CZ283346B6 - Zařízení k ovládání hydrostatického pohonu - Google Patents

Abstract

Zařízení k ovládání hydrostatického pohonu (1) je opatřeno periodicky ovládaným spínacím ventilem (2), který spojuje resonanční trubici (4), v níž se za resonančních podmínek vytvářejí stojaté tlakové vlny hydraulického prostředku a připojenou k hydrostatickému pohonu (1), střídavě s přívodním potrubím (5) tlakového média a se zpětným potrubím (6). Resonanční trubice (4) má výstup tlaku (7) v uzlu vlnění stojatých tlakových vln a u spínacího ventilu (2) jsou spínací časy seřiditelné při zachování spínací frekvence.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení k ovládání hydrostatického pohonu s periodicky ovládaným spínacím ventilem, který připojuje rezonanční trubici, spojenou s hydrostatickým pohonem a vytvářející za rezonančních podmínek stojaté tlakové vlny hydraulického prostředku, střídavě ke zdroji tlaku a ke zpětnému potrubí.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že k odstranění nevýhod hydrostatického pohonu, řízeného škrcením, zejména ztráty škrcením, se připojuje pohon nikoli kontinuálně přes škrticí ventil, nýbrž periodicky buď na přívodní potrubí hydraulického prostředku nebo na zpětné potrubí, a sice spínacím ventilem, k němuž je zpětný ventil zapojen paralelně. Otevření spínacího ventilu v přívodním potrubí hydraulického prostředku podmiňuje urychlení pohonu, jehož setrvačnost při uzavření tohoto spínacího ventilu vede k uvolnění tlaku stlačitelného hydraulického prostředku v oblasti pohonu až na tlak, který je nižší než uzavírací tlak zpětného ventilu v oblasti zpětného potrubí, takže přes zpětné potrubí může být nasáván hydraulický prostředek, pokud se řídicí ventil znovu neotevře, a celý postup se opakuje. V případě rekuperačního brzdění pohonu se projeví při uzavření spínacího ventilu ve zpětném potrubí zvýšení tlaku hydraulického prostředku na straně pohonu, převyšující míru uzavíracího tlaku zpětného ventilu v oblasti přívodního potrubí, což sebou přináší zpětné pumpování hydraulického prostředku do přívodního potrubí. Tento, pulzním řízením podmíněný, dodatečný tok hydraulického prostředku podmiňuje odpovídající zpětný zisk energie a tím zlepšenou účinnost, což je ovšem vykoupeno srovnatelně nižší dynamikou a odpovídajícími konstrukčními nároky.

Je-li za rezonančních podmínek zabezpečena tvorba stojatých tlakových vln hydraulického prostředku v rezonanční trubce, předřazené hydrostatickému pohonu, přičemž rezonanční trubka je střídavě připojována na přívodní potrubí hydraulického prostředku a na zpětné potrubí přes spínací ventil, ovládaný odpovídající rezonanční frekvencí, pak se podaří při takovémto pulzním řízení jednoduché uchování energie během pauzy tlakového pulzu, jak ukázaly podrobné zkoušky. Tyto známé poznatky neukazují ovšem žádná řešení pro technické použití této rezonanční trubky při pulzním řízení hydrostatického pohonu, protože se při pracovní dráze tohoto pohonu mění rezonanční podmínky pro tvorbu stojatých tlakových vln a tím nemohou být zachovány rezonanční podmínky.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit zařízení k ovládání hydrostatického pohonu přístupným způsobem s jednoduchými konstrukčními prostředky, aby pracovní tlak pro pohon mohl být nezávisle na pracovní dráze nastavitelný mezi maximálním tlakem, nabídnutým z přívodního potrubí hydraulického prostředku, a tlakem zpětného potrubí, a sice s vysokou účinností a dobrou dynamikou.

Vynález řeší postavený úkol tím, že rezonanční trubice má tlakový výstup v uzlu vlnění stojatých tlakových vln a že u spínacího ventilu jsou spínací časy seřiditelné při zachování stejné spínací frekvence.

Při umístění výstupu tlaku v uzlu vlnění stojatých tlakových vln, tvořících se v rezonanční trubici, může být nejdříve na tomto výstupu tlaku nastaven pracovní tlak pro pohon takový, že

- 1 CZ 283346 B6 nejsou ovlivněny rezonanční podmínky pracovní dráhou pohonu. Pevný odrazný konec pro tlakové vlny se nebude při tomto pohonu, jako je tomu při připojení pohonu na konec rezonanční trubice, tvořit. K. tomu je nutno poznamenat, že uspořádáním výstupu tlaku do uzlu vlnění tlakových vln mohou být potlačeny tlakové vlny řádu, tomuto uzlu vlnění odpovídajícího, takže i u pulzního řízení je časová pulzace pracovního tlaku na výstupu tlaku poměrně malá. Při zachování rezonančních podmínek se ustaví mimoto dobré dynamické chování, protože kvůli závislosti středního pracovního tlaku na šířce tlakového pulzu vyžaduje přestavení pracovního tlaku pouze odpovídající přestavení spínacích časů spínacího ventilu. Dodatečné konstrukční nároky se omezují především na nalezení vhodné rezonanční trubice, jejíž délka musí být volena podle délky tlakových vln, vytvářených v hydraulickém prostředku tak, aby se při spínací frekvenci, rovné celočíselnému násobku té frekvence, jež odpovídá dvojitému času šíření tlakových vln rezonanční trubicí, tvořily stojaté tlakové vlny.

Aby se dodatečně snížila časová pulzace pracovního tlaku, který je k dispozici pohonu, může se další provedení vynálezu uspořádat tak, že na řídicí ventil napojená rezonanční trubice tvoří hlavní rezonátor, na jejíž tlakový výstup navazuje alespoň jeden vedlejší rezonátor s dodatečnou rezonanční trubicí, který má opět výstup tlaku v uzlu vlnění tlakových stojatých vln, vznikajících v rezonanční trubici. Rezonanční trubici hlavního rezonátoru lze spojit s přívodním potrubím tlakového média a se zpětným potrubím buď jako paralelní spojení s přídavnou rezonanční trubicí, nebo jako oboustranné připojení protichůdných spínacích ventilů k jedné trubici. S pomocí vedlejšího rezonátoru mohou být potlačeny tlakové vlny vyšších řádů, což se projeví v odpovídajícím vyhlazení kolísání pracovního tlaku na tlakovém výstupu z vedlejšího rezonátoru. Při jednoduchém rozdvojení trubek jsou kolísání tlaku nestabilní. Pro požadované rezonanční chování musí být vytvořeny proto odpovídající okrajové podmínky. K tomuto účelu může být k rezonanční trubici hlavního rezonátoru paralelně zapojena přídavná rezonanční trubice, která vynutí pro hlavní rezonátor požadované rezonanční podmínky. Další možnost spočívá ve vynucení pevného odrazného konce na druhém konci rezonanční trubice přes spínací ventil, ovládaný v opačném smyslu.

Při použití alespoň dvou vedlejších rezonátorů jsou tyto rezonátory vždy napojeny na výstup tlaku předchozího rezonátoru as výjimkou výstupní strany výstupního vedlejšího rezonátoru je tvoří paralelní zapojení nejméně dvou dodatečných rezonančních trubic, z nichž jedna má výstup tlaku k připojení následujícího vedlejšího rezonátoru, aby také v oblasti vedlejších rezonátorů mohly býti zachovány rezonanční podmínky pro tlakové vlny, vytvářené v rezonanční trubici. S každým přídavným vedlejším rezonátorem se dají potlačit tlakové vlny úměrně vyššího řádu, takže zbývající zbytková zvlněnost vyhoví příslušnému tolerančnímu rozsahu.

Protichodé prostorové uspořádání paralelně zapojených rezonančních trubic nemá na účinek tohoto paralelního zapojení žádný vliv. Paralelně zapojené rezonanční trubice mohou tak být uspořádány podle skutečné nabídky prostoru. Zvláště jednoduché, prostor šetřící, konstrukční poměry nabízí v této souvislosti varianta, obklopují-li se paralelně zapojené rezonanční trubice navzájem koaxiálně.

Jak již bylo uvedeno, má značný význam pro účinnost přesné udržení rezonančních podmínek. Aby se dosáhlo přizpůsobení změnám důležitých veličin během provozu, například teplotní závislosti viskozity a stlačitelnosti hydraulického prostředku, může se přiřadit spínacímu ventilu řídicí zařízení k přívodu spínací frekvence na rovněž se měnící rezonanční frekvenci, bezprostředně na řídicí ventil připojeného, hlavního rezonátoru. K tomuto účelu může být zadána pro hlavní rezonátor jmenovitá hodnota tlaku na určitém měřicím místě při určitém postavení spínacího ventilu, která se bude srovnávat se skutečnou hodnotou, měřenou na tomto místě při stejném postavení spínacího ventilu, takže vzniklý rozdíl žádané a skutečné hodnoty se může vyrovnat přestavením spínací frekvence spínacího ventilu. Další možnost spočívá ve hlídání polohy uzlu kmitání stojatých tlakových vln. Změna rezonanční frekvence podmiňuje při stejné spínací frekvenci spínacího ventilu přesunutí uzlu vlnění, takže na původním uzlu vlnění jsou

-2 CZ 283346 B6 zachycena kolísání tlaku, která mohou být využita k vyrovnání rezonanční frekvence řízením spínací frekvence spínacího ventilu.

Spínací ventil musí zajistit udržení rezonanční frekvence poměrně vysokou spínací frekvencí a sice s tlakovými pulzy s co možná strmými náběhovými hranami. Aby se tyto požadavky splnily, bylo v rámci vynálezu dále navrženo, aby spínací ventil byl proveden jako rotační pístový ventil s rotačním pístem, který obklopuje koaxiálně rezonanční trubici v pouzdře v jednom tělese axiálně za sebou. Zjedné strany je přívodní potrubí hydraulického prostředku a z druhé strany jsou se zpětným potrubím spojené kruhové komory. V oblasti těchto kruhových komor má píst průchozí otvory, spolupracující s průchozími otvory rezonanční trubice a tvořící řídicí hrany, přičemž průchodnost otvorů se řídí pomocí otočné objímky s řídicími hranami, což umožňuje seřízení spínacích časů. Otočná rychlost tohoto rotačního pístového ventilu určuje spínací frekvenci spínacího ventilu, takže spínací frekvence může být velmi jednoduše řízena točivým pohonem. Rotační píst otevírá a uzavírá průchozí otvory rezonanční trubice střídavě v oblasti obou komor, přičemž spínací časy mohou být ještě nastaveny řídicí objímkou, jež je vůči rezonanční trubici otočně přestavitelná a svými řídicími hranami dříve nebo později uvolní průchozí otvory do rezonanční trubice.

S pomocí této řídicí objímky se tak nechá nastavit jednoduchým způsobem šířka tlakového pulzu a tím právě požadovaný pracovní tlak.

Aby se mohlo zajistit nastavení pohonu za co nejstálejších tlakových podmínek v oblasti spínacího ventilu i za poměrně vysokých spínacích frekvencí, doporučuje se dbát o dostatečnou hydraulickou kapacitu, což může být dosaženo pomocí tlakem pružících těles, umístěných co nejblíže spínacího ventilu. Pro tento účel mohou být kruhové komory tělesa spínacího ventilu opatřeny takovýmito tlakem pružícími tělesy, přednostně hadicemi naplněnými stlačeným plynem. Namísto nich mohou také být zařazeny tlakové komory, pokryté membránou.

Třením kapaliny vznikají uvnitř rezonanční trubice ztráty, které způsobují snížení účinnosti. Ztráty třením, které vznikají následkem relativního pohybu mezi hydraulickým prostředkem a tělem trubky, mohou být značně omezeny, je-li tělo trubky rezonanční trubice, případně trubic, vytvořeno ortotropně, s větší tuhostí po obvodě než v axiálním směru. Menší axiální tuhost těla trubky dovoluje její unášení s hydraulickým prostředkem a tím snížení ztrát třením. Je však nutné se postarat při použití takovéto ortotropní trubky o neposuvné zajištění jejích konců.

K. získání požadovaných ortotropních vlastností může být tělo trubky rezonanční trubice, případně rezonančních trubic, provedeno z vlnité trubky. Je ale také možné trubku z umělé hmoty odpovídajícím způsobem ortotropně zhotovit, přičemž je nutné dbát, aby disipace energie v těle trubky zůstala co možná nejmenší. K. využití ortotropie pro snížení tření se můžou mimoto roztažnostní vlastnosti těla trubky v obvodovém a podélném směru tak navzájem sladit, aby roztažení obvodu následkem tlaku kapaliny a s tím spojené příčné zkrácení vyvolalo odpovídající změnu délky těla trubky. Odpovídá-li negativní prodloužení těla trubky při daném tlaku hydraulického prostředku stlačení kapaliny, nenastane žádný relativní pohyb mezi hydraulickým prostředkem a tělem trubky.

Přehled obrázků na výkresech

Předmět vynálezu je příkladně představen a objasněn na schematických výkresech, z nichž znázorňuje obr. 1 zařízení podle vynálezu k ovládání hydrostatického pohonu v jednoduchém blokovém schématu, obr. 2 blokové schéma zařízení podle vynálezu s jedním hlavním a dvěma vedlejšími rezonátory,

-3 CZ 283346 B6 obr. 3 zařízení podle obr. 2 v konstrukční variantě, obr. 4 další formu provedení zařízení podle vynálezu, obr. 5 rezonátor s paralelně zapojenými ortotropními rezonančními trubicemi v zjednodušeném osovém řezu, obr. 6 zjednodušený osový řez spínacím ventilem, obr. 7 řez podle čáry VII - VII na obr. 6, a obr. 8 řez podle čáry VIII - VIII na obr. 6.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení k ovládání hydrostatického pohonu L který je naznačen jako pracovní válec, má spínací ventil 2, jež je uváděn v činnost periodicky vhodným ovládací pohonem 3. Tento spínací ventil 2 spojuje rezonanční trubici 4 střídavě s přívodním potrubím 5 hydraulického prostředku a zpětným potrubím 6 k natlakovanému zásobníku hydraulického prostředku. Délka rezonanční trubice 4 odpovídá celočíselnému násobku vlnové délky tlakové vlny hydraulického prostředku, která se vytváří v rezonanční trubici 4 a jež se šíří po délce rezonanční trubice 4 na základě tlakového pulzu, vyslaného spínacím ventilem 2. Protože rezonanční trubice 4 mimoto tvoří pevný odrazný konec pro tyto tlakové vlny, vznikají za rezonančních podmínek v rezonanční trubici 4 stojaté vlny různých řádů s uzly vlnění, v nichž nemají procházející tlakové vlny žádný rozkmit, takže výstupem 7 tlaku v oblasti takového uzlu vlnění jsou jemu přiřazené tlakové vlny potlačeny, a na tento výstup 7 tlaku připojený, ovládaný hydrostatický pohon 1 je napájen pracovním tlakem, který podléhá malému kolísání. Pracovní dráha ovládaného hydrostatického pohonu 1, napojeného na výstup 7 tlaku, nemá na rezonanční podmínky v rezonanční trubici 4 žádný vliv, což vytváří jednoduché poměry řízení, protože šířka tlakové vlny určuje spínací časy spínacího ventilu 2 při spínací frekvenci, naladěné na rezonanční frekvenci, a efektivní hodnota pracovního tlaku na výstupu 2 tlaku může být nastavena libovolně mezi maximálním tlakem, odpovídajícím tlaku v přívodním potrubí 5 hydraulického prostředku, a minimálním tlakem, odpovídajícím tlaku ve zpětném potrubí 6.

Parametry rezonančních podmínek nemusí být vždy konstantní. Mění se například viskozita a stlačitelnost hydraulického prostředku s kolísáním teploty, takže zařízení musí být, vyžaduje-li se co nejvyšší účinnost, přizpůsobeno na měnící se rezonanční podmínky. Toto přizpůsobení může být poměrně lehce dosaženo přivedením spínací frekvence spínacího ventilu 2 tak, jak je schematicky vyznačeno na obr. 1. Pro tento účel je ovládací pohon 3 spínacího ventilu 2 nastaven přes řídicí zařízení 8, jež hlídá každé posunutí uzlu vlnění. Prostřednictvím snímače 9 tlaku, připojeného na rezonanční trubici 4 v oblasti uzlu vlnění, a pásmového filtru 10, naladěného na frekvenci tlakových vln, probíhajících uzlem vlnění, se může zde vznikající rozkmit tlaku příslušných tlakových vln zachytit a využít k nastavení ovládacího pohonu 3 spínacího ventilu 2 ve smyslu superpozice spínací frekvence na rezonanční frekvenci. Pásmový filtr 10 může být naladěn na příslušnou spínací frekvenci spínacího ventilu 2, což je znázorněno na obr. 1, řídicím vedením 11 mezi ovládacím pohonem 3 spínacího ventilu 2 a pásmovým filtrem 10.

Ačkoliv se zásadně mohou předpokládat na výstupu 7 tlaku v oblasti uzlu vlnění tlakové vlny vyšších řádů, vyskytují se obvykle při zvláště příznivých poměrech v oblasti uzlu vlnění základní vlny kolísání tlaku, tedy v podélné ose rezonanční trubice 4. V tomto případě jsou základní vlna a vyšší harmonické vlny lichého řádu na výstupu 7 tlaku potlačeny. Pokud by měly být další harmonické vlny potlačeny, může se na výstup 7 tlaku rezonanční trubice 4 napojit dodatečná rezonanční trubice 12, a rovněž případně další dodatečná rezonanční trubice 13, a to vždy na výstup 7 tlaku, bezprostředně předcházející rezonanční trubice 4 či 12. Při středovém uspořádání výstupu 7 tlaku jsou dodatečné rezonanční trubice 12 či 13 vždy provedeny v poloviční délce předchozí rezonanční trubice 4 či 12, jak je to znázorněno na obr. 2 až 4. Tím jsou na výstupu 7 tlaku dodatečné rezonanční trubice 12 potlačeny vyšší harmonické vlny řádů 2, 6, 10.. a na

-4CZ 283346 B6 výstupu 7 tlaku další dodatečné rezonanční trubice 13 jsou potlačeny vyšší harmonické vlny řádů

4, 12, 20.., takže zbytkové kolísání pracovního tlaku na výstupu 7 tlaku další dodatečné rezonanční trubice 13 je poměrně malé.

V případě potřeby může se tato zbytková pulzace přidáním dalších dodatečných rezonančních trubic 12 a 13 dále potlačit.

Nasazení dodatečných rezonančních trubic 12 a 13 je ovšem možné jen tehdy, když připojením rezonanční trubice vytvořené rozvětvení nezhorší rezonanční poměry v předřazené rezonanční io trubici. To se podaří podle obr. 2 tím, že je k rezonanční trubici 4 paralelně připojena přídavná rezonanční trubice 4a, takže paralelní zapojení rezonančních trubic 4 a 4a tvoří jeden hlavní rezonátor A. Analogicky vzniká, na hlavní rezonátor A připojený, vedlejší rezonátor B, sestávající z dodatečných rezonančních trubic 12 a 12a. Pro výstupní vedlejší rezonátor C není takové paralelní zapojení dalších dodatečných rezonančních trubic 13 nutné.

Jiná možnost k vytvoření pevného odrazného konce pro hlavní rezonátor A je podle obr. 3 v tom, že na konci rezonanční trubice 4 se umístí druhý spínací ventil 2a, obráceně ovládaný k spínacímu ventilu 2, takže rezonanční trubice 4 je spojena na jednom konci s přívodním potrubím 5 hydraulického prostředku a na druhém konci se zpětným potrubím 6 a obráceně vše 20 s příslušnou rezonanční frekvencí.

Protiproudé prostorové uspořádání paralelně zapojených rezonančních trubic 4 a 4a, případně dodatečných rezonančních trubic 12 a 12a. nemá na účinky vytvořených rezonátorů A, případně B, žádný vliv. Tak mohou být paralelně zapojené rezonanční trubice 4 a 4a, případně dodatečné 25 rezonanční trubice 12 a případně přídavná dodatečná rezonanční trubice 12a. koaxiálně uspořádány, přičemž rezonanční trubice 4, případně dodatečná rezonanční trubice 12 s výstupem 7 tlaku, obklopuje paralelně zapojenou přídavnou rezonanční trubici 4a, případně přídavnou dodatečnou rezonanční trubici 12a, jak je znázorněno na obr. 4.

Aby se mohlo zabránit ztrátám třením, způsobeným relativním pohybem hydraulického prostředku a těla trubky, vytváří se rezonanční trubice ortotropně. Přitom je vyžadována v osovém směru menší tuhost, aby hydraulický prostředek mohl tělo trubky unášet. K. uskutečnění ortotropních vlastností jsou k dispozici různé cesty. Jedna možnost je provedení rezonanční trubice 4 z vlnité trubky, což je znázorněno na obr. 5 pro hlavní rezonátor A. Samozřejmě se 35 musí v tomto případě dbát na to, aby konce rezonanční trubice 4 byly pevně drženy proti posunutí, což kvůli přehlednosti není blíže znázorněno. Připojení výstupu 7 tlaku musí ovšem umožnit odpovídající pohyb rezonanční trubice 4. Z tohoto důvodu je výstup 7 tlaku tvořen přípojnou objímkou 14. jež je vůči rezonanční trubici 4 axiálně posuvná. Protože přípojná objímka 14 obklopuje rezonanční trubici 4 s radiální vzdáleností, dosáhne se utěsnění prstencovou manžetou 15, jež umožní relativní posun mezi rezonanční trubicí 4 a přípojnou objímkou 14.

Aby se mohly využít výhody navržených rezonátorů A, B a C k řízení hydrostatických pohonů 1, musí být k dispozici vhodné spínací ventily 2 pro poměrně vysoké rezonanční frekvence. Jeden 45 takový spínací ventil 2, který tyto požadavky splňuje, je schematicky znázorněn na obr. 6 až 8.

Sestává v podstatě z pouzdra 16, obklopujícího rezonanční trubici 4, v němž je otočně uložen rotační píst 17, koaxiální s rezonanční trubicí 4, a dvě axiálně za sebou uspořádané prstencové komory 18 a 19, a v oblasti obou prstencových komor 18 a 19 má píst 17 řídicí hrany, tvořící 50 průchozí otvory 20, které spolupracují s průchozími otvory 21 rezonanční trubice 4. K. tomu je uložena otáčivě nastavitelná řídicí objímka 22, která je opatřena dalšími průchozími otvory 23 a jimi tvořenými řídicími hranami 24.

-5CZ 283346 B6

Ozubeným věncem 25 se může tato řídicí objímka 22 přestavovat. Při otáčení rotačním pístem 17 ovládacím pohonem 3 podle obr. 1 ve směru 26 šipky se dostanou průchozí otvory 20 v oblasti první prstencové komory 18, napojené na přívodní potrubí 5 hydraulického prostředku, do oblasti průchozích otvorů 21 rezonanční trubice 4, takže rezonanční trubice 4 je napojena na přívodní potrubí 5 hydraulického prostředku, než se řídicí hrany 24 řídicí objímky 22 postarají o uzavření průchozích otvorů 20 rotačního pístu 17 v oblasti první prstencové komory 18. Protichůdně k tomu jsou otevřeny průchozí otvory 20 rotačního pístu 17 v oblasti druhé prstencové komory 19, napojené na zpětné potrubí 6 příslušnými řídicími hranami 24, než se dostanou z oblasti průchozích otvorů 21 rezonanční trubice 4, čímž je zajištěno střídavé napojení rezonanční trubice 4 na přívodní potrubí 5 hydraulického prostředku a na zpětné potrubí 6. Spínací časy jsou přitom určeny vzájemnou otočnou polohou řídicí objímky 22 a rezonanční trubice 4, zatímco spínací frekvence závisí při zadaném počtu po obvodě rozdělených průchozích otvorů jen od počtu otáček rotačního pístu 17. Může se tím libovolně nastavit šířka pulzu při nastavené spínací frekvenci natočením řídicí objímky 22 pro seřízení hydrostatického pohonu L což je poznat na odpovídající změně pracovního tlaku na výstupu 7 tlaku.

Kvůli vysokým spínacím frekvencím musí být uvažovány hydraulické kapacity ve formě malého tlakového zásobníku, umístěného co nejblíže spínacího místa. K tomu se nabízí s výhodou prstencové komory 18 a 19, do nichž mohou být nasazena tlakem pružící tělesa, například se stlačeným plynem, příkladně dusíkem naplněné prstencové hadice 27, jež jsou na obr. 6 naznačeny tečkované.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení k ovládání hydrostatického pohonu (1) s periodicky ovládaným spínacím ventilem (2), který střídavě připojuje rezonanční trubici (4), spojenou s hydrostatickým pohonem (1) k vytvoření stojatých tlakových vln hydraulického prostředku při rezonančních podmínkách, jak na přívodní potrubí (5) hydraulického prostředku, tak na zpětné potrubí (6), vyznačené tím, že rezonanční trubice (4) má výstup (7) tlaku v uzlu vlnění stojatých tlakových vln a že u spínacího ventilu (2) jsou spínací časy seřiditelné při zachování spínací frekvence.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že na spínací ventil (2) připojená rezonanční trubice (4) vytváří hlavní rezonátor (A), na jehož výstup (7) tlaku navazuje alespoň jeden vedlejší rezonátor (B) s dodatečnou rezonanční trubicí (12), který má opět výstup (7) tlaku v uzlu vlnění stojatých tlakových vln, vznikajících v této dodatečné rezonanční trubici (12), a hlavní rezonátor (A) se spojuje buď s paralelně zapojenou přídavnou rezonanční trubicí (4a), nebo zobou konců přes protichůdně pracující spínací ventily (2, 2a) spřívodním potrubím (5) tlakového média a se zpětným potrubím (6).
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačené tím, že při použití nejméně dvou vedlejších rezonátorů (B, C) jsou tyto napojeny na výstup (7) tlaku předcházejícího rezonátoru (A, B) as výjimkou výstupního vedlejšího rezonátoru (C) sestávají z paralelního zapojení nejméně dvou dodatečných rezonančních trubic (12, 12a), jejichž výstup (7) tlaku tvoří přípoj následujícího vedlejšího rezonátoru (C).
4. 4. Zařízení podle nároků 1 až 3, vyznačené tím, že při paralelním zapojení dvou rezonančních trubic (4, 4a, 12, 12a) jedna druhou koaxiálně obklopuje.

   -6CZ 283346 B6
5. 5. Zařízení podle nároků 1 až 4, vyznačené tím, že spínacímu ventilu (2) je přiřazeno řídicí zařízení (8) k zavedení spínací frekvence na měnící se rezonanční frekvenci bezprostředně za spínacím ventilem (2) připojeného hlavního rezonátoru (A).
6. 6. Zařízení podle nároků laž5, vyznačené tím, že spínací ventil (2) je vytvořen jako rotační pístový ventil s rotačním pístem (17), jež koaxiálně obklopuje rezonanční trubici (4) v pouzdře (16), jež má axiálně za sebou uspořádány prstencové komory (18, 19), z jedné strany spojené s přívodním potrubím (5) hydraulického prostředku a z druhé strany spojené se zpětným potrubím (6), a v oblasti těchto komor (18, 19) má průchozí otvory (20), které tvoří řídicí hrany a spolupracují s průchozími otvory (21) rezonanční trubice (4), jejichž uvolnění je řiditelné otočnou řídicí objímkou (22) pro nastavení spínacích časů.
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že v prstencových komorách (18, 19) pouzdra (16) spínacího ventilu (2) jsou tlakově pružná tělesa, s výhodou hadice (27), plněné stlačeným plynem.
8. 8. Zařízení podle nároků laž7, vyznačené tím, že tělesa rezonanční trubice (4), případně rezonančních trubic (4, 4a, 12, 12a, 13), jsou ortotropní s větší tuhostí v obvodovém směru než v axiálním směru.
9. 9. Zařízení podle nároku 9, vyznačené tím, že tělesa rezonanční trubice (4), případně rezonančních trubic (4, 4a, 12, 12a, 13), sestávají z vlnité trubky.

   3 výkresy