CZ298295B6

CZ298295B6 - Šroubový závitový potrubní spoj

Info

Publication number: CZ298295B6
Application number: CZ20022671A
Authority: CZ
Inventors: Harold Hignett@Ian
Original assignee: Hsc S. A. L.
Priority date: 2000-01-13
Filing date: 2001-01-12
Publication date: 2007-08-15
Also published as: EP1252462B1; DE60128892D1; CZ20022671A3; EP1252462A1; US6595557B2; EA200200756A1; GB2358228A; AU2001225343A1; WO2001051840A1; US20030001388A1; GB2358228B; UA73154C2; ATE364812T1; EA003431B1; GB0000642D0

Abstract

Šroubový závitový potrubní spoj obsahuje první potrubní kus (10), opatřený na jednom koncivnějším šroubovým závitem (11) a druhý potrubní kus (12), opatřený na jednom konci odpovídajícím vnitřním šroubovým závitem (13). Závity (11, 13) jsou uzpůsobeny pro vzájemný záběr podél větší části své osové délky. Závity (11, 13) jsou skloněny ve stejném směrupod ostrým úhlem vzhledem ke středové podélné ose spoje. Vnější závit (11) zasahuje alespoň k dorazové patce (31), mající hlavovou část, která je umístěna přilehle k odpovídající dorazové patce na vnější části. Odpovídající dorazová patka obsahuje kuželovou přijímací část, mající kuželový průřez a zaoblený přijímací vrchol. Kuželová přijímací část je uzpůsobena pro utěsněné přijetí hlavové části, která má kuželový průřez a zaoblený vrchol o poloměru větším, než je poloměr vrcholu kuželové přijímací části pro vytvoření těsnicí povrchové plochy při působení krouticího momentu na spoj. Provozní vnitřní plocha (41) dorazové patky (31) vnitřního potrubního kusu (10) je konkávní při pohledu zvnitřku potrubí.

Description

Šroubový závitový potrubní spoj

Oblast techniky

Vynález se týká šroubového závitového potrubního spoje pro vzájemné spojování trubek nebo potrubí, a to zejména potrubí, určených pro využití pod zemí, například v oblasti plynového a ropného průmyslu.

Dosavadní stav techniky

Při přepravě tekutin, jako je například ropa nebo zemní plyn, mezí dvěma místy, je nejúčinnějším způsobem použití potrubí. Tato potrubí bývají obvykle zkonstruována z jednotlivých trubek, vzájemně k sobě spojených. Oblasti spojů trubek vytvářejí nespojitosti jak na vnitřní, tak i na vnější ploše potrubí, přičemž jsou jako takové zdrojem zeslabení konečného potrubí.

Je velice důležité minimalizovat jakákoliv taková zeslabení do největší možné míry, jelikož veškeré úniky tekutiny z potrubí způsobují jednak ztráty zdrojů, a jednak jsou potenciálně škodlivé a nebezpečné pro životní prostředí. Kromě toho může únik tekutiny rovněž zvýšit riziko požáru nebo výbuchu, což je nebezpečné pro obsluhu. Výměna nedostatečných nebo unikajících spojů není vždy jednoduchá. Zejména v případě ropného a plynárenského průmyslu jsou potrubí často umístěna v poměrně nepřístupných místech, takže jejich výměna je obtížná a nákladná.

Za účelem odstranění netěsností byla vyvinuta celá řada různých řešení. Nejobvyklejším a nej využívanějším řešením je šroubový závitový spoj, přičemž závity spoje spolu spolupracují za účelem zabránění oddělení jednotlivých trubek jak v osovém, tak i v radiálním směru.

Vytvářené spoje musejí být konstruovány tak, aby tekutiny, obsažené v potrubí, nemohly unikat. Musejí být rovněž schopny odolávat velkým tlakovým rozdílům přes radiální šířku spoje, přičemž tyto tlakové rozdíly mají obvykle kladnou složku ve ven směřujícím radiálním směru.

Šroubové závitové spoje vyžadují vzájemné spojení dvou závitových oblastí, umístěných na každé z trubek, které mají být spolu vzájemně spojeny. Spojování se běžně provádí působením kroutícího momentu. Dvě závitové oblasti jsou obvykle vyrobeny tak, že jejich závity jsou vzájemně vůči sobě doplňkové.

V patentovém spise GB 1 587 836 je popsáno šroubové spojení pro trubky, u kterého dorazové - , osazení na jedné trubce spolupracuje s doplňkovým dorazovým osazením na druhé trubce za účelem vytvoření těsnění.

Takové těsnění však má celou řadu problémů. Za prvé kovový materiál, ze kterého jsou dorazová osazení vytvořena, teče v důsledku působení vysokého kroutícího momentu pří sešroubovávání trubek dohromady. Proto může při nedostatečné pozornosti dojít k prokluzu nebo vyboulení spoje. Za druhé může vytvořený spoj představovat krokovou nespojitost při přechodu z jednoho úseku potrubí do druhého.

Podstata vynálezu

Úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout šroubový závitový potrubní spoj, u kterého budou odstraněny shora uvedené problémy.

-1 CZ 298295 B6

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byl proto vyvinut šroubový závitový potrubní spoj, obsahující první potrubní kus, opatřený na jednom konci vnějším šroubovým závitem, a druhý potrubní kus, opatřený na jednom konci odpovídajícím vnitřním šroubovým závitem, přičemž závity jsou uzpůsobeny pro vzájemný záběr podél větší části své osové délky, závity jsou skloněny ve stejném směru pod ostrým úhlem vzhledem ke středové podélné ose spoje, přičemž vnější závit zasahuje alespoň k dorazové patce, mající hlavovou část, která je umístěna přilehle k odpovídající dorazové patce na vnější části, přičemž odpovídající dorazová patka obsahuje kuželovou přijímací část, mající kuželový průřez a zaoblený přijímací vrchol, kuželová přijímací část je uzpůsobena pro utěsněné přijetí hlavové části, která má kuželový průřez a zaoblený vrchol o poloměru větším než je poloměr vrcholu kuželové přijímací části pro vytvoření těsnicí povrchové plochy při působení kroutícího momentu na spoj, přičemž provozní vnitřní plocha dorazové patky vnitřního potrubního kusu je konkávní při pohledu z vnitřku potrubí.

Provozní ven směřující kuželová plocha hlavové části s výhodou svírá s podélnou osou spoje úhel od 28 do 36°.

Kuželová plocha s výhodou svírá s podélnou osou spoje úhel od 30 do 33°.

Provozní dovnitř směřující kuželová plocha na kuželové přijímací části s výhodou svírá s podélnou osou spoje úhel 28 až 38°.

Úhel, pod kterým leží provozní dovnitř směřující kuželová plocha kuželové přijímací části, je s výhodou větší než úhel, pod kterým leží ven směřující kuželová plocha hlavové části.

Vnitřní potrubní kus s výhodou obsahuje druhou napětí rozptylující plochu, připojující dorazovou patku k závitu potrubí.

Druhá napětí rozptylující plocha s výhodou opisuje v řezu konkávní křivku, vzájemně působící podélně s dorazovou patkou.

Poloměr zakřivení konkávní křivky u druhé napětí rozptylující plochy je s výhodou od 0,075 do 0,085 cm.

Lí obzvláště výhodného provedení je poloměr zakřivení konkávní plochy u druhé napětí rozptylující plochy je od 0,081 cm.

Vnitřní potrubní kus s výhodou obsahuje koncové osazení, které svírá s příslušnou rovinou, kolmou na podélnou osu potrubí, úhel od 14 do 24°.

Koncové osazení s výhodou svírá s rovinou, kolmou na podélnou osu potrubí, úhel od 18 do 20°.

Vnější potrubní kus s výhodou obsahuje koncové osazení, které svírá s rovinou, kolmou na podélnou osu vnitřního potrubního kusu, úhel od 12 do 24^Q.

Koncové osazení vnějšího potrubního kusu s výhodou svírá s rovinou, kolmou na podélnou osu vnitřního potrubního kusu, úhel od 14 do 18°.

Úhel, pod kterým leží koncové osazení vnějšího potrubního kusu, je s výhodou menší než úhel, pod kterým leží koncové osazení vnitřního potrubního kusu.

Poloměr konkávní plochy je s výhodou od 4,9 do 5,2 cm.

U obzvláště výhodného provedení pak poloměr konkávní plochy je 5,1 cm.

-2CZ 298295 B6

Takže stěna kužele na vnější povrchové ploše vnější šroubové závitové části při využití výhodně svírá úhel od 28 do 36° s podélnou osou trubky. Obzvláště výhodně pak stěna kužele svírá 1 s podélnou osou trubky úhel od 30 do 33°, přičemž nej výhodněji svírá úhel o velikosti 30°. j

Odpovídající kuželová stěna na vnitřní závitové části svírá s výhodou s podélnou osou vnější závitové části úhel o velikosti od 28 do 38°. Úhel, který svírá kuželová stěna vnitřní závitové části je s výhodou větší, než úhel, který svírá kuželová stěna vnější závitové části.

Vnější šroubová závitová část je s výhodou opatřena povrchovou plochou pro rozptylování napětí, která spojuje koncové osazení s prvním závitem čepu. Povrchová plocha pro rozptylování napětí s výhodou opisuje konkávní křivku.

Poloměr zakřivení konkávní křivky povrchové plochy pro rozptylování napětí má s výhodou velikost od 0,075 do 0,085 cm, přičemž má nejvýhodněji velikost 0,081 cm.

Vnější šroubová závitová část je s výhodou opatřena koncovým osazením nebo dorazovou patkou, která svírá s rovinou kolmou k podélné ose trubky úhel o velikosti 14 do 24°. Koncové osazení svírá s výhodou úhel o velikosti od 18 do 20^ů, přičemž nejvýhodněji svírá úhel o velikosti 20°.

Koncové osazení vnitřní závitové části s výhodou svírá úhel o velikosti od 12 do 24° s rovinou kolmou, k podélné ose vnitřní závitové části. Tento úhel má s výhodou velikost od 14 do 18°. Úhel, který svírá koncové osazení vnitrní závitové části je s výhodou menší, než úhel, která svírá koncové osazení vnější závitové části.

Pokud je spoj stlačován v osovém směru, má vnější šroubová závitová část snahu se vydouvat směrem dovnitř v důsledku dovnitř směřujících radiálních sil, vyvolávaných stlačováním. Takto způsobená deformace je často nazývána jako válcová deformace.

Vnitřní povrchová plocha koncového osazení je při využití s výhodou konkávní za účelem snížení účinku válcové deformace. Poloměr konkávní povrchové plochy má s výhodou velikost od 4,9 do 5,2 cm, přičemž má nejvýhodněji velikost 5,1 cm.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje pohled v osovém řezu na šroubový závitový spoj mezi čepem a hrdlem;

obr. 2 znázorňuje ve zvětšeném měřítku pohled v osovém řezu na koncové osazení neboli dorazovou patku čepu podle obr. 1;

obr. 3 znázorňuje pohled v osovém řezu na druhé provedení koncového osazení neboli dorazové patky čepu; a obr. 4 znázorňuje pohled v osovém řezu na spojení čepu a hrdla.

Příklady provedení vynálezu

Jakje nejprve znázorněno na vyobrazení podle obr. 1, tak první vnitřní potrubní kus 1.0 ve formě čepu, opatřený vnějším šroubovým závitem 11, je závitově spojen s druhým vnějším potrubním kusem 12 ve formě hrdla, opatřeným odpovídajícím vnitřním šroubovým závitem 13. Vzájemné spojení čepu s hrdlem vytváří spoj. Čep a hrdlo jsou kuželovité skloněny ke svým příslušným

-3CZ 298295 B6 koncům 14 a 15 tak, že celková šířka potrubní stěny v oblasti 16 zůstává v podstatě konstantní.

Koncové osazení 17 na vnitřním potrubním kusu 10 dosedá na odpovídající koncové osazení 18 na vnějším potrubním kusu 12 pro vytvoření těsnění.

V praxi jsou oba šroubové závity 11 a 13 spojeny prostřednictvím působení kroutícího momentu na obě trubky, až je vytvořeno těsnění prostřednictvím dotyku mezi povrchovými plochami 19, 20 a 21 koncového osazení 17 s příslušnými povrchovými plochami 22, 23 a 24 koncového osazení _18.

Koncové osazení vnitřního potrubního kusu 10 je znázorněno podrobněji na vyobrazení podle obr. 2.

První vnitřní potrubní kus 10 ve formě čepu má na jednom konci dorazovou patku 31, která má v podstatě tvar komolého kužele. Dorazová patka 31 má několik povrchových ploch 32, 33 a 34, které dosedají na odpovídající dorazovou patku druhého vnějšího potrubního kusu 12 ve formě hrdla. Mezi povrchovou plochou 33 a koncovou povrchovou plochou 34 je dorazová patka 31 zakřivena, a to s poloměrem zakřivení o velikosti 0,036 cm. Povrchová plocha 33 svírá úhel o velikosti 30° s podélnou osou vnitřního potrubního kusu 10.

Kromě toho koncová povrchová plocha 34 svírá úhel o velikosti 20° s rovinou, kolmou na podélnou osu vnitřního potrubního kusu ]_0. Dorazová patka obsahuje hlavovou část, přičemž tato hlavová část má kuželovitý průřez se zakřiveným vrcholem, přičemž kuželovitý úsek je definován bočními plochami 33 a 34.

Povrchová plocha 37, která připojuje stěnu 35 závitu 36 k povrchové ploše 32, je zakřivená. Povrchová plocha 37 má poloměr zakřivení o velikosti 0,081 cm.

Na vyobrazení podle obr. 3 je znázorněno další provedení čepu, který byl shora popsán ve spojitosti s vyobrazením podle obr. 2.

U tohoto provedení čep 40 obsahuje další zakřivenou povrchovou plochu 44, která má poloměr zakřivení o velikosti 5,08 cm. Toto zakřivení je takové, že při působení kroutícího momentu na čep 40 při jeho připojování k hrdlu pak napětí, způsobované tímto kroutícím momentem, vytváří dovnitř směřující radiální sílu pro ohýbání čepu 40 tak, že povrchová plocha 41 se začíná vyrovnávat s hrdlem. Tímto způsobem není proudění tekutiny v potrubí narušováno výstupky nebo nespojitostmi v potrubí.

Takové narušování, které by případně mohlo způsobovat víření tekutinového proudu, má za důsledek nutnost vynakládání většího množství energie na dopravu tekutiny potrubím. Kromě toho jsou nespojitosti obvykle mnohem náchylnější vůči chemickému nebo fyzickému působení přepravované tekutiny, než ostatní části povrchové plochy, v důsledku čehož jsou mnohem náchylnější vůči korozi, způsobované proudící tekutinou.

Na vyobrazení podle obr. 4 je znázorněn další aspekt spojení čepu a hrdla podle tohoto vynálezu.

Povrchová plocha 51 čepu 50 má poloměr zakřivení o velikosti 0,036 cm. Tento poloměr zakřivení je větší, než je poloměr odpovídajícího zakřivení u zakřivené plochy 52 na hrdle 53, která má poloměr zakřivení o velikosti 0,030 cm. Výsledná mezera 54, způsobená rozdílem v zakřivení, může být využita během spojovacího procesu.

Plochy 51 a 52 spolu nepřicházejí do vzájemného styku, než čep 50 a hrdlo 53 jsou správně spojeny, přičemž napětí v těchto oblastech je udržováno na minimu pokud možno po co nejdelší dobu. Jakmile jsou čep 50 a hrdlo 53 správně spojeny, jak je vyvozován další kroutící moment, tak materiál, ze kterého je potrubí vytvořeno, může začít být podrobován plastickému tečení

-4CZ 298295 B6 v důsledku vysokého napětí, kterému je vystaven. Mezera 54 může být využívána za tím účelem, aby materiál, který je podrobován takovýmto plastickým silám, mohl vtékat do této mezery 54.

Nehledě na toto zdokonalené těsnění však tečení materiálu do prázdného prostoru nevytváří žádná přídavná napětí v čepu 50 nebo v hrdle 53. To bývá obvykle případ, kdy osazení čepu není schopno volně téci. Další výhoda rozdílu zakřivení spočívá v tom, že lze umožnit mnohem snadnější dovnitř směřující pohyb těsnicí oblasti spoje, což opět snižuje nadměrná napětí.

Shora popsané znaky mohou buď jednotlivě, nebo ve vzájemné kombinaci snižovat oblasti vysokého napětí, které obvykle panuje na koncovém osazení, pokud je potrubí s tímto koncovým osazením připojováno k dalšímu potrubí. Tyto znaky umožňují, aby energie, přenášená na koncové osazení při působení kroutícího momentu, se mohla mnohem siřeji rozptýlit podél oblasti koncového osazení a do závitové oblasti.

Přestože není nutno se omezovat na některou konkrétní teorii, existuje přesvědčení, že v důsledku uplatnění shora uvedených znaků dochází k přerozdělování napětí, vytvářených v důsledku působení kroutícího momentu na spoj. Přibližně 80 až 95 % napětí je soustředěno v těsnicí oblasti spoje. Energie, naakumulovaná v této oblasti, snižuje nežádoucí plastickou poddajnost materiálu, ze kterého jsou trubky vyrobeny.

Kromě toho v důsledku řádné kontroly interference v závitu, zejména u kořene čepu, v křížení spoje a na zátěžových bocích, stejně jako s využitím zdokonalené těsnicí geometrie, může být spoj podroben působení vyššího kroutícího momentu, což dále zlepšuje kompresní výkon spoje.

Přestože v souladu s vyobrazením podle obr. 4 jsou stěny 55 a 56 čepu vzájemně rovnoběžné a vymezují stejný úhel, jako stěny 57 a 58 hrdla, nemusí tomu tak být, přičemž u celé řady provedení předmětu tohoto vynálezu jsou rozdílné úhly výhodné.

Například u neznázoměného výhodného provedení pak povrchová plocha vnitřní závitové části, odpovídající povrchové ploše 33 podle obr. 2, leží pod úhlem o velikosti 32°, zatímco povrchová plocha, odpovídající povrchové ploše 34, leží pod úhlem o velikosti 18°.

Obecně může povrchová plocha 33 svírat úhel o velikosti od 28 do 36° s podélnou osou potrubí, zatímco odpovídající povrchová plocha vnitřní závitové části může svírat úhel o velikosti od 28 do 38°.

Obdobně může povrchová plocha 34 svírat úhel o velikosti od 14 do 24° s rovinou kolmou na podélnou osu potrubí, zatímco odpovídající povrchová plocha na vnitřní závitové části může svírat úhel o velikosti od 12 do 24^Ď.

Rozdíly v úhlech snižují ohybové napětí v těsnicí oblasti při působení kroutícího momentu, přičemž umožňují, aby energie kroutícího momentu mohla být využívána mnohem efektivněji.

Shora uvedené povrchové plochy nebo dorazové patky mohou být využívány při výrobě trubek z celé řady průmyslově běžně používaných materiálů.

Potrubí jsou obvykle vyráběna z oceli. Kvalita oceli používané k výrobě potrubí, může být zvolena z těch ocelí, které jsou běžně využívány v průmyslu výroby potrubí.

Jako vhodné pro využití u předmětu tohoto vynálezu jsou například následující oceli, označené s využitím normované nomenklatury jako K55, J55, N80, L80, C90, C95, PÍ 1,0 a Q125. Tato potrubí rovněž mohou být podrobena povrchovému ošetření z hlediska odolnosti proti oděru, a to ještě před jejich využitím.

-5CZ 298295 B6

Ί

Celková šířka potrubí je obvykle od 3,8 do 12 cm z hlediska celkového průměru. S výhodou to bývá od 6,0 do 11,5 cm.

Je zcela pochopitelné, že předmět tohoto vynálezu není omezen pouze na shora určité specifické podrobnosti, které byly uvedeny pouze ve formě příkladu, přičemž je možno provádět různé modifikace a změny v rozsahu předmětu tohoto vynálezu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Šroubový závitový potrubní spoj, obsahující první potrubní kus (10), opatřený na jednom konci vnějším šroubovým závitem (11), a druhý potrubní kus (12), opatřený na jednom konci odpovídajícím vnitřním šroubovým závitem (13), přičemž závity (11, 13) jsou uzpůsobeny pro vzájemný záběr podél větší části své osové délky, závity (11, 13) jsou skloněny ve stejném směru pod ostrým úhlem vzhledem ke středové podélné ose spoje, přičemž vnější závit (11) zasahuje alespoň k dorazové patce (31), mající hlavovou část, která je umístěna přilehle k odpovídající dorazové patce na vnější části, přičemž odpovídající dorazová patka obsahuje kuželovou přijímací část, mající kuželový průřez a zaoblený přijímací vrchol, kuželová přijímací část je uzpůsobena pro utěsněné přijetí hlavové části, která má kuželový průřez a zaoblený vrchol o poloměru větším než je poloměr vrcholu kuželové přijímací části pro vytvoření těsnicí povrchové plochy při působení kroutícího momentu na spoj, vyznačující se tím, že provozní vnitřní plocha (41) dorazové patky (31) vnitřního potrubního kusu (10) je konkávní při pohledu z vnitřku potrubí.
2. Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 1, vyznačující se tím, že provozní ven směřující kuželová plocha (33) hlavové části svírá s podélnou osou spoje úhel od 28 do 36°.
3. Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 2, vyznačující se tím, že kuželová plocha (33) svírá s podélnou osou spoje úhel od 30 do 33^p.
4. Šroubový závitový potrubní spoj podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že provozní dovnitř směřující kuželová plocha (22) na kuželové přijímací Části svírá s podélnou osou spoje úhel 28 až 38°.
5. Šroubový závitový potrubní spoj podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že úhel, pod kterým leží provozní dovnitř směřující kuželová plocha (22) kuželové přijímací části, je větší než úhel, pod kterým leží ven směřující kuželová plocha (33) hlavové části.
6» Šroubový závitový potrubní spoj podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vnitřní potrubní kus (10) obsahuje druhou napětí rozptylující plochu (37), připojující dorazovou patku (31) k závitu (36) potrubí.
7, Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 6, vyznačující se tím, že druhá napětí rozptylující plocha (37) opisuje v řezu konkávní křivku, vzájemně působící podélně s dorazovou patkou (31).
8, Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 7, vyznačující se tím, že poloměr zakřivení konkávní křivky u druhé napětí rozptylující plochy (37) je od 0,075 do 0,085 cm.

-6CZ 298295 B6
9. Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 8, vyznačující se tím, že poloměr zakřivení konkávní plochy u druhé napětí rozptylující plochy (37) je od 0,081 cm.
10. Šroubový závitový potrubní spoj podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vnitřní potrubní kus (10) obsahuje koncové osazení, které svírá s příslušnou rovinou, kolmou na podélnou osu potrubí, úhel od 14 do 24°.
11. Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 10, vyznačující se tím, že koncové osazení svírá s rovinou, kolmou na podélnou osu potrubí, úhel od 18 do 20°.
12. Šroubový závitový potrubní spoj podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vnější potrubní kus (12) obsahuje koncové osazení, které svírá s rovinou, kolmou na podélnou osu vnitřního potrubního kusu (10), úhel od 12 do 24°.
13. Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 12, vyznačující se tím, že koncové osazení vnějšího potrubního kusu (12) svírá s rovinou, kolmou na podélnou osu vnitřního potrubního kusu (10), úhel od 14 do 18°.
14. Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že úhel, pod kterým leží koncové osazení vnějšího potrubního kusu (12), je menší než úhel, pod kterým leží koncové osazení vnitřního potrubního kusu (1,0).
15. Šroubový závitový potrubní spoj podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tí m , že poloměr konkávní plochy (41)je od 4,9 do 5,2 cm.
16. Šroubový závitový potrubní spoj podle nároku 15, vyznačující se tím, že poloměr konkávní plochy (41) je 5,1 cm.

4 výkresy