CZ29664U1 - Skokanská lyže s upravenou vnitřní výztuhou - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká skokanských lyží, opatřených výztužnými prvky v jádře lyže. Jedná se o modifikaci průhybu lyže v jednotlivých fázích celého skoku, a to tak, aby v každé fázi byla velikost a směr průhybu optimální.

Dosavadní stav techniky

V současnosti je známo více konstrukcí skokanských lyží, kde se volí konstrukce lyže podle požadavků na pružnost a pevnost, odpovídající co nejlépe postupně všem fázím skoku, od rozjezdu, přes odraz, vlastní let a i doskok. Pro optimální pružnost, pevnost i požadavky na tlumení proti nežádoucím kmitům se modifikuje konstrukce jádra lyže a i konstrukce výztuh, často vytvářených na bázi relativně tuhých výztužných vláken, a to tak, že se záměrně mění tuhost podél délky lyže, takže při ohybu lyže se může měnit pružení v podélném směru, a to vždy stranově symetricky ve vztahu k podélné ose lyže. Tak lze naladit poměrně dobře určité optimum pro zmíněnou tuhost lyže, a to včetně přiměřeného tlumení nežádoucích vibrací či rozkmitů v jednotlivých fázích celého skoku.

Žádná z popsaných úprav však neřeší nevýhodu, spočívající v tom, že při nyní zpravidla používaném stylu skoků, a to stylu letové fáze s navzájem oddálenými špičkami lyží, se v této fázi skoku každá lyže vždy bočně vyklání, čímž se zmenšuje svislý průmět této lyže a tím í činná nosná plocha lyže, důležitá ovšem pro délku skoku. Úkolem předkládaného technického řešení se tak jeví vytvořit úpravu lyže, kde ve fázi letu se vyklonění plochy špičkami od sebe postavených lyží neprojeví zmenšením uvedeného svislého průmětu jejich plochy, a to alespoň podél podstatné části délky každé lyže. Odklon lyže od horizontální roviny se u některých známých řešení kompenzuje šikmým uložením boty vůči lyži, kde zpravidla vázání má dosedací plochu pro botu zešikmenou ve vztahu k homí rovině lyže, což je podstatnou nevýhodou při odrazu a zejména vzniká nebezpečí pádu při doskoku, k čemuž, podle zkušenosti, u popsané konstrukce části skutečně dochází.

Podstata technického řešení

Uvedené nevýhody se ve velké míře redukují u skokanské lyže podle předkládaného technického řešení, kde lyže obsahuje jádro, tvořící výztuhu a/nebo opatřené výztuhou, alespoň zčásti na bázi vložených výztužných vláken, kde podstata spočívá v tom, že výztužná vlákna jsou uložena v podobě alespoň jedné vrstvy, a to uložena symetricky vůči podélné ose lyže, přičemž ve směru s bočním odklonem od podélné osy lyže jsou v jádře lyže, počínajíce od horního povrchu jádra, vytvořeny drážkovité výřezy, kde tyto výřezy jsou vytvořeny alespoň v přední části lyže, a kde tyto výřezy jsou ve směru zvětšující se vzdálenosti od středu lyže odkloněny od podélné osy lyže vždy směrem k vnějšímu okraji lyže, a to o úhel 5 až 45 úhlových stupňů. Tak se dosáhne při průhybu lyže během letové fáze jejího nakroucení tak, že alespoň přední část lyže se nastaví do polohy blíže horizontálnímu směru, a tak potom svislý průmět této části plochy lyže je větší, než kdyby byla postavena do polohy vykloněné tak, jak zůstává vykloněna část lyže pod místem uchycení boty skokana k lyži. Praktickými testy bylo zjištěno, že zvláště výhodné je volit odklon nasměrování drážkovitých výřezů od podélné osy lyže o úhel 10 až 25 úhlových stupňů. S výhodou jsou drážkovité výřezy v jádru lyže vytvořeny v přední i v zadní části lyže. Tak se dosáhne žádoucího nakroucení jak v přední, tak i v zadní části lyže. S výhodou je dutina alespoň jednoho drážkovitého výřezu vyplněna náhradním materiálem, s tuhostí nižší, než je tuhost materiálu jádra lyže. Tím lze ještě lépe modifikovat nejen samotný podél délky lyže v letové fázi skoku proměnný příčný sklon lyže, ale i její vnitřní tlumení pro potlačení nežádoucích kmitů či vibrací. Takto se současně dosahuje při letové fázi skoku většího ohybu přední a/nebo zadní části lyže vzhůru, a to tak, že dotčené části lyže, při oddálení špiček lyže od sebe, se při zmíněném ohybu současně nakrucují do polohy, kdy nakroucená část lyže se svojí polohou přiblíží do více vodorovné polohy, než v jaké poloze je středová část lyže, která jev letové fázi, následkem pozice dolní části nohy, vykloněna vnitřní stranou dolů. Výběrem tuhosti uvedeného náhradního materi- 1 CZ 29664 Ul álu a současně volbou počtu drážko vitých výřezů, které jsou tímto náhradním materiálem vyplněny, lze volit velikost a průběh nakroucení koncových úseků lyže v mimořádně širokém rozpětí. Výhodné je zejména, jestliže tuhost skluznice se spodní výztužnou vrstvou je vyšší, než tuhost vrchní vrstvy lyže, kde touto vrchní vrstvou je většinou, nikoli však výhradně, vrchní krycí plátek lyže. V případě ohybu lyže se tak jednak usnadňuje tento ohyb a zejména se tak usnadňuje nakroucení přední a/nebo zadní části lyže, jak zde výše popsáno. Ještě výhodnější je, a to pro ještě větší usnadnění již popsaného nakrucování lyže v letové fázi, je-li tuhost vrchní vrstvy lyže oslabena pomocí překrytí horního vyústění drážkovitých výřezů pouze měkkou ohebnou fólií. Bylo totiž zjištěno, že mnohdy i obvyklá tloušťka vrchního krycího plátku lyže vykazuje tuhost, která sama o sobě brání v letové fází požadovanému uzavírání drážkovitých výřezů, kde toto uzavírání výřezů je předpokladem přiměřeného nakrucování přední a/nebo zadní části lyže. U zmíněné fólie se prakticky při tlakovém namáhání ve směru plochy fólie neprojevuje jakákoliv její tuhost, takže opticky jsou sice vrchní vyústění drážkovitých výřezů uzavřena, ale tuhost proti uzavírání těchto výřezů se prakticky nezvyšuje. Optimálního režimu oslabení lyže v místech drážkovitých výřezů se dosahuje, jestliže oblasti drážkovitých výřezů zasahují od vrchního povrchu jádra do 25 až 100 % hloubky jádra lyže, přičemž do jádra lyže nespadá spodní výztužná vrstva lyže a skluznice. Co se týče plošného umístění a rozložení plochy, kde jsou drážko vité výřezy vytvořeny, pak bylo jako optimum zjištěno, že s výhodou v přední a/nebo v zadní části lyže, drážko vité výřezy budou vytvořeny, měřeno v podélném směru od středu lyže, v oblasti plochy lyže, spadající do vzdálenosti 50 až 80 % délky příslušné části lyže.

Z podstaty konstrukce je samozřejmé, že úprava obou lyží v každém páru je symetrická, tzn., že příslušné úhly, polohy i počty vrstev i vytvoření drážkovitých výřezů u obou lyží je stejné a symetrické, což platí analogicky také o konstrukcích a materiálech jádra, resp. dutin v těchto jádrech, u obou lyží.

Objasnění výkresů

Předkládané technické řešení je podrobněji popsáno a vysvětleno na příkladném provedení páru skokanských lyží, též s použitím přiložených výkresů, kde na obr. 1 je patrný pár lyží, vytvořených ve shodě s předkládaným technickým řešením, a to v půdoryse, s naznačeným průběhem drážkovitých výřezů, kde těmito výřezy je v jádru lyže, včetně například výztužných vláken, jinak tuhá vazba jádra přerušena, přičemž zde je patrné vytvoření drážkovitých výřezů v předních částech lyží, a na obr. 2 je patrná situace obdobná jako na obr. 1, přičemž zde je zobrazena situace s drážkovitými výřezy v zadních částech lyží, zatímco na obr. 3 je v příčném svislém řezu patrná dvojice lyží s vyznačením natočení přední části u dosavadních konstrukcí, a na obr. 4 je, v tomtéž zobrazení, patrná dvojíce lyží, vytvořených v souladu s překládaným technickým řešením, a to s patrným natočením přední části lyže vždy do polohy bližší horizontálnímu směru, načež ještě na obr. 5 je, a to v půdoryse přední části pravé lyže, znázorněn hlavní směr výztužných vláken, přiložen je také obr. 6, kde je znázorněna, a to zde v bočním pohledu, jedna lyže ve stavu, kdy v letové fázi následkem spodního náporu vzduchu vykazuje lyže konvexní průhyb, a konečně na obr. 7 jsou, v příčném svislém řezu, vyznačeny vrstvy lyže, včetně výztužných vláken, a také je patrná dutina v materiálu jádra v místě drážkovitého výřezu, a to zde s příslušnou výplní těchto dutin náhradním materiálem.

Příklad uskutečnění technického řešení

Skokanská lyže podle předkládaného technického řešení je zde popsána na příkladném provedení, kde pouze na obr. 3 je, pro porovnání s dosavadním stavem techniky, patrná situace u dosavadních provedení skokanských lyží. Na tomto obr. 3 je na první dvojici lyží vyznačen úhel A postavení vnější hrany lyže a úhel B nastavení vnitřní hrany lyže u dosavadního provedení lyže u druhé dvojice lyží na tomto obr. 3 je vyznačen svislý průmět C příslušného úseku vnější hrany lyže a svislý průmět D příslušného úseku vnitřní hrany lyže. Naproti tomu na obr. 4 je patrná tatáž situace, ale u lyží podle předkládaného technického řešení, kde na místě dříve vyznačeného úhlu A postavení vnější hrany lyže 100 je nyní tento úhel zmenšen na hodnotu Α-ΔΑ a úhel B nastavení vnitřní hrany lyže 100 zůstává jako u dosavadního provedení lyže, načež u druhé dvojice lyží 100 na tomto obr. 4 je vyznačen svislý průmět, kde původnímu svislému průmětu C

-2CZ 29664 Ul příslušného úseku vnější hrany lyže 100 odpovídá zvětšený svislý průmět o hodnotě zvětšené na C+AC a svislému průmětu D úseku vnitřní hrany lyže 100, příslušného nezměněnému úhlu B nastavení vnitřní hrany lyže 100, zůstává tento svislý průmět D nezměněn. Lyže 100 jako celek vždy obsahuje jádro 10, jednak samo tvořící výztuhu a také opatřené přídavnou výztuhou, zde plně na bázi vložených výztužných vláken JT. Výztužná vlákna Π jsou uložena v podobě, v tomto případě, několika vrstev, kde vrstvy v této konfiguraci jsou uloženy, a to navzájem symetricky vůči podélné ose lyže, a sice zde ve směru podélné osy lyže. Bylo by možné vytvořit i více vrstev, i s bočními odklony od podélné osy lyže, kde ale celkové vyztužení by bylo stranově symetrické. Zásadní úprava pak spočívá v tom, že shora do jádra 10 lyže 100 zasahují drážkovité výřezy 12, čímž je tuhost lyže 100 ve směru kolmém k těmto výřezům 12, v oblasti blíže k horní ploše lyže 100, a to v několika místech, kde jsou tyto výřezy 12 vytvořeny, oslabena. Tak se i zde dosáhne při průhybu lyže 100 během letové fáze jejího nakroucení tak, že přední část 101 lyže 100 se nastaví do polohy blíže horizontálnímu směru, a tak potom svislý průmět této části plochy lyže 100 je větší, než kdyby byla postavena do polohy vykloněné tak, jak zůstává vykloněna část lyže 100 pod místem uchycení boty skokana k lyži. Dutiny v uvedených výřezech 12 zde jsou vyplněny náhradním materiálem 121 na bázi velmi měkké pružné pěny. Obecně ovšem lze takové vyplnění, v praxi většinou právě velmi měkkým materiálem, použít k ladění míry nakroucení koncových částí lyže 100. Tím lze i v tomto příkladném provedení lépe modifikovat nejen samotný podél délky lyže 100 proměnný příčný sklon lyže, ale i její vnitřní tlumení pro potlačení nežádoucích kmitů či vibrací. Příslušné úhly, polohy i počty vrstev i výřezů 12 u obou lyží 100 obecně, a i zde, jsou pochopitelně stejné a symetrické, což platí analogicky také o konstrukcích a materiálech jádra 10, resp. dutin v těchto jádrech 10, u obou lyží WO. V tomto příkladném provedení je volen úhel odklonění drážkovitých výřezů 12 o velikosti 15 úhlových stupňů, vrchní vrstva 13 lyže 100 je tvořena tenkou ohebnou fólií 130, kde pod ní jsou vytvořeny dva vrchní tuhé plátky 131, 132, které jsou ovšem přerušeny vždy v místech vytvoření drážkovitých výřezů 12. Drážkovité výřezy 12 zde shora zasahují do hloubky, odpovídající 100 % hloubky jádra W lyže 100, kde pod nimi zbývá nedotčená pouze spodní výztužná vrstva 14 lyže 100 a skluznice 15. Plocha, na které jsou vytvořeny drážkovité výřezy 12, zde pokrývá oblast se vzdáleností od středu lyže 100 od 40 % do 80 % délky přední části 101, resp. i zadní části 102 této lyže 100. Co se týče šířky drážkovitých výřezů 12, tak taje zde volena 4 mm, přičemž obecně se tato šířka volí tak, aby v letové fázi, při průhybu lyže 100 za současného nakroucení jejích konců, se kontaktem horních částí stěn drážkovitých výřezů 12 omezilo další nakrucování příslušné koncové části lyže 100.

Průmyslová využitelnost

Technické řešení je využitelné při konstrukci lyží, a to především skokanských lyží, kde se zachovávají podstatné vlastnosti průhybu a pružení při rozjezdu a odrazu a kde se zlepšuje vztlak za letu. Technické řešení by mohlo být využitelné i u jiných typů lyží, pokud by se požadovala při určitém směru a velikosti propružení také změna úhlu postavení vůči terénu některé části lyže.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (8)

1. Skokanská lyže, kde lyže obsahuje jádro (10), tvořící výztuhu a/nebo opatřené výztuhou, alespoň zčásti na bázi vložených výztužných vláken (11), vyznačená tím, že výztužná vlákna (11) jsou uložena v podobě alespoň jedné vrstvy, a to uložena symetricky vůči podélné ose lyže (100), přičemž ve směru s bočním odklonem od podélné osy lyže (100) jsou v jádře (11) lyže (100), počínajíce od horního povrchu jádra (10), vytvořeny drážkovité výřezy (12), kde tyto výřezy (12) jsou vytvořeny alespoň v přední části (101) lyže (100), kde jsou ve směru zvětšující se vzdálenosti od středu lyže (100) odkloněny od podélné osy lyže (100) vždy směrem k vnějšímu okraji lyže (100), a to odkloněny o úhel 5 až 45 úhlových stupňů.

-3CZ 29664 Ul

2. Skokanská lyže podle nároku 1, vyznačená tím, že nasměrování drážkovitých výřezů (12) má odklon od podélné osy lyže (100) o úhel 10 až 25 úhlových stupňů.

3. Skokanská lyže podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že drážkovité výřezy (12) v jádru (10) lyže (100) jsou vytvořeny v přední části (101) a také i v zadní části (102) lyže (100).

4. Skokanská lyže podle některého z nároků 1 až 3, vyznačená tím, že dutina alespoň jednoho drážko vitého výřezu (12) je vyplněna náhradním materiálem, s tuhostí nižší, než je tuhost materiálu jádra (10) lyže (100).

5. Skokanská lyže podle některého z nároků laž4, vyznačená tím, že tuhost skluznice (15) se spodní výztužnou vrstvou (14) je vyšší, než tuhost vrchní vrstvy (13) lyže (100).

6. Skokanská lyže podle nároku 5, vyznačená tím, že tuhost vrchní vrstvy (13) lyže (100) vykazuje oslabení pomocí překrytí horního vyústění drážkovitých výřezů (12) pouze měkkou ohebnou fólií (130).

7. Skokanská lyže podle některého z nároků laž6, vyznačená tím, že drážkovité výřezy (12) zasahují od vrchního povrchu jádra (10) do 25 až 100 % hloubky jádra (10).

8. Skokanská lyže podle některého z nároků laž7, vyznačená tím, že v přední části (101) a/nebo v zadní části (102) lyže (100), drážkovité výřezy (12) jsou vytvořeny, měřeno v podélném směru od středu lyže (100), v oblasti plochy lyže (100), spadající do vzdálenosti 50 až 80 % délky příslušné části (101, 102) lyže (100).