CZ288098A3 - Hrot pro upevnění na nářadí pro zpracování půdy - Google Patents

Description

Vynález se týká hrotu, který se upevní na nářadí pro zpracování půdy a je určen ke zpracování půdy a její přípravu pro následné setí.

Dosavadní stav techniky

V zemědělství se používá mnoho různých typů nářadí pro zpracování půdy, jako jsou pluhy, brány (také poháněné brány), kultivátory a talířové brány. Tato nářadí se používají buď jako jednoduchá pro jedinou operaci, případně se za určitých podmínek kombinují tak, aby se jediným průchodem nářadí dosáhlo více operací zpracování půdy. Mezi takové integrované kombinace patří kombinace oboustranného pluhu s talířovými bránami, např. dle patentové přihlášky W095/02315.

Upevnění hrotů pro zpracování půdy na zemědělské nářadí je samozřejmě dobře známo. Hroty se obvykle používají k dalšímu zpracování již částečně zpracované půdy, např. po orbě. Je rovněž známo použití hrotů na nářadích pro přímé setí. Z uložení na rámu nářadí vycházejí hroty směrem dolů, zasahují do půdy a při dopředném pohybu půdou na ni působí pracovní akcí, kterou půdu rozrušují, například do menších hrudek a úlomků, a připravují ji tak pro setí. Poté může být žádoucí další zpracování půdy talířovými bránami buď v samostatné operaci, nebo zahrnutím talířových brán do integrované kombinace brány/ talířové brány.

Hroty se obvykle vyrábí z pružinové oceli. Vrozená pružnost hrotu umožňuje v případě, že při tažení půdou a provádění zpracování půdy narazí na půdu, která mu klade zvláště velký odpor, jako je ztvrdlý jíl, kameny nebo velké hroudy, jeho odklonění ve směru zatížení a minimalizaci nebezpečí poškození. Energie, která se v pružině hrotu při dočasném odchýlení naakumuluje, dále napomáhá průběhu zpracování půdy v obtížných podmínkách.

• · • · • · · ·

KQ-1.1

Pružnosti hrotu se dosáhne částečně rovněž pevným uložením horního konce hrotu. Jednostranně (na jednom konci) uchycený hrot vychází z uložení směrem dolů a přesahující část hrotu a špička hrotu se tak mohou pružně vychýlit v libovolném směru. Pokud se požaduje další dodatečné odpružení, to znamená, že je třeba umožnit ještě větší pružné deformace špičky hrotu (a rovněž akumulaci deformační energie), může horní konec hrotu zahrnovat pružinové závity nebo jiný akumulační prostředek.

Zvláště náročným podmínkám zpracování půdy jsou hroty vystaveny při zpracování tvrdší a houževnatější půdy s velkým podílem jílu. Je-li sucho, má v průběhu orby přítomnost jílu v půdě za následek tvorbu velkých kusů, které je obtížné následným zpracováním hroty rozrušit. Naopak je-li půda po orbě vlhká nebo mokrá, je rozdělit půdu do jednotlivých kusů téměř nemožné.

Tradičním způsobem zpracování obtížných půd, tj. takových, které obsahují velký podíl jílu, je provést prvotní zpracování orbou na podzim a prvotní rozrušení zorané půdy ponechat působení zimního počasí. Tedy, vliv deště a mrazu během zimního období může způsobit částečné rozrušení zorané půdy a

0 následné zpracování země na jaře bránami může půdu připravit pro setí. Často je nezbytné pro přípravu půdy pro setí až šest nezávislých vláčecích operací a proto jsou s tímto tradičním způsobem spojeny ne nepodstatné náklady na pracovní síly, palivo i zařízení. Tradiční způsob je rovněž silně závislý na počasí, vhodné povětrnostní podmínky musí panovat nejen na podzim pro orbu, ale i pro následné vláčení na jaře.

Rozšířeným způsobem je rovněž válcování, které má rozbít nebo rozrušit alespoň některé kusy půdy, masívními ocelovými válci nebo prstenci diskových brán před vláčením. Lze použít rovněž poháněné brány, s tím je však spojena vyšší spotřeba paliva i času.

Navzdory uvedeným potížím se zpracováním těžkých jílovitých půd mají, pokud se dosáhne odpovídajícího zpracování, takové půdy ve srovnání s lehčími půdami, například písečnými, zřejmé ekonomické výhody. Přítomnost jílu v plně zpracovaném osivovém loži znamená, že půda je úrodnější. Přítomnost jílu totiž v létě zadržuje vodu účinněji než půdy lehčí.

Vyvstala tedy zřejmá potřeba přinést:

1. výkonné zemědělské nářadí s účinnými hroty pro zpracování půdy, které bude schopné zpracovávat těžké půdy; a

2. to takovým způsobem, který sníží časovou náročnost (a tedy i náklady na pracovní síly) přípravy půdy pro setí.

Zařízení podle vynálezu bylo vyvinuto se zřetelem k potřebě přinést zlepšenou konstrukci takového hrotu pro upevnění na zemědělské nářadí pro zpracování půdy, který bude účinný při práci v obtížných nebo tvrdých půdních podmínkách a který sníží celkovou dobu potřebnou pro přípravu takové půdy pro setí.

Hrot podle vynálezu lze upevnit na libovolné nářadí pro zpracování půdy (s výhodou může být zahrnut v jedné nebo více sadách nebo řadách hrotů), nářadím mohou být brány nebo kultivátor půdy, či půdu zpracující prvek integrované kombinace. Jako příklad a reference mohou posloužit popisy nářadí pro zpracování půdy uvedených v W095/02315, EPA 96306433.2 a GB patentové přihlášce č. 9614991.9 podané dne 17. července 1996, ve kterých se hrot podle vynálezu může zvláště výhodně využít.

Podstata vynálezu

Vynález přináší hrot pro upevnění na zemědělské nářadí pro zpracování půdy, který se skládá z:

S(Wl • · · · upevňovací části na horním konci hrotu pro upevnění hrotu jednostranným uchycením k rámu nářadí;

stopkové části, která vychází směrem dolů z upevňovací části; špičky hrotu upevněné na dolním konci stopkové části; špičku hrotu tvoří:

řezací čepel, která se nachází obecně ve svislé rovině a má náběžnou a odtokovou hranu;

náběžná hrana je uzpůsobena k řezání zářezu v zemi při dopředném pohybu nářadí;

řezací čepel má na odtokové hraně vytvořené první a druhé křidélko; první křidélko je činné rozšiřováním zářezu, který vytvořila náběžná hrana;

a druhé křidélko je upevněno ke stopkové části.

Druhé křidélko se při provozu může nacházet nad zemí.

Spojení mezi druhým křidélkem a řezací čepelí je přednostně pružně deformovatelné.

Špička hrotu může být vyrobena z jediného kusu plechu.

Přednostně druhé křidélko zahrnuje upevňovací žlábkové zahloubení, které je uzpůsobeno tak, aby se do něho mohl vložit spodní konec stopkové části hrotu.

Hrot může mít jediný zajišťovací prvek, kterým se konec stopkové části zajistí v zahloubení tak, aby se nemohl pootočit.

Upevňovací část hrotu může zahrnovat spirálovou pružinu.

Přednostně přesahuje první křidélko z odtokové hrany čepele do jedné strany a druhé křidélko přesahuje z odtokové hrany čepele do strany opačné.

• ·

-.JJQ^l

V dalším přednostním uspořádání se dolní hrana druhého křidélka nachází na stejné nebo téměř stejné úrovni jako horní hrana křidélka prvního.

V přednostním uspořádání zahrnuje zemědělský stroj pro provádění operací zpracování půdy nejméně jednu řadu výše popsaných hrotů.

Zemědělský stroj může zahrnovat jednu nebo více řad krojidel distribuce osiva a/ nebo hnojivá, která jsou na stroji upevněna za nejméně jednou řadou hrotů.

Přehled obrázků na výkrese

Přednostní provedení hrotu pro upevnění na nářadí pro zpracování půdy bude dále popsáno podrobněji, pouze na příkladě, s odkazy na doprovodné výkresy.

Na obr. 1 je schématický bokorys vlečeného kultivátoru osivového lože, na kterém jsou upevněny nejméně dva různé typy kultivačních nástrojů a který je příkladem kultivátoru pro zpracování půdy, na nějž lze upevnit jednu nebo více sad nebo řad hrotů;

Na obr. 2 je půdorys kultivátoru dle obr. 1;

Na obr. 3 je perspektivní pohled na hrot podle vynálezu;

Na obr. 4 je explozivní pohled na prvky hrotu dle obr. 3;

Na obr. 5a až 5d jsou pohledy z jedné strany, zezadu, z druhé strany a ze shora na špičku hrotu pro zpracování půdy podle vynálezu;

Na obr. 6 je perspektivní pohled na modifikaci špičky hrotu;

: . •..vp-u • · · ·

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a 2 je zobrazen příklad zařízení pro kultivaci půdy, které může být opatřeno jednou nebo více sadami nebo řadami hrotů pro zpracování půdy podle vynálezu. Zařízení je vlečeným integrovaným či kombinovaným zařízením pro kultivaci půdy. Jako celek je zařízení označeno 20 a je určeno k připojení k zádi traktoru nebo jiného hnacího vozidla 21 a provádění mnoha různých operací zpracování půdy při dopředném pohybu zařízení 20 působením vozidla 21.

Zařízení 20 se skládá z hlavního rámu 1, který má obvykle délku okolo 3 m takovou, aby na něj bylo možné upevnit požadované množství řad kultivačních nástrojů ve vzájemných podélných rozestupech, tj. ve vzájemných rozestupech vzhledem ke směru dopředného pohybu zařízení. V přední části rámu 1 se nachází připojovací sestava pro připojení k zádi vozidla 21, v zobrazeném provedení je znázorněna schématicky tyčí 2.

Jak je z obr. 1 a 2 zřejmé, nachází se na rámu více navzájem oddělených řad bránových hrotů. Jsou jimi přední řada srovnávacích hrotů 8, přední a zadní sada středních hrotů 26 a 27 a zadní pár řad hrotů 28 a 29. Hroty 28 a 29 jsou sloučeny s krojidly, kterými se osivo distribuuje do požadované secí hloubky. Střední hroty 27 jsou sloučeny s krojidly distribuce hnojivá. Před hroty přední řady 8 se s výhodou nachází, jak je schématicky ukázáno, rozvolňovače 7.

Navíc k řadám hrotů jsou k rámu zařízení upevněny za první řadou hrotů 8 talířové brány 9, které se skládají z množství pěchovacích disků nebo prstenců ve vzájemných rozestupech, a talířové brány 11, které jsou rovněž sestaveny z množství pěchovacích disků a nachází se mezi řadami hrotů 27 a 28.

Na obr. 2 je půdorys rozložení kultivačních nástrojů zařízení, jehož bokorys je na obr. 1. Jak je zřejmé zvláště z obr. 1, hroty řad 8, 26, 27 a 28 mají shodnou konstrukci, mají kruhový průřez a jsou podobné prstovým hrotům používaným na bránách.

Μ>4ι • · ·

Přední řada 8 hrotů se skládá z hydraulicky nastavitelných srovnávacích hrotů, jejichž hloubku záběru lze nastavit a které vykonávají předběžnou operaci zpracování půdy. Tuto operaci normálně provádí vpředu upevněná srovnávací deska.

Poté, co jsme s pomocí odkazů na obr. 1 a 2 popsali jeden příklad zařízení pro kultivaci půdy, popíšeme nyní přednostní provedení hrotu podle vynálezu dle obr. 3 až 5. Jednu nebo více sad hrotů, které mají konstrukci dle obr. 3 až 5, lze použít na zařízení 20 nebo jiném zařízení pro zpracování půdy.

Hrot je obecně označen 100 a je pevně upevněn jednostranným uchycením horního konce 120. Stopka 101 hrotu, která vychází směrem dolů z upevňovací části, nese špičku 102 hrotu, kterou tvoří řezací čepel, která může být tažena půdou tak, že při dopředném pohybu zařízení vykonává v půdě řezací a pracovní operaci.

Horní upevňovací konec 120 hrotu 100 zahrnuje spirálu 103 s několika závity, která přispívá k větší pružnosti hrotu a slouží rovněž jako dočasný zásobník deformační energie v případě, že se stopka 101 pod zatížením deformuje. Špička 102 je špičkou hrotu nové konstrukce vytvořenou z plechu tvářením a tvrzením. Špička se upevní ke spodnímu konci stopky 101 hrotu, jak je zřejmé zejména z explozivního obr. 4. Ve druhém křidélku je vytvořena upevňovací drážka 104, do které se vloží spodní konec stopky 101 hrotu a zajistí se jediným zajišťovacím prvkem 105 tak, aby se špička 102 hrotu vzhledem ke konci stopky 101 hrotu nemohla pootočit. Toto je jednoduchý a účinný způsob, jak dohromady pevně spojit špičku 102 hrotu a stopku 101 hrotu. Dosáhne se ho kombinací dotažení zajišťovacího prvku 105 a opřením spodního konce stopky 101 hrotu proti stěnám V-tvarované drážky 104.

Špička 102 hrotu je vytvořena z jediného kusu plechu 106 tak, aby dostala tvar dle obr. 4 a 5. Plech 106 má řezací čepel 107, která má V-tvarovanou ,ίΐσ-ιι • · · náběžnou hranu 108 (viz obr. 5c) a která se může prořezávat půdou podobně jako nůž, zatímco odtoková hrana 109 zahrnuje první a druhé do stran přesahující křidélko 110 a 112. První do strany přesahující křidélko 110 sahá od spodní hrany 112 plechu 106 až k bodu, který se nachází přibližně v polovině výšky mezi horní hranou 111 a spodní hranou 112. První do strany přesahující křidélko 110 se zakřivuje ven z roviny řezací čepele 107 v prvním směru. Poloměr zakřivení křidélka 110 se směrem od spodní k horní hraně plechu 106 zmenšuje. Toto první do strany přesahující křidélko 110 slouží k rozevření zářezu, který v půdě vytvořila náběžná hrana 108.

Druhé do strany přesahující křidélko 112 sahá od horní hrany plechu 106 k horní hraně prvního křidélka 110. Mezi prvním křidélkem a druhým křidélkem je malá mezera. Druhé do strany přesahující křidélko 112 se zakřivuje ven z roviny řezací čepele 107 ve druhém směru, který je opačný než směr zakřivení prvního křidélka 110. Tedy, první křidélko 110 a druhé křidélko 112 se nachází na opačných stranách roviny řezací čepele 107. Poloměr zakřivení spoje mezi řezací Čepelí 107 a druhým křidélkem 112 ie v podstatě stálý po celé délce spoje.

Při práci zaujímá hrot 100 vzhledem k zemi takovou polohu, aby bylo první křidélko 110 v půdě a druhé křidélko 112 nad ní. Když je hrot 100 půdou tažen, náběžná hrana 108 v zemi vytváří zářez. První křidélko 110 vytlačuje půdu do jedné strany a tak zářez rozšiřuje. Když je půda vytlačována do strany, působí na první křidélko 110 reakční silou a řezací čepel se vlivem momentu této síly okolo osy stopky 101 mírně natočí. Když se řezací čepel 107 natočí, je deformací spojení mezi druhým křidélkem 112 a plechem 106 vyvolána vratná síla. Při práci tedy řezací čepel 107 zaujme rovnovážnou polohu v úhlu mírně šikmém ke směru pohybu hrotu 100 půdou.

Když hrot 100 prochází místem se zvláště obtížnými půdními podmínkami, síla působící na první křidélko náhle vzroste. To vyvolá rotační vibrace čepele

107 okolo osy stopky 101. Náběžná hrana 108 řezací čepele 107 je vzdálena od osy stopky 101 a proto rotační vibrace řezací čepele 107 vede ke stranovým vibracím náběžné hrany 108. Stranové vibrace náběžné hrany 108 rozbíjí boční stěny zářezu, rozšiřují jej a usnadňují tak zpracování onoho obtížného místa.

Hrot 100 se špičkou 106 z plechu byl vyzkoušen v podobě sady hrotů na neseném oboustranném pluhu s integrovanými talířovými bránami, viz obr. 3 specifikace W095/02315, na kterém sada hrotů nahradila srovnávací desku 109. Nářadí pracovalo za většiny podmínek uspokojivě, jen pokud je půda extrémně obtížně zpracovatelná, je výhodné použít další sadu hrotů s novou konstrukcí špičky, která se umístí za disky talířových brán popsané ve specifikaci.

Alternativní využití nové konstrukce hrotů přichází v úvahu

1. na čele libovolných brán a zvláště pak nové konstrukce secích brán podle EPA 96306433.2 a GB 9614991.9, jejichž popis je prostřednictvím tohoto odkazu součástí této přihlášky;

2. na čele kultivátoru.

Nová konstrukce hrotu se může použít ve spojení s talířovými bránami. V takovém případě vykonávají hroty přípravnou operaci, následné disky talířových brán potom pracují se zvýšenou účinností.

Za určitých podmínek jsou zlepšené výsledky natolik uspokojující, že setí může následovat do bezprostředně zpracované půdy, za obtížnějších podmínek může být výhodné počkat na jaro. V těchto obtížnějších podmínkách vyřízne náběžná hrana 108 v půdě zářez, který je na vršku rozšířen odtokovým křidélkem 110. V zimě se takto vytvořené zářezy, které jsou navíc v blízkosti povrchu rozšířené, naplní vodou, která následně zamrzne a expanze vody při přeměně na led půdu rozdrobí do malých hrudek.

Za takové situace je možné provést na jaře setí přímo bez dalšího zpracování půdy s použitím secích brán popsaných v EPA 96306433.2 a GB

9614991.9. To ostře kontrastuje s výše popsaným tradičním postupem, kdy může • · • · •W-il být na jaře nutné až šestinásobné vláčení, než se dosáhne pro setí uspokojivých podmínek.

Špička hrotu nové konstrukce vyrobená dle výše popsaných zásad se upevní na spodní konec stopky hrotu. Když špička hrotu narazí na překážku v půdě, umožní přirozená pružnost hrotu pohyb špičky hrotu dozadu a/nebo do stran. Velikost výchylky špičky hrotu závisí na odporu půdy a relativní tuhosti použitých hrotů.

Další výhodou nové konstrukce špičky hrotu je to, že se snadněji prořezává suchými stébly, plevely a také kořeny např. pýru plazivého. Dokáže se prořezávat i kořeny trav při orání louky, kdy hroty následují pluh, buď v následné operaci na samostatném kultivátoru, či přímo v integrované kombinaci pluhu a kultivátoru. Výsledkem je mnohem snadnější rozbití pluhem vykrojených brázd.

Další výhodou nové konstrukce špičky hrotů kultivátoru je skutečnost, že přispívá k boji proti ničivým útokům plžů. Plži se schovávají a žijí v rozsedlinách, které vzniknou mezi pluhem vykrojenými brázdami. Pokud po orbě následuje před setím konvenční vláčení nebo pokud se použije způsobu přímého setí, zničí se jen málo těchto plže ukrývajících rozsedlin. Když začne osivo vyrážet první lístky a pokud je správné počasí, mohou se plži na těchto výhoncích živit a mohou pole zničit během několika dní. Není to obecný problém, týká se především teplejších oblastí, ale i v jižní Skandinávii, např. jižních částech Švédská, k tomu dochází.

V boji proti ničivým útokům plžů se v současnosti užívá množství pesticidů, to se však z ekologických důvodů stává nepřijatelné.

Pokud je však v oblastech potenciálně ohrožených přemnožením plžů využita nová konstrukce špičky hrotu v kombinaci s disky talířových brán, lze řídit pracovní hloubku hrotů, které se poté prořezávají pluhem vytvořenými brázdami a také rozsedlinami mezi sousedními brázdami. Činností špičky hrotu, zejména jeho křidélka na odtokové hraně, vzniká rozšířený zářez. Následující talířové brány

JSO-11 • · ·

zpracované, pluhem vyříznuté brázdy a rozsedliny zaplní; zvláště rozšířené drážky vytvořené křidélkem se zaplní půdou. Pro plže je poté velmi obtížné dostat se ven a napadnout rostoucí osivo.

Tedy, nová konstrukce špičky hrotu umožní zpracovávat i obtížně zpracovatelné půdy s lepšími výsledky a s významnou úsporou času i nákladů.

Z obr. 5b je zřejmé, že do strany přesahující křidélko 110, kterým je opatřena odtoková hrana 109 plechu 106, se nachází mezi horní a dolní hranou 111 a 112 plechu 106. Ve skutečnosti se nachází přibližně uprostřed a bezprostředně pod spodní hranou upevňovací drážky 104, do které se vloží spodní konec stopky 101.

Dále je dobré upozornit, že navíc k dobrým výkonům v obtížných půdních podmínkách je použití nové konstrukce špičky hrotu výhodné i v některých typech lehčích půd. Tvar špičky hrotu, zvláště uspořádání křidélka, je takový, že jistý díl půdy vytlačuje vzhledem k hrotu dopředu i do strany. To přispívá k významnému zlepšení srovnávací činnosti nářadí a zvláště zaplňování rozsedlin, ale i rozbíjení hrud půdy.

Na obr. 6 a 7 jsou zobrazeny modifikace konstrukce špičky hrotu, které mohou být za určitých okolností výhodné. Tvar a úhel křidélka se může pro konkrétní typ půdy lišit. Nejvýhodnější tvar špičky se určí na základě zkušeností s rozdílnými typy půdních podmínek.

Navíc, jak je ukázáno na obr. 6, lze podle půdních podmínek měnit úhel a, který označuje šípovitost ubíhající části náběžné hrany 108. Nejvýhodnější velikost tohoto úhlu se opět určí pokusně.

Dále, jak je ukázáno na obr. 7, upevnění hrotu do prvku rámu nářadí (není zobrazeno detailně) může být nastavitelné, případně může být nastavitelný samotný prvek nářadí. To dále umožňuje měnit způsob, jakým se špička hrotu stýká se zemí. Rozdílnými nastaveními lze pokusně najít nejvýhodnější podmínky práce špičky hrotu.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Hrot (100) pro upevnění na zemědělské nářadí (20) pro zpracování půdy, který se skládá z:

   upevňovací části (120) na horním konci hrotu pro upevnění hrotu jednostranným uchycením k rámu nářadí, stopkové části (101), která vychází směrem dolů z upevňovací části (120), a špičky hrotu (106) upevněné na spodním konci stopkové části (101), vyznačující se tím, že špičku hrotu (106) zahrnuje řezací čepel (107), která se nachází obecně ve svislé rovině a má náběžnou a odtokovou hranu (108, 109), náběžná hrana (108) je uzpůsobena k řezání zářezu v zemi při dopředném pohybu nářadí (20), řezací čepel (107) má na odtokové hraně (109) vytvořené první a druhé do strany přesahující křidélko (110, 112), první křidélko (110) je činné rozšiřováním zářezu, který vytvořila náběžná hrana (108), a druhé křidélko (112) je upevněno ke stopkové části (101).
2. 2. Hrot podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhé křidélko (112) se za provozu nachází nad úrovní země.
3. 3. Hrot podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že spojení mezi druhým křidélkem (112) a řezací čepelí (107) je pružně deformovatelné.
4. 4. Hrot podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že špička hrotu (106) je vyrobena z jediného kusu plechu.
5. 5. Hrot podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že ve druhém křidélku (112) je vytvořeno upevňovací žlábkové zahloubení (104), * * SJČ>»Í 1 • · · · · · · zahloubení (104) je uzpůsobeno tak, aby se do něho mohl vložit spodní konec stopkové části (101) hrotu.
6. 6. Hrot podle nároku 5, vyznačující se tím, že má jediný zajišťovací prvek

   5 (105), kterým se konec stopkové části (101) zajistí v zahloubení (104) tak, aby se nemohl pootočit.
7. 7. Hrot podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že upevňovací část (120) hrotu (100) zahrnuje spirálovou pružinu (103).
8. 8. Hrot podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že první křidélko (110) z odtokové hrany (109) přesahuje do jedné strany a druhé křidélko (112) z odtokové hrany (109) přesahuje do strany opačné.

   15
9. 9. Hrot podle nároku 8, vyznačující se tím, že se dolní hrana druhého křidélka (112) nachází na stejné nebo téměř stejné úrovni jako horní hrana prvního křidélka (110).
10. 10. Zemědělské nářadí (20), vyznačující se tím, že má nejméně jednu řadu

    2 0 hrotů (27), které jsou definované jedním z nároků 1 až 9.
11. 11. Zemědělské nářadí podle nároku 10, vyznačující se tím, že alespoň jedna řada krojidel distribuce osiva a/ nebo hnojivá je na nářadí upevněna za řečenou nejméně jednou řadou hrotů (27).