CZ24160U1 - Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu - Google Patents

Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu Download PDF

Info

Publication number
CZ24160U1
CZ24160U1 CZ201226190U CZ201226190U CZ24160U1 CZ 24160 U1 CZ24160 U1 CZ 24160U1 CZ 201226190 U CZ201226190 U CZ 201226190U CZ 201226190 U CZ201226190 U CZ 201226190U CZ 24160 U1 CZ24160 U1 CZ 24160U1
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
coal
type
vitrinite
hard coal
coke
Prior art date
Application number
CZ201226190U
Other languages
English (en)
Inventor
Czudek@Stanislav
Hermann@Radek
Cieslar@Jindrich
Škuta@Zdenek
Stonawski@Josef
Kubík@Luboš
Original Assignee
Trinecké železárny, a. s.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Trinecké železárny, a. s. filed Critical Trinecké železárny, a. s.
Priority to CZ201226190U priority Critical patent/CZ24160U1/cs
Priority to PCT/CZ2012/000057 priority patent/WO2013000444A2/en
Publication of CZ24160U1 publication Critical patent/CZ24160U1/cs

Links

Landscapes

  • Coke Industry (AREA)

Description

Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu
Oblast technikv
Technické řešení se týká vsázky pro výrobu vysokopecního koksu, sestávající ze směsi různých druhů uhlí.
Dosavadní stav technikv
Koks se dosud běžně vyrábí ze směsi různých druhů uhlí pochodem tzv. vysokoteplotní karbonizace. spočívajícím v zahřívání uhelné vsázky v koksové baterii na teploty, pohybující se nad teplotou 1000 °C při omezeném přístupu kyslíku, přičemž jako vedlejší produkty vzniká mimo plynných produktů a lehkých olejů také kamenouhelný dehet a čpavek. Vzhledem k tomu, že tato io uhelná vsázka je v zájmu dosažení potřebných parametrů vyráběného koksu vesměs tvořena směsí různých druhů čemého uhlí, je nevýhodou dosavadního způsobu výroby koksu zejména vysoká cena vstupní suroviny, vyplývající i ze stále klesajících zásob pro koksování vhodného a kvalitního čemého uhlí.
Proto jsou stále Činěny pokusy nahradit alespoň určitý podíl čemého uhlí v uhelné vsázce pro výrobu koksu jinými složkami, což je například známo i ze zveřejněného spisu US 441186 (A). Předmětem tohoto spisu je způsob výroby vysokopecního koksu ze vsázky, obsahující v hmotnostním množství až 40% v podstatě prachových částic o velikosti menší než zhruba 0,15 mm netavitelného materiálu, vhodného i pro jiné další využití ve vysoké peci. Tímto netavitelným materiálem může být příkladně nespékavé či Špatně spékavé uhlí, odpadní koks, polokoks, antra20 cit, dále pak materiály s obsahem oxidů železa nebo i hnědé uhlí resp. lignit, případně směs alespoň některých těchto látek. Pro použití do vsázky pro výrobu koksu je však nutno celou směs těchto částic nejprve tzv. briketovat, a to lisováním pod tlakem více než 500 kg/cm2.
Ze zveřejněné České přihlášky vynálezu CZ PV 2008-728 je dále známý způsob výroby hnědouhelného koksu jednostupňovým tepelným přepracováním, který spočívá v tom, že hnědé uhlí s obsahem uhlíku v sušině 60 až 75 % hmotn., prchavé hořlaviny 40 až 60 % hmotn. a dehtu 17,5 až 30 % hmotn. je drcením a mletím upraveno na velikost zrna pod 0,25 mm a zvlhčeno na obsah veškeré vody v rozmezí 10 až 25 % hmotn.. Homogenizovaná směs je pak vnesena do retorty a po zhutnění nepřímo zahřívána do vnitřní teploty retorty 950 až 1300 °C, na této teplotě je udržována po dobu dvou a více hodin, načež je produkt z retorty vyjmut po ochlazení na povr30 chovou teplotu 400 °C. Pouze hnědé uhlí, a to podle tohoto vynálezu hnědé uhlí spékavé, však nelze použít pro výrobu vysokopecního koksu, neboť tímto způsobem vyrobený hnědouhelný koks nesplňuje parametry vysokopecního koksu a hlavně nemá ani požadovanou mechanickou pevnost a ani potřebnou odolnost zejména vůči reakci s oxidem uhličitým.
Ostatní známé způsoby výroby koksu z hnědého uhlí vysokoteplotní karbonizací pro jeho nespé35 kavost neprobíhají přímo ale nepřímo jako například u řešení dle spisu JP 51135902, při kterém je odpopelněný a desulfurizovaný kapalný produkt, získaný působením vhodného solventu na hnědé uhlí, podroben působení zvýšené teploty a tlaku v prostředí vodíkové atmosféry. Vytvořený pevný podíl je pak oddělen a smíchán ve vhodném poměru s uhelnou surovinou, přičemž takto vytvořená směs tvoří vsázku do koksovací baterie. Známá je rovněž výroba koksu z hnědého uhlí, při které se hnědé uhlí přidává jako ostřídlo ke spékanému černému uhlí v množství od 3 do 10 %. Další známý způsob přípravy vysokoteplotního koksu z hnědého uhlí je rovněž nepřímý, kdy je z hnědého uhlí nejprve vyroben polokoks, kteiý byl následně bezpojidlově či pojidtově briketován. Vylisované brikety byly pak vysokotepelně karbonizovány v intervalu teplot 900 až 1200 °C.
Všechny tyto známé jednostupňové či vícestupňové resp. přímé či nepřímé způsoby výroby koksu s použitím hnědého uhlí v uhelné vsázce však kromě své poměrné náročnosti a složitosti vyžadují dále i určité dodatečné investice do stávajícího výrobního zařízení na koksovnách. Pro-1 CZ 24160 Ul to se i s ohledem na těmito způsoby výroby dosahovanou nižší kvalitu vyrobeného koksu hnědé uhlí pro výrobu vysokopecního koksu v současné době v podstatě vůbec nepoužívá.
Zároveň pres existenci všech výše uvedených známých řešení stále přetrvávají i problémy v nalezení jak konkrétních kvalitativních parametru hnědého uhlí, které bude možné ke vsázce černého koksovatěl ného uhlí přidávat, tak i optimálního podílu tohoto uhlí ve vsázce, který se nijak neprojeví zhoršením kvality koksu a nezpůsobí problémy při zpracování vedlejších produktů koksování v chemické části koksovny.
Značným přelomem v odstranění těchto problémů došlo řešením vsázky pro výrobu vysokopecního koksu pochodem tzv. vysokoteplotní karbonizace, spočívajícím v zahřívání směsi různých druhů uhlí v koksové baterii na teploty, pohybující se nad teplotou 1000 °C při omezeném přístupu kyslíku, podle dosud nezveřejněné české přihlášky vynálezu PV 2011-389. Podstata tohoto řešení spočívá v tom, že vsázka obsahuje 0,1 až 30% hmotn. přídavku nespékavého hnědého uhlí, 70 až 99 % hmotn. základní složky černého uhlí a zbytek případné doprovodné při míšeni ny, přičemž přídavek nespékavého hnědého uhlí je tvořen hnědým uhlím s obsahem 3 5 až 55 % hmotn. prchavé hořlaviny (V43*), 10 až 17 % hmotn. dehtu (Τζθ, 4 až 7 % hmotn. popela (Ad) a 15 až 30 % hmotn. vody (W‘r). Základní složka černého uhlí může být přitom tvořena směsí černého uhlí, která obsahuje 2 až 10 % hmotn. černého uhlí prvního typu (typu K), 50 až 60 % hmotn. černého uhlí druhého typu (typu Ž) a 30 až 40 % hmotn. černého uhlí třetího typu (typu G), přičemž černé uhlí prvního typu je tvořeno černým uhlím s obsahem 7,4 až 9,4 % hmotn. popela (Ad), 18,2 až 19,2 % hmotn. prchavé hořlaviny (V**8*), indexem puchnutí Sl 6,0 až 8,0, dále s obsahem 76,8 až 80,8 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 23 až 26 %, dilataci (b) 15 až 17%, střední světelnou odrazností vitrinitu 1,198 až 1,456% a hodnotou fluidity 10 až 25 ddpm.
Černé uhlí druhého typu je pak tvořeno černým uhlím s obsahem 5,3 až 9,5 % hmotn. popela (Ad), 22,9 až 25,9 % hmotn. prchavé hořlaviny (V4*8*), indexem puchnutí Sl 5,5 až 8,5, dále s obsahem 45,9 až 72,4 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 21 až 31 %, dilataci (b) 11 až 94 %, střední světelnou odrazností vitrinitu 1,000 až 1,174 % a hodnotou F^ fluidity 133 až 692 ddpm a černé uhlí třetího typuje tvořeno Černým uhlím s obsahem 5,2 až 10,2 % hmotn. popela (Ad), 29,9 až 39,7 % hmotn. prchavé hořlaviny (V08*), indexem puchnutí Sl 3,0 až 7,5, dále s obsahem 34,8 až 81,6 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 25 až 35 %, dilataci (b) 5 až 48 %, střední světelnou odrazností vitrinitu 0,698 až 0,980 % a hodnotou Fniax fluidity 231 až 4143 ddpm.
Cílem nyní předkládaného technického řešení s ohledem na pokračující výzkum a při něm dosažené výsledky je úprava podílů jednotlivých typů čemého uhlí v této vsázce při zachování kvality vyráběného koksu.
Podstata technického řešení
Tohoto cíle je dosaženo vsázkou pro výrobu vysokopecního koksu pochodem tzv. vysokoteplotní karbonizace, spočívajícím v zahřívání směsi různých druhů uhlí v koksové baterii na teploty, pohybující se nad teplotou 1000 °C při omezeném přístupu kyslíku, obsahující 0,1 až 30 % hmotn. přídavku nespékavého hnědého uhlí, 70 až 99 % hmotn. základní složky čemého uhlí a zbytek případné doprovodné přimíseniny, v níž přídavek nespékavého hnědého uhlí je tvořen hnědým uhlím s obsahem 35 až 55 % hmotn. prchavé hořlaviny (V^), 10 až 17 % hmotn. dehtu (Ttk), 4 až 7 % hmotn. popela (Ad) a 15 až 30 % hmotn. vody (Wlr), podle předkládaného technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že základní složka čemého uhlí je tvořena směsí alespoň dvou typů čemého uhlí, obsahující 35 až 92 % hmotn. čemého uhlí druhého typu (typuŽ) a max. 22 % hmotn. čemého uhlí prvního typu (typu K) a/nebo max. 65 % hmotn. čemého uhlí třetího typu (typu G).
Co se týče zrnitosti přídavku nespékavého hnědého uhlí do vsázky, obsahuje tento přídavek 1 až 15 % hmotn. hnědého uhlí o zrnitosti s max. průměrem zrna 0,02 mm, což při dostatečném promíchání přídavku hnědého uhlí s celou směsí zajistí požadovanou hustotu, zbytek o zrnitosti
-2CZ 24160 Ul s větším průměrem zrna, a to s maximalizací obsahu zrna s průměrem zrna případně i nad 3,15 mm,
Černé uhlí prvního typu (typu K) je přitom tvořeno černým uhlím s obsahem 7,4 až 9,4 % hmotn. popela (Ad), 18,2 až 19,2 % hmotn. prchavé hořlaviny (V“), indexem puchnutí SI 6,0 až 8,0, dále s obsahem 76,8 až 80,8 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 23 až 26 %, dilatací (b) 15 až 17 %, střední světelnou odraznost i vitrinitu 1,198 až 1,456 % a hodnotou fluidity 10 až 25 ddpm. Černé uhlí druhého typu (typu Ž) je tvořeno černým uhlím s obsahem 5,3 až 9,5 % hmotn. popela (Ad), 22,9 až 25,9 % hmotn. prchavé hořlaviny (V(hf), indexem puchnutí Sl 5,5 až 8,5, dále s obsahem 45,9 až 72,4 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 21 až 31 %, dilatací (b) 11 až 94 %, střední io světelnou odrazností vitninitu 1,000 až 1,174 % a hodnotou F™» fluidity 133 až 692 ddpm. Černé uhlí třetího typu (typu G) je tvořeno Černým uhlím s obsahem 5,2 až 10,2 % hmotn. popela (Ad), 29,9 až 39,7 % hmotn. prchavé hořlaviny (V*1*), indexem puchnutí Sl 3,0 až 7,5, dále s obsahem 34,8 až 81,6 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 25 až 35 %, dilatací (b) 5 až 48 %, střední světelnou odrazností vitrinitu 0,698 až 0,980 % a hodnotou F^ fluidity 231 až 4 143 ddpm.
is V základní složce černého uhlí resp. ve směsi tohoto černého uhlí, tvořící s přídavkem nespékavého hnědého uhlí vsázku pro výrobu vysokopecního koksu podle technického řešení, je tak vždy přítomno černé uhlí, označované výše jako černé uhlí druhého typu (typu Ž). Dále je pak v této směsí černého uhlí buď již jen černé uhlí, označované výše jako Černé uhlí prvního typu (typu K), nebo již jen Černé uhlí, označované výše jako černé uhlí třetího typu (typu G), nicméně tato směs Černého uhlí může obsahovat i černé uhlí všech zmíněných typů.
V porovnání s řešením dle PV 2011-389 jsou na základě výsledků pokračujícího výzkumu rozmezí obsahů jednotlivých typů černého uhlí v jejich směsi značně rozšířeny a to jak zvýšením horních hraníc jejich možných obsahů, tak na jejich úkor i snížením spodních hranic těchto obsahů, přičemž obsah černého uhlí prvního typu (typu K) nebo třetího typu (typu G) může být v této směsi Černého uhlí případně i zcela eliminován až na 0 % hmotn. Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu dle předkládaného řešení tak v podstatně větším měřítku dovoluje vyrábět výsledný koks přesně podle požadavků odběratele s tím, že například Čím více přídavku černého uhlí typu K na úkor černého uhlí typu G, tím je dosahováno vyšší kvality výsledného koksu, a naopak Čím více přídavku černého uhlí typu G na úkor černého uhlí typu K, tím je dosahováno nižších výrobních nákladů výsledného koksu.
Výhodou tohoto technického řešení obecně zůstává skutečnost, že z této vsázky vyrobený vysokopecní koks je svojí kvalitou srovnatelný s vysokopecním koksem dosud vyráběným ze zcela Čemouhelné vsázky, a to při podstatně nižších nákladech. Řešení dle technického řešení přitom nevyžaduje žádné další investice ani jakékoli zásahy jak do stávajícího výrobního zařízení koksoven, tak do vlastního koksovacího procesu. Výhodou je rovněž použití hnědého uhlí, které se nemusí předem nijak zvlášť upravovat například chemicky či lisováním do briket.
Příklady provedení technického řešení
Příklad 1
Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu pochodem tzv. vysokoteplotní karbonizace, spočívají40 cím v zahřívání směsi různých druhů uhlí v koksové baterii na teploty, pohybující se nad teplotou 1000 °C při omezeném přístupu kyslíku podle tohoto konkrétního příkladného provedení obsahuje 10 % hmotn. přídavku nespékavého hnědého uhlí a 90 % hmotn. základní složky černého uhlí včetně případných doprovodných přímí sen in. Tento přídavek nespékavého hnědého uhlí je tvořen hnědým uhlím s obsahem 50,3 % hmotn. prchavé hořlaviny (V43*), 12 % hmotn. dehtu (Τζο, 7 % hmotn. popela (Ad) a 29,6 % hmotn. vody (W(r). Z hlediska zrnitosti tento přídavek nespékavého hnědého uhlí obsahuje 11 % hmotn. hnědého uhlí o zrnitosti s max. průměrem zrna 0,02 mm a zbytek o zrnitosti s max. průměrem zrna 3,15 mm.
-3CZ 24160 Ul
Základní složka černého uhlí je pak tvořena směsí, obsahující 16 až 18 % hmotn. černého uhlí prvního typu (typu K) a 82 až 84 % hmotn. černého uhlí druhého typu (typu Ž), tj. zcela bez černého uhlí třetího typu (typu G). Při přepočtu na celou vsázku pro výrobu vysokopecního koksu podle tohoto příkladného provedení pak tato vsázka obsahuje kromě 10 % hmotn. přídavku nespékavého hnědého uhlí, dále 75 % hmotn. černého uhlí druhého typu (typu Ž) a 15 % hmotn. černého uhlí prvního typu (typu K) včetně případných doprovodných přimísenin. V tomto případě je potřeba provést test na rozpínavý tlak vzhledem k charakteru uhelné směsi.
Příklad 2
Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu pochodem tzv. vysokoteplotní karbon i zace, spočívajíio cím v zahřívání směsi různých druhů uhlí v koksové baterií na teploty, pohybující se nad teplotou 1000 °C pri omezeném přístupu kyslíku podle tohoto konkrétního příkladného provedení obsahuje 5 % hmotn. přídavku nespékavého hnědého uhlí a 95 % hmotn. základní složky černého uhlí včetně případných doprovodných přimísenin. Tento přídavek nespékavého hnědého uhlí je tvořen hnědým uhlím s obsahem 30 % hmotn. prchavé hořlaviny (Vdaf), 12 % hmotn. dehtu (Τ*5ΐι), 6% hmotn. popela (Ad) a 20% hmotn. vody (W*r). Z hlediska zrnitosti tento přídavek nespékavého hnědého uhlí obsahuje 15 % hmotn. hnědého uhlí o zrnitosti s max. průměrem zma 0,02 mm a zbytek o zrnitosti s max. průměrem zma 3,15 mm.
Základní složka Černého uhlí je pak na rozdíl od příkladu l tvořena směsí, obsahující 78 až 80 % hmotn. černého uhlí druhého typu (typu Ž) a 20 až 22 % hmotn. černého uhlí třetího typu (typu
G), tj. zcela bez Černého uhlí prvního typu (typu K). Pri přepočtu na celou vsázku pro výrobu vysokopecního koksu podle tohoto příkladného provedení pak tato vsázka obsahuje kromě 5 % hmotn. přídavku nespékavého hnědého uhlí, dále 75 % hmotn. černého uhlí druhého typu (typu Z) a 20 % hmotn. černého uhlí třetího typu (typu G) včetně případných doprovodných přimísenin.
Celou směs černého a hnědého uhlí dle obou příkladných provedení lze běžným způsobem nadávkovat, dopravit přes úložnou věž na výtlačně pěchovací stroj, upěchovat a karbonizovat taktéž běžným technologickým postupem v koksárenské komoře pri teplotě topných stěn 1200 až 1245 °C a koksovací době 23:44 až 23:59 hodin.

Claims (1)

  1. NÁROKY NA OCHRANU
    30 1. Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu pochodem tzv. vysokoteplotní karbonizace, spočívajícím v zahřívání směsi různých druhů uhlí v koksové baterii na teploty, pohybující se nad teplotou 1000 °C při omezeném přístupu kyslíku, obsahující 0,1 až 30 % hmotn. přídavku nespékavého hnědého uhlí, 70 až 99 % hmotn. základní složky Černého uhlí a zbytek případné doprovodné přimíseniny, v níž přídavek nespékavého hnědého uhlí je tvořen hnědým uhlím s obsahem
    35 35 až 55 % hmotn. prchavé hořlaviny (V“), 10 až 17 % hmotn. dehtu (T*sk), 4 až 7 % hmotn.
    popela (Ad) a 15 až 30 % hmotn. vody (W*r), vyznačující se tím, že základní složka černého uhlí je tvořena směsí alespoň dvou typů černého uhlí, obsahující 35 až 92 % hmotn. černého uhlí druhého typu (typu Ž) a max. 22 % hmotn. černého uhlí prvního typu (typu K) a/nebo max. 65 % hmotn. černého uhlí třetího typu (typu G), přičemž
    40 - černé uhlí prvního typu (typu K) je tvořeno černým uhlím s obsahem 7,4 až 9,4 % hmotn.
    popela (Ad), 18,2 až 19,2 % hmotn. prchavé hořlaviny (V^), indexem puchnutí Sl 6,0 až 8,0, dále s obsahem 76,8 až 80,8 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 23 až 26 %, dilatací (b) 15 až 17 %, střední světelnou odrazností vitrinitu 1,198 až 1,456 % a hodnotou fluidity 10 až 25 ddpm,
    - černé uhlí druhého typu (typu Ž) je tvořeno černým uhlím s obsahem 5,3 až 9,5 % hmotn.
    45 popela (Ad), 22,9 až 25,9 % hmotn. prchavé hořlaviny (V021), indexem puchnutí Sl 5,5 až 8,5,
    -4CZ 24160 Ul dále s obsahem 45,9 až 72,4 % obj, vitrinitu, kontrakcí (a) 21 až 31 %, dilataci (b) 11 až 94 %, střední světelnou odrazností vitrinitu 1,000 až 1,174 % a hodnotou Finax fluidity 133 až 692 ddpm a
    - černé uhlí třetího typu (typu G) je tvořeno černým uhlím s obsahem 5,2 až 10,2 % hmotn. 5 popela (Ad), 29,9 až 39,7 % hmotn. prchavé hořlaviny (V**), indexem puchnutí SI 3,0 až 7,5, dále s obsahem 34,8 až 81,6 % obj. vitrinitu, kontrakcí (a) 25 až 35 %, dilataci (b) 5 až 48 %, střední světelnou odrazností vitrinitu 0,698 až 0,980% a hodnotou fluidity 231 až 4
    143 ddpm.
CZ201226190U 2011-06-29 2012-06-08 Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu CZ24160U1 (cs)

Priority Applications (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ201226190U CZ24160U1 (cs) 2012-06-08 2012-06-08 Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu
PCT/CZ2012/000057 WO2013000444A2 (en) 2011-06-29 2012-06-26 Coal charge for blast furnace coke production

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ201226190U CZ24160U1 (cs) 2012-06-08 2012-06-08 Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ24160U1 true CZ24160U1 (cs) 2012-08-06

Family

ID=46638052

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ201226190U CZ24160U1 (cs) 2011-06-29 2012-06-08 Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ24160U1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Miranda et al. Physical-energy characterization of microalgae Scenedesmus and experimental pellets
Surup et al. Hydrothermal carbonization of olive wastes to produce renewable, binder-free pellets for use as metallurgical reducing agents
Peng et al. Torrefaction and densification of different species of softwood residues
Montiano et al. Influence of biomass on metallurgical coke quality
Cao et al. Thermogravimetric characteristics and kinetics analysis of oil cake and torrefied biomass blends
Montiano et al. Partial briquetting vs direct addition of biomass in coking blends
Koveria et al. Metallurgical coke production with biomass additives. Part 1. A review of existing practices
Ng et al. Incorporation of charcoal in coking coal blend-A study of the effects on carbonization conditions and coke quality
Surup et al. Characterization of renewable reductants and charcoal-based pellets for the use in ferroalloy industries
Mochizuki et al. Preparation of pelletized coke by co-carbonization of caking coal and pyrolyzed char modified with tar produced during pyrolysis of woody biomass
CN1784499A (zh) 通过向熔炉-气化器内注入煤粉制造铁水的设备及其铁水制造方法
Maree et al. Chemical and physical characterization of spent coffee ground biochar treated by a wet oxidation method for the production of a coke substitute
Tang et al. Performance regulation of biomass-derived coke for metallurgical applications based on the fractional utilization of biomass pyrolysis oil
Jayasekara et al. Microalgae blending for sustainable metallurgical coke production–Impacts on coking behaviour and coke quality
Yustanti et al. The effect of wood tar and molasses composition on calorific value and compressive strength in bio-coke briquetting
Koskela et al. Interaction between coal and lignin briquettes in co-carbonization
RU2713143C1 (ru) Углеродистый восстановитель для производства технического кремния и способ его получения
Garba et al. Production of solid fuel from rice straw through torrefaction process
CZ24160U1 (cs) Vsázka pro výrobu vysokopecního koksu
Tsubouchi et al. Production of High-Strength Coke by Pressurization Carbonization of Modified-Biomass Blended Coal
Fan et al. Preparation technologies of straw char and its effect on pollutants emission reduction in iron ore sintering
Shui et al. Comparison of the associative structure of two different types of rich coals and their coking properties
CN116536066A (zh) 一种高炉炼铁用高强度生物质焦炭的制备方法
CN115477955A (zh) 一种利用hf酸处理生物质制备高品质炼焦原料的方法
CN211372959U (zh) 一种用于低阶煤改性的干燥装置

Legal Events

Date Code Title Description
FG1K Utility model registered

Effective date: 20120806

ND1K First or second extension of term of utility model

Effective date: 20160526

ND1K First or second extension of term of utility model

Effective date: 20190607

MK1K Utility model expired

Effective date: 20220608