CZ2000145A3 - Měřicí systém rozsévacího stroje - Google Patents

Abstract

Měřicí systém(30) rozsévacího stroje má mezi nádrží (20) a pneumatickýmrozdělovacímsystémem(35) odměřovací skříň (60). V odměřovací skříni (60)je vyměnitelně uložena odměřovací vložka (70), kteráje osazena odměrovacím poháněcímhřídelem(150) a neotočně na němuloženými odměřovacími koly (145). Odměřovací poháněči hřídel (150) je na koncové straně zprostředkovaně nebo bezprostředně připojitelný na hlavní poháněči hřídel (215), pokud odměřovací vložka (70) zaujímá provozní polohu v odměřovacískříni (60).

Description

Měřicí systém rozsévacího stroje

251 - - - £-2 iíSX

Vynález se týká měřicího systému rozsévacího stroje s odměřovací skříní a s odraěřovacím poháněcím hřídelem, který je neotočně spojen s nejméně jedním odměřovacím kolem, přičemž je upravena do odměřovací skříně zasunutelná odměřovací vložka s jedním komorovým vstupem a s jedním komorovým výstupem, ve které je otočně uložen odměřovací poháněči hřídel s odměřovacím kolem a která je v jedné provozní poloze v odměřovací skříni pevně uložitelná nebo z odměřovací skříně odstranitelná, přičemž odměřovací poháněči hřídel má regulační pohon, vstupující v provozní poloze odměřovací vložky do poháněcího spojení.

Dosavadní_stav_teohníky

V US-A-4,705,220 je popsán rozsévači stroj s nádrží, která má ve dnové oblasti více otvorů, skrz které může protékat rozsévaný materiál odpovídající počtu regulačních kol. Mezi nádrží a regulačními koly je před každým otvorem upraven uzavírací ventil ve tvaru šoupátka, který může přerušit nebo zmenšit proud vysévaného materiálu. Podle rozměru a rychlosti otáčení regulačních kol se přivádí více nebo méně rozsévaného materiálu do rozdělovacího systému, který jej předává dále pro ukládání na půdu. Čelní deska na nádrži unáší hřídel se všemi regulačními koly a pro jejich výměnu může být demontována. Pokud má čelní deska zůstat na nádrži, je nutné uvolnit ložiska od čelní desky a hřídele, aby bylo možné vyměnit regulační kola.

Podle US-A-4,834,004 je přiváděn vynášený materiál ze dvou nádrží prostřednictvím regulačních kol do pneumatického rozdělovacího systému. Více regulačních kol je společně drženo neotočně na hřídeli, který je přes převod poháněn pojízdnými koly. Převod může mít různý počet výstupních otáček, což fe umožňuje měnit regulačními koly dopravované množství rozsévaného materiálu. Mimoto je možné prostřednictvím šoupátka otvoru přiřazeného vždy k jednomu regulačnímu kolu ve dnu nádrže měnit přítok prosévaného materiálu a tak jej přizpůsobovat daným okolnostem.

Z FR-A-2 591 416 je známý rozsévači stroj daného druhu, u kterého je mezi naplněnou nálévkou rozsévaným materiálem a mezi pneumatickým rozdělovacím systémem uspořádána vytažitelná rozdělovači skříň. V této rozdělovači skříni jsou na spo léčném hřídeli uspořádána koaxiální regulační kola. Nevýhoda spočívá v tom, že rozdělovačová skříň nemá vzduchotěsnou konstrukci, takže není možné použít její uspořádání u rozsévacího stroje, u kterého je nádrž pro zdokonalování průtoku rozsévaného materiálu pod přetlakem. Není také zřejmé, jak se při vyjmutí rozdělovačové skříně uskuteční oddělení hřídele s na něm uspořádanými regulačními koly od příslušného pohonu.

V US-A-5,189,965 je popsán rozsévači stroj, u kterého regulační systém, který je opatřen regulačními koly se zahloubeními pro uložení rozsévaného materiálu, přivádí rozsévaný materiál v definovaném množství do vzduchového proudu pneumatického rozdělovačového systému. Celý měřicí systém včetně měřicího pohonu je upevněn v nádobě rozsévaného materiálu uvolnitelné prostřednictvím svorek.

W0-A-97/00603 se týká rozsévacího zařízeni s měřicím systémem, který má vyměnitelná odměřovací kola. Vždy jedno odměřovací kolo je uspořádáno v jedné skříni, skrz kterou prochází odebratelný hřídel. Více skříní lze připojit na sebe a skříň může být v axiálním směru hřídele vzduchotěsně uzavřena. Skříň může být připojena na adaptérovou konstrukční součást, která je upravena na spodní straně nádrže rozsévaného materiálu. Zde je vždy jednotlivé odměřovací kolo nebo celý měřicí systém vyměnitelný.

Podstata_vynálezu

Problém řešený vynálezem spočívá v tom, že mají být odstraněny náklady pro přizpůsobení rozsévacího stroje na jiný rozsévači materiál, které jsou až dosud poměrně vysoké. Tento problém je podle vynálezu řeSen význakovou částí patentového nároku 1, přičemž v závislých patentových nárocích jsou uvedeny další znaky, které výhodně řeší daný problém. Pro zabránění tlakových ztrát v měřicím systému, které by mohly negativně působit na jeho výkon, je upraveno těsnění mezi odměřovací vložkou a mezi odměřovací skříní.

Tak lze pro úpravu rozsévacího stroje odebrat celou odměřovací vložku s odměřovacími koly z odměřovací skříně a nově sestavit. Pokud vznikají vždy shodné provozní situace, lze připravit předem již sestavené odměřovací vložky a tak je mož né provést výměnu v několika minutách. Protože pohon odměřovacího poháněcího hřídele je okamžitě a automaticky přerušen, když je odměřovací vložka přemístěna ze své provozní polohy, je tak také zabezpečeno vysoce výhodné využití.

Aby se zabezpečilo, že vstup komory a výstup komory zaujme vždy polohu, ve které může být rozsévaný materiál bez problémů přijímán, případně předáván, je upraven vložkový nasměrovávací doraz, prostřednictvím kterého lze odměřovací vložku vždy aretovat v odměřovací skříni ve správné poloze. Odměřovací vložka může být sice aretována v odměřovací skříni různě. Využití úvratové vačky, prostřednictvím které je odměřovací vložka upevnitelná ve své poloze, však představuje jed noduchou a velmi účinnou možnost, přičemž pro její ovládání nejsou potřebné žádné nástroje.

Rozdělení odměřovací vložky do více komorových úseků a úprava více odměřovacích kol umožňuje vydávat po šířce rozsévacího stroje různá množství nebo druhy rozsévaného materiálu, což umožňuje optimální přizpůsobení provozním poměrům.

Využití v pevném tvarovém styku upravené spojky zabezpečuje unášení odměřovacího poháněcího hřídele také při vysokém zatížení, takže není třeba používat vysokých svěrných sil pro vytváření třecího spoje, což by negativně působilo zejména na celkové zatížení. Prostřednictvím převodového ústrojí lze měnit průchod rozsévaného materiálu i při jinak konstantní konfiguraci odměřovacích kol. Kuželovité a axiálně ve vzájemném odstupu upravené prsty nevyžadují žádné předchozí nasměrování, aby do sebe zabíraly. Tak se také spojkové části příslušně nasměrují při axiálním spojení. Pokud je komorový výstup spojen s pneumatickým rozdělovačovým systémem a komorový vstup s nádrží, uskutečňuje se přímé předávání rozsévaného materiálu, takže nebezpečí ucpání a ztrát způsobených třením je nepatrné. Mezi komorovým vstupem a mezi nádrží upraveným oddělovacím ústrojím, které má uzavírací ventil, lze při vytažené odměřovací vložce, ale naplněné nádrži, zabránit tomu, aby se rozsévaný materiál zvlhčil.

Pře - Ié - _obr ázků_lýkre se ch

Vynález je dále podrobněji vysvětlen na dvou příkladech provedení rozsévacího stroje s velkým počtem detailů podle vynálezu.

Na obr. 1 je znázorněn první, podle vynálezu uspořádaný pneumatický rozsévači stroj v bokoryse zleva.

Na obr. 2 je znázorněn rozsévači stroj z obr. 1 s přitaženým nářadím na zpracování půdy.

Na obr. 3 je znázorněn měřicí systém v hokoryse zleva.

Na obr. 4 je znázorněn měřicí systém v bokoryse zprava. Na obr. 5 jě znázorněna měřicí vložka v rozloženém vyobrazení.

Na obr. 6 je znázorněna odměřovací vložka ve spojení s odměřovací skříní, přičemž odměřovací vložka je upravena v po5 loze vytažené z odměřovací skříně.

Na obr. 7 je znázorněn primární rozdělovač ve svislém řezu.

Na obr. 8 je znázorněna pravá koncová deska odměrovací skříně a hřídel míchadla v axonometrickém vyobrazení.

Na obr. 9 je znázorněno oddělovací ústrojí rozsévaného materiálu v axonometrickém pohledu na rozložené uspořádání.

Na obr. 10 je znázorněno odměřovací kolo a slepý člen v axonometrickém pohledu.

Na obr. 11a je znázorněna opotřebitelná vložka v bokoryse. Na obr. 11b je znázorněna opotřebitelná vložka v axonometrickém pohledu.

Na obr. 12a je znázorněn kartáč odměrovacího kola v bokoryse. Na obr. 12b je znázorněn kartáč odměrovacího kola v axonometrickém pohledu.

Na obr. 13 je znázorněna vzduchová komora v axonometric kém vyobrazení.

Na obr. 14 je znázorněn primární rozdělovač v axonometrickém pohledu. Na obr. 15 je znázorněn primární rozdělovač podle obr. 14 částečně v rozloženém vyobrazení.

Na obr. 16a je znázorněna polovina přípojky levé vedlej ší přípojky v axonometrickém vyobrazení. Na obr. 16b je znázorněna polovina přípojky z obr. 16a v půdoryse. Na obr. 16c je znázorněna polovina přípojky z obr. 16a v bokoryse. Na obr. 16d je znázorněna polovina přípojky z obr. 16a v řezu rovinou podle čáry 16D - 16D na obr, 16c a ve směru pohledu příslušných šipek.

Na obr. 17a je znázorněna polovina přípojky pravé Venturiho přípojky v axonometrickém vyobrazení. Na obr. 17b je znázorněna polovina přípojky podle obr. 17a v půdoryse. Na obr. 17c je znázorněna polovina přípojky podle obr. 17a v bokoryse.

Na obr. 18 je znázorněn nastavovací mechanismus pro sestavování primárního rozdělovače v axonometrickém vyobrazení .

Na obr. 19 je znázorněn pneumatický rozsévači stroj v dotažené konstrukci podle alternativního příkladu provedení vynálezu v půdoryse.

?£í!sladY_pr oye dění _νγηέ lezu

Pneumatický rozsévači stroj podle výhodného příkladu provedení vynálezu je znázorněn na obr. 1 až obr. 18. Na obr. 1 a obr. 2 je znázorněn pneumatický rozsévači stroj, který má vůz 5 rozsévaného materiálu, který je tažen mezi neznázorněným zemědělským traktorem a mezi nářadím 10 na zpracování půdy. Vůz 5 rozsévaného materiálu má rám 15, na kterém je namontována nádrž 20 a kola 25. Ke každé nádrži 20 je v jejím spodním úseku přiřazen měřicí systém 30, a to pro nasypávání rozsévaného materiálu kontrolované prostřednictvím primárního rozdělovače 40 do pneumatického rozdělovacího systému 35. Nářadí 10 na zpracování půdy, které je taženo za vozem 5 rozsévaného materiálu, sestává obecně z rámu 45, na kterém jsou vestavěny otevírače 50 brázdy, případně půdy. Vestavba ústrojí pro uzavírání brázdy, například v podobě zhutňovačů 55, je v mnoha případech využití také žádoucí.

V dalším je provedeno zaměření na obr. 3 až obr. 7, na kterých je znázorněn měřicí systém 30 v uspořádání podle vynálezu, který má odměřovací skříň 60, která obsahuje oddělovací ústrojí 65 rozsévaného materiálu a odměřovací vložku 70. Odměřovací skříň 60 má krycí desku 75, která je opatřena zejména štěrbinovitým vstupem 80 rozsévaného materiálu, přední stěnu 85, zadní stěnu 90, levou koncovou desku 95, pravou koncovou desku 100 a kloubově uložená čisticí dvířka 105 s dveřním těsněním 107 na přední stěně 85, jak je to patrno zejména z obr. 7. Levá koncová deska 95 je opatřena otvorem 110 pro vyměňování odměřovací vložky 70. Krycí deska 75 spojuje přední stěnu 85 a zadní stěnu 90 a levou konco vou desku 95 a pravou koncovou desku 100 tak, že vytváří oddělovací komoru 115 rozsévaného materiálu, protlačovací komoru 120 rozsévaného materiálu a odměřovací komoru 125 se zejména štěrbinovitou výpustí 130 rozsévaného materiálu na spodní koncové oblasti. S výhodou je pro každou větev primár ního rozdělovače 40 upravena jedna výpust 130 rozsévaného materiálu.

Odměřovací vložka 70 je upravena v odměřovací komoře 125. Na obr. 5 a obr. 6 je znázorněna odměřovací vložka 70, která má skříň 135, která má více komorových úseků 140 a více odměřovacích kol 145. S výhodou je pro každou větev primárního. rozdělovače 4Qupraven jeden komorový úsek 140 a jedno odměřovací kolo 145. Odměřovací kola 145 jsou otočně zamontována v komorových úsecích 140 a společně se otáčejí s odměřovacím poháněcím hřídelem 150. Komorové úseky 140 obsahují vždy jednu opotřebitelnou vložku 155, kartáč 160 odměřoyacího kola 145 a pokud nejsou v činnosti dveřní vložku 165. Komorové úseky 140 jsou společně drženy prostřednictvím tyčí 170, které procházejí skrz komorové úseky 140. Každý komorový úsek 140 je opatřen komorovým vstupem 175 pro příjem rozsévaného materiálu a komorovým výstupem 180 pro výdej rozsévaného materiálu. Přídavně má každý komorový úsek 140 stěnu 142, která odděluje komorový úsek 140 od sousedního komorového úseku 14D.

Na konci odměřovací vložky 70 je upraveno držadlo 194 pro usnadnění práce obsluhy při demontáži odměřovací vložky 70. Odměřovací vložka 70 je vyjmutelná z odměřovací komory 125, když se uvolní úvratová vačka 185, která je namontována na odměřovací skříni 60, odměřovací vložka 70 se pootočí, aby se uvolnila odměřovací vložka 70 od těsnění 190 uvnitř odměřovací skříně 60 a odměřovací vložka 70 se z odměřovací skříně 60 vytáhne. Odměřovací vložka 70 potom může být vyměněna nebo uvedena do jiného nastavení, které je přizpůsobeno konstrukci nářadí 10 na zpracování půdy a druhu rozsévaného materiálu, který má být odměřován z nádrže 20. Obsluha může odměřovací vložku 70 nahradit tak, že se odměřovací vložka 70 zasune do odměřovací komory 125, odměřovací vložka 70 se pootočí, až se dotkne vložkového nasměrovávacího dorazu 195 v odměřovací skříni 60 a úvratová vačka 185 se za sune, což podporuje obsluhu v pootáčení odměřovací vložky 70 a upevní odměřovací vložku 70 v nazpět zasunuté poloze na těsnění 190.

Měřicí systémy 30 jsou s výhodou poháněny pohybem rozsé vacího stroje nad zeminou, takže do každého měřicího systému 30 je přiřazeno v podstatě shodné množství rozsévaného materiálu pro přímou dráhu, a to nezávisle na změnách rychlosti zemědělského traktoru. Pro vysvětlení je nyní použit obr. 1, který má ozubené kolo 200, které je poháněno jedním z kol 25 prostřednictvím úhlového převodu 202 a prostřednicí vím řetězu 205 je připojeno na ozubené kolo 210 hlavního poháněcího hřídele 215. Ozubené kolo 210 je na hlavní poháněči hřídel 215 připojeno prostřednictvím rohatky se západkou, takže hlavní poháněči hřídel 215 se otáčí jen tehdy, pokud se kolo 25 otáčí ve směru, který odpovídá dopřednému směru jízdy vozu 5 rozsévaného materiálu. Hlavní poháněči hřídel 215 je připojen na převodové ústrojí 220, které je přirazeno ke každému měřicímu systému 30. Převodové ústrojí 220 umožňuje obsluze změnit míru otáčení příčného hřídele 225 vzhledem k míre otáčení hlavního poháněcího hřídele 215. viz obr. 3. Převodovým ústrojím 220 poháněný příčný hřídel 225 je opět připojen na ozubené kolo 230 příčného hřídele 225, viz obr. 4, které je prostřednictvím řetězu 235 připojeno na ozubené kolo 240 odměřovací vložky 70. Ozubené kolo 24 0 je namontováno na krátkém hřídeli 241, na jehož koncové ob_ lasti, která je protilehlá vzhledem k ozubenému kolu 240, je nasazena poháněči spojková část 246. Poháněči spojková část 246 a poháněná spojková část 245, které společně zabez pečují pohon měřicího systému 30, mají vždy dvojici kuželovité upravených prstů, které jsou uspořádány vždy rovnoběžně s osou otáčení k nim přirazeného krátkého hřídele 241 a hřídele 255 míchadía, přičemž prsty poháněné spojkové části 245 zabírají s prsty poháněči spojkové části 246. Odměřovací poháněči hřídel 150, který prochází skrz odměřovací kola 145 v odměřovací vložce 70» j® prostřednictvím poháněné spo kové části 245 spojen s poháněči spojkovou částí 246, což způsobuje, že se odměřovací kola 145 otáčejí a regulují rozsévaný materiál, pokud se vůz 5 rozsévaného materiálu po hybuje dopředu a kolo 25 se otáčí.

Podle obr. 8 je jeden konec pohonu 250 míchadía, který má ojnici 252 a kliku 254, excentricky připojen na ozubené kolo 240 a svým druhým koncem je zajištěn na hřídeli 255 míchadía, což způsobuje, že hřídel 255 míchadía kmitá kolem své osy, pokud se ozubené kolo 240 otáčí. Míchací tyčinky 260 procházejí skrz hřídel 255 míchadía a zasahují uvnitř oddělovací komory 115 rozsévaného materiálu do rozsévaného materiálu, aby se zabránilo, že se rozsévaný materiál speče a aby byl podporován konstantní tok rozsévaného materiálu.

I když výhodný příklad provedení dává přednost hřídelo vému a řetězovému pohonu, mohou být použity také jiné metody přenášení síly.

Podle obr. 6 a obr. 9 je oddělovací ústrojí 65 rozsévaného materiálu prostřednictvím levé koncové desky 95 a pravé koncové desky 100 odměřovací skříně 60 neotočně uloženo v oddělovací komoře 115 rozsévaného materiálu. Oddělovací ústrojí 65 rozsévaného materiálu má dvojici otočných uzavíracích ventilů 265 a jednu oddělovací rukojet 270 rozsévaného materiálu, která je připojena na každý otočný uzavírací ventil 265. Na svých vnitřních koncových oblastech dosedají uzavírací ventily 265 na uložení 269 uzavíracích ventilů 265, která jsou pevná v odměřovací skříni 60. Vedení 267 pro rozeznání polohy oddělovací rukojeti 270 rozsévá ného materiálu je upevněno mezi oddělovacími rukojetmi 270 rozsévaného materiálu, aby mohla obsluha snadno rozpoznat, zda je každá oddělovací rukojet 270 rozsévaného materiálu ve své otevřené nebo uzavřené poloze. Mezi odměřovací komorou 125 a mezi protlačovací komorou 120 rozsévaného materiá lu je na odměřovací skříni 60 upraveno ohebné těsnění 192. Hřídel 255 míchadla je, viz obr. 7 a obr. 8, upraven skrz otočné uzavírací ventily 265 podél osy otáčení otočných uza víracích ventilů 265. Prostřednictvím nadzdvižení oddělovacích rukojetí 270 rozsévaného materiálu jsou otočné uzavíra cí ventily 265 výkyvné z otevřené polohy, ve které může roz sévaný materiál procházet do odměřovací komory 125, do uzavírací polohy, ve které je průtok rozsévaného materiálu do odměřovací komory 125 odstaven a rozsévaný materiál je míst toho veden k protlačovací komoře 120 rozsévaného materiálu. V důsledku toho může obsluha uvést otočné uzavírací ventily 265 oddělovacího ústrojí 65 rpzsévaného materiálu do jejich uzavírací polohy, odstranit odměřovací vložku 70 z odměřovací skříně 60 a nově vytvarovat odměřovací kola 145 a nebo nahradit odměřovací vložku 70 jinou odměřovací vložkou 70, která je předem upravena pro požadovaný rozsévači proces. Jak je to patrno z obr. 7, mohou uzavírací ventily 265 zaujmout také polohu, ve které je vstup 80 prosévaného materiálu uzavřen.

Použití dvou otočných uzavíracích ventilů 265, z nichž každý je upraven přes polovinu šířky vstupu 80 rozsévané11 ho materiálu odměřovací skříně 60,umožňuje obsluhující osobě oddělit bud žádné nebo jen polovinu nebo všechny měřicí systémy 30 nad oddělovacím ústrojím 65 rozsévaného materiálu od nádrže 20. Je také možné zapojit přídavné otočné uzavírací ventily 265. aby se umožnilo oddělení menších úseků šířky měřicího systému 30. Tak například by mohly být u znázorněného příkladu použití použity otočné uzavírací ventily 265 v počtu osmi kusů pres šířku měřicího systému 30, přičemž každý uzavírací ventil 265 by byl určen pro jedno odměřovací kolo 145 a pro jednu větev pneumatického rozdělovacího systému 35.

Podle obr. 10 je odměřovací kolo 145 opatřeno více příčkami nebo hřebeny 275, které vytvářejí úložné žlaby 280 prosévaného materiálu. Každé odměřovací kolo má dopravní objem rozsévaného materiálu, který je shodný se součtem objemů úložných žlabů 280 rozsévaného materiálu. Mimoto má každé odměřovací kolo 145 šestihranný otvor 285.

I když mohou být odměřovací kola 145 skutečně vyrobena z jakéhokoliv materiálu, je výhodná uretanovaná plastická hmota, a směs č. GC3501 durometer 90R +/- 5 s nylonem 66 spolehlivě proti rázům modifikována, představuje s výhodou testovaný materiál pro odměřovací kola 145. Pokud jsou odměřovací kola 145 vyrobena z uretanu, mohlo by být tepelné protažení v průběhu provozu příčinou nežádoucího tření a opotřebení složek měřicího systému 30. Proto je s výhodou upraven axiální nosný nebo přídržný hřídel 290 s šestihranným průřezem, jehož vnější plocha a tvar odpovídá šestihrannému otvoru 285 odměřovacích kol 145. Axiálně upravený přídržný hřídel 290 je vytvořen z materiálu s koeficientem tepelné průtažnosti, který je menší než u odměřovacího kola 145.

S výhodou je vytvořen přídržný hřídel 290 z materiálu s označením GC3280 80 D +/-5 s podílem skla, minerálů a póly12 ester-polyuretanu o celkové hodnotě 40 %. Axiálně upravený přídržný hřídel 290 má šestihranný otvor 295 pro uložení odraěrovacího poháněcího hřídele 150. Přídržný hřídel 290 prochází skrz odměrovací kola 145 a je na svých koncových oblastech opatřen úložnými deskami 300, které dosedají na odměřovacím kole 145 a prostřednictvím pojistného kroužku 305 jsou zajištěny na přídržnéra hřídeli 290. Přídržný hřídel 290 je s výhodou opatřen ozuby 310 pro záběr s úložnými deskami 300, které jsou upraveny do odpovídajících drážek 315 v úložných deskách 300, takže každá úložná deska 300 se otáčí s odraěřovacím kolem 145, na které dosedá, čímž se zabrání ohřevu a opotřebení, které by byly způsobeny třením. Komorový úsek 140, který dosedá na úložnou desku 300 proti odměrovacímu kolu 145 a který se neotáčí s úložnou deskou 300, by měl být vytvořen z materiálu, který má nízký tepelný koeficient a dobré vlastnosti proti opotřebení, s výhodou z GC3240 121 R +/-5 s celkovým podílem skla, minerálů a s přídavkem tepelně stabilizujícího nylonu 6 v množství 40 %.

Aby se redukovalo množství rozsévaného materiálu odměřovaného odměrovacími koly 145 a tím také množství rozsévaného materiálu, které je přiváděno rozdělovacími potrubími 320 do po proudu upraveného sekundárního rozdělovače 325 na nářadí 10 na zpracování půdy, může být k odměrovacímu kolu 145 připojen obvodový člen 330. Podle obr. 10 může být obvo dový člen 330 uspořádán na odměřovacíra kole 145 tak, že překrývá oblast úložného žlabu 280 rozsévaného materiálu odměřovacího kola 145. Obvodový člen 330 je axiálně nasunut na odměřovací kolo 145 až ke středu odměrovacího kola 145, aby vytvářel optimální průtok rozsévaného materiálu. S výhodou jsou od vnitřní plochy 340 obvodového členu 330 upraveny radiálně dovnitř přidržovací ozuby 335, aby zasahovaly do odměřovacího kola 145 a aby zajišťovaly přídavné tření, které zabraňuje axiálnímu pohybu obvodového členu 330 podél odmě13 řovacího kola 145, jakmile byl obvodový člen 330 polohován. Je také možné použít obvodové členy 330 různých velikostí, což závisí na překrývané oblasti. S výhodou ale odpovídá průřez obvodového členu 330 odměřovacímu kolu 145, přičemž odměřovací kola 145 mají měnící se průřezy a dopravní objemy rozsévaného materiálu, které se obecně vyhledávají podle druhu odměřovaného rozsévaného materiálu.

Podle obr. 7, obr. 11a a obr. 11b jsou opotřebitelné vložky 155 upevněny v každém komorovém úseku 140 pod odměřovacíra kolem 145. Opotřebitelná vložka má výstupky 345, kt ré zasahují do odpovídajících rybinovitých drážek 350 ve vnitřní stěně 355 komorového úseku 140, aby vytvářely třecí spoj uvnitř komorového úseku 140. Komorový úsek 140 .je s výhodou opatřen stupněm 360 opotřebitelné vložky 155, takže rozsévaný materiál může snáze protékat na vnitřní stěně 355 komorového úseku 140 přes opotřebitelnou vložku 155 a skrz komorový výstup 180. Tlouštku opotřebitelné vložky 155 lze měnit, aby bylo možné ovlivňovat odstup mezi opotřebitelnou vložkou 155 a mezi odměřovacím kolem 145, což opět působí na množství rozsévaného materiálu, který je odměřován měřicím systémem 30. Opotřebitelná vložka 155 má chlopeň 365, která je upravena částečně přes komorový výstup 180, takže stoupající vzduch od rozsévaného materiálu je odváděn a při váděn ke kartáči 160 odměřovacího kola 145. Opotřebitelná vložka 155 může být odstraněna a při opotřebení nebo pokud to obsluha požaduje pro dosažení jiných vlastností měřicího systému 30 může být nahražena.

Podle obr. 7, obr. 12a a obr. 12b je kartáč 160 odměro vacího kola 145 namontován v každém komorovém úseku 140 a je upraven mezi vnitřní stěnou 355 komorového úseku 140 a mezi odměřovacím kolem 145. Kartáč 160 odměřovacího kola 145 je upevněn uvolnitelně na komorovém úseku 140, a to tak že je kartáč 160 odměřovacího kola 145 zasunut do komorového úseku 140, takže příložky 380 ve tvaru písmene L uchopí v komorových úsecích 140 horní stranu 370 dna 375 kartáče 160 odměřovacího kola 145. Kartáč 160 odměřovacího kola 145 má více štětin 385, které vystupují od dna 375 a tak vytvářejí bariéru, podél které může procházet vzduch, ale nikoli rozsévaný materiál. Štětiny 385 mají s výhodou různé stírací úhly, které začínají na každé straně s 5 - 10 stupni a sbíhají se. Kartáče 160 odměřovacího kola 145 zvyšují regulační přesnost, protože zabraňují průtoku roesévaného materiálu směrem vzhůru skrz odměřovací vložku 70, k čemuž by byl sklon, když by tlak vzduchu byl v nádrži 20 příliš malý.

Pneumatický rozdělovači systém 35 má odstředivé dmýchad lo 390, které je připojeno na vzduchovou komoru 400, která je sama o sobě připojena prostřednictvím rozdělovačích potrubí 320 na jednom nebo více primárních rozdělovačích 40, z nichž každý je přiřazen k jedné nádrži 20. Primární rozdělovače 40 jsou prostřednictvím rozdělovačích potrubí 320 připojeny na vzestupnou trubku 405 s propadem, která je připojena na jeden nebo více sekundárních rozdělovačů 325. Rozdělovači potrubí 323 připojují sekundární rozdělovače 325 na secí botky 410, které jsou upevněny na otevíračích 50 brázdy, případně půdy.

Pneumatický rozdělovači systém 35 je znázorněn tak, že má dvě řady rozdělovačích potrubí 320 a přípojek v primárním rozdělovači 40, které jsou upraveny pro separátní vzduchové proudy, takže se rozsévaný materiál od oddělené nádrže 20 nesmíchává, když je pneumaticky přiváděn od nádrže 20 k výsevu. Toto uspořádání se obvykle označuje jako Double Shoot, což znamená dvojnásobná dávka. Alternativně lze vytvořit pneumatický rozdělovači systém 35 pro dodávání jen jednoho proudu vzduchu, kde je upravena jen jedna nádrž nebo je rozsévaný materiál navzájem smícháván z různých nádrží 20, když je vynášen. Takové uspořádání je potom označováno jako Single Shoot, což znamená jednoduchá dodávka. Jednoduchá dodávka by vyžadovala jen polovinu rozdělovačích potrubí 320 a sekundárních rozdělovačů 325 a také jen jednu řadu přípojek na primární rozdělovač 40, případně na primární rozdělovače 40.

Pneumatický rozsévači stroj může být také přizpůsoben na Triple Shoot vytvoření, ke kterému je připojena další nádrž 20 , viz obr. 19, a další proud vzduchu. K tomu účelu je v záběru přídavná sada rozdělovačích potrubí 320, sekundárních rozdělovačů 325 a secích botek 410, jakož i další řada přípojek v primárním rozdělovači 40.

Aby se podle obr. 13 ve dvojnásobné dodávkové konstrukci vytvářely obecně nezávislé proudy vzduchu, je vzduch veden od odstředivého dmýchadla 390 skrz vzduchovou komoru 400, kde klapka 415 vzduchové komory 400 dodává požadovaný podíl vzduchu na horní a spodní řady přípojek 420 výpusti, takže skrz každou přípojku 420 výpusti jedné řady protéká v podstatě shodné množství vzduchu. Klapka 415 je ve vzduchové komoře 400 upevněna prostřednictvím závitem opatřeného hřídele 425 ve vzduchové komoře 400, který je přišroubován prostřednictvím vnitřním závitem opatřené objímky 426, která je upevněna v klapce 415. Klikový hřídel 430 klapky 415 je připojen na hřídel 425, takže pokud je klikový hřídel 430 pootočen, pootočí Se také hřídel 425 a klapka 415 může být nadzdvižena nebo spuštěna, čímž se zajistí požadované množství vzduchu přiváděné do každé řady přípojek 420 výpusti. Vodicí tyč 427 a objímka 428 pro klapku 415 ve vzduchové komoře 400 procházejí skrz klapku 415, aby se zabránilo, že se klapka 415 pootáčí, pokud je nadzdvižena nebo spuštěna.

Každá mezera přípojek 420 výpusti vzduchové komory 400 a k ní přiřazená rozdělovači potrubí 320 představují jednu větev a odpovídají jednomu ukládání rozsévaného materiálu na zvláštní šířkové oblasti výsevu. Vždy jedno rozdělovači potrubí 320 je v provozu prostřednictvím hadicové svorky 435 připojeno na jednu přípojku 420 výpusti. Přípojky 420 výpusti pro větve, které nejsou používány, jsou uzavřeny prostřednictvím čepiček 440. Na výkrese znázorněné rozsévači ústrojí odpovídá dvojnásobné dodávkové konstrukci s osmi větvemi.

Podle obr. 14 a obr. 15 jsou primární rozdělovače 40 ve dvojnásobné dodávkové konstrukci s osmi větvemi vytvořeny z osmi mezer a dvou řad přípojek 420 výpusti, z nichž jed na řada má osm Venturiho přípojek 445 a jednu Venturiho přítlačnou desku 450 na každém konci řady. Jiná řada má osm vedlejších přípojek 455 a jednu přenášecí přítlačnou desku 460 na každém konci řady. Rozdělovačové trysky 465 jsou uspo rádány před každou Venturiho přípojkou 445 a před každou ved lejší přípojkou 455. Víko 470 může být využito k tomu, aby umožnilo přístup rozsévaného materiálu k jedné z Venturiho přípojek 445 nebo k jedné z vedlejších přípojek 455, když není k nim přiřazená větev použita. Poukazuje se také na tu skutečnost, že uspořádání Venturiho přípojek 445 a vedlejších přípojek 455 je na obr. 14 a obr. 15 jiné než na obr. 7 Tím je znázorněno, že jak Venturiho přípojky 445, tak také vedlejší přípojky 455 mohou být podle vynálezu uspořádány nahoře nebo dole.

Fodle obr. 15 až obr. 16d jsou vedlejší přípojky vytvořeny z levé přípojné poloviny 475 a z pravé přípojné poloviny 480. Levá přípojná polovina 475 a pravá přípojná polovina 480 jsou identicky odlité součásti, které jsou uspořádány na sobě proti sobě, aby vytvořily vedlejší přípojku 455, která má průchod 485 rozsévaného materiálu, vedlejší vstup 490 a vedlejší výstup 4 95. Podle obr. 15 a obr. 17a až obr. 17c jsou Venturiho přípojky 445 vytvořeny z levé přípojné poloviny 500 a pravé přípojné poloviny 505, které jsou vytvořeny navzájem zrcadlově souměrně a jsou na sobě uloženy pro vytvoření Venturiho přípojky 445. která má průchod 510 vzduchu a vstup 515 rozsévaného materiálu. Průchod 510 vzduchu ve Venturiho přípojce 445 se s výhodou zužuje pd hlavního Venturiho vstupu 520 vzduchu s průměrem o hodnotě 6,35 cm na průměr o hodnotě 5 cm na Venturiho elementu 525 pod vstupem 515 rozsévaného materiálu, aby se zabezpečil požadovaný pokles tlaku pro optimální tok rozsévaného materiálu od odměřovací skříně 60 do primárního rozdělovače 40. Po proudu od vstupu 515 rozsévaného materiálu se rozšiřuje průchod 510 vzduchu na průměr z 5 cm na 6,35 cm na hlavní Venturiho výstupní přípojku 530. Zaoblená hrana 535 na po proudu upravené straně vstupu 515 rozsévaného materiálu zdokonaluje proud rozsévaného materiálu a redukuje poškození rozsévaného materiálu, když vstupuje do Venturiho přípojky 445.

Řady vedlejších přípojek 455 a Venturiho přípojek 445 jsou drženy dohromady a jsou uspořádány na rozdělovačové nosné desce 540 prostřednictvím dvojice rozdělovačových tyčí 545, které procházejí skrz rozdělovačové trysky 465.

Venturiho přítlačné desky 450 mají na straně Venturiho trysky vyústění 550 a na straně měřicího systému 30 vyústění 550 a jsou prostřednictvím šroubů 560 upevněny na koncích řad Venturiho přípojek 445. Přenášecí přítlačné desky 460 mají spodní přenášecí vyústění 565 a horní přenášecí vyústění 570 a jsou shodným způsobem připojeny prostřednictvím šroubů na každý konec jedné řady vedlejších přípojek 455.

Levá přípojná polovina 475 a pravá přípojná polovina 480 jsou společně drženy prostřednictvím spojovacích příložek 575 na levé přípojné polovině 475 a pravé přípojné polovině 480 a na rozdělovačové trysce 465, které jsou nasunuty přes levou přípojnou polovinu 475 a pravou přípojnou polovinu 480. Rozdělovačové trysky 465 ve dvojnásobné, dodávkové konstrukci mají výšku dvou řad a zasahují stejným způsobem do spojovacích příložek 575 na levé přípojné polovině 500 a pravé přípojné polovině 505 na řadě primárního rozdělovače 40, který je vytvořen z Venturiho přípojek 445.

Podle obr. 15 a obr. 18 je na každé straně rozdělovačových trysek 465 upravena proti spojovacím příložkám 575 kuželovité uspořádaná štěrbina 580, která je určena pro uložení jedné čelní strany 585 těsnění 590 rozdělovačové trysky 465.

U konstrukce s dvojnásobnou dodávkou jsou upraveny dvě řady kuželovité upravených štěrbin 580, které jsou navzájem přesazeny, jak je to patrno z obr. 7, obr. 14, obr. 15 a obr. 18 Těsnění 590 rozdělovačové trysky 465 procházejí skrz otvory 592 v držáku 595 rozdělovačové trubky, který je upraven na rámu 15, a jsou připojeny na své trubkové straně 600 na rozdělovači potrubí 320.

S výhodou jsou v různých zaškrceních, případně vyústěních v přenášecích přítlačných deskách 460, ve Venturiho přítlačných deskách 450 a v rozdělovačových tryskách 465 upravena síta, aby se zabránilo vstupu rozsévaného materiálu.

Každá nádrž 20 je prostřednictvím odstředivého dmýchadla 390 uváděna vzduchem pod tlak. Odměřovací skříň 60 je opatřena na obr. 8 znázorněným průchodem 605 vzduchu pro zavádění tlakového vzduchu od proudu vzduchu v primárním rozdělovači 40 proti proudu Venturiho elementu 525 k dutým ramenům 610 do vodiče 615 a do nádrže 20, jak je to znázorněno na obr. 1 a obr. 7, přičemž tyto vodiče 615 opět vedou tla19 kový vzduch k nádrži 20 nad odměřovací skříň 60. To vede k podstatně shodnému tlaku nad a pod rozsévaným materiálem, což tlačí rozsévaný materiál k tomu, aby vstoupil do vespod upraveného proudu vzduchu rozdělovacího systému 35. Nádrž 20 však musí být v průběhu provozu rádně utěsněna, aby se zabezpečila dobrá doprava rozsévaného materiálu a aby se zabránilo kmitání, což by vytvářelo nežádoucí podmínky a rozsévaný materiál by byl dopravován v oddělených náplních místo kontinuálního toku.

Podle obr. 18 je primární rozdělovač 40 upraven na pravoúhlém rozdělovačovém nosném rámu 620. Na každém rohu tohoto rozdělovačového nosného rámu 620 je upraven válec 625, opatřený vnitřním závitem. Závitem opatřený svislý rozdělovačový nastavovací hřídel 630 s kuželovým ozubeným kolem 635 na svém horním konci je zašroubován skrz každý válec 625 a prochází skrz svislé objímky 640, které jsou upraveny na držácích 595 rozdělovaČových trubek. Čtyři kuželová ozubená kola 635 zabírají vždy do jednoho ze čtyř dalších kuželových ozubených kol 645. Další kuželová ozubená kola 645 jsou upev něna na navzájem protilehlých stranách dvou příčných hřídelů 650 pro nastavování primárního rozdělovače 40. Příčné hří dele 650 procházejí skrz příčná pouzdra 655, která jsou upra véna na držáku 595 rozdělovačové trubky a jsou případně opat řena vždy jedním vratným ozubeným kolem 660, které je upraveno na konci příčných hřídelů 650. Obě vratná ozubená kola 660 jsou spojena prostřednictvím řetězu 665 a na jednom konci příčných hřídelů 650 je proti vratnému ozubenému kolu 660 upevněna rozdělovačová nastavovací klika 670.

Když je rozdělovačová nastavovací klika 670 otáčena, otáčejí se také příčné hřídele 650, na které je připojena rozdělovačová nastavovací klika 670, a kuželové ozubené kolo 635, další kuželové ozubené kolo 645, vratná ozubená ko20 la 660 a řetěz 665, které tak vytvářejí rozdělovačový nastavovací mechanismus 667, který vytváří v podstatě stejné otáčeni svislých rozdělovačových nastavovacích hřídelů 630, což způsobí, že primární rozdělovač 40 a rozdělovačový nosný rám 620 jsou shodně nadzdviženy nebo spuštěny. V průběhu provozu je primární rozdělovač 40 udržován ve své zcela nadzdvižené a zasunuté poloze. Když je primární rozdělovač 40 spuštěn ze své zasunuté polohy, vyklouznou rozdělovačové trysky 465 ze styku s těsněními 590 rozdělovačových trysek 465, které udržují je jich polohu v držáku 595 rozdělovačové trubky. Pokud je primární rozdělovač 40 spuštěn, může být vytažen pro vyčištění nebo pro nahražení z rozdělovačového nosného rámu 620. Pokud je primární rozdělovač 40 nadzdvižen do své zasunuté polohy, jsou těsnění 590 rozdělovačových trysek 465 vedena štěrbinami 580 rozdělovačových trysek 465 pro vytvoření v podstatě vzduchotěsného spojení od primárního rozdělovače 40 k rozdělovacím potrubím 320 upraveným proti proudu a po proudu. U dvojnásobné dodávkové konstrukce je horní a spodní řada otvorů 592.' v držáku 595 rozdělovačové trubky proti sobě navzájem přesazena, což odpovídá lícujícímu přesazení štěrbin 580 rozdělovačových trysek 465. Toto přesazení umožňuje dospět horní řadě kuželovité upravených štěrbin 580 jen do záběru nebo kontaktu s horní řadou těsnění 590 rozdělovačových trysek 465 a spodní řadě kuželovité upravených štěrbin 580 jen do záběru nebo kontaktu se spodní řadou těsnění 590 rozdělovačových trysek 465, když je primární rozdělovač 40 nadzdvižen do své zasunuté polohy.

V dalším je podrobněji popsána funkce pneumatického rozsévacího stroje vytvořeného podle vynálezu.

V průběhu provozu měřicího systému 30 je rozsévaný materiál odtahován skrz vstup 80 rozsévaného materiálu z nádrže 20 do oddělovací komory 115 rozsévaného materiálu v od- 21 měřovací skříni 60, a to na podkladě síly tíže a proudu vzduchu s nízkým tlakem prostřednictvím Venturiho přípojek 445. Zatímco je rozsévaný materiál v oddělovací komoře 115 rozsévaného materiálu, je prostřednictvím míchacích tyčinek 260 hřídele 255 míchadla, které se otáčejí v rozsévaném materiálu v oddělovací komoře 115 rozsévaného materiálu, udržován ve stavu, který zabraňuje slepení.

Pokud je některý z otočných uzavíracích ventilů 265 ve své uzavřené poloze, je rozsévaný materiál působící na uzavírací ventil 265 udržován ve stavu, že nemůže vniknout do odměřovací komory 125 a je místo toho veden k protlačovací komoře 120 rozsévaného materiálu. Z tohoto důvodu je zabráněno rozsévanému materiálu vstupovat do odměřovacích kol 145 a odboček, které jsou obsluhovány uzavíracím ventilem 265, přičemž v podstatě není předáván žádný rozsévaný materiál z nádrže 20 pro výsev skrz uzavřené odbočky. Pokud jsou oba uzavírací ventily 265 oddělovacího ústrojí 65 rozsévaného materiálu ve své uzavřené poloze, nemůže v podstatě žádný rozsévaný materiál procházet do odměřovací komory 125 a v podstatě neií žádný rozsévaný materiál předáván z nádrže 20 pro výsev. Místo toho je rozsévaný materiál odbočován do protlačovací komory 120 rozsévaného materiálu a obsluhující osoba může otevřít čisticí dvířka 105 a vyprázdnit nádrž 20, aniž by se rozsévaný materiál dostal do zbývající části měřicího systému 30.

Pokud zaujmou oba uzavírací ventily 265 svoji otevřenou polohu, může rozsévaný materiál procházet do odměřovací komory 125 a skrz komorový vstup 175 vstupovat do odměřovací vložky 70. Rychlost otáčení odměřovacích kol 145 lze měnit, aby se dosáhlo požadovaného dávkování. Prostřednictvím nastavení na převodovém ústrojí 220 z hlediska rych losti otáčení příčného hřídele 225 vzhledem k hlavnímu po22 háněcímu hřídeli 215 lze pohánět různou rychlostí odměřovací kola 145 v měřicích systémech 30 pro oddělené nádrže 20. Pokud se odměřovací kola 145 otáčejí, dopravují ve svých úložných žlabech 280 rozsévaného materiálu rozsévaný materiál ke komorovému výstupu 180, kde je rozsévaný materiál zatahován na primárním rozdělovači 40 do proudu vzduchu. Rozsévaný materiál je prostřednictvím kartáčů 160 odměřovacího kola 145 a opotřebíteIných vložek 155 zbaven možnosti proudit skrz skříň 135 směrem vzhůru.

V daném průběhu je odstředivé dmýchadlo 390 poháněno hydraulickým systémem zemědělského traktoru a tlačí tlakový vzduch skrz pneumatický rozdělovači systém 35. Vzduch se pohybuje od odstředivého dmýchadla 390 ke vzduchové komoře 400, kde je klapkou 415 rozdělován do mnoha přípojek 420 výpusti. Rozdělovači potrubí 320 přivádějí vzduch k primárnímu rozdělovači 40.

Pokud má být z nádrže 20 nad primárním rozdělovačem 40 předáván rozsévaný materiál do horní řady přípojek 420 výpusti, jsou Venturiho přípojky 445 využity k tomu, aby vytvářely horní řadu přípojek v primárním rozdělovači 40, a to s Venturiho přítlačnými deskami 450 na stranách horní řady. Rozsévaný materiál je na vstupu 515 rozsévaného materiálu dávkovaně předáván do primárního rozdělovače 40. Část tlakového vzduchu rozdělovacího systému 35 je prostřednictvím na obr. 15 znázorněného a ve vnějších rozdělovačových tryskách 465 upraveného vyústění pro tlak v nádrži 20 bezprostředně před Venturiho elementem 525 horní řady přípojek přiváděna do Venturiho přítlačných desek 450 na konci horní řady, přičemž u rozdělovačových trysek 465 se jedná o ty, které jsou uloženy blíže Venturiho přítlačných desek 450. Vzduch vstupuje na vyústění 550 do Venturiho přítlačných desek 450 a je veden k vyústění 555, kde se dostává do odměřovací skříně 60.

Vzduch je potom veden skrz průchod 605 vzduchu odměřovací skříně 60 do dutých ramen 610 žebříku 615, který je upraven nad odměřovací skříní 60, Nakonec se dostává vzduch k nejvyššímu místu žebříku 615, kde je předáván do nádrže 20.

Pokud má být rozsévaný materiál předáván z nádrže 20 nad primárním rozdělovačem 40 do spodní řady přípojek, jsou vedlejší přípojky 455 využity k tomu, aby vytvářely horní řa du přípojek v primárním rozdělovači 40, a to s přenášecími přítlačnými deskami 460 na stranách horní řady. Rozsévaný materiál je předáván na vedlejších vstupech 490 vedlejších přípojek 455 do primárního rozdělovače 40, kde je pod průchody 485 rozsévaného materiálu rozdělován a skrz vedlejší výstupy 495 padá do vstupů 515 rozsévaného materiálu Venturiho přípojek 445 spodní řady. Část vzduchu rozdělovacího systému 35 je od vyústění 675 přejímána do nejvíce vně upravených rozdělovačových trysek 465 ve spodní řadě. Vzduch je přiváděn k Venturiho přítlačné desce 450 na konci spodní řady. Vzduch vstupuje na tryskové straně vyústění 550 do Venturiho přítlačné desky 450 a vystupuje na regulované straně vyústění 555, kde je veden do přenášecí přítlačné desky 460, přičemž vstupuje na spodním přenášecím vyústění 565 a vystupuje na horním přenášecím vyústění 570. Vzduch vstupuje od horního přenášecího vyústění 570 do odměřovací skříně 60 a pokračuje skrz průchod 605 vzduchu a ramena 610 žebříku 615 do nádrže 20.

Vzduch a rozsévaný materiál protékají v rozdělovacím systému 35 od primárního rozdělovače 40 skrz rozdělovači potrubí 320 k vzestupným trubkám 405, které přejímají volitelné rozdělování rozsévaného materiálu sekundárního rozdělovače 325, které jsou upraveny bezprostředně po proudu. Sekundární rozdělovače 325 rozdělují rozsévaný materiál v podstatě rovnoměrně do většího počtu rozdělovačích potrubí, která vedou k secím botkám 410 na otevíracích 50 brázdy, případně půdy, kde je rozsévaný materiál přiváděn k výsevu.

Aby bylo možné změnit ukládání rozsévaného materiálu v půdě, aniž by bylo nutné nově uspořádat po proudu upravená rozdělovači potrubí 323. může obsluhující osoba uvést oddělovací ústrojí 65 rozsévaného materiálu do jeho uzavřené polohy, čímž není vysévaný materiál regulován. Obsluhující osoba potom může vyměnit primární rozdělovače 40, takže rozsévaný materiál ze speciální nádrže 20 vstupuje na jinou řadu Venturiho přípojek 445 nebo vedlejších přípojek 455 primárního rozdělovače 40 a je veden rozdělovacími potrubími 323 pro ukládání na jiném místě. Tak například může potom obsluhující osoba, pokud má být regulován rozsévaný materiál s větším zrnem, odstranit odměřovací vložku 70 s odměřovacírai koly a nahradit ji oddělenou odměřovací vložkou 70 s odměřovacími koly 145, která mají větší úložné žlaby 280 rozsévaného materiálu. Když místo toho obsluhující osoba chce provést výměnu z provozu, ve kterém je potřeba více hnojivá než rozsévaného materiálu, na provoz, ve kterém je potřebné více rozsévaného materiálu než hnojivá, a nádrž 20 je větší než jiná, může redukovat počet zadržování dodatečného naplno vání nádrže 20 tím, že odstraní a vymění primární rozdělovač 40 pod nádrží 20, aby obrátila polohu Venturiho přípojek 445 a vedlejších přípojek 455. Tato výměna vyplývá z toho, že rozsévaný materiál a hnojivo budou ukládány na stejném místě jako dosud, aniž by musela výt rozdělovači potrubí 320 nově uspořádána.

Když však se obsluhující osoba domnívá, že je třeba zrně nit rozsévači šířku, nebo pokud pozměnila činnost nářadí .10 na zpracování půdy, může uzavřít jednu nebo více větví tím, že nasadí čepičky 440 na jednu mezeru přípojek 420 výpusti, vloží dveřní vložku 165 do komorového vstupu 175 pro odříz- 25 nutí komorového úseku 140, který je přirazen k této větvi, a nasadí víko 470 na vstup 515 rozsévaného materiálu Venturiho přípojky 445 nebo přes vedlejší vstup 490 vedlejší přípojky 455. a to v závislosti na tom, který je v primárním rozdělovači 40 v horní řadě přípojek. Pokud byl snížen počet měřicím systémem 30 a rozdělovacím systémem 35 obsluhovaných secích botek 410, ale stále ještě je používán stejný počet větví, může obsluhující osoba odstranit jednu nebo více odměřovacích vložek 70 a nahradit je jinými, které jsou připraveny pro úpravu nářadí 10 na zpracování půdy, nebo může nově upravit odměřovací vložky 70 tak, že na jedno nebo více odměřovacích kol 145 nasadí obvodové členy 330, aby redukovala kapacitu v každé větvi.

S výhodou může být pneumatický rozsévači stroj opatřen plošinou 680, viz obr. 2, na které může stát obsluhující osoba, když je naplňována nádrž 20 rozsévaným materiálem nebo když je nádrž 20 přezkušována.

Může být zamontován také elektronický počítač rozsévaného materiálu známé neznázorněné konstrukce, který obsluhující osobu varuje, když došlo k ucpání jedné secí botky 410 nebo když je stav naplnění prosévaným materiálem v nádrži 20 nízký, a který vypočítává velikost opracovávané plochy. Na obr. 3 znázorněné pozorovací kolo 196 může být pomocné ke sledování počtu otáček odměřovacích kol 145 v jednom z měřicích systémů 30.

Dále lze upravit šnek 685 známé konstrukce, viz obr. 1, a to na voze 5 rozsévaného materiálu, kterým lze dopravovat rozsévaný materiál do nádrží 20 a nepoužitý rozsévaný materiál z nádrží 20 odstranit.

I když byl vynález podle výhodného příkladu provedení popsán jako mezilehlá konstrukce, u které je vůz 5 rozsé^ váného materiálu uspořádán mezi nářadím 10 na zpracování pů dy a mezi traktorem, může být podle obr. 19 vytvořen také jako v tažené konstrukci, takže je vůz 5 rozsévaného materiálu tažen za nářadím 10 na zpracování půdy. Pneumatický rozsévači stroj v tažené konstrukci má přídavná vlečná kola 690 na předním konci vozu 5 rozsévaného materiálu pro podepření řemene, které je v mezilehlé konstrukci přenášeno pro střednictvím oje vozu 5 rozsévaného materiálu na traktor. Funkce pneumatického rozsévacího stroje v tažené konstrukci je v podstatě shodná jako v mezilehlé konstrukci. Některé komponenty jsou upraveny opačně, takže rozdělovači systé dopravuje vzduch a rozsévaný materiál na vůz 5* rozsévaného materiálu zezadu dopředu, takže rozsévaný materiál přichází k secím botkám 410 na nářadí 10 na zpracování půdy před vozem 5* rozsévaného materiálu.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Měřicí systém (30) rozsévacího stroje s odměřovací skříní (60) a s odměřovacím poháněcím hřídelem (150), který je neotočně spojen s nejméně jedním odměřovacím kolem (145), přičemž je upravena do odměřovací skříně (60) zasunutelná odměřovací vložka (70) s jedním komorovým vstupem (175) a s jedním komorovým výstupem (180), ve které je otočně uložen odměřovací poháněči hřídel (150) s odměřovacím kolem (145) a která je v jedné provozní poloze v odměřovací skříni (60) pevně uložitelná nebo z odměřovací skříně (60) odstranitelná, přičemž odměřovací poháněči hřídel (150) má regulační pohon, vstupující v- provozní poloze odměřovací vložky (70) do poháněcího spojení, vyznačující se tím, že odměřovací vložka (70) je prostřednictvím nejméně jednoho těsnění (190) utěsněné uložena v odměřovací skříni (60) a že pohon odměřovacího poháněcího hřídele (150) je bezprostředně přerušen, když je odměřovací vložka (70) přemístěna ze své provozní polohy.
2. 2. Měřicí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že odměřovací skříň (60) má vložkový nasměrovávací doraz (195) pro aretování odměřovací vložky (70) v odměřovací skříni (60).
3. 3. Měřicí systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že má úvratovou vačku (185), která je přiveditelná do dosednutí na odměřovací vložce (70) pro její zatlačení v jednom směru.
4. 4. Měřicí systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že má více odměřovacích kol (145), která jsou unášena vedle sebe na odměřovacím poháněcím hřídeli (150) nebo na přídržném hřídeli (290), který je neotočně spojen s odměřovacím poháněcím hřídelem (150).
5. 5. Měřicí systém podle jednoho nebo více z předcházejících ná28 roků, vyznačující se tím, že odměřovací vložka (70) je vytvořena z více navzájem spojených komorových úseků (140), ke kterým je s výhodou přiřazeno vždy jediné odměřovací kolo (145).
6. 6. Měřicí systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že odměřovací poháněči hřídel (150) je připojitelný prostřednictvím v pevném tvarovém styku upravených spojkových částí (245, 246) na hlavním poháněcím hřídeli (215), s výhodou přes převodové ústrojí (220).
7. 7. Měřicí systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spojka má kuželovité a axiálně a ve vzájemném odstupu upravené prsty, které jsou přiveditelné do vzájemného záběru.
8. 8. Měřici systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že komorový vstup (175) je spojen s nádrží (20) a komorový výstup (180) je spojen s pneumatickým rozdělovacím systémem (35).
9. 9. Měřicí systém podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že mezi komorovým vstupem (175) a mezi nádrží (20) je upraveno oddělovací ústrojí (65) rozsévaného materiálu s uzavíracím ventilem (265).