CZ302639B6

CZ302639B6 - Zpusob merení výkonu zažívacího traktu prežvýkavcu, zejména pri zjištování stravitelnosti krmiv

Info

Publication number: CZ302639B6
Application number: CZ20100627A
Authority: CZ
Inventors: Kolár@Ladislav; Kužel@Stanislav; Peterka@Jirí; Volfová@Katerina
Original assignee: Jihoceská univerzita v Ceských Budejovicích, Zemedelská fakulta
Priority date: 2010-08-19
Filing date: 2010-08-19
Publication date: 2011-08-10
Also published as: CZ2010627A3

Abstract

Pri zpusobu merení výkonu zažívacího traktu prežvýkavcu, zejména pri zjištování stravitelnosti krmiv se zmerí hodnota anaerobní rozložitelnosti nebo stupen lability organické hmoty urceného množství krmiva pred vstupem do zažívacího traktu a po pruchodu zažívacím traktem v organické hmote výkalu. Výkon se stanoví jako rozdíl namerených hodnot vztažený na dané množství krmiva.

Description

Způsob měření výkonu zažívacího traktu přežvýkavců, zejména při zjišťování stravitelnosti krmiv

Oblast techniky

Vynález se týká oblasti zemědělství, chovu skotu a dalších přežvýkavců, konkrétně způsobu měření a hodnocení výkonu zažívacího traktu přežvýkavců, používaného zejména pro zjišťování stravitelnosti krmiv.

Dosavadní stav techniky

Při hodnocení stravitelnosti a kvality krmiv a jejich vhodnosti pro jednotlivé druhy přežvýkavců, zejména skotu, se v současné době postupuje tak, že se invazivním chirurgickým postupem zavede zvířeti zvenčí do trávicího traktu sonda, kterou se sleduje postup trávení krmivá, kterým je zvíře krmeno. Při tomto způsobu se během procesu trávení postupně z trávicího traktu odebírají vzorky trávicích šťáv, ze kterých se provádění enzymologické rozbory, jejichž výsledky se následně převádějí na hodnoty odpovídající stravitelnosti krmivá. Zavedení sondy i odběr vzorků během vlastního měření znamená pro pokusné zvíře značnou stresovou zátěž.

Na stravitelnost krmivá obecně má vliv celá řada faktorů, včetně např. způsobu ustájení, podávání čí nepodávání léčiv, druhu léčiv, druhu krmivá, a v neposlední řadě celkový fyziologický stav zvířete ajeho stresové zatížení. V praxi se ukazuje hodnocení stravitelnosti krmiv za stresových podmínek vyvolaných trvalým chirurgickým zákrokem do těla zvířete jako nevyhovující, neboť hodnoty stravitelnosti stanovené ve fyziologicky stresové situaci jsou zcela jiné, než u zvířat která nejsou takovému stresu vystavena, lnvazivní metoda je natolik nešetrná ke zvířeti, že pokusné zvíře je zpravidla nutno vzhledem kjeho zdravotnímu stavu po experimentu odeslat na porážku.

Úkolem vynálezu je vytvoření takového způsobu měření, který by byl šetrný ke zvířatům, odstranil by provádění invazivních chirurgických zákroků a umožnil by s dostatečnou přesností sledování trávicího procesu přežvýkavců v nestresových fyziologických podmínkách.

Podstata vynálezu

Podstata vynálezu je založena na myšlence, že ve fyziologicky ustáleném stavu (stejné krmení, stejné dávky, žádné stres vyvolávající změny) lze zažívací trakt přežvýkavců považovat za bioreaktor a využití krmiv za enzymatickou reakci. Pak srovnáním podílů anaerobní rozložitelnosti a nerozložitel nosti krmivá s podíly anaerobní rozložitelnosti a nerozložitel nosti výkalů lze posoudit výkon bioreaktoru - úroveň funkce celého zažívacího traktu. Pak také jakákoliv změna jakéhokoliv faktoru, kteiý má vliv na ustálený stav (např. podání léčiva zvířeti, stres, doba laktace, infekce nemocí atd.) se projeví na porušení původní rovnováhy mezi krmivém a výkaly ve stupni anaerobní rozložitelnosti a vliv tohoto faktoru se dá kvantifikovat. Obdobně lze porovnávat krmivo a výkaly z hlediska stupně lability organické hmoty, i když s menší přesností.

Podstata vynálezu tedy spočívá v tom, že výkon zažívacího traktu přežvýkavců, zejména při zjišťování stravitelnosti krmiv, a vlivu faktorů ovlivňujících trávení, se měří tak, že před vstupem krmivá do zažívacího traktu měří hodnota anaerobní rozložitelnosti nebo stupeň lability organické hmoty určeného množství krmivá, a následně se po průchodu krmivá zažívacím traktem měří hodnota anaerobní rozložitelnosti nebo stupeň lability organické hmoty výkalů, přičemž hodnoty a výkon zažívacího traktu se stanoví jako rozdíl naměřených hodnot, vztažený na určené množství krmivá.

- 1 CZ 302639 B6

Krmivo jako organická hmota přívodního původu má své labilní a stabilní frakce. Mezi oběma těmito skupinami frakcí jsou frakce anaerobně rozložitelné, ke kterým rovněž patří také všechny frakce labilní. Nejvíce labilní frakce lze extrahovat studenou vodou, méně labilní frakce se extrahují za použití horké vody, alkoholu nebo solí, nejméně labilní frakce působením enzymatických systémů.

Ve výkalech skotu resp. přežvýkavec je obsah labilních frakcí organické hmoty zanedbatelný, ale obsah anaerobně rozložitelné frakce na rozhraní lability a stability organické hmoty je analyticky využitelný a různý. Je závislý nejen na jakosti krmivá a jeho množství, ale také na všech faktoio rech enterické fermentace a dějích, které určují trávení přežvýkavců.

Z toho je zřejmé, že hodnoty anaerobní rozložitelnosti, které vyjadřují podíl rozložitelné a nerozložitelné hmoty v podmínkách anaerobní digesce, jsou odlišné od hodnot vyjadřujících stupeň lability organické hmoty, neboť se jedná o stanovení obsahů odlišných frakcí. Zatímco pojem stupeň lability organické hmoty zahrnuje pouze frakce labilní, pojem anaerobně rozložitelné zahrnuje i některé frakce stabilní.

Anaerobně rozložitelná frakce jakékoliv organické hmoty v anaerobním prostoru za přítomnosti hydrolytických enzymů poskytuje své lipidy, proteiny a póly sacharidy v acidogenní fázi souboru

2o procesů k přeměně na alifatické karbonové kyseliny a jednoduché cukry, z nichž dále vzniku CO₂a H₂ činností acidogenních mikroorganismů. Oba hlavní substráty jsou pak acetotrofními a hydrogen trofní mí methanogeny konvertovány na methan. Při trávení přežvýkavců dochází k stejnému sledu reakcí, a to vede k základní myšlence vynálezu, že v systémovém pojetí ustáleného stavu lze zažívací trakt přežvýkavce považovat za anaerobní bioreaktor a provést tak jeho výpočet. Je nutno přitom vyřešit otázku, zda z prvkové bilance forem uhlíku se dá sledovat průběh bioreakce a jaké měření je nutné za podmínky, že vzniká biomasa i produkt. Produktem jsou v tomto případě více či méně využité zdroje uhlíku na výstupu, tedy výkaly.

Problém lze řešit sestavením hmotnostní bilance bioreaktoru.

a) Bilanční schéma bioreaktoru

Po uplynutí integrálního bilančního období obsahuje bioreaktor biomasu, výkaly, vodu, využité a nevyužité krmivo, plyny.

-2 CZ 302639 B6

Jednotlivými proudy jsou látky vystupující v bioreakci, nikoli vlastní procesní proudy. Fiktivní reakční proudy nejsou uvedeny, neboť se předpokládá, že problém je řešitelný na základě hmotnostní bilance prvků.

Jako bilancované složky definujeme prvky 1-C, 2—Η, 3-N a 4-0.

Matice zadání má tvar:

j ->	1	2	3	4	5	6	7
Ψ i m/kg	?	?	?	?	?	?	?
1-C	Xl.l	Xl.2	0	Xi.4	Xl.5	Xl,6	0
2-H	X_2J	X2.2	X₂,3	X2.4	X₂.5	X₂,6	X27
3-N	X3.1	X3.2	0	X3.4	X3.5	0	0
4-0	X4.1	X4.2	X4.3	X4.4	X4.5	X4.6	X47

Maticový zápis soustavy bilančních rovnic je:

-m,

Λ

7 A

- m₂

X1.1

Xl.2

0

X..4

Xl.5

X..6

0

- m₃

0

X2.1

X?,2

X2.3

X2.4

X2.5

X?,6

Χχ7

>

tnj

0

X3.1

X.1.2

0

X3.4

Xj.s

0

m_s

0

X4.1

X<2

X4.3

X4.4

X4.3

X4.6

X<7

0

nrc<í

L J

m₇

v

J

Pokud je matice koeficientů známá, pak soustava obsahuje sedm neznámých hmotností pro 4 nezávislé bilanční rovnice hmotnosti prvků. Z bilance jsou tedy stanovitelné 4 údaje množství a 3 údaje množství látek je nutno měřením zjistit. Protože měření m₆ (produkce bioplynu v zažívacím traktu) se projeví ve změně formy C v mi a m<, je možno toto měření zcela vyloučit. Měření množství vody je v celém systému problematické, je ve vstupu i výstupu a potom m₃ a m₇ vyloučit sledováním jen sušiny mi a m₅. Hodnoty m₂ a m₄ jsou součástí mi a m₅. Akumulovaná hodnota in₄ (nárůst biomasy zvířete) je v bilančním období zanedbatelná). Lze tedy konstatovat, že průběh bioreakce v zažívacím traktu přežvýkavců lze spolehlivě popsat jen stanovením změn kvality a kvantity uhlíku v sušině hmotnosti složek mi a m₅, tedy krmivá a výkalů v určeném bilančním období.

K stanovení množství uhlíku se běžně používá jako měrná jednotka množství kyslíku, nutné kjeho chemické oxidaci, čili CHSK (chemická spotřeba kyslíku). Kvalita uhlíku se hodnotí podle anaerobní rozložitelnosti a její změně ve složkách mi a m₅, takže není třeba ani měřit hmotnosti těchto složek. Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se hodnoty anaerobní rozložitelnosti vzorku krmivá (DC-K) a vzorku výkalů (DC-V) zjistí níže popsaným postupem;

Anaerobní rozložitelnost je dána vztahem:

C,

D_c =-. 100

C_s

- j CZ 302639 B6 kde

C_s = celkový obsah C ve vzorku

C· — obsah C v methanolu, uvolněném při měření anaerobní rozložitelnosti Hodnota C_g se vypočítá ze substrátové produkce methanu V_CH4s:

p V_CH4S io C_g =- (Protože 1 mol CH₄ obsahuje 12 g C)

RT kde

1- teplota (°K)

R = plynová konstanta

P - tlak

Vch4s ~ objem vyprodukovaného methanu po odečtení endogenní produkce inokulem z celkové produkce

Následně se zjištěné hodnoty (DC-K) a (DC-V) navzájem porovnají propočtem na stejnou hod25 notu CHSK.

Přitom anaerobně rozložitelnou frakci výkalů a krm i v nelze ztotožňovat s frakcí labilních organických látek, která je jen jednou z částí skupiny anaerobně rozložitelné frakce. Markantním rozdílem je skutečnost, že labilní frakce, stanovené hydrolyticky či oxidimetricky, jsou ve výkalech so méně závislé na množství a jakosti krmiv a na dalších podmínkách života zvířat. Naopak anaerobně rozložitelnou frakci nacházíme ve výkalech v mnohem širším intervalu hodnot a výkaly se obecně množstvím anaerobně rozložitelné frakce významně liší. Je nutno počítat s tím, že kvalita analytických výsledků stanovení anaerobní rozložitelnosti je velmi závislá na kvalitě ínokula.

Experimentální zkušenosti však ukazují, že tomu tak není, pravděpodobně proto, že substrátová produkce metanu V_Ch₄s a obsah uhlíku v plynné fázi testu metanogenní aktivity (TMA) se vypočítává se současným odečtením endogenní produkce metanu inokulem. Velmi významným faktorem kvality analytických fakt je však teplota kultivace při TMA. Je tedy nutno metodu považovat za uzanční a přísně dodržovat podmínky práce, stanovené při měření metody a zařízení, mají-li být výsledky srovnatelné.

V dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu, které je sice méně přesné ale mnohem levnější, se nehodnotí anaerobně rozložitelné frakce, ale stupeň lability organické hodnoty ve vzorku krmivá S_LK a stupeň lability organické hmoty ve vzorku výkalů S_Lv- Tyto hodnoty se stanoví hydro ly zač ní nebo oxidační metodou, při které se stanoví procentní podíl uhlíkatých látek vybraných labilních frakcí ve vztahu k celkovému obsahu uhlíku sušiny vzorku, a následně se naměřené hodnoty S_LK a S_LK navzájem porovnají přepočtem na stejnou hodnotu CHSK.

Způsob sledování a srovnání anaerobní rozložitelnosti nebo stupně lability organické hmoty krmiv a výkalů přežvýkavců podle vynálezu na rozdíl od dosud využívaných metod, je vhodný pro sledování jevů, spojených s činností zažívacího traktu zvířat, protože je těmito jevy ovlivnitelný, má dostatečné rozpětí měřených hodnot, je uspokojivě reprodukovatel ný, ale i pracovně snadný a jednoduchý. Výhoda spočívá i v tom, že pokusná zvířata nejenom že nejsou týrána, ale měření je ani neobtěžuje.

-4CZ 302639 B6

Příklady provedení vynálezu

Rozumí se, že dále popsané a zobrazené konkrétní příklady uskutečnění vynálezu jsou přestavovány pro ilustraci, nikoli jako omezení příkladů provedení vynálezu na uvedené případy. Odborníci znalí stavu techniky najdou nebo budou schopni zjistit za použití rutinního experimentování větší či menší počet ekvivalentů ke specifickým uskutečněním vynálezu, která jsou zde speciálně popsána. I tyto ekvivalenty budou zahrnuty v obsahu následujících patentových nároků.

Příklady postupu při měření výkonu zažívacího traktu přežvýkavců:

Homogenní měřená skupina zvířat je nejprve krmena ad libitum krmivém A, jehož stravitelnost je známa a je stejná, jako stravitelnost krmivá B, které je krmeno následně.

V určené dávce krmivá (zde ad libitum) je CHSK krmivá x g O_?/g sušiny krmivá. Z toho lze snadno vypočítat celkové do zvířete dodané organické látky, charakterizované CHSK. Tím je vyjádřena kvantita, tj. zatížení zažívacího traktu zvířete. Anaerobní rozložitelnost tohoto krmivá je (D(—K) - 42 %, tedy krmivo obsahuje 42 % rozložitelné a 58 % nerozložitelné organické hmoty v podmínkách anaerobní digesce.

Ve vzorku výkalů je určena CHSK y g O₂/g sušiny. Není nutno množství výkalů měřit a postačí stanovit je anaerobní rozložitelnost (D_c — V) výkalů, protože k poznání práce reaktoru (zažívacího traktu zvířete) stačí jen sledovat poměr anaerobně rozložitelné a nerozložitelné frakce. Např. hodnota (D_c — V) výkalů je 15 %. Znamená to, že množství rozložitelných složek se ve zvířeti při daném zatížení zažívacího ústrojí v dané časové jednotce snížilo o 42-15=27% a pochopitelně stabilní složky se rovněž zvýšily o 27 %, tedy z 58 na 85 %.

Když je měření zopakováno s krmivém B o stejné stravitelnosti, jako krmivo A, výsledné snížení labilních složek po průchodu zvířetem je 25%. Rozdíl 27-25= 2% může být experimentální chyba nebo mít jinou příčinu.

Pokud se nyní sníží dávka krmivá A z množství ad libitum na nějakou nižší, určenou hladinu, charakterizovanou nižší CHSK, pak nebude-li snížení extrémní, bude při menším zatížení bioreaktor pracovat s vyšší účinností. Např. bude zjištěno, že v tomto režimu je anaerobní rozložitelnost (D_c ~ K) krmivá A 42 %, tedy stejná, jako v prvním měření, ale anaerobní rozložitelnost (Dc - V) výkalů je už nikoli 15 %, ale jen 8 %. Rozdíl, tj. 42-8 = 34 % je zvýšené využití způsobené sníženým zatížením o 7 %. Další měření bude provedeno se sníženým zařízením reaktoru (zažívacího traktu) s krmivém B. (Dc - V) výkalů je 17 %, tedy stejná, jako v pokusu s plným zatížením enzymatického reaktoru (zažívacího traktu). Při hodnocení stravitelnosti krmiv A a B lze tedy dospět k závěru, že při stejné stravitelnosti krmivá A a B je krmivo B horší, protože ani vyšší aktivitou enzymatického reaktoru, vyvolanou nižším zatížením se množství odbouraných aerobně rozložitelných látek už nezvýší.

Podobným způsobem je možné ze změn rovnovážného stavu sledovat jakékoliv procesy, které jsou spojeny s využitím krmiv v zažívacím traktu zvířat - třeba vliv délky laktace atd.

V následující tabulce jsou uvedeny příklady výsledků měření anaerobní rozložitelnosti krmivá (pastvy) a výkalů na zařízení OXi TOP CONTROL a měření chemické rozložitelnosti výkalů pomocí jedno hydrolytické metody a dvou oxidačních metod v osmi souborech pokusných zvířat označených A-H.

Tab. 1: Anaerobní rozložitelnost fytomasy krmivá DC-K, anaerobní rozložitelnost výkalů D_c -V, jejich rozdíl v % v souborech A, B, C, D, E, F, G, H. Chemická rozložitelnost výkalů (stupeň lability organické hmoty S_LV) v souborech A až H při hydrolytické metodě (Rovira et Vallejo

- 5 CZ 302639 B6

2002) a při dvou oxidačních metodách (Chán et al. 2001, Blair et al. 1995). (Interval spolehlivosti průměru pro n = 6 a a = 0,05).

Soubor	D_c-K [%]	D_c-V [%]	Rozdíl (D_c - K) - (D_c - V)	Stupeň lability organické hmoty výkalů Slv
Rovira et Vallejo (2002) [%3	Chán et al. (2001) [%]	Blair et al. (1995) [K]
Λ	53 ±7,2	36 ±5,1	17	3 ±0,5	12 + 1,3	6 ±0,7
B	41 ±6,8	17 ±2,5	24	3 ±0,4	15 ±1,4	4 ± 0,6
C	58 + 7,7	30 ±4,1	28	4 ±0,4	15 ±1,2	5 ±0,7
D	67 ±9,2	54 ± 6,3	13	5 + 0,4	18 ± 1,5	5 ±0,4
E	62 ± 8,3	31 ±5,0	31	4 ±0,5	19 ± 1,4	6 ±0,6
F	45 ± 6,5	30 + 4,8	15	4 ±0,4	17 ± 1,5	5 ±0,6
G	40 ± 6,4	28 ± 4,0	12	2 ±0,3	10 ± 1,1	3 ±0,5
H	34±5,1	24 ± 3,9	10	3 ±0,4	16 ± 1,2	5 ±0,5

V tab. 1 je za chemickou rozložitelnost stanovující stupeň lability organické hmoty S_LV hydrolytickou metodou dle Roviry et Vallejo (2002) považováno podíl % uhlíku 1. frakce LP I (frakce nej labilnějších snadno rozložitelných organických látek) z celkového obsahu uhlíku TOC (totální organický uhlík) sušiny vzorku. Dle oxidační metody Chana et ai. (2001) je za chemickou rozloio žitelnost fytomasy považován procentický podíl součtu % uhlíku 1. a 2. frakce z celkového uhlíku TOC sušiny vzorku.

Při jiné oxidační metodě Blair et al. (1995) je metodou pro stanovení stupně lability oxidace neutrální 33 nM roztokem KMNOj hodnota POC (Permengenate - Oxidizable Carbon) mg'^lg'¹ za 1 hodinu reakce.

Jak je zřejmé z tabulky, měření anaerobní rozložitelnosti je přesnější. Problémem je však cena měřicího zařízení. Kompletní měřicí zařízení pro tuto metodu Oxi Top Control 12 An firmy Merck k současnému měření 12 vzorků včetně dekodéru, 12 měrných lahví s infračervenými vysílači změn tlaku a PC programem ACHAT představuje značné investiční náklady, a tím je pro radu pracovišť cenově nedostupné. Další náklady představují drahé chemikálie, např. inhibitor nitrifikace atd. Z tab. 1 je zřejmé, že rozsah intervalu pro levnou oxidační metodu Chana et al. k stanovení chemické rozložitelnosti je zhruba 10 % a tedy asi poloviční, než interval anaerobní rozložitelnosti. To znamená, že namísto měření anaerobní rozložitelnosti lze sledovat výkon zažívacího traktu přežvýkavců i měřením stupně lability organické hmoty, avšak zhruba s poloviční přesností měření. ^V

V tab. 1 jsou uvedeny hodnoty anaerobní rozložitelnosti D_c - K vzorků pastvy z lokalit A...H. Lze se přesvědčit, že výsledky anaerobní rozložitelnosti krmivá D_c - K (pastevních porostů) jsou obecně podstatně vyšší, než hodnoty chemické rozložitelnosti stanovující běžný stupeň org. hmoty, což potvrzuje, že anaerobně rozložitelné organické látky organické hmoty obsahují kromě labilních organických látek schopných hydrolýzy a oxidace i podíl další, odolnější frakce, tedy

-6CZ 302639 B6 frakce stabilnější. Při tom je zajímavé, že pořadí vzorků podle chemické rozložitelnosti je až na jedinou výjimku zachováno i při řezání podle anaerobní rozložitelnosti:

DECAFBGH

DECAF=GBH

V tab. 1 je uvedena chemická rozložitelnost vyjadřující stupeň lability organické hmoty výkalů Slv zvířat souborů A - H. Ukázalo se, že obsah labilní organické frakce na rozdíl od ťytomasy krm i v je velmi nízký při aplikaci hydrolytické metody i oxidačních metod a že kolísá ve velmi úzkém intervalu. Lze tedy obecně konstatovat, že výkaly obsahují labilní organických látek velmi málo a velmi zhruba stejné množství, bez ohledu na podmínky transformace organické hmoty v zažívacím traktu zvířat a bez ohledu na jakost krmivá.

Na rozdíl od chemické rozložitelnosti výkalů anaerobní rozložitelnosti výkalů D_c - V v souborech A.....H má podstatně vyšší hodnoty a tyto hodnoty jsou poměrně dosti rozdílné (tab. 1),

Svědčí o tom zjištěné rozdíly (Dc - K) - (D_c - V). Anaerobní rozložitelnost výkalů (D_c - V) je vždy nižší, než anaerobní rozložitelnost krm i v a tohoto poznatku by bylo možno dále výzkumně využít. V souboru A.....H největší rozdíl (D_c - K.) - (Dc — V) byl nalezen v souboru E, nejnižší v souboru H. Jak bylo uvedeno výše, fytomasa porostu H byla nej stabilnější při sledování anaerobní i chemické rozložitelnosti. Sledujme nyní největší rozdíl D_CP—D_CV. Byl dosažen v souboru E, zatímco nej lepší rozložitelnost organické hmoty krmivá, potvrzená shodně anaerobní a chemickou rozložitelností, byla nalezena v souboru D. To znamená, že příčinou nízkého rozdílu (D_c - K) - (D_c - V) v souboru D není malá labilita organických látek krmivá, ale nějaká jiná, příčina horšího využití krmivá zvířaty souboru D.

Průmyslová využitelnost

Způsob měření podle vynálezu lze využít ke stanovení výkonu zažívacího traktu přežvýkavců, zejména pri zjišťování stravitelnosti různých druhů krm i v a vyhodnocení vlivů různých faktorů ovlivňujících trávení.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob měření výkonu zažívacího traktu přežvýkavců, zejména při zjišťování stravitelnosti krm i v a vlivu faktorů ovlivňujících trávení, vyznačující se tím, že před vstupem krmivá do zažívacího traktu se změří hodnota anaerobní rozložitelnosti nebo stupeň lability organické hmoty určeného množství krmivá, a následně se po průchodu krmivá zažívacím traktem změří hodnota anaerobní rozložitelnosti nebo stupeň lability organické hmoty výkalů a výkon zažívacího traktu se stanoví jako rozdíl naměřených hodnot, vztažený na dané množství krmivá.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že hodnoty anaerobní rozložitelnosti ve vzorku krmivá (DCK) a ve vzorku výkalů (DC-V) se stanoví jako podíl c,

D_c = —-- * 100

C_s kde

- 7 CZ 302639 B6

C_s - celkový obsah C ve vzorku krmivá nebo výkalů, zjištěný jako hodnota CHSK (chemická spotřeba kyslíku)

C_g - obsah C v methanu, uvolněném při měření anaerobní rozložitelnosti vzorku, krmivá nebo výkalů, stanovený podle vztahu

12 * p * V_ctl4s =RT kde

T = teplota (°K)

R = plynová konstanta

P = tlak

V_Ci us = objem vyprodukovaného methanu po odečtení endogenní produkce inokula z celkové produkce a následně se hodnoty (DC-K) a (DC-V) navzájem porovnají přepočtem na stejnou hodnotu CHSK.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že stupeň lability organické hmoty ve vzorku krmivá S_{[ K} a stupeň lability organické hmoty ve vzorku výkalů S_Lv se stanoví hydrolyzační nebo oxidační metodou, při které se stanoví procentní podíl uhlíkatých látek vybraných labilních frakcí ve vztahu k celkovému obsahu uhlíku sušiny vzorku, a následně se naměřené hodnoty Si.k a S_{[ V} navzájem porovnají přepočtem na stejnou hodnotu CHSK.