CZ288422B6 - Pneumatic brake control device - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká ovládacího zařízení vzduchotlakové brzdy, zejména kolejových vozidel, které sestává ze skříně, v níž je vytvořena řídicí komora, nad níž je vytvořena tlaková komora napojená na hlavní tlakovzdušné potrubí. Tlaková komora je propojena s řídicí komorou škrticím ventilem. Tlakovou komorou a řídicí komorou prochází axiálně posuvný řídicí píst zatěžovaný pružinami.

Dosavadní stav techniky

V patentovém spisu GB 2 103 739 je popsáno známé ovládací zařízení, které sestává ze skříně, v níž je vytvořena řídicí komora, nad níž je vytvořena tlaková komora napojená na hlavní tlakovzdušné potrubí. Tlaková komora je propojena s řídicí komorou škrticím ventilem. Tlakovou komorou a řídicí komorou prochází axiálně posuvný řídicí píst zatěžovaný pružinami.

Ovládání vzduchotlakových brzd jednotlivých vozů vlaku se zpravidla vyvolá snížením tlaku v hlavním tlakovzdušném potrubí, probíhajícím celou vlakovou soupravou. V závislosti na poklesu tlaku v hlavním tlakovzdušném potrubí se vytváří tlak v brzdovém válci. Protože se při otevření brzdiče podstatně rychleji snižuje tlak v hlavním tlakovzdušném potrubí na začátku vlakové soupravy než na jejím konci, vznikají zejména při dlouhých soupravách podstatné rozdíly brzdné síly, které vytvářejí ve vlakové soupravě tahy a rázy. Protože nárůst brzdné síly má prodlevu, prodlužuje se rovněž brzdná dráha, což vyvolává nutnost redukovat rychlost vlaku, aby se vlak zastavil na předepsané brzdné dráze. Rovněž při dílčím brzdném zpomalení je prodleva vytváření brzdné síly nevýhodná, protože se potřebné brzdění musí zahájit dříve, aby se dodržela předepsaná iychlost u signálů nebo jiných bodů. Tyto nedostatky se sice dají odstranit elektrickým ovládáním, které však mimo spojů nutných mezi jednotlivými vagóny vyžaduje i značné náklady na ovládání.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje ovládací zařízení vzduchotlakové brzdy, zejména kolejových vozidel, sestávající ze skříně, v níž je vytvořena řídicí komora, nad níž je vytvořena tlaková komora napojená na hlavní tlakovzdušné potrubí, přičemž tlaková komora je propojena s řídicí komorou škrticím ventilem, přičemž tlakovou komorou a řídicí komorou prochází axiálně posuvný řídicí píst zatěžovaný pružinami, jehož podstata spočívá vtom, že nad tlakovou komorou je vytvořen ventilový prostor, kterým prochází řídicí píst. Mezi tlakovou komorou a ventilovým prostorem je umístěn první ventil pro ovládání plnění řídicí komory nezávisle na tlaku v hlavním tlakovzdušném vedení. Řídicí píst je opatřen druhým ventilem a třetím ventil pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi řídicí komorou a ventilovou komorou vytvořenou nad ventilovým prostorem, mezi nímž a ventilovou komorou je umístěn zpětný ventil. Nad ventilovou komorou je vytvořena odvzdušňovací komora, mezi níž a ventilovou komorou je umístěn odvzdušňovací ventil pro ovládání řídicího pístu a pro odvzdušňování ventilové komory a hlavního tlakovzdušného potrubí přes zpětný ventil.

Podle výhodného provedení sestává první ventil jednak z prvního sedla, vytvořeného na skříni mezi tlakovou komorou a ventilovým prostorem, ke kterému je připojeno hlavní tlakovzdušné potrubí, a jednak z ventilového prvku umístěného na pístnici řídicího pístu uvnitř ventilového prostoru, v němž je umístěna i první tlačná pružina pro zatěžování ventilového prvku ve směru k prvnímu sedlu.

-1 CZ 288422 B6

Podle dalšího výhodného provedení je pod řídicí komorou vytvořena spodní komora, mezi níž a řídicí komorou je umístěn třetí ventil pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi řídicí komorou a ventilovou komorou.

Podle dalšího výhodného provedení je v řídicím pístu vytvořen první průchozí otvor a uvnitř řídicího pístu je v oblasti řídicí komory vytvořen vnitřní prostor, mezi nímž a prvním průchozím otvorem, v řídicím pístu, je vytvořen druhý ventil pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi vnitřním prostorem a prvním průchozím otvorem.

Podle dalšího výhodného provedení sestává druhý ventil jednak z třetího sedla, vytvořeného mezi vnitřním prostorem a prvním průchozím otvorem, a jednak z prvního talíře ventilového zdvihátka, umístěného ve vnitřním prostoru, v němž je umístěna čtvrtá tlačná pružina pro zatěžování prvního talíře ve směru k třetímu sedlu.

Podle dalšího výhodného provedení mezi odvzdušňovací komorou a ventilovou komorou umístěný odvzdušňovací ventil sestává z pátého sedla a uzavíracího prvku, umístěného spolu s šestou tlačnou pružinou v odvzdušňovací komoře. Uvnitř prvního průchozího otvoru je posuvně uloženo zdvihátko opírající se svým jedním koncem o uzavírací prvek a svým druhým koncem o první talíř.

Podle dalšího výhodného provedení je čtvrtá tlačná pružina silnější než šestá tlačná pružina.

Podle dalšího výhodného provedení jsou ve zdvihátku vytvořena podélná vybrání.

Podle dalšího výhodného provedení je první talíř vytvořen na čelní straně axiálně pohyblivého ventilového zdvihátka, na jehož druhém konci je vytvořeno čtvrté sedlo třetího ventilu. Pod řídicí komorou je vytvořena ve skříni spodní komora, v níž je umístěn druhý talíř třetího ventilu a pátá tlačná pružina. Druhý talíř je v dotyku se čtvrtým sedlem, vytvořeným na ventilovém zdvihátku.

Hlavní výhoda ovládacího zařízení vzduchotlakové brzdy spočívá vtom, že jsou použity pneumaticky řízené konstrukční prvky, které odstraňují nedostatky známých řešení. Toto ovládací zařízení urychluje brzdové pochody u vzduchotlakových brzd, zejména u kolejových vozidel, a může se zabudovat do již používaných vzduchotlakových brzd, aniž to vyvolá nutné změny na příslušných ovládacích brzdových ventilech.

Další výhodou je to, že ovládací zařízení podporuje při provozním a nouzovém brzdění přídavným vypouštěním tlakového vzduchu z hlavního tlakovzdušného potrubí pokles jeho tlaku a umožňuje rovnoměrné brzdění po celé délce vlakové soupravy při zkrácených brzdných drahách. Výhodou je i konstantní rozdíl tlaku na plnicím škrticím ventilu při plnění řídicí komory, který je ovládán řídicím pístem. Tím se docílí od tlaku hlavního tlakovzdušného potrubí nezávislé plnění řídicí komory.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu, na kterém je schematicky znázorněno ovládací zařízení vzduchotlakové brzdy v podélném řezu.

Příklady provedení vynálezu

Ovládací zařízení vzduchotlakové brzdy, zejména kolejových vozidel, sestává ze skříně 1, v níž je umístěn axiálně posuvný, tlačnými pružinami 21. 22, 24, 34. 40, 46 zatěžovaný řídicí píst 2,

-2CZ 288422 B6 kteiý uvnitř skříně 1 odděluje tlakovou komoru 3 od řídicí komory 4. Ve znázorněném provedení je řídicí píst 2 proveden jako membránový, jehož ohebná tlaková membrána 5 je svým vnějším okrajem 6 upevněna ve skříni L Řídicí píst 2 má na straně tlakové komory 3 a na straně řídicí komory 4 v podstatě stejně velké činné plochy, kterými je řídicí píst 2 zatěžován jednak tlakem panujícím v tlakové komoře 3, a jednak tlakem panujícím v řídicí komoře 4. Tlaková komora 3 je propojena s řídicí komorou 4 škrticím ventilem 7. Řídicí píst 2 je tvořen pístnicí 8, která prochází tlakovou komorou 3 a ventilovým prostorem 9, vytvořeným nad tlakovou komorou 3, a která zasahuje do ventilové komory 11 oddělené od ventilového prostoru 9 zpětným ventilem W. Pístnice 8 je opatřena prvním průchozím otvorem 12.

Mezi ventilovým prostorem 9 a tlakovou komorou 3 je umístěn první ventil 16 pro propojení stlačeného vzduchu mezi ventilovým prostorem 9 a tlakovou komorou 3. První ventil 16 sestává z prvního sedla 15 vytvořeného na skříni 1 a z ventilového prvku 14 umístěného na pístnici 8 uvnitř ventilového prostoru 9, na nějž je napojeno hlavní tlakovzdušné potrubí 17. Ventilový prvek 14 je vytvořen jako prstenec, který sedí na osazení 18, vytvořeném na vnějším obvodu pístnice 8. První sedlo 15 obklopuje první otvor 19, kterým prochází pístnice 8, a který je vytvořen na první dělicí stěně 20 skříně 1, vytvořené mezi ventilovým prostorem 9 a tlakovou komorou 3. Uvnitř ventilového prostoru 9 je umístěna první tlačná pružina 21, která zatěžuje ventilový prvek 14 ve směru k prvnímu sedlu 15 a tedy do uzavřené polohy prvního ventilu 16. V řídicí komoře 4 je umístěna druhá tlačná pružina 22, která zatěžuje řídicí píst 2 do směru otvírání prvního ventilu 16.

Zpětný ventil 10 sestává z druhého sedla 25 vytvořeného na skříni 1 a z vnějšího těsnicího kroužku 23, který je umístěn na vnějším obvodu pístnice 8 uvnitř ventilové komory 11, v níž je umístěna třetí tlačná pružina 24. Druhé sedlo 25 obklopuje druhý otvor 26, kterým prochází pístnice 8, a který je vytvořen na druhé dělicí stěně 27 skříně 1, vytvořené mezi ventilovým prostorem 9 a ventilovou komorou £1. Vnější těsnicí kroužek 23 je tlačen třetí tlačnou pružinou 24 proti druhému sedlu 25. Ve vnějším těsnicím kroužku 23 je umístěn vnitřní těsnicí kroužek 28, kterým je vnější těsnicí kroužek 23 utěsněn vůči pístnici 8.

Uvnitř řídicího pístu 2 je v oblasti řídicí komory 4 vytvořen vnitřní prostor 29, který navazuje na první průchozí otvor 12, a kteiý je propojen s řídicí komorou 4. Mezi vnitřním prostorem 29 a prvním průchozím otvorem 12 je umístěn druhý ventil 33, který sestává z třetího sedla 32 vytvořeného v řídicím pístu 2 a z ventilového zdvihátka 30 umístěného ve vnitřním prostoru 29, v němž je umístěna i čtvrtá tlačná pružina 34. Ventilové zdvihátko 30 je zatěžováno čtvrtou tlačnou pružinou 34. Na prvním konci ventilového zdvihátka 30, který je přivrácen k třetímu sedlu 32, je vytvořen první talíř 31 druhého ventilu 33, který slouží pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi vnitřním prostorem 29 a prvním průchozím otvorem 12. První talíř 31 je zatěžován čtvrtou tlačnou pružinou 34 ve směru na třetí sedlo 32.

Pod řídicí komorou 4 je vytvořena spodní komora, mezi níž a řídicí komorou 4 je umístěn třetí ventil 37, který sestává jednak z druhého talíře 36, který je umístěn spolu s pátou tlačnou pružinou 40 ve spodní komoře, a jednak z prstencovitého čtvrtého sedla 35 vytvořeného na čelní straně druhého konce ventilového zdvihátka 30. Druhý konec ventilového zdvihátka 30 vyčnívá z vnitřního prostoru 29 do řídicí komory 4. Ve ventilovém zdvihátku 30 je vytvořen druhý průchozí otvor 38 pro propojení řídicí komory 4 a prvního průchozího otvoru 12 skrz trysku 39, která je vytvořena v prvním talíři 31. Třetí ventil 37 slouží pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi řídicí komorou 4 a ventilovou komorou 11 skrz druhý průchozí otvor 38, trysku 39 a první průchozí otvor 12.

Ve středové poloze řídicího pístu 2, znázorněné na výkresu, má čtvrté sedlo 35 odstup od druhého talíře 36, takže třetí ventil 37 je otevřený a vytváří propojení stlačeného vzduchu mezi řídicí komorou 4 a druhým průchozím otvorem 38. V této poloze existuje průchod stlačeného vzduchu zřídící komory 4 otevřeným třetím ventilem 37, tryskou 39 a prvním průchozím

-3CZ 288422 B6 otvorem 12 do ventilové komory 11.

Když řídicím pístem 2 ovládané ventilové zdvihátko 30 dosedne čtvrtým sedlem 35 na druhý talíř 36 zatěžovaný pátou tlačnou pružinou 40, uzavře třetí ventil 37, takže je přerušen průchod 5 mezi řídicí komorou 4 a druhým průchozím otvorem 38 a tím rovněž průchod stlačeného vzduchu z řídicí komory 4 do ventilové komory 11 vnitřkem řídicího pístu 2.

Nad ventilovou komorou 11 je vytvořena odvzdušňovací komora 45, mezi níž a ventilovou komorou 11 je umístěn odvzdušňovací ventil 43. který sestává z pátého sedla 47 vytvořeného na 10 skříni 1 a z uzavíracího prvku 42, umístěného spolu s šestou tlačnou pružinou 46 v odvzdušňovací komoře 45. v níž je umístěn i doraz 51 pro dosednutí uzavíracího prvku 42. Páté sedlo 47 obklopuje třetí otvor 48, který je vytvořen na třetí dělicí stěně 49 skříně 1, vytvořené mezi ventilovou komorou 11 a odvzdušňovací komorou 45, na níž je napojena odvzdušňovací tryska 44 ústící do atmosféry. Uzavírací prvek 42 je zatěžován šestou tlačnou 15 pružinou 46 a je tlačen šestou tlačnou pružinou 46 ve směru na páté sedlo 47. Odvzdušňovací ventil 43 slouží pro ovládání propojení stlačeného vzduchu mezi ventilovou komorou U a odvzdušňovací komorou 45. spojenou odvzdušňovací tryskou 44 s atmosférou. Uvnitř prvního průchozího otvoru 12 je posuvně uloženo zdvihátko 41, které se svým jedním koncem opírá o uzavírací prvek 42 a svým druhým koncem o první talíř 31. Zdvihátko 41 tak ovládá uzavírací 20 prvek 42. Pro zaručení stálého průchodu stlačeného vzduchu přes první průchozí otvor 12 se zdvihátkem 41, jsou ve zdvihátku 41 vytvořena boční podélná vybrání 50. kterými může stlačený vzduch proudit mezi vnější stěnou zdvihátka 41 a vnitřní stěnou prvního průchozího otvoru 12. Zdvihátko 41 může být vedeno prvním průchozím otvorem 12 i s vůlí, takže proudění stlačeného vzduchu je zaručeno prstencovitou mezerou mezi vnější stěnou zdvihátka 41 a vnitřní stěnou 25 prvního průchozího otvoru 12.

Následně bude popsán způsob funkce ovládacího zařízení:

Pro plnění ovládacího zařízení stlačeným vzduchem se přivádí do ventilového prostoru 9 30 stlačený vzduch z hlavního tlakovzdušného potrubí 17. Stlačený vzduch proudí prvním ventilem do tlakové komory 3 a z ní škrticím ventilem 7 do řídicí komory 4. Protože se tlak v řídicí komoře 4 vlivem škrticího ventilu 7 zvyšuje pomaleji než v tlakové komoře 3, vzniká tlaková diference, která pohybuje řídicí píst 2 ve směru k řídicí komoře 4 proti působení druhé tlačné pružiny 22. Prvním ventilem 16, ovládaným řídicím pístem 2, se propojení stlačeného vzduchu 35 mezi ventilovým prostorem 9 a tlakovou komorou 3 reguluje tak, že tlaková diference mezi tlakovou komorou 3 a řídicí komorou 4 je držena na konstantní hodnotě, nezávislé na tlaku v hlavním tlakovzdušném potrubí 17. Stoupá-li tlak ve ventilovém prostoru 9 spojeným s hlavním tlakovzdušným potrubím 17, pohybuje se řídicím pístem 2 ovládaný první ventil 16 k uzavřené poloze a zmenšuje průtok od ventilového prostoru 9 do tlakové komory 3 tak, že se 40 tlak v tlakové komoře 3 sníží a tlakový výkyv se opět vyrovná. Konstantně drženou tlakovou diferencí na škrticím ventilu 7 se stává i objemové proudění škrticím ventilem 7 konstantním, takže se tímto způsobem dosáhne od tlaku hlavního tlakovzdušného potrubí 17 nezávislé, rovnoměrné plnění řídicí komory 4.

Když je držena při plnění řídicí komory 4 tlaková diference prvním ventilem 16 ovládaným řídicím pístem 2 u škrticího ventilu 7 na konstantní hodnotě, je přitlačen druhý talíř 36. takže je třetí ventil 37 uzavřen a spojení mezi řídicí komorou 4 a ventilovou komorou 11 přes trysku 39 je přerušené.

Rychlost, kterou je řídicí komora 4 plněna, záleží na škrticím ventilu 7 a na tlakové diferenci panující u škrticího ventilu 7.

Jakmile se vyrovná tlak na obou stranách tlakové membrány 5, zaujme řídicí píst 2 středovou polohu znázorněnou na výkresu. V této poloze je první ventil 16 otevřen, takže jsou ventilový

-4CZ 288422 B6 prostor 9 a tlaková komora 3 propojeny. Třetí ventil 37 je rovněž otevřený, zatímco druhý ventil 33 je zavřený, takže je řídicí komora 4 tryskou 39 propojena přes první průchozí otvor 12 s ventilovou komorou 11. Ve středové poloze řídicího pístu 2 je dále uzavřen zdvihátkem 41 ovládaný odvzdušňovací ventil 43, takže ventilová komora 11 nemá spojení s atmosférou.

Při pomalém poklesu tlaku v hlavním tlakovzdušném potrubí 17 může proudit stlačený vzduch z řídicí komory 4 škrticím ventilem 7 do tlakové komory 3 a dále otevřeným prvním ventilem 16 do hlavního tlakovzdušného potrubí 17, aniž se posune řídicí píst 2.

Když se pro brzdění sníží tlak v hlavním tlakovzdušném potrubí 17 a tlak v tlakové komoře 3 vzhledem k otevřenému prvnímu ventilu 16 poklesne rychleji než může přes škrticí ventil 7 klesnout tlak v řídicí komoře 4, vzniká mezi tlakovou komorou 3 a řídicí komorou 4 tlaková diference. Vystačí-li tato tlaková diference pro překonání síly působící na řídicí píst 2 a síly vytvářené první tlačnou pružinou 21 a šestou tlačnou pružinou 46 proti druhé tlačné pružině 22, posune se řídicí píst 2 ve směru tlakové komory 3 a otevře zdvihátkem 41 odvzdušňovací ventil

43. Čtvrtá tlačná pružina 34 je silnější než šestá tlačná pružina 46, takže se nejdříve zcela otevře odvzdušňovací ventil 43 a pak teprve druhý ventil 33.

S otevřením odvzdušňovacího ventilu 43 spojený pokles tlaku ve ventilové komoře 11 otvírá zpětný ventil 10 proti síle třetí tlačné pružiny 24, takže se otvírá průchod mezi ventilovým prostorem 9 a ventilovou komorou TI· Otevřeným zpětným ventilem 10, odvzdušňovacím ventilem 43 s odvzdušňovací tryskou 44 se vypouští stlačený vzduch z hlavního tlakovzdušného potrubí 17.

Paralelně k tomu se odvzdušňuje do atmosféry řídicí komora 4 otevřeným třetím ventilem 37 přes trysku 39, ventilovou komoru 11, otevřený odvzdušňovací ventil 43 a odvzdušňovací trysku

44.

Aby se zabránilo přílišnému zvýšení tlaku v řídicí komoře 4 oproti tlakové komoře 3, otvírá se druhý ventil 33 po předem určeném posuvu řídicího pístu 2 ve směru k tlakové komoře 3, takže se tlak v řídicí komoře 4 vyrovnává s tlakem ve ventilové komoře 11 bez průchodu tryskou 39.

Opožděné otevření druhého ventilu 33 oproti odvzdušňovacímu ventilu 43 se může dosáhnout tím, že je čtvrtá tlačná pružina 34 silnější než šestá tlačná pružina 46. Může se však také uvnitř odvzdušňovací komory 45 umístit doraz 51, na který narazí uzavírací prvek 42 ovládaný zdvihátkem 41 po předem určeném axiálním posuvu. Při dalším vychýlení řídicího pístu 2 již nemůže zdvihátko 41 následovat řídicí píst 2, čímž se přitlačí zdvihátko 41 proti prvnímu talíři 31, který se zvedne z třetího sedla 32.

Pokud tlak vzduchu klesne rychleji v hlavním tlakovzdušném potrubí 17 než v řídicí komoře 4, zavírá se zpětný ventil 10 zatěžovaný ve směru zavírání třetí tlačnou pružinou 24 a následkem toho již neprobíhá další odvzdušňování hlavního tlakovzdušného potrubí 17 přes zpětný ventil 10.

Klesne-li tlak v hlavním tlakovzdušném potrubí 17 pomaleji než je odvzdušňována řídicí komora 4 odvzdušňovací tryskou 44, přesune se řídicí píst 2 ve směru k řídicí komoře 4, čímž se škrtí odvzdušnění druhým ventilem 33 tak, že odvzdušnění řídicí komoiy 4 odpovídá poklesu tlaku v hlavním tlakovzdušném potrubí 17. Odvzdušňovací ventil 43 zůstává plně otevřený, tlak vzduchu ve ventilové komoře 11 klesá a hlavní tlakovzdušné potrubí 17 se odvzdušňuje přes ventilový prostor 9, otevřený zpětný ventil 10, ventilovou komoru 11 a odvzdušňovací tiysku 44 do atmosféry.

Jakmile se udržuje tlak v hlavním tlakovzdušném potrubí 17 na konstantní hodnotě a došlo k vyrovnání tlaku mezi tlakovou komorou 3 a řídicí komorou 4, nalézá se řídicí píst 2 opět ve

-5CZ 288422 B6 znázorněné středové poloze, ve které je odvzdušňovací ventil 43 uzavřený a propojení hlavního tlakovzdušného potrubí 17 a řídicí komory 4 s atmosférou je přerušené.

Pro uvolnění brzdy se zvyšuje tlak v hlavním tlakovzdušném potrubí 17. přičemž se naplní řídicí komora 4 stlačeným vzduchem, jak již bylo výše popsáno. Při nízkém stupni uvolňování nebo pomalém zvyšování tlaku v hlavním tlakovzdušném potrubí 17 se neuzavírá první ventil 16, takže může probíhat pomalé vyrovnání tlaků mezi hlavním tlakovzdušným potrubím 17 a řídicí komorou 4 přes škrticí ventil 7.

Claims (9)

1. Ovládací zařízení vzduchotlakové brzdy, zejména kolejových vozidel, sestávající ze skříně, v níž je vytvořena řídicí komora, nad níž je vytvořena tlaková komora, napojená na hlavní tlakovzdušné potrubí, přičemž tlaková komora je propojena s řídicí komorou škrticím ventilem, přičemž tlakovou komorou a řídicí komorou prochází axiálně posuvný řídicí píst zatěžovaný pružinami, vyznačující se tím, že nad tlakovou komorou (3) je vytvořen ventilový prostor (9), kterým prochází řídicí píst (2), přičemž mezi tlakovou komorou (3) a ventilovým prostorem (9) je umístěn první ventil (16) pro ovládání plnění řídicí komory (4) nezávisle na tlaku v hlavním tlakovzdušném vedení (17), a řídicí píst (2) je opatřen ventily (33, 37) pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi řídicí komorou (4) a ventilovou komorou (11) vytvořenou nad ventilovým prostorem (9), mezi nímž a ventilovou komorou (11) je umístěn zpětný ventil (10), přičemž nad ventilovou komorou (11) je vytvořena odvzdušňovací komora (45), mezi níž a ventilovou komorou (11) je umístěn odvzdušňovací ventil (43) pro ovládání řídicího pístu (2) a pro odvzdušňování ventilové komory (11) a hlavního tlakovzdušného potrubí (17) přes zpětný ventil (10).

2. Ovládací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že první ventil (16) sestává jednak z prvního sedla (15), vytvořeného na skříni (1) mezi tlakovou komorou (3) a ventilovým prostorem (9), ke kterému je připojeno hlavní tlakovzdušné potrubí (17), a jednak z ventilového prvku (14) umístěného na pístnici (8) řídicího pístu (2) uvnitř ventilového prostoru (9), v němž je umístěna i první tlačná pružina (21) pro zatěžování ventilového prvku (14) ve směru k prvnímu sedlu (15).

3. Ovládací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že pod řídicí komorou (4) je vytvořena spodní komora, mezi níž a řídicí komorou (4) je umístěn třetí ventil (37) pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi řídicí komorou (4) a ventilovou komorou (11).

4. Ovládací zařízení podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že v řídicím pístu (2) je vytvořen první průchozí otvor (12) a uvnitř řídicího pístu (2) je v oblasti řídicí komory (4) vytvořen vnitřní prostor (29), mezi nímž a prvním průchozím otvorem (12), vytvořeným v řídicím pístu (2), je vytvořen druhý ventil (33) pro ovládání průchodu stlačeného vzduchu mezi vnitřním prostorem (29) a prvním průchozím otvorem (12).

5. Ovládací zařízení podle některého z nároků la4, vyznačující se tím, že druhý ventil (33) sestává jednak z třetího sedla (32), vytvořeného mezi vnitřním prostorem (29) a prvním průchozím otvorem (12), a jednak z prvního talíře (31) ventilového zdvihátka (30), umístěného ve vnitřním prostoru (29), v němž je umístěna čtvrtá tlačná pružina (34) pro zatěžování prvního talíře (31) ve směru k třetímu sedlu (32).

-6CZ 288422 B6

6. Ovládací zařízení podle některého z nároků la5, vyznačující se tím, že mezi odvzdušňovací komorou (45) a ventilovou komorou (11) umístěný odvzdušňovací ventil (43) sestává z pátého sedla (47) a uzavíracího prvku (42), umístěného spolu s šestou tlačnou pružinou (46) v odvzdušňovací komoře (45), přičemž uvnitř prvního průchozího otvoru (12) je posuvně uloženo zdvihátko (41) opírající se svým jedním koncem o uzavírací prvek (42) a svým druhým koncem o první talíř (31).

7. Ovládací zařízení podle některého z nároků 5a 6, vyznačující se tím, že čtvrtá tlačná pružina (34) je silnější než šestá tlačná pružina (46).

8. Ovládací zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že ve zdvihátku (41) jsou vytvořena podélná vybrání (50).

9. Ovládací zařízení podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že první talíř (31) je vytvořen na čelní straně axiálně pohyblivého ventilového zdvihátka (30), na jehož druhém konci je vytvořeno čtvrté sedlo (35) třetího ventilu (37), přičemž pod řídicí komorou (4) je vytvořena ve skříni (1) spodní komora, v níž je umístěn druhý talíř (36) třetího ventilu (37) a pátá tlačná pružina (40), přičemž druhý talíř (36) je v dotyku se čtvrtým sedlem (35), vytvořeným na ventilovém zdvihátku (30).