CZ284526B6 - Ortopedická napravovací dlaha - Google Patents

Abstract

Ortopedická napravovací dlaha pro korekci adukce přední nebo střední části nohy dětí má přední polovinu (10) podešve, obklopující alespoň po straně deformovanou část nohy, a zadní polovinu (11), které jsou vzájemně kloubově a otočně spojeny okolo kolmice k rovině polovin (10, 11) podešve, vymezované čepem (13) otáčivého spojení, a jsou opatřeny pružinou (17), jejíž pružná síla působí směrem do boku na přední polovinu (10) podešve. Čep (13) otáčivého spojení je uložen na vnějším okraji obou polovin (10, 11) podešve a na navzájem přivrácených volných koncích (14a, 15a) ramen (14', 15') dvou úhlově zahnutých pásků (14, 15), jejichž konce (14b, 15b) odvrácené od čepu (13), jsou vzájemně spolu spojeny tlačnou pružinou (17), kterou jsou poloviny (10, 11) podešve na mediální straně zatíženy tlakem odtlačujícím je od sebe. Tenkostěnné pásky (14, 15), úhlově zahnuté v rovině pásku, jsou vsazeny do vybrání (10a, 11a) v polovinách (10, 11) podešve, v nichž jsou vloženy s těsným opřením o boční okŕ

Description

CZ 285526 B6

Způsob a zařízení pro kontinuální lití tenkých kovových výrobků mezi dva válce

Oblast techniky

Předložený vynález se týká kontinuálního lití tenkých kovových výrobků, zejména tenkých ocelových pásů, podle technologií kontinuálního lití mezi dva, v opačném směru se otáčející válce a zejména zajištění styku a mazání mezi čely válců a postranními zábranami, které jsou přiloženy proti těmto čelům válců, aby vymezily licí prostor, vytvořený mezi válci.

Dosavadní stav techniky

Známá uspořádání pro kontinuální lití mezi dva válce, zahrnují dva zvnitřku chlazené válce s horizontálními a rovnoběžnými osami, otáčející se v opačných směrech a umístěné vedle sebe ve vzdálenosti, odpovídající požadované tloušťce odlévaného výrobku.

V průběhu lití je roztavený materiál naléván do licího prostoru, vytvořeného mezi válci, ve styku s válci tuhne a je vytlačován dolů při jejich otáčení, ve tvaru tuhého pásu. Za účelem udržení roztaveného materiálu ve vymezeném prostoru jsou postranní zábrany tlačeny naplocho proti čelům válců. Postranní zábrany jsou běžně vyráběny ze žáruvzdorného materiálu, a to alespoň v jejich částech, které přicházejí do styku s roztaveným kovem.

Mezi válci a postranními zábranami je nutné zajistit těsnost. Pro tento účel jsou postranní zábrany tlačeny proti čelům válců a aby se snížilo tření, vyvolané během otáčení válců, je obvykle prováděno mazání stykových ploch mezi válcem a postranní zábranou dodáváním nevratného maziva, nebo se používají na tyto stykové povrchy samomazné materiály.

Avšak ve skutečnosti dosažení a udržení těsnosti v průběhu lití přináší řadu obtíží, zejména v důsledku:

geometrických deformací válců a postranních zábran, zejména při zahájení lití, které jsou způsobeny roztažnostmi prvků zařízení;

sil, vyvolaných na těchto prvcích, zejména sil, vyvolaných litým kovem a působících na postranní zábrany v axiálním směru válců, které mají snahu oddělit postranní zábrany od válců;

opotřebení postranních zábran nebo čel chlazených válců, které není vždy stejné po celé ploše styku; a možného začínání pronikání litého kovu mezi postranní zábranu a válec, které má tendenci oddělovat tyto jeden od druhého.

Je zde řada již známých způsobů, které se pokoušejí zajistit těsnost, jak je to jen možné a rovněž tak se pokoušejí vyhnout se pronikání litého kovu mezi válce a postranní zábrany. Tyto známé způsoby spočívají zejména v:

nastavení přítlačné síly postranních zábran proti čelům válců tak, aby byla udržena v daném intervalu hodnot;

nastavení polohy postranní zábrany, aby se zajistila minimální vůle mezi postranními zábranami a čely válců; a měření této vůle a odpovídajícím nastavení přítlačné síly.

-1 CZ 285526 B6

Žádný z těchto způsobů neprokázal uspokojivě, nebo alespoň postačujícím způsobem, že pro zajištění těsnosti v průběhu lití je možné pouze měřit výslednou sílu, vzniklou na postranní zábraně, nebo celkovou polohu této postranní zábrany bez schopnosti brát v úvahu bodové síly, nebo vůle, rozmístěné na malých oblastech stykové plochy.

Bylo rovněž navrhováno řešit tento problém prováděním řízeného opotřebení postranní zábrany třením válců a postranních zábran v průběhu lití. Cílem je plynule obnovovat styčnou plochu mezi postranní zábranou a válcem atak vytvářet stejné podmínky styku po celém povrchu stykové plochy. Tak například dokument EP-A-546206 popisuje způsob, podle kterého před započetím lití se postranní zábrany silně přitlačí proti válcům, aby se provedl určitý druh zabroušení těchto postranních zábran otěrem o čela válců. Potom se tento přítlak sníží, přičemž během lití jsou postranní zábrany plynule přisouvány směrem k válcům s předem stanovenou rychlostí, aby tak plynule zajišťovaly postup zamýšleného opotřebení a tak se pokusily udržet stejný styk po celé oblasti stykových ploch.

Tento způsob však neumožňuje brát v úvahu nahodilé změny podmínek styku, které mohou nastat během lití a vedou ke značnému opotřebení postranních zábran, dokonce i když podmínky styku jsou uspokojivé a nevyžadovaly by, aby docházelo k takovému opotřebení.

Podstata vynálezu

Účelem předloženého vynálezu je tudíž řešit výše zmíněný problém a zlepšit zajištění styku mezi postranními zábranami a válci. Účelem vynálezu je zvláště zlepšit znalosti o skutečném stavu styku mezi postranními zábranami a válci plynule v průběhu lití, aby se tak umožnilo působit odpovídajícím způsobem na prostředek pro vyvinutí přítlaku a pro nastavení postranních zábran proti válcům.

Uvedených cílů se dosahuje způsobem kontinuálního lití tenkých kovových výrobků mezi dva proti sobě se otáčející válce, podle kterého je roztavený kov vléván do licího prostoru, vytvořeného válcovými stěnami uvedených válců a dvěma postranními zábranami, přičemž ztuhlý tenký výrobek je vytlačován ve vytlačovacím směru a na postranní zábrany je vyvozována ve směru rovnoběžném s osami válců přítlačná síla pro jejich přitlačování k čelům válců, přičemž tato přítlačná síla je měřena, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pro plynulé vyhodnocování stavu styku mezi postranní zábranou a válcovou stěnou během lití se měří posuvné síly, vyvíjené na každé postranní zábraně ve vytlačovacím směru, přičemž toto měření se provádí pro každou postranní zábranu u každého válce a veličina, představující třecí podmínky na styku u každé postranní zábrany/válcové stěny, je odvozena od měřených hodnot tlakových sil a posuvných sil, hodnota uvedené veličiny je porovnána s předem stanovenou řadou hodnot a alespoň jeden parametr kontinuálního lití je nastaven jako funkce výsledku tohoto porovnání za účelem navrácení této veličiny na předem stanovenou hodnotu.

Způsob podle předloženého vynálezu umožňuje získat mnohem lepší poznatky o skutečném stavu styku postranní zábrana/válcová stěna, protože u tohoto způsobu se přidává k již známému měření přítlačné síly, vyvíjené na postranní zábranu a její polohy, měření veličiny, představující třecí podmínky, například koeficient tření. Toto umožňuje vyhodnocovat změny v tření stykových povrchů s ohledem například na stav před tím, než byl zaveden licí kov do licího prostoru. Znalost tření v kombinaci se znalostí polohy postranní zábrany a přítlačné síly, působící na postranní zábranu, umožňuje například hodnotit změny v účinné stykové oblasti, které mohou nastat v důsledku nerovnoměrného opotřebení žáruvzdorného materiálu, v důsledku průniku litého kovu mezi válec a postranní zábranu, nebo dále v důsledku toho, že postranní zábrana není v poloze rovnoběžné s čelním povrchem válce. Je rovněž možné hodnotit nedostatky v mazání. Po tomto hodnocení následuje možnost reagovat na zjištěnou situaci ručně nebo

-2CZ 285526 B6 automaticky, aby se tyto nedostatky napravily, přičemž se v úvahu berou jejich příčiny tak, že se působí na určité parametry lití, jako na přítlačnou sílu postranní zábrany, její polohu, nebo dále na svěrací sílu válců, jejich rychlost atd.

Dále je předmětem vynálezu zařízení pro kontinuální lití tenkých kovových výrobků mezi válce, zahrnující dva válce s rovnoběžnými osami otáčení a s chlazenými válcovými stěnami, přičemž válce jsou upraveny symetricky vzhledem ke středové vytlačovací rovině a mají opačný smysl otáčení, dále dvě postranní zábrany, uspořádané proti čelům uvedených válcových stěn, a přítlačný prostředek pro přitlačení postranních zábran proti válcovým stěnám přítlačnou silou a prostředek pro měření přítlačné síly, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje prostředek pro měření třecí síly, vyvolané na postranních zábranách válců během jejich otáčení.

Je výhodné, když prostředek pro měření třecí síly zahrnuje pro každou postranní zábranu dvě silová čidla, pro měření třecích sil, vyvíjených na postranní zábraně každým válcem. Takto je možné dále zlepšit znalost o stavu styku postranní zábrana/válcová stěna, odděleným hodnocením tohoto stavu pro každý válec.

Podle určitého uspořádání jsou čidla umístěna na obou stranách uvedené středové roviny, přičemž postranní zábrana je nesena ve vytlačovacím směru pouze dvěma podpěrnými prostředky, umístěnými ve směru k bočním koncům uvedené postranní zábrany a uvedená čidla pro měření sil jsou umístěna na podpěrných prostředcích.

Toto uspořádání umožňuje jednoduché vytvoření zařízení, jak je to jen možné, například podpěrné prostředky mohou být dynamometrické hřídele, uchycené vodorovně na konstrukci pro držení a nastavení polohy postranní zábrany, která je k ní jednoduše uchycena.

Přehled obrázků na výkresech

Ostatní charakteristiky a výhody vyplynou z následujícího popisu, který využívá příkladu provedení zařízení podle vynálezu pro kontinuální lití tenkých ocelových pásů mezi válce a jeho konstrukčních částí.

Na přiložených výkresech jednotlivé obrázky znázorňují:

obrázek 1 - schematický pohled na licí zařízení v částečném řezu, obrázek 2 - čelní pohled na postranní zábranu a její nosič.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje čelo jednoho z válců 1, Γ daného uspořádání a sestavu 2 pro přitlačení postranní zábrany 3 proti čelům 11 válců 1, V. Tato sestava 2 je také nesena způsobem, který je sám o sobě znám, na nosné konstrukci 4 licího uspořádání.

Sestava 2 obsahuje hlavní sáně 5, vedené v axiálním směru válců 1 pro umožnění postupného pohybu na nosné konstrukci 4 v axiálním směru válců 1. Přemísťování hlavních sání 5 je řízeno zvedákem 6, který umožňuje nastavit polohu sestavy 2 a tím i polohu postranní zábrany 3 vzhledem k válcům 1,1', a rovněž přitlačit postranní zábranu 3 proti čelům válců nastavitelnou silou.

-3 CZ 285526 B6

Hlavní sáně 5 nesou druhé sáně 7, vedené horizontálně na hlavních saních 5 a tím přemístitelné příčně ke směru os válců 1 zvedákem 6 s místem připojení 8, znázorněným schematicky, které umožňuje nastavit příčnou polohu postranní zábrany 3 vzhledem k válcům 1, Γ.

Druhé sáně 7 zahrnují ve své horní části dva čepy 9, 9', které jsou vedeny vodorovně ve směru os válců 1, Γ a jsou uspořádány symetricky vzhledem k podélné středové rovině P licího uspořádání.

Postranní zábrana 3, vyrobená z žáruvzdorného materiálu, je držena na nosné desce 10 a zahrnuje ve své horní části nálitky 12.

Každý z nálitků 12 je opatřen otvorem 13,13', ve kterých jsou umístěny čepy 9, 9'.

Jeden z čepů 9 je zasazen do otvoru 13 prakticky bez vůle, zatímco další otvor 13' je vytvořen ve tvaru vodorovného podlouhlého otvoru tak, aby umožňoval různé tepelné dilatace mezi nosnou deskou 10 a druhými sáněmi 7 bez namáhání čepů 9, 9'.

Postranní zábrana 3 a její nosná deska JO jsou jednoduše zavěšeny na čepech 9, 9', které obsahují prostředky pro měření sil, působících na čepy ve směru příčném na jejich osy. V praxi jsou čepy 9, 9' tvořeny dynamometrickými hřídeli, umožňujícími měřit síly, které na ně působí prostřednictvím nosné desky 10. Tyto síly jsou výslednicí hmotnosti sestavy 2, obsahující nosnou desku 10 a postranní zábranu 3; síly, kterou působí směrem dolů na postranní zábranu 3 litý kov; a především síly, vyplývající z tření postranní zábrany o čela válců při jejich otáčení.

Dále se nosná deska 10 dotýká svojí zadní plochou ve směru os válců, dalších dynamometrických hřídelů 14, 14', 14. které jsou upevněny na druhých sáních 7 a které představují prostředky pro měření horizontální síly, kterou je postranní zábrana 3 tlačena proti válcům. Dva z těchto dynamometrických hřídelů 14, 14' jsou uspořádány v horní části sestavy 2 na některé ze stran podélné středové roviny P, přičemž třetí dynamometrický hřídel 14 je umístěn ve směru ke spodnímu konci této sestavy 2.

Nosná deska 10 má proto tři ložiskové oblasti, uspořádané do trojúhelníku, přičemž dříve zmíněné různé dynamometrické hřídele tak umožňují vyhodnocovat rozdělení přítlačných sil, tlačících postranní zábranu 3 proti válcům i, T jak ve svislém směru (hřídele 9, 9'), tak ve vodorovném směru (hřídele 14,14’, 14). Takto je možné měřit hodnotu složky této přítlačné síly odděleně pro každý válec 1, Γ. Kombinací hodnoty složky přítlačné síly s hodnotou síly, změřené dynamometrickými hřídeli 9, 9', umístěnými na odpovídající straně, je možno vyhodnotit koeficient tření, příslušející každé stykové ploše mezi postranními zábranami a válci.

V zařízení působí síly:

Fvl - svislá síla, měřená dynamometrickým hřídelem 9;

Fv2 - svislá síla, měřená dynamometrickým hřídelem 9';

Fhl - vodorovná síla, měřená dynamometrickým hřídelem 14;

Fh2 - vodorovná síla, měřená dynamometrickým hřídelem 14';

Fh3 - vodorovná síla, měřená dynamometrickým hřídelem 14;

Fv - svislá třecí síla, vyvinutá na postranní zábraně; a

Fh - celková síla, přitlačující postranní zábranu proti válcům, přičemž platí: Fv = Fvl+Fv2; a

Fh = Fhl + Fh2 + Fh3.

-4CZ 285526 B6

Protože Fh3 je síla, působící na postranní zábranu 3 v její spodní části, je možné ji rozložit na sílu k_. Fh3. působící na válec 1, a sílu (l-k).Fh3, působící na druhý válec 1, přičemž k se mění od 0 do 1 v závislosti na tom, zda spodní část postranní zábrany nese pouze jeden válec, pouze druhý nebo oba válce najednou, k tudíž představuje rozdělení síly Fh3 mezi dva válce.

Z porovnání sil Fhl a k . Fh3 s Fh2 a (1-k) . Fh3 vyplývá obraz stavu styku postranní zábrany 3 s každým z válců. Velikosti koeficientů tření mezi postranní zábranou 3 a každým z válců jsou vyjádřeny vztahem:

Fvl pro válec 1 ----—----- ; a

Fh3 + k.Fh3 pro válec Γ -----—------ .

Fh2+(l-k).Fh3

Dynamometrické hřídele 9, 9', 14, 14'. 14 jsou spojeny s výpočetním a nastavovacím prostředkem 15, kteiý může zobrazovat údaje, představující koeficienty tření, aby naznačil možné anomálie obsluze zařízení a umožnil jí je napravit působením na různé parametry lití, nebo může působit přímo na tyto parametry, například na přítlačnou sílu postranní zábrany 3 proti válcům 1, Γ působením na napájecí tlak zvedáku 6 nebo na polohu postranní zábrany vzhledem k čelům válců vhodným přemístěním zvedáku.

Zařízení také zahrnuje polohová čidla 16, schematicky vyznačená na obr. 2, například umístěná na nosné desce 10 a výhodně uspořádaná do trojúhelníku jako dynamometrické hřídele 14, j_4', 14''. Čidla 16 umožňují zjišťovat přemísťování nosné desky 10 postranní zábrany 3 buď vzhledem k pevnému referenčním místu, nebo vzhledem k čelům válců 1, nebo mohou provádět obojí zjišťování a mohou ho provádět nezávisle pro různé oblasti postranní zábrany.

Tato čidla 16 umožňují zjišťovat a vyhodnocovat buď celkové přemístění nosné desky 10 ve směru os válců, nebo naklonění postranní zábrany 3 vzhledem ke vztažné rovině, kolmé na osy válců. Tato přemístění mohou být ve směru od válců, což je způsobeno například, když litý kov pronikne mezi postranní zábranu 3 a čelo válce 1 a má snahu je oddělit. Tato přemístění mohou být také ve směru k válcům, například v důsledku opotřebení žáruvzdorného materiálu postranní zábrany 3, vedoucí k okamžitému snížení ložiskové síly této postranní zábrany vůči válci, umístěné na straně, na které opotřebení nastalo, a rovněž vedoucí k odezvě zvedáku 6, který přesunuje sestavu 2, dokud se ložisková síla nevrátí na dostatečnou úroveň.

Na základě výše uvedeného příkladu je již zcela zřejmé, že hlavní výhoda spočívá ve schopnosti současného měření polohy nosné desky postranní zábrany 3 vzhledem k pevnému referenčnímu místu, nebo polohy této postranní zábrany 3 přímo vzhledem k válcům 1, Γ a měření síly, odpovídající tlaku, vyvíjenému postranní zábranou 3 najeden nebo druhý válec.

Přidáním měření svislých sil, vzniklých na postranní zábraně 3 během lití k výše uvedenému, je pro každý válec dále zlepšena dosažitelná znalost stavu styku mezi postranní zábranou a válcem.

Například při konstantní ložiskové síle postranní zábrany 3 na čele válce 1, měřené jedním z dynamometrických hřídelů 14, 14'. 14, může stoupající svislá síla, měřená dynamometrickým hřídelem 9, 9', značit poruchu mazání.

Ze změřených svislých sil a ložiskové síly postranní zábrany 3 je možné odvodit koeficient tření na stykové ploše mezi postranní zábranou a jedním z válců, a proto i vodorovnou složku třecích sil, která je přičítána k síle, snažící se oddělit válce, vyvolané litým kovem; a ze změřené celkové svěrací síly válců, tzn. síly, vynakládané pro udržení válců ve správné vzájemné vzdálenosti, je

-5 CZ 285526 B6 možné odvodit, odečtením těchto změřených sil, část této síly, odpovídající síle, vyvozované litým kovem, která je indikátorem stavu tuhnutí odlévaného výrobku.

Kombinace těchto různých měření umožňuje získat mnoho přídavných informací o stavu styku postranní zábrana/válcová stěna atak umožňuje také odpovídajícím způsobem korigovat parametry lití, aby tak zařízení bylo udržováno v optimálních provozních podmínkách a umožňuje, aby zjištěné počátky poruch byly rychle odstraněny a to před tím, než se důsledky těchto poruch stanou nevratnými, které by pak mohly způsobit zastavení lití.

Zvláště je možné nastavit přítlačnou sílu postranní zábrany na válce, nebo polohu této postranní zábrany, a to buď ručně nebo automaticky, a to jako funkci zjištěné změny součinitele tření.

Za účelem dalšího zlepšení znalostí o stavu styku postranní zábrana/válcová sténaje dále možné umístit vibrační čidlo na postranní zábranu nebo její nosič, přičemž zvýšení zjištěných vibrací je také znakem zhoršení stavu tohoto styku.

Mělo by být také poznamenáno, že dokonce když postranní zábrana 3 ajejí nosič nejsou kloubově spojeny vzhledem k prostředním sáním nebo sestavě 2, nevyhnutelné funkční vůle utéto sestavy 2 vedou k možnosti, aby se postranní zábrana ajejí nosič podrobily omezenému natáčení vjejí rovině, což je teoreticky kolmo na osy válců. Toto navíc umožňuje zabránit významnému vytvoření vůlí, například mezi postranní zábranou a jedním z válců v důsledku výraznějšího opotřebení na straně tohoto válce oproti druhému. U takovéhoto případu, vlivem přítlačné síly, vyvinuté zvedákem 6, bude postranní zábrana 3 tlačena proti válcům, přičemž bude poněkud nakloněná. Zvýšená přítlačná síla potom povede přednostně ke zvýšení tření na straně, kde opotřebení bylo menší a k dominantnímu opotřebení na této straně, přičemž bude mít snahu navrátit postranní zábraně 3 po celé její ploše její normální orientaci původní roviny, přesně kolmé na osy válců 1, Γ. Stejný zásah by byl prováděn v případě, že opotřebení by mohlo být výraznější směrem ke spodku než směrem k vrchu postranní zábrany 3.

Předložený vynález není omezen na uspořádání zařízení, nebo na provedení, popsané cestou příkladů, uvedených výše.

Zvláště počet a uspořádání různých čidel pro měření sil a/nebo čidel pro měření změn poloh, mohou být upravovány, aniž by přitom došlo k úniku z rozsahu předloženého vynálezu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (11)

1. Způsob kontinuálního lití tenkých kovových výrobků mezi dva proti sobě se otáčející válce, u kterého se roztavený kov lije do licího prostoru, vytvořeného válcovými stěnami válců a dvěma postranními zábranami, přičemž ztuhlý tenký výrobek je vytlačován ve vytlačovacím směru a na postranní zábrany ve směru rovnoběžném s osami válců se vyvíjí síla, pro přitlačování k čelům válcových stěn, přičemž tato síla se měří, vyznačující se tím, že za účelem průběžného vyhodnocování stavu styku postranní zábrana/válcová stěna během lití se měří posuvná síla ve vytlačovacím směru, vyvíjená na každé postranní zábraně, přičemž toto měření se provádí pro každou postranní zábranu u každého válce, a kdy veličina, představující třecí podmínky u každého stykového povrchu postranní zábrana/válcová stěna, se odvozuje z naměřených hodnot tlakových sil a posuvných sil, načež se porovnává s předem stanovenou řadou jednotlivých hodnot a alespoň jeden licí parametr se nastavuje v závislosti na výsledku

-6CZ 285526 B6 tohoto porovnání, aby se veličina, představující třecí podmínky, vrátila na uvedenou, předem stanovenou hodnotu.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že přítlačná síla se nastavuje v závislosti na hodnotě měřené veličiny, představující třecí podmínky.

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že poloha postranní zábrany se nastavuje v závislosti na hodnotě měřené veličiny, představující třecí podmínky.

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že veličinou, představující třecí podmínky, je součinitel tření.

5. Zařízení pro kontinuální lití tenkých kovových výrobků mezi válce, zahrnující dva válce (1, Γ) s rovnoběžnými osami otáčení a dvěma chlazenými válcovými stěnami, přičemž válce jsou uspořádány symetricky vzhledem k podélné středové rovině (P) a mají opačný smysl otáčení, dále dvě postranní zábrany (3), postavené proti čelům (11) válcových stěn, a přítlačný prostředek (6) pro přitlačení postranních zábran k válcovým stěnám přítlačnou silou a prostředky (14, 14', 14) pro měření přítlačné síly, vyznačující se tím, že zahrnuje prostředek (9, 9') pro měření třecí síly, vyvíjené na postranních zábranách válců během jejich otáčení.

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že prostředek (9, 9') pro měření třecí síly zahrnuje pro každou postranní zábranu dvě silová čidla (9, 9'), pro měření třecích sil, vyvíjených válci na postranní zábraně.

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se t í m , že silová čidla (9, 9') jsou umístěna po obou stranách podélné středové roviny (P).

8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že postranní zábrana (3) je nesena ve vytlačovacím směru pouze dvěma nosnými prostředky, umístěnými směrem k bočním koncům postranní zábrany (3), přičemž uvedená silová čidla (9, 9') jsou umístěna na těchto nosných prostředcích.

9. Zařízení podle jednoho z nároků 5 až 8, vyznačující se t í m , že je dále opatřeno polohovými čidly (16) pro měření polohy postranních zábran (3) vzhledem k čelům (11) válcových stěn.

10. Zařízení podle jednoho z nároků 5až9, vyznačující se tím, že každá postranní zábrana (3) je opatřena vibračním čidlem.

11. Zařízení podle jednoho z nároků 5 až 10, vyznačující se tím, že prostředek pro měření přítlačné síly zahrnuje, pro každou postranní zábranu, silová čidla (14, 14'), uspořádaná na obou stranách podélné středové roviny (P), pro měření přítlačné síly u každého válce.