CZ226698A3

CZ226698A3 - Průtokoměr

Info

Publication number: CZ226698A3
Application number: CZ982266A
Authority: CZ
Inventors: Morgens Bech Laursen; Henning Max Hansen; Bertel Birker
Original assignee: Danfoss A/S
Priority date: 1996-01-17
Filing date: 1997-01-17
Publication date: 1998-10-14
Also published as: EP0874975A1; PL338930A1; US6138517A; EE9800199A; EP0874975B1; AU711338B2; AU1301297A; JP2000503770A; ATE356341T1; WO1997026508A1; BR9707041A; NO983154L

Description

Oblast techniky

Vynález se týká průtokoměru pro měření jak objemu, tak i hustoty kapaliny protékající trubicemi na základě Coriolisova principu a vyvolávajícího v nich oscilace, přičemž uvedený průtokoměr zahrnuje vstup a výstup pro kapalinu, mezi nimiž je umístěna alespoň jedna měřící trubice, přičemž tato měřící trubice je vybavena senzory pro detekci pohybu v měřící trubici, tj . toku kapaliny měřící trubicí, přičemž uvedené senzory sestávají z alespoň jednoho magnetu připevněného k měřící trubici a alespoň jedné cívky připevněné k podpůrné desce cívky.

Dosavadní stav techniky

Zařízeni takového druhu popisuje US 5 349 872. Magnety jsou uspořádány na první měřící trubici a druhé měřící trubici, a cívky jsou uspořádány na rámu průtokoměru. V dokumentu jsou popsány různé způsoby připevnění magnetů a cívek a různé typy cívek. Měřeni, uskutečněná tímto zařízením, která jsou popsána v tomto dokumentu, závisejí na způsobu připevnění magnetů na měřící trubice a na typu použitých cívek. Obecně, velikost signálu bude pro dosažení dané velikosti signálu záviset na síle magnetu a velikosti cívky, takže silný magnet bude vyžadovat pouze malou cívku, a naopak. Příklady provedení, zobrazené v dokumentu, jsou všechny realizovány s magnety připevněnými na měřící

1672726 (72726a)

trubice, aby se snížila hmotnost měřících trubic a aby se zjednodušila montáž kabelů vedoucích k cívkám. Hmotnost magnetů je normálně menší než hmotnost cívek.

Nicméně všechny příklady provedení, zobrazené v dokumentu a zmíněné výše máji jednu značnou nevýhodu. Přesnost měření závisí kromě jiného také na linearitě pohybu popisovaného senzorem. Linearita opět závisí na konstrukci cívky a magnetu. Všechny cívky, zobrazené v příkladech provedení, jsou vytvořeny s jediným vinutím. Z toho vyplývá, má-li se získat lineární signál, musí být magnet vyroben tak, aby vytvářel homogenní magnetické póle v oblasti, kde magnet ovlivňuje cívku. To zvyšuje složitost magnetu, zvětšuje se hmotnost a zvyšují se nároky na umístění magnetu cívky. Navíc, zařízení může dělat pouze přesná měření při omezených oscilacích měřících trubic, neboě linearita napětí indukovaného v cívce se rozprostírá pouze přes omezené vychýlení měřici trubice.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je především vytvoření zařízení, které již nemá tuto nevýhodu, ve kterém je daná přesnost měření zachována i pro větší oscilace měřících trubic, ve kterém se linearita napětí indukovaného v cívkách rozprostírá přes větší výchylky měřících trubic, dokonce i ve vytvoření s jediným magnetem. Tohoto záměru má být dosaženo bez zvyšováni nároků na montážní přesnosti a tedy na cenu montáže tohoto zařízení ve srovnání se známými zařízeními.

Tohoto cíle je dosaženo průtokoměrem, který se « · « ·

vyznačuje tím, že alespoň jedna cívka zahrnuje alespoň jedno první vinutí a jedno druhé vinutí, a že první vinutí je vinuto v jednom směru kolem podélné osy, že druhé vinutí je vinuto ve druhém, vzhledem k prvnímu vinutí opačném, směru kolem podélné osy, že první vinutí a druhé vinutí jsou uspořádány k sobě navzájem axiálně podél podélné osy, a že první vinutí je napojeno do série s druhým vinutím.

Cívka s těmito charakteristikami při použití v průtokoměru umožňuje, že daná přesnost měření průtokoměru bude zachována i přes větší ohyby měřící trubice při současném zachování, tedy nezvýšení nároků na montážní přesnost.

Vytvoření průtokoměru podle vynálezu, kterému je dávána přednost se vyznačuje tím, že prútokoměr zahrnuje první měřící trubici a druhou měřící trubici, že alespoň jedna první cívka a druhá cívka jsou připevněny na rám průtokoměru, že alespoň jeden první magnet je připevněn na první měřící trubici a alespoň jeden druhý magnet je připevněn na druhou měřící trubici, že první magnet na první měřící trubici vyčnívá směrem ven od první měřící trubice do první cívky na rámu, a že druhý magnet na druhé měřící trubici vyčnívá směrem ven od druhé měřící trubice do druhé cívky na rámu.

Vynález je především určen pro průtokoměry s malými objemy měřících trubic, v tomto případě je hmotnost magnetů a/nebo cívek připevněných na měřící trubice kritická pro přesnost měření průtokoměru. Měřící trubice v předkládaném vynálezu má plochu příčného průřezu menší než 10 rara^, s • · ·♦ výhodou menší než 3 mm². Zařízení podle vynálezu s uvedenou konstrukcí magnetu a cívky může být s výhodou použito také jako senzoru přenosové akce mezi dvěma trubicemi ve větších prú t okoině r ech, neboř ve vytvoření, kterému je dávána přednost, má cívka hmotnost 3,5 g s magnetem o 0,35 g, přičemž větší část této hmotnosti tvoří cívka a tělo cívky.

Vytvoření zařízení podle vynálezu, kterému je dávána přednost umožňuje nejvyšší stupeň redukce hmotnosti a nejvyšší stupeň přesnosti měření velkých výchylek měřících trubic. Normálně je hmotnost magnetu nižší než hmotnost cívky. Je-li cívka připevněna k rámu průtokoměru, muže být hmotnost cívky zvyšována, přičemž může být snižována hmotnost magnetu, aniž by to způsobilo zhoršení přesnosti měření. Přitom klesají požadavky na montážní přesnost.

Umístění jednotlivých magnetů vzhledem k prvnímu vinutí a druhému vinutí jednotlivé cívky je důležité pro získání co nejvyšší přesnosti měření při co největších výchylkách měřících trubic.

Ve výhodném vytvoření magnetu a cívky je magnet tyčový magnet a cívka je kruhová cívka. Kruhová cívka je vytvořena navinutím prvního vinutí a druhého vinutí kolem těla cívky. První vinutí a druhé vinutí jsou navzájem posunuty podél podélné osy kruhové cívky. Magnet je umístěn mezi první vinutí a druhé vinutí s polaritou magnetu nasměrovanou podél podélné osy.

Posunutí magnetu podél podélné osy mezi prvním vinutím a druhým vinutím způsobí indukování napětí v obou vinutích.

·* » · ··

0 · · 1 * « · ·

Neboř byly první vinutí a druhé vinutí navinuty v opačných směrech kolem podélné osy, má posunutí magnetu mezi prvním vinutím a druhým vinutím, a tedy indukované napětí, stejnou polaritu.

Přehled obrázků na výkresech

V následujícím bude vynález popsán na základě přiložených obrázků, na kterých představuje:

obr. 1 schematický pohled, v pravém úhlu k měřícím trubicím, vytvoření průtokoměru podle vynálezu, obr. 2 schematický pohled, rovnoběžně k měřícím trubicím, vytvoření průtokoměru podle vynálezu, obr. 3 detailní náčrtek měřící trubice, magnetů a cívek, zobrazený ve vytvoření vynálezu, kterému je dávána přednost, obr. 4 grafické zobrazení indukovaného napětí v cívce jako funkce posunutí armatury a obr. 5 grafické znázornění indukovaného napětí v obou vinutích cívky jako funkce posunutí armatury.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 představuje měřící trubici 1, rozprostírající se mezi vstupem 2 a výstupem 2, která je ohnuta do smyčky. Generátor 4 oscilací je určen k rozkmitávání měřící trubice ** ·♦♦·

• · · · • * · · ♦ • » ··· · · • · · *· * ·· ··

1. První detektor £ oscilací a druhý detektor £ oscilací jsou určeny k detekování oscilací měřící trubice 1. Detektory £, £. oscilací jsou umístěny v určité vzdálenosti před a v určité vzdálenosti za generátorem 4 oscilací. Detektory 5, £ oscilací zahrnují armatury ve tvaru tyčovitých magnetů, které jsou umístěny posunuty v kruhové cívce (viz obr. 2 a 3) .

Oscilace měřící trubice 1 způsobí posunutí kotev magnetů vzhledem k cívkám, a v cívkách se indukuje napětí. Indukované napětí závisí na oscilacích měřící trubice a je převáděno do naměřené hodnoty. Oscilace měřící trubice 1, a zejména fázový rozdíl mezi jednotlivými oscilacemi dvou měřících trubic, poskytuje velmi vysokou přesnost při stanovování množství kapaliny protékající trubicemi. To se vztahuje na měření uskutečněná na bázi Coriolisova principu, jakož i na měření při kterých se využívá vlnění na stěnách měřící trubice 1, a měření využívající jiných metod, které závisí na oscilaci měřící trubice.

Naměřené hodnoty jsou zpracovány v elektrickém obvodu 2, přičemž se využijí informace z generátoru 4 oscilací a naměřené hodnoty oscilace naměřené detektory £, £ pro stanovování množství kapaliny protékající měřící trubicí 1.

Společně s generátorem 4 oscilací a detektory £, 4 oscilací je v pouzdře £ umístěna i měřící trubice ve vnitřku 2., který je vyčerpán a je v něm podtlak vzhledem k okolní atmosféře. Tlak ve vnitřku £ je podstatně nižší než 0,1 bar. Měřící trubice 4 má velice malou plochu vnitřního průřezu, menší než 10 mm², s výhodou menší než. 3 mm². Kombinace podtlaku ve vnitřku £ pouzdra £ a velice malá plocha • ·♦·· vnitřního průřezu měřící trubice 1 způsobuje, že může být dosaženo měření dokonce velmi malých množství kapaliny protékající měřící trubicí l s vysokou přesností.

Měřící trubice 1 prochází dnem 10 do pouzdra 2 v upevňovacích oblastech 11, 12 . Upevňovací oblasti 11, 12 jsou zvoleny tak, že se uzlová centra oscilace měřící trubice 1 nacházejí v upevňovacích oblastech 11 . 12. Tedy oscilační energie není přenášena na pouzdro 2 v upevňovacích oblastech 11, 12. Zásuvný spoj 13 je uspořádán ve stěně pouzdra 2- Jak je zobrazeno na obrázku, elektrický obvod 2 je spojen s detektorem 2 oscilací, ale také s generátorem 1 oscilací a detektorem 2 oscilací, ačkoliv to není na obrázku zobrazeno.

Obr. 2 ukazuje, že v pouzdře 2 je umístěna druhá měřící trubice 121, která je vytvořena stejně jako měřící trubice 1. Měřící trubice 1, 101 jsou navzájem spojeny pomocí spojovací destičky 14. Generátory 4, 104 oscilací jsou elektromotory s indukčními cívkami 12, 115 které jsou napájeny střídavým proudem, a armaturami 12, 116 ve formě magnetů. Střídavý proud v indukčních cívkách 12, 115 má frekvenci odpovídající provozní frekvenci měřících trubic 1, 121- Armatury 12, 115, které jsou připevněny k měřícím trubicím l, 121, přenášejí oscilační pohyb na měřící trubice.

Kromě toho jsou vytvořeny detektory 105. 106 oscilací, které jsou vytvořeny stejně jako detektory 2, 2 oscilací.

Armatury 17, 117, které jsou umístěny na měřících trubicích

1, 121 ovlivňují cívky 12, 118. takže se indukuje napětí odpovídající frekvenci přenášené oscilace. Druhou měřící »··· ·· ···· ··* »·^ , · · * · · ·· .· · · · ··· · • · · · · · · « «· · ·· ·· trubicí 101 prochází měřená kapalina ve stejném směru jako měřící trubicí 1, ale oscilace jsou generovány s opačnou fázi, než u měřící trubice 1. To vede k lepším výsledkům měření, neboř to eliminuje možnou nevyváženost.

Pouzdro £ je vyrobeno z oceli nebo jiného kovu. Zásuvkový spoj 12, který je připevněn k pouzdru £, může vypadat různě, např. muže být vytvořen jako elektrický vstup na hermeticky uzavřených chladících zařízeních.

Obr. 3 je detailní náčrt detektorů £, 105 nebo £, 106 oscilací pro průtokoměr podle vynálezu, detektory oscilací zahrnují armatury 17, 117 a cívky 18 . 118. V zobrazeném provedení je cívka 1£, 118 kruhová cívka s tělem 19. 119 cívky, a armatura 17, 117 je tyčový magnet.

Cívka 18 . 118 je vytvořena s prvním vinutím 20. 120 a druhým vinutím 21, 121. První vinutí 20 . 120 a druhé vinutí 21, 121 jsou uspořádány v určité vzdálenosti od sebe podél podélné osy A. První vinutí 22, 120 je vinuto okolo podélné osy A v jednom směru rotace. Druhé vinutí 21, 121 je vinuto okolo podélné osy A, ve srovnání s prvním vinutím 22, 120 ale v opačném směru rotace.

Armatura 17, 117 je připevněna na měřící trubici 1 a nachází se vně a uvnitř cívky 12, 118. Armatura 17, 117 je uspořádána mezi prvním vinutím 22, 120 a druhým vinutím 21. 121, přičemž je polarita armatury 17, 117 nasměrována podél podélné osy A- Severní pól 22 je nasměrován směrem k prvnímu vinutí 22, 120 a jižní pól 22 je nasměrován směrem ke druhému vinutí 21, 121. Jak již bylo zmíněno, indukování ··

* ···♦	·· ·*··	··
Φ «	• · ·	« ·
Φ · «	· *
•	« · ·	• ·
* * « Φ		··

napětí v cívce 18 . 118 nastane tím, že armatura 17. 117 se posune podél podélné osy když začne měřící trubice 1 oscilovat a kapalina protéká měřící trubicí 1.

Obr. 4 je grafické znázornění indukovaného napětí U jako funkce posunutí S armatury v jednoduchém vinutí cívky

18. 118. Graf zobrazuje napětí U, které je indukované v jednom vinutí, bud' v prvním vinutí 2 0 . 120 nebo ve druhém vinutí 21, 121, posunutím armatury 17. 117 v cívce 18 . 118 podél podélné osy Δ. Z grafu je zřejmé, že indukované napětí U stoupá lineárně s posunutím armatury od 0 mm do asi 1 mm. V poloze armatury 17. 117, odpovídající posunutí asi 1,5 mm, má graf indukovaného napětí U vrchol. Za vrcholem klesá graf indukovaného napětí U dokonce i při dalším posunutí armatury 12, 117 podél podélné osy Δ· V poloze armatury, odpovídající posunutí asi 2,5 mm, má graf indukovaného napětí U inflexní bod. Přesnost měření indukovaného napětí je nejvyšší v poloze okolo tohoto místa inflexního bodu. Počáteční umístění armatury 12, 117 v cívce 18. 118. když armatura 12, 117 není ovlivňována oscilacemi z generátoru 1 oscilací nebo od kapaliny protékající měřícími trubicemi, by proto mělo být ve shodě s posunutím kolem 2,5 mm. Posunutí, vznikající při oscilacích měřící trubice 1, budou mít za následek, že se bude armatura posouvat podél podélné osy kolem polohy 2,5 mm.

Graf indukovaného napětí U má členy vyšších řádů, také v poloze kolem 2,5 mm. Pro udržení dané přesnosti měření je nezbytné, aby byla měření prováděna co nejblíže místa inflexního bodu, abychom docílili co nejrozsáhlejšího omezení vlivu členů vyšších řádu. Při použití cívek 18 . 118 s prvním vinutím 2H, 120 a druhým vinutím 21. 121. vinutých »* *♦·# «· • · · · · 9 • ♦ · · · ·· · ·*» · · • · · · · «· · ·· ·* v opačných směrech kolem podélné osy A, může být dosaženo značného snížení vlivu členů vyšších řádů. To způsobí značný nárůst přesnosti měření, obzvláště v poloze okolo místa inflexního bodu.

Obr. 5 je grafické znázornění indukovaného napětí U jako funkce posunutí S armatury v obou vinutích cívky 18, 118. Graf zobrazuje napětí U, indukované v cívce jako celku posunutím armatury 17. 117 v cívce 18. 118 podél podélné osy Δ. Graf zobrazuje napětí U indukované v první cívce při vzdálenosti & mezi vinutími rovnou 4,8 mm, ve druhé cívce při vzdálenosti a mezi vinutími rovnou 5,0 mm, a ve třetí cívce při vzdálenosti mezi vinutími rovnou

5,2 mm.

Z grafu je zřejmé, že graf indukovaného napětí U v první cívce roste dokonce při posunutí armatury mezi -2 mm a 0 mm, tj. mezi polohou v levém vinutí a polohou uprostřed cívky. V poloze armatury 12, 117. odpovídající posunutí mm, tj . střed cívky, má graf indukovaného napětí U vrchol. Za vrcholem graf indukovaného napětí U klesá, dokonce i při dalším posunutí armatury 12, 117 podél podélné osy A od 0 mm do +2 mm, t j . od středu cívky do polohy v pravém vinutí.

Graf indukovaného napětí U ve druhé cívce roste dokonce při posunutí armatury mezi -2 mm a asi -0,8 mm, tj . mezi polohou v levém vinutí a polohou mezi levým vinutím a středem cívky. V poloze armatury 12, 117. odpovídající posunutí mezi -0,8 mm a +0,8 mm, tj . polohou mezi levým vinutím a středem cívky a polohou mezi středem cívky a pravým vinutím, má graf indukovaného napětí U přibližně ·· ·· · · · 9 9 9 *

9 9 9 9 · ·· » * 9 9 9 9 999 9 ’ | 9 9 9 · · « » 99 * ·· ·* ··· •9 9···

Po úseku s konstantní U klesá, dokonce i při podél podélně osy A od

- 11 konstantní hodnotu asi 0,275 V, hodnotou graf indukovaného napětí dalším posunutí armatury 17. 117 + 0,8 mm do +2 mm, t j . z polohy mezi středem cívky a pravým vinutím do polohy v pravém vinutí.

Graf indukovaného napětí U ve třetí cívce roste dokonce při posunutí armatury mezi -2 mm a asi -1,4 mm, t j . mezi polohou v levém vinutí a polohou mezi levým vinutím a středem cívky. V poloze armatury 17. 117. odpovídající dalšímu posunutí mezi -1,4 mm a 0 mm, t j . mezi polohou mezi levým vinutím a středem cívky a polohou ve středu cívky graf indukovaného napětí U klesá. V poloze armatury 17, 117 odpovídající posunutí mezi 0 mm a +1,4 mm, tj . mezi středem cívky a polohou mezi středem cívky a pravým vinutím, graf indukovaného napětí U stoupá. V poloze armatury 17. 117.

odpovídající dalšímu posunutí mezi +1,4 mm a +2 mm, tj. mezi polohou mezi středem cívky a pravým vinutím a polohou v pravém vinutí graf indukovaného napětí U klesá.

Přesnost měření indukovaného napětí U je nejvyšší v poloze armatury 17, 117 v cívce 18 . 118, kdy armatura 17,

117 není ovlivňována oscilacemi z generátoru 1 oscilací nebo kapalinou protékající měřícími trubicemi., která by proto měla být umístěna v poloze odpovídající posunutí kolem 0 mm. Posunutí, uskutečněné oscilující měřící trubicí 1, bude mít za následek, že armatura 17. 117 bude posunuta podél podélné osy do polohy kolem 2,5 mm. Optimální vzdálenost mezi vinutími je stanovena na základě testu.

Ve výše uvedeném popise je vynález popsán s odkazem na konkrétní vytvoření prútokoměru podle vynálezu. Mohou být

♦· ·· • * · · « · ·· ··· * · vytvořena i další vytvoření. Armatury 17. 117 mohou být připevněny na pouzdro a cívky na měřící trubice. Armatury 12, 117 mohou být také připevněny na první měřící trubici 1, a cívky 1S(??), Hfi. mohou být připevněny na druhou měřící trubici 1Q1. Jedna měřící trubice, např. první měřící trubice 1, může být připevněna na pouzdro 1, a druhá měřící trubice 1£1 může být připevněna v upevňovacích oblastech 11. 12. Měřící trubice 1, 101 mohou být ohnuty do smyček jiných tvarů, než jaký je použit v zobrazeném vytvoření.

Zastupuj e:

Dr. Miloš Všetečka v.r.

JUDr. Miloš Všetečka advokát

120 00 Praha 2, Hálkova 2

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Prútokoměr pro měření jak objemu tak i hustoty kapaliny protékající trubicemi na základě Coriolisova principu a vyvolávajícího v nich oscilace, přičemž uvedený prútokoměr zahrnuje vstup a výstup pro kapalinu, mezi nimiž je umístěna alespoň jedna měřící trubice, přičemž tato měřící trubice je vybavena senzory pro detekci pohybu v měřící trubici, tj . toku kapaliny měřící trubicí, přičemž uvedené senzory sestávají z alespoň jednoho magnetu připevněného k měřící trubici a alespoň jedné cívky připevněné k podpůrné desce cívky, vyznačující se tím, že alespoň jedna cívka zahrnuje alespoň jedno první vinutí a jedno druhé vinuti, že první vinutí· je vinuto v jednom směru kolem podélné osy, že druhé vinuté je vinuto ve druhém, vzhledem k prvnímu vinutí opačném, směru kolem podélné osy, že první vinutí a druhé vinutí jsou uspořádány k sobě navzájem axiálně podél podélné osy,· a že první vinutí je napojeno do série s druhým vinutím.
2. Prútokoměr podle nároku 1, vyznačující se tím, že prútokoměr zahrnuje dvě měřící trubice, že měřící trubice mají kruhový vnitřní průřez a že plocha vnitřního průřezu je menší než 10 mm², s výhodou menší než 3 mm².
3. Prútokoměr podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím, že alespoň jedna měřící trubice, s výhodou obě měřící trubice, mají tvar smyčky s v podstatě trojúhelníkovitým tvarem, s jednou stranou vedoucí z jednoho vrcholu u vstupu úhlopříčkou směrem vzhůru do druhého vrcholu, druhou stranou vedoucí z druhého vrcholu v podstatě

1672726(72726a) ·»«· ·· ··· • · · · • · ·· ·«· · · • · · vodorovně do třetího vrcholu, a třetí stranou vedoucí úhlopříčkou směrem dolu ze třetího vrcholu do prvního vrcholu.
4. Průtokoměr podle nároku 3, vyznačující se tím, že alespoň jedna měřící trubice je vybavena prvním magnetem, který je připevněn k první straně, a druhým magnetem, který je připevněn ke druhé straně, a třetím magnetem, který je připevněn ke třetí straně.
5. Průtokoměr podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že průtokoměr zahrnuje první měřící trubici a druhou měřící trubici, že alespoň jedna ze zmíněných cívek je připevněna k první měřící trubici, že alespoň jeden magnet je připevněn ke druhé měřící trubici, a že magnet na druhé měřící trubici vyčnívá směrem ven od druhé měřící trubice do cívky na první měřící trubici.
6. Průtokoměr podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že alespoň j edna cívka j e připevněna na rám průtokoměru, že alespoň jeden magnet je připevněn na měřící trubici, a že magnet na měřící trubici vyčnívá směrem ven od měřící trubice do cívky na rámu.
7. Průtokoměr podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že alespoň první magnet a druhý magnet jsou připevněny na rám průtokoměru, že alespoň první cívka je připevněna na první měřici trubici a druhá cívka je připevněna na druhou měřící trubici, že první magnet na rámu vyčnívá směrem ven od rámu do první cívky na první měřící trubici, a že druhý magnet na rámu vyčnívá směrem ven od

00* 0

0 0 rámu do druhé cívky na druhé měřící trubici.
8. Prútokoměr podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že prútokoměr zahrnuje první měřící trubici a druhou měřící trubici, že alespoň jedna první cívka a jedna druhá cívka jsou připevněny na rám průtokoměru, že alespoň jeden první magnet je připevněn na první měřící trubici, že alespoň jeden druhý magnet je připevněn na druhou měřící trubici, že první magnet na první měřící trubici vyčnívá směrem ven od první měřící trubice do první cívky na rámu, a že druhý magnet na druhé měřící trubici vyčnívá směrem ven od druhé měřící trubice do druhé cívky na rámu.
9. Prútokoměr podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň jedna cívka je kruhová cívka navinutá na tělo cívky, že alespoň jeden magnet má kruhový válcový tvar, a že magnet vyčnívá do cívky tím způsobem, že magnet je umístěn mezi první vinutí a druhé vinutí.
10. Prútokoměr podle nároku 9, vyznačující se tím , že tělo cívky zahrnuje válec s prvním čelním koncem a druhým čelním koncem, že alespoň první otočka a druhá otočka se nacházejí na povrchu válce kolem podélné osy, a že první otočka je posunuta vzhledem ke druhé otočce podél podélné osy.