CZ226199A3 - Způsob zlepšování využitelnosti a zpracovatelnosti guarového endospermu a tímto způsobem získané výrobky - Google Patents

Description

Způsob zlepšování využitelnosti a zpracovatelnosti guarového endospermu a tímto způsobem získané výrobky

Qblast_techniky

Vynález se týká způsobu zlepšování využitelnosti a zpracovatelnosti guarového endospermu a tímto způsobem získaných výrobků v podobě částic guarového endospermu /guarových odštěpků/ po explozi s amoniakem, guarové mouky a guaranového prášku.

Dosavadní_stav.techniky

Guarová kouká se používá v potravinářském průmyslu jako stabilizátor poživatelného ledu a některých měkkých sýrů, jako pojivo a zahušfovadlo omáček a podobných výrobků, jakož i v kosmetickém průmyslu. V technice se guarová mouka používá k apretaci a šlichtování textilií a jako zahušfovadlo textilních tiskařských past. Velké množství guarové mouky se rovněž používá v papírenském průmyslu jako přísada k holandrování při výrobě silnějších papírů.

Hlavní složkou guarové mouky je guaran. Guaran je galaktomanan, který sestává asi z 36 % hmot. D-galaktózy a ze 64 ·% hmot. manózy. Manózové jednotky jsou ve formě pyranózy spolu spojeny beta-1,4-glykozidicky do dlouhých hlavních řetězců, na kterých jsou fixovány alfa-l,6-glykozidickými vazbami galaktózové jednotky ve formě pyranózy. U guaranu nese každý druhý manéžový stavební kámen hlavního řetězce jednu postranní galaktózovou skupinu. Průměrná molekulová hmotnost guaranu je většinou značně vyšší než 200.000.

Guaran je obsažen v endospermu semene guarového bobu, Cyanopsis tetragonoloba, který je rozšířen v Indii a od r. 1944 se pěstuje v USA ve větším měřítku. Endosperm je zásobárnou živin pro vývoj klíčku při klíčení. Poněvadž je guar dvojděložná rostlina, jsou v každém semeni dvě půlky endospermu. Tyto půlky endospermu obklopují klíček, přičemž samy jsou obklopeny semennou slupkou, která má obvykle světlehnědou barvu. Vlastní endosperm sestává z bu• · ·· · ··· něčné vrstvy, aleuronu, a ze živné a zásobní látky, guaránu. Buňky aleuronové vrstvy obsahují množství aleuronových zrnek, tzn. zahuštěných bílkovinných vakuol. V aleuronových buňkách se při klíčení guarového semene syntetizují enzymy a ukládají se do endospermu, aby mobilizovaly rezervní látky. Obě převládající enzymové aktivity jsou aktivity alfa-galaktozidázy a beta-manázy.

Odstraňování slupky semene a klíčku se technicky realizuje mletím a mechanickým vytříděním. Při tom se využívá rozdílně tvrdosti součástí semene. Vícestupňové mletí a prosévání se často kombinuje s jinými technickými operacemi k rozdrcení semen a roztřídění součástí. Existují různé druhy mlýnů, které mohou být použity ve spojení s pražícími postupy nebo s úpravou semen vodou nebo kyselinou. Obzvláště je nutno dbát na to, aby se důkladné odstranily klíčky při použití pro potraviny. Vyčištěný endosperm se prodává pod označením ’'guarové odštěpky .Guarové odštěpky se obvykle melou na prášek, který je nazýván......

guarová mouka nebo prášková guarová guma. Obal endospermu guarových odštěpků, který obsahuje bílkoviny, se při tom neodstraňuje. Při některých způsobech použití jev guarové mouce na překážku podíl bílkovin dodávaný obalem, který obsahuje bílkoviny. Existuje tedy potřeba jednoduchého a účinného způsobu, kterým by bylo možno izolovat z guarových odštěpků guaran ve velmi čisté formě.

Mletí guarových odštěpků je kromě toho spojeno se značnými nároky na elektrickou energii. Podmínky mletí jsou navíc ovlivňovány viskozitou vodného roztoku guaranu, popřípadě jeho derivátů. Je tedy žádoucí, aby byl k dispozici způsob, při kterém by nebylo zapotřebí mletí guarových odštěpků.

Vodné roztoky guarové mouky, která je komerčně dostupná, jsou obvykle kalné. Zakalení je vyvoláváno především přítomností nerozpustných podílů endospermu. Deriváty připravené z guarové mouky obecně vykazují lepší rozpustnost a čirost roztoků. Zlepšená čirost je důsledkem derivatizace a solubilizace nerozpustných znečištěnin semene. Pro určité aplikace jsou však i vlastnosti derift ftft · • ftft · • ftft ftftft vatizované guarové mouky nevyhovující. Tak například vykazuje karboxymethylovaný guar relativně vysokou strukturní viskozitu, ale jen s mále zřejmým chováním neivtonské kapaliny při nízké střihové rychlosti. Při použití karboxymethylovaného guaru jako zahuštovadla při tisku textilu se objevuje u komerčních produktů špatná vymývatelnost. Příčina tkví pravděpodobně v nehomogenním rozdělení substituentů, která spočívá v tom, že se derivatizace provádějí heterogenní reakcí s guarovými odštěpky. Ani mletím na velmi malou velikost částic není možné tuto nevýhodu úplně odstranit. Existuje tedy potřeba takového guarového výrobku, který je dokonale rozpustný ve vodě, popřípadě který může být derivatizován homogenní reakcí.

Úkolem vynálezu je tedy předložení takových návrhů, kterými by bylo možno uspokojit výše zmíněné požadavky. Zejména je zapotřebí zlepšit využitelnost a zpracovatelnost částic guarcvého endospermu /guarových odštěpků/,rovněž i mletí na guarovou mouku. Navíc má být umožněno jednoduše a efektivně izolovat čistý guaran z guarových odštěpků tak, aby nebylo nutné mlít guarové odštěpky a tak, aby guaran byl dokonale rozpustný ve vodě a mohl být derivatizován homogenní reakcí.

Podstata_vynálezu

Podle nos ti vynálezu se tento úkol řeší a zpracovatelnosti guarového tice guarového endospermu /guarové způsobem zlepšování využ endospermu, při kterém itels e čás — odštěpky/ uvádějí do sty.

kapalným amoniakem při výchozím tlak a při teplotě nejméně asi amoniaku stačí přinejmenším ke tlaku vyšším než je atmosférický 25 °C, přičemž.množství kapalného zvlhčení povrchu částic guarového endospermu, a objem, který je k dispozici systému částice guarového endospermu/kapalný amoniak, se snížením tlaku nejméně asi o 0,5 MPa explozivně zvětší a tím se obal částic guarového endospermu roztrhne.

Ve spise 7í0 ^6/30411 je zveřejněn způsob aktivizace polysacharidů explozí s amoniakem. V jednom příkladu se guarová mouka zpracováβ ♦ • ·

- 4 vá s kapalným amoniakem a explozí.. Podle spisu AG 9 5/30411 není samozřejmé používat místo guarové mouky neporušené Částice guarového endospermu jako výchozí materiál.

Q guarového endospermu jako výchozího materiálu jde především o částice endospermu, které nejsou předem podstatně rozmělněny, tsn jde v podstatě o neporušené guarové odštěpky.

Při zpracovávání guarových odštěpku s kapalným amoniakem může kapalný amoniak pronikat do obalu obklopujícího guarové odštěpky a vniknout do polysacharidového jádra. Při následující explozi se rázem značně zvětší objem vniklého amoniaku. Plynný amoniak nemůže již dostatečně rychle uniknout obalem a roztrhne povrch guarových odštěpků. Guaran, který je obsažen v nativníchguarových odštěpcích je mikrokrystálický a má obvykle stupeň, krystalinity asi od 2C do 30 Působením kapalného amoniaku nastává alespoň částečné nabobtnání polysacharidové substance. Intermolekulární .vazby vodíkovými můstky mezi řetězci.molekul se uvolňují, poněvadž molekula amoniaku konkuruje hydroxylovým skupinám sousedních molekul. Při explozi se amoniak, který je mezi řetězci molekul, odpaří. Řetězce molekul, jejichž intermolekulární vazby vodíkovými můstky byly uvolněny, se od sebe odtrhnou. To umožňuje zpřístupnění oblastí, které jsou pro reagencie normálně jen obtížně dostupné. Zejména polysaoharidový podíl se explozí s amoniakem stane ve vodě rozpustným. Guaran v explodovaných guaroiých odštěpcích' již není krystalický, ale amorfní.

Když se v souvislosti se způsobem podle vynálezu mluví o explozivním' pak je tento pojem třepa chápat úzce. S výhodou probíhá explozivní zvětšení objemu za dobu kratší než 1 s, zejména kratší než 0,5 s. Exploze amoniaku při způsobu podle vynálezu může probíhat po dávkách nebo kontinuálně. Odštěpky guarcvého endospermu a kapalný amoniak se uváóějí do styku s výhodou v tlakovém zařízení a systém odštěpky guarováho endospermu/kapalný amoniak se uvolňuje převedením do explozního prostoru, který má proti tla kovému zařízení větší, objem. S výhodou je výchozí tlak v rozmezí asi od 0,5 až do 4,6 MPa a zejména v rozmezí asi, od 2,5 až do 3,0 • · ·· • · · — —

·· ·· • · · · • · · · · · • · · · ·

MPa. minimální pokles tlaku 0,5 MPa j-e kritický. Pokud je nižší pak se nedosáhne cíle vynálezu. Horní mezní hodnota asi 4-, 6 MPa nemá při překročení žádné dalekosáhlé výhody. Její nastavení je· podmíněno poměrně vysokými náklady na zařízení, takže další zvyšování nemá po praktických úvahách smysl. S uvedenými mezemi tlaků koreluje teplota asi od 25 až do 85 °C, popřípadě od 55 až do 65° C. S výhodou se výchozí tlak v systému odštěpky guarového endospermu/kapalný amoniak explozivně snižuje nejméně asi o 1 MPa a zejména asi o 5,0 MPa. S výhodou próoíhá exploze v explozním prostoru, ve kterém se udržuje vakuum.

Do tlakového zařízení se musí natlačit dostatečné množství amoniaku, aby za tlakových, resp. teplotních podmínek, potřebných podle vynálezu, byl k dispozici kapalný amoniak a aby byl smočen alespoň povrch odštěpků guaroveho endospermu. S výhodou připadá na 1 hmot. díl odštěpků guaroveho endospermu asi 1 hmot. díl kapalného amoniaku, zejména nejméně asi 2 hmot. díly a s obzvláštní výhodou asi 5 až 10 hmot. dílů kapalného amoniaku.

Stupeň exploze amoniaku při způsobu podle vynálezu se může provádět bul diskontinuálne nebe kontinuálně. Při diskontinuálním provedení způsobu má aparatura v podstatě tlakovou nádrž, která se může plnit zpracovávaným materiálem, a k té je přes ventil připojena záchytná nebo expanzní nádrž. Zde je nutno dbát na to, aby ventil měl při otevření velký světlý otvor, aby v průběhu exploze neucpávaly odštěpky guaroveho endospermu otvor a neunikal pouze amoniak. Expanzní nádrž má ve srovnání s tlakovou nádrží mnohonásobně větší objem, například objem.tlakové nádrže činí i litr a objem expanzní nádrže 50 litrů. Tlaková nádrž je spojena s přívodem amoniaku, popřípadě s přiřazeným zařízením pro zvyšování tlaku. K dalšímu zvyšování tlaku může být kromě toho přidáno vedení pro inertní plyny, například dusík.

Při kontinuálním způsobu by oostup mohl být prováděn s použitím trubkového nebo válcového tlakuvzdorného reaktoru, ve kterém nastává kontakt odštěpků guarového endospermu s kapalným amoniakem ve válci reaktoru a impregnovaný materiál se pomocí dopravního

- Ο • · 44

4444 444 ·· ·· ·* > · · * * ^# !

• ···· · · ·_Α1

I 4 4 4 4 4 4 4 ··· ·· .sportuje v codobezátky reaktorem a periodicky se vynáší ventilem nebo vhodným systémem tlakových propustí do záchytného prostoru.

Doba kontaktu kapalného amoniaku s odštěpky guarcvého endospermu není kritická. S výhodou činí přinejmenším asi 1 min, zpravidla 4 až 8 min nebo více. Fo explozi obsahuje získaný materiál obvykle méně než asi 2 / hmot. amoniaku. Zbytkový obsah amoniaku není pro další postup kritický.

První výhodné zdokonalení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se materiál po explozi s amoniakem extrahuje extrakčním činidlem, takže guaran přejde převážně do roztoku a obaly endos permy, zůstanou v podstatě nerozpuštěny, oddělí se a z roztoku guaranu se popřípadě získává guaran.

Výhodná extrakční Činidla pro extrakci materiálu po explozi s amoniakem jsou vodná media, zejména voda, popři pádě,jiná rozpouštědla se srovnatelnými rozpouštěcími vlastnostmi. Při extrakci materiálu po explozi s amoniakem, například vedou, se rozpouští polysacharidový podíl guarových odštěpků ochotně, zatímco obaly odštěpků zůstanou nerozpuštěny a mohou se oddělit obvyklými technikami, například filtrací nebo odstředěním. Explodovaný materiál se extrahuje extrakčním činidlem s výhodou při teplotě asi od 25 až do 95 °C.

Vodný roztok guaranu jako takový lze použít například k derivatizacím v homogenní vodné fázi nebo vysušit obvyklými postupy, K vysušení je vhodné především rozprašovací sušení nebo sušení v bubnu. Získaný prásek je ve vodě výborně rozpustný za tvorby velmi čirých roztoků.

Způsobem podle vynálezu se tedy získává guaran jako vodný roztok, popřípadě jako prášek s vynikající rozpustností ve vodě, takže pro vytvoření rozpustnosti ve vodě není již zapotřebí nějaká dalekosáhlá derivatizace. Pokud je to v některých případech žádoucí, posky• 4 • · 4

4444 »44 * * > 4 4 » · 444 » 4 4 » 4 4

4

1

4 4 4 tuje derivatizace guaranu, získaného podle vynálezu, produkty s překvapivé lepšími vlastnostmi, poněvadž díky zlepšené přístupnosti pro derivatizační reakce se získávají více homogenní produkty derivatizace. Jejich příprava je možná s menší spotřebou chemikálií a s nižším výskytem vedlejších produktů. Homogenita rozdělení substituentů je přitom vyšší. Při způsobu podle vynálezu netrpí guaran odbouráváním produktů derivatizace, které by stálo za zmínku. Rentgenovými spektry bylo možno dokázat, že původně alespoň částečně krystalický guaran je nyní amorfní. Molekulová hmotnost je zřetelně nižší než molekulová hmotnost výchozího materiálu. Jako rámec pro guaran, který se získává podle vynálezu extrakcí guarových odštěpků po explozi s amoniakem, lze pokládat molekulovou hmotnosti asi od 1,5 až do 2,5 milionů,zejména asi od

1,8 až do 2,2 milionů. Podíl guaranových odštěpků po explozi s amoniakem podle vynálezu ve frakci rozpustné ve vodě je v rozmezí asi od 53 až do 59 % hmot. , zejména v rozmezí asi od 56 až do 66 hmot. Když se guarové odštěpky získané podle vynálezu po explozi s amoniakem podrobí obvyklému mletí na velikost částic o něco větší než asi 100 ýim, tak to potom vede k dalšímu snížení molekulové hmotnosti guaranu v umletém materiálu. Zde vycházejí hodnoty molekulové hmotnosti asi od 1,4 až do,1,65 milionů, zatímco podíl rozpustný ve vodě činí asi 65 až 77 % h^nt,

Když se posléze guarové odštěpky vysuší a potom rozemelou na velikost částic asi ICO μη, pak se projeví mimořádně silný pokles molekulové hmotnosti guaranu. V těchto případech má guaran molekulovou hmotnost v rozmezí asi od 450.0C0 až do 900.000, přičemž podíl rozpustný ve vodě je v rozmezí asi od 71 až do 85 hmot.

Guarové odštěpky získané podle vynálezu, resp. po explozi s amoniakem, lze navíc charakterizovat takto ; mají obal roztržený explozí s amoniakem. Tento obal zůstává po explozi s amoniakem v podstatě chemicky nezměněn. Guaran, který je obsažen v guarových odštěpcích nebo který je z nich získáván, má vyšší aktivitu při chemických reakcích, tak například při etherifikaci /karboxymethylaci/, zejména pak při silylaci. Guaran, který je ještě obsažen, je porézní a amorfní, pórovitost lze popsat takto: exploze

- 8 • · • · ···· ··· ·· ·< ·· ·*

I · · * · · · » ···· · · · • · · · * ··· ··· • · · · · · ·· ·· ·· ·'· s amoniakem vytváří v guarových odštěpcích vakuoly /dutiny/ uvnitř odštěpků, které působením unikajícího plynného amoniaku jsou s povrchem spojeny kanálky. Ve sbobtnalém stavu jsou odštěpky nabobtnány až na trojnásobek svého objemu. Porcvitost lze dokázat elektronovou rastrovou mikroskopií. Molekulová hmotnost je v rámci, který je uveden, výše. Podíl rozpustný ve vodě, který se v podstatě vztahuje na guaran, byl výše rovněž rámcově charakterizován. Navíc se ukázalo, že bobtnavost guarových odštěpxů po explozi s amoniakem při srovnání s neexploáovanými nativními materiály silně vzrůstá, což platí též pro nejrůznější media, například pro vodu nebo směs ' 'voda a soda'' přiteplotě místnosti nebo také při zvýšených teplotách. Při měřeních při teplotě 23 °C ve vodném prostředí se ukázalo, že podle vynálezu získané odštěpky mely téměř o ICO větší bobtnavost než nativní srovnávací produkty po době bobtnání 60 min. U předpokládaného objemu bobtnání to znamená, že se toho dosáhne u guarových odštěpků podle vynálezu za poloviční dobu. Když v ojedinělých případech, se zřetelem k určitým aplikacím guaranu, nestačí sušení k odstranění zbytkového amoniaku, pak lze tento zbytkový amoniak dalekosáhle a dostatečně odstranit tak, že se provede výměna například s isopropylalkoholem. Dále se ukázalo, že guarové odštěpky po explozi s amoniakem mají méně těkavého podílu než srovnávací odštěpky. Navíc je čirost roztoku guarových odštěpků po explozi s amoniakem nepatrně vyšší než čirost srovnávacích odštěpků. Podle zlepšené transparence se lze domnívat, že guarové odštěpky po explozi s amoniakem obsahují méně látek nerozpustných ve vodě.

Další zdokonalení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že při explozi s amoniakem, použité podle vynálezu, se získané explodované guarové odštěpky běžným způsobem melou na guarovou mouku.

Zde se obvykle dává přednost tomu, že se v příběhu mletí přidává voda. Pokud by v některém případě neměla být při mletí přítomna voda, potom se před mletí zařadí sušení.

Následující příklady provedení vynález blíže ilustrují.

- Μ ·>» ·· ·· ·· • · · · · · · • · · · · · ♦ · ·

Příklady ΟχθΖθίήθϋ-ί

Příklad 1

300 £ komerčně dostupných guarových odštěpků se umístí do autoklávu s objemem 1 litr, s dvojitou stěnou na ohřívání parou. Potom se přes ventil vtlačí do autoklávu 500 g kapalného amoniaku. Dodatečným parním ohřevem se teplota zvýší na 66 C. Při tom se uvnitř autoklávu ustaví tlak a^si 2 MPa. Systém se za těchto podmínek udržuje po dobu 60 s. Potom se otevřením ventilu /průměr otvoru 4 cm/ v systému naráz úplně uvolní tlak do záchytné nádrže s objemem 30 litrů. Obsah amoniaku v produktu přetlačeném do záchytné nádrže je asi 0,8 %> hmot., vztaženo na guar.

Sxploze amoniaku způsobí roztržení povrchu odštěpků, zatímco u nezpracovaných odštěpků zůstává povrch hladký a uzavřený.

Příklad 2 g guarových odštěpků se po explozi s amoniakem umístí do temperované nádoby s dvojitým pláštěm, která obsahuje 152 g vody s teplotou 50 °C. Nádoba je opatřena míchadlem /Heidolph 3ZP2101 elektronioký pohon/, které umožňuje sledovat točivý moment míchané hmoty. Použité míchadlo je ploché míchadlo, pracuje se při 250 ot/min. Průběh točivého momentu odpovídá odporu, který klade vodný roztok míchadlu a tím i viskozitě vodného roztoku. Viskozita závisí na množství -rozpuštěného guaranu a stoupá se zvyšující se koncentrací tohoto biopolymeru. Fo 2,5 h dosáhne průběh točivého momentu roviny. Z toho lze usuzovat, že je rozpouštění ukončeno. Při vizuálním pozorování je možno rozeznat nerozpuštěné částice /obal endospermu/, které oo zastavení míchadla klesají na dno aparatury. Získaný roztok je čirý a může být dekantován.

Při srovnávacích pokusech se nezpracované guarové odštěpky /komerč ní forma/ míchají ve vodě za stejných podmínek a sleduje se průběh točivého momentu. Dále se nezpracované odštěpky míchají ve 4% vodném amoniaku při teplotě 25 °C. Průběžně se sleduje okamži- 10 ···· ··· tý točivý moment. Při srovnávacích pokusech se viskczita pozorovatelně nezvyšuje. To naznačuje, že se guaran z nezpracovaných guarových odštěpků vuoec nerozpouští.

Rozsáhlá stanovení prokazují toto: analýzou gelovou chromatografií lze zjistit, že guarové odštěpky po explozi s amoniakem obsahují guaran s molekulovou hmotností 1,996.000 a 61 % hmot. podílu rozpustného ve vodě. Odpovídající hodnoty u srovnávacích odštěpků udávají molekulovou hmotnost 278.9C0 a 51 > hmot. rozpustného podílu.

Příklad 3

Má být zjištěn vliv mletí a popřípadě předcházejícího sušení na molekulovou hmotnost guaranu v získané guaranové mouce, jakož i podíl frakce rozpustné ve vodě. Proto se použij,í jednak nativní guarové odštěpky, jednak guarové odštěpky po explozi s amoniakem podle příkladu 2. V jednom případě se mele pouze do střední velikosti průměru částic větší než ICO Jam. To se,provádí v tzv. kryo-mlýně za šetrných podmínek a také za přídavku kapalného dusíku. Navíc se provede pokus, při kterém se mletí provádí do střední velikosti částic asi 100 _;um, přičemž se suší ve vakuové sušárně přes noc při teplotě 40 °C. Získají se údaje, které jsou patrny z následující tabulky:

i	nativní gua	r. odštěpky	odštěpky po explozi
	molekulová hmotnost	frakce rozpustná ve vodě	'molekulová hmotnost	1 1 frakce rozpustná ve vodě
guar.odštěpky	2,789.00	51 %	1,996.000	61 %
guar.odštěpky oo mletí i/	1,720.000	60 %	1,510.00	71 >
gu^r. odštěpky po sušení a mletí 2/	1,129.000	66 %	577.400	78 %

• 9 · 99 9« 99 99

999 9 · · · ·9 9 • · · 9 999 9 99 9 • 9 99 99 99 999999

Poznámkyi

Provádí se šetrné kryomletí za přídavku kapalného dusíku do průměru částic většího než ICO /ím.

Zde se nejdříve provádí sušení ve vakuu při teplotě 40 °C přes noc. Následuje šetrné kryomletí za přídavku kapalného dusíku do průměrné velikosti částic ICO pna.

?.pámysloyá _využitelnost

Vynález se týká významného zlepšení využití guarových odštěpků, a to explozí s kapalným amoniakem, čímž vznikne v podstatě nový materiál, který poskytne jednak mouky nových vlastností, jednak surovinu pro hospodárnější získávání polysacharidů guaranu.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zlepšování využitelnosti a zpracovatelnosti guarovéh.o endosperau, při kterém se částice guarového endospermu /guarové odštěpky/ uvádějí do styku s kapalným amoniakem při výchozím tlaku vyšším než je atmosférický tlak a při teplotě nejméně asi 25 °C, přičemž množství kapalného amoniaku stačí přinejmenším ke zvlhčení povrchu částic guarového endospermu, a objem, který je k dispozici systému částice guarového endospermu/kapalný amoniak, se snížením tlaku nejméně asi o 0,5 MPa explozivně zvětší a tím se obal částic guarového endospermu roztrhne.
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se explozivní zvětšení objemu provádí v průběhu doby kratší než 1 s.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že se částice guarového endospermu a kapalný amoniak uvádějí do styku v tlakovém zařízení a systém částice guarového endospermu/kapalný amoniak se uvolní převedením do prostoru pro explozi, který má větší objem než tlakové zařízení.
4. 4. Způsob podle alespoň některého z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že se výchozí tlak nastavuje v rozmezí asi od 0,5 as do 4,6 MPa.
5. 5. Způsob podle nároku 3 nebo 4,vyznačující se t í m , že se teplota v tlakovém zařízení před explozivním zvětšením objemu nastavuje v rozmezí asi od 25 až do 85 °C.
6. 6. Způsob podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že· se výchozí tlak explozivně snižuje nejméně asi o 1 MPa.
7. 7. Způsob podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vy-13 ·* • · ·

   - .· • ·® · · ·· ·· • · • · · · značující se ΐ ί m , že se na 1 hmot. díl částic guarového endospermu používá nejméně 1 hmot. díl kapalného amoniaku.
8. 8. Způsob podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se explodovaný materiál uvádí do styku s extrakčním činidlem, takže guaran v podstatě přejde do roztoku a slupky endospermu zůstanou v podstatě nerozpuštěny, obaly endospermu se oddělí a popřípadě se z roztoku guaranu získává guaran.
9. 9. Způsob podle nároku 8,vyznačující setím, že se používá vodné extrakční činidlo, zejména voda.
10. 10. Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se ΐ í m , že se explodovaný materiál extrahuje extračním činidlem při teplotě asi od 25 až do 95 C.
11. 11. Způsob podle některého z nároků 8 až 10, vyznačuj í c í se t í m , že se obaly endospermu oddělují filtrací nebo odstřelováním.
12. 12. Způsob podle některého z nároků 8 až 11, v yznačují cí se tím, že se guaran získává rozprašovacím sušením.
13. 13. Guaranový prášek,¹ který lze získávat způsobem podle některerého z nároků 8 až 12.
14. 14. Způsob podle nároku 1,vy značující se tím, že se materiál po explozi s amoniakem semílá na guarovou mouku.
15. 15. Částice guarového endospermu /guarové odštěpky/ po explozi s amoniakem, které lze získat způsobem podle alespoň jednoho z nároků 1 až 7.
16. 16. G-uarová mouka, která se získává způsobem podle nároku 14.