CZ295337B6 - Rozdělovací systém secího stroje - Google Patents

Abstract

Rozdělovací systém (35) secího stroje je proveden s přípojkou (445) ve tvaru Venturiho trubice a s vedlejší přípojkou (455) ve vždy jednom rozdělovacím potrubí (320) pro přivádění osiva do proudu vzduchu vedeného rozdělovacími potrubími (320), přípojkou (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojkou (455). Vedlejší přípojka (455) má vedlejší výstup (495), který probíhá odděleně od průchodu (485) osiva ve vedlejší přípojce (455), a přípojka (445) ve tvaru Venturiho trubice má vstup (515) pro shromažďování osiva.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká rozdělovacího systém secího stroje, s přípojkou ve tvaru Venturiho trubice a s vedlejší přípojkou ve vždy jednom rozdělovacím potrubí pro přivádění osiva do proudu vzduchu vedeného rozdělovacími potrubími, přípojkou ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojkou.

Dosavadní stav techniky

Ve spisu US 4 705 220 je popsán secí stroj pneumatického provedení se třemi nádržemi, v nichž je uloženo osivo, hnojivo a granulované prostředky pro boj proti škůdcům. Pod nádržemi jsou upraveny tři trubky, do nichž vhánějí dvě dmychadla stlačený vzduch, a které vedou k rozdělovacím ústrojím upraveným na nářadí pro opracování půdy. Každé potrubí je mezi dmychadly a rozdělovacími ústrojími opatřeno alespoň jednou přípojkou pro jednu ze tří nádrží. Zatímco jedno potrubí je stále napájeno stlačeným vzduchem z dmychadel a je stále spojeno s jednou nádrží, mohou být obě zbývající potrubí spojována s dmychadly a nádržemi podle potřeby. Tímto způsobem je možno určit, které potrubí dopravuje které osivo a kam.

Ve spisu US 4 852 809 je popsáno pneumatické rozdělovači ústrojí obdobného druhu, u něhož jsou proudy vzduchu vedeny nad sebou uspořádanými trubkami. V každém proudu vzduchu je upravena jedna přípojka pro přívod osiva. Přípojky jsou zásobovány osivem separátně.

Ve spisu US 4 790 484 je uvedeno vozidlo pro rozdělování granulovaného materiálu, přičemž tento granulovaný materiál se za využití Venturiho efektu přivádí do proudu vzduchu.

Nevýhodou výše uvedených řešení je, že změna toku materiálu u známých secích zařízení vyžaduje změnu přípojek nádrží k potrubím, což znamená vznik relativně vysokých nákladů.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje rozdělovači systém secího stroje, s přípojkou ve tvaru Venturiho trubice a s vedlejší přípojkou ve vždy jednom rozdělovacím potrubí pro přivádění osiva do proudu vzduchu vedeného rozdělovacími potrubími, přípojkou ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojkou, podle vynálezu, jehož podstatou je, že vedlejší přípojka má vedlejší výstup, který probíhá odděleně od průchodu osiva ve vedlejší přípojce, a přípojka ve tvaru Venturiho trubice má vstup pro shromažďování osiva.

Rozdělovači systém podle vynálezu je s výhodou opatřen nastavovacím mechanismem pro pohyb přípojky ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojky, přičemž přípojky jsou pohyblivé mezi polohou pro vstup proudů vzduchu a polohou, v níž jimi vzduchové proudy nejsou vedeny.

Přípojka ve tvaru Venturiho trubice je s výhodou umístěna ve vedlejší přípojce, a to zejména na ní, přičemž vstup osiva a vedlejší výstup se pro vytvoření průtočného spojení překrývají.

Přípojka ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojka mají s výhodou stejnou velikost.

Rozdělovači systém podle vynálezu s výhodou obsahuje alespoň dvě přípojky ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojky, zejména sdružené v řadách.

Vstup osiva má s výhodou zaoblenou hranu v oblasti vstupu osiva do proudu vzduchu.

-1 CZ 295337 B6

Vedlejší výstup se s výhodou rozkládá od horní strany až ke spodní straně vedlejší přípojky a stěnou je oddělen od průchodu osiva.

Ke vstupní straně a k výstupní straně přípojky ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojky je s výhodou vždy těsně připojena rozdělovači tryska.

Přípojka ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojka jsou s výhodou uspořádány nad sebou a pod dávkovacím systémem.

Přípojka ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojka jsou s výhodou opatřeny spojovacími příložkami, které jsou uveditelné do tvarového styku s přiřazenou rozdělovači tryskou.

Tímto způsobem je možno přivádět osivo podle potřeby do přípojky ve formě Venturiho trubice přímo nebo na dráze přes vedlejší výstup ve vedlejší přípojce. Změna přípojek nebo polohy přípojky ve formě Venturiho trubice nebo vedlejší přípojky není zapotřebí. Přitom již není zapotřebí, aby osivo přitékalo do přípojky ve formě Venturiho trubice po dráze vedlejší přípojkou. Může proudit také na jiné místo, například do dávkovacího systému.

Možnost vložit přípojku nebo přípojky ve formě Venturiho trubice a vedlejší přípojku nebo přípojky do proudu vzduchu, nebo je od něho oddělit, má tu výhodu, že již není zapotřebí nepohodlného a časově náročného připojení nebo oddělení rozdělovačích potrubí. Pro údržbářské a/nebo inspekční účely postačí, když se rozdělovači potrubí jednoduše v předem připravených místech od sebe oddělí a oddálí.

Když je vstup osiva průtočně spojen s vedlejší přípojkou, může být osivo vedeno kolem vedlejší přípojky, popřípadě touto vedlejší přípojkou, do přípojky ve formě Venturiho trubice a tam zaváděno do proudu vzduchu, který je přivede do výstupního místa, zpravidla do brázdy.

Když mají přípojka ve formě Venturiho trubice a vedlejší přípojka stejnou velikost, to znamená zejména stejné vnější rozměry, a když je to možné, tak i připojovací rozměry, mohou být tyto přípojky libovolně zaměňovány, vyměněny a připojeny k periferním dílům.

I když je možné uskutečnit vynález jen s jedinou přípojkou ve formě Venturiho trubice a s jedinou vedlejší přípojkou, je možno uskutečnit podstatně větší množství variací spojení a přiřazování osiva, když je upraveno větší množství přípojek ve formě Venturiho trubice a vedlejších přípojek. Sdružení přípojek ve formě Venturiho trubice a vedlejších přípojek odděleně nebo promíchaně v řadách zjednoduší a usnadní jejich uspořádání a upevnění. Dále je možné pomocí průchozích šroubů, pomocí zvnějšku přiložitelných rámů nebo podobných prostředků příslušné díly společně upevnit nebo jimi pohybovat.

Použití zaoblené hrany na vstupu osiva brání tvoření vírů, a proto i ucpávání osivem. Dále nedochází k žádným škodám na zčásti měkkém osivu v důsledku mechanických vlivů.

I když v úvahu připadají nejrůznější dráhy vedlejší přípojkou, aby osivo dospělo kolem vedlejší přípojky k přípojce ve formě Venturiho trubice, spočívá jednoduché řešení v tom, že vedlejší výstup se rozkládá od horní strany k dolní straně přípojky a stěnou je oddělen od průchodu pro osivo.

Použití rozdělovači trysky na obou průtočných koncích přípojky ve formě Venturiho trubice i vedlejší přípojky umožňuje uskutečnění rozměrů rozdělovačích potrubí v rozdělovačích tryskách specifických pro přípojky, takže na straně přípojek ve formě Venturiho trubice i vedlejších přípojek stále platí tytéž rozměry, což činí výměnu o to jednodušší.

-2 CZ 295337 B6

Kratší dráhy pro průchod materiálu s nepatrným nebezpečím ucpání a nejmenšího odporu proti pohybu se dosáhne tím, že přípojka ve formě Venturiho trubice a vedlejší přípojka jsou uspořádány nad sebou a pod dávkovacím systémem. Přitom se využije tíhy jako dopravní síly.

Jednoduchého upevnění každé přípojky ve formě Venturiho trubice a vedlejší přípojky, zejména bez použití nástrojů, se dosáhne tím, že se použijí příložky jako spojovací elementy spojené s tvarovým stykem, to znamená se vzájemně přizpůsoberým tvarem.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále podrobněji vysvětlen na dvou příkladech provedení secího stroje s velkým počtem podrobností podle vynálezu, přičemž obr. 1 znázorňuje v bokorysu zleva první provedení pneumatického secího stroje podle vynálezu, obr. 2 secí stroj z obr. 1 s připojeným strojem na zpracování půdy, obr. 3 dávkovači systém v bokorysu zleva, obr. 4 dávkovači systém v bokorysu zprava, obr. 5 dávkovači vložku v rozloženém stavu, obr. 6 dávkovači vložku ve spojení s dávkovači skříní, přičemž dávkovači vložka je upravena v poloze vytažené z dávkovači skříně, obr. 7 primární rozdělovač ve svislém řezu, obr. 8 pravou koncovou desku dávkovači skříně a hřídel míchadla v axonometrickém vyobrazení, obr. 9 v axonometrickém pohledu oddělovací ústrojí osiva v rozloženém uspořádání, obr. 10 dávkovači kolo a zaslepovací člen v axonometrickém pohledu, obr. 11a opotřebitelnou vložku v bokorysu, obr. 1 lb opotřebitelnou vložku v axonometrickém pohledu, obr. 12a kartáč dávkovacího kola v bokorysu, obr. 12b kartáč dávkovacího kola v axonometrickém pohledu, obr. 13 vzduchovou komoru v axonometrickém vyobrazení, obr. 14 primární rozdělovač v axonometrickém pohledu, obr. 15 primární rozdělovač podle obr. 14 v částečně rozloženém vyobrazení, obr. 16a polovinu přípojky levé vedlejší přípojky v axonometrickém vyobrazení, obr. 16b polovinu přípojky z obr. 16a v půdorysu, obr. 16c polovinu přípojky z obr. 16a v bokorysu, obr. 16d polovinu přípojky z obr. 16a v řezu rovinou podle čáry 16D-16D na obr. 16c a ve směru pohledu příslušných šipek, obr. 17a polovinu přípojky pravé přípojky ve tvaru Venturiho trubice v axonometrickém vyobrazení, obr. 17b polovinu přípojky podle obr. 17a v půdorysu, obr. 17c polovinu přípojky podle obr. 17a v bokorysu, obr. 18 nastavovací mechanismus pro sestavování primárního rozdělovače v axonometrickém vyobrazení, obr. 19 v půdorysu pneumatický secí stroj v taženém provedení podle alternativního příkladu provedení vynálezu.

-3 CZ 295337 B6

Příklady provedení vynálezu

Pneumatický secí stroj podle výhodného příkladu provedení vynálezu je znázorněn na obr. 1 až obr. 18. Na obr. 1 a obr. 2 je znázorněn pneumatický secí stroj, který má vůz 5 s osivem, který je tažen mezi neznázorněným zemědělským traktorem a nářadím 10 na zpracování půdy. Vůz 5 má rám 15, na kterém je upevněna nádrž 20 a kola 25. Ke každé nádrži 20 je v jejím spodním úseku přiřazen dávkovači systém 30, a to pro nasypávání osiva kontrolované prostřednictvím primárního rozdělovače 40 do pneumatického dávkovacího systému. Nářadí 10 na zpracování půdy, které je taženo za vozem 5, sestává všeobecně z rámu 45, na kterém jsou vestavěny otevírače 50 brázdy, popřípadě půdy. Vestavba ústrojí pro uzavírání brázdy, například v podobě zhutňovačů, je v mnoha případech rovněž žádoucí.

V dalším je provedeno zaměření na obr. 3 až obr. 7, na kterých je znázorněn dávkovači systém 30 v provedení podle vynálezu, který má dávkovači skříň 60, která obsahuje oddělovací ústrojí 65 osiva a dávkovači vložku 70. Dávkovači skříň 60 má krycí desku 75, která je opatřena zejména štěrbinovitým vstupem 80 osiva, přední stěnu 85, zadní stěnu 90, levou koncovou desku 95, pravou koncovou desku 100 a kloubově uložená čisticí dvířka 105 s dveřním těsněním 107 na přední stěně 85, jak je patrné zejména z obr. 7. Levá koncová deska 95 je opatřena otvorem 110 pro vyměňování dávkovači vložky 70. Krycí deska 75 spojuje přední stěnu 85 a zadní stěnu 90 a levou koncovou desku 95 a pravou koncovou desku 100 tak, že vytváří oddělovací komoru 115 osiva, protlačovací komoru 120 osiva a dávkovači komoru 125 se, zejména štěrbinovitou, výpustí 130 osiva na spodní koncové oblasti. S výhodou je pro každou větev primárního rozdělovače 40 upravena jedna výpust 130 osiva.

Dávkovači vložka 70 je upravena v dávkovači komoře 125. Na obr. 5 a obr. 6 je znázorněna dávkovači vložka 70, která má skříň 135, která má více komorových částí 140 a více dávkovačích kol 145. S výhodou je pro každou větev primárního rozdělovače 40 upravena jedna komorová část 140 a jedno dávkovači kolo 145. Dávkovači kola 145 jsou otočně uložena v komorových částech 140 a společně se otáčejí s dávkovacím poháněcím hřídelem 150. Komorové části 140 obsahují vždy jednu opotřebitelnou vložku 155, kartáč 160 dávkovacího kola 145 a, pokud nejsou v činnosti, dveřní vložku 165. Komorové části 140 jsou společně drženy prostřednictvím tyčí 170, které procházejí skrz komorové části 140. Každá komorová část 140 je opatřena komorovým vstupem 175 pro příjem osiva a komorovým výstupem 180 pro výdej osiva. Přídavně má každá komorová část 140 stěnu 142, která odděluje jednu komorovou část 140 od sousední komorové části 140.

Na konci dávkovači vložky 70 je upraveno držadlo 194 pro usnadnění práce obsluhy při demontáži dávkovači vložky 70. Dávkovači vložka 70 je vyjmutelná z dávkovači komory 125-, když se uvolní zarážka 185, která je namontována na dávkovači skříni 60, dávkovači vložka 70 se pootočí, aby se uvolnila dávkovači vložka 70 od těsnění 190 uvnitř dávkovači skříně 60 a dávkovači vložka 70 se z dávkovači skříně 60 vytáhne. Dávkovači vložka 70 potom může být vyměněna nebo uvedena do jiného nastavení, které je přizpůsobeno konstrukci nářadí 10 na zpracování půdy a druhu osiva, které má být odměřováno z nádrže 20 osiva. Obsluha může dávkovači vložku 70 nahradit tak, že se dávkovači vložka 70 zasune do dávkovači komory 125 dávkovači vložka 70 se pootočí, až se dotkne dorazu 195 pro ustavení dávkovači vložky 70 v dávkovači skříni 60 a zarážka 185 se zasune, což podporuje pootáčení dávkovači vložky 70 a upevní dávkovači vložku 70 v nazpět zasunuté poloze na těsnění 190.

Dávkovači systémy 30 jsou s výhodou poháněny pohybem secího stroje nad zeminou, takže v každém dávkovacím systému 30 je přiřazeno v podstatě shodné množství osiva pro každou přímou dráhu, a to nezávisle na změnách rychlosti zemědělského traktoru. Pro vysvětlení je nyní použit obr. 1, který má ozubené kolo 200, které je poháněno jedním z kol 25 prostřednictvím úhlového převodu 202 a prostřednictvím řetězu 205 je připojeno na ozubené kolo 210 hlavního

-4 CZ 295337 B6 poháněcího hřídele 215. Ozubené kolo 210 je na hlavní poháněči hřídel 215 připojeno prostřednictvím rohatky se západkou, takže hlavní poháněči hřídel 215 se otáčí jen tehdy, když se kolo 25 otáčí ve směru, který odpovídá dopřednému směru jízdy vozu 5. Hlavní poháněči hřídel 215 je připojen na převodové ústrojí 220, které je přiřazeno ke každému dávkovacímu systému 30. Převodové ústrojí 220 umožňuje obsluze změnit velikost otáčení příčného hřídele 225 vzhledem k velikosti otáčení hlavního poháněcího hřídele 215, viz obr. 3. Převodovým ústrojím 220 poháněný příčný hřídel 225 je opět připojen na ozubené kolo 230 příčného hřídele 225, viz obr. 4, které je prostřednictvím řetězu 235 připojeno na ozubené kolo 240 dávkovači vložky 70. Ozubené kolo 240 je namontováno na krátkém hřídeli 244, na jehož koncové oblasti, která je protilehlá k ozubenému kolu 240, je nasazena poháněči spojková část 246.

Poháněči spojková část 246 a poháněná spojková část 245, které společně zabezpečují pohon dávkovacího systému 30, mají vždy dvojici kuželovité upravených prstů, které jsou uspořádány vždy rovnoběžně s osou otáčení k nim přiřazeného krátkého hřídele 241 a hřídele 255 míchadla, přičemž prsty poháněné spojkové části 245 zabírají s prsty poháněči spojkové části 246. Dávkovači poháněči hřídel 150, který prochází skrz dávkovači kola 145 v dávkovači vložce 70, je prostřednictvím poháněné spojkové části 245 spojen s poháněči spojkovou částí 246, což způsobuje, že se dávkovači kola 145 otáčejí a regulují osivo, pokud se vůz 5 pohybuje dopředu a kolo 25 se otáčí.

Podle obr. 8 je jeden konec pohonu 250 míchadla, který má ojnici 252 a kliku 254, excentricky připojen na ozubené kolo 240 a svým druhým koncem je zajištěn na hřídeli 255 míchadla, což způsobuje, že hřídel 255 míchadla kmitá kolem své osy, pokud se ozubené kolo 240 otáčí. Míchací tyčinky 260 procházejí skrz hřídel 255 míchadla a zasahují uvnitř dávkovači komoiy 115 do osiva, aby se zabránilo spečení osiva a aby byl podporován konstantní tok osiva.

I když výhodný příklad provedení dává přednost kombinaci hřídelového a řetězového pohonu, mohou být použity také jiné způsoby přenášení síly.

Podle obr. 6 a obr. 9 je dávkovači ústrojí 65 osiva prostřednictvím levé koncové desky 95 a pravé koncové desky 100 dávkovači skříně 60 neotočně uloženo v dávkovači komoře 115. Dávkovači ústrojí 65 osiva má dvojici otočných uzavíracích ventilů 265 a jednu dávkovači rukojeť 270 osiva, která je připojena na každý otočný uzavírací ventil 265. Na svých vnitřních koncových oblastech dosedají uzavírací ventily 265 na uložení 269 uzavíracích ventilů 265, která jsou v dávkovači skříni 60 pevná. Vedení 267 pro rozeznání polohy dávkovači rukojeti 270 osiva je upevněno mezi dávkovacími rukojeťmi 270 osiva, aby mohla obsluha snadno rozpoznat, zdaje dávkovači rukojeť 270 osiva ve své otevřené nebo uzavřené poloze. Mezi dávkovači komorou 125 a protlačovací komorou 120 je na dávkovači skříni 60 upraveno ohebné těsnění 192. Hřídel 255 míchadla viz obr. 7 a obr. 8, prochází otočnými uzavíracími ventily 265 podél osy otáčení otočných uzavíracích ventilů 265. Nadzdvižením dávkovačích rukojetí 270 osiva jsou otočné uzavírací ventily 265 výkyvné z otevřené polohy, ve které může osivo procházet do dávkovači komory 125, do uzavírací polohy, ve které je průtok osiva do dávkovači komory 125 zastaven a osivo je místo toho vedeno do protlačovací komory 120 osiva. V důsledku toho může obsluha uvést otočné uzavírací ventily 265 dávkovacího ústrojí 65 osiva do jejich uzavírací polohy, odstranit dávkovači vložku 70 z dávkovači skříně 60 a nově vytvarovat dávkovači kola 145 nebo nahradit dávkovači vložku 70 jinou dávkovači vložkou 70, která je předem upravena pro požadovaný secí program. Jak je patrné z obr. 7, mohou uzavírací ventily 265 zaujmout také polohu, ve které je vstup 80 osiva uzavřen.

Použití dvou otočných uzavíracích ventilů 265, z nichž každý je upraven na polovině šířky vstupu 80 osiva dávkovači skříně 60, umožňuje obsluhující osobě buď neoddělit žádné, nebo oddělit jen polovinu nebo všechny měřicí systémy 30 nad dávkovacím ústrojím 65 osiva od nádrže 20. Rovněž je možné zapojit přídavné otočné uzavírací ventily 265, aby se umožnilo oddělení menších úseků šířky měřicího systému 30. Tak například u znázorněného příkladu by bylo

-5CZ 295337 B6 možno použít na šířku měřicího systému 30 osm otočných uzavíracích ventilů 265, přičemž každý uzavírací ventil 265 by byl určen pro jedno dávkovači kolo 145 a pro jednu větev pneumatického dávkovacího systému 35.

Podle obr. 10 je dávkovači kolo 145 opatřeno více příčkami nebo hřebeny 275, které vytvářejí úložné žlaby 280 osiva. Každé dávkovači kolo 145 má dopravní objem osiva, který se rovná součtu objemů úložných žlabů 280 osiva. Mimoto má každé dávkovači kolo 145 šestihranný otvor 285.

I když mohou být dávkovači kola 145 skutečně vyrobena z jakéhokoliv materiálu, je výhodným materiálem urethanový plast, a nejvýhodnějším materiálem pro dávkovači kola 145 je směs č. GC3501 durometer 90R +/- 5 modifikovaná proti rázům nylonem 66. Pokud jsou dávkovači kola 145 vyrobena z urethanu, mohlo by být tepelné roztažení v průběhu provozu příčinou nežádoucího tření a opotřebení složek měřicího systému 30. Proto je s výhodou upraven axiální nosný nebo přídržný hřídel 290 s šestihranným průřezem, jehož vnější plocha a tvar odpovídají šestihrannému otvoru 285 dávkovačích kol 145. Axiálně upravený přídržný hřídel 290 je vytvořen z materiálu s koeficientem tepelné roztažnosti, který je menší než u dávkovacího kola 145. S výhodou je vytvořen přídržný hřídel 290 z materiálu s označením GC3280 B80D +/- 5 s podílem skla, minerálů a polyester-polyurethanu o celkové hodnotě 40 %. Axiálně upravený přídržný hřídel 290 má šestihranný otvor 295 pro uložení dávkovacího poháněcího hřídele 150. Přídržný hřídel 290 prochází skrz dávkovači kola 145 a je na svých koncových oblastech opatřen úložnými deskami 300, které dosedají na dávkovači kolo 145 a prostřednictvím pojistného kroužku 305 jsou zajištěny na přídržném hřídeli 290. Přídržný hřídel 290 je s výhodou opatřen ozuby 310 pro záběr s úložnými deskami 300, které zasahují do odpovídajících drážek 3 15 v úložných deskách 300, takže každá úložná deska 300 se otáčí s dávkovacím kolem 145, na které dosedá, čímž se zabrání ohřevu a opotřebení, které by byly způsobeny třením. Komorový úsek 140, který dosedá na úložnou desku 300 proti dávkovacímu kolu 145, a kteiý se neotáčí s úložnou deskou 300, by měl být vytvořen z materiálu, který má nízký tepelný koeficient a dobré vlastnosti proti opotřebení, s výhodou z GC3240 121R +/- 5 s celkovým podílem skla, minerálů a s přídavkem tepelně stabilizujícího nylonu 6 v množství 40 %.

Aby se redukovalo množství osiva dávkovaného dávkovacími koly 145 a tím také množství osiva, které je přiváděno rozdělovacími potrubími 320 do sekundárního dávkovače 325, uspořádaného ve směru po proudu, tj. za rozdělovacími potrubími 320, na nářadí 10 na zpracování půdy, může být k dávkovacímu kolu 145 připojen zaslepovací člen 330. Podle obr. 10 může být zaslepovací člen 330 uspořádán na dávkovacím kole 145 tak, že překrývá oblast úložného žlabu 280 osiva dávkovacího kola 145. Zaslepovací člen 330 je axiálně nasunut na dávkovači kolo 145 až ke středu dávkovacího kola 145, aby vytvářel optimální průtok osiva. S výhodou vystupují z vnitřní plochy 340 zaslepovacího členu 330 radiálně dovnitř přidržovací ozuby 335, aby zasahovaly do dávkovacího kola 145 a aby zajišťovaly přídavné tření, které zabraňuje axiálnímu pohybu zaslepovacího členu 330 podél dávkovacího kola 145, jakmile byl zaslepovací člen 330 umístěn. Je také možné použít zaslepovací členy 330 různých velikostí, což závisí na zakrývané oblasti. S výhodou ale odpovídá průřez zaslepovacího členu 330 dávkovacímu kolu 145, přičemž dávkovači kola 145 mají měnící se průřezy a dopravní objemy osiva, které se obecně vyhledávají podle druhu dávkovaného osiva.

Podle obr. 7, obr. 11a a 11b jsou opotřebitelné vložky 155 upevněny v každém komorovém úseku 140 pod dávkovacím kolem 145. Opotřebitelná vložka 155 má výstupky 345, které zasahují do odpovídajících rybinovitých drážek 350 ve vnitřní stěně 355 komorového úseku 140, aby vytvářely třecí spoj uvnitř komorového úseku 140. Komorový úsek 140 je s výhodou opatřen stupněm 360 opotřebitelné vložky 155, takže osivo může snáze protékat na vnitřní stěně 355 komorového úseku 140 přes opotřebitelnou vložku 155 a skrz komorový výstup 180. Tloušťku opotřebitelné vložky 155 lze měnit, aby bylo možné ovlivňovat odstup mezi opotřebitelnou vložkou 155 a dávkovacím kolem 45, což opět působí na množství osiva, které je dávkováno dávko

-6CZ 295337 B6 vacím systémem 30. Opotřebitelná vložka 155 má chlopeň 365, která je upravena částečně v komorovém výstupu 180, takže stoupající vzduch je veden od osiva a je přiváděn ke kartáči 160 dávkovacího kola 145. Opotřebitelná vložka 155 může být odstraněna a při opotřebení, nebo může být nahrazena, pokud to obsluha požaduje pro dosažení jiných vlastností dávkovacího systému 30.

Podle obr. 7, obr. 12a a obr. 12b je kartáč 160 dávkovacího kola 145 namontován v každém komorovém úseku 140 a je upraven mezi vnitřní stěnou 355 komorového úseku 140 a dávkovacím kolem 145. Kartáč 160 dávkovacího kola 145 je uvolnitelně upevněn na komorovém úseku 140, a to tak, že kartáč 160 dávkovacího kola 145 je zasunut do komorového úseku 140, takže příložky 3 80 ve tvaru písmene L tvoří v komorových úsecích 140 horní stranu 370 dna 375 kartáče 160 dávkovacího kola 145. Kartáč 160 dávkovacího kola 145 má více štětin 385, které vystupují ze dna 375 a vytvářejí tak bariéru, podél níž může procházet vzduch, ale nikoli osivo. Štětiny 385 mají s výhodou různé stírací úhly, které začínají na každé straně s 5 až 10 stupni a sbíhají se. Kartáče 160 dávkovacího kola 145 zvyšují dávkovači přesnost, protože zabraňují průtoku osiva směrem vzhůru skrz dávkovači vložku 70, k čemuž by docházelo, kdyby byl tlak vzduchu v nádrži 20 příliš malý.

Pneumatický rozdělovači systém 35 má odstředivé dmychadlo 390, které je připojeno na vzduchovou komoru 400, která je sama o sobě připojena prostřednictvím rozdělovačích potrubí 320 na jednom nebo více primárních rozdělovačích 40, z nichž každý je přiřazen k jedné nádrži 20. Primární rozdělovače 40 jsou prostřednictvím rozdělovačích potrubí 320 připojeny na vzestupnou trubku 405 s jímkou, která je připojena najeden nebo více rozdělovačů 325. Rozdělovači potrubí 323 připojují sekundární rozdělovače 325 k secím botkám 410, které jsou upevněny na otevíračích 50 brázdy, popřípadě půdy.

Pneumatický dávkovači systém 35 je znázorněn tak, že má dvě řady rozdělovačích potrubí 320 a přípojek v primárním rozdělovači 40, které jsou určeny pro separátní vzduchové proudy, takže se osivo oddělené od nádrže 20 nesmíchává, když je pneumaticky přiváděno od nádrže 20 k výsevu. Toto uspořádání se obvykle označuje jako dvojitý výstup, což znamená dvojnásobnou dávku. Alternativně lze vytvořit pneumatický dávkovači systém 35 pro dodávání jen jednoho proudu vzduchu, kde je upravena jen jedna nádrž 20 nebo je osivo navzájem smícháváno z různých nádrží 20, když je vynášeno. Takové uspořádání je potom označováno jako jediný výstup, což znamená jednoduchou dávku. Jednoduchá dávka by vyžadovala jen polovinu rozdělovačích potrubí 320 a sekundárních rozdělovačů 325 a také jen jednu řadu přípojek na primární rozdělovač 40, popřípadě na primární rozdělovače 40.

Pneumatický secí stroj může být rovněž přizpůsoben vytvoření označenému jako trojitý výstup, ke kterému je připojena další nádrž 20', viz obr. 19, a další proud vzduchu. K tomu účelu je upravena přídavná sada rozdělovačích potrubí 320, sekundárních rozdělovačů 325 a secích botek 410, jakož i další řada přípojek v primárním rozdělovači 40.

Aby se podle obr. 13 u provedení s dvojnásobnou dávkou vytvářely obecně nezávisle dva proudy vzduchu, je vzduch veden od odstředivého dmychadla 390 skrz vzduchovou komoru 400, kde klapka 415 vzduchové komory 400 dodává požadovaný podíl vzduchu do horní a spodní řady přípojek 420 výpusti, takže skrz každou přípojku 420 výpusti jedné řady protéká v podstatě shodné množství vzduchu. Klapka 415 je ve vzduchové komoře 400 upevněna prostřednictvím závitem opatřeného hřídele 425 ve vzduchové komoře 400, který je přišroubován prostřednictvím objímky 426 opatřené vnitřním závitem, která je upevněna v klapce 415. Klikový hřídel 40 klapky 415 je připojen na hřídel 425, takže, pokud je klikový hřídel 430 pootočen, pootočí se také hřídel 425 a klapka může být nadzdvižena nebo spuštěna, čímž se zajistí požadované množství vzduchu přiváděné do každé řady přípojek 420 výpusti. Vodicí tyč 427 a objímka 428 pro klapku 415 ve vzduchové komoře 400 procházejí skrz klapku 415, aby se zabránilo pootáčení klapky 415, když je nadzdvižena nebo spuštěna.

-7 CZ 295337 B6

Každá mezera přípojek 420 výpusti vzduchové komory 400 a k ní přiřazená rozdělovači potrubí 320 představují jednu větev a odpovídají jednomu ukládání osiva na zvláštní oblasti šířky výsevu. Vždy jedno rozdělovači potrubí 320 je při provozu prostřednictvím hadicové svorky 435 připojeno na jednu přípojku 420 výpusti. Přípojky 420 výpusti pro větve, které nejsou používány, jsou zavřeny prostřednictvím čepiček 440. Na výkrese znázorněné secí ústrojí odpovídá provedení pro dvojnásobnou dávku s osmi větvemi.

Podle obr. 14 a obr. 15 jsou primární rozdělovače 40 v provedení pro dvojnásobnou dávku s osmi větvemi vytvořeny z osmi mezer a dvou řad přípojek 420 výpusti, z nichž jedna řada má osm přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice a jednu přítlačnou desku 450 na každém konci řady. Jiná řada má osm vedlejších přípojek 455 a jednu přenášecí přítlačnou desku 460 na každém konci řady. Rozdělovači trysky 465 jsou uspořádány pod každou přípojkou 445 a před každou vedlejší přípojkou 455. Víko 470 může být využito k tomu, aby umožnilo přístup osiva k jedné z přípojek 445 nebo k jedné z vedlejších přípojek 455, když jim přiřazená větev není použita. Poukazuje se rovněž na tu skutečnost, že uspořádání přípojek 445 a vedlejších přípojek 455 je na obr. 14 a obr. 15 jiné než na obr. Ί. Tím je znázorněno, že jak přípojky 445, tak také vedlejší přípojky 455, mohou být podle vynálezu uspořádány nahoře nebo dole.

Podle obr. 15 až obr. 16d jsou vedlejší přípojky 455 vytvořeny z levé přípojné poloviny 475 a z pravé přípojné poloviny 480. Levá přípojná polovina 475 a pravá přípojná polovina 480 jsou identicky odlité součásti, které jsou uspořádány na sobě proti sobě, aby vytvořily vedlejší přípojku 455, která má průchod 485 osiva, vedlejší vstup 490 a vedlejší výstup 495. Podle obr. 15 a obr. 17a až obr. 17c jsou přípojky 445 ve tvaru Venturiho trubice vytvořeny z levé přípojné poloviny 500 a z pravé přípojné poloviny 505, které jsou vytvořeny navzájem zrcadlově souměrně a jsou na sobě uloženy pro vytvoření přípojky 445 ve tvaru Venturiho trubice, která má průchod 510 vzduchu a vstup 515 osiva. Průchod 510 vzduchu v přípojce 445 ve tvaru Venturiho trubice se s výhodou zužuje od hlavního vstupu 520 vzduchu s průměrem o hodnotě 6,35 cm na průměr o hodnotě 5 cm ve Venturiho elementu 525 pod vstupem 515 osiva, aby se zabezpečil požadovaný pokles tlaku pro optimální tok osiva od dávkovači skříně 60 do primárního rozdělovače 40. Ve směru po proudu od vstupu 515 osiva se rozšiřuje průchod 510 vzduchu z průměru 5 cm na průměr 6,35 cm v hlavní výstupní přípojce 530 ve tvaru Venturiho trubice. Zaoblená hrana 535 na straně za vstupem 515 osiva zdokonaluje proudění osiva a redukuje poškození osiva, když osivo vstupuje do přípojky 445 ve tvaru Venturiho trubice.

Rady vedlejších přípojek 455 a přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice jsou drženy dohromady a jsou uspořádány na nosné desce 540 prostřednictvím dvojice tyčí 545, které procházejí skrz rozdělovači trysky 465.

Přítlačné desky 450 mají na straně přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice vyústění 550 a na straně dávkovacího systému 30 vyústění 555 a jsou prostřednictvím šroubů 560 upevněny na koncích řad přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice. Přenášecí přítlačné desky 460 mají spodní přenášecí vyústění 565 a horní přenášecí vyústění 570 a jsou shodným způsobem připojeny prostřednictvím šroubů na každý konec jedné řady vedlejších přípojek 455.

Levá přípojná polovina 475 a pravá přípojná polovina 480 jsou společně drženy prostřednictvím spojovacích příložek 575 na levé přípojné polovině 475 a pravé přípojné polovině 480 a na rozdělovači trysce 465, které jsou nasunuty přes levou přípojnou polovinu 475 a pravou přípojnou polovinu 480. Rozdělovači trysky 465 ve dvojnásobné dodávkové konstrukci mají výšku dvou řad a zasahují stejným způsobem do spojovacích příložek 575 na levé přípojné polovině 500 a pravé přípojné polovině 505 na řadě primárního rozdělovače 40, který je vytvořen z přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice.

-8CZ 295337 B6

Podle obr. 15 a obr. 18 je na každé straně rozdělovačích trysek 465 upravena proti spojovacím příložkám 575 kuželovité provedená štěrbina 580, která je určena pro uložení jedné čelní stěny 585 těsnění 590 rozdělovači trysky 465. U provedení pro dvojnásobnou dávku jsou upraveny dvě řady kuželovité provedených štěrbin 580, které jsou navzájem přesazeny, jak je patrné z obr. 7, obr. 14, obr. 15 a obr. 18. Těsnění 590 rozdělovači trysky 465 procházejí skrz otvory 592 v držáku 595, který je upraven na rámu 15, a jsou připojena na své trubkové straně 600 na rozdělovači potrubí 320.

S výhodou jsou v různých škrticích místech, popřípadě vyústěních v přenášecích přítlačných deskách 460, v přítlačných deskách 450 a v rozdělovačích tryskách 465 upravena síta, aby se zabránilo vstupu osiva.

Každá nádrž 20 je prostřednictvím odstředivého dmychadla 390 napájena stlačeným vzduchem. Dávkovači skříň 60 je opatřena na obr. 8 znázorněným průchodem 605 vzduchu pro zavádění stlačeného vzduchu od proudu vzduchu v primárním rozdělovači 40 před Venturiho elementem 525 k dutým ramenům 610 do vodiče 615 a do nádrže 20, jak je znázorněno na obr. 1 a obr. 7, přičemž tyto vodiče 615 opět vedou stlačený vzduch k nádrži 20 nad dávkovači skříň 60. To způsobuje v podstatě shodný tlak nad a pod osivem, což nutí osivo k tomu, aby vstupovalo do pod ním se nacházejícího proudu vzduchu rozdělovacího systému 35. Nádrž 20 však musí být v průběhu provozu řádně utěsněna, aby se zabezpečila dobrá doprava osiva a aby se zabránilo kmitání, což by vytvářelo nežádoucí podmínky a osivo by bylo dopravováno v oddělených dávkách místo kontinuálního toku.

Podle obr. 18 je primární rozdělovač 40 upraven na pravoúhlém nosném rámu 620. Na každém rohu tohoto nosného rámu 620 je upraven válec 625, opatřený vnitřním závitem. Závitem opatřený svislý nastavovací hřídel 630 s kuželovým ozubeným kolem 635 je na svém horním konci zašroubován skrz každý válec 625 a prochází skrz svislé objímky 640, které jsou upraveny na držácích 595 rozdělovačích potrubí. Čtyři kuželová ozubená kola 635 zabírají vždy s jedním ze čtyř dalších kuželových ozubených kol 645. Další kuželová ozubená kola 645 jsou upevněna na navzájem protilehlých stranách dvou příčných hřídelů 650 pro nastavování primárního rozdělovače 40. Příčné hřídele 650 procházejí skrz příčná pouzdra 655, která jsou upravena na držáku 595 a jsou popřípadě opatřena vždy jedním vratným ozubeným kolem 660, které je upraveno na konci příčných hřídelů 650. Obě vratná ozubená kola 660 jsou spojena prostřednictvím řetězu 665 a na jednom konci příčných hřídelů 650 je proti vratnému ozubenému kolu 660 upevněna nastavovací klika 670.

Když se nastavovací klika 670 otáčí, otáčejí se také příčné hřídele 650, na které je připojena nastavovací klika 670, a kuželové ozubené kolo 635, další kuželové ozubené kolo 645, vratná ozubená kola 660 a řetěz 665, které tak vytvářejí nastavovací mechanismus 667 primárního rozdělovače 40, který vytváří v podstatě stejné otáčení svislých nastavovacích hřídelů 630, což způsobí, že primární rozdělovač 40 a nosný rám 620 jsou shodně nadzdviženy nebo spuštěny. V průběhu provozu je primární rozdělovač 40 udržován ve své zcela nadzdvižené a zasunuté poloze. Když je primární rozdělovač 40 spuštěn ze své zasunuté polohy, vyklouznou rozdělovači trysky 465 ze styku s těsněními 590 rozdělovačích trysek 465, které udržují jejich polohu v držáku 595. Pokud je primární rozdělovač 40 spuštěn, může být vytažen pro vyčištění nebo pro nahrazení z nosného rámu 620. Pokud je primární rozdělovač 40 nadzdvižen do své zasunuté polohy, jsou těsnění 590 rozdělovačích trysek 465 vedena štěrbinami rozdělovačích trysek 465 pro vytvoření v podstatě vzduchotěsného spojení od primárního rozdělovače 40 k rozdělovacím potrubím 320 upraveným ve směru proti proudu a po proudu. U provedení pro dvojnásobnou dávku jsou horní a spodní řada otvorů 592 v držáku 595 proti sobě navzájem přesazeny, což odpovídá lícujícímu přesazení štěrbin 580 rozdělovačích trysek 465. Toto přesazení umožňuje dospět horní řadě kuželovité upravených štěrbin 580 jen do záběru nebo kontaktu s horní řadou těsnění 590 rozdělovačích trysek 465 a spodní řadě kuželovité upravených štěrbin 580 jen do

-9 CZ 295337 B6 záběru nebo kontaktu se spodní řadou těsnění 590 rozdělovačích trysek 465, když je primární rozdělovač 40 nadzdvižen do své zasunuté polohy.

V dalším je podrobněji popsána funkce pneumatického secího stroje vytvořeného podle vynálezu.

V průběhu provozu, dávkovacího systému 30 je osivo odtahováno skrz vstup 80 osiva z nádrže 20 do oddělovací komory 115 osiva v dávkovači skříni 60, a to na základě působení tíže a proudu vzduchu s nízkým tlakem prostřednictvím přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice. Zatímco se osivo nachází v oddělovací komoře 115 osiva, je prostřednictvím míchacích tyčinek 260 hřídele 255 míchadla, které se otáčejí v osivu v oddělovací komoře 115 osiva, udržováno ve stavu, kteiý zabraňuje slepení.

Pokud je některý z otočných uzavíracích ventilů 265 ve své uzavřené poloze, je osivo působící na uzavírací ventil 265 udržováno ve stavu, v němž nemůže vniknout do dávkovači komory 125 a místo toho je vedeno do protlačovací komoiy 120 osiva. Z tohoto důvodu je osivu zabráněno vstupovat do dávkovačích kol 145 a odboček, které jsou obsluhovány uzavíracím ventilem 265, přičemž v podstatě není předáváno žádné osivo z nádrže 20 pro výsev skrz uzavřené odbočky. Pokud jsou oba uzavírací ventily 265 dávkovacího ústrojí 65 osiva ve své uzavřené poloze, nemůže v podstatě žádné osivo procházet do dávkovači komory 125 a v podstatě žádné osivo není předáváno z nádrže 20. Místo toho je osivo odváděno do protlačovací komory 120 osiva a obsluhující osoba může otevřít čisticí dvířka 105 a vyprázdnit nádrž 20, aniž by se osivo dostalo do zbývající části dávkovacího systému 30.

Pokud zaujmou oba uzavírací ventily 265 svou otevřenou polohu, může osivo procházet do dávkovači komory 125 a skrz komorový vstup 175 vstupovat do dávkovači vložky 70. Rychlost otáčení dávkovačích kol 145 lze měnit, aby se dosáhlo požadovaného dávkování. Prostřednictvím nastavení na převodovém ústrojí 220 z hlediska rychlosti otáčení příčného hřídele 225 vzhledem k hlavnímu poháněcímu hřídeli 215 lze pohánět různou rychlostí dávkovači kola 145 v dávkovačích systémech 30 pro oddělené nádrže 20. Pokud se dávkovači kola 145 otáčejí, dopravují ve svých úložných žlabech 280 osivo ke komorovému vstupu 180, kde je osivo na primárním rozdělovači 40 vtahováno do proudu vzduchu. Osivo je prostřednictvím kartáčů 160 dávkovacího kola 145 a opotřebitelných vložek 155 zbaveno možnosti proudit skrz skříň 135 směrem vzhůru.

Odstředivé dmychadlo 390 je poháněno hydraulickým systémem zemědělského traktoru a tlačí tlakový vzduch skrz pneumatický dávkovači systém 35. Vzduch se pohybuje od odstředivého dmychadla 390 ke vzduchové komoře 400, kde je klapkou 415 rozdělován do mnoha přípojek 420 výpusti. Rozdělovači potrubí 320 přivádějí vzduch k primárnímu rozdělovači40.

Pokud má být z nádrže 20 nad primárním rozdělovačem 40 předáváno osivo do horní řady přípojek 420 výpusti, jsou přípojky 445 ve tvaru Venturiho trubice využity k tomu, aby vytvářely horní řadu přípojek v primárním rozdělovači 40, a to s přítlačnými deskami 450 na stranách horní řady. Osivo je na vstupu 515 dávkovaně předáváno do primárního rozdělovače 40. Část tlakového vzduchu dávkovacího systému 35 je prostřednictvím vyústění 675 pro tlak v nádrži 20, znázorněného na obr. 15 a upraveného ve vnějších rozdělovačích tryskách 465, bezprostředně před Venturiho elementem 525 horní řady přípojek, přiváděna do přítlačných desek 450 na konci horní řady, přičemž u rozdělovačích trysek 465 se jedná o ty, které jsou uloženy blíže přítlačných desek 450. Vzduch vstupuje na vyústění 550 do přítlačných desek 450 a je veden k vyústění 555, kde se dostává do dávkovači skříně 60. Vzduch je potom veden skrz průchod 605 vzduchu dávkovači skříně 60 do dutých ramen 610 žebříku 615, který je upraven nad dávkovači skříní 60. Nakonec se dostává vzduch k nejvyššímu místu žebříku 615, kde je předáván do nádrže 20.

Pokud má být osivo předáváno z nádrže 20 nad primárním rozdělovačem 40 do spodní řady přípojek, jsou vedlejší přípojky 455 využity k tomu, aby vytvářeny horní řadu přípojek v primárním

-10CZ 295337 B6 rozdělovači 40, a to s přenášecími přítlačnými deskami 460 na stranách horní řady. Osivo je předáváno na vedlejších vstupech 490 vedlejších přípojek 455 do primárního rozdělovače 40, kde je pod průchody 485 rozdělováno a skrz vedlejší výstupy 495 padá do vstupů 515 osiva přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice spodní řady. Část vzduchu dávkovacího systému 35 je jímána vyústěním 675 v nejvíce vně upravených rozdělovačích tryskách 465 spodní řady. Vzduch je přiváděn k přítlačné desce 450 na konci spodní řady. Vzduch vstupuje vyústěním 550 na straně rozdělovačích trysek 465 do přítlačné desky 450 a znovu vystupuje vyústěním 555 na dávkovači straně, kde je veden do přenášecí přítlačné desky 460, přičemž spodním přenášecím vyústěním 565 vstupuje a vystupuje horním přenášecím vyústěním 570. Vzduch vstupuje z horního přenášecího vyústění 570 do dávkovači skříně 60 a pokračuje skrz průchod 605 vzduchu a ramena 610 žebříku 615 do nádrže 20.

Vzduch a osivo protékají v oddělovacím systému 35 od primárního rozdělovače 40 skrz rozdělovači potrubí 320 k vzestupným trubkám 405, které podle potřeby přejímají rozdělování osiva sekundárního rozdělovače 325, a které jsou upraveny bezprostředně ve směru po proudu. Sekundární rozdělovače 325 rozdělují osivo v podstatě rovnoměrně do většího počtu rozdělovačích potrubí 323, která vedou k secím botkám 410 na otevíračích 50 brázdy, popřípadě půdy, kde je osivo přiváděno k výsevu.

Aby bylo možné změnit ukládání osiva v půdě, aniž by bylo nutné nově uspořádat rozdělovači potrubí 323, upravená ve směru po proudu, může obsluhující osoba uvést oddělovací ústrojí 65 osiva do jeho uzavřené polohy, čímž není osivo regulováno. Obsluhující osoba potom může vyměnit primární rozdělovače 40, takže osivo ze speciální nádrže 20 vstupuje do jiné řady přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice nebo vedlejších přípojek 455 primárního rozdělovače 40 a je vedeno rozdělovacími potrubími 323 pro ukládání na jiném místě. Potom například může obsluhující osoba, pokud má být regulováno osivo s větším zrnem, odstranit stávající dávkovači vložku 70 a nahradit ji oddělenou dávkovači vložkou 70 s dávkovacími koly 145, která mají větší úložné žlaby 280. Když chce místo toho obsluhující osoba provést výměnu z provozu, ve kterém je potřeba více hnojivá než osiva, na provoz, ve kterém je zapotřebí více osiva než hnojivá, a jedna nádrž 20 je větší než jiná, může redukovat počet zadržování dodatečného naplňování nádrže 20 tím, že primární rozdělovač 40 pod nádrží 20 odstraní a vymění, aby obrátila polohu přípojek 445 ve tvaru Venturiho trubice a vedlejších přípojek 455. Tato výměna vyplývá z toho, že osivo a hnojivo budou ukládány na stejném místě jako dosud, aniž by musela být rozdělovači potrubí 320 nově uspořádána.

Když se však obsluhující osoba domnívá, že je třeba změnit vysévací šířku, nebo pokud pozměnila činnost nářadí 10 na zpracování půdy, může uzavřít jednu nebo více větví tím, že nasadí čepičky 440 na jednu mezeru přípojek 420 výpusti, vloží dveřní vložku 165 do komorového vstupu 175 pro odříznutí komorového úseku 140, který je přiřazen k této větvi, a nasadí víko 470 na vstup 515 osiva přípojky 445 ve tvaru Venturiho trubice nebo přes vedlejší vstup 490 vedlejší přípojky 455, a to v závislosti na tom, který se nachází v primárním rozdělovači 40 v horní řadě přípojek. Pokud byl snížen počet secích botek obsluhovaných dávkovacím systémem 30 a rozdělovacím systémem 35, ale stále ještě je používán stejný počet větví, může obsluhující osoba odstranit jednu nebo více dávkovačích vložek 70 a nahradit je jinými, které jsou připraveny pro úpravu nářadí 10 na zpracování půdy, nebo může nově upravit dávkovači vložky 70 tak, že na jedno nebo více dávkovačích kol 145 nasadí zaslepovací členy 330, aby se zredukovala kapacita v každé větvi.

S výhodou může být pneumatický secí stroj opatřen plošinou 680, viz obr. 2, na které může stát obsluhující osoba, když jsou nádrže 20 naplňovány osivem nebo když jsou nádrže 20 přezkušovány.

Může být instalován také elektronický počítač osiva známé neznázorněné konstrukce, který obsluhující osobu varuje, když došlo k ucpání jedné secí botky 410 nebo když je stav naplnění

-11 CZ 295337 B6 osivem v nádrži 20 nízký, a který vypočítává velikost opracovávané plochy. Na obr. 3 znázorněné pozorovací kolo 196 může být nápomocné ke sledování počtu otáček dávkovačích kol 145 v jednom z dávkovačích systémů 30.

Dále lze upravit šnek 685 známé konstrukce, viz obr. 1, a to na voze 5 s osivem, kterým lze dopravovat osivo do nádrží 20 a nepoužitý materiál z nádrží 20 odstranit.

I když byl vynález podle výhodného příkladu provedení popsán jako vložená konstrukce, u které je vůz 5 s osivem uspořádán mezi nářadím 10 na zpracování půdy a traktorem, může být podle obr. 19 vytvořen také v taženém provedení, takže vůz 5 s osivem je tažen za nářadím 10 na zpracování půdy. Pneumatický secí stroj má u tohoto taženého provedení přídavná vlečná kola 690 na předním konci vozu 5 s osivem pro zachycování zatížení, které je u vložené konstrukce přenášeno prostřednictvím oje vozu 5 s osivem na traktor. Funkce pneumatického secího stroje v taženém provedení je v podstatě shodná jako u vložené konstrukce. Některé komponenty jsou upraveny obráceně, takže dávkovači systém dopravuje vzduch a osivo na vůz 5' s osivem zezadu dopředu, takže osivo dospěje k secím botkám 410 na nářadí 10 na zpracování půdy před vozem

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Rozdělovači systém (35) secího stroje, s přípojkou (445) ve tvaru Venturiho trubice a s vedlejší přípojkou (455) ve vždy jednom rozdělovacím potrubí (320) pro přivádění osiva do proudu vzduchu vedeného rozdělovacími potrubími (320), přípojkou (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojkou (455), vyznačující se tím, že vedlejší přípojka (455) má vedlejší výstup (495), který probíhá odděleně od průchodu (485) osiva ve vedlejší přípojce (455), a přípojka (445) ve tvaru Venturiho trubice má vstup (515) pro shromažďování osiva.
2. 2. Rozdělovači systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že je opatřen nastavovacím mechanismem (667) pro pohyb přípojky (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojky (455), přičemž přípojky (445, 455) jsou pohyblivé mezi polohou pro vstup proudů vzduchu a polohou, v níž jimi vzduchové proudy nejsou vedeny.
3. 3. Rozdělovači systém podle nároku 1 nebo 2, vy zn ač u j í c í se t í m, že přípojka (445) ve tvaru Venturiho trubice je umístěna u vedlejší přípojky (455), a to zejména na ní, přičemž vstup (515) osiva a vedlejší výstup (495) se pro vytvoření průtočného spojení překrývají.
4. 4. Rozdělovači systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přípojka (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojka (455) mají stejnou velikost.
5. 5. Rozdělovači systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že obsahuje alespoň dvě přípojky (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojky (455), zejména sdružené v řadách.
6. 6. Rozdělovači systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vstup (515) osiva má zaoblenou hranu (535) v oblasti vstupu osiva do proudu vzduchu.

   -12CZ 295337 B6
7. 7. Rozdělovači systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tí m, že vedlejší výstup (495) se rozkládá od horní strany až ke spodní straně vedlejší přípojky (455) a stěnou je oddělen od průchodu (485) osiva.
8. 8. Rozdělovači systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ke vstupní straně a k výstupní straně přípojky (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojky (455) je vždy těsně připojena rozdělovači tryska (465).
9. 9. Rozdělovači systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přípojka (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojka (455) jsou uspořádány nad sebou a pod dávkovacím systémem (30).
10. 10. Rozdělovači systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tí m, že přípojka (445) ve tvaru Venturiho trubice a vedlejší přípojka (455) jsou opatřeny spojovacími příložkami (575), které jsou uveditelné do tvarového styku s přiřazenou rozdělovači tryskou (465).