CZ295905B6 - Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby - Google Patents

Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby Download PDF

Info

Publication number
CZ295905B6
CZ295905B6 CZ2004759A CZ2004759A CZ295905B6 CZ 295905 B6 CZ295905 B6 CZ 295905B6 CZ 2004759 A CZ2004759 A CZ 2004759A CZ 2004759 A CZ2004759 A CZ 2004759A CZ 295905 B6 CZ295905 B6 CZ 295905B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
light metal
zones
metal alloys
laser radiation
exposed
Prior art date
Application number
CZ2004759A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2004759A3 (cs
Inventor
Jana Pharmdr. Bořková
Original Assignee
Jana Pharmdr. Bořková
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Jana Pharmdr. Bořková filed Critical Jana Pharmdr. Bořková
Priority to CZ2004759A priority Critical patent/CZ295905B6/cs
Publication of CZ2004759A3 publication Critical patent/CZ2004759A3/cs
Publication of CZ295905B6 publication Critical patent/CZ295905B6/cs

Links

Landscapes

  • Laser Beam Processing (AREA)
  • Heat Treatment Of Articles (AREA)

Abstract

Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby, spočívá v tom, že na polotovaru (1) požadované konstrukce vytvořeného ze slitiny lehkého kovu se určí zóny (2), které mají být pro danou konstrukci zpevněny a takto určené zóny (2) se exponují laserovým zářením (3). Exponované zóny (2) se zchladí, přičemž doba expozice a výkon laserového záření se určují podle požadované velikosti výsledného zpevnění v závislosti na typu zpevňované lehké slitiny.

Description

Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby
Oblast techniky
Předkládané technické řešení se týká nového způsobu zpevňování slitin lehkých kovů zejména u výrobků pro letecký průmysl, kde je jako výsledek vytvořen složený materiál, kde část tohoto výsledného materiálu si zachová původní mechanické vlastnosti a část materiálu získá zvýšenou pevnost, a tím je výsledný materiál vlastně kompozitem kovových materiálů.
Dosavadní stav techniky
Dosud je pro zpevňování slitin lehkých kovů, například slitin hliníku a hořčíku, nebo hliníku a křemíku, kterým se využívá převážně v leteckém průmyslu, řešen požadavek na nízkou hmotnost, pevnost a únavovou pevnost konstrukce tak, že potahový plech je zpevněn v nosnou konstrukci systému žeber a podélníků, které jsou společně snýtovány nýty. Místo nýtů je moderněji používáno lepení. Nevýhodou tohoto řešení je, že pro vytvoření požadované konstrukce letounu je nutno vyrobit velké množství dílů - žeber a podélníků, které je nutné snýtovat a tyto spoje utěsnit tmelem. Značnou nevýhodou je, že takováto montáž je velmi pracná a časově náročná a váha výsledného výrobku se zvyšuje.
V letectví je znám problém koncentrace kritických napětí v konstrukcích draku letounu. Eliminace těchto napětí se provádí zesilováním kritických míst konstrukce letounu buď technologii naválcování dvou rozdílných materiálů v jeden celek, nebo žárovým nanesením jednoho materiálu s rozdílnými mechanickými vlastnostmi na druhý, kde výsledkem je složený kompozitní materiál. Těmito technologiemi se však významně zvyšuje hmotnost letounu na úkor snížení užitné hodnoty letounu a dále se zvyšují výrobní náklady na stavbu letounu. Místa draku letounu, ve kterých není potřeba zesílení konstrukce, na rozdíl od míst s kritickým rozložením napětí, se pak odlehčují pomocí mechanického, či chemického frézování a tím se silně prodražuje výroba letounu ve snaze zvýšit hodnotu letounu.
Podstata vynálezu
Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby, podle předkládaného vynálezu. Jeho podstatou je, že se na polotovaru požadované konstrukce, vytvořeného ze slitiny lehkého kovu, určí obvyklým způsobem zóny, které mají být pro danou konstrukci zpevněny. Takto určené zóny se exponují laserovým zářením. Tyto exponované zóny se zchladí, přičemž doba expozice a výkon laserového záření se určují podle požadované velikosti výsledného zpevnění v závislosti na typu zpevňované lehké slitiny.
Ochlazování může probíhat samovolně v prostředí, ve kterém je polotovar (1) exponován, nebo řízeným způsobem působením proudu vzduchu a/nebo vody. Při řízeném ochlazování může toto probíhat buď při exponování jednotlivých míst dané zóny nebo až po ukončení expozice celé dané zóny či všech zón na jednom polotovaru.
Expozici laserovým zářením lze na zpevňovaném polotovaru provádět jednostranně a/nebo oboustranně v závislosti na určení polohy a mechanických vlastností zpevňovaných zón.
Ve výhodném provedení se expozice provádí laserovým zářením o vlnové délce ležící v oblasti nad 800 nm. Výhodou uvedeného řešení je možnost optimálně, dle potřeby konstrukčního návrhu, vytvářet na polotovarech dílů zpevněné zóny a vytvářet tak konstrukční skupiny s minimem vyráběných dílů a časově rychlejší montáží podskupin s redukovaným objemem nýtovaných spo
-1 CZ 295905 B6 jů. Výsledkem je pak daleko lehčí výsledná konstrukce, což zejména v leteckém průmyslu je velkým přínosem.
Přehled obrázků na výkresech
Na obr. 1 je prostorové schéma konstrukce trupu letounu realizované dosud používaným způsobem. Obr. 2 znázorňuje příklad současného nýtovaného spojení potahu a podélníku trupu. Na obr. 3 je uveden pohled na schéma zpevňování dílu trupu letounu systému pro vytváření kovových kompozitních materiálů v definovaných zónách polotovaru účinkem laserového záření podle předkládaného vynálezu. Obr. 4 zobrazuje schéma působení laserového záření na materiál a vytváření jednostranné zpevněné struktury v příčném řezu původního materiálu. Na obr. 5 je příčný řez materiálem po oboustranném zpevnění laserovým zářením.
Příklad provedení vynálezu
Pro srovnání stávajícího a nového způsobu zpevňování slitin z lehkých kovů, jako je například hliník - hořčík nebo hliník - křemík je na obr. 1 a 2 naznačen schematicky dosavadní stav techniky. Potahový plech tvořící polotovar 1 je zpevněn v nosnou konstrukci systému žeber 5 a podélníků 6, které jsou společně snýtovány nýty 7. Z obrázku je jasně vidět, že pro vytvoření požadované konstrukce je nutno vyrobit velké množství žeber 5 a podélníků 6. Tyto díly je nutné snýtovat a kromě toho ještě utěsnit, jak ukazuje obr. 2, kde je naznačen podélník 6, přinýtovaný k polotovaru 1 nýty 7 a tento spoj je utěsněn tmelem 8.
Oproti tomuto známému způsobu spočívá nový způsob zpevňování slitin lehkých kovů podle nové technologie v tom že dle optimálního statikem vypočteného požadavku na zpevněné zóny 2 konstrukce, jsou tyto zóny 2 vytvářeny tím, že polotovar 1 z původního materiálu se exponuje v požadovaných zónách 2 laserovým zářením 3. V exponovaných zónách 2 tak interaguje elektromagnetické pole generované laserovým zářením 3 s původním materiálem polotovaru 1 a energie pole se šíří v důsledku tepelné vodivosti základního materiálu polotovaru 1 do požadované tloušťky původního materiálu polotovaru 1 a vytváří tak po vychladnutí, případně po řízeném ochlazení proudem vzduchu nebo vodní sprchou 9 kompozitní materiál s mechanickými vlastnostmi, které se liší v příčném řezu respektive v tloušťce původního materiálu polotovaru 1 v zónách 2 zpevňovaného polotovaru 1, které jsou exponovány laserovým zářením 3. Laserovou expozici pro zpevnění materiálu je možné provádět jednostranně, či oboustranně, nebo kombinovaně s ohledem na původní materiál polotovaru 1, na umístění a na mechanické vlastnosti zpevňovaných zón 2. K danému účelu lze v podstatě použít jakýkoli laser, jak pulzní, tak kontinuální, avšak vždy s laserovým zářením v oblasti vlnových délek a výkonů umožňujících potřebný místní ohřev původního materiálu polotovaru 1. Výkon použitého laseru a doba expozice se liší podle objemu zón 2 zpevňovaného polotovaru 1, požadavků na mechanické vlastnosti zpevňovaných zón 2 a druhu zpevňovaného materiálu 1. Z hlediska absorpce laserového záření 3 zpevňovaných materiálem polotovaru 1 je výhodné, exponuje-li se polotovar 1 laserovým zářením 3 v oblasti vlnových délek nad 800 nm.
Nyní je uveden jeden konkrétní příklad aplikace nového způsobu zpevňování slitin lehkých kovů. Výchozí materiál pro potah trupu letounu je po vytvoření polotovaru 1 potahu a definování zpevňovaných zón 2 statikem exponován laserovým zářením 3 například pomocí laseru s aktivní zónou CO2, nebo Nd:YAG laseru v zónách 2 polotovaru 1 trupu tak, že v zónách 2 je materiál přetvořen do kompozitové formy s ovlivněnými mechanickými vlastnostmi. Laserové záření 3 je transportováno na požadované zóny 2 polotovaru 1 pomocí průmyslové robotické konstrukce 4. Soustava polotovar 1 - zóna 2 je ochlazována v uvedeném příkladě vodní sprchou 9, nebo proudem vzduchu.
-2CZ 295905 B6
Při realizaci tohoto příkladu procesu vytvoření kovového kompozitního materiálu v definované zóně 2 polotovaru 1 účinkem laserového záření 3 byl jako výchozí polotovar 1 použit plech o rozměrech délky x šířka rovno 150 x 100 mm a o tloušťce T = 1,2 mm. Jako materiál polotovaru 1 byl použit letecký dural AlCu4Mg podle ČSN 424202.1. Zpevňovaná zóna 2 k vytvoření kovové kompozitové struktury byla stanovena o rozměrech délka x šířka 50 x 15 mm a umístěna byla ve středu polotovaru 1. Bylo použito laseru Nd:YAG s výkonem při expozici polotovaru 1 o velikosti 400 W a o vlnové délce laserového záření 3 1060 mm. Zvolený režim provozu laseru byl pulzni o frekvenci 100 Hz. Fokusace laserové stopy, tedy vzdálenost laserové trysky od povrchu polotovaru 1, byla F = 120 mm a velikost stopy laserového svazku na povrchu polotovaru 1 respektive její průměr byl D = 1,1 mm. Rychlost skenování laserového svazku ve zpevňované zóně 2 byla stanovena o velikosti S = 5 mm/sec. Po provedení expozice byla zpevňovaná zóna 2 ochlazována volně samovolným prouděním okolního vzduchu při teplotě vzduchu 25 °C. Výsledky procesu ve zpevněné zóně 2 zjištěné po 120 hodinách od expozice povrchu polotovaru laserovým zářením 3 byly následující. Hloubka tepelně zpracované zóny 2 byla H = 0,3 mm. Pokud jde o mechanické vlastnosti zpracované zóny 2, bylo dosaženo pevnosti 540 MPa, což znamená zvýšení pevnosti o cca 8 %, oproti původnímu materiálu.
Průmyslová využitelnost
Uvedený způsob zpevňování je vhodný pro úpravu kovových materiálů a zejména slitin lehkých kovů, kdy expozice laserového záření v kombinaci s řízeným ochlazováním nachází široké uplatnění v těchto technických aplikacích, kde je potřeba vytvořit pevné a únavově stabilní konstrukce při zachování nízké hmotnosti konstrukce, což je využitelné zejména v leteckém průmyslu.

Claims (7)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby, vyznačující se tím, že na polotovaru (1) požadované konstrukce vytvořeného ze slitiny lehkého kovu se určí zóny (2), které mají být pro danou konstrukci zpevněny, tyto určené zóny (2) se exponují laserovým zářením (3) a takto exponované zóny (2) se exponují laserovým zářením (3) a takto exponované zóny (2) se zchladí, přičemž doba expozice a výkon laserového záření se určují podle požadované velikosti výsledného zpevnění v závislosti na typu zpevňované lehké slitiny.
  2. 2. Způsob zpevňování slitin lehkých kovů podle nároku 1, vyznačující se tím, že ochlazování probíhá samovolně v prostředí, ve kterém je polotovar (1) exponován.
  3. 3. Způsob zpevňování slitin lehkých kovů podle nároku 1, vyznačující se tím, že ochlazování dané zóny (2) probíhá řízeným způsobem působením proudu vzduchu a/nebo vody.
  4. 4. Způsob zpevňování slitin lehkých kovů podle nároku 3, vyznačující se tím, že ochlazování probíhá v průběhu exponování jednotlivých míst dané zóny (2).
  5. 5. Způsob zpevňování slitin lehkých kovů podle nároku 3, vyznačující se tím, že ochlazování probíhá až po ukončení expozice celé dané zóny (2) nebo všech zón (2) téhož polotovaru (1).
  6. 6. Způsob zpevňování slitin lehkých kovů podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že expozice laserovým zářením (3) se na daném polotovaru (1) provádí jednostranně a/nebo oboustranně v závislosti na určení polohy a mechanických vlastností zpevňovaných
    5 zón.
  7. 7. Způsob zpevňování slitin lehkých kovů podle kteréhokoli z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že expozice se provádí laserovým zářením (3) o vlnové délce ležící v oblasti nad 800 nm.
CZ2004759A 2004-06-24 2004-06-24 Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby CZ295905B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2004759A CZ295905B6 (cs) 2004-06-24 2004-06-24 Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2004759A CZ295905B6 (cs) 2004-06-24 2004-06-24 Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2004759A3 CZ2004759A3 (cs) 2005-11-16
CZ295905B6 true CZ295905B6 (cs) 2005-11-16

Family

ID=35265642

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2004759A CZ295905B6 (cs) 2004-06-24 2004-06-24 Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ295905B6 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2004759A3 (cs) 2005-11-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Rajan et al. Trends in aluminium alloy development and their joining methods
Pinkerton et al. The effect of laser pulse width on multiple-layer 316L steel clad microstructure and surface finish
Majumdar et al. Laser-assisted fabrication of materials
Fu et al. Microstructures and fatigue properties of electron beam welds with beam oscillation for heavy section TC4-DT alloy
CN109317677A (zh) 一种通过增材制造方法制备的蜂窝夹层结构
Mendez et al. New trends in welding in the aeronautic industry
WO2008090176A1 (en) Shell element as part of an aircraft fuselage
Uddin et al. Laser Powder Bed Fusion Fabricated and Characterization of Crack-Free Aluminum Alloy 6061 Using In-Process Powder Bed Induction Heating
CN110405033A (zh) 一种高强铝合金热冲压-纤维热固化复合再增强成形工艺
Stecker et al. Advanced electron beam free form fabrication methods & technology
Wang et al. Realizing a full volume component by in-situ welding during electron beam melting process
Wang et al. Effect of beam shaping on laser joining of CFRP and Al-Li alloy
Yadroitsev et al. Mechanical properties of samples fabricated by selective laser melting
Qaiser et al. Optimization of interlaminar shear strength behavior of anodized and unanodized ARALL composites fabricated through VARTM process
Lacoste et al. Correlation between microstructures of SiC-reinforced titanium matrix composite and liquid route processing parameters
Matsumoto et al. Filling of surface pores of aluminum foam with polyamide by selective laser melting for improvement in mechanical properties
CZ295905B6 (cs) Způsob zpevňování slitin lehkých kovů, zejména v oblasti letecké výroby
Sun et al. Microstructure and hardness of laser clad SiCp–Al composite coatings on Al alloys
Yao et al. Advanced Laser Process for Surface Enhancement
Samk et al. Architectural design in stretch-formed microtruss composites
CN110699516A (zh) 一种运载工具中零件的制备方法
JP4815531B2 (ja) 成形品の熱処理方法、成形品の熱処理装置、および成形品
Kalavagunta et al. Wing rib stress analysis of DLR-F6 Aircraft
O'Hara Peen‐Forming–A Developing Technique
Gorunov Directional Crystallization of 316L Stainless Steel Specimens by Direct Laser Deposition

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20060624