CZ287401B6 - Pyrimidinové deriváty, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem - Google Patents

Abstract

Pyrimidinové deriváty obecného vzorce I, v němž jednotlivé obecné symboly mají specifický význam, jsou látky, které jsou účinnými inhibitory uvolňování glutamátu a je tedy možno je ve formě farmaceutického prostředku, který rovněž tvoří součást řešení, použít k léčení různých poruch centrálního nervového systému včetně ischemického poškození mozku, epilepsie a chronických neurodegenerativních chorob. Popsány jsou rovněž způsoby výroby uvedených látek.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových pyrimidinových derivátů, které je možno užít k léčbě onemocnění centrálního nervového systému, jako je prevence ischemického poškození mozku, k tomuto účelu se tyto látky zpracovávají na farmaceutické prostředky pro uvedené použití. Vynález se týká také způsobu výroby těchto látek.

Dosavadní stav techniky

Glutamát je budivá aminokyselina, která má funkci při přenášení nervového vzruchu. Avšak v případě, že její extracelulámí koncentrace je dostatečně vysoká, působí tato látka jako velmi účinný neurotoxin, který může usmrtit neurony v centrálním nervovém systému, jak bylo popsáno v publikaci Rothman a Olney (1986), Prog. Brain Res., 63, 69. Neurotoxický účinek glutamátu byl předpokládán u celé řady poruch centrálního nervového systému včetně ischemického poškození mozku, epilepsie a chronických neurodegenerativních poruch, jako jsou Alzheimerova nemoc, poruchy motorického systému a Huntingtonova chorea, jak bylo popsáno v publikaci Meldrum, Clinical Science, (1985), 68, 113 až 122. Mimo to se předpokládá účast glutamátu u jiných neurologických poruch, jako jsou manická deprese, deprese, schizofrenie, neurologické syndromy při vysokém tlaku, chronická bolest, neuralgie trojklaného nervu a migréna.

V EP-A-0169139 se popisují piperidinové deriváty, které mají léčivý účinek na centrální i periferní nervový systém. Publikace Tuomisto a další, Agents and Actions 20, 252-254, uvádí inhibici křečí, vyvolaných zvukem, působením methoprinu u krys, u nichž je zvukem možno záchvaty vyvolat. Patentový spis NL-A-6715452 se týká způsobu výroby halogenpyrimidinových sloučenin reakcí nitrilu s isokyaniddichloridem.

EP-A-0158137 popisuje pyrimidinové deriváty, použitelné jako složky fáze tekutých krystalů.

V publikaci Tuomisto a další, Neuropharmacology 25, 956-958 se popisují pokusy, při nichž byl použit methoprin ke zvýšení koncentrace histaminu v mozkové tkáni. Autoři předpokládají, že histamin by mohl být přenašečem, způsobujícím inhibici křečí. Podle publikace Cavalito a další, Drug Metabolism and Disposition 6, 329-337, 1978 jsou charakterizovány některé v tucích rozpustné látky, antagonizující foláty ze skupiny 2,4-diamino-5-fenylpyrimidinů včetně metoprinu, etoprinu a pyrimethaminu svými fyzikálněchemickými a kinetickými vlastnostmi i svým metabolismem.

V evropském patentovém spisu EP21 121 se popisuje skupina 3,5-diamino-6-(substituovaný fenyl)-l,2,4-triazinů, které jsou účinné při léčbě poruch centrálního nervového systému, například při léčbě epilepsie. Jedna z popsaných sloučenin, 3,5-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)1,2,4-triazin (lamotrigin) uvolňovala aminokyselinu glutamát a aspartát s excitačním účinkem, jak bylo popsáno v publikacích Leach a další, Epilepsia, 27, 490 až 497, 1986, a A. A. Miller a další, New anticonvulsant drugs. Ed. Meldrum a Porter, 165 až 177,1987.

Některé substituované fenylpyrimidinové deriváty jsou známy jako látky s protimalarickou účinností, jak bylo popsáno například v Brit. J. Pharmacol., 6, 185 až 200, 1951, JACS, 73, 3763 až 70, 1951. Další látky tohoto typu byly popsány v Chem. Biol. Pteridines, 463 až 468, 1982, a Pharmacotherap. Budesinsky, str. 129 až 141,1963, ed. Oldřich Hanč.

Nyní bylo prokázáno, že řada substituovaných pyrimidinových sloučenin je účinnými inhibitory uvolňování glutamátu. Tyto sloučeniny by bylo možno použit k léčbě svrchu uvedených poruch a

-1 CZ 287401 B6 onemocnění centrálního nervového systému, u nichž se předpokládá uvolňování glutamátu. Tytéž látky také způsobují inhibici uvolňování aspartátu.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoři pyrimidinové deriváty obecného vzorce I

R, kde

Ri znamená NH₂, N-alkylaminoskupinu nebo Ν,Ν-dialkyl-aminoskupinu, vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylových částech,

R₂ znamená aminoskupinu,

R₃ znamená trifluormethyl nebo skupinu CH₂X, v níž X znamená hydroxyskupinu, alkoxyskupinu o 1 až 6 atomech uhlíku, fenoxyskupinu, benzyloxyskupinu nebo atom halogenu,

R4 a R₅ znamenají atomy halogenu a

Ré až R$ znamenají atomy vodíku, jakož i farmaceuticky přijatelné adiční soli těchto látek s kyselinami.

Některé sloučeniny obecného vzorce I jsou chirální a je zřejmé, že v tomto případě zahrnuje obecný vzorec I jak racemickou směs, tak jednotlivé enanciomery těchto sloučenin.

Zvláště výhodnými látkami jsou zejména ty sloučeniny obecného vzorce I, v němž

Ri znamená aminoskupinu,

R₃ znamená methoxymethyl, trifluormethyl, benzyloxymethyl, fenoxymethyl nebo trifluormethyl,

R4 a R5 s výhodou znamenají atomy chloru.

Alkylové zbytky s výhodou obsahují 1 až 4 atomy uhlíku.

S výhodou znamená R₃ trifluormethyl nebo methoxymethyl.

-2CZ 287401 B6

Sloučeniny obecného vzorce I jsou účinnými inhibitory uvolňování glutamátu, avšak mají pouze nevýznamný inhibiční účinek na enzym dihydrofolát reduktázy (IC₅₀ je vyšší než 20 mikromol).

Výhodnými novými sloučeninami podle vynálezu jsou následující látky, přičemž číslo před sloučeninou znamená číslo příkladu, popisujícího výrobu této látky:

1. 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-trifluormethylpyrimidin,

2. 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-methoxymethylpyrimidin,

3. 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidin,

4. 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fenoxymethylpyrimidin,

5. 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidin, jakož i adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.

Vhodnými adičními solemi sloučenin obecného vzorce I s kyselinami jsou soli s organickými i anorganickými kyselinami, obvykle s těmi, které jsou přijatelné z farmaceutického hlediska. Výhodné jsou tedy soli s kyselinou chlorovodíkovou, bromovodíkovou, sírovou, citrónovou, vinnou, fosforečnou, mléčnou, pyrohroznovou, octovou, jantarovou, šťavelovou, fumarovou, maleinovou, oxaloctovou, methansulfonovou, ethansulfonovou, p-toluensulfonovou, benzensulfonovou a isethionovou. Tyto soli je možno získat reakcí volných látek s příslušnými kyselinami.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být podávány jako takové, je však výhodnější je podávat ve formě farmaceutických prostředků. Tyto farmaceutické prostředky obsahují nové sloučeniny obecného vzorce I ve svrchu uvedeném významu nebo jejich adiční soli s kyselinami, přijatelné z farmaceutického hlediska spolu s jedním nebo větším počtem vhodných nosičů a popřípadě s dalšími účinnými složkami. Nosiče musí být kompatibilní s dalšími složkami prostředku a nesmí být škodlivé pro nemocného.

Může jít o farmaceutické prostředky pro perorální podání, parenterální podání včetně podání podkožního, intradermálního, nitrosvalového nebo nitrožilního, dále o podání rektální a místní včetně dermálního, bukálního a sublingválního, zvolený způsob podání může záviset například na stavu nemocného a typu poruchy. Farmaceutické prostředky mohou být rozděleny na jednotlivé dávky a je možno je připravit známým způsobem. Obvykle se postupuje tak, že se sloučenina obecného vzorce I nebo její adiční sůl s kyselinou, přijatelná z farmaceutického hlediska smísí jako účinná složka s nosičem, tvořeným jednou látkou nebo větším počtem pomocných látek. Obvykle se tyto složky důkladně promísí a pak se v případě potřeby výsledná směs tvaruje.

Prostředky pro perorální podání mohou být kapsle nebo tablety, z nichž každá obsahuje předem stanovené množství účinné složky, dále může jít o prášek, granula, roztoky nebo suspenze ve vodném kapalném nebo nevodném kapalném prostředí, může jít o suspenze typu olej ve vodě nebo voda v oleji. Účinná složka může být také zpracována na bolus, popřípadě pastu.

Tablety je možno získat lisováním nebo odléváním, popřípadě společně s jednou nebo větším počtem pomocných látek. Lisované tablety se připravují tak, že se na vhodném tabletovacím stroji slisuje účinná složka ve formě prášku nebo granul, popřípadě ve směsi s pojivém, kluznou látkou, inertním ředidlem, smáčedlem nebo dispergačním činidlem. Odlévané tablety se získají odlitím práškované směsi, zvlhčené inertním ředidlem. Tablety je možno povlékat nebo opatřit dělicí rýhou nebo zajistit zpomalené nebo řízené uvolňování účinných látek z tablet.

-3CZ 287401 B6

Prostředky pro parenterální podání mohou být vodné nebo nevodné roztoky pro injekční podání, které jsou sterilní a mohou obsahovat antioxidační látky, pufry, bakteriostatické látky a rozpouštěné složky, které zajišťují isotonicitu s krví příjemce, Může také jít o sterilní suspenze vodné a nevodné povahy, které mohou obsahovat činidla, napomáhající vzniku suspenze a zahušťovadla. Tyto prostředky mohou být uloženy do zásobníku, který obsahuje větší počet závad nebo mohou být baleny po jednotlivých dávkách účinné látky. Může jít o zastavené ampule a lékovky nebo je možno účinnou látku skladovat v lyofilizované formě, takže pak je zapotřebí pouze přidat sterilní kapalný nosič, například vodu pro injekční podání těsně před použitím. Injekční roztoky a suspenze je možno připravit také ze sterilních prášků, granul a tablet svrchu uvedeného typu.

Prostředky pro rektální podání mohou mít formu čípků při použití běžných nosičů, jako je například kakaové máslo nebo polyethylenglykol.

Prostředky pro místní podání do dutiny ústní, například bukálně nebo sublingválně mohou obsahovat kromě účinné látky ještě chuťový základ, například sacharózu, akaciovou nebo tragakantovou pryž, v případě pastilek může být základem želatina s glycerolem nebo sacharóza s akaciovou pryží.

Výhodnými lékovými formami jsou ty, které obsahují účinnou dávku nebo její zlomek.

Je zřejmé, že prostředky s obsahem sloučenin obecného vzorce I mohou kromě těchto účinných látek obsahovat ještě další látky, obvykle pro daný typ farmaceutického prostředku, například prostředky pro perorální podání mohou obsahovat látky, upravující chuť prostředku.

Tablety a další podobné formy mohou obsahovat takové množství sloučeniny obecného vzorce I, které je vhodné pro jednotlivé podání, jde obvykle o dávku v rozmezí 5 až 500 mg, s výhodou 10 až 250 mg.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou určeny k léčbě onemocnění a poruch centrálního nervového systému, s výhodou při perorálním nebo injekčním podání. Přesné množství podané sloučeniny určí lékař. Dávka bude záviset na celé řadě faktorů, jako jsou věk, pohlaví, typ poruchy a její závažnost. Například v případě nemocného s epilepsií bude dávka podstatně nižší než u nemocného po mozkové mrtvici, kde je zapotřebí zmírnit ischemii mozku. Také způsob podání se bude měnit v závislosti na povaze poruchy a na její závažnosti.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno podávat perorálně nebo injekčně v dávce 0,1 až 30 mg/kg denně. Dávka pro dospělého je obvykle 8 až 2400 mg denně, s výhodou 35 až 1050 mg denně. Vzhledem k tomu, že některé sloučeniny obecného vzorce I působí dlouho, může být výhodné podat první den počáteční dávku 70 až 2400 mg a pak v následujících dnech snížit dávku na 20 až 1200 mg denně.

Sloučeniny s dlouhodobým účinkem jsou z klinického hlediska výhodné, protože jejich podávání je snadnější. U chronických stavů je možno je podávat bez použití infuze a také u akutních onemocnění je pro nemocného vždy výhodou méně časté podávání. Sloučeniny s krátkodobým účinkem naopak umožňují lékaři řídit farmakologický účinek velmi přesně, protože tato látka bude z centrálního nervového systému opět velmi rychle odstraněna.

Sloučeniny, získané způsobem podle vynálezu je možno vyrobit analogickým způsobem jako podobné sloučeniny, které již byly popsány například v publikaci JACS, sv. 73, (1951), 3763 až 70.

-4CZ 287401 B6

Předmětem vynálezu je také způsob výroby pyrimidinových derivátů obecného vzorce I nebo adičních solí těchto sloučenin s kyselinami. Tento způsob spočívá v tom, že se uvede do reakce sloučenina obecného vzorce II

(II) kde

R₃ až Re mají svrchu uvedený význam, L je snadno odštěpitelná skupina a Y znamená kyanoskupinu, se sloučeninou obecného vzorce III

(III) kde R] má svrchu uvedený význam, s následnou izolací takto získané sloučeniny obecného vzorce I ve volné formě nebo ve formě farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou, načež se popřípadě převede volná látka na farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou nebo na adiční sůl s jinou kyselinou nebo na jinou sloučeninu obecného vzorce I nebo na její farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou.

V případě, že ve výsledném produktu znamená R₃ skupinu CH₂OR, v níž R znamená alkyl, je možno tento produkt převést na skupinu CH₂X reakcí s halogenovodíkem HX, kde X znamená atom halogenu, například v kyselině octové. Tuto skupinu je pak možno dále převést na fluormethylovou skupinu například působením fluoridu česného (CsF). Skupinu CH₂OR je možno také dealkylovat na odpovídající alkohol, například působením Me₃SiI, tuto látku je pak možno dále převést na fluormethyl působením trifluoridu diethylaminosíry (DAST).

Postupuje se například tak, že se

a) sloučenina obecného vzorce Π, v němž R₃ znamená CH₂OR, kde R znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce ΠΙ za vzniku pyrimidinového derivátu vzorce I, v němž R₃ znamená skupinu CH₂OR,

-5CZ 287401 B6

b) takto získaný pyrimidinový derivát se izoluje a dealkyluje za vzniku pyrimidinového derivátu vzorce I, v němž R₃ znamená skupinu CH2OH a

c) takto získaný pyrimidinový derivát se nechá reagovat s trifluoridem diethylaminosíry za vzniku pyrimidinového derivátu vzorce I, v němž R₃ znamená trifluormethyl.

Je zřejmé, že standardními způsoby by bylo možno provést podle potřeby ještě řadu dalších vzájemných přeměn.

Příkladem vhodných odštěpitelných skupin L mohou být alkoxyskupina o 1 až 4 atomech uhlíku, atom halogenu, anilinová skupina, morfolinová skupina, alkylaminoskupina o 1 až 4 atomech uhlíku, benzylaminoskupina nebo alkylthioskupina.

Reakce mezi sloučeninami I a II se s výhodou provádí v nevodném rozpouštědle, například alkanolu jako ethanolu při vyšší teplotě, například 50 až 110°C za přítomnosti zásady, s výhodou alkoxidu, s výhodou při teplotě varu reakční směsi pod zpětným chladičem při použití ethoxidu sodíku jako báze.

Reakce se s výhodou provádí v nevodném rozpouštědle, například alkanolu jako ethanolu při vyšší teplotě, s výhodou při teplotě varu reakční směsi pod zpětným chladičem.

Sloučeniny obecného vzorce lije možno získat způsobem podle publikace JACS, 1951, 73, 3763 až 3770, například reakcí sloučeniny obecného vzorce IV

(IV) kde Y znamená kyanoskupinu, s diazomethanem nebo alkylorthoestery podle publikace JACS, 1952, 74, 1310 až 1313, nebo kondenzací s aminem. Sloučeniny vzorce IV je možno získat rovněž podle JACS, 1951, 73, 3763 až 3770.

Sloučeniny obecného vzorce ΠΙ, v němž Ri znamená piperazinyl nebo alkylpiperazinyl je možno získat standardním způsobem, například reakcí známé sloučeniny obecného vzorce ΙΠ, v němž R] znamená alkylthioskupinu s příslušným aminem, například N-methylpiperazinu. Reakce se s výhodou provádí ve vodě při teplotě místnosti.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno získat také reakcí sloučeniny obecného vzorce V

-6CZ 287401 B6 (V)

*7 ^B8 kde Y a R₃ až Rg mají svrchu uvedený význam a

Rio a Rii znamenají alkyl nebo spolu tvoří skupiny (C(R₂))₂, kde n je celé číslo 2 až 4 a R znamená atom vodíku nebo alkyl, se sloučeninou obecného vzorce III ve svrchu uvedeném významu. S výhodou znamená R] ve sloučenině obecného vzorce III aminoskupinu. Reakce se s výhodou provádí v nevodném rozpouštědle, například ethanolu při teplotě varu reakční směsi pod zpětným chladičem při použití ethoxidu sodíku jako báze.

Vynález bude osvětlen následujícími příklady, v nichž bude použito následujících zkratek pro některé chemické látky:

DMF	dimethylformamid
Et2O	diethylether
NaOEt	ethoxid sodíku
EtOH	ethanol
AcOH	kyselina octová
MeOH	methanol
DMSO	dimethylsulfoxid
DME	dimethoxyethan
Et3N	triethylamin.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

1. Příprava 2,3-dichlorbenzylalkoholu

K roztoku 50 g 2,3-dichlorbenzaldehydu (Aldrich) v 800 ml alkoholu se při teplotě místnosti přidá 8,54 g hydroborátu sodíku a směs se míchá 1,5 hodiny. Pak se reakce zastaví přidáním vody a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu, zbytek se dělí mezi chloroform a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje nasyceným vodným roztokem chloridu

-7CZ 287401 B6 sodného, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu, čímž se získá 48,38 g bílé pevné látky s teplotou tání 87 až 87,5 °C.

2. Příprava 2,3-dichlorbenzylbromidu

K roztoku alkoholu ze stupně 1 v 500 ml benzenu se pod dusíkem přidá 167,8 g bromidu fosforitého a směs se míchá 3,5 hodiny při teplotě 55 až 60 °C. Po zchlazení se směs vlije do 2 litrů drceného ledu a benzenová vrstva se oddělí. Vodná fáze se třikrát promyje benzenem, extrakty se slijí, promyjí se nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří na hnědavou kapalinu, která stáním tuhne, čímž se získá 37,53 g produktu s teplotou tání 31 až 32 °C.

3. Příprava 2,3-dichlorfenylacetonitrilu

Bromid z předchozího stupně se uvede do suspenze ve směsi 155 ml dimethylsulfoxidu a 105 ml vody při 0 °C a po částech se přidá 20,24 g kyanidu draselného. Směs se 2 hodiny míchá při teplotě 30 až 35 °C, pak se suspenze zředí vodou a extrahuje ethyletherem. Extrakty se slijí, promyjí se vodou, vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují a odpaří ve vakuu na 27,52 g bílé pevné látky s teplotou tání 64 až 67 °C.

4. Příprava 2-(2,3-dichlorfenyl)-4,4,4-trifluor-3-oxobutyronitrilu

K roztoku ethoxidu sodíku, který byl získán z 1,48 g sodíku ve 25 ml ethanolu se při teplotě místnosti pod dusíkem přidá 10 g nitrilu z předchozího stupně a pak 9,3 g ethyltrifluoracetátu, načež se směs míchá 5 hodin při teplotě varu pod zpětným chladičem. Po zchlazení se rozpouštědlo odpaří ve vakuu a odparek se rozpustí ve vodě. Vodná fáze se promyje ethyletherem, který se odloží, okyselí kyselinou sírovou a pak extrahuje ethyletherem. Etherové extrakty se promyjí vodou, vysuší síranem hořečnatým, odpaří ve vakuu na olejovitou kapalinu, a tato kapalina se rozetře s petroletherem a pevný podíl se odfiltruje a usuší. Získá se 9,56 g produktu s teplotou tání 74 až 75 °C.

5. Příprava 2-(2,3-dichlorfenyl)-4,4,4-trifluor-3-methoxy-but-2-ennitrilu

K roztoku trifluormethylketonu z předchozího stupně v 90 ml ethyletheru se při teplotě místnosti přidá roztok 19,35 g diazomethanu (Diazald) ve 180 ml ethyletheru a směs se nechá stát přes noc při teplotě místnosti. Výsledný diazomethan se pak odstraní ve vakuu v AcOH a odparek se rozpustí v diethyletheru, roztok se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu, čímž se získá 6,44 g hnědavé pevné látky.

6. Příprava 2,4—diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-trifluormethylpyrimidinu

K roztoku enoletheru z předchozího stupně ve 37 ml ethanolu se přidá 1,92 g guanidinhydrochloridu a pak se roztok ethoxidu sodíku, získaný z 540 mg sodíku v 90 ml ethanolu a výsledná směs se míchá 3 hodiny při teplotě varu pod zpětným chladičem. Po zchlazení se suspenze zfiltruje a filtrát se odpaří do sucha ve vakuu. Chromatografíí na silikagelu při použití chloroformu až 2 % methanolu v chloroformu se získá produkt, který se rozetře s ethyletherem a suší ve vakuu. Získá se 673 mg produktu s teplotou tání 218 až 219 °C.

7. Příprava 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-trifluormethylpyrimidinmethansulfonátu

K suspenzi 100 mg produktu z předchozího stupně v ethanolu se přidá 30 mg kyseliny methansulfonové a výsledný čirý roztok se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti. Roztok se odpaří do sucha a výsledná pevná látka se rozetře s etherem, roztok se zfiltruje a produkt se čistí ve vakuu, čímž se získá 107 mg výsledného produktu s teplotou tání 253 až 256 °C.

-8CZ 287401 B6

8. Příprava 2,4-diamino-5-f2,3-dichlorfenyl)-6-trifluorrnethylpyrimidinhydrochloridu

K roztoku 150 mg volné báze v methanolu se přidá etherový roztok chlorovodíku. Směs se promíchá, rozpouštědlo se odpaří do sucha a výsledná pevná látka se rozetře s etherem, zfiltruje a suší ve vakuu, čímž se získá 160 mg produktu s teplotou tání 233 až 236 °C.

Příklad 2

Způsob výroby 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-methoxymethylpyrimidinu

1. Příprava 2-(2,3-dichlorfenyl)—4-methoxy-3-oxo-butyronitrilu

K roztoku ethoxidu sodíku, který byl získán z 1,38 g sodíku ve 25 ml ethanolu se za míchání při teplotě varu pod zpětným chladičem přidá roztok 8,85 g ethylmethoxyacetátu a 9,3 g 2,3-dichlorfenylacetonitrilu z příkladu 1.3 ve 20 ml dimethyletheru v průběhu 5 minut. Po 5 hodinách se vytvoří sraženina sodné soli produktu. Směs se zchladí a zfiltruje, filtrát se odpaří do sucha ve vakuu a odparek se dělí mezi ether a vodu. Etherová fáze se odloží, vodná fáze se okyselí 2N kyselinou sírovou a dvakrát se extrahuje etherem. Extrakty se slijí, promyjí vodou, vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují a odpaří ve vakuu na žlutou pevnou látku (a). Svrchu uvedená sodná sůl se rozpustí ve vodě, roztok se extrahuje etherem a extrakt se odloží. Vodný roztok se okyselí 2N kyselinou sírovou a extrahuje etherem. Etherový extrakt se promyje vodou, vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a odpaří ve vakuu na pevnou bílou látku (b).

Uvedené produkty (a) a (b) se spojí, čímž se získá celkem 10,4 g produktu, který se užije bez dalšího čištění. Při chromatografií na tenké vrstvě při použití směsi methylendichloridu a methanolu v poměru 19 : 1 je možno pozorovat jedinou skvrnu. Rf = 0,35.

2. Příprava 2-(2,3-dichlorfenyl)-3,4-dimethoxybut-2-en-nitrilu

K roztoku 9,4 g produktu z předchozího stupně v etheru se po částech přidá 0,4 až 0,45 M diazomethanu v etheru. Ze začátku dojde k prudkému pěnění, po dalším přidání již nedochází k tak bouřlivé reakci. Směs se nechá stát 3 hodiny při teplotě místnosti, načež se odpaří ve vakuu a odparek se smísí s AcOH za vzniku enoletheru.

3. Příprava 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-methoxymethylpyrimidinu

K roztoku ethoxidu sodíku, který byl získán z 0,92 g sodíku ve 40 ml ethanolu se přidá 3,44 g guanidinhydrochloridu. Pak se přidá roztok svrchu získaného enoletheru a směs se 3 hodiny zahřívá na teplotě varu pod zpětným chladičem. Po zchlazení se rozpouštědlo odpaří ve vakuu a odparek se smísí s 50 ml 5N NaOH. Pevná červeně zbarvená látka se odfiltruje, rozpustí ve 20 ml AcOH, roztok se zředí 40 ml vody, přidá se aktivní uhlí a roztok se zfiltruje. Žlutý filtrát se alkalizuje 2N hydroxidem sodným, vzniklá bílá sraženina se odfiltruje, usuší a nechá překrystalovat z ethanolu. Získá se 4,39 g produktu s teplotou tání 237 až 240 °C.

Příklad 3

Způsob výroby 2,4—diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu

I. Příprava 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-diethoxymethyl)pyrimidinu

-9CZ 287401 B6

K roztoku ethoxidu sodíku, který byl získán z 1,38 g sodíku a 25 ml ethanolu se za míchání při teplotě varu pod zpětným chladičem v průběhu 5 minut přidává směs 13,21 g 75 mmol ethyldiethoxyacetátu a 9,3 g, 50 mmol 2,3-dichlorfenylacetonitrilu z příkladu 1.3 ve 20 ml bezvodého dimethoxyethanu. Po 4 hodinách se směs zchladí a odpaří ve vakuu. Odparek se dělí mezi 100 ml vody a 100 ml etheru, etherová fáze se odloží, vodná fáze se okyselí IN kyselinou sírovou a pak se extrahuje methylendichloridem, čímž se získá 13,47 g acylacetonitrilu, který se pak použije bez dalšího čištění.

K míchanému roztoku tohoto acylacetonitrilu ve 100 ml etheru se za chlazení ledem po částech přidá roztok 3 g diazomethanu v etheru. Po 2 hodinách se roztok odpaří ve vakuu, čímž se získá požadovaný enolether jako olej, který se užije bez dalšího čištění.

K roztoku ethoxidu sodíku, který byl získán z 1,4 g sodíku a 50 ml ethanolu se přidá 4,8 g 50 mmol guanidinhydrochloridu. Pak se přidá roztok svrchu získaného enoletheru ve 20 ml ethanolu a směs se zahřívá 4 hodiny na teplotu varu pod zpětným chladičem, odpaří se ve vakuu na objem přibližně 30 ml a zředí se vodou na tmavě purpurový roztok, z něhož se vysráží pevná látka téže barvy, která se odfiltruje, rozpustí v methylendichloridu, promyje se vodou, vysuší síranem hořečnatým a odpaří ve vakuu. Odparek se rozetře s 50 ml ethanolu a roztok se zfiltruje, čímž se získá 8,4 g požadovaného produktu s teplotou tání 214 až 217 °C, který se užije bez dalšího čištění.

2. Příprava 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)pyrimidin-6-karboxaldehydu

Směs 7 g svrchu uvedeného acetalu a 150 ml 0,4 M HCl se jednu hodinu míchá při teplotě varu pod zpětným chladičem, pak se zchladí v ledu a neutralizuje 2N NaOH. Směs se zfiltruje, promyje se vodou a usuší na vzduchu, čímž se získá 6,2 g požadovaného produktu, který se užije bez dalšího čištění.

3. Příprava 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu

K roztoku 2,8 g, 10 mmol svrchu získaného aldehydu ve směsi 15 ml dimethoxyethanu a 15 ml ethanolu se po částech přidá 110 mg, 3 mmol hydroborátu sodného. Po 30 minutách se k roztoku přidá 50 ml vody a několik kapek kyseliny octové k rozložení přebytku hydroborátu. Pak se roztok extrahuje 2 x 50 ml dichlormethanu, promyje se vodou a extrakty se vysuší síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu, čímž se získá růžová pevná látka, která se rozetře s etherem, roztok se zfiltruje a usuší, čímž se získá 1,6 g produktu. Po překrystalování z 50 ml methanolu se získá 0,65 g bezbarvých krystalků s teplotou tání 173 až 176 °C.

4. Příprava 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu

K míchané suspenzi 185 mg, 1 mmol 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu ve 25 ml bezvodého dichlormethanu se pod dusíkem při teplotě -70 °C po kapkách přidá 263 mikrolitrů, 2 mmol trifluoridu diethylaminosulfídu. Směs se nechá zteplat na 0 °C a na této teplotě se udržuje 4 hodiny. Po zchlazení na -70 °C se reakce zastaví přidáním vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, extrahuje se 2 x 50 ml dichlormethanu, promyje se nasyceným roztokem chloridu sodného a vysuší síranem hořečnatým. Odpařením se získá 0,2 g bezbarvého pryžovitého produktu. Chromatografíí na silikagelu při použití směsi Et₃N, methanolu a methylenchloridu v poměru 0,01 : 1 : 19 se získá výsledný produkt, který se rozetře s tetrachlormethanem a usuší ve vakuu. Získá se 111 mg produktu s teplotou tání 224 až 226 °C.

Příklad 4

Způsob výroby 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fenoxymethylpyrimidinu

-10CZ 287401 B6

K roztoku ethoxidu sodíku, získanému z 1,38 g sodíku a 70 ml ethanolu se za míchání při teplotě varu v průběhu 10 minut přidá směs 9,3 g 2,3-dichlorfenylacetonitrilu a 13,5 g ethylfenoxyacetátu v 50 ml bezvodého dimethoxyethanu. Po promíchání se směs zahřívá 3 hodiny na teplotu varu pod zpětným chladičem, pak se zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Odparek se rozpustí ve vodě, promyje se etherem, který se odloží, načež se okyselí 2N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje dichlormethanem. Extrakty se slijí, promyjí se nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří ve vakuu na 8 g špinavě bílé pevné látky, která se užije bez dalšího čištění.

K suspenzi 8 g surového acylacetonitrilu ve 150 ml etheru se po částech přidá roztok přebytku diazomethanu v etheru. Směs se jednu hodinu míchá při teplotě místnosti, pak se roztok odpaří ve vakuu na enolether, který se užije bez dalšího čištění.

K roztoku ethoxidu sodíku, získaného z 0,63 g sodíku a 25 ml ethanolu se při teplotě místnosti přidá 2,39 g guanidinhydrochloridu. Po 15 minutách se přidá ještě roztok svrchu uvedeného enoletheru ve 25 ml ethanolu a směs se míchá 4 hodiny při teplotě varu pod zpětným chladičem. Po zchlazení se rozpouštědlo odpaří ve vakuu. Odparek se uvede do suspenze v 75 ml 2M NaOH, promyje se vodou, odfiltruje, usuší na vzduchu a nechá překrystalovat z ethanolu, čímž se získá 2,82 g bezbarvé látky s teplotou tání 211 až 213 °C.

Výhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou produkty z příkladů 1 a 2 a jejich adiční soli s kyselinami, přijatelné z farmaceutického hlediska. Tyto látky je možno vyjádřit následujícími vzorci:

Příklad 1

Příklad 2

-11 CZ 287401 B6

Tabulka

Výsledky údajů *H NMR (δ) pro jednotlivé látky hodnota příklad č. rozpouštědlo

DMSO-d₆

DMSO-d₆

DMSO-ds

DMSO-d₆

6,10 (s, 2H), 6,45 (s, 2H), 7,15 (d, 1H), 7,30 (t, 1H), 7,55 (d, 1H)

3,04 (s, 3H, -OMe), 3,76 (d, 1H, J 12 Hz, -CHjOMe), 3,85 (d, 1H, J 12 Hz, -OCHaOMe), 5,84 (br.s, 2H, -NH₂), 6,05 (br.s, 2H, -NH₂), 7,22 (dd, 1H, J 7,5,1,5 Hz, 6'-H), 7,38 (dd, 1H, J 7,5 Hz, 5-H), 7,6 (dd, 1H, J 7,5, 1,5 Hz, 4’-H)

4,75 (2xdd, 2H, J 47, 15 Hz, -CFbF), 5,95 (br.s., 2H, -NH₂),

7,25 (dd, 1H, J 7,5, 1,0 Hz, 6'-H), 7,39 (dd, 1H, J 7,5 Hz),

7,64 (dd, 1H, J 7,5, 1,0 Hz)

4,43 (d, 1H, J 11 Hz), 4,53 (d, 1H, J 11 Hz), 5,95 (br.s, 2H),

6,12 (br.s, 2H), 6,7 (m, 2H), 6,85 (dd, 1H, J 7 Hz), 7,1-7,4 (m, 4H), 7,55 (dd, 1H, J 7,1 Hz)

Je užito následujících zkratek pro jednotlivé typy signálů: s = singlet, d = dublet, dd = dvojitý dublet, t = triplet, q = kvadruplet, m = multiplet, br.s = široký singlet, br.t = široký triplet.

Farmakologická účinnost

Inhibice uvolňování glutamátu a inhibice DHFR z krysích jater

Sloučeniny obecného vzorce I byly zkoušeny na svou účinnost na uvolňování glutamátu, vyvolané veratrinem z řezů krysího mozku způsobem podle publikace Epilepsia 27(5), 490 až 497, 1986. Při zkouškách na inhibici účinnosti dihydrofolát reduktázy DHFR bylo užito modifikace postupu, popsaného v Biochemical Pharmacology, sv. 20, str. 561 až 574,1971.

Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce 1 jako koncentrace IC₅₀, jde o koncentraci, která způsobí a) 50% inhibici uvolňování glutamátu po veratrinu nebo b) 50% inhibici účinnosti enzymu DHFR.

Tabulka 1

sloučenina z příkladu č.	IC50(pM) glutamát (meze P95)	IC50(pM) DHFR krysích jater (meze P95)
1	3,1(2,1-4,6)	> 100,00
2	3,2(1,7-6,1)	100,00
3	10,0	cca 100
4	2,6 (0,80 - 8,50)	> 100,00

Zpracování na farmaceutické prostředky

A. Injekce (I)

Sůl sloučeniny obecného vzorce I se rozpustí ve sterilní vodě k injekčním účelům.

-12CZ 287401 B6

V následujících příkladech je možno použít jakoukoliv sloučeninu obecného vzorce I nebo její sůl, přijatelnou z farmaceutického hlediska.

B. Kapsle

Kapsle A:

Kapsle A je možno připravit smísením složek a uložením směsi do kapslí z tvrdé želatiny.

složka______________________

a) účinná složka

b) laktosa

c) sodná sůl glykolátu škrobu

d) stearan hořečnatý mg/kapsle

250

143 _2

420

Kapsle B:

složka___________

a) účinná složka

b) Macrogel 4000 mg/kapsle

250

350

600

Kapsle je možno připravit tak, že se Macrogel 4000 roztaví, účinná složka se disperguje v tavenině a plní do dvoudílných kapslí z tvrdé želatiny.

Kapsle B (řízené uvolňování) složka_____________________

a) účinná složka

b) mikrokrystalická celulóza

c) laktosa

d) ethylcelulóza mg/kapsle

250

125

125

513

Kapsle s řízeným uvolňováním účinné látky je možno vyrobit tak, že se společně vytlačují složky a) až c) vytlačovacím zařízením a po sferonisaci se materiál usuší. Usušené pelety se povlékají ethylcelulózou ve formě membrány, zajišťující řízené uvolňování a materiál se pak plní do dvoudílných kapslí z tvrdé želatiny.

Sirup složka_________ účinná složka sorbitol glycerol benzoát sodný chuťová přísada čištěná voda do množství 0,2500 g 1,5000 g 1,0000 g 0,0050 g 0,0125 ml 5,0 ml

Benzoát sodný se rozpustí v části čištěné vody a přidá se roztok sorbitolu. Účinná složka se v tomto roztoku rozpustí, k výslednému roztoku se přidá glycerol a roztok se doplní na požadovaný objem čištěnou vodou.

-13CZ 287401 B6

Čípky složka_________________________________________________________mg/čípek_________________ účinná složka 250 tvrdý základ (Witepsol Η15-Dynamit Nobel) 1770

2020

Účinná složka se užije ve formě prášku, v němž alespoň 99 % částic má průměr 63 mikrometrů nebo nižší.

1/5 Witepsolu H15 se roztaví v pánvi, opatřené parní manžetou při teplotě nejvýše 45 °C. Účinná složka se nechá projít sítem s otvory o průměru 200 mikrometrů a přidá se za míchání do roztaveného základu, vznikne homogenní disperze. Při teplotě 45 °C se přidá zbytek základu, důkladně se promíchá a výsledná suspenze se nechá projít sítem z nerezové oceli s průměrem otvorů 250 mikrometrů a pak se za míchání nechá zchladnout na 40 °C. Při teplotě 38 až 40 °C se podíly o hmotnosti 2,02 g plní do vhodných forem z plastické hmoty a čípky se nechají zchladnout na teplotu místnosti.

Claims (24)

1. Ri znamená NH₂, N-alkylaminoskupinu nebo Ν,Ν-dialkyl-aminoskupinu, vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylových částech,

   R₂ znamená aminoskupinu,

   R₃ znamená trifluormethyl nebo skupinu CH₂X, v níž X znamená hydroxyskupinu, alkoxyskupinu o 1 až 6 atomech uhlíku, fenoxyskupinu, benzyloxyskupinu nebo atom halogenu,

   R4 a R₅ znamenají atomy halogenu a

   Ré až Rg znamenají atomy vodíku,

   -14CZ 287401 B6 jakož i farmaceuticky přijatelné adiční soli těchto látek s kyselinami.
2. 2. Pyrimidinové deriváty podle nároku 1 obecného vzorce I, v němž Ri znamená aminoskupinu.
3. 3. Pyrimidinové deriváty podle nároku 1 nebo 2 obecného vzorce I, v němž R₃ znamená fluormethyl.
4. 4. Pyrimidinové deriváty podle nároku 1 nebo 2 obecného vzorce I, v němž R₃ znamená methoxymethyl, trifluormethyl, benzyloxymethyl nebo fenoxymethyl.
5. 5. Pyrimidinové deriváty podle nároku 1 obecného vzorce I, v němž R» a R5 znamenají atomy chloru.
6. 6. Pyrimidinové deriváty podle nároku 1 obecného vzorce I, v němž R₃ znamená trifluormethyl.
7. 7. Pyrimidinový derivát podle nároku 1, jímž je 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6trifluormethylpyrimidin.
8. 8. Pyrimidinový derivát podle nároku 1, jímž je 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6methoxymethylpyrimidin.
9. 9. Pyrimidinové deriváty podle nároku 1, jimiž jsou 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fluormethylpyrimidin a 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidin.
10. 10. Pyrimidinový derivát podle nároku 2, jímž je 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fenoxymethylpyrimidin.
11. 11. Způsob výroby pyrimidinových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1 nebo jejich farmaceuticky přijatelných adičních solí s kyselinami, vyznačující se tím, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II (II) kde

    R₃ až R₈ mají význam, uvedený v hlavním nároku,

    L znamená odštěpitelnou skupinu a

    -15CZ 287401 B6 (III)

    Y znamená kyanoskupinu, se sloučeninou obecného vzorce III kde R] má význam, uvedený v hlavním nároku, načež se vzniklý pyrimidinový derivát obecného vzorce I izoluje ve formě volné báze nebo ve formě farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou a popřípadě se volná báze převede na farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou nebo na jiný pyrimidinový derivát obecného vzorce I nebo na jeho farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou.
12. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se užije sloučenina vzorce II, v němž L znamená alkoxyskupinu o 1 až 4 atomech uhlíku.
13. 13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že se užije sloučenina obecného vzorce II, v němž R₃ znamená trifluormethyl.
14. 14. Způsob výroby pyrimidinových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se t í m, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce V

    Rxo Rii (V) kde

    R₃ až Rg mají význam, uvedený v hlavním nároku,

    Y znamená kyanoskupinu a

    Rio a R]i znamenají alkylové skupiny nebo společně tvoří skupinu -(C(R)₂)_n-, v níž R je atom vodíku nebo alkyl a n znamená celé číslo 2 až 4, se sloučeninou obecného vzorce ΙΠ ve významu, uvedeném v nároku 11.
15. 15. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje pyrimidinový derivát obecného vzorce I podle nároku 1 spolu s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami.

    -16CZ 287401 B6
16. 16. Farmaceutický prostředek pro perorální podání, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje pyrimidinový derivát obecného vzorce I podle nároku I spolu s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami.
17. 17. Kapsle nebo tablety, vhodné pro perorální podání, vyznačující se tím, že obsahují předem stanovené množství pyrimidinového derivátu obecného vzorce I podle nároku 1 spolu s alespoň jedním nosičem.
18. 18. Farmaceutický prostředek pro parenterální podání, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje pyrimidinový derivát obecného vzorce I podle nároku 1 spolu s alespoň jedním nosičem.
19. 19. Farmaceutický prostředek, vhodný pro parenterální podání, vyznačující se tím, že odděleně obsahuje jednotlivé dávky pyrimidinového derivátu obecného vzorce I spolu s alespoň jedním nosičem v samostatných nádobkách.
20. 20. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje pyrimidinový derivát obecného vzorce I podle nároku 6 spolu s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami.
21. 21. Farmaceutický prostředek pro perorální podání, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje pyrimidinový derivát obecného vzorce I podle nároku 6 spolu s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami.
22. 22. Kapsle nebo tablety, vhodné pro perorální podání, vyznačující se tím, že obsahují předem stanovené množství pyrimidinového derivátu obecného vzorce I podle nároku 6 spolu s alespoň jedním nosičem.
23. 23. Farmaceutický prostředek pro parenterální podání, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje pyrimidinový derivát obecného vzorce I podle nároku 6 spolu s alespoň jedním nosičem.
24. 24. Farmaceutický prostředek, vhodný pro parenterální podání, vyznačující se tím, že odděleně obsahuje jednotlivé dávky pyrimidinového derivátu obecného vzorce I podle nároku 6 spolu s alespoň jedním nosičem v samostatných nádobkách.