro použití se sítí podle shora uváděných aspektů předkládaného vynálezu. Tato jednotka pro údržbu přenosových podmínek sítě zahrnuje část nebo části s dolní propustí pro odfiltrování nízkofrekvenčního, napájecího výkonového signálu s velkou amplitudou, to jest oddělení tohoto signálu od telekomunikačního signálu (signálů) a umožnění telekomunikačnímu signálu, aby prošel jednotkou pro údržbu přenosových podmínek sítě. Tato jednotka rovněž zahrnuje vazební prvek s horní propustí pro vstup nebo g odebrání telekomunikačních signálů ze sítě a, výhodně, koncový prvek s podobnou impedancí jako je charakteristická impedance sítě v daném bodě.

Použití takové jednotky zajišťuje, ze vysokofrekvenční telekomunikační signály nezanesou vnitřní nízkonapěťové vedení umístěné uvnícř budov, a/nebo že šumové zdroje z vnitřních nízkonapěťových vedení v budovách nezanesou nebo nepoškodí vysokofrekvenční telekomunikační signály přenášené po vnější elektrické přenosové a/nebo rozvodné síti.

Výhodně jsou proměnné účinky elektrické zátěže (to jest zátěžové impedance) všech prvků, které jsou čas od času připojeny na síť a které používají elektrickou energii (to jest elektrické zátěže), izolovány od komunikačních signálů prostřednictvím působení prvku (prvků) dolní propusti jednotky (jednotek) pro údržbu přenosových podmínek sítě.

Výhodně je na styku mezi vnější rozvodnou sítí a vnitřní sítí budov, například domu, uživatele použito elektrického filtru pro zajištění, že budou odděleny uvedené dva signály. Takový filtr by měl mít minimální viiv na normální domácí elektrické napájení.

Filtrační prvek podle předkládaného vynálezu, jehož cílem je omezit telekomunikační signály vstupující do vnitřní sítě uživatelských míst, má výhodně ne více než 1 V úbytek, zatímco přivádí 100 A zátěž z 240 V, 50 Hz jednofázového zdroje.

Výhodně jednotka pro údržbu přenosových podmínek sítě zajišťuje impedanci spadající mezi impedance přijímacích/vysílacích zařízení a výkonové sítě. Výhodně může tato jednotka pro údržbu přenosových vlastností sítě nést plnou zátěž nebo poruchový proud na výkonových frekvencích, zatímco stále nese hlasové a datové signály.

V dalším aspektu předkládaný vynález navrhuje způsob signálového přenosu s použitím sítě podle shora uváděného popisu.

Pokud mají být signály přenášeny po mnohofázové (například třífázové) elektrické výkonové síti, může být šíření signálu mezi kteroukoliv nebo všemi fázemi a zemí. Ve výhodném provedení je signál šířen pouze mezi jednou z fází a zemí, což rovněž zajišťuje nevyvážené přenosové charakteristiky a vodič se chová jako pseudo koaxiální přenosové vedení.

Pokud mají být signály přenášeny po jednorázovém 25 rozvodném vedení, může být rovněž získán pseudo koaxiální efekt. Jednofázové vodiče mohou být typicky buď koaxiální nebo dělené koaxiální. V případě děleného koaxiálního vodiče mohou být použity takové prostředky (jako je kapacitní vazba mezi částmi děleného koaxiálního pláště), že na požadované

2o frekvenci se vodič chová jako standardní koaxiální vodič. Tím je tedy dosažitelný pseudo koaxiální účinek a vodič zajišťuje nevyváženou přenosovou charakteristiku.

Je dosažitelné velké množství různých přenosových technik pro použití s komunikací na elektrickém výkonovém vedení, přičemž každá používá různé způsoby modulace, které zahrnují amplitudovou, frekvenční, fázovou; s jedním, dvojitým a částečně potlačeným postranním pásmem; polohou, šířkou a amplitudou impulsů; klíčování kmitočtovým posuvem (FSK), Gausovo filtrované FSK (GFSK), Gausovo klíčování minimálním posuvem (GMSK), klíčování čtyřfázovým posuvem (QPSK), klíčování ortogonálním čtyřfázovým posuvem (OQPSK), kvadraturní amplitudovou modulaci (QAM), Pi/4 QPSK a podobně, společně s různými multiplexními, duplexními technikami a technikami všestranného přístupu, včetně frekvenční (FDM) (FDD), časové (TDM) íTDD), s kódovými dělením (CDM) (CDMA) a podobně. Bylo zjištěno, že metoda rozptýleného spektra nabízí základní bezpečnost a dobré vlastnosti potlačení rušení. Tyto vlastnosti jsou dosaženy s použitím velké šířky pásma a tudíž vyžadují konstrukci specifického filtru.

Velké množství standardních bezdrátových, mobilních a celulárních radiotelefonních komunikačních technik může být vhodné pro provádění signálového přenosu po shora popsané, upravené síti. Výhodnými standardy mohou bý~: CTO, CTI a CT2, AMPS, DECT (Digital Suropean Cordless Teiephone Standard), IS-54, IS-95, GSM, Q-CDMA, R-CDMA, UD-FCS, PES, PACS, TACS,

SNTACS, NMT450, NMT900, C-450, RTMS, Radicom 2000, NTJ, JTACS & NTACS, DCS 1800 a podobně.

Jednotka pro údržbu přenosových vlastností sítě výhodně obsahuje dolní propust zahrnující hlavní indukční cívku mezi síťovým elektrickým vstupem a síťovým elektrickým výstupem a spojenou v každém jejím konci se signálovým vstupním/výstupním vedením, které je upraveno paralelně se síťovým elektrickým vstupem a síťovým elektrickým výstupem, tato dvě spojení zahrnují první kondenzátor a druhý kondenzátor, každý o předem stanovené kapacitě v závislosti na části frekvenčního spektra, která má být použita pro komunikační účely.

U tohoto uspořádání pracuje hlavní indukční cívka tak, že brání komunikačním signálům ze signálového vstupního/výstupního vedení ve vstupu do domácích/průmyslových uživatelských míst. Tato indukční cívka má tedy výhodně velkou indukčnost, jako 10 uH až 200 uH pro frekvence 1 MHz a vetší.

První kondenzátor, který spojuje síťový elektrický ³ vstup a signálové vstupní/výsťupní vedení, působ! jako vazební kondenzátor pro umožnění průchodu komunikačních signálů ze signálového vstupního/výstupního vedení, zatímco utlumuje všechny nízkofrekvenční složky na nebo kolem frekvence síťového elektrického napájení (to jest, například ¹⁰ 50· nebo 60 Hz) .

Druhý kondenzátor, upravený mezi síťovým elektrickým výstupem a signálovým vstupním/výstupním vedením, zajišťuje další útlum komunikačních signálů a je spojen přes signálové vstuoní/výstupní vedení se zemí.

^_

Pro případ selhání buď prvního nebo druhého kondenzátoru, je výhodně každý takový kondenzátor opatřen odpovídající pojistkou upravenou mezi prvním nebo druhým kondenzátorem a signálovým vstupním/výstupním vedením. Navíc

2o mohou být zařazena přídavná bezpečnostní opatření prostřednictvím zajištění druhé indukční cívky, upravené mezi spojeními mezi signálovým vstupním/výstupním vedením a prvním a druhým kondenzátorem. Tato indukční cívka nemá žádný vliv na komunikační frekvenční signály, ale bude zajišťovat cestu k zemi, pokud selže první kondenzátor, čímž umožní první pojistce, aby se přepálila aniž by byl umožněn vstup výkonového frekvenčního signálu na signálové vstupní/výstupní vedení.

Indukčnost hlavní indukční cívky závisí na materiálu, _Ze kterého je tato cívka vyrobena, a na průřezu drátu navinutého kolem jádra. Dříve uváděná indukčnost 10 pH je výhodně minimem a s použitím lepšího materiálu jádra může být dosaženo vyšší indukčnosti, například, řádově 200 pH. Alternativně by mohlo být použito množství indukčních cívek zapojených do série.

Vazební kondenzátor má kapacitu výhodně v rozsahu 0,01 až 0,50 gF a druhý kondenzátor, spojující síťový elektrický výstup se signálovým vstupním/výstupním vedením a zemí, má kapacitu výhodně v rozsahu od 0,001 do 0,50 pF.

Druhá . indukční cívka, upravená na signálovém vstupním/výstupním vedení, má výhodně minimální indukčnost přibližně 250 pH. Tato indukční cívka tedy nemá vliv na komunikační frekvenční signály na signálovém vstupním/výstupním vedení. Vodič, použitý pro vytvoření 15 indukční cívky s indukčnosti 250 pH, by měl mít dostatečnou plochu průřezu pro vedení poruchového proudu v případě poruchy vazebního kondenzátoru a tedy ve stavu zkratu.

Výhodně je zabráněno jakékoliv rušivé vlastní 20 rezonanci v indukčních nebo kapacitních prvcích. Pokud je spodní mezní kmitočet jednotky pro údržbu přenosových podmínek sítě zvýšen, mohou být proporcionálně sníženy minimální hodnoty indukčnosti nebo kapacity.

Ve výhodném provedení vynálezu je filtr upraven ve 25 stíněné krabici tak, aby bylo zajištěno dobré uzemnění a aby bylo zabráněno vyzařování komunikačních signálů.

Podle dalšího aspektu předkládaný vynález navrhuje signálovou přenosovou síť zahrnující alespoň jednu část telekomunikační sítě a alespoň jednu část výkonové přenosové ³⁰ a/nebo rozvodné sítě.

Podle dalšího aspektu předkládaný vynález rovněž navrhuje výkonovou přenosovou a/nebo rozvodnou síť zahrnující vszupní prostředek pro vstup telekomunikačního signálu na výkonovou přenosovou síť (například elektrickou přenosovou a/nebo rozvodnou síť) z telekomunikační sítě, a výszupní prostředek pro odebrání podobného telekomunikačního signálu z výkonové sítě.

Podle dalšího aspektu předkládaný vynález navrhuje elektrickou rozvodnou a/nebo výkonovou přenosovou síť mající ⁰ množství fází, toto množství je vybráno ze seznamu 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, ... n (kde n je celé číslo větší než 9), ale výhodně mající 1 nebo 2 fáze, a zahrnující vstupní prostředek pro vstup telekomunikačního signálu s nosnou frekvencí větší než přibližné i MHz na alespoň jeden z fázových vodičů slze a ⁵ výsZupní prostředek pro odebrání tohoto telekomunikačního signálu z alespoň jednoho dalšího fázového vodiče sítě.

Podle dalšího aspektu předkládaný vynález navrhuje nevyváženou, elektrickou rozvodnou a/nebo výkonovou přenosovou síť, jejíž alespoň část zahrnuje potažený kabel, tato síť zahrnuje vstupní prostředek pro vstup telekomunikačního signálu s nosnou frekvencí větší než přibližně 1 MHz na síť a výstupní prostředek pro odebrání tohoto telekomunikačního signálu ze sítě, přičemž uvedený Signál lze přenášet po uvedené části sítě, která má potažený kabel.

Podle dalšího aspektu předkládaný vynález navrhuje dálkovou a vícenásobně rozvětvenou, elektrickou rozvodnou a/nebo výkonovou přenosovou síť zahrnující vstupní prostředek pro vstup telekomunikačního signálu s nosnou frekvencí větší než přibližně 1 MHz na síť a výstupní prostředek pro odebrání tohoto telekomunikačního signálu ze sítě.

Podle dalšího aspektu předkládaný vynález navrhuje elektrickou rozvodnou a/nebo výkonovou přenosovou síť, jejíž ³ alespoň část je vně budovy, přičemž tato síť zahrnuje vstupní prostředek pro vstup telekomunikačního signálu s nosnou frekvencí větší než přibližně 1 MHz na síť a výstupní prostředek pro odebrání tohoto telekomunikačního signálu ze sítě, přičemž uvedený signál lze přenášet po uvedené vnější 1 Q části sítě.

Podle dalšího aspektu předkládaný vynález navrhuje způsob signálového přenosu zahrnující vstup telekomunikačního signálu s nosnou frekvencí větší než přibližně 1 MHz na alespoň jeden fázový vodič elektrické výkonové rozvodné a/nebo přenosové sítě, a následný příjem signálu z alespoň jednoho dalšího fázového vodiče této sítě, uvedená síť má množství fází, toto množství je vybráno ze seznamu 1, 2, 4,

5, 6, 7, 8, 9, ... n (kde n je celé čísle vetší než 9), ale výhodné má síť 1 nebo 2 fáze.

Kterýkoliv nebo všechny ze shora uváděných aspektů předkládaného vynálezu může zahrnovat znaky popisované kdekoliv v tomto popisu.

Příkladná provedení předkládaného vynálezu budou v 25 následujícím popisu popsána s jednotlivými odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l je blokové schéma části sítě, která může být použita podle předkládaného vynálezu;

Obr. 2 je blokové schéma prvního přenosového systému pro síť, která je znázorněna na obr. 1;

Obr. 3 je blokové schéma druhého přenosového systému pro síť, která je znázorněna na obr. 1;

Obr.4 je blokové schéma třetího přenosového systému pro síť, která je znázorněna na obr. 1;

0br.5A- řez typickým třífázovým kabelem;

Obr.5B je řez typickým koaxiálním kabelem;

Obr. o je první výhodné provedení jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě, určené pro použití s předkládaným vynálezem;

Obr.7 je druhé provedení jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě, určené pro použití s předkládaným vynálezem;

Obr. 8 je nárys jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě;

Obr.9 je znázornění obvodové desky jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě, která je znázorněná na obr. 8;

Obr.10 je blokové schéma jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě, použité podle předkládaného vynálezu;

Obr.11a je druhé blokové schéma jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě použité s předkládaným vynálezem;

Obr.11b je třetí blokové schéma jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě použité s předkládaným vynálezem;

0br.l2A je řez koaxiálním kabelem;

£

Obr.123 je řez děleným koaxiálním kabelem;

Obr.l2C je řez pseudo koaxiálním kabelem; a

Obr.13 znázorňuje smíšenou síť podle jednoho aspektu předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje obecně síť 40. Napájecí elektrická energie vstupuje do sítě z 11 kV přenosového vedení 42, přes transformátor 44 a na 415 V třífázovou síť 4 6. Tato 415 V třífázová síť 46 je vedena do množství míst, jako jsou budovy

43. každá z těchto budov 43 může přijímat pouze jednofázový elektrický přívod, nebo alternativně může přijímat třífázový výkonový přívod.

Hlasové a datové signály mohou být přiváděny do sítě

Π (nebo alzernativně přijímány ze sítě) do/z zelekomunikační sítě (například koaxiální, vláknový nebo twistovaný kabel), nebo jiné části elektrické rozvodné/přenosové sítě, ve vstupním bodu 50, aby byly vysílány a/nebo přijímány uživateli v uživatelských místech nebo budovách 48 . tyto signály mohou mít úzkou šířku pásma, jako například telefonní signály, nebo velkou šířku pásma, jako například televizní signály, jak je žádoucí - v závislosti na útlumu a vzdálenosti, kterou musí urazit po výkonové rozvodné síti.

Aby se oddělily hlasové a datové komunikační signály od nízkofrekvenčních výkonových signálů o vysoké amplitudě, je každý signálový zdroj a/nebo cílové místo opatřeno jednotkou 52 pro údržbu přenosových podmínek sítě, která je podrobněji znázorněna na obr. 11a. Tato jednotka 52 pro údržbu přenosových vlastností sítě zahrnuje dolní propust pro oddělení shora uvedených dvou signálů.

Další (pro velké proudy) jednotka 51 pro údržbu přenosových podmínek sízě, která je rovněž znázorněna na obr. 11b, může být upravena mezi elektrickým rozvodným transformátorem 44 a vstupním bodem 50, aby dále odstraňovala šumy transformátoru z udržované sítě 40. Tato jednotka 51 je opatřena indukční cívkou pro velké proudy.

Obr. 13 znázorňuje část smíšené signálové přenosové sítě podle předkládaného vynálezu. Část kabelu 130 širokopásmové telekomunikační sítě (například koaxiální, vláknový nebo twistovaný kabel) je znázorněn, jak je uložen (pro účely tohoto příkladu) paralelně s, například, kabelem 132 třífázové elektrické rozvodné sítě. Tato elekzrická rozvodná síť 132 může rovněž nést telekomunikační signály s vhodnou nosnou frekvencí a šířkou pásma, jak je popsáno kdekoli v tomto popisu v popisu patentové přihlášky PCT/G393/02163. Telekomunikační síť 130 nese širokopásmové telekomunikační signály, například televizní signály.

Telekomunikační signály, například televizní signály, které mohou mít analogový a/nebo digitální formát, jsou přivedeny (nebo odebrány) z telekomunikační sítě 130 na (nebo z) část 134 vnější elektrické rozvodné sítě 132 přes jednotku 136 pro údržbu přenosových podmínek. Tato jednotka 136 pro údržbu přenosových podmínek umožňuje telekomunikačním signálům, aby byly přivedeny na (nebo odebrány z) elektrický kabel 134, aniž by buď telekomunikační signály vstoupily na elektrickou rozvodnou síť 132 nebo elektrické signály vstoupily na telekomunikační síť 130.

Podobně mohou být telekomunikační signály přivedeny na telekomunikační síť z části 134 elektrické rozvodné sítě 132 .

nezbytné, může být na rozhraní 130 a jednotky 136 pro údržbu použita jednotka 138 rozhraní 140 (například širokopásmový být obousměrný (jak je

Pokud je to telekomunikační sítě přenosových podmínek koaxiái/vlákno a zesilovač zesilovač). Zesilovač 140 může znázorněno) nebo jednosměrný (v kterémkoliv směru, jak je požadováno).

Výhodně je část 134 vnější elektrické rozvodné sítě 132 jednofázový kabel. To může být koaxiální jednofázový kabel nebo dělený koaxiální jednofázový kabel· upravená tak, aby působil jako pseudo koaxiální kabel, jak je popsáno ve spojení s obr. 12A, obr. 12B a obr. 12C. Typicky tento jednofázový kabel spojuje uživatelská místa 142 s, například, třífázovou elektrickou rozvodnou sítí 132.

V uživatelském místě 142 nebo v jeho blízkosti může být umístěna druhá jednotka 144 pro údržbu přenosových podmínek, která odděluje telekomunikační signály 146 od elektrického přívodu 143. Tak je umožněn rozvod obou signálů, tedy jak signálu elektrické energie tak i širokopásmového telekomunikačního signálu, bez vzájemného ovlivnění a bez potřeby dalšího koaxiálního/vláknového spojení mezi telekomunikační sítí 130 a uživatelskými místy 142.

Množství takovýchto spojení může být vytvořeno z telekomunikační sítě 130 k odpovídajícímu množství uživatelských míst. Telekomunikační síť 130 může být rovněž spojena přímo s vysílačem širokopásmových telekomunikačních signálů, nebe alternativně může být spojena přes radiové nebo satelitní spojení 150.

³ Jednooká (jednotky) 136 pro údržbu přenosových podmínek může být umístěna, například, v úrovni ulice, například ve zděném sloupku nebo kobce, a v těsné blízkosti elektrického rozvaděče uvnitř uživatelských míst. Jednotka (jednotky) 142 pro údržbu přenosových vlastností může být umístěna, například, v blízkosti uživatelských míst nebo uvnitř uživatelských míst, například uvnitř HRC pojistkové jednotky a/nebo uvnitř elektrického, měřícího přístroje (elektroměr).

Obr. 2 znázorňuje třífázovou síť 40, na kterou a ze 15 — které mohou být datové signály vysílány a přijímány s použitím jednotek 52 pro údržbu přenosových podmínek sítě. Kabel sítě 40 je potažen, to znamená, že je obalen pláštěm 41, například po celé nebo v podstatě po celé své délce. Jako příklad mohou být datové signály vysílány na žlutou fázi sítě

0 prostřednictvím jednotky 52A pro údržbu přenosových podmínek sítě, to znamená, že signál je mezi žlutou fází a zemí, jak je znázorněno. Vysílaná data potom mohou být přijímána kteroukoliv nebo všemi z jednotek 52B, 52C a 52D pro údržbu přenosových podmínek sítě, které jsou spojeny se 25 žlutou, červenou respektive s modrou fází. Jinými slovy mohou být data přijímána na kterékoliv fázi kabelu, a tedy také na fázích na které signál nebyl vyslán vysílací jednotkou. To je umožněno vzájemnou kapacitní reaktancí mezi fázovými vodiči, která účinně vytváří pseudo koaxiální povahu třífázového kabelu. Jak je patrné, mohou být data vysílána a přijímána každou jednotkou.

Jak je znázorněno, obsahuje každá fáze sítě 4 0 transformátor 43. Obvykle je toto zajištěno jedním třífázovým ⁵ transformátorem pro všechny tři fáze a ne prostřednictvím tří samostatných jednofázových transformátorů, přestože i tato možnosz připadá do úvahy.

Obr. 3 znázorňuje část třífázové sítě 40, do které a z které mohou být datové signály vysílány a přijímány s použitím čtyř jednotek 52 pro údržbu přenosových podmínek sítě. Jak je znázorněno, jsou datové signály vysílány na dvou fázích třífázové sítě - v tomto případě na červené a modré fázi.

Pokud jedna nebo více fází není použitá (například žlutá fáze na obr. 3) může být nevyužitá fáze (nevyužité fáze) zakončena tak, aby byla vytvořena vhodná impedance. To muže být provedeno použitím ”L obvodu, to znamená sériovou indukční cívkou s derivačním (paralelně zapojenými

2Q kondenzátorem na straně transformátoru. Tím je zajištěna optimální impedance a rovněž je zajištěno, že RF signál, který je vázán mezi, například červenou a žlutou fázi, není odveden prostřednictvím transformátorového připojení s nízkou impedancí. To je obzvláště užitečné v případě, že, například v připojovacím bodě transformátoru pro žlutou fázi, je nedostatečná induktivní reaktance.

Obr. 4 je alternativní přenosový systém pro systém podle obr. 2, ve kterém jsou datové signály vysílány na všech třech fázích, to jest na modré, červené a žluté fázi třífázové sítě 40.

Obr. 5A znázorňuje zjednodušený průřez třífázovým výkonovým kabelem 54, který obsahuje červenou fázi 56, žlutou fázi 58 a modrou fázi 60. Datové signály jsou přenášeny mezi modrou fází 60 a zemí 62 a jsou přiváděny do sítě přes jednotku 52 pro údržbu přenosových podmínek sítě. Při vysokých frekvencích vzájemná kapacitní reaktance mezi fázemi účinně vytváří spojení nakrátko. To znamená, že tento přenosový systém poskytuje pseudo koaxiální charakteristiku, která zhruba odpovídá koaxiálnímu kabelu znázorněnému na obr.

5B. Vzájemná kapacitní reaktance mezi kterýmikoliv dvěma fázemi v třífázovém kabelu je na obr. 5A schematicky znázorněna a označena vztahovou 64 - podobná vzájemná kapacitní reaktance existuje mezi ostatními částmi fází.

Základní elementy jednotky 101 pro údržbu přenosových podmínek sítě podle jednoho aspektu předkládaného vynalezu jsou znázorněny na obr. 11 a obr. 11b. Obr. 11a znázorňuje jednotky pro údržbu přenosových podmínek sítě, jako jsou jednotky označené vztahovými značkami 52 a 51 na obr. 1. Jednotka pro údržbu přenosových vlastností sítě může být považována za ekvivalentní dolní propusti 100 a vazebnímu kapacitnímu prvku 102 (který lze považovat za prvek horní propusti).

Dolní propust 100 umožňuje napájecímu výkonu, aby byl přiváděn z rozvodné sítě ke spotřebiteli, zatímco zabraňuje vysokofrekvenčním komunikačním signálům ve vstupu do uživatelských míst. Vazební kapacitní prvek 102 (nebo jinak také horní propust) je použit, aby vázal vysokofrekvenční komunikační signály na rozvodnou síť, a zároveň bránil napájecímu výkonu ve vstupu do komunikačního zařízení.

Componenty jednotky pro údržbu komunikačních podmínek sítě mohou být usazeny, například, do skříně elektrického měřícího přístroje umístěného v uživatelském místě, nebo případně mohou být usazeny do oddělení v zadní části tohoto měřícího přístroje. Alternativně mohou být tyto nezbytné komponenty umístěny, například, v jednooce pojistky o velkém vypínacím výkonu (HRC) nebo obecně v pojistkové jednotce.

Jak je znázorněno na obr. 6, je jedno provedení jednotky pro údržbu přenosových podmínek sítě (v podstatě ⁰ propust nebo filtr) podle jednoho aspektu vynálezu obecně označena vztahovou značkou 10 a je zapojena mezi vstup 12 napájecí elektrické energie a výstup 14 napájecí elektrické energie. K této propusti je rovněž připojeno signálové vstupní/výstupní vedení 16. Síťové výkonové vedení je c _z standardní 50 Hz síťový elektrický výkonový přívod zajišťující zdroj domácí elektrické energie 240 V o maximálním proudu 100 A pro běžné použití.

Jednotka 10 pro údržbu přenosových vlastností slze je umístěna do kovové krabice, která brání vyzařování komunikačních signálů do vně umístěných zařízení a která zajišťuje spojení 13 se zemí pro signálové vstupní/výstupní vedení 16. Jednotka 10 pro údržbu přenosových vlastností sítě zahrnuje první nebo hlavní indukční cívku 20 vytvořenou, například, drátem o průřezu 16 mm², který je navinutý se 30 závity kolem ferritové tyče o průměru 10 mm a délce 200 mm. Tím je vytvořena indukčnost přibližně 50 μΗ. To může být minimální hodnota pro použité signálové vlastnosti. Použití lepších materiálů nebo množství do série zapojených indukčních cívek by zvýšilo indukčnost indukční cívky až na hodnotu, například, přibližně 200 μΗ.

Každý konec hlavní indukční cívky 20 je opatřen spojením se signálovým vstupním/výstupním vedením 16. První spojení 22 mezi vstupem 12 napájecí elektrické energie a signálovým vstupním/výstupním vedením 16 zahrnuje první vazební kondenzátor 24, který má kapacitu mezi 0,01 a 0,50 jiF, výhodné kolem 0,1 μΕ. Tento vazební kondenzátor 24 je spojen s první pojistkou 26, která je použita, aby se přetavila v případě selhání nebo poruchy vytvořené v kondenzátoru 24.

¹⁰ Druhé spojení 28 zahrnuje druhý kondenzátor 30, který má kapacitu mezi 0,001 a 0,50 μΕ, výhodně kolem 0,1 μΕ. Tento kondenzátor 30 zajišťuje další útlum komunikačních signálů zkratem ke spojení 13 k zemi. Druhá pojistka 32 je použita, aby se přetavila v případě selhání nebo poruchy vytvořené v druhém kondenzátoru 30, čímž brání dalšímu poškození jednotky.

Signálové vstupní/výstupní vedení 16 je spojeno s druhou indukční cívkou 34, která má minimální indukčnost přibližně 250 μΗ. Tato indukční cívka 34 je použita jako omezovač poškození v případě selhání prvního vazebního kondenzátoru 24. V případě takového selhání tato indukční cívka 34 zajišťuje cestu ke spojení 18 k zemi pro 50 Hz frekvenci síťové elektrické energie, čímž přetaví první pojistku 26. Tato indukční cívka 34 nemá vliv na komunikační 25 — “ frekvenční signály přítomné na signálovém vstupním/výstupním vedení 16.

Obr. 7 znázorňuje druhé provedení jednotky pro údržbu přenosových podmínek sítě, nebo jinak také filtru či

3Q propusti, podle předkládaného vynálezu. Tato propust 70 zahrnuje dvojici indukčních cívek LI, L2 zařazených do série mezi vstup 72 napájecí elektrické energie a výstup 74 napájecí elektrické energie. Výhodná hodnota indukčnosti indukčních cívek LI a L2 je přibližné 16 pH. Mezi RF vszupní vedení 80 a vstup 72 napájecí elektrické energie je zapojena první pojistka F1 a první kondenzátor Cl, a mezi RF vstupní vedení 80 a zem je zapojena třetí indukční cívka L3, která působí jako RF tlumivka a jejíž typická hodnota indukčnosti je 250 pH.

Mezi spojovací bod indukčních cívek LI a L2 a zem je podobným způsobem zapojena druhá pojistka F2 a druhý kondenzátor C2: Mezi výstup 74 napájecí elektrické energie a zem je zapojena třetí pojistka F3 a třetí kondenzátor C3. Typická hodnota kapacit kondenzátoru je kolem 0,1 pF a typická velikost pojistek je přibližně 5 A HRC (velký ¹⁵ vypínací výkon).

Hodnoty uváděné pro jednotlivé komponenty jsou pouze příkladnými hodnotami, přičemž pro jiné použité frekvence budou vhodné odlišné hodnoty těchto komponentů.

2Q Na obr. 8 je znázorněno typické uspořádání skříně pro jednotku pro údržbu přenosových podmínek sítě podle provedení předkládaného vynálezu. Hlavní indukční cívky LI a L2 jsou umístěny v stínící krabici 90. Jsou znázorněna různá spojení, včetně portu 92 komunikačního rozhraní, ke kterému by normálně bylo napojeno uživatelské komunikační zařízení. Jak je ale na obr. 8 znázorněno, může být tento port 92 komunikačního rozhraní ukončen koncovkou 94 portu s přizpůsobenou impedancí.

Obr. 9 znázorňuje obvodovou desku 96, která je uložena uvnitř stínící krabice 90, znázorněné na obr. 8, a která obsahuje zbývající obvody jednotky pro údržbu přenosových podmínek sítě, nebo jinak filtru či propusti, která je znázorněná na obr. 7. Jsou znázorněna spojení A, 3, C, D a E, která spojují odpovídající body na stínící krabici

90, znázorněné na obr. 8.

Obr. 10 je blokové schéma jednotky 52 pro údržbu přenosových vlastností sítě, které znázorňuje různé stavební bloky 80 až 85 této jednotky. Pro vytvoření vhodné jednotky pro údržbu přenosových vlastností sítě by obvody ⁰ reprezentované bloky 81 a 86 měly být prvky s vysokou impedancí ve ' spektru požadované komunikační frekvence (například 1 MHz a výše) a prvky s nízkou impedancí na frekvenci síťového elektrického napájení (to jest 50/60 Hz), to znamená, že tyto prvky jsou indukční cívky. Podobně by c

bloky 80 a 82 měly být vazebními prvky s nízkou impedanci ve spektru požadované komunikační frekvence a oddělujícími prvky s vysokou impedancí na frekvenci síťového elektrického napájení, to znamená, že tyto prvky jsou kondenzátory.

Do série s bloky 80 a 82 jsou zařazeny tavné —

bezpečnostní pojistkové spojky (34 a 85) pro omezení HRC (velký vypínací výkon) poruchového proudu. Pro spojení s komunikačním proudem může být zařazen přídavný blok 83 pro přizpůsobení síťové impedanci. Tento prvek může být umístěn vně jednotky 52 pro údržbu přenosových podmínek sítě.

Optimální hodnoty bloků 81, 80, 82 a 86 budou záviset na faktorech, které zahrnují:

a) požadovaný frekvenční rozsah na kterém má být síť provozována.

b) jednotkovou délku sítě, která má být provozována.

c) počet a druh zátěží, které mohou být na sít připojeny.

d) charakteristickou impedanci síťových fázových vodičů vzhledem k zemi, to jest vnějšímu elektrickému stínění

ΙΟ , . w »

VOCU.CU.

e) impedanci zařízení komunikačního rozhraní.

Jednotka pro údržbu přenosových podmínek sítě může být naplněna vzduchem, netečným plynem, pryskyřičnou sloučeninou nebo olejem v závislosti na umístění a poměrech zatížení a/nebo chybového proudu jednotky. Rovněž může být, například, umístěná uvnitř, namontována na stožáru, zakopaná pod zem nebo vložena do sloupu pouličního osvětlení.

Podobně mohou bloky 81 a 8 6 zahrnovat množství 15 jednotlivých indukčních cívek zapojených do série a, pokud není požadováno propojení, například, na pouliční osvětlení, mohou být vypuštěny bloky 84, 80, 83 a 86.

Bloky 80 a 82 mohou zahrnovat množství kondenzátorů zapojených sériově a/nebo paralelně v závislosti na použitých “0 pracovních napětích, to jest 240 V, 415 V, 11 kV, 33 kV a podobně. Alternativně, nebo přídavně, mohou bloky 80 a 82 zahrnovat dva nebo více kondenzátorů zapojených paralelně, aby se, například, vyrovnaly vady v konstrukci kondenzátorů při provozování sítě v relativně širokém frekvenčním rozsahu, ”5 například cd 50 MHz do 500 MHz.

Navíc bloky 81, 85 a 82 jednotky pro údržbu přenosových podmínek sítě mohou být zařazeny v kaskádě, pokud je to žádoucí. V typické konstrukci platí, že čím větší je počet kaskádně řazených prvků tím ostřejší bude odezva propusti a tím větší bude její útlum.

Obr. 12A, obr. 12B a obr. 12C znázorňují pohledy v řezu na jednofázový koaxiální, dělený koaxiální a pseudo koaxiální kabel. Typický koaxiální jednofázový kabel (jak ja znázorněn na obr. 12A) sestává z prostředního kovového vodivého jádra 110 (typicky hliníkové) , které je obklopeno izolační vrstvou 112 (typicky z PVC). Kolem izolační vrstvy 112 je položeno množství kovových vodičů 114 (typicky měděné) přes které je natažen izolační a ochranný plášť 116 (typicky z PVC). Při použití je nulový a zemní potenciál kombinován ve vnější vrstvě kovových vodičů 114.

Dělený'koaxiální kabel (jak je znázorněn na obr. 12B) je podobný koaxiálnímu kabelu až na to, že vnější vrstva kovových vodičů 114 je rozdělena na dvě části - například na horní část 115 a dolní část 117. Tyto části jsou odděleny izolátory 118, 120 a při použití je nulový a zemní potenciál rozdělen tak, že jedna část vnější vrstvy kovových vodičů 114 je pouze na jednom z těchto potenciálů.

Za účelem udržení pseudo koaxiálního charakteru děienvch koaxiálních kabelů při požadovaných přenosových frekvencích (například nad 1 MHz) může být mezi horní a dolní část 115 a 117 vnější vrstvy kovových vodičů 114 zapojen jeden nebo více kondenzátorů 122. Tento kondenzátor (tyto kondenzátory) 122 mohou být umístěny, například, v ukončovacích a/nebo údržbových bodech kabelu.

Z předcházejícího popisu by mělo být patrné, že předkládaný vynález navrhuje jednoduchou propust účinně oddělující signály mající frekvenční spektrum patřící radiovým komunikačním signálům od signálů standardního

3Q síťového elektrického napájení bez podstatných ztrát výkonu nebo kvality kteréhokoliv signálu. Tak tedy může být elektrická rozvodná a/nebo přenosová síť (sítě) použita jak pro zajištění elektrického napájení tak i pro šíření telekomunikačních signálů, které mohou mít analogovy a/nebo digitální formát.

Použití propusti podle předkládaného vynálezu v každém bodě napájena k uzivaťe-x v nízkonapěťové eíekťracxe rozvodné síti zajišťuje udržovanou síť vhodnou pro přenos vysokofrekvenčních komunikačních signálů společně s rozvodem 50 Hz, 240 V jednofázového a 415 V třífázového elektrického napájení. Vytvoření takto udržované sítě tvoří další aspekt předkládaného vynálezu.

Předkládaný vynález není žádným způsobem omezen pouze na shora popisované detaily, přičemž může být provedeno mnoho různých změn spadajících zcela do rozsahu předkládaného vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Síť spojující množství uživatelských míst, vyznačující se tím, že zahrnuje:

úsek širokopásmové telekomunikační sítě (130), a množství elektrických výkonových kabelů (134), z nichž každý je připojen k odpovídajícímu jednomu uživatelskému místu pro přívod napájecí elektrické energie k tomuto místu, a každý je zcela vně množství uživatelských míst, každý z uvedených výkonových kabelů je rovněž spojen s

LQ úsekem širokopásmové telekomunikační sítě, takže lze přenášet telekomunikační signály mezi úsekem širokopásmové telekomunikační sítě a každým z výkonových kabelů, přičemž telekomunikační signál lze přenášet do a/nebo z množství uživatelských míst prostřednictvím přenosu po úseku širokopásmové telekomunikační sítě a rovněž po odpovídajícím výkonovém kabelu každého z uživatelských míst.
2. Síť podle nároku 1, vyznačující se tím, že navíc zahrnuje satelitní přijímací prostředek pro

70 příjem telekomunikačních signálů ze satelitního vysílače, přičemž telekomunikační signál lze přenášet z uvedeného satelitního vysílače do uvedeného množství uživatelských míst přes satelitní přijímací prostředek, uvedený úsek širokopásmové telekomunikační sítě a uvedené výkonové kabely.
3. Síť podle nároku 1 nebo 2,vyznačující se tím, že zahrnuje množství jednotek rozhraní, přičemž každá z těchto jednotek rozhraní spojuje jeden z výkonových kabelů s úsekem širokopásmové telekomunikační sítě, každá z těchto jednozek rozhraní zahrnuje horní propust pro umožnění vysokofrekvenčním telekomunikačním signálům, aby prošly mezi úsekem širokopásmové telekomunikační sítě a výkonovým kabelem, a pro zabránění nízkofrekvenčním napájecím signálům elektrické energie v průchodu mezi těmito prvky sítě.
4. Síť podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že úsek širokopásmové telekomunikační sítě zahrnuje kterýkoliv nebo všechny z kabelu s optickým vláknem, twistovaného kabelu nebo koaxiálního kabelu.
5. Způsob přenosu telekomunikačních signálů mezi dvojicí budov, který zahrnuje kroky:

(i) přenos signálu z první budovy po vnějším výkonovém kabelu pro přívod napájecího výkonu do první budovy, po kterém následuje (ii) přenos tohoto signálu po úseku širokopásmové telekomunikační sítě, po kterém následuje (iii) přenos tohoto signálu po druhém vnějším výkonovém kabelu pro přívod napájecího elektrického výkonu do druhé budovy.
6. Způsob přenosu telekomunikačních signálů podle nároku 5,vyznačující se tím, že nosná frekvence telekomunikačního signálu je alespoň 1 MHz.
7. Síť v podstatě podle zde uvedeného popisu s odkazy na obr. 13 připojených výkresů.