CZ287790B6

CZ287790B6 - Způsob plně suchého odsíření zplodin hoření a zařízení k jeho provádění

Info

Publication number: CZ287790B6
Application number: CS19921193A
Authority: CZ
Inventors: Josef Pröstler
Original assignee: Schoppe Fritz
Priority date: 1990-08-17
Filing date: 1992-04-17
Publication date: 2001-02-14
Also published as: WO1992003211A1; HUT63074A; HU212098B; US5317979A; CN1061916A; RU2089270C1; PL294363A1; EP0496856A1; DE59105451D1; MX9100704A; PL168065B1; HU9201372D0; CN1034788C; EP0496856B1; CS119392A3

Abstract

Způsob spočívá v tom, že se polétavý popílek aktivuje ohřevem paliva, obsahujícího popílek, spalováním s rychlostí ohřevu více než 3000 .degree.C/s, přednostně více než 5000 .degree.C, na teplotu více než 900 .degree.C, přednostně 1200 .degree.C, avšak pod slinovací teplotou popílku při prodlevě v plameni. Potom se zplodiny ochladí na teplotu, která leží v teplotním rozmezí teplota rosného bodu vody a přípustné maximum nad teplotou rosného bodu vody, přičemž přípustné maximum závisí na časové prodlevě zplodin od nastávajícího ochlazování do oddělování jemných prachových částic popílku. Přitom při časové prodlevě 0,8 s činí teplotní maximum 25 .degree.C, při časové prodlevě 0,1 s činí teplotní maximum 11 .degree.C a hodnoty mezi tím se interpolují, načež se ze zplodin oddělí popílek. Přitom pokud palivo neobsahuje popílek, dmýchají se do plamene nejprve absorbenty, například vápencová moučka, v jemně mleté podobě. Na částice absorbentu, resp. popílku, se pak působí obdobně, jako bylo uvŕ

Description

Způsob plně suchého odsíření zplodin hoření a zařízení k jeho provádění

Oblast techniky

Předložený vynález se týká způsobu plně suchého odsíření zplodin hoření a rovněž zařízení k provádění tohoto způsobu. Zvláště je uveden způsob plně suchého odsíření zplodin hoření uhlí, zejména hnědého, při němž je ve zplodinách obsažen popílek.

Způsob se dále týká odsíření jiných paliv, obsahujících ve zplodinách SO₂, které vznikají současně místo s popílkovým prachem se zplodinami dále uvedených vlastností.

Suchým odsířením se míní postup, který se odehrává v rozsahu teplot od rosného bodu spalných plynů, přičemž následující části zařízení, jako odprášení a komín, se provozují bez vzniku kondenzace.

Současny stav techniky

Pro úplné odsíření jsou dosud známé jen mokré postupy, při nichž vstupují zplodiny hoření do kontaktu s absorpční tekutinou, například louhem draselným. Přitom je nevýhodné, že zplodiny hoření opouštějí tento stupeň postupu úplně nebo takřka úplně nasycené vlhkostí, z čehož vyplývá koroze a zanášení následujících částí zařízení, které pak následuje novým ohřátím zplodin.

Rovněž jsou známé suché postupy odsíření, při nichž se rozprašuje do ohniště CaCO₃. Tato látka se při teplotě 900 °C rozkládá na CaO, který potom částečně reaguje s SO₂ a SO₃. Tímto postupem se může dosáhnout odsíření přes 80 %, avšak nikoliv úplného odsíření.

Tomuto cíli se přibližuje postup odsíření, u něhož se zplodiny společně s popílkem a/nebo přidaným absorbentem ochladí až těsně k rosnému bodu zplodin hoření, nebo u něhož se přiměřeně zvýší rosný bod přídavkem vody nebo vodní páry, například podle DE 32 40 373 nebo DE 33 32 928. Zde se zvláště poslední část ochlazení kouřových plynů dosahuje tím, že se ke zplodinám přidá předtím jinak ochlazený popílek a/nebo absorbent a tím se tyto dále ochladí. Přitom je obtížné dosáhnout ochlazení menší než 5 °C pod rosný bod, neboť jenom tehdy se může dosáhnout odsíření 90 % a více. Úplné dlouhodobé odsíření tímto postupem není známé.

Další pracovní postup suchého odsíření je popsán v časopise ZKG 3/1990 str. 139 až 143. Zde se zplodiny, obsahující SO₂, vedou přes fluidní vrstvu, která sestává z Ca(OH)₂ a cementového slínku. Fluidní vrstva se vytvoří v bezprostřední blízkosti rosného bodu vody, zvláště při rosném bodu mezi 58 °C a 61 °C. Přes náklady na zařízení, na spotřebu energie a na absorbent se daří odsíření jen na střední obsah SO₂ 423 mg/m³. Nevýhodné přitom je, že vzniká zanášení popílkem a že zůstávající obsah SO₂ vede ke korozi následujících částí zařízení. Dalším snížením odstupu od rosného bodu, který ještě činí 65 až 61 °C, tj. v rozmezí 4 °C, se může odsíření ještě o něco zlepšit. Avšak se silně narůstajícím problémem zanášení a koroze není úplné odsíření tímto suchým postupem možné.

Podstata vynálezu

To se však podaří jednoduchým způsobem podle vynálezu, který je následně popsán na příkladu odsíření zplodin hoření čistě prachového hnědého uhlí.

Toto palivo je známé z literatury. Jeho popel obsahuje nejvíce 30 až 50 % vázaného vápníku a hořčíku, které postupujícím spalováním kalcinují k CaO a MgO a dříve popsaným postupem

-1CZ 287790 B6 váží SO₂ a SO₃. Je známé, že se tímto dosáhne odsíření až od 20 do 50 %. Shodný druh hnědého uhlí je známý ze Saska, Maďarska a rovněž některých mimoevropských zemí. U něj lze zvláště lehce provést způsob vynálezu.

Prachové hnědé uhlí se spálí, přičemž rychlost ohřevu překračuje kritickou hodnotu 3000 °C s^_la teplota dosahuje alespoň 900 °C, přednostně 1200 °C. Tím získají všechny komponenty popele, které vznikají při spalování, silně aktivní povrch, a to podle rychlosti ohřevu po dobu až 10 s, který potom odezní. Aktivita povrchu je přitom tak velká, jak velká je rychlost ohřevu. Příznivé hodnoty se dosahuje při rychlosti ohřevu nad 5000 °C s¹. Větší jímavost SO₂ mají potom části 10 popele, když se překročí teplota 1200 °C, avšak se neohřejí tak, že se taví Fe₂O₃ nebo nečistoty v popelu, což lze snadno stanovit pozorováním popele pod mikroskopem.

Zplodiny hoření se potom například v kotli známým postupem ochladí. Běžně se přitom jde s teplotou se zřetelem na zařízení odprášení, teplotu napájecí vody a komína dolů až na 130 až 15 150 °C.

Ve shodě s vynálezem se potom zplodiny ochladí až na teplotu v následně definovaném teplotním rozsahu kolem rosného bodu spalin, přičemž tento teplotní rozsah závisí na tom, jak dlouho se zplodiny, které obsahují popílkový prach, udržují na teplotě méně než 25 °C nad rosným 20 bodem. Při prodlevě 0,8 až 1,0 s na tomto rozmezí teplot musí být zplodiny ochlazeny na méně než 25 °C nad rosný bod. Při kratší prodlevě v uvedeném rozmezí teplot klesá potřebný teplotní rozdíl, na kteiý se musí kouřové plyny ochladit. Při prodlevě 0,05 až 0,1 s se musí spaliny ochladit na teplotu 11 °C nad rosný bod, přičemž mezihodnoty se mohou lineárně interpolovat.

Poklesne-li teplota zplodin na 35 až 40 °C od rosného bodu, nastane rychlá vazba s SO₂, eventuálně je přednostně absorbován SO₃ a nehraje již dále žádnou roli. Při poklesu teploty na 10 až 25 °C od rosného bodu, je podle časové prodlevy SO₂ vázán kvantitativně. Tím se dosáhne úplného odsíření.

Začátek vazby oxidů síiy je vně znatelný podle barvy popílku, vzniklého spalováním. Tato barva je obvykle u čistého hnědouhelného prachu žlutá až okrová s variacemi až do hnědých barevných tónů. Na začátku vazby oxidů síry bude popel zelený. Když se prověřují některé zhotovené kotle s chladičem spalin, hledá se nejčastěji lehce prachový povlak na celém povrchu. Pokud je tento popel ještě žlutý, okrový nebo hnědý, ještě nenastala zmíněná vazba SO₂. Začátek vazby SO₂ se 35 pozná prvním výskytem zeleného popele.

Přitom se části SO₂ váží chemicky, zelená barva popele značí vazbu na železo. Když se ale takový popel uloží několik hodin v uzavřené nádobě, je po otevření znatelná typická lehce bodavá vůně po SO₂. Očividně zde nastala dodatečná čistě fyzikální povrchová absorbce, která 40 časem doznívá. Při ohřevu popílku na 250 až 300 °C nastane exotermní reakce popílku s okolním vzduchem při spotřebě O₂ a popílek znovu získává známou žlutookrovou barvu. Také přitom je zjistitelná lehká vůně po SO₂.

Vliv časové prodlevy přitom znamená, že je při vazbě SO₂ zvláště účinný jemný podíl popele. 45 Čím delší je časová prodleva, v tím větším množství mohou také reagovat větší podíly popela.

Způsob podle vynálezu je rovněž použitelný pro jiné zplodiny, které neobsahují komponenty pevných látek, shodné s čistým hnědouhelným prachem a které obsahují SO₂. Takto mohou být některé jemně zrnité pevné látky přidány ke spálení, přičemž musí být splněna podmínka 50 povrchové aktivity, uvedená vynálezem.

Zásadně může být způsob proveden všemi zařízeními podle stavu techniky, které splňují všechny podmínky způsobu. Optimální vytvoření těchto zařízení je uvedeno v patentových nárocích.

-2CZ 287790 B6

Popis obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže objasněn na příkladu provedení pomocí výkresu, kde znázorňuje:

obr. 1 prostorové uspořádání zařízení k provádění úplného odsíření spalin suchým postupem; obr. 2 hořák ke spalování hnědouhelného prachu;

obr. 3 hořák podle obr. 2 a připojeným kotlem.

Příklad provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn přívod spalovacího vzduchu J a uhelného prachu 2 do hořáku 3. K tomuto hořáku 3 je připojen kotel 4. Je také účelné přiřadit ke kotli 4 cyklický odlučovač k zachycování nadsítného. Za ním následuje chladič 6, který je opatřen vstupem a výstupem pro uhelné médium. Ve shodě s vynálezem se uhelné médium vytvoří známým postupem, přičemž plochy, přenášející teplo spalin, mají teplotu mezi rosným bodem a takovou teplotou, pod níž se absorbuje SO₂. Chladič 6 může být zvláště vytvořen jako trubkový chladič, u něhož proudí spaliny trubkami, které jsou vně udržovány vodou na požadované teplotě. Ke chladiči 6 je připojen odprašovač 7 jemného podílu, například tkaninový filtr. Odprášené spaliny opouští odprašovač Ί jemného podílu vedením 8 spalin.

Odloučené množství popílku se odvádí výstupními otvory 9a odlučovače a výstupními otvory 9b odprašovače.

Objem trubek pro spaliny chladiče 6, spojovacího vedení 10 mezi chladičem 6 a odprašovačem 7 jemného podílu a rovněž objem prachové strany tohoto odprašovače 7 jsou stanoveny s ohledem na prodlevu spalin spolu s alespoň jemným podílem popílku v takovém rozsahu teplot, ve kterém nastává absorpce SO2. Časová prodleva se stanoví známým postupem z objemu proudu spalin a uvedeného objemu.

Všechny povrchy, se kterými přichází do styku spaliny nebo popílek, se udržují na teplotě nad rosným bodem spalin, podle stavu techniky.

Přítomnost cyklického odlučovače 5 není pro navržený způsob bezprostředně důležitá. Může být účelné eventuálně odloučit ještě hořící nadsítné z uhelného prachu. Jeho výkon je však ještě ohraničen konstrukcí cyklického odlučovače 5 tak, že v jeho výstupu je k dispozici ještě dostatečné množství jemného podílu. Dostatečné množství jemného podílu je určeno tím, že při překročení tohoto množství při jinak stanoveném dodržení všech podmínek postupu není absorpce SO₂ zcela úplná.

Podstata způsobu spočívá v docílení dostatečné rychlosti ohřevu prachového podílu uhlí před a během spalování. Regulaci k docílení očekávané rychlosti ohřevu, případně očekávané prodlevy, uvádí příslušné učebnice spalovací techniky. Pokud splní praktické požadavky spalování uhelného prachu, používají se kombinace vysokovýkonných hořáků a odpovídajícího spalovacího prostoru. Výhodný je v tomto případě hořák 3, zobrazený na obr. 2. Do tohoto hořáku 3 je přiveden spalovací vzduch _1 a rovněž nosný vzduch, dopravující uhelný prach 2. Proudění spalovacího vzduchu 1 bude stejnoměrné a přivádí se lopatkovou mříží 13 ve šroubovici. Touto mříží 13 vstupuje spalovací vzduch 1. do divergentního spalovacího hrdla 17, které přechází do vodou chlazené části J8. Uhelný prach 2 vstupuje do této chlazené části 18 trubicí 20 uhelného prachu, procházející spalovacím hrdlem 17, proti kterému je vytvořen kruhový terč 21. Přitom pro tepelný výkon 3,9 MW je hořák 3 vytvořen se vstupním průměrem Dl spalovacího hrdla 17 338 mm, výstupním průměrem D2 spalovacího hrdla 17700 mm, výstupním otvorem D3 trysky

-3CZ 287790 B6 urychlení plamene 350 mm, délkou LI lopatkové mříže 13 .197 mm, délkou L2 spalovacího hrdla 17 1470 mm a délkou L3 zužující se kuželovité části 850 mm.

Lopatková mříž 13 je výhodně tvarována podle logaritmické spirály s úhlem stoupání proti směru obvodu mezi 6° a 12°, přenostně 8° až 10°.

Volbou těchto rozměrů vznikne ve spalovacím hrdle 17 proudění, znázorněné na obr. 2, přičemž jsou znázorněny pouze průchozí komponenty. Tyto jsou překryty obvodovými komponentami tak, že na výstupním obvodu vzniká úhel proudění proti povrchové přímce 45°.

Volbou uvedených rozměrů se docílí dvě skupiny výsledků.

a) Stabilita plamene

Stabilita plamene se vytváří prouděním blízko stěny mezi průměry Dl a D2 Zde se asi polovina proudu obrací radiálně dovnitř a vrací se zpět podél trubice 20 uhelného prachu vstupním průměrem Dl spalovacího hrdla 17 až do oblasti lopatkové mříže 13. Zde se tento proud znovu obrací ven a pohybuje se spolu s čerstvě přivedeným spalovacím vzduchem J k výstupnímu průměru D2 spalovacího hrdla 17. Mezi oběma proudy se vytváří zóna intenzivní turbulence, ve které se stabilizuje plamen.

Uhelný prach 2 se zavádí spolu s výhodně konstantním množstvím nosného vzduchu a pomocí kruhového terče 21 se dmýchá do zpětného proudu.

Sáláním okolního plamene se odpaří tekuté komponenty uhelného prachu a tvoří se spalovacím vzduchem 1 plynný plamen, kteiý vyhoří se zbývajícím uhelným prachem v plamenném paprsku 22. Tento plamenný paprsek 22 se dosahuje za podmínky rychlosti cca 100 m/s, která je rozhodující pro udržení čistoty reverzního spalovacího prostoru.

b) Emise

Obr. 3 ukazuje kotel vhodný zvláště pro způsob podle vynálezu, který je zobrazen v předloženém případě jako kotel k ohřevu vody.

Těleso 30 kotle s průměrem D₄ kotle a délkou L₄ kotle obsahuje trubku 31 plamene s průměrem D₅ trubky, rovněž vstup 32 pro chladnou oběžnou vodu a výstupky 33. 34 ohřáté oběžné vody. Takto je zajištěno vodní chlazení spalovacího hrdla J7. Tyto výstupy 33, 34 jsou vytvořeny v horním obvodu čelní stěny trubky 31 plamene, přičemž ve spodním obvodu trubky 31 plamene je vytvořena přípojka 36 do prvního trubkového systému 37.

Pod hořákem 3 je vytvořena alespoň jedna dmyšna 35. kterou se může k podpoře spalování vefukovat až 15 % průtoku spalovacího vzduchu trubkou 31 plamene a rovněž se mohou odnést usazeniny popílku. Dmyšna 35 se může kombinovat s foukacím zařízením pro tlakový vzduch nebo páru, pokud vedou nečistoty v uhelném prachu k usazeninám v trubce 31 plamene.

Popsanými opatřeními se podaří, aby trubka 31 plamene zůstala čistá, což je výhodné pro způsob podle vynálezu, poněvadž přitom panují kontrolovatelné teplotní poměry. Usazeniny popílku nebo škváry v trubce 31 plamene brání přechodu tepla a mění teplotu.

Protože spalování uhelného prachu pokračuje až do prvního trubkového systému 37, je výhodné každou trubku trubkového systému opatřit druhou dmyšnou 38, kterou se může nasát dodatkové množství vzduchu, tvořící až 15 % množství spalovacího vzduchu v rovinné trubce trubkového systému 37. Tento vzduchový proud složí rovněž k udržení čistoty vstupního otvoru do trubkového systému 37.

-4CZ 287790 B6

Pro tepelný výkon asi 3,9 MW sestává první trubkový systém 37 z 25 trubek s rozměry 88,5 x 5 mm. Tímto se dosahuje dostatečná rychlost také při vyregulování dávky usazenin popílku v trubkách trubkového systému 37, kdy není ještě rychlost tak vysoká, aby vznikla v horním obvodu kotle dynamické efekty spolupůsobením hmotnosti plynu v trubkách s elasticitou objemu plynu v trubce 31 plamene. Při snížení rychlosti pod hranici dostatečné dopravní rychlosti spalin se v trubkách trubkového systému 37 tvoří usazeniny, které se pohybují trubkami podobně jako duny a každopádně vedou na konci trubky s tlakovému rázu, přičemž stálé nastavení množství spalovacího vzduchu se ztěžuje.

Uvedeným dimenzováním trubek trubkového systému 37 nastává jen ohraničené ochlazení spalin na asi 500 °C, přičemž spalovací reakce probíhají v tomto trubkovém systému 37 do konce dostatečnou dobu a v dostatečné teplotní úrovni. Z toho vyplývající vlastnosti popílku jsou výhodné pro způsob podle vynálezu.

V přední komoře 40 se vedou spaliny, ochlazené na cca 500 °C, druhým systémem 41. v němž se podle zátěže kotle a teploty vody ve spodním obvodu kotle ochladí na teplotu 110 až 150 °C.

S ohledem na předepsané podmínky jednak shodné dopravy popílku, jednak zmenšení dynamických efektů je výhodné pro způsob podle vynálezu vytvoření druhého trubkového systému 44, který sestává z 288 trubek rozměrů 30 x 5 mm.

Ochlazené spaliny, vystupují z druhého trubkového systému, se odvádí trubkou spalin. Tato trubka je vytvořena výhodně kolmo k ose kotle 4, přičemž se jí spaliny vedou v tangenciálním směru. Tím se dosáhne, že přes celou délku trubky spalin nikde nejsou mrtvé vodní zóny, které mohou vést k usazeninám popílku.

Celé uspořádání, zobrazené na obr. 3, s hořákem 3, trubkou 31 plamene, jednotlivými trubkovými systémy 37. 41 a trubkou spalin se tím samo čistí a udržuje za provozu dokonale čisté. Toto má velkou výhodu pro způsob podle vynálezu, protože se veškerý popílek nalézá ve spalinách a je reprodukovatelné jakosti.

Zařízení, zobrazené na obr. 3, je vhodné se stejným výkonem a prakticky stejnou účinností také pro spalování jiných prachovitých paliv, jako černé uhlí, piliny a podobně, rovněž pro spalování tekutých a plynných paliv.

Pro použití způsobu podle vynálezu k odsíření spalin, například tekutého paliva, se vefouknou do spalovacího hrdla 17 absorbenty, například mletý vápenec, přičemž množství a zpracování se řídí příslušnými známými pravidly techniky.

Pozoruhodnými vlastnostmi zařízení, zobrazeného na obr. 3, zvláště spalovacího hrdla 17 a trubky 31 plamene je, že vnitřní poměry proudu, určené Reynoldsovým číslem, jsou v prvním přiblížení nezávislé. To znamená, že přepočet rozměrů hrdla 17 a trubky 31 plamene na jiný tepelný výkon se provede s odmocninou poměru výkonů. Přitom se přihlíží k tomu, že hořákový systém podle obr. 2 nemá homí hranici výkonu, ta je spíše určena přípravou a reakčními schopnostmi spalovací směsi. S rostoucím výkonem se mohou zvolit známou cestu vyšší spalovací rychlosti, přičemž při přepočtu na vyšší výkon odpovídá zařízení něco méně než přepočtovému pravidlu s odmocninou poměru výkonů. Tento pohled odpovídá stavu techniky.

Trubkový systém 37 a druhý systém 41 pracují v oblasti Reynoldsových čísel, ve které je pro teplotní profil podstatná jen funkce poměrů délky k vnitřnímu průměru trubky. Když se chce dosáhnout při přepočtu na jiný výkon stejné teploty spalin na výstupu z kotle 4, přepočte se známou cestou hodnota průřezu trubky odpovídajícím poměrem výkonů, přičemž součet poměrů délky trubky k vnitřnímu průměru zůstává konstantní. Tím se jednoznačně definují podle pravidel techniky proudění rozměry a zatížení trubek trubkových systémů 37. 44. Další údaje o rozměrech k tomu nejsou potřebné.

-5CZ 287790 B6

Když se má zařízení, zobrazené na obr. 3, zároveň stavit také na jinou hraniční hodnotu nosného vzduchu, zvláště se zřetelem na NO_X a CO, jsou průměr D₅ trubky plamene a délky L₅ trubky plamene vhodné tyto hodnoty:

D₅ = 1400 mm

L₅ = 3850 mm

Z toho se potom obdrží průměr D₄ kotle 2600 mm a délka L₄ kotle 4100 mm.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob plně suchého odsíření zplodin hoření paliva, obsahujícího popílek, zejména uhelného prachu, obsahujících oxid siřičitý a polétavý popílek, vyznačující se tím, že se polétavý popílek aktivuje ohřevem paliva, obsahujícího popílek, spalováním s rychlostí ohřevu více než 3000 °C/s, přednostně více než 5000 °C, na teplotu více než 900 °C, přednostně 1200 °C, avšak pod slinovací teplotou popílku při prodlevě v plameni, potom se zplodiny ochladí na teplotu, která leží v teplotním rozmezí teplota rosného bodu vody až přípustné maximum nad teplotou rosného bodu vody, přičemž přípustné maximum závisí na časové prodlevě zplodin od nastávajícího ochlazování do oddělování jemných prachových částic popílku, přičemž při časové prodlevě 0,8 sekund činí teplotní maximum 25 °C, při časové prodlevě 0,1 sekund činí teplotní maximum 11 °C a hodnoty mezi tím se interpolují, načež se ze zplodin oddělí popílek.
2. Způsob plně suchého odsíření zplodin hoření paliva, neobsahujícího popílek nebo obsahujícího popílek v množství nedostatečném pro způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se do plamene dmýchají absorbenty, například vápencová moučka, v jemně mleté podobě, přičemž se částice při spalování aktivují ohřevem během spalování s rychlostí ohřevu více než 3000 °C/s, přednostně více než 5000 °C, na teplotu více než 900 °C, přednostně 1200 °C, avšak pod slinovací teplotou absorbentů, případně popílku, během časové prodlevy v plameni, potom se zplodiny ochladí na teplotu, která leží v teplotním rozmezí teplota rosného bodu vody až přípustné maximum nad teplotou rosného bodu vody, jehož přípustné maximum závisí na časové prodlevě zplodin od nastávajícího ochlazování do oddělování jemných částic prachu, přičemž při časové prodlevě 0,8 s činí teplotní maximum 25 °C, při časové prodlevě 0,1 s činí teplotní maximum 11 °C a hodnoty mezi tím se interpolují, načež se ze zplodin oddělí prach.
3. Způsob podle jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se podkročení přípustné maximální hodnoty teplotního rozmezí zajistí tím, že se zplodiny spalování ochladí kontaktem s chladnějšími plochami až na rosný bod vody, vznikající spalováním, a vody z atmosférické vlhkosti.
4. Způsob podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se do zplodin spalování přidává voda nebo vodní pára.
5. Způsob podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se ohřívání částic popílku nebo přidaného absorbentů provádí v ústí hořáku, který ohřívá teplo přijímající prostor, například sálavý prostor kotle.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se zplodiny spalování vedou spalovacím prostorem a odtahem kotle a přitom se ochlazují.

-6CZ 287790 B6
7. Způsob podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že se zplodiny spalování, opouštějící ohřívaný objekt, jako je kotel, vedou do chladiče, který zplodiny spalování ochlazuje na teplotu v požadovaném teplotním rozmezí vzhledem k teplotě rosného bodu.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že teplota teplo absorbujících ploch chladiče na výstupu spalin leží nad teplotou rosného bodu vody v něm procházejících zplodin spalování.
9. Zařízení kprovádění způsobu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že hořák (3) má divergentní spalovací hrdlo (17) s konvergentní tryskou (19) urychlení plamene s následujícími rozměry pro spalovací výkon 3,9 MW:

vstupní průměr (Dl) spalovacího hrdla (17) 338 mm, výstupní průměr (D2) spalovacího hrdla (17) 700 mm, výstupní průměr (D3) tiysky (19) urychlení plamene 350 mm, délka (LI) lopatkové mříže (13) 197 mm a délka (L2) spalovacího hrdla (17) 1470 mm a radiální vodicí lopatky mají úhel stoupání mezi 6° a 12°, přednostně mezi 8° a 10° a jsou výhodně vytvořeny v podobě logaritmické spirály.
10. Zařízení kprovádění způsobu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že trubka (31) plamene má pro spalovací výkon hořáku 3,9 MW následující rozměry:

průměr (D5) trubky (31) plamene 1400 mm a délku (L5) trubky (31) plamene 3850 mm, neboje spalovací prostor pravoúhlý se stejným hydraulickým průřezem.
11. Zařízení podle nároků 9 a/nebo 10, vyznačující se tím, že hořák (3) a/nebo trubka (31) plamene pro spalovací výkon jiný než 3,9 MW má délkové rozměry vynásobené odmocninou z poměru spalovacích výkonů a radiální vodicí lopatky mají úhel stoupání mezi 6° a 12°, přednostně mezi 8° a 10° a jsou výhodně vytvořeny v podobě logaritmické spirály.
12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že trubka (31) plamene má na své čelní straně pod zaústěním hořáku (3) alespoň jeden otvor k zavedení spalovacího vzduchu.
13. Zařízení podle jednoho z nároků 10ažl2, vyznačující se tím, že na čelní stěně trubky (31) plamene jsou pod zaústěním hořáku (3) vytvořeny otvory k zavedení páry nebo tlakového vzduchu.
14. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 13, vyznačující se tím, že trubka (31) plamene má na konci protilehlém k zaústění hořáku (3) výstup spalin.
15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že výstup z trubky (31) plamene je tvořen otvory ve spodní oblasti trubky (31) plamene, které jsou spojeny s trubkami trubkového systému (37).
16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že trubkový systém (37) je opatřen dmyšnou k nasátí až 15 % spalovacího vzduchu.
17. Zařízení podle jednoho z nároků 15 a 16, vyznačující se tím, že trubkový systém (37) pro spalovací výkon 3,9 MW sestává z 25 trubek o průměru 88,5 mm a tloušťce stěny 5 mm.
18. Zařízení podle jednoho z nároků 15 až 17, vyznačující se tím, žek trubkovému systému (37) je připojen druhý trubkový systém (41), který sestává z 288 trubek o průměru 30 mm a tloušťce stěny 5 mm.

-7CZ 287790 B6
19. Zařízení podle jednoho z nároků 15 až 17, vyznačující se tím, že pro jiné spalovací výkony než 3,9 MW je součet průřezů trubek stanoven proporcionálně ke spalovacímu výkonu, přičemž poměr délky trubky k jejímu světlému průměru je konstantní.