CZ30217U1 - Pletená cévní náhrada - graft a stentgraft obsahující tuto pletenou cévní náhradu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká pletené cévní náhrady - graftu.

Technické řešení se týká také stentgraftu, který obsahuje kovový stent a pletenou cévní náhradu. Dosavadní stav techniky

Historickým přístupem k léčbě výdutí nebo rupur cév je chirurgická resekce. Tato procedura je však vždy spojená se značným množstvím pooperačních traumat.

Její méně invazivní alternativou je endovaskulámí intervence, během které se do postižené cévy zavede tzv. „stentgraft“, tj. prostředek tvořený obvykle kovovou kostrou („stentem“) a syntetickou cévní náhradou („graftem“), který má vyztužit a zprůchodnit patologickou část tepny. Tento postup byl v roce 1986 zaveden Volodosem a v roce 1990 Parodim, kteří navazovali na vývoj a první zákroky z 80. let 20. století, které provedli Gianturco, Rósch, Lazarus, Balko, Yoshioka, Lawrence, a na endovaskulámí terapii dle Dottera a Seldingera z počátku 50. let 20. století. Od 90. let 20. století prošla endovaskulámí léčba využívající stentgraftů a technologie jejich zavádění dynamickým vývojem.

V současné době známá řešení kombinují samoexpandibilní nebo balónem roztažitelný kovový stent nebo části stentu se syntetickou cévní náhradou tvořenou pleteninou, tkaninou nebo fólií, přičemž existuje několik základních variant stentgraftu - stent potažený graftem (endoskeleton); graft uložený uvnitř stentu (exoskeleton); stent potažený graftem z obou stran (embedded stent); a graft uložený mezi dvěma stenty. Stenty se vyrábí ze tří typů osvědčených kovů - nitinolu, nerezové oceli nebo ze slitiny kobaltu a chrómu; grafty pak z fólie nebo hladkých multifilů polyetylén tereftalátu (PET) nebo polytetrafluoretylen (PTFE, resp. ePTFE) o jemnosti cca 10 tex, s počtem fibril 36 až 52.

Nevýhodou v současné době používaných pletených cévních náhrad je zejména to, že se tyto náhrady vyrábí jako tubulámí zátažné pleteniny duté s průměrem konstantním po celé délce.

V případech, kdy je nutné zajistit kónický tvar cévní náhrady (např. v místech větvení), se pak tato náhrada v požadovaném místě přehne (založí) a zajistí sešitím. Její takto upravená část má díky tomu trojnásobnou tloušťku stěny, což komplikuje nejen její zavedení na stent a následně do cévy, ale také její adaptaci v těle příjemce, neboť snížená prostupnost této části její stěny do značené míry brání prorůstám buněk a začlenění cévní náhrady do okolní tkáně.

Další nevýhodou stávajících pletených cévních náhrad je také to, že v případě potřeby bočního otvoru/otvorů pro vsunutí další větve/větví stentu se tento/tyto otvor/otvory vytváří prostřihnutím cévní náhrady, což však není vzhledem ke sklonu zátažné pleteniny k párání vhodné.

Cílem technického řešení je navrhnout pletenou cévní náhradu, která by odstranila výše uvedené nevýhody stavu techniky a díky tomu byla vhodnější pro reálné použití.

Kromě toho je cílem technického řešení také stentgraft obsahující tuto pletenou cévní náhradu. Podstata technického řešeni

Cíle technického řešení se dosáhne pletenou cévní náhradou - graftem, jejíž· podstata spočívá v tom, že má kónický tubulámí tvar, konstantní tloušťku stěny a je tvořená zátažnou oboulícní pleteninou dutou tvořenou jednou nití. Tato nit se přitom ukládá do pleteniny ve formě oček nejprve na lícní stranu a následně na rubní stranu pleteniny (což se opakuje v celé délce cévní náhrady).

V případě potřeby jev této cévní náhradě vytvořen alespoň jeden boční podélný otvor pro vsunutí další větve stentu, přičemž pletená cévní náhrada je v místě tohoto bočního podélného otvoru po celém svém obvodu tvořená zátažnou oboulícní pleteninou dutou. V místě otvoru je náhrada tvořena alespoň dvěma nitěmi, které se v místě otvoru nekriží. V tomto případě je jedna nit uloCZ 30217 Ul žená ve formě oček na lícní straně pleteniny, druhá pak na rubní straně pleteniny, díky čemuž je boční podélný otvor neparatelný. V případě, kdy jsou v cévní náhradě vytvořeny dva boční podélné otvory proti sobě, je pletená cévní náhrada v místě těchto bočních otvorů, po celém svém obvodu tvořená dvěma nepropojenými zátažnými jednolícními pleteninami s hladkou vazbou, díky čemuž jsou tyto boční podélné otvory neparatelné.

Pletená cévní náhrada podle technického řešení je s výhodou tvořená zátažnou oboulícní pleteninou dutou s počtem řádků na lícní či rubní straně 18 až 24 ř/cm a počtem sloupků 15 až 19 sl/cm. Vhodným materiálem pro její výrobu je přitom zejména polyesterový multifil s jemností v rozmezí 168 až 220 dtex.

Cíle technického řešení se dále dosáhne také stentgraftem, který obsahuje kovový stent a pletenou cévní náhradu podle technického řešení.

Objasnění výkresů

Na přiložených výkresech je na obr. la schematicky znázorněna pletená cévní náhrada - graft podle technického řešení ve variantě bez bočního otvoru, a na obr. lb schéma pletení této cévní náhrady zaznačené v anglickém systému patronování; na obr. 2a schematicky znázorněná pletená cévní náhrada - graft podle technického řešení ve variantě s jedním bočním otvorem, na obr. 2b schéma pletení této cévní náhrady zaznačené v anglickém systému patronování, a na obr. 2c schéma podstavení vodičů při pletení této cévní náhrady; na obr. 3a schematicky znázorněná cévní náhrada - graft podle technického řešení ve variantě se dvěma proti sobě uspořádanými bočními otvory, na obr. 3b schéma pletení této cévní náhrady zaznačené v anglickém systému patronování, a na obr. 3c schéma podstavení vodičů při pletení této cévní náhrady. Na obr. 4 je dále znázorněno schéma odjímání oček při pletení cévní náhrady se dvěma proti sobě uspořádanými otvory v místě těchto otvorů zaznačené v anglickém systému patronování.

Příklady uskutečnění technického řešení

Pletená cévní náhrada podle vynálezu má kónický tubulámí tvar, konstantní tloušťku stěny a je tvořená zátažnou oboulícní pleteninou dutou tvořenou jednou nití, takže se skládá ze dvou vrstev zátažné jednolícní pleteniny hladké, které jsou pro vytvoření tabulámí struktury spojené. Na obou površích cévní náhrady jsou přitom patrná pouze lícní očka. Její kónický tvar - viz např. obr. la, 2a a 3a je zajištěn pomocí vhodného ujímání oček během pletení, při kterém se očko z krajní jehly přemísťuje na sousední jehlu směrem do středu cévní náhrady. Uvolněná prázdná jehla se přitom stáhne do mimopracovní polohy a další očka už na ní nevznikají. Postupů ujímání oček v duté vazbě existuje několik, přičemž jako nejvhodnější se jeví postup, kdy se krajní očko ze zadního lůžka přesune na jehlu předního lůžka. Po převěšení se uplete jeden dutý řádek a následně se očko převěsí z krajní jehly předního lůžka na jehlu zadního lůžka - viz např. obr. lb, který představuje schéma tohoto způsobu pletení zaznačené v anglickém systému patronování. Analogicky lze ujímat očka i na druhé straně cévní náhrady. Pro dosažení použitelné délky cévní náhrady se přitom očka neujímají v každém řádku, ale minimálně v každém třetím řádku. Přesný předpis ujímání je přitom dán konkrétními požadovanými rozměry cévní náhrady dle potřeb příjemce. V řádcích s ujmutými očky je přitom na povrchu cévní náhrady patrné dvojité očko, resp. dvě na sobě uložená očka.

V případě, kdy je nutné v pletené cévní náhradě vytvořit boční podélný otvor pro vsunutí další větve stentu - viz obr. 2a, změní se v místě tohoto otvoru postup pletení. Na obr. 2b je v anglickém systému patronování zaznamenáno schéma pletení v místě jednoho bočního podélného otvoru, a na obr. 2c schéma postavení vodičů a křížení nití při něm. Z nich je patrné, že vodič s pořadovým číslem 2 plete na předním lůžku a to při přejezdu saní zleva doprava i zpět. Dva tímto způsobem vytvořené neúplné jednolícní řádky se pak doplní nití ve vodiči s pořadovým číslem 1, která při přejezdu saní zleva doprava i zpět plete pouze na jehlách zadního lůžka. Strana pletené cévní náhrady proti bočnímu otvoru se pak díky tomu, že vodič s pořadovým číslem 2, jehož startovací pozice je za vodičem s pořadovým číslem 1, plete na předním lůžku a naopak, a díky křížení nití těchto vodičů proti bočnímu otvoru, uzavírá. V místě bočního

CZ 30217 Ul podélného otvoru je cévní náhrada tvořena alespoň dvěma nitěmi, které se v místě otvoru nekříží, přičemž jedna nit je uložená ve formě oček na lícní straně pleteniny, druhá pak na rubní straně pleteniny, díky čemuž je boční podélný otvor neparatelný. Po upletení úseku cévní náhrady s takto vytvořeným podélným bočním otvorem se opět změní postup pletení a následuje opět pletení se základní hladkou vazbou tvořenou jedním vodičem dle obr. lb.

V případě, kdy je nutné v pletené cévní náhradě vytvořit dva proti sobě uspořádané podélné boční otvory - viz obr. 3a, změní se v místě těchto otvorů postup pletení. Na obr. 3b je v anglickém systému patronování zaznamenáno schéma pletení v místě dvou proti sobě uspořádaných podélných bočních otvorů, a na obr. 2c schéma postavení vodičů a vedení nití při tomto postupu. Z nich je patrné, že vodič s pořadovým číslem 1 plete jednolícní řádky na předním jehelním lůžku a vodič s pořadovým číslem 2 plete jednolícní řádky na zadním jehelním lůžku. Nitě se v tomto případě nekříží, takže vznikají dvě nepropojené vrstvy jednolícní ch pletenin, mezi nimiž jsou vytvořeny požadované boční otvory, které jsou díky tomu neparatelné. Po upletení úseku cévní náhrady se proti sobě uspořádanými podélnými bočními otvory se opět změní postup pletení a následuje opět pletení se základní hladkou vazbou tvořenou jedním vodičem dle obr. lb.

V obou případech se pro zachování kónického tvaru cévní náhrady s výhodou ujímají očka i v místě bočního otvoru/otvorů. Přitom se toto ujímání realizuje v rámci jednoho lůžka, tzn., že očko se nedostane z předního lůžka na již obsazenou jehlu zadního lůžka, pouze se při převěšovám v rámci předního lůžka využívá prázdná jehla zadního lůžka pro odložení očka při ujímání. Poté se očko vrací na přední lůžko a o jednu jehlu blíže ke středu cévní náhrady. Tento způsob ujímání je v anglickém systému patronování zaznamenán na obr. 4.

Pletená cévní náhrada podle technického řešení je s výhodou tvořená zátažnou oboulícní pleteninou dutou s počtem řádků na jedné ze stran lícní či rubní 18 až 24 ř/cm a počtem sloupků 15 až 19 sl/cm. Nej výhodnější je pak taková kombinace materiálu a struktury pleteniny, kdy má cévní náhrada, co největší zaplnění (či plošné zakrytí) avšak co nejmenší tloušťku stěny. Např. při použití jemného multifilu 168dtex se toho dosáhne při počtu řádků 24 ř/cm a počtu sloupků 19 sl/cm. Výhodným materiálem pro výrobu cévní náhrady podle technického řešení je pak zejména polyesterový multifil s jemností v rozmezí 168 až 220 dtex.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (6)

1. Pletená cévní náhrada - graft, vyznačující se tím, že má kónický tubulámí tvar, konstantní tloušťku stěny a je tvořená zátažnou oboulícní pleteninou dutou tvořenou jednou nití.

2. Pletená cévní náhrada podle nároku 1, vyznačující se tím, žejevní vytvořen alespoň jeden podélný boční otvor, přičemž pletená cévní náhrada je v místě tohoto otvoru po celém svém obvodu tvořená zátažnou oboulícní pleteninou dutou tvořenou dvěma nitěmi, které se v místě otvoru nekříží, přičemž jedna nit je uložená ve formě oček na lícní straně pleteniny, druhá pak na rubní straně pleteniny, a boční podélný otvor je díky tomu neparatelný.

3. Pletená cévní náhrada podle nároku 1, vyznačující se tím, že jsou v ní vytvořeny dva proti sobě uspřádané podélné boční otvory, přičemž pletená cévní náhrada je v místě těchto otvorů, po celém svém obvodu tvořená dvěma nepropojenými zátažnými jednolícními pleteninami hladkými, díky čemuž jsou boční otvory neparatelné.

4. Pletená cévní náhrada podle libo volného z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zátažná oboulícní pletenina dutá obsahuje na jedné ze stran lícní ěi rubní 18 až 24 řádků/cm a 15 až 19 sloupků/cm.

5. Pletená cévní náhrada podle libovolného z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je tvořená polyesterovým multifilem s jemností 168 až 220 dtex.

CZ 30217 Ul

6. Stentgraft, který obsahuje kovový stent a pletenou cévní náhradu, vyznačující se tím, že pletená cévní náhrada je tvořená pletenou cévní náhradou podle libovolného z nároků 1 až 5.