Přenosné zařízení pro měření koeficientu akustické odrazivosti v terénu

Oblast techniky

Předkládané řešení se týká přenosného zařízení umožňujícího měřit koeficient akustické odrazivosti od různých povrchů v terénu, a to zejména ve stavebnictví.

Stávající stav techniky

V současné době je měření odrazivosti povrchu prováděno v souladu s platnými standardy několika způsoby. Tato měření lze je rozdělit do tří skupin.

První skupinou jsou měření prováděná v laboratoři na zvláštním upraveném vzorku měřeného materiálu, vsunutého do tzv. Kundtovy trubice. Tato měření upravují následující standardy:

ASTM Standard C3 84-04, 2003, Standard Test Method for Impedance and Absorption of Acoustical Materials by the Impedance Tube Method, ASTM International, 2003, DOI : 10.1520/C0384-04R11.

ASTM Standard E1050, 2012, Standard Test Method for Impedance and Absorption of Acoustical Materials Using a Tube, Two Microphones, and a Digital Frequency Analysis System, ASTM International, York, PA USA, 2012, DOI: 10.1520/E1050—12.

ISO 10534, Determination of sound absorption coefficient and impedance in impedance tubes, International Organisation for Standardization, Čase postale 56, CH-1211 Geněve 20, (1998).

Druhou skupinu tvoří laboratorní měření prováděná v bezodrazové či odrazové měřicí komoře, což upravuje norma ASTM Standard C423, 2009a, Standard Test Method for Sound Absorption and Sound Absorption Coefficients by the Reverberation Room Method, ASTM International, York, PA USA, 2009, DOI: 10.1520/C0423-09A

Třetí skupinu tvoří provozní měření, prováděná pomocí měřicí aparatury v terénu, například dle ISO 13472-1, Acoustics - Measurement of sound absorption properties of road surfaces in šitu Part 1: Extended surface method, 2002, CS: 17.140.30; 93.080.20, TC/SC: ISO/TC 43/SC 1. Toto měření vyžaduje měřicí reproduktor - takzvaný talkbox, a nahrávací zařízení, tedy audiorekordér s měřicím mikrofonem. Talkbox je krabice osazená reproduktory a napájená výkonovým zesilovačem, který zesiluje měřicí signál, generovaný např. z CD přehrávače. Nahrávací zařízení je např. zvuková karta v přenosném PC nebo dedikovaný audiorekordér, tedy záznamník. Nahrané signály se potom zpracovávají pomocí vhodného SW, kdy se porovnává vypočtená energie dopadající a odražené vlny.

Nevýhodou dosud známých zařízení pro měření koeficientu akustické odrazivosti u prvních dvou metod je, že se jedná o metody laboratorní, a tudíž nepoužitelné pro měření v terénu, například pro měření pevně osazených protihlukových bariér či zdí. Třetí jmenovaná skupina metod je navržena pro měření v terénu, avšak vyžaduje dedikované použití měřicí aparatury. Potřebná měřicí sada je jen s obtížemi přenosná, aparatura typicky vyžaduje převoz automobilem. Rovněž tak její pořizovací náklady jsou vysoké.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje přenosné zařízení pro měření koeficientu akustické odrazivosti v terénu podle předkládaného vynálezu. Jeho podstatou je, že je tvořeno standardním smartphonem s displejem a procesorem displeje a dále obsahuje procesorovou jednotku propojenou se zvukovým rozhraním s reproduktorem se zvukovým zesilovačem a s mikrofonem smikrofonním předzesilovačem. Smartphone je doplněn řídicí jednotkou. Tato řídicí jednotka je

- 1 CZ 305173 B6 tvořená generátorem pseudonáhodného signálu a generátorem sledu harmonických pulzů s proměnnými frekvencemi, například v rozsahu 125Hz-8kHz, kde tyto generátory jsou propojené s blokem časování měřicího procesu. Blok časování měřicího procesuje obousměrně propojen s procesorovou jednotkou. Její výstup je přes blok distribuce časových záznamů propojen jednak s blokem orientačního výpočtu vzdálenosti mikrofonu od překážky a celkové odrazivosti překážky, a jednak s blokem časového zarovnání záznamů. První výstup bloku výpočtu vzdálenosti od překážky a celkové odrazivosti překážky je přes blok časového zarovnání záznamů propojen se vstupem bloku výpočtu koeficientu odrazivosti pro jednotlivé frekvence. Výstup tohoto bloku výpočtu koeficientu odrazivosti pro jednotlivé frekvence je propojen s prvním vstupem procesoru displeje. Na druhý vstup procesoru displeje je připojen druhý výstup bloku výpočtu vzdálenosti od překážky a celkové odrazivosti překážky.

Pokud jsou reproduktor i mikrofon součástí smartphone, pak je výstup bloku časového zarovnání záznamů propojen se vstupem bloku výpočtu koeficientu odrazivosti pro jednotlivé frekvence přes blok odečtení časových záznamů.

Kromě toho, že mikrofon a reproduktor jsou součástí smartphone, je možné i provedení, kdy bude reproduktor nebo mikrofon umístěn vně smartphonu. Tato druhá možnost je však uvedená spíše jen jako možnost, neboť pro tuto realizaci by bylo nutné mikrofon speciálně vyrobit. V případě externího reproduktoru tento problém není, protože na trhu se běžně vyskytují reproduktory s kabelem pro vnější připojení ke smartphone do zdířek pro sluchátka.

Výhodou navrhovaného řešení je jeho finanční a prostorová nenáročnost a vysoká mobilita řešení. Obsluha zařízení je jednoduchá, takže měření může provádět i laik po rychlém zaškolení. Objasnění výkresů

Přenosné zařízení pro měření koeficientu akustické odrazivosti v terénu podle navrhovaného řešení je schematicky uvedeno na přiloženém výkrese.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad provedení přenosného zařízení pro měření koeficientu akustické odrazivosti bude dále popsán pomocí schéma na přiloženém výkrese.

Zařízení pro měření akustické odrazivosti povrchu je tvořeno tak zvaným chytrým telefonem, dále smartphone I, ve kterém jsou využity bloky procesorová jednotka 1.1, zvukové rozhraní 1.2 smartphone, koncový zesilovač 1,3 reproduktoru 1.4 a mikrofonní předzesilovač 1.5 pro mikrofon 1.6.

Tento standardní smartphone J_ je dále doplněn řídicí jednotkou 2. Řídicí jednotka 2 je tvořená generátorem 2.1 pseudonáhodného signálu a generátorem 2.2 sledu harmonických pulzů s proměnnými frekvencemi propojenými s blokem 2.3 časování měřicího procesu, který je obousměrně propojen s procesorovou jednotkou 1.1. Výstup procesorové jednotky 1.1 je přes blok 24 distribuce časových záznamů propojen jednak s blokem 2.5 orientačního výpočtu vzdálenosti mikrofonu od překážky a celkové odrazivosti překážky, a jednak s blokem 2.6 časového zarovnání záznamů. První výstup bloku 2.5 výpočtu vzdálenosti od překážky a celkové odrazivosti překážky, kteiý je výstupem pro výpočet vzdálenosti je přes blok 2.6 časového zarovnání záznamů propojen v uvedeném příkladu se vstupem bloku 2.7 odečtení časových záznamů. Výstup bloku 2.7 odečtení časových záznamů je pak přes blok 2.8 výpočtu koeficientu odrazivosti pro jednotlivé frekvence propojen s prvním vstupem procesoru 1.7 displeje 1.8, kde tento první vstup je vstupem předběžného výsledku. Na druhý vstup procesoru 1.7 displeje 1.8, který je vstupem finálního výsledku, je připojen druhý výstup bloku 2.5 výpočtu vzdálenosti od překážky a celkové odrazivosti překážky, který je výstupem pro zobrazení výsledku.

-2CZ 305173 B6

Uvedený příklad počítá s možností využití jak vestavěného reproduktoru 1,4, tak mikrofonu 1,6.

V tomto případě je nutné využít v algoritmu metodu odečítání referenčního a odraženého signálu ve volitelném bloku 2,7 odečtení časových záznamů. Existuje ale možnost, kdy smartphone 1 je pomocí vestavěného konektoru, obvykle 3.5mm ,jack“, připojen k externímu reproduktoru 1,4 a využívá vlastní vestavěný mikrofon 1.6 nebo může být připojen k externímu mikrofonu 1.6 a využívat vlastní reproduktor 1,5.

Při vlastním měření vyšle blok 2.3 časování měřicího procesu signál z generátoru 2.1 pseudonáhodného signálu, tak zvaného MLS. přes zvukové rozhraní 1.2 smartphone 1 a koncový zesilovač 1.3 do reproduktoru 1.4, kde je převeden na akustický signál. Jeho přímá i od měřeného rozhraní odražená verze je zachycena mikrofonem 1.6. Ty jsou po zesílení mikrofonním předzesilovačem 1.5 ve zvukovém rozhraní 1,2 smartphone 1 převedeny na číslicový signál, kteiý je přes procesorovou jednotku 1.1 a blok 2,4 distribuce časových záznamů přivede na blok 2.5 orientačního výpočtu vzdálenosti od překážky a celkové odrazivosti povrchu. V bloku 2.5 orientačního výpočtu vzdálenosti od překážky a celkové odrazivosti povrchu je vypočítána autokorelační funkce časového záznamu a časová souřadnice jejího druhého maxima je předána do bloku 2,6 časové zarovnání záznamů pro budoucí využití. Dále je zde vypočítán podíl velikostí druhého a prvního maxima autokorelační funkce a tato hodnota je přivedena na procesor 1.7 displeje, který ji zobrazí na displeji 1.8 smartphone 1 jako první, orientační, výsledek.

V druhém kroku vyšle blok 2.3 časování měřicího procesu signál z generátoru 2.2 sledu harmonických pulzů s proměnnými frekvencemi sled harmonických pulzů přes zvukové rozhraní 1.2 smartphone £ a koncový zesilovač 1.3 do reproduktoru 1.4, kde je převeden na akustický signál. Jeho přímá i od měřeného rozhraní odražená verze je zachycena mikrofonem 1.6. Obě tyto verze jsou po zesílení mikrofonním předzesilovačem 1.5 ve zvukovém rozhraní 1.2 smartphone £ převedeny na číslicový signál, kteiý je přes procesorovou jednotku 1.1 a blok 2.4 distribuce časových záznamů přiveden na blok 2,6 časového zarovnání záznamu, kde jsou identifikovány počáteční resp. koncové časy jednotlivých harmonických značek s využitím předchozího orientačního měření vzdálenosti od překážky pomocí druhého maxima autokorelační funkce pseudonáhodného odraženého signálu, viz předchozí odstavec. Časově zarovnané záznamy jsou dále přivedeny do bloku 2.7 odečtení záznamů, kde může být od odraženého signálu odečten přímý signál pro zvýšení výsledné přesnosti. Tento blok je povinný v případě, že se využívá ve smartphone vestavěný reproduktor i mikrofon. Z bloku 2.7 odečtení záznamů je signál přiveden do bloku 2.8 výpočtu koeficientů odrazivosti pro jednotlivé frekvence, kde jsou tyto koeficienty vypočítány jako podíl výkonů odražených a přímo dopadajících harmonických pulzů včetně jejich nejistoty měření. Výsledné hodnoty těchto koeficientů ajejich nejistot měření jsou odeslány do procesoru 1,7 displeje, který zajistí jejich zobrazení, číselné případně grafické, na displeji 1.8 smartphone £. Samotný měřicí proces pak v případě externího reproduktoru 1,4 probíhá v těchto krocích.

Smartphone £ se umístí zhruba 1 m od svislého měřeného povrchu a k němu připojený reproduktor 1,4 se umístí zhruba do vzdálenosti 1.5 m od měřeného povrchu za smartphonu £. Spuštěním měření se z reproduktoru 1.4 vyšle krátký pseudonáhodný šum, tzv. MLS - Maximum Length Sequence, o délce trvání například 4 ms a nahraje se jeho přímý a odražený záznam. Výpočtem, aplikací autokorelační funkci na nahrávku, se určí přesná vzdálenost mikrofonu 1,6 od měřeného povrchu. Z poměru výšek dvou prvních maxim autokorelační funkce se určí průměrný širokopásmový činitel odrazu. Poté se z reproduktoru 1.4 vyšle sekvence krátkých, opět například 4 ms trvajících, harmonických pulzů v měřeném frekvenčním rozsahu, například 125 až 8000 Hz, generovaných generátorem 2.2 sledu harmonických pulzů s proměnnými frekvencemi. Výpočtem v bloku 2.8 výpočtu koeficientu odrazivosti pro jednotlivé frekvence se určí poměr energií přímé a odražené vlny pro jednotlivé frekvence a tím frekvenční závislost koeficientu odrazivosti měřeného povrchu.

-3CZ 305173 B6

V případě použití externího mikrofonu 1.6 se tento mikrofon 1.6 umístí zhruba 1 m od svislého měřeného povrchu a smartphone i, ke kterému je tento mikrofon 1.6 připojen, se umístí zhruba do vzdálenosti 1.5 m od měřeného povrchu za mikrofon 1.6.

Odrazům měřeného signálu od dalších povrchů, například od podlahy či od stropu, je zamezeno polohou mikrofonu 1,6 tak, aby vzdálenost těchto parazitních odrazivých ploch od mikrofonu 1,6 byla větší, než je vzdálenost od měřeného povrchu. Porovnáním změřené frekvenční závislosti koeficientu odrazivosti s tabulkovými, případně modelovými, hodnotami lze potom usuzovat na strukturu měřeného povrchu, například na tloušťku tepelné izolace na obvodové zdi.

Průmyslová využitelnost

Základní oblast aplikací spočívá ve stavební akustice při měření akustických vlastností stavebních materiálů, jako jsou zdi, omítky, obklady, a izolačních materiálů, například izolačních obkladů, zábran, bariér materiálů. Odvozené aplikace jsou přehledová měřená při návrhu ozvučení respektive odhlučnění místnosti, nepřímá hygienická měření, například měření hlukových bariér, či forenzní měření jako je například nedestruktivní analýza složení izolačních vrstev pod omítkou.

PATENTOVÉ NÁROKY