CZ18336U1 - Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody - Google Patents

Description

Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody Oblast techniky

Technické řešení se týká měření spotřeby teplé užitkové vody a výhodně i měření spotřebovaného tepla na vstupu do objektu při centrálním rozvodu s cirkulačním okruhem.

Dosavadní stav techniky

Při centrálním rozvodu teplé užitkové vody je zdroj tepla vzdálený od odběrních míst a pro průběžné krytí tepelných ztrát na potrubí mezi zdrojem tepla a odběrním místem se používá cirkulační okruh, který i při nulovém odběru odběrního místa zabezpečuje v jeho blízkosti vodu s dostatečnou teplotou.

io Při použití cirkulačního okruhu je technicky možné měřit spotřeby jednotlivých odběrních míst umístěných v jednom objektu prostřednictvím samostatných vodoměrů pro každé odběrní místo. Takové uspořádání je nevýhodné, protože nesplňuje požadavky současné legislativy, která vyžaduje měření spotřeby na vstupu, tedy patě objektu, kde je měřidlo lehce kontrolovatelné a je méně vystavené riziku nedovolených měmotechnických zásahů.

Při jiném známém zapojení měření spotřeby teplé užitkové vody se používají dva vodoměry na patě objektu, kde je první vodoměr zapojený na vstupní větvi před prvním odběrním místem a druhý vodoměr je zapojený na vratné větvi za posledním odběrním místem. Teoreticky je možné při takovémto uspořádáni zjišťovat celkovou spotřebu teplé užitkové vody z rozdílu hodnot průtoků naměřených na obou vodoměrech. V praxi při dovolené ± 3 % chybě vodoměrů je toto uspořádání metrologicky nepřípustné. Relativní chyba objemu stanoveného rozdílem údajů obou vodoměrů může za určitých podmínek překročit i hodnotu 100%. Když je množství přecirkulované teplé užitkové vody přes oba vodoměry několikanásobně větší než množství skutečně odebrané vody ze všech odběrných míst daného objektu, chyba stanovení rozdílu objemu ze dvou vodoměrů se teoreticky může přiblížit až k dvojnásobku hranic dovolených chyb vodoměrů

6 %, vynásobená poměrem objemů přecirkulovaného objemu k celkovému odebranému objemu.

Například, když je přecirkulovaný objem lOx větší než množství skutečně odebrané vody, potom teoreticky se chyba stanovení množství odebrané vody prostřednictvím rozdílu hodnot ze dvou vodoměrů může blížit k 60 %. Při existujících dovolených chybách použitých vodoměrů může být skutečný odebraný objem vody menší než objem tvořený maximální dovolenou chybou z přecirkulovaného objemu.

Při rozdílných odchylkách vodoměrů a relativně malé spotřebě teplé užitkové vody může vyhodnocený rozdíl v naměřených hodnotách průtoků dvou vodoměrů vykazovat zápornou hodnotu spotřeby, což poukazuje na metrologický nedostatek tohoto zapojení.

Jsou známá řešení, při kterých se používá oddělený cirkulační okruh, který je prostřednictvím výměníku tepla vyhřívaný teplou užitkovou vodou venkovního okruhu. Spotřeba teplé užitkové vody, která se skutečně odebere v objektu na jednom a nebo na více odběrných místech se měří vodoměrem na potrubí, které spojuje vnitřní a venkovní cirkulační okruh. Toto uspořádání může být doplněné oběhovým čerpadlem, které je zapojené na vnitřním cirkulačním okruhu a zpětným ventilem na potrubí spojujícím vnitřní a venkovní okruh. Podobné zapojení s použitím výměníku tepla a bez zpětného ventilu je předmětem patentovaného spisu CZ 281807. Nevýhodou těchto řešení je nutnost použít výměník tepla, který se průtokem teplé užitkové vody zanáší a výměník tepla zvyšuje prostorové a montážní nároky. Navíc použité oběhové čerpadlo je v podstatě stálým spotřebičem elektrické energie bez ohledu na případný nulový odběr teplé užitkové vody. Podstata technického řešení

Uvedené nedostatky v podstatné míře odstraňuje sytém na měření spotřeby teplé užitkové vody ve vnitřní smyčce, která je napojená na centrální rozvod, s vodoměrem na vstupní větvi před

- 1 CZ 18336 Ul prvním odběrním místem a s vodoměrem na zpětné větvi za posledním odběrním místem podle tohoto technického řešení, kterého podstata spočívá v tom, že zahrnuje alespoň jeden řízený uzavírací anebo škrticí prvek, alespoň jeden snímač teploty a ovládací jednotku. Ovládací jednotka je spojená se snímačem teploty, který je umístěný na potrubí zpětné větve. Snímáním teploty teplé užitkové vody ve zpětné větvi za posledním odběrním místem je možné zjišťovat, zdaje potřebná cirkulace teplé užitkové vody ve vnitřní smyčce při odběrních místech, anebo má tato voda v blízkosti odběrních míst dostatečnou teplotu. Při použití jen jednoho snímače teploty je hraniční teplota předem nastavená. Ve výhodném uspořádání je systém opatřený dvěma snímači teploty, přičemž druhý snímač je na vstupní větvi před prvním odběrním místem a je spojený s ovládací jednotkou. Při takovémto uspořádání se potřeba cirkulace teplé užitkové vody zjišťuje z rozdílu teplot mezi dvěmi měřícími body. Ovládací jednotka může prostřednictvím uzavíracího nebo škrticího prvku ovládat průtok cirkulace a na začátku vyhodnocování nechá protékat teplou užitkovou vodu vnitřní smyčkou. Po nastaveném čase cirkulace opětovně ovládací jednotka přehodnotí teplotní rozdíl na vratné a vstupní větvi a při zjištěném rozdílu menším jako nasta15 vená hodnota, zastaví dále už nepotřebnou cirkulaci teplé užitkové vody. Zastavením cirkulace se zmenší celkový průtok procházející vodoměry, což pozitivně ovlivňuje přesnost měření spotřeby na jednotlivých odběrních místech. Technické řešení je založené na aktivním, především elektronickém vyhodnocení potřeby cirkulace teplé užitkové vody a jejím následném regulování tak, aby přes vnitřní smyčku ohraničenou vodoměry neprotékalo nadbytečné množství cirkulova20 né vody, která je potřebná jen na krytí tepelných ztrát. Je výhodné, když snímače teploty a ovládací jednotka jsou schopné měřit a zpracovávat teplotní rozdíl menší než 2 °C.

Uzavírací anebo škrticí prvek je umístěný na vratné větvi za posledním odběrním místem, výhodně v blízkosti vodoměru na vratné větvi. Jiným řešením může být umístění uzavíracího anebo škrticího prvku na přemosťovacím potrubí, které spojuje vratnou a vstupní větev a to před vodoměrem na vstupní větvi a za vodoměrem na vratné větvi. Ovládání takto umístěného uzavíracího anebo škrticího prvku je opačné než při přímém zapojení ve vratné větvi, což znamená, že na zastavení cirkulace teplé užitkové vody se uzavírací anebo škrticí ventil naplno otevře a teplá užitková voda cirkuluje přes přemosťovací potrubí mimo vnitřní smyčku ohraničenou vodoměry. Systém může být podle potřeby hydraulického vyvážení opatřený škrcením průtoku na vratné větvi, aby i při případně malém vlastním průtokovém odporu celé vnitřní smyčky vyvolalo otevření uzavíracího anebo škrticího prvku v podstatě zastavení cirkulace ve vnitřní smyčce.

Pro měření a vyhodnocování spotřebovaného množství teplé užitkové vody a měření spotřeby tepla může mít systém na měření spotřeby teplé užitkové vody ovládací jednotku doplněnou měřičem propojeným s oběmi vodoměry. Z rozdílu teplot na dvou snímacích bodech a z hodnot stavů vodoměrů je možné stanovit spotřebované teplo.

Je výhodné, když uzavírací anebo škrticí prvek je běžný elektromechanický ventil. Ovládací jednotka může být vyhotovená úpravou běžného měřice tepla s řízením ventilu.

Ve výhodném uspořádání může systém zahrnovat i měřič pro odečet stavu vodoměru anebo obou vodoměrů. V praxi se mohou použít běžně dostupné vodoměry s impulsním výstupem, které jsou propojeny s měřičem. V měřiči dochází ke sčítání a zpracování impulsů. Měřič je schopný přímo vyhodnotit rozdíly obou vodoměrů, což zvětšuje komfort obsluhy. Použití měřiče jako elektronického prvku se softwarovým vybavením na vyhodnocení stavu vodoměrů umožňuje do měřiče vložit kalibrační křivky vodoměrů. Zohlednění kalibračních křivek při výpočtu průtoků zvětšuje přesnost měření. Měřič vyhodnocuje výstupy z vodoměrů průběžně tak, že upraví každý výsledek z vodoměru o aktuální teoretickou chybu měření podle individuální kalibrační křivky vodoměru, která byla pro konkrétní vodoměr naměřená při různých hodnotách průtoku.

Je vhodné, když je měřič opatřený pamětí pro uchovávání naměřených údajů a zaznamenávání zjištěných stavů. Měřič a ovládací jednotka může tvořit jeden celek, který je vybavený displejem, například LCD displejem. Měřič a ovládací jednotka mohou být vzájemně komunikačně propojeny i v případě, že tvoří oddělené celky se samostatnou funkcionalitou.

CZ 18336 Ul

Je výhodné, když software měřiče je uzpůsobený pro oddělenou identifikaci měření pro uzavřený anebo otevřený systém. Dále je výhodné, když software měřiče bude uzpůsobený pro měření v otevřeném systému se vzájemným přiřazením výsledků měření (například průtokové množství, energie) a příslušných chyb. Tyto chyby mohou být vyhodnocené podle chyb a nejistot, které aktuálně vstupují do měření.

Všechny údaje z měřiče a/nebo ovládací jednotky mohou být dostupné přes displej anebo prostřednictvím komunikačního protokolu.

Pro zamezení vzniku náhlých změn v cirkulaci a pro efektivnější činnost systému může systém ve výhodném uspořádání obsahovat uzavírací anebo škrticí prvek na přemosťovacím potrubí, a také uzavírací anebo škrticí prvek za posledním odběrním místem. Systém v tomto uspořádání může pracovat tak, že v případě dosažení požadované teploty, resp. teplotního rozdílu na vratné větvi, se průtok uzavře a ventil přemosťovaciho potrubí se otevře. Hydraulické poměry cirkulace mohou zůstat zachované.

Při výpočtu spotřebovaného tepla je měřič schopný stanovit teoretické teplo potřebné na ohřev spotřebované vody z teploty studené vody díky uspořádání, při kterém je měřič propojený se snímačem teploty studené vody a zohledňuje teplotu studené vody, především studené vody v blízkosti napojení objektu s cirkulační smyčkou.

Systém podle tohoto technického řešení je schopný vyhodnocovat a uchovávat v paměti měřiče více parametrů procesů ve vnitřní smyčce, jako jsou například: rozdíl objemů protečených přes dva vodoměry, rozdíl objemů protečených přes dva vodoměry upravený podle hodnoty teoretické chyby z kalibrační křivky pro aktuálně vypočítaný průtok vodoměru, objemy protečené za stavu, kdy voda dosahovala předepsanou hodnotu teploty, rozdíly teplot na vstupu a výstupu vnitřní smyčky, teplo odebrané ve vnitřní smyčce, teoretické teplo potřebné pro ohřátí vody z teploty studené vody na skutečnou teplotu ve vnitřní smyčce, apod.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je blíže vysvětlené pomocí obrázků 1 až 4.

Na obrázku 1 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody s jedním snímačem teploty.

Na obrázku 2 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody s třemi snímači teploty a s měřičem.

Na obrázku 3 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody se dvěmi snímači teploty a s uzavíracím anebo škrticím prvkem na přemosťovacím potrubí.

Na obrázku 4 je znázorněný systém na měření spotřeby teplé užitkové vody se dvěma snímači teploty a s uzavíracími anebo škrticími prvky na zpětném i přemosťovacím potrubí.

Příklady provedení technického řešení

Příklad 1

Systém podle obrázku 1 obsahuje vodoměr i na vstupní větvi 9 v blízkosti napojení na centrální rozvod, vodoměr 2 na vratné větvi 10, ovládací jednotku 6, snímač 5 teploty a uzavírací anebo škrticí prvek 4. Vodoměry i a 2 jsou běžné vodoměry. Uzavírací anebo škrticí prvek 4 je tvořený elektromechanicky ovládaným ventilem a je zapojený před vodoměr 2 na vratné větvi J_0. Na povrch potrubí vratné větve J_0 před uzavíracím anebo škrticím prvkem 4 je sponou připevněný snímač 5 teploty a část potrubí se snímačem 5 teploty je tepelně zaizolovaná pro snížení vlivu venkovního prostředí. Snímač 5 teploty je spojený s ovládací jednotkou 6, která je řídícím spojem propojená s uzavíracím anebo škrticím prvkem 4.

CZ 18336 Ul

Systém podle příkladu č. 1 je použitý na měření spotřeby teplé užitkové vody v objektu se třemi odběrnými místy 3. Použití jen jednoho snímače 5 teploty představuje nejjednodušší řešení využívající podstatu technického řešení.

Po zjištění, jakou teplotu dodává centrální zdroj teplé užitkové vody se nastaví hraniční hodnota v ovládací jednotce 6. V tomto příkladě je v ovládací jednotce 6 nastavená hraniční hodnota 50 °C ± 5 °C při zohlednění referenční teploty 60 °C, kterou má voda při tepelném zdroji. Pokud je snímačem 5 teploty zjištěná na vratné větvi 10 teplota nižší než 45 °C, ovládací jednotka 6 otevře uzavírací anebo škrticí prvek 4 a umožní cirkulaci ve vnitřní smyčce 8 do té doby, než naměřená teplota dosáhne hodnotu 55 °C, kdy ovládací jednotka 6 uzavře uzavírací anebo škrticí prvek 4. V tomto stavuje v blízkosti odběrných míst 3 k okamžité dispozici teplá užitková voda s teplotou aspoň 55 °C a další cirkulace ve vnitřní smyčce 8 není potřebná. Snížením celkového průtoku cirkulované vody dosáhneme stav, při kterém je množství cirkulované vody menší anebo aspoň řádově porovnatelné s množstvím odebrané vody.

Uzavírací anebo škrticí prvek 4 má zavírací charakteristiku nastavenou tak, že i při skokovém ovládání je průběh otvírání a zavírání pozvolný pro zmenšení hydraulických rázů v potrubích. Použití jen jednoho snímače 5 teploty si vyžaduje, aby centrální zdroj dodával teplou užitkovou vodu v podstatě s konstantní teplotou, ne nižší než je hraniční hodnota nastavená v ovládací jednotce 6, to by docházelo k trvalé cirkulaci ve vnitřní smyčce 8.

Příklad 2

Systém podle obrázku 2 obsahuje vodoměr £ na vstupní větvi 9 v blízkosti napojení na centrální rozvod, vodoměr 2 na vratné větvi £0, ovládací jednotku 6, měřič 11, tři snímače 5 teploty a uzavírací anebo škrticí prvek 4. Vodoměry £ a 2 jsou běžné vodoměry s impulsním výstupem, které jsou propojeny s měřičem ££. Uzavírací anebo škrticí prvek 4 je tvořený ventilem, který je přes převod ovládaný elektrickým motorem aje zapojený před vodoměr 2 na vratné větvi £0. Ve vratné větvi 10 před uzavíracím anebo škrticím prvkem 4 a na vstupní větvi 9 před prvním odběrným místem 3 jsou umístěny snímače 5 teploty. V tomto příkladě jsou snímače 5 teploty vložené do ponorných pouzder v průtoku, aby se snížil vliv teploty venkovního prostředí. Oba snímače 5 teploty jsou spojené s ovládací jednotkou 6, která je řídícím spojem propojená s uzavíracím anebo škrticím prvkem 4. Měřič 11 a ovládací jednotka 6 tvoří jeden celek s LCD displejem a společnou pamětí pro ukládání naměřených a zpracovaných údajů.

Systém podle příkladu 2 je použitý na měření spotřeby teplé užitkové vody v bytovém objektu se sedmi byty a tedy se sedmi odběrnými místy 3. Každé odběrné místo 3 má vlastní vodoměr, kterého stav je použitý pro poměrné rozpočítání spotřeby celé vnitřní smyčky 8. Použití dvou snímačů 5 teploty umožňuje řízení systému bez nutnosti pevně nastavovat referenční teplotu centrálního zdroje teplé užitkové vody. V tomto příkladě ovládací jednotka 6 posuzuje rozdíl mezi hodnotami teplot na obou snímačích 5 teploty, a pokud je teplotní rozdíl menší než 1 °C, uzavře uzavírací anebo škrticí prvek 4.

V případě, že teplota zjištěná na zpětné větvi 10 je víc než o 1°C nižší než teplota zjištěná před prvním odběrním místem 3, ovládací jednotka 6 otevře uzavírací anebo škrticí prvek 4 a umožní cirkulaci ve vnitřní smyčce 8 do té doby než rozdíl naměřených teplot neklesne pod hodnotu 1 °C, kdy ovládací jednotka 6 uzavře uzavírací anebo škrticí prvek 4. V tomto stavu není potřebná další cirkulace ve vnitřní smyčce 8. Tímto uspořádáním dosáhneme stavu podobného jako v příkladě č. 1, kdy snížíme celkový průtok cirkulované vody a systém podle příkladu č. 2 se navíc lépe přizpůsobuje okamžitým teplotním poměrům v rozvodech teplé užitkové vody. Zároveň se vyloučí nežádoucí stav statistického nastavení teploty, kdy by mohlo docházet k trvalé cirkulaci ve vnitřní smyčce 8 následkem nízké teploty vody na vstupu. Zamezí se i trvalé cirkulaci ve vnitřní smyčce 8 v nočním čase, kdy centrální zdroj nedodává teplou vodu.

Systém podle tohoto příkladu obsahuje i měřič 11 pro odečet stavu vodoměrů £, 2 a výpočet tepla z teplotní hladiny studené vody £2. Měřič ££ s příslušným softwarovým vybavením vyhodnocuje rozdíly stavu obou vodoměrů £ a 2, přičemž při výpočtu zohledňuje kalibrační křivky

-4CZ 18336 Ul obou vodoměrů i a 2. Při zapojení byly použity vodoměry 1 a 2, ke kterým se před instalací měřením na zkušební lince získaly individuálně kalibrační křivky pro celý rozsah předpokládaných průtoků. Tyto kalibrační křivky jsou uložené v paměti měřiče 11. Měřič 11 je uzpůsobený pro oddělenou identifikaci měření pro uzavřený nebo otevřený systém a je uzpůsobený pro měření v otevřeném systému se vzájemným přiřazením výsledků měření a příslušných chyb. Tyto chyby jsou vyhodnocené podle chyb a nejistot, které aktuálně vstupují do měření.

Z naměřených a upravených hodnot vodoměrů J a 2 a z hodnot teplot průběžně zjišťovaných pomocí snímačů 5 teplot měřič 11 vypočítává teplo odebrané ve vnitřní smyčce 8. Systém podle tohoto příkladu je vybavený i třetím snímačem 5 teploty, který měří teplotu v potrubí studené ío vody 12, kterou bytový dům odebírá z centrálního rozvodu. Zohledněním teploty studené vody je měřič U schopný vyhodnotit teoretické teplo, které bylo potřebné vynaložit na ohřev studené vody 12 na skutečnou teplotu teplé vody odebrané ve vnitřní smyčce 8.

Všechny údaje z měřiče JJ. a ovládací jednotky 6 jsou dostupné přes LCD displej a prostřednictvím komunikačního protokolu.

Příklad 3

Systém podle obrázku 3 obsahuje vodoměr i na vstupní větvi 9 v blízkosti napojení na centrální rozvod, vodoměr 2 na vratné větvi JO, ovládací jednotku 6, dva snímače 5 teploty, přemosťovací potrubí 7 a uzavírací anebo škrticí prvek 4. Uzavírací anebo škrticí prvek 4 je zapojený v přemosťovacím potrubí 7, které spojuje vstupní větev 9 a vratnou větev 10, a to před vodoměrem 1 na vstupní větvi 9 a za vodoměrem 2 na vratné větvi JO. Ve vratné větvi 10 u vodoměru 2 a na vstupní větvi 9 před přemosťovacím potrubím 7 jsou umístěné snímače 5 teploty. Systém podle tohoto příkladu č. 3 se od předcházejících příkladů odlišuje tím, že je opatřený přemosťovacím potrubím 7, na kterém je umístěný uzavírací anebo škrticí prvek 4.

V tomto příkladě ovládací jednotka 6 posuzuje rozdíl mezi hodnotami teplot na obou snímačích

5 teploty a pokud je teplotní rozdíl menší než 2,5 °C, otevře uzavírací anebo škrticí prvek 4, tím se zmenší, případně až zastaví cirkulace vody ve vnitřní smyčce 8 a voda proudí především anebo jen přes přemosťovací potrubí 7. Řízení uzavíracího anebo škrticího členu 4 je tedy opačné než v příkladech č. 1 a 2. V případě, že vnitřní smyčka 8 nemá dostatečné vlastní škrcení průtoku vlivem průtokového odporu potrubí, může být za posledním odběrním místem 3 navíc opatřená i nastavitelným škrticím ventilem, kteiým je možné nastavit průtokový odpor celé vnitřní smyčky 8 tak, aby po otevření uzavíracího anebo škrticího prvku 4 na přemosťovacím potrubí 7 došlo k zastavení anebo alespoň podstatnému omezení průtoku vody ve vnitřní smyčce 8. Použitím přemosťovacího potrubí 7 a regulací průtoku v něm dosáhneme stavu, kdy uzavírání a otvírání uzavíracího anebo škrticího prvku 4 nezpůsobuje tlakové rázy přenášené do rozvodo35 vého potrubí. Systém v tomto příkladu se potom projevuje jako přechodný pro nucenou cirkulaci z rozvodového potrubí ve všech stavech řízení systému.

Příklad 4

Systém podle obrázku 4 obsahuje dva snímače 5 teploty a dva uzavírací anebo škrticí prvky 4, přičemž jeden je umístěný na vratné větvi 9 a druhý na přemosťovací větvi 10. Ovládací jednotka

6 řídí uzavírací anebo škrticí prvky 4 v protichůdném smyslu, přičemž průběhy jejich otevření se částečně překrývají a jejich otvírání anebo zavírání je postupné pro zamezení hydraulických rázů. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle tohoto příkladu je opatřen i měřičem 11, který tvoří s ovládací jednotkou 6 nedělitelný celek se společným softwarovým vybavením. LCD displejem, klávesnicí a konektory pro obslužné a servisní činnosti. Do tohoto celku vcháze45 jí výstupy z obou vodoměrů 1 a 2.

Měřič li počítá a zpracovává impulsy z obou vodoměrů i a 2, přičemž tyto hodnoty upravuje podle individuálních kalibračních křivek vodoměrů 1 a 2, které má uložené v paměti.

-5CZ 18336 Ul

Software měřiče 11 a ovládací jednotky 6 je uzpůsobený pro oddělenou identifikaci měření pro uzavřený anebo otevřený systém. Software měřiče _H při měření v otevřeném systému přiřazuje k výsledkům měření i příslušné chyby podle chyb a nejistot, které aktuálně vstupují do měření. Všechny údaje z měřiče 11 a ovládací jednotky 6 jsou dostupné přes displej a přes konektory prostřednictvím komunikačního protokolu.

Průmyslová využitelnost

Průmyslová využitelnost je zřejmá. Podle tohoto technického řešení je možné průmyslově vyrábět, sestavovat, montovat a používat systémy měření spotřeby teplé užitkové vody a spotřebovaného tepla na vstupu do objektu u centrálního rozvodu s cirkulačním okruhem.

Claims (12)

1. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody ve vnitřní smyčce (8), která je napojená na centrální rozvod, s vodoměrem (1) na vstupní větvi (9) před prvním odběrním místem (3) a s vodoměrem (2) na vratné větvi (10) za posledním odběrním místem (3) vnitřní smyčky (8), vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň jeden řízený uzavírací anebo škrticí prvek

15 (4), alespoň jeden snímač (5) teploty a ovládací jednotku (6) spojenou se snímačem (5) teploty umístěným na vratné větvi (10) za posledním odběrním místem (3), výhodně u vodoměru (2), přičemž uzavírací anebo škrticí prvek (4) je ovládaný ovládací jednotkou (6) a je umístěný na vratné větvi (10) za posledním odběrním místem (3) a/nebo na přemosťovacím potrubí (7), které spojuje vratnou větev (10) a vstupní větev (9) před vodoměrem (1) na vstupní větvi (9) a za

20 vodoměrem (2) na vratné větvi (10).

2. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 1, vyznačující se tím, že ovládací jednotka (6) je spojená s druhým snímačem (5) teploty, který je umístěný na vstupní větvi (9) před prvním odběrným místem (3), výhodně před vodoměrem (1).

3. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 1 nebo 2, vyznačující

25 se tím, že zahrnuje měřič (11), který je spojený s oběma vodoměry (1, 2) pro měření a vyhodnocování spotřebovaného množství teplé užitkové vody z rozdílu výstupních hodnot vodoměrů (1,2) a/nebo pro měření tepla odebraného ve vnitřní smyčce (8) a vodoměry (1, 2) mají výstup zpracovatelný měřičem (11), výhodně pulsní výstup.

4. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle nároku 3, vyznačující se

30 t í m , že v měřiči (11) jsou uložené kalibrační křivky vodoměrů (1,2) průběžně zohledněné při výpočtu spotřeby pro zvýšení přesnosti vyhodnocení údajů vodoměrů (1,2).

5. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že uzavírací anebo škrticí prvek (4) je elektromechanický ventil.

6. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 1 až 5,

35 vyznačující se tím, že ovládací jednotka (6) je tvořená měřičem tepla s řízením ventilu.

7. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že měřič (11) tvoří s ovládací jednotkou (6) společný celek s displejem a komunikačním rozhraním.

-6CZ 18336 Ul

8. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 3 až 7, vyznačující se tím, že měřič (11) a/nebo ovládací jednotka (6) obsahují paměť pro uchovávání naměřených a zpracovaných hodnot a/nebo stavů.

9. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 1 až 8, 5 vyznačující se tím, že ovládací jednotka (6) a snímače (5) teploty jsou uzpůsobené pro měření a vyhodnocování teplotních rozdílů menších než 2 °C.

10. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že ovládací jednotka (6) a/nebo měřič (11) jsou vybavené software pro oddělenou identifikaci měření pro uzavřený a nebo otevřený systém a přiřazení io příslušných aktuálně vstupujících chyb a nejistot měření k výsledkům měření.

11. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že údaje z ovládací jednotky (6) a/nebo měřiče (11) jsou přístupné přes komunikační rozhraní a/nebo displej.

12. Systém na měření spotřeby teplé užitkové vody podle některého z nároků 3 až 11, 15 vyznačující se tím, že zahrnuje snímač (5) teploty studené vody (12) přiváděné do místa vnitřní smyčky (8).