CZ218592A3 - Nosné lože k uložení spojek kabelů s optickými vlákny - Google Patents

Abstract

Nosné lože (222) k uložení spojek kabelů (662) s optickými vlákny pro dosažení vhodného přístupu pro působení na kabelové spojky a pro jejich spolehlivé skladování, obsahuje plochou roztažnou spodní stěnu (224) a vzpřímenou svislou obvodovou stěnu (238), vystupující ze spodní stěny (224) v místě uvnitř od jejích vnějších okrajů. Obvodová stěna (238)je vytvořena s otvorem (242) pro průchod kabelů (662) s optickými vlákny oblastí, obklopenou obvodovou stěnou (238), uvnitř této oblasti je umístěn útvar pro uložení spojkového držáku (252) pro kabely (662) s optickými vlákny.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nosného uspořádání pro kabely s optickými vlákny a zejména se týká nových ukládacícn-ja rozváděčích rámových soustav pro optická vlákna, jež mají sestavy skříni pro uložení kabelu s optickým vláknem takovým způsobem, který chrání kabely před nešetrným zacházením a současně umožňuje, aby velký počet takových kabelů byl snadno přístupný pro jejich spojuvání, stykování a ukládání v zásobě.

Oosavadní stav techniky

Oe známu konstruovat rozváděči rámy pro optická vlákna tak, že se uvnitř nastohovaných krabicovitých skříní umístí kabelové konektory, spojovací nosiče kabelů¹ a zásobní cívky pro kabely, a že se kabely s optickými vlákny zavádějí mezi svrchní nosnou soustavu kabelů a skříně. Oe také známo umístit kabelové konektory, spojovací nosiče kabelů á zásobní cívky pro kabely v přihrádkách, které jsou otáčivě uloženy ve skříních pro vykyvování z uzavřené polohy ve skříni do přístupné polohy v podstatě vně skříně. Oednotlivá vykyvovatelná skříň může být opatřena kabelovými konektory, spojovacími nosiči kabelů a zásobními cívkami pro kabely nebo může být opatřena pouze jedním nebo dvěma z uvedených různých typů ústrojí pro manipulaci s kabely. Příklady takových uspořádání jsou popsány v US patentových spisech č. 4 765 710,

792 203 a 4 824 196.

S manipulováním s kabely s optickými vlákny jsou spojeny určité problémy. Především je důležité, aby;byly vhodněpodepřeny, popřípaděčuloženy při jejich průběhu po předem určených drahách, a aby byly chráněny před ostrými ohyby; jinak totiž budou sníženy jejich schopnosti pro přenos signálů. Za druhé se kabelúts optickými vlákny používá ve velmi zhuštěných ukolích, jako jsou telefonní ústředny a z toho důvodu se musí s velkým počtem kabelů manipulovat v prosteru co nejmenším, Jelikož zařízení, která používají kabelů s optickými vlákny, se často mění a rozšiřují, je za třetí zapotřebí,-, aby instalace, kde jsou kabely umístěny, byla sama schopná přizpůsobení.

Podstata vynálezu

V jednum z jeho aspektů vynález vytváří novou přizpůsobivou ukládací soustavu pro kabely s optickými vlákny, jakož i nové členy této soustavy, jež umožňují modifikaci a protažení tak, že kabely, které již v soustavě jsou, nebo nové kabely mohou být směrovány k existujícím nebo přídavným celkům, aniž by narušily jiné kabely v ukládací soustavě.

Nová ukládací soustava sestává z většího počtu žlabovitých členů,z nichž každý má plochou spodní stěnu, z jejichž protilehlých bočních okrajů probíhají vhůru postranní stěny. Každý žlabovitý člen je na jeho koncích otevřen a průřez každého žlabovitého členu lícuje na přilehlý žlabovitý člen. Poblíže konců každého žlabovitého členu jsou vytvořeny konektory pro jejich spojení koncem ke konci přilehlého žlabovitého členu za vytvoření souvislého nosiče pro kabely s optickými vlákny, v nich uložené. Nejméně jeden žlabovitý člen má stěhujs částí, která je od odstátní boční stěny odstranitelná nezávisle na konektorech.

Podle jiného aspektu vynálezu je vytvořena nová žlabovitá konstrukce, jak shora popsáno, pro užití v soustavě pro ukládání optických vláken.

Podle dalšího aspektu vynálezu je také vytvořena nová přizpůsobivá skříň pro použití v rámové soustavě pro rozvádění optických vláken. Tato nová skříň sestává z krabicovitého členu, otevřeného na jeho přední straně, a z většího počtu přihrádek, v tomto členu navršených a uložených s možností individuálního pohybu otevřeným předkem z uzavřené polohy uvnitř členu do přístupné polohy v podstatě vně tohoto členu. Každá z přihrádek má v podstatě stejnou konfiguraci a každá přihrádka má ústrojí pro odnímatelné připevnění různých odlišných typů nosičů kabelů s optickými vlákny k přihrádce.

V jiném aspektu vytváří vynález novou nosnou soustavu pro kabely s optickými vlákny, kterážto soustava sestává ze skříně krabicovité konstrukce a otevřené na přední straně, a z přihrádky uložené na skříni otáčivě kolem osy, probí hájící podél jedné strany čela skříně a to za účelem pohybu z uzavřené polohy uvnitř skříně do přístupné polohy v podstatě úplně vně skříně. Skříň je vytvořena s otvotem pro ka bel s optickými vlákny, umístěnými v podstatě diagonálně napříč skříně od osy otáčení přihrádky. Kabel dosedá na přiM hrádku v místě, které při zavřené poloze přihrádky je dále od předku skříně než čára, probíhající od osy otáčení přihrádky k otvoru pro kabel s optickými vlákny. Když kabel s optickým vláknem prochází na přihrádce kolem strany dosedá čího místa á od něho probíhá přímo k otvoru pro kabel s optickými vlákny ve skříni, odvíjí se kabel s optickými vlákny samočinně od dosedacího místa a na ně se navíjí , když se přihrádka otáčí k její přístupné poloze a nazpět do její uza vřené polohy. Takto je kabel s optickými vlákny držen v pod* siatěírovné čáře mezi místem dosednutí a otvorem a nemůže se ohýbat nekontrolovatelným způsobem.

Vynález vytváří podle svého dalšího aspektu novou rozváděči soustavu pro kabely s optickými vlákny, která sestává z většího počtu skčíní pro kabely s optickými vlákny, uspořádaných stohově ve sloupci a z prvního a druhého kabelového vedení, která probíhají svisle podél protilehlých stran.Stohovaného sloupce. Nejména jedna ze skříní obsahuje otvory pro vstup avýstup kabelu s optickými vlákny, a to na protilehlých stranách. První kabel s optickými vlákny probíhá z prvního svislého kabelového vedení do vstuního otvoru na jedné straně skříně a druhý kabel s optickým vláknem peobíhá z výstupního otvoru na druhé straně skříně do druhého svislého kabelového vedení.

Podle dalšího aspektu vynálzu vytváří novou soustavu pro rozvádění kabelů s optickými vlákny, která sestává z většího počtu skříní pro kabely s optickými vlákny, kteréžto skříně jsou uspořádány ve stohu. První a druhé svislá kabelová vedení probíhají svisle podél protilehlých stran stohového sloupce skříní. Nejméně jedna ze skříní obsahuje na protějších stranách vstupní a výstupní utvoř pro kabel s optickými vlákny. Podél stahbvěhocuspořádání skříní je umístěno vodorovné vedení pro kabel s optickými vlákny. Mezi horními konci svislých kabelových vedení a vodorovným vedením kabelu s optickými vlákny probíhá mezilehlý vodič ··kabelu s optickými vlákny. První kabel s optickými vlákny prochází od vodorovného kabelového vedení a přiřazeným mezilehlým kabelovým vodičem a jedním ze svislých kabelových vedení do vstupního otvoru pro kabel v jedné ze skříní a druhý kabel s optickými vlákny prochází z výstupního otvoru pro kabel v nejméně jedné ze skříní a druhým svislým kabelovým vedením do vodorovného kabelového vedení.

Podle ještě dalšího aspektu vytváří vynález novou rozváděči soustavu pro kabely s optickými vlákny, která sestává z velkého počtu skříní pro kabely s optickými vlákny, kteréžto skříně jsou uspořádány ‘ve dvou sousedících stohových útvarech. První a druhé svislé kabelové vedení jsou uspořádána tak, že probíhají svisle podél vnějších stran skříní poblíže jejich předních stran. Třetí svislé kabelové vedení je uspořádáno svisle podél vzájemně sousedících stran skříní poblíže jejich zadní části. Nejméně jedna ze skříní obsahuje otvory pro vstup a výstup kabelu s optickými vlákny, a to ha svých protilehlých stranách. Kabely s optickými vlákny procházejí od třetího svislého kabelového vedení k alespoň jedné ze skříní v každém stohovém útvaru a další kabely s optickými vlákny procházejí z jedné skříně v každém útvaru do prvního, popřípadě druhého svislého kabelového vedení.

Podle ještě dalšího aspektu vytváří vynález novou přihrádku pro uložení spojů kabelů s optickými vlákny.

Tato nová přihrádka sestává z ploché roztažné spodní stěny a z přímé svislé obvodové stěny probíhající vzhůru od spodní stěny v místě uvnitř jejích vnějších okrajů. Obvodová stěna je vytvořena s otvorem, aby kabely s optickými vlákny mohly procházet oblastí, touto stěnou obklopenou, a uvnitř uzavřené oblasti je umístěn držák pro uložení stykového místa kabelu s optickými vlákny .

Popis výkresů

Obr. 1 je šikmý průmět ukládacíno a nosného zařízení pro rozvádění optických vláken jako jedno provedení vynálezu.

Obr. 2 je pohled na svislý nárys zařízení podle obr.l.

Obr. 3 je zvětšený pohled v průřezu podle čáry 3-3 na obr. 2.

Obr. 4 je zvětšený pohled na průřez podle čáry 4-4 na obr. 2.

Obr. 5 je pohled v nárysu, jak je naznačeno čarou 5-5 najobr. 4.

Obr. 6 je pohled v nárysu, jak je na obr. 5 naznačeno čarou 6-6.

Obr. 7 je šikmý průmět zařízení pro rozvádění opticIkých vláken podle obr. 4.

Obr. 8 je rozložený šikmý průmět zařízení pro uspořádání optických vláken podle vynálezu.

Obr. 9 je pohled podobný jako obr. 8, avšak znázorňující sestavení členů zařízení pro uspořádání optických vláken.

Obr. 10 je pohled na rozležený šikmý průmět znázorňnuji cí konstrukci a sestavení nosného členu pro kabel s optickým vláknem, tvořícího jednu část ukládacího uspořádání podle obr. 8 a 9.

Obr. 11 je pohled na rozložený šikmý průmět krycího a nusnéhu uspořádání použitého v ukládací soustavě pro rozvod optických vláken podle vynálezu.

Obr. 12 je pohled podobný k obr. 11, avšak ukazuje sestavení : krycíhu a nosného uspořádání.

Obr. 13 je pohled na rozložený šikmý průmět sestavy šiřině a přihrádky, jež může být použita v rámové ukládací soustavě pro rozvádění optických vláken podle obr. 1, jakož i na členy pro přizpůsobení přihrádky jako konektorové přihrádky.

Obr. 14 je pohled podobný jako obr. 13, avšak znázorňuje přihrádku v uzavřené poloze uvnitř skříně.

Obr. 15 je pohled shora na skříň a přihrádku podle obr. 13, přičemž je v nich umístěn kabel s optickým vláknem.

Obr. 16 je pohled na šikmý průmět skříně a přihrádky podle obr. 15, přičemž je přihrádka úplně vytočena-do její přístupové polohy.

Obr. 17 je pohled podobný jako na obr. 15, avšak znázorňaje'skříň v uspořádání se členy pro její přizpůsobení na zásobní skříň pro uložení kabelů s optickým vláknem.

Obr. 10 je pohled podobný jako na obr. 15, avšak znázorňnuje přihrádku se členy pro její přizpůsobení na zásobní přihrádku pro kabely s optickým vláknem.

Obr. 19 je pohled podobný jako na obr. 15, avšak znázorňuje přihrádku se členy pro její přizpůsobení k užití jako spojovací nosič pro kabely s optickým vláknem.

Obr. 20 je podobný pohled jako obr. 19, avšak přihrádka je vykývnuta do její přístupové polohy.

Obr. 21 je pohled na šikmý průmět podobný jako obr. 16, avšak znázorňnuje přihrádku se členy pru její přizpůsobení k užití jaku spujuvací nosič kabelu s optickým vláknem, a dále znázorňnuje způsob, jakým se spojovací nosič kabelu z přihrádky odstraní k pozměnění spojení kabelu.

Obr. 22 je zvětšený částečný pohled na půdorys spojovacího držáku pro optická vlákna použitého v přihrádce ne obr. 19 - 21.

Obr.23 je zvětšený pohled podle čáry 23-23 na obr. 22.

Obr. 24 je půdorys vnitřku skříně vybavené ukládacím a spojovacím uspořádáním pro kabely s optickým vláknem, přičemž není použito otáčivé přihrádky.

Obr. 25 je pohled v nárysu na skříň podle obr.,24.

Obr. 26 znázorňuje v bočním řezu konstrukci kabelu pro přívod optického vlákna, která obsluhuje kabely s optickým vláknem a jejich podskupiny, a která může být upravena v rámových systémech pro ukládání a rozvádění kabelů s optickými vlákny podle vynálezu.

Obr. 27 je pohled na zvětšený částečný průřez podle čáry 27-27 na obr. 15.

Obr. 28 znázorňuje ve schematickém šikmém průmětu obvod optického vlákna, jehož lze užít v rozváděcím rámovém systému pudle vynálezu.

V dalším budou podrobněji popsána výhodná provedení vynálezu.

Na obr. 1 je znázorněna ukládací soustava 30 pro optická vlákna a rozváděcíá rámová soustava 32 toho typu, jehož lze použít v telefonních centrálách. Ukládací soustava30 je složena ze žlabovitých nosných členů, ve kterých jsou uloženy neznázoměné kabely s optickými vlákny. Rozváděči rámová soustava 32 je uložena pou ukládací soutavou a obsahuje skupiny svisle umístěných popřípadě stohovaných skříní 34 pudpíraných od sebe oddcálenými a svisle probíhajícími rámovými členy 36, Jak bude podrobněji popsáno níže, obsahují skříně 34 pomůcky pro spojování, stykování a vkládání kabelů s optickými vlákny. Kabely s optickými vlákny probíhají k neznázorněným odlehlým celkům a od nich, jako jsou vnější provozovny, účastnické linky, atd. a jsou neseny a směrovány ukládací soustavou 30 k místům ležícím nad rozváděči rámovou soustavou 32 jakož i k místům na jinými rozváděcími rámovými soustavami. Kabely optických vláken jsou pak vedeny mezilehlý mi kabelovými vodiči 38 ke svislým kabelovým vedením £0, které probíhá podél stran skříní 34; odtud pak kabely optických vláken přicházejí do skříní 34 a ve z těchto skříní.

Ukládací soustava 30 je provedena ze žlabovitých členů 42, jež mají plochou spodní stěnu 44 a postranní stěny 46, vybíhající vzhůru od bočních okrajů spodní stěny. Členy 42 jsou na svých koncích otevřeny a jejich konce k sobě lícují ža vytváření spojitého nosného žlabu. Vhodný tvar nosného Žlabu iUkládací soustavy je určen podle specifické aplikace a fyzického rozmístění provozovny nebo jiného místa, kde má být soustavY použito. Je zapotřebí, aby pro kabely byla vytvořena dobrá spodní podpěra a aby všechny změny ve směru kabelů byly sdostatek mírné, aby se zabránilo škodlivému ohnu tí kabelů. Jak je patrno, obsahují různé žlabovité členy 42 jak svislé tak i vodorovné ohyby a některé z těchto členů jsou vytvořeny do tvaru T, aby umožnily přechod různých kabelů s optickými vlákny k těm úsekům ukládací soustavy, které probíhají nad rozváděči rámovou soustavou, jako jsou rozváděči rámové soustavy 32 a 33m znázurněné na obr. 2. Je také třeba poznamenat, že mezilehlé kabelové vodiče 38 předbíhají dolů od spodních stěn různých žlabovitých členů.

Jak je znázorněno na obr. 2, je úložná soustava 30 nesena svislými nosnými tyčemi 48, které probíhají dolů od stropu 58. Oolní konce nosných tyčí 43 procházejí ' příčnými trámci 52, které zase probíhají pod spodními stěnami 44 různých žlabovitých členů 42. Oolní konce nosných tyčí £3 jšeui opatřeny závitem a přidržovány k příčným trámcům 52 závitovými svěrami 54.

t &

Dolní konce svisle probíhajících členů 36 jsou podepřeny na podlaze 56. Horní nosné členy 58 probíhají od horních částí rámových členů 36 pro vytvoření přídavné podpěry pro ukládací systém 30.

Jak je patrno z obr, 4 a 2, jsou skříně 34 umístěny mezi přilehlými svisle probíhajícími rámovými členy 36 a jsou jimi podpírány. Jak je znázorněno na obr. 3, mohou být skříně 34 uspořádány ve dvou sousedních sloupcích mezi přilehlými rámovými členy 36, nebo podle jiného řešení, znázorněného na obr. 4, mohou být skříně 34 umístěny v jediném sloup ci mezi sousedními, svisle probíhajícími rámovými členy 36.

V obou případech jsou k rámovým členům 36 a ke skříním £0 přišroubovány úhelníkové konsoly 60 pro přimontování skříní k rámovým členům. V případě sousedních sloupců skříní, jak je znázorněno na obr., 3, probíhají mezi sousedními sloupci skříní 34 mezilehlé svislé rámové členy 62 a skříně jsou jed nnotlivě přišroubovány k těmto mezilehlým rámovým členům. Svisle probíhající rámové členy 36 mají průřez v podobě písmena U; a svislá kabelová vedení 40, která jsou rozestavená po délce svislých rámových členů mezi sousedními svisle oddálenými skříněmi 34, jsou připojena k přírubovým částem rámových členů. Je patrno, že při uspořádání skříní ve dvojitém sloupci podle obr. 3 jsou svislá kabelová vedení 40 umístěna na opačných stranách každého ze svislých rámových členů 36, takže probíhají podél přední a zadní vnější hrany skříní 34, Mezilehlá svislá kabelová vedení 64 probíhají mezi sousedními skupinami skříní 34 podél jejich zadních hran a tato mezilehlá svislá kabelová vedení jsou našroubována na mezilehlé svislé rámové členy 62. U uspořádání skříní v jediném sloupci podle obr. 4 jsou·svislá kabelová vedení 40 uspořádána podobným způsobem jako na obr. 3 až na to, že nejsou upravena žádná mezilehlá kabelová vedení.

Obr. 5/ 6 znázorňují pohled ze zadu, popřípadě boční pohled na rozváděoí rámovou soustavu 32. Jak je znázorněno na obr. 5, zakřivují se přívodní kabely 66 optických vláken, probíhající podél ukládací soustavy 30 od vnějšího zařízení stanice a k němu', dolů podél mezilehlých kabelovodičů 38 ke kabelovýrnnsvorkám 63 na horním konci rozváděči rámové soustavy 32, kde jsou na místě upnuty.

Obr.16 znázorňnuje typickou konstrukci přívodního kabelu s optickými vlákny. Je zřejmé, že je mnoho možností provedení příslušné konstrukce a odborník v příslušném oboru snadno zjistí, jak lze kteréhokoliv z takových provedení užít ve spojitosti s vynálezem podle této přihlášky. Avšak pro ilustraffii /búde vynález níže popsán v provedení konstrukce kabelu podle obr. 26. Jak je tam znázorněno, obsahuje přívodní kabel 66 optických vláken uvnitř vnějš-ího pláště 660 větší počet podružných kabelů 662 (dále označovaných jako kabely s optickým vláknem). Každý kabel 662 s optickým vláknem má vnější obal 664 s vlákenným dielektrickým pouzdrem 666, které obsahuje tlumicí kabel 668 optického vlákna. Tlumicí kabel 668 zase obsahuje vnější povlak, který obklopuje optické vlák no 670. Jak je známo, sestává optické vlákno 670 ze Skleněného jádra a z vnějšího obalu o různých indexech lomu; tato konstrukce pak umožňuje, aby optické vlákno přenášelo elek* tromagnetické vlny, které jsou v rozsahu nebo v blízkosti viditelného spektra.

Jelikož přívodní pláší 660 přívodního kabelu 66 je ukončen na kabelové svorce 68, jsou různé podskupiny 672 kabelů 662 s optickým vláknem drženy pohromadě spirálovým plastickým ovinem 674.

Vynález se také užívá ve spojení se spojkovými kabely a s připojovacími kabely. Základní konstrukce těchto kabelů může být stejná jako u podružných kabelů 662 s optickým vláknem, jediným rozdílem je, že připojovací kabel je zaslepen na jednom konci a na druhém konci má konektor, kdežto spojkový kabel má konektor na obou koncích. V následujícím popisu budou spojkuvé kabely i připojovací kabely označovány jako kabely s optickým vláknem, nebude-li užito bližší specifickace.

Vnější plášt 660 každého přívodního kabelu 66 optických vláken se ná jeho příslušné kabelové svorce 68 odstraní a takto obnažené podružné kabely 662 s optickým vláknem z přívodního kabelu 66 se vedou od svorek 68 dolů svislými kabelovými vedeními 40 po zadní straně rozváděeího rámu 32. Jak bude níže podrobněji popsáno, směrují so různé kabely í 662 s optickým vláknem od svislých kabelových vedení 40 do přidělených skříní 34.· Podobně se kabely s optickým vláknem vedou vodiči 64 optických vláken a mezilehlými kabelovými vodiči vedou do ukládací soustavy 30. Oe patrno, že svislá kabelová vedení 40 a mezilehlé svislé kabelové vodiče 64 mají v jejich vnějším úseku příčné výřezy 72 nebo přesahující se části 73 (obr. 3 a 4), aby bylo umožněno vložení kabelů 662 s optickým vláknem.

Kromě toho jsou upraveny přední a zadní dolní vodorovný žlab 74 popřípadě 76 podél dna rámové rozváděči soustavy 32, jakož i horní vodorovný žlab 73 podél horní části rozváděči soustvy pro uvedení kabelů 662 s optickým vláknem mezi přilehlými sloupci skříní 34 v rozváděči rámové soustavě 32 nebo mezi skříněmi přilehlých rozváděčích rámových soustav.

Jak je znázorněno na obr. 1, jsou mezilehlé kabelové vodiče 38 uspořádány nad zadní stranou rozváděčích rámových soustav 32; a kde je třeba manipulovat s velkou hustotou kabelů, jsou kabelové svorky 63 uloženy na dvou rovnoběžných nosných kabelech 30 a 82, umístěných nad nejvyšší skříní?

Jednotlivá rozváděči rámová soustava 33 podle obr. 4 je také opatřena předním a zadním vodorovným žlabem 70, popřípadě 76 a předním horním vodorovným žlabem 70 pod skříněmi 34 a nad nimi a svislými kabelovými vedeními £0 podél protilehlých stran skříní, jak je patrno v šikmém průmětu pudle obr. 7.

Způsob, jakým je ukládací suustava 30 konstruována, je znázorněn na obr. 3. Jak patrno, je ukládací soustava sestavena z jednotlivých žlabovitých členů 42, z nichž každý má plochou spodní stěnu 44 s plachými postranními stěnami 46, vybíhajícími vzhůru od protilehlých hran spodní stěny. Konce členů 42 jsou otevřené a přilehlé členy mají navzájem stejné průřezy, takže mohou být spolu spojeny za vytvoření spojitého nosného žlabu. Jak patrno, jsou některé z členů 42a rovné, zatímco jiné, 42b, jsou zakřiveny ve vodorovné rovině a ještě další, 42c, jsou zakřiveny ve svislé rovině. Ještě jiné členy, například 42d, tvoří tvar písmena T. V každém případě, kde se žlabovitý člen 42 zakřivuje, ai ve vodorovné rovině nebo ve svislé rovině, je zakřivení postupné, aby se zabránilo ohnutí přívodních kabelů 66 (a kabelů 662 s optickým vláknem) v ostrém úhlu popřípadě poloměru, což by zničilo přenosové vlastnosti jejich optických vláken.

Jak je znázorněno na obr. 8, obsahuje ukládací soustava 30 nové přizpůsobivé žlabovité členy 04, jež mohou být přizpůsobeny pro použití bučí jako přímé žlabové úseky, jako úseky tvaru písmena T, jako mezilehlé spoje pro vedení kabelů nebo jak úseky T, tak i mezilehlé vodicí spojen pro kabely. Přizpůsobivé žlabovité členy 04 jsou umístěny nad rozváděcími rámovými soustavami 32 a 33 a slouží pro vedení přivodit nich kabelů 66 (a kabelů 662 s optickým vláknem) přes mezilehlé kabelové vodiče 3B k přiřazeným rozváděcím rámovým soustavám a od nich. Přizpůsobivé žlabovité členy 84 také slouží pro vedení přívodních kabelů a kabelů s optickým vláknem přes příčné průchody 86 k prvkům ukládací soustavy, umístěným nad ostatními rozváděcími rámovými soustavami, Ukládací soustava 30 vede takto přívodními kabely 66 a kabely 662 s optickým vláknem mezi jakýmkoliv počtem rozváděčích rámových systémů 32 nebo/a 33 stejně jako mezi rozváděcími rámovými systémy a provozním zařízením vnější stanice.

Konstrukce přizpůsobivých žlabovitých členů G4 je nejlépe patrna na ubr. 9 a 10. Ha obr. 9 jsou za sebou seřazeny tri přizpůsobivé žlabovité členy 34a, 84b a 84c.

Levý žlabovitý člen 84a je rovný úsek a jednoduše směruje přívodní kabely 66 a/nebo kabely 662 s optickým vláknem rovně podél ukládací soustavy. Pravý žlabovitý člen 84c tvoří propojení k mezilehlému kabelovému vodiči 48. Střední žlabovitý člen 34b tvoří jak propojení k mezilehlému kabelovému vodiči 33 tak i spoj T k příčnému průchbdu 86.' Schopnost přizpůsobivého žlabovitého členu 84 k provádění těchto různých funkcí je dána jeho novou konstrukcí, u které mohou být jeho rů-zné části snadno odstraněny a nahrazeny jinými částmi o odlišné konfiguraci.

Oak je znázorněno na obr. 10, sestává přizpůsobivý žlabovitý člen 84 z obdélníkového základního dílu 38 s bočnicovými členy 90, vybíhajícími vzhůru z postranních okrajů základního dílu poblíže jeho konců. Sloupky 92 probíhají podél bočnicových členů k místům ležícím nepatrně pod jejich horními okraji a v horních koncích sloupků jsou vytvořeny montážní otvory 94. ^v základním dílu 88 jsou provedeny rovnoběžné obdélníkové otvory 96 a od protáhlých okrajů těchto otvorů probíhají dolů příruby 98. Rovný bočnicový úsek 100 je upraven podél jedné strany základního dílu.mezi bočnicovými členy 90.· horních rozích rovného boč *cového úseku 100 jsou vytvořeny výstupky 102, které dosedají na sloupky 92; a z výstupků vybíhají dolů čepy 104, které zapadají do montážních otvorů 94 ve sloupkáchr Kromě toho vystupují z dolního okraje bočnicového úseku 100 montážní kolíky 106 a zapadají do otvorů 108 podél okraje základního í

i dílu 88 pro udržení bočnicového úseku na jeho místě. Když je bočnicový úsek 100 usazen, tvoří rovný úsek na své straně žlabovitého členu 04. Bočnicový úsek 100 může však být snadno odstraněn a nahražen jiným úsekem pro přeměnu žlábovitáho členu 84 na jinou konfiguraci. Oak je znázorněno na obr. 10, je na protilehlé straně základního dílu 03 umístěn celistvý jednodílný úsek T, označený vztahovou značkou 110 a opatřený plochou dolní stěnou 112, jakož i dvojicí sbíhavých zakřivených postranic 114. Rozbíhavé konce postranic jsou na jejich horních koncích opatřeny výčnělky 116 a čepy 113, lícujícími do montážních otvorů 94 ve sloupkách 92 na každém konci základního dílu 38. Přídavné kolíky 120 rozmístěné podél širokého okraje dolní stěny 112 lícují do otvorů 103 poblíže okraje základního dílu .83. Je patrno, že úsek T 110 může být nasazen na základní díl stejným způso bem jako bočnicový úsek 100; a když je úsek T na místě, vytváří mírně zakřivené vedení pro směrování kabelů do příčného průchodu.

Mezilehlý kabelový vodič 38, znázorněný na obr. 10, sestává z dvojice dolů probíhajících podpěrných členů 122 a z plochého svislého stěnového úseku 124, který leží mezi jedním okrajem členů 122. Horní část stěnového úseku 124 dosedá na jednu z přírub 98., probíhajících dolů od jednoho z obdélníkových otvorů 96 v základním dílu 88 a je přišroubován k přírubě, jak naznačeno značkou 126. To připevňuje mezilehlý kabelový vodič 33 k přizpůsobivému žlabovitému členu £4. Když je mezilehlý kabelový vodič 38 takto umístěn, navazují jeho zakřivené podpěrné členy 122 na protilehlé úzké konce otvoru 96 v základním dílu 88. Přívodní kabely 66 a kabely 662 s optickým vláknem, probíhající podél základního dílu, jsou takto vedeny po mírně zakřivené dráze z vodorovného směru v přizpůsobivém žlabovitémičlenu 84 do svislého směru v mezilehlém kabelovém vodiči 33 směrem k rozváděči ramenové soustavě 32 nebo 33 ležící pod nimi. Přívodní kabely a kabely s optickým vláknem jsou s výhodou v mezilehlém kabelovém vodiči 38 uzavřeny pomocí neznázorně15 ného víka, které leží rovnoběžně^se stěnovým úsekem 124 podél okraje zakřivených podpěrných členů 122proti stěnovému úseku 124. Víko může ^<trýV-přidržováno jakýmkoliv upevnnuvacím ústrojím, například přírubami se mřížkami, které sahají přes neznázorněné příslušné výstupky v podpěrných členech.

Obr. 10 znázorňuje také, jak jsou přizpůsobivé žlabovité členy 04 spojeny s ostatními žlabuvitými členy 42. Jak je znázorněno, jsou na vnějším povrchu žlabovitých členů vytvořeny poblíže jejich konců nástavky 130 tvaru T. Když dva žlabovité členy jsou umístěny v jedné čáře vedle sebe, jsou tyto nástavky T na přilehlých žlabovitých členech umístěny blízku sebe, jak je znázorněno na obr. 10. Přes ramena nástavků 130 tvaru T se nasadí horní a dolní svěry 128 o průřezu tvaru T a upnou se na místě svorníkem 132 a maticí 134. Podél dolní stěny různých žlabovitých členů 42 a 84 jsou umístěny podobně nástavky 136 tvaru T a upnou se k sobě stejným způsobem.

Žlabovité členy 42 a 84 a mezilehlé kabelové vodiče 38 jsou s výhodou zhotoveny z plastického materiálu o dostatečné pevnosti a tlouštce, aby se dosáhlo dobrého a spolehlivého podepření pro různé přívodní kabely nebo/a kabely s optickým vláknem, které uvedené člesiy nesou.

Základní konstrukce rozváděči rámové soustavy 32 je nejlépe patrna na obr. 11. Jak je tam znázorněno, jsou dolní konce rámových členů 36, probíhajících svisle, na jejich protilehlých stranách navařeny na konce vodorovně probíhajících základních členů 138. Horní konce rámových členů 36 jsou navařeny na jedné straně na konce desky 140 a na druhé straně jsou přivařeny k vnitřnímu nosnému panelu 80 pro svě- ^x ry. Mezilehlé svislé rámové členy 62 na dolních koncích navařeny na vodorovnou desku 142 probíhající mezi rámovými členy 36 a na horních koncích jsou navařeny na podobnou neznázorněnou desku. Skříně 42, jež mají zvenčí obecně pravoúhlou krabicovou konfiguraci, zapadají do mezer mezi mezilehlými svislými rámovými členy 62 a hlavními rámovými členy 36.

í

Ty strany skříní 34, jež leží proti svisle probíhajícím rámovým členům 36, jsou k těmto rámovým členům přišroubovány úhelníkovými konsolami 60. Protilehlé strany skříní 34, ležící proti mezilehlým svislým rámovým členům 62, jsou přímo přišroubovány k těmto členům svorníky 144, které procházejí stranami skříně. Jak patrno, jsou svislá kabelová vedení 40 přišroubována přímo na svisle probíhající rámové členy 36 na místech mezi sousedními stohovanými skříněmi 34.

Přední dolní vodorovný žlab 74 je vytvořen z ploché vnitřní desky 146 a z horní a dolní vodorovné desky 148 a 150, jež vybíhají z horního a dolního okraje desky 146.

Deska 146 je zase přiřazena⁵ k dolní části svisle probíhajících rámových členů 36. Úhlová deska 152 má přírubovou část 152a, která spočívá na spodní vodorovné desce 150, a svislou část 152b, která probíhá rovnoběžně s vnitřní deskou 146 a je od ní oddáléna. Přírubová část 152a je vytvořena s neznázoměnými výřezy, kterými procházejí upevňovací šrouby a které umožňují, aby deska 152 byla přišroubována k rámu v různých odstupech mezi svislou částí 152b a vnitřní deskou 146. To umožňuje seřizování podle změn počtu kabelů s optickým-<vláknem, jakého lze užít v rozváděči rámové soustavě .

Horní vodorovný žlab 78 má podobnou konstrukci jako dolní vodorovný žlab 74. Horní vodorovný žlab 78 sestává z vnitřní desky 154, z vodorovné desky 156, která vychází od dolního okraje idesky 154, a z úhelníkové desky 158. Úhelníková deska má přírubovou část 158a, přišroubovanou k vodorovné desce 156, a svislou část 158b, která je rovnoběžná s vnitřní deskou 154 a je od ní oddálena. Uložení úhelníkové desky 158 je podobné jako uložení úhelníkové desky 152 dolního žlabu 74, což umožňuje, aby byla rovněž seřízena velikost horního žlabu.

Jak je patrno na obr. 11, mají skříně 34 zvenčí krabicovitou konfiguraci a jsou odlity z plastické hmoty jako horní poloviny 34a a dolní polovina 34b. jež jsou spolu sešroubovány. Skříně 34 jsou vpředu otevřeny; pro zakrytí předních otvorů jsou upravena odklápěcí víka 160.

Na obr. 11 je patrno, že zadní rohy skříní 34 jsou vykrojcny^v místech 34c; ve vykrojených částech postranní skříně jsou umístěny otvory 162 umožňující, aby do skříně vstoupily kabely 662 s optickým .vláknem ze svislých kabelových vedení 40.

Obr. 12 znázorňuje přední stranu rozváděči rámové soustavy 32 se všemi skříněmi 14 na místě. Jedna ze skříní 34 je znázorněna s víkem 160 odklopeným do otevřené polohy pro odkrytí, předních hran přihrádek 162. Přihrádky 162 jsou každá uložena na skříni 34 pomocí přiřazeného svorníku 163 pro vykyvování kolem společné svislé osy umístěné poblíže jedné strany předního otvoru skříně 34. Přihrádky 162 mohou být otočeny z uzavřené polohy, kdy jsou úplně uvnitř skříně, do zpřístupněné polohy, kdy jsou v podstatě úplně vně skříně. Jedna z přihrádek, 162a, je znázorněna ve své zpřístupněné poloze.

Přihrádky 162 mají všechny stejnou konfiguraci. Každá přihrádka je s výhodou odlita z plastické hmoty a má roztažnou spodní stěnu 164 a přední, popřípadě postranní stěnu 166, popřípadě 168, které probíhají vzhůru na krátkou vzdálenost od předních, popřípadě postranních okrajů^spodní stěny. Spodní stěna 164 má podobu komolého půlkruhu. Na předním okraji probíhá spodní stěna v podstatě na šířce skří ně 34; a pak se sbíhá dozadu zakřiveným způsobem k rovnému zadnímu okraji 170, který je umístěn v blízkosti zadní části skříně 34., když je přihrádka ve své zavřené poloze. Tato konfigurace dává maximální prostor na přihrádce a zároveň poskytuje pro přihrádku místo k vykývnutí ven ze skříně. Jelikož dále jsou obě strany přihrádky zakřiveny dovnitř, může být přihrádka uložena s možností vykyvování ze kterékoliv strany skříně 34.

Boční stěny 168 probíhají pouze částečně nzad od přední stěny 166. V zadní oblasti přihrádky to dává prostor pro ty kabely 662 s optickým vláknem, které vstupují do přihrádky a z ní vystupují od zadní části skříně. Mezi přední stěnou 166 a bočními stěnami 16Ž jsou také upraveny mezery 172 pro umužnění vstupu a výstupu kabelů 662 s optickým vláknem ze svislých kabelových vedení 4Q.

Přihrádka 162 je na obr. 12 znázorněna bez jakékoliv vnitřní konstrukce. Při praktickém využití jsuu tam v závislosti na funkci, která má přihrádky, konat, umístěny nebo upevněny buď zásoby kabelů s optickými vlákny, konektorová ústrojí pro optická vlákna nebo styková ústrojí pro kabely s optickými vlákny a jiné další konstrukce níže popsané.

Obr. 13 - 16 znázorňují další podrobnosti konstrukce skříně a přihrádky; znázorňují také vnitrní struktury, které umožňují, aby přihrádka sloužila jak·pro zásobu kabelů s optickými vlákny, tak i pro uložení konektorů optických vláken.

Jak patrno na obr. 12, jsou horní a dolní poloviny 34a a 34b skříně navzájem souměrné. Podél bočních a zadních stěn každé poloviny skříně jsou provedeny výřezy 174 pro vytvoření obsazení, kterými mohou prochá spojení polovin skříně dohromady yorníky pro vzájemné * /ředních okrajů bočních stěn 182 skříně jsou vytvořeny nosné čepové výčnělky 180. Tyto výčnělky jsou těsně uspořádány ve svislém směru. Výčnělky 180 na každé straně skříně prochází společný otvor 134 pro čepovou tyč.

Napříč obdélníkových otvorů 161 poblíže zadní části skříně 34 probíhá větší počet vodorovných vodicích tyčí 186. Tyto vodicí tyče jsou od sebe oddáleny pro podepřeni přicházejících a vycházejících kabelů 662 s optickým vláknem v různých svislých úrovních podle úrovně příslušné zvláštní přihrádky 162, které nebo od které určité kabely probíhají. Vodicí tyče 186 mají na svých koncích s výhodou připevněny plastické hmoždinky, takže se volně otáčejí. To minimalizuje

- 19 mužnost zkroucení kabelů 662 s optickým vláknem, když se skříně vykyvováním otvírají a zavírají.

Přední konce bočních stěn 160 přihrádky mají puměrně velkou tlouštku a slouží jako nosič pro horní a dolní otočnou přírubu 103, které jsou přidržuvány nýty 190.

Otočné příruby sahají bočně za přihrádku a lícují do mezer mezi sousedními výčnělky 130 na skříni. Příruby mají iDtvory 192, které pu zapaonutí du mezer mezi sousedními výčnělky jsuu v jedné čáře s utvory 134 pru společnou otáčivou tyč. Neznázoirněná čepuvá tyč probíhá dolů otvory 134 výčnělků a otvory 192 v přírubách pro doplnění kons^x trukce a přidržení předního rohu přihrádky pro otáčivý pohyb do skříně a ze skříně. Jelikož přihrádky skříně mají souměrné uspořádání, mohou být přihrádky útočně spojeny se skříní na kterémkoliv jejím předním rohu za účelem vyky^vování buď ve směru levé ruky nebo ve směru pravé ruky.

Jak je znázorněnu na obr. 14, vejde se du skříně 34 šest přihrádek 162 a když jsou všechny přihrádky, jak znázorněno, v jejicn uzavřené poloze, může být víko 160 vykývnuto nahoru do uzavřené polohy. Lze upravit neznázorněné vhodné pomůcky pro držení víka 160 v jeho uzavřené poloze.

Uspořádání přihrádek, znázorněné na obr. 13, 15 a 16 je upraveno pro uložení cívek 194 kabelu s optickými vlákny, kde cívky mají obecně válcový tvar. Tyto cívky probíhají vzhůru od čtvercových základen 196 a jsou opatřeny chlopněmi 193, vyčnívajícími z jejich horních okrajů. Každá cívka s její přidruženou základnou a chlopněmi je s výhodou vytvořena z plastické hmoty a je odlita jako jeden kus. Každá základní deska 196 je vytvořena s běžným stiskacím uzávěrem 199, který zabere a zaskočí do přiřazeného otvoru 200 ve spodní stěně přihrádky 162.

Když cívky 194 zapadly na své místo, mohou být kolem nich navinuty kabely 662 s utickým vláknem jako zásoba, jak je znázorněno na obr. 15. Cívky 194 mohou být z při-20 hrádky odstraněny pouhým uvolhšním jejich závěrů.

Specifická konstrukce stiskacího uzávěru 199 není nová. Lze použít kterékoliv z různých známých provedení stiskacího uzávěru, Přesto však se uspořádání stiskacího uzávěru, znázorněné na obr. 27, zvláší dobře hodí pro náš vynález. Jak je znázorněno na obr. 27, je spodní stěna 164 přihrádky vytvořena na jejím horním povrchu s obdélníkuvým-i nálitkem 164a, který lícuje do vybrání 196a, vytvořeného ve spodním povrchu základny 196 cívky. Tu určuje polohu cívky 194 a drží je jak proti posuvnému tak i otáčivému pohybu,· pokud je upnuta k přihrádce.

Otvor 200 ve spodní stěně 162 přihrádky je umístěn středně k nálitku 164a a uprostřed vybrání 196a cívky je odpovídající utvoř 196b. Uzávěr 199 má vnější blokovací úsek 199a a vnitřní ovládací úsek 199b. Vnější blokovací úsek 199a prochází otvorem 196b v základním úseku cívky a je tam držen spodním osazením 199c a horní přírubou 199d. Dolní část vnějšího blokovacího úseku má roztažitelná blokovací ramena 199e, která procházejí otvorem 200 ve spodní stěně, a při roztažení, jak znázorněno na obr. 27, se roztáhnou až přes průměr otvoru 200 a nemohou být z otvoru vytažeba. Vnitř ní ovládací úsek 199b uzávěru probíhá dolů jeho středem a má vačkovitě vytvořenou dolní koncovou část 199f, které při stlačení dolů, jak znázorněno na obr. 27, roztáhne ramena 199gsměrem ven do blokovací polohy. Pro uvolnění cívky od přihrádky 162 se ovládací úsek 199b stiskacího uzávěru vytáhne vzhůru, takže jeho vačková dolní koncová část 199f umožní odtáhnout rameno 199e blokovacího úseku, takže mohou být vytažena z otvoru 200 v přihrádce.

Při opětném pohledu na obr. 13 je patrno, že přihrádka 162 je také opatřena protáhlým přírubovitým nosným panelem 202 pro konektorové objímky optických vláken, kterýžto panel probíhá napříč přihrádky 162 rovnoběžně s přední stěnou 166 a v odstupu od ní. Konce panelu 202 zapadnou do svislých vyt brání 204 ústících na horních stranách bočních stěn 168 při21 hrádky. Jak je znázorněno na obr. 15, má panel 202 patky 206, jež probíhají nazad a jsou rozestaveny podél jeho dolního okraje; a tytu patky jsou rovněž opatřeny běžným stiskacím uzávěrem, který zaskočí do příslušného otvoru 203, vytvořeného ve spodní stěně 164 přihrádky. Uvolněním těchto uzávěru a vyzvednutím panelu 202 lze jej snadno z přihrádky odstranit.

Panel 202 nese konektorové objímky 213, jež jsou rozestaveny po jeho délce. Přesný vnitřní tvar objímek závisí na daném typu konektoru optických vláken, jež mají navzájem se spojit. Vnější tvar objímek 210 je válcový a objímky vesměs mají stejnou vnější velikost i konfiguraci, takže ve stejném a témž panelu lze užít objímky éro různé typy konektorů optických vláken.

Vodicí 'týč 212 je nasazena na spodní stěnu 164 přihrádky mezi přední stěnu 166 a panel 202. Uspořádání upevnění pro vodicí tyč 212 je stejné jako pro cívky a pro nosný panel 202 konektorových objímek; vodicí tyč může proto být z přihrádky snadno odstraněna. Vodicí tyč 212 je opatřena operami 214, jež vyčnívají vzhůru ve vzájemném odstupu a slouží pro vedení kabelů s optickým vláknem od nosného panelu 202, takže se mírně ohýbají podél dráhy vedoucí k jedné z mezer 172 mezi přední a boční stranou přihrádky.

Jak je patrno na obr. 15, vstupuje do skříně 34 přiřazeným zadním otvorem 161 jedna podskupina kabelů 662 s optickým vláknem ze svislých kabelových vedení 40 na zadní straně rozváděči rámové soustavy 32. Kabelová podskupina 672 je držena pohromadě spirálovým plastickým ovinem 674. Kabelová podskupina 672 prochází od otvoru 161 na zadní části skříně k nejvzdálenější zásobní cívce 194a na přihrádce 162 a navine se kolem cívky. Kabelová podskupina se pak navíjí v podobě osmičky kolem obou cívek, až se vypotřebuje v^podstatě celá její délka; a pak se od podskupiny 672 oddělují jednotlivé kabely 662 s optickým vláknem a vedou =. se k přirazeným konektorovým objímkám 210. Konce kabelů 662 s optickým vláknem se opatří optickými konektory 220, které mohou být zasunuty do objímek 210 na jejich straně ležící proti cívkám 194. Výstupní kabely 662a s optickým vláknem, jež mohou být například převáděcí kabely, mají na svých koncích příslušné koněktor^Jr^ež mohou být zasunuty du protilehlých stran objímek 210.

Výstupní kabely 662a s optickým vláknem jsou vedeny kulem upěr 214 a odtud ven mezerou 174 na té straně přihrádky 162, kde je otočně připojena ke skříni 21· Výstupní kabely s optickým vláknem vycházejí z přední strany skříně do svislých kabelových vedení 40 podél přední části rozváděči rámové soustavy 32.

Je třeba upozornit, že u uspořádání přihrádky podle obr. 15 a 16 vstupují kabely 662 s optickým vláknem do skříně 34 ze zadu skříně v místě diagonálně protilehlém k místu, kde jo přihrádka 162 otočně uložena na skříni, a ostatní kabely 662a s optickým vláknem vystupují ze skříně poblíže místa, kde je přihrádka otočně uložena na skříni. Jelikož lineární pohyb přihrádky je v bodě otáčení minimální, jsou kabely 662a, které procházejí blízko bodu otáčení, vystaveny pouze minimálnímu pohybu, když se přihrádka otáčí. Avšak rozsah lineárního

I pohybujpřihrádky je největší v místě diagonálně protilehlém k bodu otáčení, a jelikož právě tam vstupují kabely 662 s optic kým vláknem do skříně a přihrádky, jsou při otáčení přihrádky vystaveny maximálnímu pohYbu, U uspořádání podle vynálezu je však tento pohyb kompenzován tím, že se nosič kabelu stále udržuje tak, že se nemůže volně pohybovat a nemůže nastat jeho nekontrolované.’ohnutí.

Z obr. 16 vyplývá, že když se přihrádka 162 otáčí do otevřené polohy, pak se vstupující podskupina 672 kabelů s optickým vláknem odvíjí od zadní oblasti obou zásobních cívek 194; a pak, když se přihrádka otáčí zpět do skříně, vyvolá otáčivý pohyb přihrádky zpětné navíjení kabelové podskupiny 69,2 kulem zásobních cívek. Ve všech bodech tohoto otáčivého pohybu se úsek kabelové podskupiny 672 mezi vstupním otvorem 161 skříně a mezi zásobními cívkami přihrádky udržuje jako přímá dráha a proto je kabelu bráněno v uhnutí. Této kontroly kabelu s tjtickým vláknem se dosahu je-tím, že se opěra, totiž cívky 194, udržují na takovém místě přihrádky 162, které je od čela přihrádky u předního otvoru skříně dále než čára, která probíhá mezi čepem přihrádky a vstupním otvorem 161 skříně. To umožňuje, aby otáčivý pohyb přihrádky vyvolával navíjení a odvíjení kabelu 662 s optickým vláknam na zásobních cívkách 194.

Obr. 17 a 13 znázorňují přihrádku upravenou pro vytvoření zásoby kabelů 662 s optickým vláknem. Jak je znázorněno na obr. 17, jde o pět zásobních cívek 216 o konstrukci v podstatě stejné jako je u zásobních cívek 194 na obr. 13, 15 a 16. Tyto zásobní cívky jsou vsazeny do otvorů pro ně upravených ve spodní stěně 164opřihrádky 152 jako v případě cívky 194. Cívky 216 však mají základní desky 218 se sadami pružných upínacích prstů 220 na ně v každém rohu nalisovaných. Jedna sada upínacích prstů drží kabel 662 s optickým vláknem v místě, kde se blíží k cívce. Úsek kabelu 662 s optickým vláknem, ležící zá~ upínacími prsty, se pak navine kolem cívky 216 a další sada upínacích prstů 220 drží kabel 662 s optickým vláknem v místě, kde opouští cívku. Upínací prsty udržují kabel s optickým vláknem těsně navinutý kolem cívky 216, takže je podpírán do ohnutí při zakřivení nastaveném průměrem cívky a není dost volný pro ostřejší ohnutí.

Zásobní přihrádka podle obr. 17 a 18 také obsahuje vodicí tyče 212 a opěry 214 shora popsaná ve spojení s nosnou přihrádkou pro konektory podle obr. 13, 15 a 16. Jako u nosné přihrádky pro konektory slouží opěry 214 v zásobní přihrádce podle obr. 17 a 13 k vedení kabelu 662 s optickým vláknem z mezery 172 na tu stranu přihrádky, která je otočně připevněna ke skříni. Avšak v případě zásobní přihrádky procházejí všechny kabely 662 s optickým vláknem mezerou 172 ke svislým kabelovým vedením 40 na přední straně rozváděči rámuvé;suustavy a z těchto vedení.

ϊ »

-24 V jediné přihrádce 162 lze podle odhadu umístit jednu až pět zásobních cívek 216 v závislosti na počtu kabelů 162 s optickým vláknem, které mají být v zásobě. Ve skutečnosti mohou být na každé cívce 216 uloženy dva oddělené kabely s optickým vláknem a každý kabel má vstupní úsek de/cívky a vstupní úsek z cívky a tyto úseky jsou každý upnut na základní desco 218 pro cívky odlišnou sadou ze čtyř sad upínacích prstů 220. Takto má jedna přihrádka 162 kapaci tu pru uložení deseti různých kabelů s optickým vláknem. Jestliže některý z kabelů s optickým vláknem je tak dlouhý, že nemůže být uložen v jediné cívce, pak jeho přebytečná délka může být převedena na sousední cívku.

Obr. 19 - 21 znázorňují přihrádku 162 upravenou pro uložení spojek kabelů s optickými vlákny.. Jaki-je tam znázorněna, je v jedné z přihrádek 162 odstranitelně umístěno nosné lože 222 pro kabel a spojku. Nosné lože 222 , zhotovené z odlévané plastické hmoty, má plochou roztažnou spodní stěnu 224 s rohovými přírubami 226 na předních rozích a stis kacími závěry 220 na každé z těchto přírub. Od zadního okraje spodní stěny 222 vybíhají dvě montážní patky 230.

Lože 222 se upraví k přihrádce 162 tím, že se patky 230 zavedou do výřezů 232, provedených v osazenJ^fŘolem zadního okraje přihrádky. Když je lože 222 takto umístěno v přihrádce, jsou jeho závěry 228 v jedné čáře s jeho montážními otvory 236 (obr. 21) poblíže přední strany spodní stěny 164 přihrádky. Závěry je pouze zapotřebí stlačit dolů dů do otvorů 236, aby se lože připevnilo k přihrádce. Lože 222 může být snadno odstraněno tahem na závěry 228 a vysunutím lože kupředu, aby se patky 230 vytáhly z výřezů 232 přihrádky.

Lože 222 má obvodovou stěnu 238, která vystupuje ze spodní stěny 224 v určitém odstupu směrem dovnitř od jejího vnějšího okraje; od horního okraje stěny 233 vybíhají směrem ven přírubové členy 240. Obvodová stěna 238 slouží jako navíjecí cívka pro uložení určité délky kabelů 662 s optickým vláknem, když jsou drženy pohromadě v podskupině 672; a přírubové členy 240 spolupůsobící s obvodovou stěnou 238 a se spodní stěnou 224 za účelem udržení kabelových podskupin na mís+ě, když jsou navinuty kolem obvodové stěny 238. Obvodová stěna má také otvor 242, který vede du vnitřní oblasti, obklopené vnitřní plochou stěny.

Uvnitř oblasti, obklopené stěnou 238, jsou dva navzájem oddálené vyvýšené útvary 244 a 246. Tyto vyvýšené útvary jsou tvarovány a umístěny tak, že probíhají těsně u vnitřního povrchu stěny 238 a vymezují uvnitř této stěny kanál 248. Jak bude patrno, slouží tento kabel pro vedení tlumicích kabelů 668 s optickým vláknem, které vedou od kabelů 662 s optickým vláknem na přihrádee; Vyvýšené útvary 244 a 246 jsou také tvarovány tak, že mezi sebou vymezují obdélníkové prohloubení 250. Tato prohloubení obsahují3držák 252 spojek optických vláken; prohloubení je na svých protilehlých koncích otevřeno do kanálu 248, takže tlumicí kabely 668 pro optická vlákna v kanálu mohou probíhat ke spojkám na spojkovém držáku 252. Vyvýšené útvary 244 mají dvojici horních zádržných patek 254, procházejících do prohloubení 250 přes horní hranu spojkového držáku. Vyvýšený útvar 246 má odtažitelnou západku 25& která také zasahuje do prohloubení a přes protilehlý horní okraj spojkového držáku. Zádržné patky a západka spolupůsobí při udržení spojkového držáku 252 spolehlivě na jeho místě v prohloubení 250 a přesto může být spojkový držák snadno odstraněn zatáhnutím za západku 256 a vytažením spojkového > držáku ven z pod patek 254.

Z vyvýšených útvarů 244 á 246 vyčnívají sady zádržných prstů 253 mezi kanálem 248 a prohloubením za účelem udržení tlumicích kabelů 668 s optickými vlákny na místě.Tyto zádrž'· né iprsty jsou od sebe oddáleny, aby tlumicí kabely s optickými vlákny mohly být odstraněny, když se uvolní spojkový držák.

Jak je patrno na=-obr. 19, vstupují dvě podskupiny 672a a 672bkabelů 662 s optickým vláknem do skříně 34 obdélníkovým otvorem 161, který je diagonálně protilehlý k otočnému čepu 163 přihrádky. Tyto podskupiny kabelů s optickým vláknem jsou společně několikrát ovinuty kolem obvodové stěny 238 mezi spodní stěnou 224 a přírubovými členy 240. Je třeba poznamenat, že obvodová stěna 238 tvoří v přihrádce 162 opěru, která je od otevřené přední strany skříně 34 oddálena více než čára, která prochází od otočného čepu 163 k obdélníkovému utvoru 161 ve skříni 34, kterýmžto otvorem vstupují kabelové podskupiny 672a a 672b. Když je tedy přihrádka 162 ve své uzavřené poloze, jak je znázorněno na obr. 19, procházejí podskupiny kabelů s optickými vlákny od otvoru 161 přímo k té straně obvodové stěny238, která jo nejdále od otevřeného předku skříně 34.. Když se přihrádka 162 otáčí ze své zavřené polohy, znázorněné na obr. 12, do své zpřístupněné polohy, znázorněné na obr. 20, je pohyb stěny 238 takový, že kabelové podskupiny 672a a 672b se začnou samočinně odvíjet a zůstanou v podstatě rovné mezi stěnou 238 a otvorem 161 skříně, když přihrádka 162 se otevřením vykývne do její přístupové polohy. V důsledku toho jsou podskupiny 672a a 672b kabelů 662 s optickými vlákny udržovány v přímé čáře a nemohou volně ležet tak, aby se mohly ohnout nebo zauzlit.

Po vykývnutí přihrádky 162 do otevřené polohy, znázorněné na obr. 20, odstraní se pak z přihrádky nosné lože 222 pro spojky vytažením stiskacích uzávěrů a pak vytažením lože vpřed, aby se patky 230 vytáhly z výřezů 232 v přihrádce.

S ložem 222 lze pak manipulovat tak, že se jím otáčí pro odvinutí zbytku podskupin 672a a 672b kabelů s optickými vlák- | nyedd obvodové stěny 238. i

Konce podskupin 672a a 672b kabelů s optickými vlákny se sevřou svěram^řoblíže otvoru 242 v obvodové stěně 238. Když jsou takto kabelové podskupiny 672a a 672b úplně odvinuty od obvodové stěny 238, jak je znázorněno na obr. 21, jsou i

stále ještě připevněny k desce; avšak lože 222 nyní prochází ve značné vzdálenosti od skříně 34 a může být ulozeno na oddělenou desku 266, takže spojky, které jsou¹náloži obsaženy, mohou být opracovány ve stabilním okolí mimo skříň.

Jak je znázorněno na obr. 19 a 20, probíhají podskupiny 663a a 660b tlumicích kabelů 663 s optickými vlákny od konců podskupin 672a popřípadě 672b kabelů s optickými vlákny, kde jsou upnuty k loži 222 svěrami 260. Tyto podskupiny tlumicích kabelů procházejí otvorem 242 v obvodové stěně 238 a do kanálu 243 vytvořeného mezi vnitřním povrchem stěny 238 a vyvýšenými útvary 244 a 246 v oblasti stěnou obklopené. Podskupiny 668a a 668b tlumicích kabelů s optickými vlákny jsou uvnitř obvodové stěny 238 navinuty kolem vyvýšených útvarů 244 a 246. Jedna z podskupin 663a tlumicích kabelů pak vstoupí mezi útvary 244 a 246 na jedné straně «i spojkového držáku 252, kdežto druhá podskupina 663b vstoupí mezi útvary 244 a 246 na druhé straně spojkového držáku. Takto jsou obě podskupiny tlumicích kabelů spolu navzájem spojeny přes spojky 268 optických vláken ve spojkovém držáku 252.

Jak je znázorněno na obr. 21, když lože 222 bylo z přihrádky!62 odstraněno a uloženo na desce 266, odvede se z lože spojkový držák 252 a podskupiny 668a a 668b tlumicích kabelů s optickými vlákny se odvinou z kanálu-248 probíhajícího kolem vyvýšených útvarů 244 a 246 spoje na spojkovém držáku 252 mohou být zpracovány mimo lože 222. Je třeba konstatovat, že podskupiny 668a a 668b tlumicích kabelů, jež jsou zvlášt křehké a vystavené nesprávnému ohnutí, jsou bezpečně drženy ' v loži 222, zatímco přihrádka 162 je otevřena a lože 222 je odstraněno a odděleno od přihrádky. Podskupiny 668a a 668b tlumicích kabelů se podrobí manipulaci, až když lože 222 je pevně usazeno na desce 266.

Spojkový držák 252 obsahuje základní část 252a a ploché víko 252b. Základní část 252a, jak je znázorněna na obr. 22 a 23, sestává z bloku z plastické hmoty s rovnoběžnými ί

* (

í i

navzájem se střídajícími vybráními 270 a 272 pra vlákna a spojky a ze stykových kabelů 274 a 276 probíhajících napříč vybrání pro vlákna a spojky. Vybrání 270 pro vlákna jsou úzká a každé může obsáhnout jeden pomocný kabel s optic kým vláknem z jedné z podskupin 262a nebo 264a. Spojková vybrání 272 na přihrádce se pak utočí nazpět do uzavřená polohy, jak znázorněno na obr. 19.

Obr. 24 a 25 znázorňují pozměněné uspořádání pro uložení kabeluvých konektorů v jedné z kabelových skříní 34. Toto alternativní uspořádání upouští od otočných přihrádek pro uložení konektorů a místo toho užívá panelů 300, které probíhají napříč skříně 34 na různých úrovních a které jsou na každém konci pomocí stiskacích závěrů 199 připojeny ke konsolám 302 připevněným k protilehlým postranicím skříně. Každý panel 300 zaujímá ve skříni stejnou úroveň jako jedno z loží 222 v předcházejícím provedení a každý panel nese podobný počet konektorových objímek 210, se který mi jsou spojeny optické konektory 220.

Kabely 662 s otickými vlákny, které přicházejí do skříně 34 obdélníkovým otvorem 161 v její zadní části, jsou navinuty kolem cívek 304, jež jsou uloženy na dně skříně. Cívky 304 mají obecně stejnou konstrukci jako cívky v předcházejícím provedení, avšak jsou vyšší, takže pojmou větší počet kabelů s optickými vlákny. S každým kabelem 662 je na jeho konci optický .konektor 306, který je zasunut do přiřazené konektorové

210 na zadní části jednoho z panelů 300 . Odpovídající optické konektory 308 jsou zasunuty do objímek 210 na přední straně panelů 300 _fa kabely s . optickým vláknem, probíhající z těchto konektorů, vystupují ze skříně 34 otvorem 312.

Je-li zapotřebí získat přístup ke konektorům 306 nebo ke kabelům 662 s optickým vláknem za panely 300, lze odstranit jednotlivě kterýkoliv kabel vytažením jeho přiřazeného uzávěru 199.

Obr. 23 znázorňuje typický obvod kabelu s optickým vláknem, jak ho lze užít v rozváděči rámové soustava podle vynálezu. Jak je znázorněno, probíhá vstupní kabel 662 s optickým vlákrrso bjxlů· e-é vodorovné ukláclací soustavy 30 a svislých kabelových vedení 40 a vstupuje do přihrádky 162a, kxerá je. uzpůsobena pro stykování. Optické vlákna v kabelu £62. se ve spojkovém držáku 252 uvádí do spojení so spojovacím kabelem 662a, který vychází z přihrádky na stejném místě, tj. na zadní straně, kde kabel 662 vstoupil. Spojovací kabel 662b pak prochází dolů do zadní části přihrádky 162b, uzpůsobené pro uložení optických konektorových objímek 210. Je-li přiuhrádka 162b ve stejné skříni jako přihrádka 162a, obsa^j hující spojkový držák 252, nemusí spojovací (kabel opět vstoupit do svislého kabelového vedení, nýbrž může prostě přejít přímo do přihrádky, která je uzpůsobena pro uložení optických konektorových objímek. Spojovací kabel 662b se pak přes ko^c nektorové objímky spojí se spojkovým kabelem 662c, který vystupuje z přihrádky 162b na její přední straně a na protilehlé straně ke spojovacímu kabelu 662b. Spojkový kabel 662c pak probíhá k přihrádce 162c, která je pomocí zásobních cívek 216 uzpůsobena pro ukládání zásoby kabelů s optickým vláknem. Přebytečná délka spojkového kabelu 662c se převezme na jednu nebo několik cívek 216 a pak vystoupí z přihrádky 162c na stejném místě, kde do přihrádky vstoupila. Spojkový kabel 662c se pak vede vzhůru svislým kabelovým vedením do jiné přihrádky, která může být umístěna v témže rozváděcím rámu 32 nebo v odlišném zaváděcím rámu.

V rozsdhu ukládacích a rozváděčích rámových systémů '· podle vynálezu jsou ovšem možná četná odlišná uspořádání obvodu kabelů s optickými vlákny a jeden z pozůstává v tom, že se stejnými základními být systém snadno přizpůsoben nebo upraven řádání obvodů a pro instalace manipulující kabelů s optickými vlákny.

rysu vynálezu složkami může pro různá uspos různými počty

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nosné lože k uložení spojek kabelů s optickými vlákny pro dosažení vhodného přístupu za účelem působení na kabelové spojky a pro jejich spolehlivé skladování, vyznačující se tím, že lože (222) obsahuje plochou roztažnou spodní stěnu (224) a vzpřímenou svislou obvodovou stěnu (233), vystupující ze spodní stěny v místě uvnitř jejích vnějších okrajů, přičemž tato obvodová stěna (238) je vytvořena s otvorem (242), umožňujícím průchod kabelů (662) s optickými vlákny oblastí, obklopenou touto stěnou, a dále tím, že uvnitř této oblasti je umístěn útvar (250) pro uložení spojkového držáku (252) pro kabely s optickými vlákny.
2. 2. Nosné lože podle nároku 1, vyznačující se tím, že od horního okraje obvodové stěny (233) vycházejí směrem ven příruby (240).
3. 3. Nosné lože podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně jedna kabelová svěra (260) je umístěna na spodní stěně (224) poblíže otvoru (242) v obvodové stěně (238).
4. 4. Nosné lože podle nároku 3, vyznačující se tím, že v oblasti, obklopené obvodovou stěnou (238) je upraven nejméně jeden vyvýšený útvar (244, 246), který společně s obvodovou stěnou (23B) vymezuje kanál (248) pro vedení tlumicích částí kabelů (662) s optickými vlákny.
5. 5..Nosné lože podle nároku.3, vyznačující se t í m , že vyvýšený útvar (224, 246) tvoří nosné ústrojí (254, 256) pro spojkový držák kabelu s optickými vlákny v oblasti uvnitř obvodové stěny(238) a podél dráhy kanálu (248).
6. 6. Nosné lože podle nároku 5, vyznačující se tím, že nosné ústrojí (254, 256) pro spojkový držák

   II obsahuje odpruženou západku (256) pro umožnění odstranění spojkového držáku (252) z lože.
7. 7. Nosné lože podle nároku 5, vyznačující setím, že nosné ústrojí (254, 256) spojkového držáku je tvořeno dvěma vyvýšenými útvary (244, 246) uvnitř oblasti obklopené obvodovou stěnou (238).

   3. Nosné lože podle nároku 1, vyznačující se tím, že spodní stěna (224) je opatřena stiskacími uzávěry (228) pro připevnění lože (222) k pohyblivé přihrádce (162) ve skříni (34) pro kabel s optickým vláknem.
8. 9. Nosné lože podle-nároku 8, vyznačující se tím, že na protilehlých koncích jednoho okraje spodní stěny (224) jsou upraveny stiskací uzávěry (228) a že z protilehlého okraje spodní stěny (224) vybíhají patky (230) do výřezů (232), vytvořených v pohyblivé přihrádce (162), ke které je lože (222) připojovatelné.