CZ302728B6 - Zpusob a zarízení na merení spotreby teplé užitkové vody a/nebo tepla - Google Patents

Abstract

Spotreba teplé užitkové vody a/nebo tepla ve vnitrní smycce napojené na centrální rozvod se zjištuje jako rozdíl hodnot namerených dvema vodomery, pricemž k výstupní hodnote každého vodomeru se priradí teoretická chyba odcítaná z individuální kalibracní krivky príslušného vodomeru podle prítoku urceného z casového prubehu predcházejících hodnot výstupu vodomeru. Každý z vodomeru se pred zapojením individuálne kalibruje a prubeh kalibracní krivky se uchová do pameti merice. Ke zjištenému prírustku protecené vody se priradí príslušná teplota. Merení se muže zpresnit tím, že cirkulace ve vnitrní smycce (8) se zastaví v case, kdy teplota vody ve vratné vetvi (10) presáhne nastavenou hodnotu, anebo když rozdíl teplot ve vratné vetvi (10) a vstupní vetvi (9) je menší než nastavený rozdíl. Zarízení na merení podle vynálezu obsahuje meric (11) propojený s výstupy obou vodomeru a meric (11) má v pameti uložené individuální kalibracní krivky obou vodomeru. Ve vhodném usporádání muže zarízení zahrnovat i snímace (5) teploty a uzavírací anebo škrticí prvky (4).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká měření spotřeby teplé užitkové vody a měření spotřebovaného tepla v cirkulačním okruhu zapojeným do centrálního rozvodu, přičemž měření se uskutečňuje na patě objektu.

ío Dosavadní stav techniky

Při centrálním rozvodu teplé užitkové vody je zdroj tepla vzdálený od odběrných míst a pro průběžné krytí tepelných ztrát na potrubí mezi zdrojem tepla a odběrním místem se používá cirkulační okruh, který i při nulovém odběru odběrního místa zabezpečuje v jeho blízkosti vodu s dosta15 tečnou teplotou.

Při použití cirkulačního okruhu je technicky možné měřit spotřeby jednotlivých odběrních míst umístěných v jednom objektu prostřednictvím samostatných vodoměrů pro každé odběrní místo. Takové uspořádání je nevýhodné, protože nesplňuje požadavky současné legislativy, která vyža20 duje měření spotřeby na vstupu, tedy patě objektu, kde je měřidlo lehce kontrolovatelné a je méně vystavené riziku nedovolených měmotechnických zásahů.

Jsou známá řešení, kde se používá oddělený cirkulační okruh, který je prostřednictvím tepelného výměníku vyhřívaný teplou užitkovou vodou vnějšího okruhu. Spotřeba teplé užitkové vody, která se v objektu na jednom nebo více odběrných místech skutečně odebere, se měří vodoměrem na potrubí, které spojuje vnitřní a vnější cirkulační okruh. Toto uspořádání může být doplněno o oběhové čerpadlo, jež je zapojené na vnitřním cirkulačním okruhu a zpětným ventilem na potrubí spojující vnitrní a vnější cirkulační okruh. Podobné zapojení s použitím výměníku tepla a bez zpětného ventilu je předmětem patentového spisu CZ 281807. Nevýhodou těchto řešení je nutnost použití výměníku tepla, který se průtokem teplé užitkové vody zanáší a navíc výměník tepla zvyšuje prostorové a montážní nároky. Navíc, použité oběhové čerpadlo je v podstatě stálým spotřebičem elektrické energie bez ohledu na případný nulový odběr teplé užitkové vody.

Ph jiném známém zapojení měření spotřeby teplé užitkové vody se používají dva vodoměry na patě objektu, kde je první vodoměr zapojený na vstupní větvi před prvním odběrním místem a druhý vodoměr je zapojený na vratné větvi za posledním odběrním místem. Teoreticky je při takovém uspořádání možné zjišťovat celkovou spotřebu teplé užitkové vody z rozdílu hodnot průtoků naměřených na obou vodoměrech. V praxi pri dovolené ’ 3 % chybě vodoměrů je toto uspořádání metrologicky nepřípustné. Relativní chyba objemu stanoveného rozdílem údajů dvou vodoměrů může za určitých podmínek přesáhnout i hodnotu 100 %. Když je množství přecirkulované teplé užitkové vody přes oba vodoměry několikanásobně vyšší než množství skutečně odebrané vody ze všech odběrných míst daného objektu, chyba stanovení rozdílu objemu ze dvou vodoměrů se teoreticky může přiblížit až k dvojnásobku hranic dovolených chyb vodoměrů 6 % vynásobená poměrem objemů přecirkulovaného objemu k celkovému odebranému objemu.

Například, když je přecirkulovaný objem lOx větší než množství skutečně odebrané vody, potom teoreticky se chyba stanovení množství odebrané vody prostřednictvím rozdílu hodnot ze dvou vodoměrů může blížit k 60 %. Ph existujících dovolených chybách použitých vodoměrů může být skutečný odebraný objem vody menší než objem tvořený maximální dovolenou chybou z přecirkulovaného objemu.

Ph rozdílných odchylkách vodoměrů a relativně malé spotřebě teplé užitkové vody může vyhodnocený rozdíl v naměřených hodnotách průtoků dvou vodoměrů vykazovat zápornou hodnotu spotřeby, což poukazuje na metrologický nedostatek tohoto zapojení.

CZ 302728 Β6

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky v podstatné míře odstraňuje způsob měření spotřeby teplé užitkové vody a/nebo tepla ve vnitřní smyčce, která je napojená na centrální rozvod, s vodoměrem na vstupní větvi před prvním odběrním místem a s vodoměrem na vratné větvi za posledním odběrním místem, kde oba vodoměry mají elektricky a/nebo elektronicky zpracovatelný výstup naměřené hodnoty a spotřeba se zjišťuje jako rozdíl hodnot naměřených oběma vodoměry podle tohoto vynálezu, kterého podstata spočívá v tom, že k výstupní hodnotě každého vodoměru naměřené při zjištění rozdílu se přiřadí teoretická chyba odečtená z individuální kalibrační křivky příslušného vodoměru podle průtoku určeného z časového průběhu předcházejících hodnot výstupu příslušného vodoměru. Každý z vodoměrů se před zapojením pro měření podle tohoto vynálezu individuálně kalibruje v celém předpokládaném rozsahu měřeného průtoku a průběh kalibrační křivky vyjadřující chybu měření v závislosti na aktuálním průtoku se uchová a/nebo přenese do paměti měřiče. Zohlednění individuálních kalibračních křivek při výpočtu spotřeby podstatně zvětšuje přesnost měření.

Je vhodné, když se použijí vodoměry s pulzním výstupem naměřené hodnoty, kde jeden pulz na výstupu představuje konstantní přírůstek protečeného objemu např. 1 litr. Takový impulz se zpracuje v měřidle tak, žc podle času, který uplynul mezi alespoň dvěma impulzy jednoho vodoměru, měřidlo vypočítá teoretický průtok vody skrz příslušný vodoměr a z individuální kalibrační křivky zjistí odchylku měření odpovídající příslušnému vypočítanému průtoku a hodnotu objemu, která odpovídá jednomu impulzu, upraví o odchylku měření.

Při výhodném postupu je možné hodnotu objemu protečené vody opravenou o chybu měření použít pro zpřesnění výpočtu průtoku a chybu měření opakovaně zjistit podle upřesněné hodnoty průtoku. Takové zpřesnění jedné hodnoty průtoku se může uskutečnit ve více krocích.

Výstup impulzů z vodoměrů není časově synchronní a výpočet rozdílů naměřených hodnot vodoměrů se neuskutečňuje při každém impulzu, ale v časových intervalech, během nichž se údaje z každého vodoměru opravené o chybu měření kumulují. Délka časových intervalů je určená nastavením v měřiči, přičemž je možněji měnit podle hodnoty průtoků.

Pro měření tepla dodaného do vnitřní smyčky cirkulačního okruhu se na vstupní větvi, výhodně před vodoměrem, měří teplota vody a z teploty a množství odebrané vody se vypočítává spotřebované teplo.

Je výhodné, aby se měřila i teplota vody ve vratné větvi, což umožňuje při výpočtu spotřebovaného tepla zohlednit teplo vody přecházející přes vnitřní smyčku zpět do centrálního rozvodu. Při takovém postupu se použije hodnota objemu vody potečené pres vodoměr ve vratné větvi a časově odpovídající hodnoty teploty vody.

Pro zvýšení přesnosti měření spotřeby vody je vhodné, když se cirkulace ve vnitřní smyčce zastaví zavíracím nebo škrticím prvkem v čase, kdy teplota vody ve vratné větvi přesáhne nastavenou hodnotu anebo když rozdíl teplot ve vratné a vstupní větvi je menší než zvolený rozdíl.

Nedostatky současného stavu v podstatné míře odstraňuje zařízení na měření spotřeby teplé užitkové vody a/nebo tepla ve vnitřní smyčce, kteráje napojená na centrální rozvod, s vodoměrem na vstupní větvi před prvním odběrním místem a s vodoměrem na zpětné větvi za posledním odběrním místem, podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom. že oba vodoměry mají elektricky a/nebo elektronicky zpracovatelný výstup naměřené hodnoty a výstupy obou vodoměrů jsou propojené s měřičem, který má v paměti uložené individuální kalibrační křivky obou vodoměrů.

Je vhodné, aby bylo zařízení opatřené snímačem teplota na vstupní větvi, nejlépe před vodoměrem na vstupní větvi, a snímačem teploty na zpětné větvi, přičemž jsou snímače teploty napojené na měřidlo.

Pro zastavení průtoku ve vnitřní smyčce zařízení obsahuje alespoň jeden uzavírací anebo škrticí prvek řízený ovládací jednotkou, která je spojená se snímačem teploty a/nebo měřičem.

Snímáním teploty teplé užitkové vody ve zpětné větvi za posledním odběrním místem je možné zjišťovat, zdaje potřebná cirkulace teplé užitkové vody ve vnitřní smyčce kolem odběrních míst, anebo zda má tato voda v blízkosti odběrních míst dostatečnou teplotu. Při použití jen jednoho snímače teploty je hraniční teplota předem nastavená. Ve výhodném uspořádání je systém opatřený dvěma snímači teploty, kdy se potřeba cirkulace teplé užitkové vody zjišťuje z rozdílu teplot mezi dvěmi měřicími body. Ovládací jednotka může prostřednictvím uzavíracího nebo škrticího prvku ovládat průtok cirkulace a na začátku vyhodnocování nechá protékat teplou užitkovou vodu vnitřní smyčkou. Po nastaveném čase cirkulace opětovně ovládací jednotka přehodnotí teplotní rozdíl na vratné a vstupní větvi a při zjištěném rozdílu menším jako nastavená hodnota, zastaví dále už nepotřebnou cirkulaci teplé užitkové vody. Zastavením cirkulace se zmenší celkový průtok procházející vodoměry, což pozitivně ovlivňuje přesnost měření spotřeby na jednotlivých odběrních místech.

Uzavírací anebo škrticí prvek je umístěný na zpětné větvi za posledním odběrním místem, výhodně v blízkosti vodoměru na zpětné větvi. Jiným řešením může být umístění uzavíracího anebo škrticího prvku na přemosťovacím potrubí, které spojuje zpětnou a vstupní větev a to před vodoměrem na vstupní větvi a za vodoměrem na zpětné větvi. Ovládání takto umístěného uzavíracího anebo škrticího prvku je opačné než při přímém zapojení ve zpětné větvi, což znamená, že na zastavení cirkulace teplé užitkové vody se uzavírací anebo škrticí ventil naplno otevře a teplá užitková voda cirkuluje přes přemosťovací potrubí mimo vnitřní smyčku ohraničenou vodoměry. Systém může být podle potřeby hydraulického vyvážení opatřený škrcením průtoku na zpětné větvi, aby i při případně malém vlastním průtokovém odporu celé vnitřní smyčky vyvolalo otevření uzavíracího anebo škrticího prvku v podstatě zastavení cirkulace ve vnitřní smyčce.

Je vhodné, když je měřit opatřený pamětí pro uchovávání naměřených údajů. Měřič a ovládací jednotka může tvořit jeden celek, který je vybavený displejem, například LCD displejem. Měřič a ovládací jednotka mohou být vzájemně komunikačně propojeny i v případě, že tvoří oddělené celky se samostatnou funkcionalitou. Všechny údaje z měřiče a/nebo ovládací jednotky mohou být dostupné přes displej anebo prostřednictvím komunikačního protokolu.

Způsob a zařízení podle tohoto vynálezu je schopný vyhodnocovat a uchovávat v paměti měřiče více parametrů procesů ve vnitřní smyčce, jako jsou například: rozdíl objemů proteklých přes dva vodoměry, rozdíl objemů proteklých pres dva vodoměry upravený podle hodnoty teoretické chyby z kalibrační křivky pro aktuálně vypočítaný průtok vodoměru, objemy proteklé za stavu, kdy voda dosahovala předepsanou hodnotu teploty, rozdíly teplot na vstupu a výstupu vnitřní smyčky, teplo odebrané ve vnitřní smyčce, teoretické teplo potřebné k ohřátí vody z teploty studené vody na skutečnou teplotu ve vnitřní smyčce, apod.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlený pomocí obrázků 1 až 4.

Na obrázku 1 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody se dvěma vodoměry bez snímačů teplot.

Na obrázku 2 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody s jedním snímačem teploty na vstupní větvi.

-3 CZ 302728 B6

Na obrázku 3 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody se dvěma snímači teploty a s uzavíracím anebo škrticím prvkem na zpětné větvi.

Na obrázku 4 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody se dvěma snímači teploty a s uzavíracími anebo škrticími prvky na zpětném i přemosťovacím potrubí.

Příklady provedení vynálezu

II)

Příklad I

Zařízení podle obrázku 1 obsahuje vodoměr 1 na vstupní větvi 9 v blízkosti napojení na centrální 15 rozvod, vodoměr 2 na zpětné větvi 10, měřič 1 1. Vodoměry i a 2 jsou běžné vodoměry s pulzním výstupem, který je připojený kabelovým vedením k měřiči 11. Jeden impulz vodoměru I a 2 představuje přírůstek protečeného objemu vody jeden litr. Systém podle příkladu 1 je použitý na měření spotřeby teplé užitkové vody v objektu se čtyřmi bytovými jednotkami a tím pádem a čtyřmi odběrnými místy 3.

Před instalací zařízení v objektu se na kalibrační lince zjistily individuální kalibrační křivky obou vodoměrů [ a 2 v celém předpokládaném rozsahu měřeného průtoku. Průběh kalibračních křivek vyjadřující chybu měření v závislosti na aktuálním průtoku se nahrál do paměti měřiče 1 1. Spotřeba teplé užitkové vody se zjišťuje jako rozdíl hodnot naměřených dvěma vodoměry 1 a 2, pří25 čemž výstupní hodnota impulzu o velikosti I litru se upraví o chybu odečtenou z individuální kalibrační křivky příslušného vodoměru i a 2. Měřič 1 1 zjistí aktuální chybu měření tak, že z Časového rozdílu výstupu posledního a předposledního impulzu vypočítá čas potřebný k protečení 1 litru, tedy zjistí průtok vodoměru 1 a 2. Z kalibrační křivky pro zjištěný aktuální průtok měřic odčítá hodnotu chyby pro vodoměr [ a hodnotu chyby pro vodoměr 2 a tyto hodnoty chyby

u) připočítá k objemu 1 litru posledního impulzu daného vodoměru 1, 2.

Chyba měření v tomto příkladě se spresňuje trojkovým postupem, při kterém se při výpočtu průtoku použije postupně spřesňovaná hodnota protečeného objemu.

Hodnoty jednoho vodoměru i, 2 naměřené v časovém intervalu 120 sekund a opravené o chybu měření se kumulují do celkového objemu. Spotřeba teplé užitkové vody během časového intervalu se vypočítá jako celkový objem vodoměru I snížený o celkový objem vodoměru 2. Hodnota spotřeby teplé užitkové vody se uchová v paměti měřiče H. spolu s časem. Délka časového intervalu se mění podle aktuálního průtoku, zmenšování průtoku prodlužuje Časový interval, v němž

4o se naměřené hodnoty jednoho vodoměru 1, 2 kumulují. Odběrná místa 3 jsou opatřená vodoměry pro poměrné rozpočítání spotřeby teplé užitkové vody a tepla na jednotlivé bytové jednotky.

Příklad 2

Zařízení podle obrázku 2 obsahuje vodoměr 1 na vstupní větvi 9 v blízkosti napojení na centrální rozvod, vodoměr 2 na zpětné větvi 10, ovládací jednotku 6, měřič 11 a snímač 5 teploty umístěný před vodoměrem i. Zařízení je shodně sestavené jako u příkladu 1 a také shodně pracuje, navíc měří teplotu vody na vstupní větvi 9. Ke každé hodnotě spotřeby vody v intervalu 120 sekund so přiřadí teplotu přitékající vody a s hodnotou měrného specifického tepla vody, která je jako konstanta uložená v paměti měřice 11, vypočítá teplo vstupující do vnitřní smyčky 8.

-4 CZ 302728 B6

Příklad 3

Zařízení podle obrázku 3 obsahuje navíc oproti předcházejícím příkladům snímač teploty 5 na zpětné větvi ]0 a uzavírací anebo škrticí prvek 4, který je tvořený elektromagneticky ovládaným ventilem PN10. Uzavírací anebo škrticí prvek 4 je pro vodoměr 2 umístěný na zpětné větvi 10 aje spojený s ovládací jednotkou 6, ježje vytvořenájako součást měřiče HOvládací jednotka 6 posuzuje rozdíl mezi hodnotami teplot na obou snímačích teploty 5 a pokud io je teplotní rozdíl menší než 1 °C, uzavře uzavírací nebo škrticí prvek 4. V případě, že teplota zjištěná ve zpětné větvi 10 je nižší víc než o 1 °C než teplota zjištěná před prvním odběrným místem 3, ovládací jednotka 6 otevře uzavírací nebo škrticí prvek 4 a umožní cirkulaci ve vnitřní smyčce 8 dokud není rozdíl naměřených teplot neklesne pod hodnotou I °C, kdy ovládací jednotka 6 uzavře uzavírací nebo škrticí prvek 4. Při tomto stavu není potřebná další cirkulace ve is vnitřní smyčce 8. Takovým uspořádáním dosáhneme snížení celkového průtoku cirkulující vody.

Z naměřených a upravených hodnot vodoměrů 1 a 2 a z hodnot teplot průběžně zjišťovaných pomocí snímače teplot 5 měřič H. vypočítává teplo odebrané ve vnitřní smyčce 8. Systém může být vybavený i třetím snímačem teploty, který měří teplotu v potrubí studené vody, kterou bytový dům odebírá z centrálního rozvodu. Zohledněním teploty studené vody je měřič JH schopný vyhodnotit teoretické teplo, které bylo potřeba vynaložit na ohřev studené vody na skutečnou teplotu teplé vody odebrané ve vnitřní smyčce 8. Všechny údaje z měřiče 11 a ovládací jednotky 6 jsou dostupné prostřednictvím LCD displeje a komunikačního protokolu.

Příklad 4

Zařízení podle příkladu 4 má oproti předcházejícím příkladům druhý uzavírací nebo škrticí prvek 4 na přemosťovacím potrubí 7, jež spojuje zpětnou větev 10 a vstupní větev 9 před vodoměrem 1 na vstupní větvi 9 a za vodoměrem 2 na zpětné větvi 10 a je spojený s ovládací jednotkou 6.

Ovládací jednotka 6 řídí uzavírací či škrticí prvky 4 v opačném smyslu, přičemž průběhy jejich otvírání se částečně překrývají ajejich otvírání nebo zavírání je kvůli zamezení hydraulických rázů postupné.

Měřič JJ. tvoří s ovládací jednotkou 6 nedělitelný celek se společným softwérovým vybavením,

LCD displejem, klávesnicí a konektory pro obslužné a servisní činnosti. Do tohoto celku vcházejí výstupy z obou vodoměrů 1 a 2. Spojení měřiče 11 s výstupy vodoměrů 1 a 2 a spojení ovládací jednotky 6 se snímači 5 teploty a uzavíracími či škrticími prvky 4 může být i bezdrátové.

Průmyslová využitelnost

Průmyslová využitelnost je zřejmá. Podle tohoto vynálezu je možné průmyslově měřit a sestavovat zařízení na měření spotřeby teplé užitkové vody a spotřebovaného tepla na vstupu do objektu při centrálního rozvodu s cirkulačním okruhem.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁ R O K Y s 1. Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody ve vnitřní smyčce (8), která je napojená na centrální rozvod, s vodoměrem (1) na vstupní větvi (9) před prvním odběrním místem (3) a s vodoměrem (2) na vratné větvi (10) za posledním odběrním místem (3), kde oba vodoměry (1, 2) mají elektricky a/nebo elektronicky zpracovatelný výstup naměřené hodnoty a spotřeba se zjišťuje jako rozdíl hodnot naměřených dvěma vodoměry (1,2), vyznačující se tím, io že naměřená hodnota každého vodoměru (I, 2) se koriguje chybou odečtenou z individuální kalibrační křivky příslušného vodoměru (1,2) odpovídající průtoku určenému z časového průběhu naměřených hodnot výstupu vodoměru (1,2) při kalibračním měření.
2. 2. Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody podie nároku 1, vyznačující se tím, is že před zapojením vodoměrů (1, 2) do vnitřní smyčky (8) se každý vodoměr (1,2) individuálně kalibruje v celém předpokládaném rozsahu měřeného průtoku a průběh kalibrační křivky vyjadřující chybu měření v závislosti na aktuálním průtoku se uchová a/nebo přenese do paměti měřiče (Π).
3. 3. Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se používají vodoměry (1, 2) s pulzním výstupem naměřené hodnoty, který se zpracuje v měřiči (11) tak, že podle času, který uplynul mezi alespoň dvěma impulzy jednoho z vodoměru (1,2) měřič (11) vypočítá teoretický průtok vody příslušným vodoměrem (l, 2), z individuální kalibrační křivky určí odchylku měření příslušnou vypočítanému průtoku a hodnotu objemu, kte25 rá odpovídá jednomu impulzu, upraví o odchylku měření.
4. 4. Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že chyba měření se určí vícekrokovým postupem, kdy se při výpočtu průtoku zjišťovaného pro odečítání chyby měření z kalibrační křivky použije postupně zpřesňovaná
5. 5o hodnota protečeného objemu.

   5. Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že rozdíl naměřených hodnot vodoměrů (I, 2) se vypočítává v časových intervalech, během kterých se údaje z každého vodoměru (1,2) opravené o chybu měření kumu55 lují, přičemž délka Časových intervalů je určena nastavením v měřiči (11), výhodně podle hodnoty průtoků.
6. 6. Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že se snímačem (5) teploty měří teplota užitkové vody na vstupní větví (9),

   -to výhodné před prvním vodoměrem (1).
7. 7. Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 6, vyznačující se tím, že se snímačem (5) teploty měří teplota užitkové vody také ve vratné větvi (10).

   45
8. 8, Způsob měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 7, vyznačující se tím, že cirkulace vody ve vnitrní smyčce (8) se zastaví uzavíracím nebo škrticím prvkem (4) tehdy, kdy teplota vody na vratné větvi (10) přesáhne nastavenou hodnotu a/nebo kdy rozdíl teplot ve vstupní větvi (
9. 9) a vratné větvi (10) je menší než nastavení diference.

   >0 9. Použití způsobu měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 7 nebo 8 pro měření spotřeby tepla, vyznačující se tím, že z objemu vody protečeného vodoměrem (1) a naměřené teploty časově příslušné tomuto objemu vody se vypočítá spotřebované teplo a hodnota spotřebovaného tepla se sníží o teplo vypočtené z objemu vody protečeného vodoměrem (2) na vratné větvi (10) a z naměřené teploty časově příslušné tomuto objemu vody.

   -6 CZ 302728 B6
10. 10. Zařízení na měření spotřeby teplé užitkové vody způsobem podle některého z nároků 1 až 5, ve vnitřní smyčce (8), která je napojena na centrální rozvod, s vodoměrem (1) na vstupní větvi (9) před prvním odběrným místem (3) a s vodoměrem (2) na vratné větvi (10) za posledním odběrným místem (3), kde oba vodoměry (1,2) mají elektricky a/nebo elektronicky zpracovatelný výstup naměřené hodnoty pro zjištění spotřeby jako rozdílu hodnot naměřených dvěma vodoměry (1, 2), vyznačující se tím, že výstupy obou vodoměrů (1, 2)jsou propojeny s měřičem (11), který má paměť s uloženými individuálními kalibračními křivkami obou vodoměrů (1,2).
11. 11. Zařízení na měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 10, vyznačující se tím, že měřič (11) obsahuje paměť pro uchovávání naměřených a zpracovaných hodnot a/nebo stavů.
12. 12. Zařízení na měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že obsahuje snímač (5) teploty na vstupní větvi (9), výhodně před vodoměrem (1) a výhodně í snímač (5) teploty na výstupní větvi (10), přičemž snímače (5) teploty jsou propojeny s měřičem (11) a měřič (11) obsahuje funkci výpočtu spotřeby tepla.
13. 13. Zařízení na měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 12, vyznačující se tím, že pro zastavení průtoku ve vnitřní smyčce (8) zahrnuje alespoň jeden uzavírací nebo škrticí prvek (4) řízený ovládací jednotkou (6), která je spojena s alespoň jedním snímačem (5) teploty, výhodně i s měřičem (11), přičemž uzavírací nebo škrticí prvek (4) je umístěn na vratné větvi (10) za posledním odběrným místem (3) a/nebo na přemosťovacím potrubí (7), které spojuje vratnou větev (10) a vstupní větev (9) před vodoměrem (1) na vstupní větvi (9) a za vodoměrem (2) na vratné větvi (10).