CZ296761B6 - Zarízení k upevnení raménka sterace - Google Patents

Abstract

Resení se týká zarízení k upevnení raménka (20) sterace na hnacím hrídeli (10, 12), pricemz raménko(20) sterace má upevnovací díl (18), který má na jednom konci úlozné místo (16), pres které je upevnovací díl (18) neotocne spojen s hnacím hrídelem (10, 12) pomocí matice (14), kterou lze na tento hnací hrídel (10, 12) nasroubovat. Matice (14) je vytvorena jako konstrukcní prvek ve forme nálitku na upevnovacím díle (18), který je s upevnovacím dílem (18) pri montázi raménka (20) sterace spojen vuvolnitelném svazku.

Description

Řešení se týká zařízení k upevnění raménka (20) stěrače na hnacím hřídeli (10, 12), přičemž raménko (20) stěrače má upevňovací díl (18), který má na jednom konci úložné místo (16), přes které je upevňovací díl (18) neotočně spojen s hnacím hřídelem (10, 12) pomocí matice (14), kterou lze na tento hnací hřídel (10, 12) našroubovat. Matice (14) je vytvořena jako konstrukční prvek ve formě nálitku na upevňovacím díle (18), který je s upevňovacím dílem (18) při montáži raménka (20) stěrače spojen v uvolnitelném svazku.

CZ 296761 Β6

Zařízení k upevnění raménka stěrače

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení k upevnění raménka stěrače na hnacím hřídeli, přičemž raménko stěrače má upevňovací díl, který má na jednom konci úložné místo, přes které je upevňovací díl neotočně spojitelný s hnacím hřídelem, maticí, kterou lze na hnací hřídel našroubovat.

Dosavadní stav techniky

Stírací zařízení s větším počtem stěračů předního skla pro motorová vozidla se upevňuje na káro- Ji série těchto vozidel přímo nebo nepřímo pomocí základové desky. Základová deska nese pohon ‘ stěrače s motorem stěrače, jehož hřídel pohání přes sestavu táhel kliky, které jsou pevně spojeny s jedním koncem hnacího hřídele pro každý stěrač. Je také možné realizovat pohon jednoho stěrače od motoru přímo na hnací hřídel, zatímco druhý stěrač je spojen s prvním pomocí pákového převodu se čtyřmi klouby a má jednu ložiskovou osu. Hnací hřídel, respektive ložisková osa je uložena v ložisku stěrače. Dále směřují provedení logicky k jednomu hnacímu hřídeli pro jednu úložnou osu, které už není výslovně uváděno.

Ve skříni ložiska je osazeno nejméně jedno radiální ložisko a na čelní straně mezi skříní a dílem, pevně spojeným s hnacím hřídelem, jedno axiální ložisko. Hnací hřídel vyčnívá z karosérie a pohybuje raménkem stěrače s listem stěrače, které je upevněno na jeho volném konci, po předním skle vozidla. Raménko má zpravidla upevňovací díl, spojený neotočně s hnacím hřídelem, který je kloubově spojen s kloubovým dílem, na který napevno navazuje tyčka stěrače. Dále je možné, že raménko stěrače není přímo spojeno s hnacím hřídelem, ale je poháněno přes pákový převod s hnací pákou, spojenou neotočně s hnacím hřídelem. Další provedení spojení upevňovacího dílu s hnacím hřídelem jsou používány i pro hnací páku, která již není popisována.

U známých stěračů předních skel má upevňovací díl na jednom konci úložné místo s vnitřním kuželem, na který se při montáži raménka stěrače v první montážní operaci nasazuje odpovídající vnější kužel, vytvarovaný na hnacím hřídeli. Následně se ve druhé montážní operaci našroubuje na hnací hřídel matice, která přitlačuje upevňovací díl s vnitřním kuželem na vnější kužel hnacího hřídele. Aby se u silového styku dosáhlo navíc styku tvarového, tvarují se na kužel hnacího hřídele lýhovité zuby, respektive rýhovité zářezy. Na obvodu je podle průměru hnacího hřídele uspořádáno 29 až 44 rýhovitých zářezů, které jsou orientovány v podélném směru hnacího hřídele a mají trojúhelníkový průřez s úhlem 90°. Výška a plocha průřezu rýhovitých zářezů vzrůstá s přibývajícím průměrem kužele, takže těmito rýhovitými zářezy je pokryta celá plocha pláště kužele.

Podstata vynálezu

Nevýhody dřívějších provedení odstraňuje zařízení k upevnění raménka stěrače na hnacím hřídeli, přičemž raménko stěrače má upevňovací díl, který má na jednom konci úložné místo, přes které je upevňovací díl neotočně spojený s hnacím hřídelem maticí, kterou lze na hnací hřídel našroubovat, podle vynálezu, jehož podstatou je, že matice je tvořena konstrukčním prvkem odlitým na upevňovacím díle a je spojena s upevňovacím dílem přes připojovací element, uvolnitelný při montáži raménka stěrače.

Dodatkový konstrukční prvek odpadá a náklady na skladování, logistiku a montáž se snižuje. U dodávek raménka stěrače v předem smontovaném stavu je matice spojena s upevňovacím dílem bez rizika ztráty. Je možné se vyhnout dodatečné předběžné montáži matice na upevňovací díl. Matice může být upevněna na různá místa upevňovacího dílu, přednostně je však uspořádána

-1 CZ 296761 B6 v montážní poloze nad úložným místem, přičemž připojovací element je vytvarován zejména mezi čelní stranou matice, obrácenou k upevňovacímu dílu a upevňovacím dílem. Montáž může být provedena zvlášť rychle a cenově příznivě a zejména ji lze snadno automatizovat. Matice může být přichycena v montážní poloze a přímo našroubována na hnací hřídel. Připojovací element je přitom výhodně tvořen tenkostěnným válcem, který může být formován jednoduchou výrobní technikou, popřípadě může být vytvořen jako nálitek.

V jednom provedení vynálezu je navrhováno, že upevňovací díl s úložným místem je osazen přes vnitřní kužel na vnějším kuželu hnacího hřídele a hnací hřídel má zuby natvarované na vnějším kuželu, přes které je možné vytvořit vedle silového styku také tvarový styk mezi hnacím hřídelem a upevňovacím dílem, přičemž výška zubů zůstává stejná po celém plášti kužele. Zuby při montáži deformují materiál upevňovacího dílu stejnoměrně. Upevňovací díl může být uložen na celé ploše pláště kužele hnacího hřídele s malým momentem dotažení, popřípadě s malou axiální silou. Tak mohou být použity cenově příznivé materiály s malou tloušťkou stěny. Díky malému potřebnému momentu dotažení může být dále upevňovací matice obzvlášť výhodně vytvořena jako nálitek na upevňovacím dílem, z cenově příznivých a lehkých materiálů, například z plastu, zinku, hliníku, hořčíku atd., v jednom operačním kroku.

Pouze částečné dolehnutí upevňovacího dílu na hroty zubů, zejména ve spodní oblasti kužele, je možné odstranit a je možné také zlepšit silový a tvarový styk mezi hnacím hřídelem a upevňovacím dílem. Dále je možné se vyhnout různým vkládaným dílům, zejména do upevňovacích dílů z plastu.

Zuby mohou být tvarovány různými způsoby, které jsou z odborného hlediska vhodné, jako například vstupním přetvářením materiálu nebo sekundárním tvarováním, jako válcováním s rýhovacím kolečkem, protlačováním a hlubokým tažením u konstrukčních prvků tvarovaných z plechu, nebo třískovými metodami jako frézováním, protahováním atd. Zuby mohou mít dále různé tvary, například tvar jehlanu, kužele atd. V jednom provedení vynálezu je navrhováno, že zuby jsou vytvořeny zářezy, orientovanými v podstatě v podélném směru, které mají v tomto směru stálou výšku a zejména stálou plochou průřezu. V podélném směru vedené zářezy mohou být vyrobeny zvlášť cenově příznivě a vytvářejí dobrý tvarový styk.

Dále je navrhováno, že vzdálenost mezi dvěma zuby v obvodovém směru a jejich stejná axiální výška jsou na hnacím hřídeli sladěny s tahovou pevností materiálů použitých pro hnací hřídel a pro upevňovací díl a při relativně ubývající tahové pevnosti materiálu upevňovacího dílu vůči tahové pevnosti materiálu hnacího hřídele vzrůstá vzdálenost mezi zuby.

Střižná pevnost zubů na hnacím hřídeli a materiálu upevňovacího dílu, který se mezi tyto zuby vkládá, může být vzájemně přizpůsobena a celkem může být dosaženo při malém utahovacím momentu upevňovací matice co možná největší střižné pevnosti a největšího točivého momentu, který může být přenesen. Při větší vzdálenosti v obvodovém směru může být při stálém průměru hnacího hřídele umístěn na kuželu menší počet zubů. Jsou-li zuby tvarovány na vnějším kuželu hnacího hřídele z oceli se jmenovitým průměrem podle kužele 8 mm, který má podle DIN povrchovou tvrdost alespoň od 135 do 200 podle Brinella, je výhodný počet zářezů vytvarovaných na obvodu kuželového pláště hnacího hřídele u upevňovacího dílu z oceli 30 až 40, u upevňovacího dílu ze zinku nebo hliníku 20 až 30 a u upevňovacího dílu z hořčíku 15 až 25 a u upevňovacího dílu z plastu 5 až 15. U hnacího hřídele s menším nebo větším jmenovitým průměrem je uspořádán na obvodě odpovídajícím způsobem větší než menší počet zářezů.

Dále mohou být tvarem, šířkou a zejména výškou zubů vzájemně přizpůsobeny přípustné maximální zatížení v obvodovém směru zubů a materiál upevňovacího dílu, který se mezi zuby nachází a může být dosaženo úhrnného maximálního přípustného přenášeného točivého momentu. Při relativně ubývající tahové pevnosti materiálu upevňovacího dílu vůči tahové pevnosti materiálu hnacího hřídele se výhodně zvětšuje výška zubů.

-2CZ 296761 B6

Přehled obrázků na výkresech

Claims (6)

1. Další výhody vyplývají z následujícího popisu výkresů. Na výkresech jsou znázorněny příklady provedení vynálezu. Výkresy, popis a nároky obsahují četné znaky v kombinaci. Odborník může znaky účelným způsobem také jednotlivě posunovat a shrnout do dalších smysluplných kombinací podle obrázků, na kterých znamená obr. 1 výřez stěracího zařízení s raménkem stěrače v řezu, obr.
2. 2 upevňovací díl seshora před první montáží, obr.
3. 3 řez podle čáry III-ΠΙ z obr. 2, obr.
4. 4 řez podle čáry IV-TV z obr. 1 bez upevňovacího dílu, obr.
5. 5 zvětšený pohled na hnací hřídel seshora a obr.
6. 6 varianta podle obr. 4 pro upevňovací díl z materiálu s malou pevností v tahu.

   Příklady provedení vynálezu

   Obr. 1 znázorňuje výřez stěracího zařízení 36 pro motorové vozidlo, jehož ložisko je na karosérii 40 vozidla upevněno přes základovou desku 38. Základová deska 38 nese pohon stěrače s motorem 42, jehož hřídel 44 pohání přes kliku 46 a blíže neznázoměnou sestavou 48 táhel a klik, které jsou pevně spojeny s jedním koncem hnacího hřídele 10 stěrače ochranného skla. Hnací hřídel 10 je uložen ve skříni 56 ložiska stěrače radiálně, v pouzdrech 50, 52 a v prvním axiálním směru na rameni 54 kliky a ve druhém axiálním směru v přítlačném kroužku 58 a kroužek 60 (obr. 4). Hnací hřídel 10 vyčnívá z karosérie 40 a pohybuje raménkem 20 stěrače s blíže neznázoměným listem stěrače, upevněným na volném konci tohoto hřídele, přes přední sklo (obr. 1). Raménko 20 stěrače má upevňovací díl 18, který je přes kolenový kloub 62 spojen kloubově s kloubovým dílem 64, na který napevno navazuje tyčka 66 stěrače. Na konci 68 tyčky 66 stěrače ve tvaru třmene je zavěšen list stěrače. Upevňovací díl 18 má na jednom konci úložné místo 16, na němž je možné tento upevňovací díl 18 neotočně spojit s hnacím hřídelem 10 pomocí matice 14, kterou lze na hnací hřídel 10 našroubovat.

   Podle vynálezu je matice 14 vytvořena konstrukčním prvkem provedeným jako nálitek na upevňovacím díle 18 a je spojena s tímto dílem 18 přes připojovací element 26, uvolnitelný při montáži raménka 20 stěrače (obr. 2 a 3). Matice 14 je uspořádána v montážní poloze nad úložným místem 16, přičemž připojovací element 26 je vytvarován mezi čelní stranou matice 14, směřující k upevňovacímu dílu 18, a upevňovacím dílem 18, ve tvaru tenkostěnného válce. Připojovací element 26 se zlomí jakmile je matice při šroubování na hnací hřídel 10 zatížena kroutícím momentem. Upevňovací díl 10 a matice 14 jsou vyrobeny v jednom operačním kroku z hliníku, a sice v jednom procesu tlakového lití. Dále je možné vyrobit upevňovací díl a matici z plastu, zinku, hořčíku atd.

   Hnací hřídel 10 je vyroben z tvrdšího materiálu než upevňovací díl 18 a má na vnějším kuželu 70 v podélném směru hřídele orientované zuby 22 tvořené břity na způsob rýhování, které se při montáži upevňovacího dílu 18 na hnací hřídel 10 zatlačí do plochy pláště vnitřního kužele 72 upevňovacího dílu 18 a kromě silového styku se tak mezi hnacím hřídelem 10 a upevňovacím dílem 18 vytvoří i tvarový styk (obr. 1, 4 a 5). Podle vynálezu mají zuby 22 v podélném směru stálou výšku 32, to znamená od základu zubů 22 k jejich hrotu jsou stejně vysoké a mají zejména stálou plochu průřezu. Mezi zuby 22 tím vzniká hladká kuželovitá plášťová plocha 74.