CZ279330B6 - Zevní fixatér - Google Patents

Abstract

Zevní fixatér pro léčení zlomenin sestává ze dvou upínacích těles (1) kotvících kostních prvků (5), vzájemně spojených spojovacími tyčemi (4), přičemž alespoň v jednom upínacím tělese (1) je pro jednotlivá upevnění kotvících kostních prvků (5) a/nebo spojovacích tyčí (4) uložena soustava průchozích upínacích kleštin (2), které jsou v upínacím tělese (1) uloženy otočně a jsou opatřeny stavěcím členem (3) jejich sevření a polohové aretace.ŕ

Description

Zevní fixatér

Oblast techniky

Vynález se týká zevního fixatéru pro léčení zlomenin s fixací jednotlivých kostních fragmentů pomocí kotvicích kostních prvků, například Schanzových šroubů.

Dosavadní stav techniky

Léčba zlomenin všeobecně, se provádí repozicí kostních fragmentů a jejich následnou imobilizací v sádře, nebo se v komplikovanějších případech jednotlivé kostní fragmenty fixují v žádoucí poloze pomocí kotvicích šroubů nebo hřebů, které jsou upnuty do vnějších upínacích těles zevních fixatérů. Jedno upínací těleso je spojeno například s proximálním kostním fragmentem a druhé upínací těleso je spojeno s distálním kostním fragmentem, přičemž přes rovinu zlomeniny jsou obě upínací tělesa navzájem spřažena pevnou vazbou pomocí spojovacích těles, tyčí nebo složitějších spojovacích systémů. Kotvicí kostní prvky a prvky spojovacího systému jsou v upínacích tělesech stávajících zevních fixatérů vesměs upevněny v upevňovacích drážkách či otvorech a zajištěny zajišťovacími šrouby, spojkami a podobně. Nevýhodou těchto fixatérů je přitom skutečnost, že veškerá upnutí kotvicích kostních prvků jakož i prvků spojovacího systému jsou realizovatelná vždy pouze v jedné stabilní poloze, dané směrem upevňovacích drážek či otvorů, a neumožňují alespoň určitou změnu těchto poloh a jistou variabilnost fixatérů. Důsledkem toho jsou značné nároky na přesnost provedení operace, zejména na vytvoření příslušných otvorů v kostních fragmentech a na zavedeni kotvicích kostních prvků, a tím i na dobu trvání celé operace.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody do značné míry odstraňuje zevní fixatér pro léčení zlomenin podle vynálezu, sestávající ze dvou upínacích těles kotvicích kostních prvků, vzájemně spojených spojovacími tyčemi, jehož podstata spočívá v tom, že alespoň v jednom upínacím tělese je pro jednotlivá upevnění kotvicích kostních prvků a/nebo spojovacích tyčí uložena soustava průchozích upínacích kleštin, které jsou v upínacím tělese uloženy otočně a jsou opatřeny stavěcím členem jejich sevření a polohové aretace.

Zevní fixatér podle vynálezu tak umožňuje realizovat jednotlivá upnutí v určitém rozsahu poloh, daném možností natočení průchozí upínací kleštiny s upínaným kotvicím kostním prvkem nebo upínanou spojovací tyčí v upínacím tělese. Je samozřejmě výhodné, aby těmito průchozími upínacími kleštinami byla opatřena obě upínací tělesa, a to jak pro upevnění kotvicích kostních prvků, tak i spojovacích tyčí. Je tím zajištěna větší variabilnost vazby mezi oběma upínacími tělesy zevního fixatéru s možností korekce vzájemné polohy kostních fragmentů vůči sobě a zároveň není vyžadována tak vysoká přesnost při vytváření otvorů do obou kostních fragmentů a při zavádění kotvicích kostních prvků, neboť zevní fixatér podle vynálezu umožňuje upnutí kotvicích kostních prvků s určitou tolerancí jejich polohy. Pro stabilitu a pevnost ukotvení kostních fragmentů je vhodné, aby každé upínací těleso zev

-i- niho fixatéru podél vynálezu bylo opatřeno nejméně třemi průchozími upínacími kleštinami pro upevnění tří kotvicích kostních prvků v navzájem různoběžných rovinách. Pro tuhost přemostění roviny zlomeniny a zajištění vzájemné pevné polohy kostních fragmentů je dále vhodné, aby každé upínací těleso tohoto zevního fixatéru bylo opatřeno dalšími dvěma průchozími upínacími kleštinami spojovacích tyčí obou upínacích těles. Vzhledem k většímu průměru spojovacích tyčí se příslušné průchozí upínací kleštiny liší od průchozích upínacích kleštin pro upnutí kotvicích kostních prvků pouze svojí velikostí. Upínací kleštiny jsou řešeny jako průchozí pro možnost nastavení místa uchycení upínacích těles jak na kotvicích kostních prvcích, tak i na spojovacích tyčích.

S výhodou je každá průchozí upínací kleština opatřena vnější kulovou plochou, kterou je uložena v kulovém vybrání, vytvořeném v průchozích otvorech upínacího tělesa, orientovaných směrem ke kostnímu fragmentu, a/nebo v podélných otvorech upínacího tělesa, orientovaných podél kostního fragmentu, přičemž stavěči člen průchozí upínací kleštiny je uložen v závitovém otvoru, vytvořeném v upínacím tělese, jehož osa protíná střed kulového vybrání, do kterého je zaústěn. Pro možnost vzájemného natočení upínacích těles zevního fixatéru vůči kotvicím prvkům a spojovacím tyčím jsou průměry průchozích a podélných otvorů, ve kterých jsou pomocí průchozích upínacích kleštin kotvicí kostní prvky a spojovací tyče upevněny, větší než je průměr těchto kotvicích kostních prvků a spojovacích tyčí. Čím je větší vzájemný rozdíl těchto průměrů, je možnost natočení větší, přičemž optimální velikost rozdílu těchto průměrů s ohledem na potřeby lze vyjádřit poměrným koeficientem 1,5 až 3,5. Rozsah vzájemného natočení lze zvýšit vytvořením vnějších úkosů na koncích průchozích a podélných otvorů.

Upínací tělesa zevního fixatéru podle vynálezu lze s výhodou vytvořit jako kompaktní, například z umělých hmot, přičemž v zájmu montáže a uložení průchozích upínacích kleštin do kulových vybrání uvnitř těchto upínacích těles je vhodné, aby závitový otvor, zaústěný do kulových vybrání, byl svým nejmensím průměrem nejméně roven velikosti průchozí upínací kleštiny, v tomto kulovém vybrání uložené.

Kromě výše uvedených výhod zevního fixatéru podle vynálezu jsou dalšími výhodami jeho široká použivatelnost, nižší nároky na přesnost operace a dobu jejího trvání, nízká hmotnost a snadnost jeho aplikace.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže osvětlen pomocí výkresů příkladného provedení zevního fixatéru podle vynálezu, na kterých obr. 1 schematicky znázorňuje sestavu celého zevního fixatéru při jeho aplikaci, obr. 2 zobrazuje jedno jeho upínací těleso v nárysu a částečném řezu a na obr. 3 je znázorněno toto upínací těleso v půdorysu a částečném řezu.

Příklad provedení vynálezu

Zevní fixatér podle příkladného provedení vynálezu, zobrazeného na výkresech, sestává ze dvou upínacích těles 1, spojených

-2CZ 279330 B6 dvěma spojovacími tyčemi 4. Každé upínací těleso 1 je tvořeno horní částí 13., v níž jsou vytvořeny dva podélné otvory 8, orientované podél kostních fragmentů 6, pro uložení spojovacích tyčí 4, pod kterou je každé upínací těleso 1 opatřeno třemi rameny 12, v nichž jsou vytvořeny průchozí otvory 7, orientované směrem ke kostnímu fragmentu 6., pro uložení kotvicích kostních prvků 5. Jeden průchozí otvor 7. nad kostním fragmentem 6. je veden svisle, osa dvou zbývajících průchozích otvorů 7 je směrem ke kostnímu fragmentu 6 skloněna pod úhlem 20°. V každém upínacím tělese 1 je uloženo pět průchozích upínacích kleštin 2 s vnějšími kulovými plochami 16, kterými je každá průchozí upínací kleština 2 otočně uložena v kulových vybráních 14, která jsou vytvořena v podélných

Do každého kulového vybrání sevření a polohové aretace v upínací kleštiny 2. Za tímto ve tvaru šroubu s vnitřním dosedací plochou 15 na čele otvorech 8. a průchozích otvorech 7.

a v němž je uložen stavěči člen 2 kulovém vybrání 14 uložené průchozí účelem je stavěči člen 3. vytvořen šestihranem 10 pro klíč a s kulovou dříku, jejíž poloměr je roven poloměru vnější kulové plochy 16 a poloměru kulového vybrání 14. v upínacím tělese 1 jsou na svých průchozí upínací kleštiny 2 Průchozí a podélné otvory 7,\8 koncích opatřeny vnějšími úkosy 11.

Průchozí upínací kleštiny 2 jsou dělené a tlakem, vyvozeným stavěcím členem 3. jeho pohybem v závitovém otvoru 9 na jejich vnější kulovou plochu 16, se sevřou a upnou tak jimi procházející kotvicí kostní prvek 5 či spojovací tyč 4. Současně se tímto tlakem stavěcího členu χ zaaretují v potřebné poloze. Po upnutí kotvicích kostních prvků 5, zavedených do kostních fragmentů 6_, do upínacích těles 1, přičemž otočně uložené průchozí upínací kleštiny 2 v průchozích otvorech 7 svým natočením zachytí případné úchylky polohy zavedených kotvicích kostních prvků 5, je možno na jednotlivá upínací tělesa χ za jejich ramena 12 nasadit repoziční rámy pro snadnější dosažení potřebné polohy obou kostních fragmentů 6. Po dosažení této polohy se stavěcími členy χ sevřou průchozí upínací kleštiny 2 spojovacích tyčí 4, čímž se dosažená plocha obou kostních fragmentů 6 pevně zajistí.

Alternativně lze místo kulových vybrání 14 v průchozích a podélných otvorech 7, 8, jakož i místo kulových dosedacích ploch 15 stavěčích členů 3 provést tato vybrání 14 a dosedací plochy 15 ve tvaru vnitřních kuželů o velikosti, příslušné k velikosti průchozích upínacích kleštin 2 pro zachování funkčnosti zevního fixatéru podle vynálezu.

Průmyslová využitelnost

Zevní fixatér podle vynálezu lze široce využít při chirurgickém léčení zlomenin kostí, jejich defektů, vad páteře a podobně.

Claims (2)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zevní fixatér pro léčení zlomenin, sestávající ze dvou upínacích těles kotvicích kostních prvků, vzájemně spojených spojovacími tyčemi, vyznačující se tím, že alespoň v jednom upínacím tělese (1) je pro jednotlivá upevnění kotvicích kostních prvků (5) a/nebo spojovacích tyčí (4) uložena soustava průchozích upínacích kleštin (2), které jsou v upínacím tělese (1) uloženy otočně a jsou opatřeny stavěcím členem (3) jejich sevření a polohové aretace.

2. Zevní fixatér podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá průchozí upínací kleština (2) je opatřena vnější kulovou plochou (16), kterou je uložena v kulovém vybrání (14), vytvořeném v průchozích otvorech (7) upínacího tělesa (1), orientovaných směrem ke kostnímu fragmentu (6), a/nebo v podélných otvorech (8) upínacího tělesa (1), orientovaných podél kostního fragmentu (6), přičemž stavěči člen (3) průchozí upínací kleštiny (2) je uložen v závitovém otvoru (9), vytvořeném v upínacím tělese (1), jehož osa protíná střed kulového vybrání (14).