CZ228597A3 - Device for controlling hydrostatic drive - Google Patents

Description

Oblast techniky mi o c >,· « cn

Ζ,ί ml sc p< r v—. í,’

Vynález se týká zařízení k ovládání hydrostatického pohonu s periodicky ovládaným spínacím ventilem, který připojuje fci* resonanční trubk*, spojenou s hydrostatickým pohonem vytvářející za resonančních podmínek stojaté tlakové vlny hydraulického prostředku, střídavě ke zdroji tlaku a ke zpětnému potrubí.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že k odstranění nevýhod hydrostatického pohonu, řízeného škrcením, zejména ztráty škrcením, se připojuje pohon nikoli kontinuálně přes škrtící ventil, nýbrž periodicky bud na přívodní potrubí hydraulického prostředku nebo na zpětné potrubí a sice spínacím ventilem, k němuž je zpětný ventil zapojen paralelně. Otevření spínacího ventilu v přívodním potrubí hydraulického prostředku podmiňuje urychlení pohonu, jehož setrvačnost při uzavření tohoto spínacího ventilu vede k uvolnění tlaku stlačitelného hydraulického prostředku v oblasti pohonu až na tlak, který je nižší než uzavírací tlak zpětného ventilu v oblasti zpětného potrubí, takže přes zpětné potrubí může být nadáván hydraulický prostředek, pokud se řídící ventil znovu neotevře a celý postup se opakuje. V případě rekuperačního brzdění pohonu /projevT^^)při uzavření spínacího ventilu ve zpětném potrubí zvýšení tlaku hydraulického prostředku na straně pohonu, převyšující míru uzavíracího tlaku zpětného ventilu v oblasti přívodního potrubí, což sebou přináší zpětné pumpování hydraulického prostředku do přívodního potrubí. Tento, pulsním řízením podmíněný^ dodatečný tok hydraulického prostředkuj podmiňuje odpovídající zpětný zisk energie a tím zlepšenou účinnost, což je ovšem vykoupeno srovnatelně nižší dynamikou a odpovídajícími konstrukčními nároky.

1-ίJe-li za resonančních podmínek zabezpečena tvorba stojatých tlakových vln hydraulického prostředku v resonanční trubce, předřazené hydrostatickému pohonu, přičemž resonanční trubka je střídavě připojována na přívodní potrubí hydraulického prostředku a na zpětné potrubí přes spínací ventil, ovládaný odpovídající resonanční frekvencí, pak se podaří při takovémto pulsním řízení jednoduché uchování energie během pausy tlakového pulsu,jak ukázaly podrobné zkoušky. Tyto známé poznatky neukazují ovšem žádná řešení pro technické použití této resonanční trubky při pulsním řízení hydrostatického pohonu, protože se při pracovní dráze tohoto pohonu mění resonanční podmínky pro tvorbu stojatých tlakových » vln a tím nemohou být zachovány resonanční podmínky.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit zařízení k ovládání hydrostatického pohonu přístupným způsobem s jednoduchými konstrukčními prostředky, aby pracovní tlak pro pohon mohl být nezávisle na pracovní dráze nastavitelný mezi maximálním tlakem, nabídnutým z přívodního potrubí hydraulického prostředku y a tlakem zpětného potrubí, a sice s vysokou účinností a dobrou dynamikou.

Vynález řeší postavený úkol tím, že resonanční trubice má tlakový výstup v uzlu vlnění stojatých tlakových vln* a že a/ stejné spínací frekvence.

Při umístění výstupu tlaku v uzlu vlnění stojatých tlakových vln, tvořících se v resonanční trubici může být nejdříve na tomto výstupu tlaku nastaven pracovní tlak pro pohon takový, že nejsou ovlivněny resonanční podmínky pracovní drahou^ pohonu. Pevný odrazný konec pro tlakové vlny se nebude při/pánonu fcvořitgY jako je tomu při připojení pohonu na konec resonanční trubiče^K tomu je nutno poznamenat, že uspořádáním výstupu tlaku do uzlu vlnění tlakových vln mohou být potlačeny tlakové vlny řádu tomuto uzlu vlnění odpovídajícího, takže

-3i u pulsního řízení je časová pulsace pracovního tlaku na výstupu tlaku poměrně malá. Při zachování resonančních podmínek

Ψustaví (se) mimoto dobré dynamické chování, protože kvůli závislosti středního pracovního tlaku na šířce tlakového pulsu vyžaduje přestavení pracovního tlaku pouze odpovídající přestavení spínacích časů spínacího ventilu. Dodatečné konstrukční nároky se omezují především na nalezení vhodné resonanční trubice, jejíž délka musí být volena podle délky tlakových vln, vytvářených v hydraulickém prostředku tak, aby se při spínací frekvenci y rovné celočíselnému násobku té frekvence, jež odpovídá dvojitému času šíření tlakových vln resonanční trubicí, tvořily stojaté tlakové vlny.

Aby se dodatečně snížila časová pulsace pracovního tlaku, který je k disposici pohonu, může se další provedení vynálezu uspořádat tak, že na řídící ventil napojená resonanční trubice tvoří hlavní resonátor, na jejíž tlakový výstup navazuje alespoň jeden vedlejší resonátor S>Tes^íanČní trubicí, který má opět výstup tlaku v uzlu vlnění tlakových stojatých vln, vznikajících v resonanční trubici. Resonanční trubici hlavního resonátoru lze spojit s přívodním potrubím tlakového media a se zpětným potrubím bud jako paralelní spojení s přídavnou resonanční trubicí nebo jako oboustranné připojení protichůdných spínacích ventilů k jedné trubici. S pomocí vedlejšího resonátoru mohou být potlačeny tlakové vlny vyšších řádů, což se projeví v odpovídajícím vyhlazení kolísání pracovního tlaku na tlakovém výstupu z vedlejšího resonátoru. Při jednoduchém rozdvojení trubek jsou kolísání tlaku nestabilní. Pro požadované resonanční chování musí být vytvořeny proto odpovídající okrajové podmínky. K tomuto účelu může být k resonanční trubici hlavního resonátoru paralelně zapojena přídavná resonanční trubice, která vynutí pro hlavní resonátor požadované resonanční podmínky. Další možnost spočívá ve vynucení pevného odrazného konce na druhém konci resonanční trubice přes spínací ventilyovládaný v opačném smyslu.

Při použití alespoň dvou vedlejších resonátorů jsou tyto resonátory vždy napojeny na výstup tlaku předchozího resonátoru

a s výjimkou výstupní stran paralelní zapojení nejméně dvotfýr resonátoru Vtvori

UŽBfc¹.⁰' ^{z nichž} jedna má výstup tlaku k připojení následujícTnotTeSCnátoru, aby také v oblasti vedlejších resonátorů mohly býti zachovány resonanční podmínky pro tlakové vlny, vytvářené v resonanční trubici. S každým přídavným vedlejším resonátorem se dají potlačit tlakové vlny úměrně vyššího řádu, takže zbývající zbytková zvlněnost vyhoví příslušnému tolerančnímu rozsahu.

Protichodé prostorové uspořádání paralelně zapojených resonančních trubic nemá na účinek tohoto paralelního zapojení žádný vliv. Paralelné zapojené resonanční trubice mohou tak být uspořádány podle skutečné nabídky prostoru. Zvláště jednoduché, prostor šetřící . konstrukční poměry nabízí χ v této souvislosTty^obklopují-li se paralelně zapojené resonanční trubice navzájem koaxiálně.

Jak již bylo uvedeno^ má značný význam pro účinnost přesné udržení resonančních podmínek. Aby se dosáhlo přizpůsobení změnám důležitých veličin během provozu, například teplotní závislosti viskosity a stlačitelnosti hydraulického prostředku, může se přiřadit spínacímu ventilu řídící zařízení k přívodu spínací frekvence na rovněž se měnící resonanční frekvenci,

...... , ¹ bezprostredne na ndici ventil připojeneheyjfřSSónatoru. K tomuto účelu může být zadána pro hlavní resonátor jmenovitá hodnota tlaku na určitém měřícím místě při určitém postavení spínacího ventilu, která se bude srovnávat se skutečnou hodnotou, měřenou na tomto místě při stejném postavení spínacího ventilu, takže vzniklý rozdíl žádaný ey skutečný hodnoty se může vyrovnat přestavením spínací frekvence spínacího ventilu. Další možnost spočívá ve hlídání polohy uzlu kmitání stojatých tlakových vln. Změna resonanční frekvence podmiňuje při stejné spínací frekvenci spínacího ventilu přesunutí uzlu vlnění, takže na původním uzlu vlnění jsou zachycena kolísání tlaku, která mohou být využita k vyrovnání resonanční frekvence řízením spínací frekvence spínacího ventilu.

Spínací ventil musí zajistit udržení resonanční frekvence poměrně vysokou spínací frekvencí a sice s tlakovými pulsy s co možná strmými náběhovými hranami. Aby se tyto požadavky splnily, bylo v rámci vynálezu dále navrženo, aby spínací ventil byl proveden jako rotační pístový ventil s ro^^ním pístem, který obklopuje koaxiálně resonanční trubi^^JScínofu tělese axiálně za sebou. Z jedné strany je přívodní potrubí a z druhé strany jsou se zpětným komory. V oblasti těchto kruhových hydraulického prostředku potrubím spoj ené kruhové komor má píst průchozí otvory, spolupracující s^růchozími otvory resonanční trubice a tvořící řídící hrany ^^p^^íťodnost otvorů se řídí pomocí otočné objímky s řídícími hranami, což umožňuje seřízení spínacích časů. Otočná rychlost tohoto rotačního pístového ventilu určuje spínací frekvenci spínacího ventilu, takže spínací frekvence může být velmi jednoduše řízena točivým pohonem. Rotační píst otevírá a uzavírá průchozí otvory resonanční trubice střídavě v oblasti obou komor, přičemž spínací časy mohou být ještě nastaveny řídící objímkou, jež je vůči resonanční trubici otočně přestavitelná a svými řídícími hranami dříve nebo později uvolní průchozí otvory do resonanční trubice.

S pomocí této řídící objímky (nechjp^šětak^ nastavit jednoduchým způsobem šířka tlakového pulsu a tím právě požadovaný pracovní tlak.

Aby se mohlo zajistit nastavení pohonu za co nejstálejších tlakových podmínek v oblasti spínacího ventilu i za poměrně vysokých spínacích frekvencí, doporučuje se dbát o dostatečnou hydraulickou kapacitu, . což může být dosaženo pomocí tlakem vMrnjSíowcb j pružících těles JTCo~h'ěj bií že spínacího ventilu. Pro tento účel kruhové komory tělesa mohou být takovýmito naplněnými komory tlakem pružícími stlačeným plynem.

spínacího ventilu opatřeny tělesy, přednostně hadicemi Namísto nich mohou také být zařazeny tlakové komory^pokryté membránou.

Třením kapaliny vznikají uvnitř resonanční trubice ztráty, které způsobují snížení účinnosti. Ztráty třením, které vznikají následkem relativního pohybu mezi hydralickým prostředkem a tělem trubky mohou být značně omezeny, je-li tělo trubky resonanční trubice případně trubic.vytvořeno ortotropně,

I !

s větší tuhostí po obvodě než v axiálním směru. Menší axiální tuhost těla trubky dovoluje její unášení s hydraulickým prostředkem a tím snížení ztrát třením. Je však nutné se postarat při použití takovéto ortotropní trubky o neposuvné zajištění jejích konců.

K získání požadovaných ortotropních vlastností může být tělo trubky resonanční trubice, případně resonančních trubicj provedeno z vlnité trubky. Je ale také možné, trubku z umělé hmoty odpovídajícím způsobem ortotropně zhotovit, přičemž je nutné dbát, aby disipace energie v těle trubky zůstala co možná nejmenší. K využití ortotropie pro snížení třenjfrmůžiE^Cg) mimoto roztažnostní vlastnosti těla trubky v obvodovém a podélném směru tak navzájem sladit, aby roztažení obvodu následkem tlaku kapaliny a s tím spojené příčné zkrácení vyvolalo odpovídající změnu délky těla trubky. Odpovídá-li negativní prodloužení těla trubky při daném tlaku hydraulického prostředku stlačení kapaliny, X nenastane žádný relativní pohyb mezi hydraulickým prostředkem a tělem trubky.

Přehled obrázků na výkresech

Předmět vynálezu je příkladně představen a objasněn na schematických výkresech, z nichž znázorňuje obr. 1 zařízení podle vynálezu k ovládání hydrostatického pohonu v jednoduchém blokovém schématu, obr. 2 blokové schéma zařízení podle vynálezu s jedním hlavním a dvěma vedlejšími resonátory, obr. 3 zařízení podle obr. 2 v konstrukční variantě, obr. 4 další formu provedení zařízení podle vynálezu, obr. 5 resonátor s paralelně zapojenými ortotropními resonančními trubicemi v zjednodušeném osovém řezu, obr. 6 zjednodušený osový řez spínacím ventilem, obr. 7 řez podle čáry VII - VII na obr. 6 a obr. 8 řez podle čáry VIII - VIII na obr. 6.

Příklady provedeni vynálezu

Zařízení k ovládání hydrostatického pohonu 1, který je naznačen jako pracovní válec^má spínací ventil 2, jež je uváděn v činnost periodicky vhodným ovládací pohonem 2. Tento spínací ventil 2. spojuje resonanční trubici 4 střídavě s přívodním potrubím 5 hydraulického prostředku a zpětným potrubím 6 k natlakovanému zásobníku hydraulického prostředku. Délka resonanční trubice 4 odpovídá celočíselnému násobku vlnové délky tlakové vlny hydraulického prostředku, která se vytváří v resonanční trubici 4 a jež se šíří po délce resonanční trubice 4 na základě tlakového pulsu, vyslaného spínacím ventilem 2. Protože resonanční trubice 4 mimoto tvoří pevný odrazný konec pro tyto tlakové vlny, vznikají za resonančních podmínek v resonanční trubici 4 stojaté vlny různých řádů s uzly vlnění, v nichž nemají procházející tlakové vlny žádný rozkmit, takže výstupem 7 tlaku v oblasti takového uzlu vlnění jsou jemu přiřazené tlakové vlny potlačeny a^na tento výstup 2 tlaku připojenýyovládaný hydrostatický pohon 1 je napájen pracovním tlakem, který podléhá malému kolísání. Pracovní dráha ovládaného hydrostatického pohonu 1, napojeného na výstup 7 tlakUj nemá na resonanční podmínky v resonanční trubici 4 žádný vliv,což vytváří jednoduché poměry řízení, protože šířka tlakové vlny určuje spínací časy spínacího ventilu 2 při spínací frekvenci^naladěné na resonanční frekvenci,(může býť: CU efektivní hodnota pracovního tlaku na výstupu 2 tlaku/nastavena libovolně mezi maximálním tlakem, odpovídajícím tlaku v přívodním potrubí 5 hydraulického prostředku a minimálním tlakem, odpovídajícím tlaku ve zpětném potrubí 6.

Parametry resonančních podmínek nemusí být vždy konstantní. ||ění^/l např*íM^viskozita a stlačitelnost hydraulického prostředku s kolísáním teploty, takže zařízení musí byty. jpři způsobeno na měnící se resonanční podmínky» ^vyžsaďuje-ii Se co nejvyšší účinnost) Toto přizpůsobení může být poměrně lehce dosaženo přivedením spínací frekvence spínacího ventilu 2 tak, jak je schematicky vyznačeno na obr 1. Pro tento

3LOj^Žaóu»/y účel je^pohon 2 spínacího ventilu nastaven přes řídící posunutí uzlu vlnění.

zařízení každé tlaku i připojené^# na resonanční vlnění ya pásmového filtru resonanční resonanční

8, jež hlídá Prostřednictvím snímače 9 trubici 4 v oblasti uzlu vlnění , a pásmového filtru 10. naladěného na frekvenci tlakových vln, probíhajících uzlem vlnění ^^může ^s^ zde vznikající rozkmit^j^al^u * příslušných tlakových vln zachytit a využít k nastavenifpdflOří?/ 2 spínacího ventilu 2. ^v® smyslu superposice spínací frekvence na resonanční frekvenci. Pásmový filtr 10 může být naladěn na příslušnou spínací frekvenci spínacího vent£ljj^2^ což je znázorněno na obr. ljřídícím vedením ll mezYfP3TO^§sť 2 spínacího ventilu 2 a pásmovým filtrem 10.

Ačkoliv se zásadně mohou předpokládat na výstupu Ί_ tlaku v oblasti uzlu vlnění tlakové vlny vyšších řádů, vyskytují se obvykle při zvláště příznivých poměrech v oblasti uzlu vlnění základní vlny kolísání tlaku, tedy v podélné ose resonanční trubice 4.. V tomto případě jsou základní vlna a vyšší harmonické vlny lichého řádu na výstupu 7 tlaku potlačeny. Pokud by měly být další harmonické vlny potlačeny, může se na výstup 2 tlaku resonanční trubice 4 napojit dodatečná trubice 12, a rovněž případně další dodatečná trubice 12, a to vždy na výstup 2 tlaku trubi js

.e t 4.ύί 12. Při anční trubice bezprostředně předcházející resonanční středovém uspořádání výstupu 2 tlaku 12½ vždy provedeny v poloviční délce předchozí resonanční trubice 4^%H.2 ^jak jtys_z znázorněno na obr. 2 až 4. Tím jsou na výstupu 2 tlaku

cní trubice 12 potlačeny vyšší

4,12,20 harmonické vlny řádů 2,6,10 .. a na výstupu 2 tla trubice 13 jsou potlačeny vyšší harmonické vlny řádů ._f. , takže ^bytkové kolísání pracovního tlaku na výstupu 2 tlaku ásufíSln^lTř^rubice 13 je poměrně malé.

V případě potřeby může se tato zbytková pulsace přidáním dalších dodatečných resonančních trubic 12^/13dále potlačit.

Nasazení dodatečných resonančních trubic 1213 je ovšem ^Jjen tehdy Qnožné), když připojením resonanční trubice vytvořené rozvětvení nezhorší resonanční poměry v předřazené resonanční

trubiči. To se podaří podle obr. 2 tím, že je k resonanční trubici 4 paralelně připojena přídavná resonanční trubice 4a. takže paralelní zapojení resonančních trubic 4 a 4a tvoří jeden hlavní resonátor A. Analogicky* vzniká j na hlavní resonátor A připojený^ vedlejší resonátor B, sestávající trubic 12 a 12a. Prq výstupní vedlejší resonátor C není takové paralelní zapoje^^^OTranerrŤ^^bice 13 nutné.

Jiná možnost k vytvoření pevného odrazného konce pro hlavní resonátor A je podle obr., 3 v tom, že na konci resonanční trubice 4. se umístijr^sjfinací ventil 2a, obráceně ovládaný k spínacímu ventilu 2, takže resonanční trubice 4 je spojena na jednou konci s přívodním potrubím 5 hydraulického prostředku a na druhém konci se zpětným potrubím 6. a obráceně vše s příslušnou resonanční frekvencí.

Protiproudé prostorové uspořádání paralelně zapojených resonančních trubic 4a .případně dodatečných resonančních trubic 12 fr-12a ^nema na účinky vytvořených resonatoru A^připadně žádný vliv. ^£>hou^Tak/| být paralelně zapojené resonanční trubice 4 4a, y případně _u dodatečné resonanční trubice 12, a případně přídavne^v^resun^cní trubice 12a, uspořádány, přičemž resonanční trubice koaxiálně

4,|Připadně dodatečná resonanční trubice 12 s výstupem 7 tlaku*obklopuje paralelně zapojenou &SX2!. resonanční trubici ά , případné přídavnou dodatečnou resonanční trubici 12a. jak je znázorněno na obr 4.

Aby se mohlo zabránit ztrátám třením, způsobeným relativním pohybem hydraulického prostředku a těla trubky, vytváří se resonanční trubice ortotropně. Přitom je vyžadována v osovém směru menší tuhost, aby hydraulický prostředek mohl tělo trubky unášet. K uskutečnění ortotropních vlastností jsou ^různé cesty dispolticj). Jedna možnost je provedení resonanční trubice 4 z vlnité trubky, což je znázorněno na obr. 5 pro hlavní resonátor A. Samozřejmě se musí v tomto případě dbát na to, aby konce resonanční trubice 4. byly pevně drženy proti posunutí, což kvůli přehlednosti není blíže znázorněno. Připojení výstupu 7_ tlaku musí ovšem umožnit odpovídající pohyb resonanční trubice 4,. Z tohoto důvodu je výstup 7 tlaku tvořen — 9 -

přípojnou objímkou 14, jež je vůči resonanční trubici 4. axiálně posuvná. Protože přípojná objímka 14 trubici 4 s radiální vzdáleností, prstencovou manžetou 15, jež umožní resonanční trubicí 4 WS 14 .

Aby se mohly využít výhody A, C k nařízení hydrostatických obklopuje resonanční dosáhne se utěsnění relativní posun mezi navržených resonátorů pohonů 1., musí být k disposici vhodné spínací ventily 2. pro poměrně vysoké resonanční frekvence. Jeden takový spínací ventil 2, který tyto požadavky splňuje je schématidi^Yrra^-erhr. 6 až 8.

Sestává v podstatě z pouzdra 16.. obklopujícíU^resonanční trubici 4., v němž je otočně uložený rotační píst 17, koaxiální s resonanční trubicí 4_, a dvě axiálně za sebou uspořádané prstencové komory 18 a 19. a v oblasti obou prstencových komor 18 a? 19 má píst 17 řídící hrany, tvořící průchozí otvory 20. které spolupracují s průchozími otvory 21 resonanční trubice 4.. K tomu je uložena^, qtáčivě nastavitelná řídící objímka 22. která je opatřenaY^p^Tchozími otvory 23 a jimi tvořenými řídícími hranami 24.

Ozubeným věncem 25 se může tato řídící objímka 22 přestavovat. Při otáčení rotačním pístem 17 ovládacím pohonem 2 podle obr.l_z ve směru 26 šipky fdostanoufee) průchozí otvory 20. v oblasti^^stencové komory 18., napojené na přívodní potrubí 5 hydraulického prostředku^ do oblasti průchozích otvorů 21 resonanční trubice 4., takže resonanční trubice 4 je napojena na přívodní potrubí 5 hydraulického prostředku, než se řídící hrany 24 řídící objímky 22 postarají o juzavření průchozích otvorů 20 rotačního pístu 17 v oblasti^prs^Éencové komory 18. Protichůdné k tomu jsou, otevřeny průchozí otvory 20 rotačního pístu 17 v oblastP^Trstencové komory 19, napojené na zpětné potrubí 6 příslušnými řídícími hranami 24., než se dostanou z oblasti průchozích otvorů 21 resonanční trubice 4., čímž je zajištěno střídavé napojení resonanční trubice 4 na přívodní potrubí ^hydraulického prostředku (Ts) a na zpětné potrubí 6. Spínací časy jsou přitom určeny vzájemnou otočnou polohou řídící objímky 22 a resonanční trubice 4, zatímco spínací

frekvence závisí při zadaném počtu j po obvodě rozdělených^ průchozích otvorů jen od počtu otáček rotačního pístu 17. Může tím libovolně nastavit šířka pulsu při nastavené spínači se frekvenci natočením řídící objímky 22 pro seřízení hydrostatického pohonu 1, což je poznat na odpovídající změně pracovního tlaku na výstupu 7_ tlaku.

Kvůli vysokým spínacím frekvencím musí být uvažpygny hydraulické kapacity ve formě malého tlakového zásobnlro^TOr^ nejblíže spínacího místa. K tomu se nabízí s výhodou prstencové komory 18 19, do nichž mohou ^nasazena(býtjtlakem pružící tělesa, např#ť*se stlačeným plynem, příkladně dusíkem naplněné prstencové hadice 27, jež jsou na obr.6 naznačeny tečkované.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení fc omladám hydrostatického pohonu (l)^s periodicky ovládaným spínacím ventilem (2), který střídavě připojuje resonanční trublčt (4)j spojenou s hydrostatickým pohonem (1) k vytvoření stojatých tlakových vln hydraulického prostředku při resonančních podmínkáchy jak na přívodní potrubí (5) hydraulického prostředku^tak na zpětné potrubí (6), vyznačené tím, že resonanční trubice (4) má výstup (7) tlaku v uzlu vlnění stojatých tlakových vln a že 4*#.

   fspínaci časy^ spínacího ventilu (2) jsou^seřiditelné při zachování spínací frekvence.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že na spínací ventil (2) připojená resonanční trubice (4) vytváří hlavní resonátor (A), na jehož výstup (7) tlaku navazuje alespoň jeden vedlejší resonátor (B) s dodatečnou resonanční trubicí (12), který/opět*^na^ výstup (7) tlaku v uzlu vlnění stojatých tlakových vln, vznikajících v této dodatečné resonanční trubici (12a X hlavní resonátor (A) se spojuje bud s paralelně zapojenou přídavnou resonanční trubicí (4a) nebo z obou konců přes protichůdně pracující spínací ventily (2)(, /2 a) s přívodním potrubím (51 tlakového média a se zpětným potrubím (6).
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačené tím, že při použití nejméně dvou vedlejších resonátorů ( ,Xc) jsou napojeny na výstup (7) tlaku předcházejícího resonátorů (ΑΧ, XB) a s výjimkou výstupního vedlejšího sestávají z paralelního zapojení nejméně dv? trubic (12χ, /12a), jejichž výstup! (7) tlaku tvoří přípoj írfŽtTOŽWoru následuj ίσίηΟγτι (C).
4. 4. Zařízení podle nároků 1 až 3, vyznačené tím, že při paralelním zapojení dvou resonančních trubic (4, 4a/, /l2, 12a) jedna druhou koaxiálně obklopuje.
5. 5. Zařízení podle nároků 1 až 4, vyznačené tím, že spínacímu ventilu (2) je přiřazeno řídící zařízení (8) k zavedení spínací frekvence na měnící se resonanční fr^kvenci^ bezprostředně za spínacím ventilem (2) připo j ené^4ť«^ratoru (A)
6. 6. Zařízení podle nároků 1 až 5, vyznačené tím, že spínací ventil (2) je vytvořen jako. rotační pístový ventil s rotačním pístem (17), jež koaxiálně obklopuje resonanční trubici (4) v pouzdře (16), jež má axiálně za sebou uspořádány prstencové komory (18](, /l9), z jedné strany spojené s přívodním potrubím (5) hydraulického prostředku a z druhé strany spojené se zpětným potrubím (6), a v oblasti těchto komor (18,19) má průchozí otvory (20), které tvoří řídící hrany a spolupracují s průchozími otvory (21) resonanční trubice (4), jejichž uvolnění je řiditelné otočnou řídící objímkou (22) pro nastavení spínacích časů.
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že v prstencových komorách (18/, /19) pouzdra (16) spínacího ventilu (2) jsou tlakové pružná tělesa, s výhodou hadice (27)^ plněné stlačeným plynem.
8. 8. Zařízení podle nároků 1 až 7, vyznačené tím, že .tělesa resonanční trubice (4), případně resonančních trubic (4/, /4a/, /l2ajř, /l3) i jsou ortotropní s větší tuhostí v obvodovém směru než v axiálním směru.
9. 9. Zařízení podle nároku 9, vyznačené tím, že tělesa resonanční trubice (4)_f případně resonančních trubic (4/, 4a/, 3fl2/, /l2aj(, /13)^sestávají z vlnité trubky.