CZ284954B6 - Způsob zpracování odpadů ve vysoké peci a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Odpady se zpracují ve dvojici vysokých pecí. Do první vysoké pece se přidají odpady ke vsázce /2/, načež se podrobí zpracování se vsázkou /2/, přičemž se znečištěný vysokopecní plyn z této první vysoké pece odvádí a následně přivádí se spalovacím vzduchem a palivem do výfučen /5ú druhé vysoké pece, kde se látky představující znečištění alespoň částečně spálí, načež se vysokopecní plyn z druhé vysoké pece odvede k běžnému zpracování. Lepšího výsledku se dosáhne, jsou-li odpadky dávkovány s přísadou jemnozrnných kalů s obsahem oxidů železa. Sestava zařízení k provádění způsobu obsahuje dvě vysoké pece, kde vývod /3/ vysokopecního plynu z první vysoké pece je propojen na přívod do výfučen /5/ druhé vysoké pece a případně i první vysoké pece, případně přes plynočistírnu /6/. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zpracování odpadů obsahujících organické látky a popřípadě kovy ve vysoké peci metodou, při které se získá vysokopecní plyn bez nežádoucího znečištění. Současně je vyřešena sestava zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

V současné době se běžně odpady likvidují spalováním a/nebo působením vysokých teplot v různých druzích pecí. Druhu použité pece, konzistenci a materiálovému složení odpadů odpovídá způsob jejich zpracování.

Jedním ze základních známých způsobů spalování odpadů je fluidní spalování, které je založeno na principu přímé redukce je popsáno například v Technickém slovníku, str. 134, SNTL 1982. Je založeno na tom, že nad spalovacím roštěm se spalovaným palivem je vytvořeno fluidní lože, kde je spalovaný odpad rozptylován společně s palivem do takové formy, aby zde vířil, a jeho víření je zajišťováno tak dlouho, dokud není v této rozptýlené formě spálen. Fluidizace vrstvy vyžaduje určitý vztah mezi velikostí zrn paliva a rychlostí spalovacího vzduchu, zrna či jiné částice paliva se musí vznášet. Při fluidním spalování se od okamžiku vnesení do fluidního lože materiál pohybuje po celou dobu v prostředí relativně konstantní teploty, kdy během procesu spalování teplota neklesne mimo daný stupeň, zpravidla 500 až 650 °C. Při velké rychlosti spalovacího vzduchu by docházelo k ulétávání paliva, při malé rychlosti by ohniště pracovalo jako roštové. Fluidní spalování je možné provádět pouze pro spalování látek ve formě snadno rozptýlitelných částic, to je ve formě prachových částic, kapalin, nebo plynů. Příklad tohoto postupu ve dvoustupňové formě, a také fluidizační pec k jeho provádění, jsou popsány například ve spisu US 5379705. Podle uvedeného spisu se odpadový materiál o obsahu sloučenin chlóru vsadí do fluidní zplyňovací pece s prvním fluidizačním ložem, jehož fluidizační médium obsahuje CaO. Z odpadových materiálů se generuje HCL, který reaguje s fluidizačním médiem aniž by se spaloval, a potom je vypouštěn trubkou spolu s nespálenými materiály. Generované plyny jsou společně s dalším fluidizačním materiálem, práškovým CaCo₃ pro výrobu CaO, dodávány do druhého fluidizačního lože umístěného nad prvním ložem a v rámci tohoto druhého fluidizačního lože jsou spalovány za vzniku CaO, který je odváděn do prvního fluidizačního lože. Vzhledem k dosažené teplotě pouze do 650 °C, tyto postupy jsou zcela nevhodné pro likvidaci odpadů o obsahu toxických látek sestávajících z organických látek na bázi dehtů, ropných látek, aromatických uhlovodíků, nebo chlorovaných derivátů, případně z toxických látek na bázi kovů, neboť nedochází k úplnému spálení či pyrolytickému rozkladu těchto toxických látek.

Pro odpady kapalné, pastovité a tuhé, které obsahují organické látky na bázi dehtů a/nebo ropných látek, aromatických uhlovodíků a chlorovaných derivátů, popřípadě kovy, jsou známy kromě obvyklých způsobů spalování, jako je jedno či vícestupňové přímé, oxidační spalování na roštu ve speciální spalovací peci, také dva způsoby likvidace na principu nepřímé redukce, a to pomocí použití vysoké pece.

Ve vysoké peci mohou probíhat pouze specifické procesy, což vyplývá ze samotného konstrukčního uspořádání této pece a z její velikosti. Dosud popsané oba způsoby provádějí spalování odpadů beze změny vysokopecního procesu, pouhým přídavkem odpadů, v prvním případě k vysokopecní vsázce, v druhém případě k palivu ve výfučnách. Při prvním způsobu se přidávají odpadní látky ke vsázce vysoké pece běžné vysokopecní skladby, do horní části vysoké pece. Odpady se přidávají v množství nenarušujícím technologický chod vysoké pece, což je v závislosti na jejich kvalitativních vlastnostech obvykle množství do poměru 1 : 9 hmotnosti

- 1 CZ 284954 B6 odpadů ke hmotnosti vsázky. Odpady v peci působením vlastní tíhy klesají, zatímco zespodu jsou ohřívány proudem vysokopecního plynu, proudícího ze spodní části pece nahoru, kde je z pece odváděn. V dolní části pece bývá nejvyšší teplota, obvykle nad 2000 °C. Působením vysoké teploty dochází k rozkladu rozložitelných látek obsažených v odpadech. Zbytkové látky přecházejí do strusky, přičemž část plynných zplodin a prachových částic odchází z pece v odváděném vysokopecním plynu. Vysokopecní plyn je poté z pece odváděn k běžnému zpracování a využití, obvykle přes plynočistímu. Při tomto způsobu zpracování odpadů nemá v horní části pece vysokopecní plyn dostatečnou teplotu pro dokonalý rozklad organických látek a kovů, a proto vysokopecní plyn odváděný z pece obsahuje značné množství nežádoucích produktů pyrolýzy. Plynočistíma při vyšším stupni znečištění neumožňuje jeho dokonalé vyčištění, což má za následek, že konečný uživatel dostává znečištěný plyn. Pro použití vysokopecního plynu je obsah znečištění limitován, takže je nutno předem analyzovat složení odpadu a tomu přizpůsobit množství odpadů přidávané ke vsázce tak, aby nebyla překročena stanovená emisní norma. Relativně vysoký obsah znečištění v rámci limitu použitelnosti vysokopecního plynu pak má za následek nežádoucí emise škodlivin do ovzduší při použití tohoto plynu uživatelem. Tento způsob je podmíněn plným provozem vysoké pece a jen malým přídavkem spalovaných odpadů, a proto neumožňuje velkokapacitní likvidaci odpadů, zejména odpadů typů znečištěné zeminy, kalů apod., která v důsledku toho zůstává stále velmi palčivým technickým problémem. Uvedené odpady je nutno odvádět do speciálních spaloven, založeným zpravidla najedno nebo vícestupňovém přímém spalování, což je spojeno s nezbytností odvozu materiálů a vysokých úhrad za provoz těchto zařízení, která navíc mají limitovanou kapacitu, a tedy následkem zůstává hromadění nebezpečných odpadů na rozsáhlých lokalitách v průmyslových oblastech, jako jsou zejména oblasti těžkého průmyslu s železárenským, chemickým a ropným odpadem. Tento problém je stále více stěžejní, neboť lokality značně znečištěné toxickými látkami není možno využít ani k zástavbě, ani k zemědělské činnosti, přičemž je neustále nutno provádět kontroly a opatření pro zamezení úniku do okolního prostředí, zejména vody a ovzduší.

Při druhém způsobu jsou pevné a/nebo kapalné odpady vnášeny do vysoké pece v její dolní části, do oblasti výfučen. Současně se do této části pece přivádí palivo a spalovací vzduch. Zde se odpady při teplotě nad 2000 °C za přítomnosti železa, strusky s obsahem vápníku v kapalném stavu a za přítomnosti kyslíku spalují. V tomto případě dochází k dokonalému spalování všech přítomných spalitelných látek. Produkty spalování jsou dokonale zbaveny všech škodlivin a dále reagují s přítomným rozžhaveným koksem za vzniku vysokopecního plynu. Vysokopecní plyn stoupá nahoru a je odváděn z horní části pece do plynočistímy a k dalšímu použití. Tento způsob má značnou nevýhodu v tom, že umožňuje zpracovat pouze omezené množství odpadů. Odpady musí být pro toto použití rozptýleny, a proto je možno spalovat pouze odpady, které jsou ve formě rozptýlitelných částic, emulze, nebo roztoku. Někdy může docházet k ucpávání dávkovačích trysek nebo kjejich zvýšené abrazi či korozi. Tento způsob má stejné nevýhody jako předchozí, neumožňuje velkokapacitní likvidaci odpadů a tedy neřeší současný problém oblastí těžkého průmyslu, jak zajistit likvidaci nahromaděných velkých objemů materiálů znečištěných toxickými látkami.

K. provádění obou způsobů se neužívá sestava zařízení, zpracování odpadů je prováděno v jednotlivých vysokých pecích, jejichž vývod vysokopecního plynu je ve formě potrubního vedení připojeného dále na plynočistímu a následně ke konečnému spotřebiteli. Samotný vysokopecní proces je řízen dlouhodobými a již vžitými zavedenými předpisy a osvědčenou běžnou praxí, a běžný využivatel ani neuvažuje o možných změnách nebo úpravách procesů. V současné době nastává všeobecný útlum průmyslu výroby železa, neboť ve světě jsou vyvíjeny nová zařízení překonávající klasické vysoké pece a surové železo i ocel se jako materiál zlevňují, a proto jsou mnohé vysoké pece odstaveny nebo vyřazeny z provozu z důvodu, že již není ekonomický jejich provoz, spojený také s dovozem materiálů a řešením problematiky ukládání odpadů a znečištění prostředí.

-2 CZ 284954 B6

Podstata vynálezu

Podstata vynálezu spočívá v tom, že je vyřešen způsob zpracování odpadů ve vysoké peci, kdy jsou odpady přidávány ke vsázce do vysoké pece, kde v důsledku působení vysokopecní teploty dojde k alespoň částečnému rozkladu látek obsažených v odpadech za vzniku strusky a pyrolyzních zplodin, přičemž se alespoň část takto vzniklých zplodin odvádí s vysokopecním plynem z této první pece a se spalovacím vzduchem a palivem se přivádí do výfučen druhé vysoké pece, kde se spálí alespoň část obsažených zplodin. Poté se takto vyčištěný vysokopecní plyn odvede k běžnému zpracování. Odpady přidané do vysoké pece shora sazebnou se vsázkou v ní klesají vlastní tíhou do níže položené části pece. Jsou přitom ohřívány zespodu stoupajícím vysokopecním plynem o vysoké teplotě. Zatímco v dolní části dochází, při současném běžném zpracování obvyklé vsázky vysoké pece, k relativně kvalitní pyrolýze odpadů, v horní části pece nemá vysokopecní plyn dostatečnou teplotu pro dokonalý rozklad odpadů a vzniká značné množství nežádoucích toxických pyrolyzních zplodin. Pyrolyzní zplodiny jsou ve formě plynných látek, par a prachových částic a obsahují množství látek obecně označovaných jako škodliviny, sestávajících z organických látek a/nebo kovů. Vysokopecní plyn, proudící z dolní části pece, značnou část těchto zplodin včetně prachových částic odnáší z pece do plynového vedení. V druhé vysoké peci, kdy je znečištěný vysokopecní plyn přiváděn do oblasti výfučen, je do téže oblasti dodáváno současně palivo, nejčastěji koks, a také přiváděn spalovací vzduch. Přivedený znečištěný vysokopecní plyn je vystaven působení teplot nad 2000 °C za přítomnosti železa a strusky s obsahem vápníku v kapalném stavu, a také za přítomnosti ohně a kyslíku. Tyto podmínky umožní rozklad prakticky všech organických látek obsažených ve znečištěném vysokopecním plynu. Chlór vytvoří ve vznikajících látkách pevnou vazbu s vápníkem, která znemožní vývoj nežádoucích chlorovaných derivátů. Produkty spalování, zbavené dokonale všech nežádoucích škodlivin, dále reagují s přítomným rozžhaveným koksem za vzniku vysokopecního plynu. Ten stoupá nahoru a je odváděn v horní části pece, načež je dopravován do plynočistímy a k dalšímu použití. Pročištění znečištěného vysokopecního plynu, odváděného z první vysoké pece je tak efektní, že vysokopecní plyn odváděný z druhé vysoké pece obsahuje pouze znečištění běžná pro obvyklý provoz vysokých pecí bez spalování odpadů, a proto vyhovuje kvalitativním požadavkům na obsah toxických látek. Současně s výše uvedeným procesem může být část odpadů přidávána ke vsázce rovněž výfučnami.

Část znečištěného vysokopecního plynu z první vysoké pece může být odváděna zpět do této pece, a to do oblasti výfučen, s palivem a spalovacím vzduchem. Zde dojde k likvidaci nežádoucích toxických zplodin za provozních podmínek pece, procesem shodným jako při výše uvedeném spalování v druhé peci. Tímto postupem dojde ke snížení objemu vysokopecního plynu, transportovaného mezi oběma pecemi.

Významného zlepšení se dosáhne, pokud se ke spalovaným odpadům přidá přísada konvertorových kalů v množství do 1:1 hmotnosti kalů k hmotnosti vsázky. Kaly by měly obsahovat železo ve formě oxidů, a to v množství alespoň 10% hmotnosti kalů. Zlepšení v likvidaci odpadů nastává za podmínky, že tyto jsou dodávány do první vysoké pece se vsázkou jakožto přísada v množství do 2:1 poměru hmotnosti odpadů k hmotnosti vysokopecní vsázky, tj. v takovém množství, aby se nenarušil množstvím přidávaných odpadů technologický provoz vysoké pece. V tomto případě je ke zlepšení využito sorpčních vlastností látek o jemnozmné konzistenci na bázi oxidů železa. Za jemnozmné kaly se v oboru metalurgie běžně považují kaly z čistění konvertorových plynů o obsahu převažujících částic do 10 pm. Množství přidaných jemnozmných kalů je stanoveno na základě experimentálních laboratorních výsledků jakožto funkčně obecně optimální množství. Konkrétní optimální množství je ovšem závislé na konkrétním složení a konzistenci odpadů a na kvalitativních vlastnostech konkrétních jemnozmných kalů. Mezi první a druhou vysokou pecí se vysokopecní plyn může přečistit v plynočistímě. Na výslednou čistotu vysokopecního plynu zařazení plynočistímy nebude mít zpravidla

-3 CZ 284954 B6 vliv, a to z důvodu, že částice znečištění i plynné látky znečištění se spolehlivě zlikvidují při spalování ve druhé peci. Zařazení plynočistímy však může být výhodné tím, že umožní bez radikálních zásahů využití stávajícího plynového vedení. V některých případech, podle složení odpadů nebo podle transportních možností vysokopecního plynu, bude zařazení plynočistímy výhodné tím, že umožní odstranění podstatného podílu prachových částic z vysokopecního plynu odváděného z první pece.

Současně snovým způsobem likvidace odpadů ve vysoké peci je vyřešeno zařízení kjeho provádění. Je jím dále popsaná sestava dvou vysokých pecí. Dvě vysoké pece jsou navzájem propojeny tak, že vývod vysokopecního plynu z první vysoké pece je propojen na přívod do výfučen druhé vysoké pece. Obě vysoké pece jsou tedy o běžné konstrukci a podstata řešení spočívá v úpravě plynového vedení.

Pokud se část vysokopecního plynu z první pece odvádí zpět do této pece, je nutná úprava plynového vedení tak, aby byl vývod vysokopecního plynu z první vysoké pece propojen současně i na přívod do výfučen druhé vysoké pece. Propojením se v tomto smyslu rozumí vedení směru toku plynného média, nikoliv podmínka nepřerušenosti toku, potrubí bude nezbytně doplněno potřebnými ventily, regulačními a měřicími prvky.

Pro variantu umožňující přečištění vysokopecního plynu před vstupem do druhé pece, je na vedení vysokopecního plynu mezi první a druhou vysokou pecí zařazena alespoň jedna plynočistíma.

Způsob podle vynálezu a sestava kjeho provádění jsou vhodné zejména pro likvidaci odpadů obsahujících organické látky a/nebo toxické kovy. Navržený postup zpracování odpadů ve vysoké peci je významný především tím, že umožní využití vysokých pecí k likvidaci odpadů bez negativních vlivů na životní prostředí, za současného nepřerušeného provozu těchto vysokých pecí. Význam vynálezu je proto nejen ekologický, nýbrž i ekonomický, neboť není nutno budovat speciální spalovny odpadů. Vynález lze využít pro likvidaci například olejových lagun, zeminy znečištěné ropnými látkami a jiných materiálů kapalných, pastovitých nebo tuhých, které obsahují ropné látky, dehty, látky na bázi aromatických uhlovodíků, popřípadě kovy.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže objasněn pomocí výkresů, kde je na obr. 1 znázorněna schematicky sestava zařízení k provádění zpracování odpadů ve vysoké peci postupem podle vynálezu dle příkladů 1 a 2 na obr. 2 sestava dle příkladu 3.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příkladným provedením vynálezu je pokusná likvidace pastovitých pryskyřičných odpadů o obsahu toxických aromatických uhlovodíků. Odpady obsahovaly 12 % hmot, toluenu a 6% hmot, chlorbenzenu.

Odpady byly přidávány do první vysoké pece sazebnou 1, a to se vsázkou 2 v poměru hmotností vsázky 2 a odpadů 1:1. Při následném běžném technologickém chodu této vysoké pece, kdy odpady klesaly směrem dolů, zatímco zespodu byly ohřívány vzhůru proudícím vysokopecním plynem, byl vysokopecní plyn odváděn obvyklým zařízením, tj. vývodem 3 a plynovým potrubím

4. Na výstupu z této první vysoké pece byl odebrán vzorek odváděného vysokopecního plynu.

-4CZ 284954 B6

Jeho analýzou byl zjištěn obsah nepolárních organických látek (dále jen NEL) 2,1 g/m³ a obsah sloučenin chlóru 2,3 % obj. Takto znečištěný vysokopecní plyn byl vháněn do oblasti výfučen 5 druhé vysoké pece. Současně byl do oblasti výfučen 5 vháněn spalovací vzduch a dodáván koks. Došlo ke spálení znečištění vháněného vysokopecního plynu za jinak běžného provozu této druhé vysoké pece, kdy do druhé vysoké pece byla dávkována běžná vsázka 2 bez přídavku odpadů. Při provozu této pece současně se spalováním zplodin přiváděného vysokopecního plynu probíhal obvyklý provoz pece. Do horní části pece proudil pročištěný zbytek přiváděného vysokopecního plynu a současně se vyvíjel nový vysokopecní plyn jako důsledek spalování koksu a tavení vsázky 2. Odcházející vysokopecní plyn byl z této pece odváděn obvyklým způsobem, tj. z horní části vývodem 3 a plynovým potrubím 4 a následně byl prostřednictvím plynového potrubí 4 dopraven do plynočistímy 6 k běžné finální úpravě. Poté byl dodán konečnému uživateli 7. Analýzou zjištěný obsah toxických látek na výstupu vysokopecního plynu z druhé vysoké pece odpovídal obsahu při normálním provozu vysoké pece, tj. při provozu bez provádění likvidace odpadů. Obsah chlóru byl pod mezí detekce, tj. méně než 0,001 mg/cm³.

Sestava dvou vysokých pecí k provádění způsobu podle vynálezu je názorně předvedena na obr. 1 ve schematickém svislém řezu.

Sestava obsahuje dvě vysoké pece, kde plynové potrubí 4 vedoucí od vývodu 3 vysokopecního plynu z první vysoké pece je propojeno mezi oběma pecemi tak, že vede na přívod do oblasti výfučen 5 druhé vysoké pece. Propojení může být provedeno s využitím stávajících částí plynového potrubí 4 víceméně kdekoliv na trase mezi vývodem 3 vysokopecního plynu z první vysoké pece a přívodem do oblasti výfučen 5 druhé vysoké pece. Mezi oběma pecemi může být z důvodu využití stávajících částí zařízení na plynovém potrubí 4 zařazena plynočistíma 6, nebude však mít při daném typu odpadů a výše uvedených množství na efekt procesu vliv.

Příklad 2

Jiným příkladným provedením vynálezu je likvidace pryskyřičných pastovitých odpadů s příměsí konvertorových kalů.

Ke vsázce 2 do první vysoké pece byly přidávány odpady s příměsí konvertorových kalů. Konvertorové kaly byly nestejnorodé, obsahovaly 10 až 30% hmot, oxidu železa. Byly před dávkováním do pece smíseny s pryskyřičnými pastovitými odpady v poměru hmotností 1:1. Směs odpadů a konvertorových kalů byla přidávána ke vsázce 2 do první vysoké pece v poměru hmotností odpadů a vsázky 2 2:1. Další postup byl stejný jako v předchozím příkladu. Vzorek odváděného vysokopecního plynu, odebraný na výstupu z první vysoké pece, obsahoval 0,8 g/m³ NEL. Analýzou zjištěný obsah toxických látek na výstupu vysokopecního plynu z druhé vysoké pece odpovídal obsahu při normálním provozu vysoké pece, tj. při provozu bez provádění likvidace odpadů. Obsah chlóru byl pod mezí detekce, tj. méně než 0,001 mg/m³.

Sestava dvou vysokých pecí k provádění způsobu byla stejná jako v předchozím příkladu.

Příklad 3

Dalším příkladným provedením vynálezu je likvidace zeminy znečištěné arzenem a kadmiem, s příměsí konvertorových kalů. Ke vsázce 2 do první vysoké pece byla přidávána znečištěná zemina, obsahující 0,2 až 0,9% hmot. As a Cd, doplněná příměsí konvertorových kalů. Konvertorové kaly obsahovaly cca 14% hmot, oxidů železa. Byly před dávkováním do pece smíseny se znečištěnou zeminou v poměru hmotností 1:1. Směs zeminy a konvertorových kalů byla přidávána ke vsázce 2 do první vysoké pece v poměru hmotností odpadů a vsázky 2 1:1. Další postup byl stejný jako v předchozím příkladu, s tím rozdílem, že třetina znečištěného

-5 CZ 284954 B6 vysokopecního plynu odváděného z vývodu 3 první vysoké pece, byla přiváděna zpět do této pece, a to do oblasti výfučen 5.

Analýzou zjištěný obsah toxických látek na výstupu vysokopecního plynu z druhé vysoké pece odpovídal obsahu při normálním provozu vysoké pece, tj. při provozu bez provádění likvidace odpadů. Obsah těkavých sloučenin i kovů byl pod mezí detekce, tj. méně než 0,001 mg/m³. Přidané množství Cd a As bylo vázáno ve stabilních sloučeninách ve strusce, vypouštěné z první a druhé vysoké pece.

Sestava dvou vysokých pecí k provádění způsobu je znázorněna na obr. 2. Je stejná jako v předchozím příkladu, přičemž navíc je potrubí 4 na trase mezi vývodem 3 vysokopecního plynu z první vysoké pece a přívodem do oblasti výfučen 5 druhé vysoké pece propojeno také na přívod do oblasti výfučen 5 první vysoké pece.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zpracování odpadů ve vysoké peci, kdy jsou ke vsázce do vysoké pece přidávány odpady obsahující toxické látky na bázi organických látek nebo kovů, kdy tyto odpady po přidání ve směru shora společně se vsázkou klesají ve směru dolů, jsou ohřívány v protisměru proudícím vysokopecním plynem a působením vysokopecních teplot směrem dolů se zvyšujících, a přitom dochází k vývoji vysokopecního plynu, alespoň částečnému roztavení vsázky a pyrolýze za vzniku strusky a pyrolyzních zplodin, a kdy do oblasti roztavené vsázky a nejvyšších vysokopecních teplot je vháněn spalovací vzduch a rovněž je přiváděno palivo v tekuté formě, a kdy při tomto procesu vytvořená struska je odváděna dole, zatímco alespoň část pyrolyzních zplodin ve fluidní formě proudí směrem nahoru společně s vysokopecním plynem a je společně s ním odváděna nahoře, vyznačující se tím, že zplodinami znečištěný vysokopecní plyn odváděný z této první pece se přivádí do druhé vysoké pece, a to do roztavené vsázky v oblasti nejvyšších vysokopecních teplot, při současném vhánění spalovacího vzduchu a paliva do téže oblasti, načež poté, kdy se alespoň část obsažených zplodin spálí nebo rozloží, takto vyčištěný vysokopecní plyn proudí směrem nahoru a připojuje se k vysokopecnímu plynu vyvinutému při procesu této druhé pece, načež se společně odvedou k běžnému zpracování.
2. 2. Způsob zpracování odpadů ve vysoké peci podle nároku 1, vyznačující se tím, že část zplodinami znečištěného vysokopecního plynu odváděného z první pece se přivádí zpět do první pece, a to do roztavené vsázky této pece v oblasti nejvyšších vysokopecních teplot, se spalovacím vzduchem a palivem.
3. 3. Způsob zpracování odpadů ve vysoké peci podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že přidávané odpady obsahují přísadu jemnozmných kalů obsahujících alespoň 10% hmot, oxidů železa, a to v množství do 1:1 hmotnosti jemnozmných kalů k hmotnosti odpadů, přičemž celkové množství odpadů včetně přísady kalů, přidávané ke vsázce vysoké pece, je do 2:1 hmotnosti odpadů ke hmotnosti vsázky.
4. 4. Způsob zpracování odpadů ve vysoké peci podle nároků laž3, vyznačující se tím, že mezi první a druhou vysokou pecí se vysokopecní plyn částečně pročistí procesem plynočistímy.

   -6CZ 284954 B6
5. 5. Sestava zařízení k provádění způsobu podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že sestává ze dvou navzájem propojených vysokých pecí, kde vývod (3) vysokopecního plynu z první vysoké pece je propojen na přívod do výfučen (5) druhé vysoké

   5 pece.
6. 6. Sestava zařízení kprovádění způsobu podle nároku 5, vyznačující se tím, že vývod (3) vysokopecního plynu z první vysoké pece je současně propojen i na přívod do výfučen (5) této vysoké pece.
7. 7. Sestava zařízení kprovádění způsobu podle nároků 5 a 6, vyznačující se tím, že mezi vývodem (3) vysokopecního plynu z první vysoké pece a přívodem do výfučen (5) druhé vysoké pece se nachází alespoň jedna plynočistíma (6).