CZ305723B6 - Způsob opravování žáruvzdorného zdiva koksárenských pecí během jejich provozu - Google Patents

Abstract

Zóna opravy se tepelně izoluje a ochladí pod 80 .degree.C, zatímco mimo zónu opravy se udržuje na nejméně 1050 .degree.C. Nové zdivo se realizuje po blocích (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403), které se kladou na sebe natěsno beze spár a připojují maltou, přičemž během stavby následujících výše situovaných bloků (202, 302, 402, 203, 303, 403) se s využitím postupně přemisťované tepelně izolační přepážky (13) provádí nepřímý ohřev pod úrovní přepážky (13) situovaných bloků (201, 301, 401, 202, 302, 402). V sousedících topných stěnách (2, 3, 4) se budují bloky (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) po etapách o stejné výšce. S výhodou je počet současně přezdívaných topných stěn (2, 3, 4) v jedné peci nejvýše šest, v každém bloku (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) je 4 až 10 řad elementů (11) na sobě a spoje bloků (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) jsou rovné. Při první fázi ohřevu se do zóny opravy případně vhání vzduch z okolních komor (7´´) jsoucích mimo zónu opravy. Po přezdění se zóna opravy postupně zahřeje na provozní teplotu pomocí přímého ohřevu plamenem hořáků opravených kanálků (6).

Description

Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu. Podle vynálezu se provede nahrazení poškozeného zdivá novým zdivém za provozu a tak, že je dosaženo také podstatného zkrácení nutné doby odstávky zóny opravy z provozu.

Dosavadní stav techniky

V minulosti se opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí provádělo pouze při úplném odstavení pece z provozu.

Například byla snaha urychlit provádění oprav nahrazováním poškozeného zdivá stavebnicovou stavbou nového zdivá z několikanásobně větších cihel, než byly původní, nebo z velkých monolitů, případně z celých úseků topných stěn vystavěných venku mimo pec a vnášených při opravě dovnitř pomocí těžké techniky. Tyto metody však vyžadují odstávku celé pece z provozu po dobu provádění oprav, bourání ve větším rozsahu než jsou poškozené úseky zdivá a použití těžké techniky. Tyto postupy popisují například dokumenty US 2008/169578 a US 6 539 602.

Dokument US 2008169578 řeší urychlení oprav pece v podstatě tak, že se vybourá celá topná stěna a místo stejných cihel, jako byly původní, se postaví celá nová topná stěna z mnohem větších cihel, nebo velkých litých monolitických bloků imitujících celé úseky původního zdivá. Urychlení stavby nové stěny je zde dosaženo nahrazením původních maloobjemových stavebních elementů, cihel, do pece vnášenými velkoobjemovými stavebními prvky, nazývanými jako bloky. Ohřev se zahájí až po úplné dostavbě topných stěn a po odstranění izolací ze zóny oprav. Vzhledem k provedení ze zcela jiného materiálu než byl původní, je nutno vybourat nikoliv pouze poškozenou část topné stěny, ale každou poškozenou topnou stěnu je nutno zbourat celou a pak postavit celou novou. Vzhledem ke stavbě vždy celé nové topné stěny, a to z velkých monolitů, dokument US 2008/169578 předpokládá menší obavu ze vzniku prasklin, a proto při zahřívání neprovede zvýšení teploty pozvolna jak je obvyklé, ale navrhuje zvyšování teploty rychleji než je obvyklé, a tím se snaží dosáhnout účinku dalšího zkrácení doby opravy. Uvedený postup má následující nevýhody. Pomocí bloků z větších cihel je vyloučeno provést pouze částečnou rekonstrukci původní topné stěny, protože jinak velké cihly, nebo dokonce celé monolity, by způsobovaly v místě styku se starým zdivém odlišné struktury praskliny. Je tedy nutné vybourat a znovu postavit vždy celou topnou stěnu i v těch případech, kdy defekty nejsou velkého rozsahu. Další nevýhodou je, že pro vnesení velkých cihel, nebo bloků z monolitů, je nutno použít těžké stavební stroje a jeřáby, takže je nezbytné vybourat kromě zóny oprav také dveře pece i část stropu nad místem opravy. Přístup těžké techniky i jeřábu a otvor ve stropu ovšem vyžadují odstavení celé pece z provozu na dobu opravy a prudce srazí teplotu v peci. Použité izolace pouze zabrání ekonomicky již neúnosné extrémní teplotní ztrátě z poklesu teploty a nutného opětného ohřevu po opravě. Stavební práce, které jsou nutné pro obnovení vybourané části stropu a opětnému vsazení dveří, vyžadují další čas. Také výroba monolitickým velkých bloků je ekonomicky a časově náročná a je náročná i z důvodu potřeby příslušného výrobního zařízení, potřeby skladování a dopravy, a náročnosti přemisťování pouze těžkou technikou. Je tedy sporné, zda urychlení stavby dosažené vkládáním násobně velkých cihel, nebo velkých monolitických bloků, vynahradí časové a energetické ztráty způsobené bouráním stropu a dveří a související úplnou odstávkou pece z provozu a vysokými pořizovacími náklady na výrobu speciálních velkoobjemových prvků. Postup podle US 2008169578 tedy může být vhodný pouze pro opravy poškození pecí velkého rozsahu, při nichž je nutné vybourat a opravit celé topné stěny, a neumožňuje provést opravu během provozu pece.

Dokument US 6 539 602 navrhuje urychlení oprav pece následovně. Nejprve se vybourá celá topná stěna nebo její část určená k opravě. Přeměří se poškozený úsek a postaví vně pece celé výškové úseky nového zdivá, jež velikostí cihel, rozměry vrstev i uspořádáním cihel imitují původní zdivo. Tyto úseky jsou pak již hotové vnášeny do pece a jako stavebnice kladeny na sebe 5 tak, aby sestava z této stavebnice ve výsledku nahradila původní vadné zdivo. Vzniku trhlin ve spojích se předchází tím, že při stavbě na sebe jsou mezi ukládané hotové úseky zdivá a vůči starému zdivu vkládány distanční vložky, čímž se vytvoří spáry pro dilataci, a tyto spáry jsou dodatečně vyplňovány maltou, načež po ztuhnutí malty jsou případně distanční vložky odstraněny. Vnášením celých úseků nového zdivá do pece při opravě, místo toho aby se stavělo uvnitř 10 pece postupem „cihla po cihle“ je takto dosaženo urychlení opravy. Ohřev se zahájí až po úplné dostavbě topných stěn a po odstranění izolací ze zóny oprav. Vzhledem k nutnosti vnášení celých předem zhotovených úseků zdivá je však nutná těžká technika pro přístup do pece, což na druhou stranu zase dobu opravy prodlouží. Dokument US 6 539 602 požaduje uvnitř pece stálou přítomnost nosníků stojících na podlaze a zakončených pod stropem, kde je na nich zavěšena pohyblivá 15 konstrukce pro vnášení předem zhotovených úseků zdivá najednou. Je nutný také volný prostor pro těžké pojízdné mechanizmy sloužící pro odebírání dodávaných úseků zdivá z pohyblivé konstrukce a jejich kladení na místo použití, a také je nutný volný prostor pro pohyb v dokumentu zmiňované mechanické ruky při dopravě na místo montáže. Je zřejmé, že nosníky podle dokumentu US 6 539 602 musí uvnitř pece stát a těžká mechanika se pohybovat po celou dobu, dokud 20 se do pece vnášejí a montují hotové, mimo pec vybudované úseky zdivá, tj. po celou dobu oprav.

Těžkou mechaniku by vysoké teploty poškodily, tedy i izolace podle US dokumentu mohou být odstraněny až po dokončení stavby a ohřev vneseného zdivá je možný až po úplném dokončení opravy.

V současné době je již obvyklé provádět opravu v horké peci a případně i za jejího provozu. Ani nyní to však není možné bez podstatného snížení teplot topných stěn alespoň v zóně oprav.

V přihlášce vynálezu DE 3 243 668 je popsáno opravování zdivá topné stěny metodou keramického svařování. Při ní se defekty zdivá topné stěny opravují tak, že na poškozenou část zdivá se 30 přivaří vrstva keramické hmoty o složení blízkém dinasu. Tento způsob umožňuje provádět opravu v horké peci bez podstatného snížení teplot topných stěn nacházejících se mimo zónu opravy, případně s lokálním ochlazením v oblasti provádění opravy. Je však vhodný pouze k odstraňování nevelkých defektů zdivá a je podmíněn tím, že v okolí poškozeného místa zbývá dostatečný objem okolního zdravého zdivá. V případě celkové eroze a hluboké destabilizace zdivá, například 35 při poškození v rozsahu čtyř a více topných kanálků, nelze tuto metodu aplikovat, neboť již je nezbytné nahradit poškozené zdivo topné stěny nebo stěn novým zdivém.

V ruském patentu RU 2 147 359 je popsán způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí, vyžadující pouze relativně krátkodobou odstávku pece z provozu. Před zahájením 40 oprav se nejprve vypne topení opravovaných topných kanálků, a pak se tepelně oddělí zóna opravy. Zóna opravy při použití této metody zahrnuje opravovanou část topné stěny a vedlejší topné stěny v celé délce opravovaných topných kanálků. Tepelné oddělení zóny opravy se provede tak, že na povrch vytápěných okolních topných stěn, obrácených do opravované části topné stěny, se nalepí při teplotě jejich topných kanálků 750 až 950 °C tepelně izolační materiál. Neopravovaná 45 část topné stěny se stabilizuje, jednak nastavitelnými závitovými rozpěrkami, a jednak síťovitými hrázkami, jež se také použijí k oddělení zóny oprav od vyhřívaných vedlejších komor. Poté se opravovaná část topné stěny ochladí, rozebere a nahradí novým zdivém. Teplota okolních topných stěn v zóně opravy se během opravy udržuje na hodnotě 750 až 950 °C, avšak teplota v oblasti provádění prací je pouze 20 až 80 °C. Při nalepování tepelně izolačního materiálu na 50 stěny a následném umisťování síťovitých hrázek se používá lešení. Pro ochranu pracovníků proti působení žáru se používají tepelně izolační štíty. Styk starého a nového zdivá se provádí zapuštěním pomocí zubatého spoje tak, aby staré a nové zdivo do sebe v místě dotyku zapadalo, například v linii „cik cak“. Budování nové části stěny se provádí běžným zděním jako ve stavebnictví, co nejrychlejším přezděním opravované části novým zdivém do celé výšky opravy, aniž by se 55 zdivo tvořilo postupně po nějakých blocích či úsecích kladených na sebe. Po novém vyzdění se provede během dvou až th' dnů kontinuálním způsobem ohřev společně celého objemu opraveného zdivá na pracovní teplotu, která je 1050 °C a více. Ohřev se uskuteční jednak předáváním tepla okolními topnými stěnami, a jednak následkem samovolné cirkulace horkého vzduchu v zóně oprav, přičemž tímto ohřevem se denně zvyšuje teplota v zóně opravy o 70 až 100 °C. Tento způsob byl oblíben pro svou rychlost, neboť přezdění například čtyř topných kanálků v úplném objemu prací včetně ohřevu zdivá se provedl za 20 až 22 dnů. Ukázalo se však, že má značnou nevýhodu v tom, že při ohřevu celého objemu nového zdivá najednou vzniká ve zdivu značné termické napětí, které může způsobit rozcházení se švů a vznik trhlin, jejichž následkem může dojít k netěsnosti topného systému pecí a snížení životnosti zdivá po opravě. Toto napětí má negativní účinky nejen na oblast nového zdivá, ale šíří se také do oblasti neopravovaného zdivá.

Negativní účinky šíření termického napětí ve zdivu pece po opravě se snaží řešit pat. CZ 293 824. Jedná se o modifikaci předchozí uvedené metody s tím rozdílem, že nové zdivo se realizuje po blocích, které se postupně ve výškovém směru kladou na sebe a jsou od sebe navzájem oddělovány spárou, vyplněnou nestmelující žáruvzdornou hmotou. Další rozdíl je v tom, že ohřev nového zdivá se provádí ve dvou stupních. Při prvním stupni se provádí střídavě zdění a nepřímý ohřev zdivá pomocí nepřímého vytápění s přiváděním tepla od okolních topných stěn nacházejících se mimo zónu opravy. Jak je popsáno v příkladu provedení, za účelem provádění nepřímého ohřevu se při tomto postupu odstraňuje izolační materiál nalepený do výšky právě postaveného bloku, přičemž pracovníci jsou chráněni pomocí izolačních štítů. Druhý stupeň ohřevu se realizuje teprve poté, kdy je provádění zdění dokončeno až po překrytí topných kanálků, a představuje přímý ohřev plamenem z hořáků topných kanálků. S výhodou každý blok sestává nejvýše ze šesti řad vyzdívacích elementů na sobě a spáry mezi sousedními bloky se vyplňují hmotou na bázi minerálních vláken bez použití malty. Ohřev nového zdivá v zóně opravy při této metodě se provádí s postupným uváděním topné stěny do provozu a postupným zprovozněním topných kanálků, počínaje od topného kanálku nacházejícího se nejblíže ke spoji mezi starým a novým zdivém. Každý topný kanálek se zprovozní vždy až po překrytí zdivém a dosažení teploty vzplanutí topného plynu v tomto topném kanálku. Během celé doby opravy se teplota mimo zónu opravy udržuje na provozní teplotě, tedy na úrovni nejméně 1050 °C. Metoda podle tohoto patentu umožňuje provádět opravy s pouze lokální odstávkou té části pece, v níž se právě provádí oprava. Tato metoda podstatně urychlila opravy zdivá v koksárenské peci, tím že umožnila provádět opravy při provozní teplotě mimo zónu opravy. Spáry, které se podle této metody zhotovují mezi bloky, však někdy způsobují netěsnosti a vedou k nežádoucím průsakům plynů z topných kanálků do koksovací komory. Pat. CZ 293 824 uvažuje o opravě v jedné topné stěně a není rozpracováno řešení pro rozsáhlejší rekonstrukci, při níž by se rekonstruovalo více topných stěn pece nacházejících se vedle sebe.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje ve značné míře vynález. Je navržen nový způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu. Při něm se před bouráním opravované části topné stěny vypne topení opravovaných topných kanálků, povrch okolních topných stěn namířený do zóny opravy se při teplotě jejích topných kanálků 750 až 950 °C opatří vrstvou tepelně izolačního materiálu, neopravovaná část topné stěny se stabilizuje regulovatelnými rozpěrkami a síťovitými hrázkami, přičemž síťovitými hrázkami se také oddělí zóna opravy od neochlazovaných částí komor přilehlých k opravované topné stěně. Poté se alespoň poškozená část topné stěny rozebere, a následně se při teplotě do 80 °C v zóně opravy, například 30 až 40 °C, nahradí novým zdivém z vyzdívacích elementů. Toto nové zdivo se realizuje po blocích kladených postupně ve výškovém směru na sebe, přičemž při tomto způsobu oprav se ohřev nového zdivá provádí ve dvou fázích, z toho v první fázi pomocí nepřímého vytápění přenosem tepla z okolních topných stěn a komor nacházejících se mimo zónu opravy, a ve druhé fázi pomocí přímého ohřevu plamenem z hořáků topných kanálků s postupným uváděním topné stěny do provozu a postupným zprovozněním topných kanálků. Zprovoznění topných kanálků se realizuje netěsností, jaké mohou snadno vznikat u dosavadního stavu, při nepřesnostech v doléhání šikmých ploch „cik caků“ na sebe.

Objasnění výkresů

Vynález je objasněn pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1 pohled shora do zóny opravy podle příkladu provedení a následující obrázky postupné budování bloků v této zóně opravy, z toho obr. 2 znázorňuje čelní pohled na zónu opravy s první řadou bloků vybudovaných v sousedních top10 ných stěnách, obr. 3 čelní pohled na zónu opravy se dvěma řadami bloků na sobě a obr. 4 čelní pohled na zónu opravy se třemi řadami bloků na sobě.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příkladem nejlepšího provedení vynálezu je způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle obr. 1 až 4.

V úseku koksárenské pece zahrnujícím pět rovnoběžných topných stěn 1, X X 4,5 byly poškoze20 ny tři topné stěny X X 4 nacházející se vedle sebe. Tyto tři poškozené topné stěny X 3, 4 byly poškozeny v rozsahu šesti kanálků 6. Oprava byla prováděna u všech tří poškozených topných stěn X X 4 najednou. Před začátkem opravy byly vyprázdněny komory 7' přilehlé k těmto poškozeným topným stěnám X X 4, další komory Ί zůstaly naplněné koksem. Vyprázdněné komory T byly odpojeny od předlohy a stupačky nacházející se v nich byly demontovány. Od to25 pění byly odpojeny kanálky 6 nacházející se v opravované části poškozených topných stěn X X 4. V okolních topných stěnách X 5 bylo sníženo vytápění na 750 až 950 °C. Ve zbytku koksárenské pece nebyl omezen provoz a zůstala provozní teplota, to je více než 1050 °C. Dveře vyprázdněných komor 7' byly vysazeny. Před bouráním opravované části každé opravované topné stěny 2, X 4, po vypnutí topení opravovaných topných kanálků 6, byl povrch okolních topných stěn 1, 30 5 namířený do zóny opravy opatřen, při teplotě jejich topných kanálků 750 až 950 °C, izolační vrstvou 8 z tepelně izolačního materiálu. Byla použita izolační vrstva 8 o částečné tepelné propustnosti vytvořená jako zavěšené termoizolační plátno. Ještě před bouráním také byla stabilizována neopravovaná část každé opravované topné stěny X X 4, což bylo provedeno regulovatelnými rozpěrkami 9 a síťovitými hrázkami 10. Regulovatelné rozpěrky 9 a síťovité hrázky 10 byly 35 vkládány postupně v neopravovaných částech po celé výšce komor 7' přilehlých k opravovaným topným stěnám X X 4. Síťovitými hrázkami 10 byla také oddělena zóna opravy od neochlazovaných částí komor 7' přilehlých k opravovaným topným stěnám X X 4. Síťovité hrázky 10 byly rovněž zakryty izolační vrstvou 8 z tepelně izolačního materiálu, konkrétně sestávající ze zavěšených pásů termoizolačního plátna. Část zdivá, určená k opravě, se poté během několika hodin 40 ochladila. Po ochlazení na 20 až 80 °C byla provedena demolice poškozené části u všech tří opravovaných topných stěn X X 4 a to směrem shora dolů, počínaje horní částí zdivá a konče dole u dna komor T_. Při teplotě trvající teplotě 20 až 80 °C v zóně opravy pak bylo započato vyzdívání.

Vyzdívání bylo započato položením prvních šesti řad z vyzdívacích elementů 11 tvořených žáruvzdornými dinasovými cihlami, s použitím žáruvzdorné malty jako tmelícího prostředku. Šest řad bylo postaveno v každé opravované topné stěně X X 4. Tímto byl v každé opravované topné stěně X X 4 vytvořen první blok 201, 301, 401 dinasového zdivá. Poté bylo v komorách 7' přilehlých k opravovaným topným stěnám X X 4 postaveno v mezeře vedle právě zhotoveného 50 bloku 201, 301. 401 lešení 12 a na ně byla v úrovni výšky bloků 201. 301, 401 položena tepelně izolační přepážka 13, oddělující směrem nahoru zbývající volný prostor.

Následně bylo pokračováno ve zdění a současně byla zahájena první fáze ohřevu nového zdivá. Během této první fáze ohřevu se právě zhotovené bloky 201. 301. 401 ohřívaly pomocí konvek55 tivního ohřevu, přenosem tepla z okolních topných stěn 1, 5 a z komor 7 nacházejících se mimo od topného kanálku, nacházejícího se nejblíže ke spoji mezi starým a novým zdivém. Každý topný kanálek se zprovozní vždy až po překrytí zdivém a dosažení teploty vzplanutí topného plynu v tomto topném kanálku. Během celé doby opravy se teplota v peci mimo zónu opravy udržuje na úrovni nejméně 1050 °C, to je na provozní teplotě pece. Podstata nového řešení spočívá v tom, že bloky nového zdivá se budují na sobě natěsno, aniž by se mezi nimi zhotovovaly dilatační spáry, přičemž jak elementy, tak i bloky nového zdivá se vůči sobě navzájem i vůči starému zdivu připojují pomocí malty. Další nový krok spočívá v tom, že během stavby se již provádí první fáze ohřevu všech níže situovaných bloků a po dostavbě každého následujícího výše situovaného bloku se tento blok připojí pro ohřev k těmto nižším již ohřívaným blokům. To je zajištěno tak, že během výstavby nového zdivá se po zhotovení každého dalšího bloku oddělí volný prostor, nacházející se v mezeře vedle právě zhotoveného bloku, od směrem nahoru zbývajícího volného prostoru tepelně izolační přepážkou. Vždy po dostavbě dalšího bloku se tato tepelně izolační přepážka přemístí výše, do výšky umožňující tento ohřev všech níže situovaných bloků.

S výhodou se použije izolační vrstva o částečné tepelné propustnosti a během stavby bloků se tato izolační vrstva ponechává na svém místě, přičemž se případně opatří prostředky pro prostup tepla, například otvoiy.

Přezdívání, to je náhrada starého zdivá novým zdivém, s tvorbou bloků nového zdivá se s výhodou provádí současně na alespoň dvou sousedících topných stěnách, přičemž se bloky nového zdivá budují po etapách, tak že během každé etapy se v těchto všech sousedících přezdívaných topných stěnách vybuduje jedna vrstva bloků dosahujících do stejné výškové úrovně a sestávajících ze stejného počtu řad elementů na sobě.

Výhodný počet současně přezdívaných topných stěn v jedné peci je nejvýše šest.

S výhodou je v každém bloku 4 až 10 řad vyzdívacích elementů, například cihel, na sobě.

Spoje bloků, čímž se rozumí jednak spoje mezi starým zdivém a blokem a jednak i spoje mezi bloky navzájem, jsou s výhodou rovného typu. Při tomto postupu odpadá nutnost spoje provádět časově a manipulačně náročnými postupy jako zapadající na sebe „cik cak“, a naopak je vhodné tvořit rovné styčné plochy spojů.

Během první fáze ohřevu se do zóny opravy může pro urychlení s výhodou vhánět vzduch z okolních komor, nacházejících se mimo zónu opravy.

Tepelně izolační přepážka je s výhodou uložena na lešení, a toto lešení se vždy pro posun tepelně izolační přepážky nahoru směrem nahoru přistaví do adekvátní výšky.

Navržené řešení je vhodné pro opravy poškozeného zdivá koksárenských pecí za provozu, a to pro menší i rozsáhlejší opravy. Navržené řešení je optimální pro opravy v rozsahu do šesti topných stěn vedle sebe najednou. Umožňuje podstatné zrychlení průběhu oprav, a tím významně zlevňuje provedení opravy. Je nutná pouze lokální odstávka pece z provozu a tato odstávka je kratší, než bylo nutné doposud, takže dochází k menším ztrátám při produkci koksu a k menším energetickým ztrátám následkem nutného ochlazování před opravou a poté ohřevu zóny opravy. Nedochází k nežádoucím netěsnostem v opraveném zdivu ani k průsakům plynů z topných kanálků do koksovací komory. Provedení opravy je méně časově a manipulačně náročné než doposud. Zkrácení doby opravy přináší také přínos ve zlepšení pracovních podmínek zkrácením nutné doby pobytu pracovníků v prostředí o vysokých teplotách. Ve zdivu opravovaném navrženým způsobem nedochází ke pnutí, které by ohrožovalo kompaktnost nově opravených topných stěn, takže nehrozí vznik nežádoucích prasklin nového zdivá ani přímo v zóně oprav, ani v jejím okolí a tím se prodlužuje životnost zhotoveného zdivá. Další výhodou navrženého řešení je, že není nutné zhotovovat relativně složité do sebe zapadající zubaté spoje „cik cak“ a je možná podstatně snadnější a rychlejší stavba s jednoduchými rovnými spoji. Jednoduché rovné spoje s použitím malty ke stmelení jsou při postupném ohřevu podle vynálezu dostatečně pevné a eliminují riziko zónu opravy. Nepřímý ohřev probíhal částečně prostupem tepla přes Izolační vrstvu 8. Pro lepší ohřev mohou být v izolační vrstvě 8 vyřezány otvory. V optimálním případě, jako znázorňuje obrázek obr. 1, mohou být v izolační vrstvě 8 u dna komor T přilehlých k zóně opravy vmontovány injektory 14, v tom případě se během první fáze ohřevu do zóny opravy, do její části pod přepážkami 13, vhání nucené horký vzduch z okolních komor T' nacházejících se mimo zónu opravy. V případě, že jsou použity injektory 14, může izolační vrstva 8 zůstat neporušená. I v případě, že injektory 14 nebo jiné prostředky pro nucené vhánění nejsou přítomny, se izolační vrstva 8 s výhodou ponechává na svém místě, v tom případě je prováděn pouze nepřímý ohřev bez nuceného vhánění horkého vzduchu, prostým prostupem tepla, například pomocí výše zmíněného vyřezání otvorů do izolační vrstvy 8. Směr proudění tepla při nepřímém ohřevu je naznačen jako šipky na obrázku obr. 1.

Zatímco se ohřívaly první bloky 201, 301. 401. již se na každém z nich stavěl druhý blok 202. 302, 402, rovněž ze šesti řad vyzdívacích elementů 11. čímž bylo dosaženo stejné výškové úrovně nového zdivá u všech opravovaných topných stěn 2,3,4 pro další časovou etapu opravy. Spoje mezi prvními bloky 201, 301. 401 a druhými bloky 202, 302, 402 byly běžné, stejně jako ve zdivu rovné a beze spár, s použitím malty jako tmelícího pojivá.

Po dostavění druhých bloků 202.302.402 bylo zvýšeno lešení 12 a tepelně izolační přepážky 13 byly v každé komoře 7' přemístěny výše, do výšky umožňující ohřev všech níže situovaných bloků 201,301,401,202,302.402.

Následovala další etapa zdění, během níž byly na stávajících právě položených blocích 202, 302, 402 natěsno, beze spár, přistavěny další bloky 203, 303. 403 a kdy během jejich stavby již probíhal nepřímý ohřev všech pod přepážkami 13 se nacházejících bloků 201. 301.401.202.302.402.

Takto bylo po etapách postupováno směrem nahoru, až po zakrytí opravovaných topných kanálků 6. Během stavby nového zdivá byla izolační vrstva 8 ponechána na svém místě. Po dokončení stavby nového zdivá byla izolační vrstva 8 odstraněna.

Následovala druhá fáze ohřevu nového zdivá, prováděná pomocí přímého ohřevu plamenem z hořáků topných kanálků 6, s postupným uváděním opravovaných topných stěn 2,3,4 do provozu a postupným zprovozněním topných kanálků 6 počínaje od topného kanálku 6' nacházejícího se nejblíže ke spoji mezi starým a novým zdivém. Každý topný kanálek 6 se zprovoznil vždy až po překrytí zdivém a dosažení teploty vzplanutí topného plynu v tomto topném kanálku 6.

Během celé doby opravy se teplota mimo zónu opravy udržovala na úrovni provozní teploty, to je nejméně 1050 °C.

Počet současně přezdívaných topných stěn 2, 3, 4 v jedné peci byl v tomto případě tři, což je optimální, výhodný počet je nejvýše šest. Výhodný počet řad vyzdívacích elementů 11 na sobě v každém bloku 201.202,303.301. 302, 303,401, 402.403 je 4 až 10 řad.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu, při němž se před bouráním opravované části topné stěny (2, 3, 4) vypne topení opravovaných topných kanálků (6), povrch okolních topných stěn (1,5) namířený do zóny opravy se při teplotě jejich topných kanálků 750 až 950 °C opatří izolační vrstvou (8) z tepelně izolačního materiálu, neopravovaná část opravované topné stěny (2, 3, 4) se stabilizuje regulovatelnými rozpěrkami (9) a síťovitými hrázkami (10), síťovitými hrázkami (10) se také oddělí zóna opravy od neochlazo váných částí komor (7') přilehlých k opravované topné stěně (2, 3, 4), alespoň poškozená část opravované topné stěny (2,3,4) se rozebere, a poté se při teplotě do 80 °C v zóně opravy nahradí novým zdivém, kdy toto nové zdivo se realizuje po blocích (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) budovaných z vyzdívacích elementů (11) připojovaných vůči sobě navzájem pomocí malty, kdy tyto bloky (201, 301, 401, 202, 302, 402,203, 303, 403) jsou budovány postupně ve výškovém směru na sobě, přičemž při tomto způsobu oprav se ohřev nového zdivá provádí ve dvou fázích, z toho v první fázi pomocí nepřímého vytápění přenosem tepla z okolních topných stěn (1, 5) a komor (7”) nacházejících se mimo zónu opravy, a ve druhé fázi pomocí přímého ohřevu plamenem z hořáků topných kanálků (6) s postupným uváděním opravované topné stěny (2, 3,4) do provozu a postupným zprovozněním topných kanálků (6) počínaje od topného kanálku (6') nacházejícího se nejblíže ke spoji mezi starým a novým zdivém, přičemž každý topný kanálek (6) se zprovozní vždy až po překrytí zdivém a dosažení teploty vzplanutí topného plynu v tomto topném kanálku (6), a během celé doby opravy se teplota mimo zónu opravy udržuje na úrovni nejméně 1050°C, vyznačující se tím, že během takto prováděné výstavby nového zdivá se vždy po zhotovení nového bloku (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) oddělí volný prostor nacházející se v mezeře vedle tohoto nového, právě zhotoveného bloku (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403), od směrem nahoru zbývajícího volného prostoru alespoň jednou tepelně izolační přepážkou (13), načež vždy po dostavbě dalšího výše situovaného bloku (202, 302, 402, 203, 303, 403) se tato tepelně izolační přepážka (13) přemístí výše, do výšky umožňující ohřev všech níže situovaných bloků (201, 301, 401, 202, 302, 402), a současně, během stavby každého následujícího výše situovaného bloku (202, 302, 402) se již provádí první fáze ohřevu všech pod úrovní izolačních přepážek (13) situovaných bloků (201, 301, 401, 202, 302, 402), přičemž bloky (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) nového zdivá se budují na sobě natěsno, aniž by se mezi nimi zhotovovaly dilatační spáry, a vůči sobě navzájem i vůči starému zdivu se připojují pomocí malty.
2. 2. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle nároku 1, vyznačující se tím, že se použije izolační vrstva (8) o částečné tepelné propustnosti a během stavby bloků se tato izolační vrstva (8) ponechává na svém místě, přičemž se případně opatří prostředky pro prostup tepla, například otvory.
3. 3. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že přezdívání s tvorbou bloků (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) nového zdivá se provádí na alespoň dvou sousedících topných stěnách (2, 3, 4) současně a přitom se bloky (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) nového zdivá budují po etapách, tak že během každé etapy se v těchto všech sousedících topných stěnách (2, 3, 4) vybuduje jedna vrstva bloků (201, 301, 401, 202, 302, 402, 203, 303, 403) dosahujících do stejné výškové úrovně a sestávajících ze stejného počtu řad vyzdívacích elementů (11) na sobě.
4. 4. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle nároku 3, vyznačující se tím, že počet současně přezdívaných topných stěn (2, 3, 4) v jedné peci je nejvýše šest.
5. 5. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že v každém bloku (201, 301, 401, 202,302,402,203,303,403) je 4 až 10 řad vyzdívacích elementů (11) na sobě.
6. 6. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že spoje bloků (201, 301, 401, 202, 302,402, 203,303, 403) jsou rovného typu.
7. 7. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle některého z nároků laž 6, vyznačující se tím, že během první fáze ohřevu se do zóny opravy vhání vzduch z okolních komor (7), nacházejících se mimo zónu opravy.

   -7 .
8. 8. Způsob opravování žáruvzdorného zdivá koksárenských pecí během jejich provozu podle některého z nároků laž7, vyznačující se tím, že tepelně izolační přepážka (13) je uložena na lešení (12), a toto lešení (12) se vždy pro přemístění tepelně izolační přepážky (13) směrem nahoru přistaví do adekvátní výšky.